Datasets:

simecek
/

wikipedie_20230601

Dataset card Viewer Files Files and versions Community

Split (1)

train · 525k rows

id stringlengths 1 7	url stringlengths 31 341	title stringlengths 1 182	text stringlengths 20 378k
2174	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kv%C4%9Bten	Květen	Květen je podle gregoriánského kalendáře pátý měsíc v roce. Má 31 dní. Český název květen vytvořil filolog a překladatel Josef Jungmann v roce 1805, když překládal román Atala aneb láska dwau diwochů na paušti od francouzského spisovatele Chateaubrianda. V češtině se do té doby používal název máj, který jako jediné označení ze všech měsíců v roce nemělo slovanský původ. Nový název postupně z češtiny vytěsnil starý. V mnoha evropských jazycích je název měsíce (, , ) odvozen od latinského Maius, což bylo pojmenování podle mytologické bohyně Maia, manželky boha Vulkána. První den v měsíci římští kněží obětovali bohyni březí prasnici. V římském kalendáři byl květen do roku 153 př. n. l. třetím měsícem v roce. Měsíc květen začíná ve stejný den v týdnu jako leden příštího roku. Žádný jiný měsíc v běžném roce nezačíná stejným dnem v týdnu jako květen. Podle židovského kalendáře připadá březen obvykle na měsíce ijar a sivan. Astrologicky je Slunce asi první dvě třetiny května ve znamení Býka a zbytek měsíce ve znamení Blíženců. V astronomických termínech začíná v souhvězdí Berana a končí v souhvězdí Býka. Během května se na severní polokouli prodlužuje délka dne. Na území České republiky, přesněji na průsečíku 50. rovnoběžky a 15. poledníku, je první květnový den dlouhý okolo 14 hodin a 43 minut. Slunce vychází přibližně v 5.36 a zapadá ve 20.19 hodin středoevropského letního času. Poslední den v květnu je delší o hodinu a 19 minut. Slunce vychází okolo 4.57 a zapadá ve 20.59 hodin. Podle meteorologických měření v pražském Klementinu byla od 18. století nejvyšší květnová teplota zaznamenána 29. května 2005 (32,8 °C) a nejnižší 6. května 1864 (-1,6 °C). Průměrné květnové teploty se v letech 1961–1990 pohybovaly od 12,5 do 16,8 °C. Z celého území České republiky byla nejvyšší teplota naměřena 29. května 2005 v Dobřichovicích u Prahy (35 °C) a nejnižší 4. května 2011 na Jizerce v Kořenově na Jablonecku (-13,1 °C). Nejvíce srážek za den spadlo 31. května 1940 v Starých Hamrech na Frýdeckomístecku (215,3 mm). Teplotní průměr v květnových dnech naměřený v Klementinu v letech 1961–1990: V České republice se v květnu slaví dva svátky: Svátek práce (1. května) a Den vítězství (8. května). Kromě toho se připomínají dva významné dny: Květnové povstání českého lidu (5. května) a v rámci Mezinárodního dne rodiny také Den rodin (15. května). Poslední dubnový či první květnový den se staví máje. První den se také v některých evropských zemích slaví jako svátek zamilovaných. O prvním máji jako času lásky psal v roce 1836 český básník Karel Hynek Mácha v básni Máj. Zamilované dvojice se v tento den schází u Máchovy sochy v Petřínských sadech v Praze. V římskokatolické církvi je květen spojen s májovými pobožnostmi a uctíváním Panny Marie. Druhou neděli v měsíci lidé slaví Den matek. Od slova máj je také odvozen název studentské oslavy příchodu máje – majáles. Květen je měsícem obětí komunismu a měsícem požární ochrany. Podle května jsou pojmenovány některé události, které se v tomto měsíci odehrály. V Polsku 12. května 1926 provedl maršál Józef Piłsudski Květnový převrat. V květnu 1938 proběhla v Československu Květnová krize, když vláda vyhlásila 20. května mobilizaci z obav před vpádem německém armády. Dne 4. května 1941 se jugoslávští komunisté v Květnové poradě rozhodli zahájit boj proti německým okupantům. V Protektorátu Čechy a Morava na konci druhé světová války vypuklo 1. května 1945 Květnové povstání českého lidu. Pranostiky Mokrý máj – v stodole ráj Májová kapka platí za dukát. Májová voda vypije víno. Svatá Žofie políčka často zalije Na mokrý květen přichází suchý červen. Jestli v máji neprší, červen to dovrší. V květnu-li hrom se ozývá, v červnu zřídka mrholívá. Na Urbana pěkný, teplý den – bude suchý červenec i srpen. Vinná réva nedbá toho – bude míti vína mnoho. Déšť svatého Floriána je ohňová rána. Březen, za kamna vlezem, duben ještě tam budem, trnopuk z kamen fuk. Reference Externí odkazy Květen v kalendáriu na portálu Moderní dějiny Kalendářní měsíce
2179	https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADjen	Říjen	Říjen je podle gregoriánského kalendáře desátý měsíc v roce. Má 31 dní. Jeho český název se odvozuje od říje. Latinsky se měsíc nazývá October od latinského octo (tj. osmý), neboť do roku 153 př. n. l. byl říjen v římském kalendáři osmým měsícem v roce. Tento název se v současnosti používá v mnoha evropských jazycích. Říjen začíná stejným dnem v týdnu jako leden s výjimkou přestupného roku. Podle židovského kalendáře připadá říjen obvykle na měsíce tišri a chešvan. Astrologicky je Slunce asi první dvě třetiny října ve znamení Vah a zbytek měsíce ve znamení Štíra. V astronomických termínech začíná v souhvězdí Panny a končí v souhvězdí Vah. Během října se na severní polokouli zkracuje délka dne. Na území České republiky, přesněji na průsečíku 50. rovnoběžky a 15. poledníku, je první říjnový den dlouhý okolo 11 hodin a 38 minut. Slunce vychází přibližně v 7.00 a zapadá v 18.38 hodin středoevropského letního času. Ve většině evropských zemích včetně České republiky poslední říjnovou neděli začíná zimní čas. V Česku se tak ráno ve 3.00 hodiny středoevropského letního času přechází na 2.00 hodiny středoevropského času. Poslední den v říjnu je kratší o hodinu a 48 minut. Slunce vychází okolo 6.48 a zapadá v 16.38 hodin středoevropského času. Podle meteorologických měření v pražském Klementinu byla od 18. století nejvyšší říjnová teplota zaznamenána 4. října 1929 (27 °C) a nejnižší 31. října 1920 (-7,5 °C). Průměrné říjnové teploty se v letech 1961–1990 pohybovaly od 7,2 do 13,2 °C. Z celého území České republiky byla nejvyšší teplota naměřena 4. října 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic (30,3 °C) a nejnižší 21. října 2009 na Rokytské slati na Šumavě (-19,9 °C). Nejvíce srážek za den spadlo 28. října 1956 v Bedřichově na Jablonecku (128 mm). Teplotní průměr v říjnových dnech naměřený v Klementinu v letech 1961–1990: V České republice připadá na říjen státní svátek Den vzniku samostatného československého státu (28. října), který připomíná vznik Československé republiky v roce 1918. Od roku 2019 se také připomíná významný den: Památný den sokolstva (8. října). Ten den v roce 1941 zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich rozpustil Českou obec sokolskou a následně v koncentračních táborech zemřely tisíce sokolů. Od 19. století první říjnovou neděli končí v bavorském Mnichově Oktoberfest. Němci 3. října slaví Den německé jednoty a připomínají si znovusjednocení Německa v roce 1990. V Rakousku je státní svátek 26. října, kdy si Rakušané připomínají vyhlášení neutrality v roce 1955. Některé protestantské církve 31. října slaví Den reformace, který připomíná uveřejnění 95 tezí Martinem Lutherem v roce 1517. Ve stejný den se především v anglosaských zemích slaví původně keltský svátek Halloween. Podle října jsou pojmenovány některé události, které se v tomto měsíci odehrály. Císař František Josef I. vydal 20. října 1860 tzv. Říjnový diplom, kterým se zřekl absolutistické vlády a zřídil Říšskou radu. Ruský car Mikuláš II. vydal 17. října 1905 (juliánského kalendáře) Říjnový manifest. Šlo o první ruskou ústavu, která lidem zaručovala řadu základních občanských svobod a omezovala dosud absolutistického panovníka. V Rusku 25. října 1917 (juliánského kalendáře) proběhla Říjnová revoluce (dříve také nazývaná Velká říjnová socialistická revoluce). Svrhla prozatímní vládu a k moci se dostali bolševici pod vedením V. I. Lenina. Ve dnech 6.–26. října 1973 proběhla mezi Izraelem, Egyptem a Sýrií jomkipurská válka, nazývaná někdy jako říjnová válka. V tomto měsíci pokračuje ve střední Evropě podzimní sklizeň a v českých zemích se tradičně slaví posvícení. V katolickém náboženství je říjen věnován Panně Marii Růžencové a Andělu strážnému. Církev přiznávala modlitbě růžence zvláštní účinnost a jejímu společnému recitování i vytrvalé praxi svěřovala obtížné záležitosti". http://w2.vatican.va/content/john-paul-ii/it/ apost_letters / 2002 / documents / hf_jp-ii_apl_20021016_rosarium-virginis-mariae.html 2. října je svátek Anděla strážného. 7. října je slavnost Panny Marie Růžencové. Pranostiky Teplý říjen – studený listopad. Teplý říjen – studený únor. Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jesť k doufání pěkné vinobraní. Čistý nový Měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň. Teplé září – říjen se mračí. Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče. Září víno vaří, říjen mačká hrozen. Září víno vaří, říjen víno pijem. Po teplém září zle se říjen tváří. Touží-li září po roce, bude v říjnu bláta po ose. Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají. Divoké husy na odletu – konec i babímu létu. Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu. Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu. Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený. Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá. Říjen když blýská, zima plíská. Kolik dní v říjnu uplyne do prvého deště, po tolik dnů bude i v zimě pršeti. V říjnu mnoho dešťů, v prosinci mnoho větrů. Mlhy v říjnu – sněhy v zimě. Studený říjen – zelený leden. Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude. V říjnu mráz a větry – leden, únor teplý. Mrazy v říjnu – hezky v lednu; krásný říjen – studený leden. Vějou-li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí. Jestli sníh napadne toho měsíce a kolik dní trvati bude, tak stálá bude zima. Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima. Kolikrát tohoto měsíce sněží, tolikráte v budoucí zimě sníh padati má. Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima. Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade. Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok. Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima. Když dub hojné ovoce dává, tak má velká zima a množství sněhu býti. V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc. Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima. Říjen a březen rovné jsou ve všem. Reference Externí odkazy Říjen v kalendáriu na portálu Moderní dějiny Kalendářní měsíce
2190	https://cs.wikipedia.org/wiki/Architektura	Architektura	Architektura je v nejobecnějším pojetí synonymem pro stavitelství a zabývá se tak jak globálním pohledem na urbanismus či krajinu přes klasické stavitelství budov až po design jednotlivých detailů, jako je zahradní či bytová architektura. V užším významu slova pak označuje stavbu, která je nositelem nějakého uměleckého pojetí či názoru. Tím vyjadřuje umělecké ztvárnění staveb, jejich styl a způsob, jakým byly postaveny. Architektura je tak chápána jako umělecké dílo, které je zároveň kulturním a politickým symbolem doby. Architektura tak spojuje estetické a stavební znalosti, proto lze říci, že se v architektuře výrazně projevují změny společnosti. Díky dlouhému vývoji se ustálila jistá pravidla vyjadřování, která obecně vypovídají o tom, jaké tvary a materiály či jejich kombinace jsou vhodné pro jaký účel. Na významná veřejná architektonická díla jsou vypisovány architektonické soutěže, jež se profilovaly jako osvědčený nástroj v průběhu historie. Ačkoli architektura začíná v okamžiku, kdy lidé začali budovat první stavby, tak architektura v užším smyslu se začala projevovat až v období starověkých říší, jako byl Sumer a Egypt. Z Egypta také pochází první historicky doložený architekt, kterým byl Imhotep z doby kolem roku 2650 př. n. l., který měl být stavitelem první tzv. Džoserovy pyramidy. Historicky se v architektuře odráželo mnoho pohledů, přičemž základním pohledem nejen evropské architektury byla její podřízenost harmonii. V 19. století se harmonii staveb nadřadil účel stavby. Tím se architektura oprostila od estetických teorií a začala se zabývat především účelností. To vedlo k tomu, že výběr stavebního materiálu, zvolená forma i rozměry byly podřízeny účelu stavby. Protože se tak hlavní zájem architekta přesunul od vnějšího prostoru stavby směrem k vnitřnímu prostoru, začalo se pracovat s novým termínem architektonický prostor. V průběhu 20. století tak došlo k tomu, že architektura získala nový a od historického pojetí poměrně odlišný pohled. Cíle architektury Názory na to, co by mělo být cílem architekta a kam by měla architektura směřovat se během doby vyvíjejí, přesto lze za stále platné považovat zásady formulované třemi stěžejními body, které formuloval Vitruvius Pollio, a na které se architekt musel ohlížet bez ohledu na dobu vzniku stavby. Za prvé je nutno přihlížet k firmitas, tj. statické pevnosti a stabilitě stavby, tento bod limitují technické znalosti doby a prostředí vzniku stavby. Druhým bodem je utilitas, tj. praktický cíl stavby, jemuž se stavební plány nutně musí přizpůsobit. Třetím bodem je pak venustas, tj. estetický cíl, který je zpravidla poplatný estetickým názorům doby vzniku. Tyto tři body se víceméně projevily na každé stavbě, přesto procento, kterým byl zastoupen jednotlivý z těchto bodů je velice variabilní. V současné době se objevuje řada nových požadavků, které souvisí s užitečností stavby. Mezi takové věci lze počítat požadavky na to, aby následný provoz byl co nejlevnější (nízkoenergetické stavby), a zároveň ekonomické požadavky na cenu stavby. Dalším požadavkem moderní doby je soulad s ekologickými zásadami. Cíle po většinu historie byly realizovány jednotlivými uměleckými slohy, které se odrazily i v architektuře. Tyto slohy byly dominantní na velkém území a rozvíjely se relativně dlouhou dobu. Tento trend byl narušen až ve 20. století, kdy přestaly takové styly existovat, respektive došlo k jejich překotnému vývoji, který způsobil, že vznikla konkurence mezi jednotlivými styly. Architektura se tak osamostatnila od ostatního umění, a ačkoli je jím ovlivňována, není s ním přímo spojená. Tato nejednotnost vedla k tomu, že se nehovoří o stylu, ale o architektonické škole, kterou zpravidla ovlivnil jeden či několik významných architektů. Etymologie Slovo architektura pochází patrně z řeckého slova architekton odkud proniklo do latiny a později i ostatních jazyků. Původní význam tohoto slova byl patrně tesař a teprve později se změnil na stavitele stavby a teprve Starověký Řím chápal architekta jako autora návrhu stavby. Historie architektury Historie architektury začíná v období, kdy se lidé poprvé pokusili stavět, v prehistorickém období měla většina staveb pouze symbolický účel náboženského charakteru. Později se prosadila pohřební architektura, kdy postupně byly stále honosněji pohřbíváni náčelníci, či jinak významní členové společenství. Koncem prehistorického období lidé běžně stavěli obydlí, která však neměla ambice nést nějaký umělecký názor. Hlavním stavebním materiálem tohoto období byl kámen, dřevo a hlína. Pro rozvoj architektury ve vlastním slova smyslu je třeba splnit jisté podmínky, jednou z nich je znalost základních početních úkonů a systematické předávání zkušeností. Další nezbytnou podmínkou pro stavby většího významu je nějaká organizace práce, která vyžaduje alespoň základní znalost písma. První rozvinuté architektonické myšlenky se tak objevily ve 3. tisíciletí př. n. l. v sumerské architektuře a krátce na to i v architektuře starověkého Egypta. Obě tyto architektury vznikly nezávisle na sobě, používaly přírodní materiály a objevily základní rozdělení na stavby profánní (světské) a stavby sakrální (náboženské). Přestože Sumerská architektura měla výrazně kratší trvání, ovlivnila svým pojetím další starověké říše (Babylon, Perská říše). Protože ke stavění používala především cihel (často i nepálených), které byly spojovány zpravidla asfaltem, zachovalo se z ní velmi málo památek, zpravidla ve velmi špatném stavu. Přesto si lze udělat základní představy o tehdejší architektuře. Sumerská architektura neznala plán, půdorys nasvědčuje faktu, že stavby byly dostavovány náhodně podle potřeby. Naopak na východiska starověkého Egypta, prakticky nikdo nenavázal, ačkoli pozdější egyptská architektura měla patrně vliv na architekturu Řeckou, ale díky kamenným stavbám se zachovalo značné množství památek. Egyptská architektura byla orientována především na stavby náboženského charakteru, kde dominantním prvkem byl hrob, který prošel poměrně složitým vývojem od mastab k pyramidám, aby se vrátil k méně honosnému pohřbívání. Mimo pyramid se proslavily také skalní hroby. Ačkoli Egypťané stavěli monumentální chrámy, pracovali s poměrně primitivními metodami, neznali klenbu, nepoužívali přesný plán a neznali rozpočet. Neznalost rozpočtu pro ně však nebyla příliš omezující, protože panovník měl téměř neomezený zdroj levné anebo bezplatné pracovní síly. Zcela mimo evropský vývoj stojí indická a čínská architektura, které však svým pojetím ovlivnily asijskou architekturu. Tyto architektury vycházejí z tamějších náboženských a klimatických podmínek, které v některých ohledech byly výrazně jiné, než podmínky evropské. Architektura starověkého Řecka Klasická řecká architektura, tak jak je známa vznikla v 8. století př. n. l. navazujíc na prvky mykénské a egyptské architektury. S těmito vlivy Řekové spojili vlastní tradiční architekturu a dali tak základ architektuře, která ovlivnila evropské myšlení na velmi dlouhou dobu. V 7. století př. n. l. se v starověkém Řecku postupně u staveb sakrálního charakteru prosadila jistá výstavnost, použití honosných materiálů (kámen, později mramor) a nakonec Řekové vytvořili několik jednotných stylů. V průběhu 6. století př. n. l. Řekové objevili i větší část svých konstrukčních metod, které sice rozvíjeli, ale nadále je neměli potřebu měnit. V tomto století také dokončili vývoj architrávového systému. Řekové stavěli opracované kameny bez jakékoliv pojicí hmoty a spoléhali tak čistě na váhu kamenných bloků. Stavba probíhala tak, že jednotlivé bloky prošly konečnou zarovnávací úpravou až po dokončení stavby, stejně tak sloupy byly kanelovány až po vztyčení. Tato metoda zabránila nežádoucímu poškození při přepravě či stavbě. Samotný chrám stál na podstavci, měl obdélníkový půdorys (zpravidla v poměru stran přibližně 1:2). Střecha stála na sloupech a na užších stranách tak vznikaly dva štíty. Střešní krytina byla z tašek z pálené hlíny. Stavebním materiálem byl pro takovéto stavby zpravidla mramor. V 5. století byl postaven nejvýznačnější chrám, jaký Řekové postavili - Parthenón. Ve 4. století př. n. l. se Řekové soustředili i na profánní stavby, obecně se soudí, že tento posun v zájmu nastal v Athénách, které potřebovaly centralizovat byrokratický aparát. Souběžně s rozvojem staveb pro byrokratické účely se začaly stavět divadla a od 3. století př. n. l. se rozvíjela i architektura obytného domu, která vedla k výstavbě skutečně luxusních sídel. Největší problémy, které provázely řeckou architekturu, byly s přepravou a ekonomického rázu. Moderní historici architektury se domnívají, že drtivá většina řeckých staveb byla postavena bez plánů a podrobného rozkreslování. Právě neznalost plánů vedla k jisté uniformitě staveb, neboť tak bylo jednodušší předávat zkušenosti. Provádění výpočtů až na místě, vedlo k častému předimenzování staveb, které způsobovalo ekonomickou neefektivitu. Architektura starověkého Říma Římané vyšli z řecké architektury, kterou však přizpůsobili svým potřebám a obohatili ji o nové stavební prvky. Tím spojili obloukový systém Etrusků a architrávový systém starověkého Řecka. Uvažování Římanů vedlo ke směřování architektury k účelnosti. Architektura tak často splývala s inženýrstvím a byla využívána k vojenským účelům. Do této kategorie patří např. stavby cest, které umožňovaly rychlý přesun vojsk. Další stavby, které proslavily římskou architekturu, byly vodovody. Tyto velké projekty vedly k rozvoji vyměřování. Jelikož stavby byly často stavěny z veřejných prostředků, bylo nutno provádět nejen plánování, ale i rozpočetnictví staveb. Tyto stavby nutně potřebovaly mosty, proto Římané rozvinuli původní řecké a etruské myšlenky oblouku a objevili tzv. římský oblouk. Pro tyto strategické stavby nalezli Římané vhodný stavební materiál, kterým se stal beton. Objev betonu a principu bednění jim umožnil stavět pevnější zdi, díky čemuž se mohli pustit do rozsáhlejších staveb. Pro takové stavby bylo potřeba najít vhodný způsob zastřešení a roznesení váhy, což umožnil objev tzv. římské klenby. Dalším prvkem, který se objevil v architektuře díky Římanům, je urbanistický plán měst. Většina římských měst (vyjma Říma) a vojenských táborů byla postavena podle jednotného vzoru s tvorbou centrálních fór, vodovodních rozvodů s ideou pravoúhlých ulic. Velikost takovýchto věcí byla podřízena normám, které byly podřízeny vojenským účelům. Náboženské pojetí bylo velmi podobné řeckému, přesto i zde bývaly použity architektonické objevy, což umožnilo čerpat z řecké architektury. Půdorys římských chrámů je tak od klasicky obdélníkového až po kruhový. Římané také rozvinuli myšlenku baziliky, která se stala základem křesťanského chrámu. Největší vzestup římské architektury nastal v době vlády císaře Augusta, tento rozvoj pokračoval až do 3. století, kdy je na římské architektuře patrná nastupující krize. Divadla napodobovala řecká divadla, jejich schopnosti jim umožnily základní myšlenky řeckého divadla rozvinout. Římské pohřebnictví nebylo jednotné, zajímavostí jsou podzemní klenuté komory, které byly předchůdci katakomb. Římskou architektonickou zvláštností jsou tzv. vítězné oblouky, což jsou vlastně brány vybudované ke slavnostnímu vjezdu vracejících se vítězů. Raně křesťanská architektura Ve 4. století došlo k obecnému přijetí křesťanství, což vedlo k velkým společenským změnám. Přestože křesťanská architektura vycházela z římské, byla potřeba řada podstatných změn, neboť křesťanství kladlo úplně jiné požadavky na uctívání Boha (do roku 313, kdy vyšel edikt milánský se křesťané scházeli v soukromých domech). K tomuto účelu se nejlépe hodila římská bazilika, která se nejprve prosadila v obou částech říše. Pro takové stavby byla typická východně orientovaná apsida a značné množství světla, které do baziliky pronikalo velkým množstvím oken. Dalším prvkem, který přineslo křesťanství, byl rozvoj katakomby. Pád západořímské říše, způsobil konec centralizované moci, reálnou moc držela řada králů a biskupů, kteří však neměli dostatek prostředků na skutečně výstavní a průlomové stavby. Tím se architektura stala architekturou kostelů a v západní Evropě se z tohoto období zachovalo velmi málo staveb. Výrazně větší význam měla architektura v byzantské říši, kde vznikla řada opravdu významných staveb, které dále rozvíjely římské zkušenosti. Zde se od 5. století rozvinul nový sloh. Byzantská architektura Jedná se o styl staveb, který se prosadil v byzantské říši a následně ovlivnil celou orientální a islámskou architekturu a východiska v ní hledala i ruská architektura. Samotný styl navázal na myšlenky římské a raně křesťanské architektury. Vznik tohoto stylu lze zařadit na konec 5. století a jeho základní prvky se udržely až do 15. století. Plán chrámu tak postupně opustil obdélníkovou formu a přerostl v obrazec osmiúhelníku anebo řeckého kříže. Hlavní prostor byl kryt kupolí, kterou nesly osm nebo čtyři pilíře. Výzdoba se soustředila především na mozaiky, které často byly z drahých materiálů. Stavbou, která ovlivnila toto období, je chrám Hagia Sofia v Istanbulu. Karolínská architektura Hlavní článek: Karolinská renesance Časové vymezení tohoto období je poměrně nejednoznačné, v principu lze jeho počátky najít již v 6. století a jeho konec až v 10. století. Hlavní myšlenkou tohoto období byla myšlenka obnovy císařství - renovatio. Vůdčí silou Evropy se stali Karlovci, politika této dynastie se odrazila i v architektuře, kde se církevní stavby staly cíleně impozantní. Tento rozvoj umožnilo nové pojetí mnišských řádů, kde se jednotliví mniši začali spojovat a nevyhledávat samotu. Druhým důležitým faktorem byla politická potřeba Karlovců vymezit se vůči byzantské říši. Dochovaných památek z tohoto období je minimum, přesto je patrné, že architektura bývalé východořímské říše a bývalé západořímské říše se zcela rozešly. Zatímco byzantská architektura rozvíjí motivy předchozího období a díky centralizované moci mohla v tomto období stavět honosné stavby, tak evropská architektura se vrací spíše k římské architektuře, kterou upravovala pro své potřeby. Románský sloh Koncem 9. století se začaly zažité postupy pomalu měnit a vznikl tzv. Románský sloh, který stále stojí na antických základech a principech. V 10. století se tento styl prosadil a zůstal neměnný až do 12. století. Základem křesťanských staveb zůstala bazilika, což sice znemožnilo změnu dispozice, ale postupně se změnilo její architektonické pojetí. Hlavní loď je oddělena pilíři, prosazuje se křížová klenba a postupně se objevuje i kupole. Novým architektonickým prvkem je krypta a postupně se objevují nové sloupy, u nichž je využito krychlového tvaru. Důležitým znakem románských staveb je bohatě členěný obrys a to, že dochází k dekorativnímu členění zdí. Postupně se objevuje výzdoba. Největší změny doznala okna, která se postupně zvětšila, začala se používat i okrouhlá okna, u nichž se začalo využívat tzv. špalet. Dveře a vchody byly zpravidla bohatě zdobeny a byly umístěny proti oltáři. Tento sloh však nelze považovat za čistě církevní, byly v něm stavěny i měšťanské domy a šlechtická sídla (hrady), které však kopírovaly myšlenky obsažené v církevních stavbách. Ve druhé polovině 12. století do románské architektury postupně pronikaly nové myšlenky, které nakonec vedly ke vzniku nového slohu. V této době vznikla řada památek které jsou sice ještě románskými stavbami, ale objevují se v nich již znaky gotiky. Gotická architektura Ve druhé polovině 12. století se románská architektura začala postupně měnit na architekturu gotickou. Tuto změnu lze nejprve pozorovat ve Francii, odkud se nové architektonické myšlenky šířily dále. Gotika je jeden z mála evropských slohů, jehož architektonická řešení nemají kořeny v antice. Je třeba si uvědomit, že nevznikla plánovitě, ale postupným vývojem, kdy se architekti církevních staveb začali pokoušet o komplexnější pohled. Zároveň je patrné, že se v tomto slohu odráží i pevné postavení církve, která se stala základem evropského myšlení. Zpočátku gotika nepřinášela mnoho nových stavebních nápadů, převzala ideu klenuté baziliky i jiná řešení románské architektury. Novým prvkem, který se ukázal jako zásadní řešení mnoha problémů, byl lomený oblouk, který umožnil pojmout stavbu zcela odlišně, neboť jeho využívání umožňuje dát stavbám nový rozměr. Lomený oblouk totiž nenese vodorovnou váhu. Snaze o lehkost se přizpůsobila i práce s klenbou, která se rozdělovala do více ploch a její váhu nesly často pilíře, čímž se mohla odbourat masivní zeď. Díky těmto objevům mohla být výrazně zvětšena okna, která byla vysoká až několik metrů. Půdorys gotických chrámů sice zůstal v podstatě bazilikou, ale díky různým provedením to často není příliš patrné. Vznikaly tak chrámy až o pěti lodích. Výraznou změnou bylo i odbourání krypty. Typickým znakem gotiky je příkrá střecha doplněná chrliči fantaskních tvarů. Dalším znakem jsou čtyřboké věže, které jsou v rozích zesílené pomocí pilířů. Podél své výšky jsou děleny na jednotlivá patra. Ve světské architektuře se gotika projevila nejen u reprezentativních budov, ale i v měšťanské architektuře, kde se stavěly několikapodlažní budovy se štítem do ulice. Renesanční architektura Počátkem 14. století se postupně začal gotický řád uvolňovat a kolem roku 1420 se v Itálii začal prosazovat nový myšlenkový proud, který se odrazil i v architektuře. Základní myšlenkou tohoto stylu byl návrat k antice. Tato myšlenka nebyla pro architekturu úplně lákavá, protože bylo patrné, že některé architektonické prvky antika neznala, proto se renesance stala architektonickou kompilací antiky a nových myšlenek. Tento styl začal opět pracovat s prostorem a umožnil vyniknout výrazným individualitám. Zvláštností tohoto slohu je, že byl prvním stylem, kde stejně významným investorem jako církev byly soukromé osoby, které si nechaly postavit řadu zámků, paláců, letohrádků atp. Renesanční styl neměl úplně ustálenou formu, typickým znakem, kromě rozvíjení antických myšlenek, je stavba symetrických staveb, oblíbeným prvkem jsou kupole. Velmi populární byla obdélníková okna. Barokní architektura Od konce 16. století se pod vlivem náboženských válek ustanovil nový sloh, který byl používán do konce 18. století. V architektuře se téměř vyrovnal poměr mezi sakrálními a profánními stavbami. Jelikož tento sloh také vznikl v Itálii, je na něm patrné ovlivnění antikou a renesancí. Barokní stavby si kladou za cíl ohromit bohatstvím, proto je pro ně typické nadsazení proporcí a efektní perspektiva. Taková snaha vedla k asymetrii staveb, což umožnilo využívat zaoblené tvary, kupole, reprezentativní schodiště, která pak mohou být spojena s typicky antickými prvky. Je třeba si uvědomit, že baroko kladlo důraz na prostor a jeho výzdobu, a tomu se podřídila architektura, vznikla tak typická stavba chrámu, který obsahoval chrámovou loď, centrální kupoli a chór. Na barokní architekturu přímo navázala architektura rokoka, která se rozvinula v průběhu 18. století, právě v pozdním baroku a v rokoku nastal rozvoj architektury, kde byl velký důraz kladen na celkové vnímání stavby. Takový rozvoj vedl k uvolnění forem, což následně umožnilo snažit se stavby zakomponovat do okolního prostředí. Architektura v 19. století V 19. století skončila slohová jednota nějakého období, protože se prosadilo několik uměleckých a zároveň i architektonických stylů, hovoříme o tzv. klasicismu. V tomto období ustupuje církev a s ní i náboženská architektura do pozadí a výrazně dominantní jsou soukromé stavby. Dominantní tendencí je napodobovat antické a egyptské (empír) stavby. Tento návrat do historie je částečně vysvětlován tím, že společnost procházela obrovskými změnami. Ačkoli tento styl také vychází z antiky, nelze ho považovat za pokračování renesance, naopak ho lze chápat jako zpřetrhání kontinuity evropské architektury zahájené renesancí. V tomto období se postupně stále více prosazují nové materiály a technologie, které umožnily nové způsoby řešení některých problémů, to vedlo k rozvoji průmyslu, a tím se i objevil nový požadavek na architekturu stavět funkčně a levně. Estetická část díla byla často potlačena na úkor prvních dvou požadavků. To způsobilo, že se inženýrství oddělilo od architektury a každý z těchto oborů se ubírá lehce odlišnou cestou. Architektura v 20. století Architektura 20. století nemá jednotný styl, jednotlivé slohy a styly na sebe často nereagují a jsou natolik odlišné, že mezi jednotlivými architektonickými proudy neexistují styčné body. Pro celé 20. století je typická práce s novými materiály (ocel, sklo), které díky svým vlastnostem umožňují hledat nová řešení. Velmi populární byl konstruktivismus, později moderna a následně postmoderna. V socialistickém bloku se rozvinul tzv. socialistický realismus, který se projevil i v architektuře. Specifickým druhem architektury je nacistická architektura rozvinutá zejména ve 30. a 40. letech v Třetí říši a Itálii. Pro 20. století je typické využívání pravých úhlů, které umožňují efektivněji využít prostor. Mimoevropská architektura Islámská architektura Islámská architektura stojí mimo evropskou architekturu, ačkoli její původní památky jsou ovlivněny byzantskou architekturou a jsou velmi vzdáleny od evropské, neboť vývoj tohoto směru pokračoval bez dalších ovlivnění evropskou architekturou. Islámská architektura začíná zrodem islámu, tj. rokem 622. Obecně lze tvrdit, že v ní také byla dominantní nábožensky zaměřená architektura, zároveň i zde platí, že prošla dlouhým vývojem, který byl v mnohém podobný vývoji křesťanské architektury. Vzhledem k tomu, že tato architektura zabírá velký časový úsek i rozsáhlé území, nelze vytyčit hlavní používaný materiál ani jinak přesněji vymezit architektonické zvyky této architektury. Základní stavbou je mešita, kterou tvoří velký dvůr a modlitební síně, střecha je tvořena kupolí. K mešitě bývá připojen i minaret, což je prakticky věž, ze které jsou věřící svoláváni k modlitbě. V zásadě lze rozlišit dva typy mešit, z nichž první se vyvinul z baziliky, zatímco druhý má své vzory v byzantské architektuře. Druhým typem stavby typickým pro islám je mauzoleum, což je stavba určená k oslavě významných lidí. Mauzoleum se stalo jednou z nejtypičtějších staveb islámské architektury, je to stavba čtvercového půdorysu, kterou kryje kopule. Tyto stavby stojí buď samostatně nebo jsou součástí rozsáhlejšího komplexu. Civilní architektura kopírovala vývoj náboženské architektury, jsou známy rozsáhlé paláce, lázně i vojenské stavby (citadela), které mají vzor v náboženských stavbách, proto se na nich setkáme se stejnými prvky a v některých případech není snadné určit účel stavby. Tradiční indická architektura Čínská architektura Japonská architektura Architektura domorodých kultur Ameriky Reference Literatura Světové dějiny umění: Larouse Dějiny architektury Související články Seznam architektů Geografie sídel Urbanismus Externí odkazy OpenArchitecture.cz = Fotogalerie projektů současných českých architektů e-arch portál earch.cz archiweb.cz portál a databáze architektů a staveb 12 filmů pro architekty a designéry architektura, design a umění - přehled článků na českých a slovenských webech, odkazy na zajímavé věci ve světě archii.cz Dějiny architektury obrazem dejiny.archii.cz Lidová architektura Čech, Moravy a Slezska.Vzdělávací a informační portál věnovaný vesnickým sídlům a jejich vývoji v ČR lidova-architektura.cz
2228	https://cs.wikipedia.org/wiki/1054	1054	Rok 1054 (MLIV) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1. ledna a skončil v neděli 31. prosince. Dle židovského kalendáře nastal přelom roků 4814 a 4815, dle islámského kalendáře 475 a 476. Události Únor – bitva u Mortemeru: Normané porazili francouzské vojsko, když jej přistihli během plenění a drancování. Výsledkem toho stáhl francouzský král Jindřich I. svou hlavní armádu z Normandie. 30. dubna – Rosdalla, poblíž Kilbegganu v Irsku: nejstarší známé evropské tornádo. 16. července – římský biskup a patriarcha (= papež) Lev IX. a konstantinopolský patriarcha Michael Kerularios se vzájemně exkomunikovali z křesťanské církve, čímž završili Velké schizma – rozštěpení, jímž byla původní Svatá katolická apoštolská církev rozdělena na církev západní (římský patriarchát = Římskokatolická církev) a církev východní (patriarcháty konstantinopolský, alexandrijský, antiochejský a jeruzalémský, a autokefální církev gruzínská = dnes pravoslavné/ortodoxní církve). Exkomunikační dopis papežův, napsaný v lednu t.r., doručili do Konstantinopole kardinál Humbert a kardinál Frederich. 27. července – Siward, earl z Northumbrie vpadl do Skotska, aby podpořil Malcolma Canmora proti Macbethovi, který získal skotský trůn po smrti Malcolmova otce, krále Duncana. Macbeth byl poražen u Dunsinane. Lý Nhật Tôn, třetí král dynastie Lý, započal svou vládu ve Vietnamu a změnil úřední název země na Đại Việt. Břetislav I. vydal stařešinský řád, stanovující, že českým knížetem se měl stát vždy nejstarší Přemyslovec (viz seniorát). Vědy a umění 4. července – Číňané, Arabové a zřejmě i Indiáni zaznamenali výbuch supernovy SN 1054 poblíž hvězdy ζ Tauri. Dvacet tři dní zůstala natolik jasná, že byla vidět i za denního světla. Její pozůstatky dnes tvoří Krabí mlhovinu (NGC 1952). Narození 9. dubna – Judita Marie Švábská, uherská královna a polská kněžna († 14. března 1105) ? – Richard Normandský, druhý syn Viléma I. Dobyvatele a dědic anglického trůnu († cca 1081) Úmrtí 20. února – Jaroslav Moudrý, kníže novgorodský a velký kníže kyjevský (* kolem 978) 19. dubna – Lev IX., papež (* 1002) 24. září – Heřman z Reichenau, německý kronikář, učenec, básník a skladatel (* 1013) Hlavy států České knížectví – Břetislav I. Papež – Lev IX. Svatá říše římská – Jindřich III. Černý Anglické království – Eduard III. Vyznavač Aragonské království – Ramiro I. Barcelonské hrabství – Ramon Berenguer I. Starý Burgundské království – Rudolf III. Byzantská říše – Konstantin IX. Monomachos Dánské království – Sven II. Estridsen Francouzské království – Jindřich I. Kyjevská Rus – Jaroslav Moudrý – Izjaslav I. Jaroslavič Kastilské království – Ferdinand I. Veliký Leonské království – Ferdinand I. Veliký Navarrské království – García V. Sánchez / Sancho IV. Norské království – Harald III. Hardrada Polské knížectví – Kazimír I. Obnovitel Skotské království – Macbeth I. Švédské království – Emund Starý Uherské království – Ondřej I. Reference Externí odkazy 11. století
2235	https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98eck%C3%A1%20mytologie	Řecká mytologie	Řecká mytologie je z mýtů a legend starých Řeků, pojednávajících o bozích a hrdinech, povaze světa či vzniku a významu řeckého kultu a rituálů, které jsou součástí náboženství starověkého Řecka. Moderní badatelé studují mýty ve snaze zjistit více o náboženském a politickém zařízení starověkého Řecka – jeho civilizace – a pochopit samotnou povahu vytváření mýtů. Někteří teologové považují za možné, že staří Řekové vytvářeli mýty za účelem odpovědět na všechny otázky ohledně světa, aby, tak říkajíc, nezbývaly žádné nezodpovězené. Významným zdrojem řecké mytologie byla mytologie Chetitů či Churritů. Řecká mytologie je přímo ztělesněná rozsáhlou kolekcí příběhů a nepřímo ztělesněná řeckým representačním uměním, jako je keramika či votivní dary. Snaží se vysvětlit původ světa a podrobně líčí životy a dobrodružství široké škály bohů, bohyň, hrdinů, hrdinek a jiných mytologických stvoření. Tato podání byla původně šířena ústně-básnickou tradicí sahající do období prehistorického; dnes jsou řecké mýty známy hlavně z řecké literatury. Nejstarší známé řecké literární prameny, epická básně Ilias a Odysseia, se zaměřují na události okolo Trojské války. Dvě básně Homérova současníka Hésioda, totiž O původu bohů a Práce a dny, zahrnují podání o vzniku světa, následnictví božských vládců, posloupnost lidských věků, původ lidského utrpení a původ obětních rituálů. Mýty se také uchovaly v Homérských hymnech, zlomcích eposů „epického cyklu“, lyrických básních, dílech tragédů pátého století př. n. l., spisech badatelů a básníků helénské doby a textech z dob Římské říše od spisovatelů, jako byli Plútarchos či Pausaniás. Archeologické nálezy poskytují důležitý zdroj podrobností ohledně řecké mytologie, s bohy a hrdiny objevujícími se hlavně coby dekorace mnoha artefaktů. Kresby na keramice z 8. století př. n. l. zobrazují výjevy z Trojské války, stejně jako dobrodružství Hérakla. Na keramice z následujícího archaického, klasického a helénistického období se objevují jak homérské, tak mnohé další mytologické výjevy, které takto doplňují existující literární doklady. Řecká mytologie měla obrovský vliv na kulturu, umění a literaturu západní civilizace a zůstává součástí západního jazykového dědictví. Básníci a umělci od dávných dob dodnes čerpali z řecké mytologie inspiraci a nalézali přetrvávající význam a platnost v jejích tématech. Řečtí bohové Starověcí Řekové věřili, že mocní bohové a bohyně dohlížejí na svět a zasahují do lidských záležitostí. Tito bohové se chovali stejně jako lidé, zamilovávali se, hádali se mezi sebou a lhali. Řekové pořádali k uctívání bohů slavnosti a dávali si pozor, aby bohy proti sobě nepoštvali. Řekové pokládali k sochám svých bohů dary, aby jim bohové pomáhali, např. nemocní prosili o uzdravení Asklépia, boha lékařství a hojení. Řekové svým bohům obětovávali zvířata, za nejlepší oběť považovali býka. Někdy také byla obětována úlitba. Pořádali se také velké veřejné svátky, například Panathenské slavnosti, které se konaly každý čtvrtý rok v Athénách. Skoro v každém domě byl oltář pro soukromé bohoslužby. Existovaly chrámy, kde si lidé mohli nechat věštit budoucnost. Nejznámější taková věštírna ležela v Delfách, které patřilo bohu Slunce Apollónovi. Odpovídal prostřednictvím kněžky, které říkali Pýthia. Řekové věřili, že po smrti překročí řeku Styx a dostanou se do podsvětí. Hádés, král zemřelých, posuzoval, jak dobře žili na zemi. Ti, kdo vedli dobrý život, odešli do Elysejských polí. Ti, kdo vedli špatný život, šli do ohnivé jámy jménem Tartaros. Lidé, kteří nevedli ani dobrý a ani špatný život, odcházeli do stínů, kterému se říkalo Asfodelovy louky. Zdroje řecké mytologie Řecká mytologie je dnes známa hlavně z řecké literatury a umění z doby od cca 900 – 800 př. n. l. dále. Literární zdroje Mytické vyprávění hraje významnou roli v téměř každém žánru řecké literatury; i přesto je však jedinou přežívající obecnou starořeckou mytografickou knihou Bibliografie Pseudo-Apollodóra. Tato práce se snaží urovnat odporující si příběhy básníků a poskytuje impozantní shrnutí tradiční řecké mytologie a hrdinských legend. Apollodóros žil od cca 180 – 120 př. n. l. a psal o mnohých z těchto témat; jeho dílo tedy mohlo tvořit základ pro Pseudo-Apollodórovu kolekci. Bibliografie nicméně pojednává i o událostech, které se udály dlouho po jeho smrti, z kteréhož důvodu je autor uváděn jako Pseudo-Apollodóros. Mezi nejstarší literární zdroje patří dvě epické básně, totiž Ilias a Odysseia. Jiní básníci zase sepsali takzvaný epický cyklus, ale jejich pozdní a méně významné básně jsou dnes téměř úplně ztracené. Navzdory svému tradičnímu názvu nemají Homérské hymny žádnou přímou spojitost s Homérem; jde o chorální hymny z první části takzvaného lyrického věku. Hésiodos, možný současník Homéra, podává ve svém díle O původu bohů nejúplnější známé podání nejranějších řeckých mýtů; pojednává v něm o stvoření světa stejně jako o původu bohů, Titánů a obrů, a předkládá pečlivě vypracované genealogie, pověsti a mýty o příčinách různých věcí na tomto světě. Hésiodovy Práce a dny, poučná báseň o zemědělském životě, též zahrnuje mýty o Prométheovi, Pandóře a Čtyřech věcích; básník s jejich pomocí radí, jak uspět v nebezpečném světě, který je činěn ještě nebezpečnějším svými bohy. Lyričtí básníci často hledali v mýtech náměty, nicméně ve svých básních na ně spíše odkazovali, než vyprávěli. Řečtí lyrici, například Pindaros, Bakchylidés nebo Simónidés, a bukoličtí básníci jako Theokritos a Bión, každý vyprávějí vlastní mytologické příhody. Mýtus byl také velmi důležitý prvek klasického Athénského divadla; například tragédi Aischylos, Sofoklés, a Eurípidés převzali většinu dějů svých her z mýtů věku hrdinů a Trójské války. Mnoho slavných tragických příběhů (jako jsou ty o Agamemnónovi a jeho dětech, Oidipovi, Iásónovi, Médeie aj.) na sebe vzalo svou klasickou podobu právě v těchto tragédiích. Spisovatel komedií Aristofanés se také inspiroval mýty, totiž ve svých hrách Ptáci a Žáby. Historici Hérodotos a Diodóros Sicilský a zeměpisci Pausaniás a Strabón, kteří cestovali napříč řeckým světem a zaznamenávali příběhy, které slyšeli, doplňují řeckou mytologii množstvím místních mýtů a legend, přičemž často podávají málo známé, alternativní verze příběhů, a to zejména Hérodotos, který důkladně prozkoumával rozdílná podání, se kterými se setkal, ve světle porovnávání historických a mytologických tradic Řecka a východu ve snaze odhalit původ a směšování odlišných kulturních pojetí. Poezie helénistických a římských dob byla v první řadě vytvářena pro literární, spíše než kultovní, účely; přesto však uchovává některé detaily příběhů řecké mytologie, které by jinak byly ztracené. Tato kategorie zahrnuje práce: římských básníků Ovidia, Statia, Valeria Flacca, Seneky a (spolu s komentářem gramatika Servia) Vergilia; řeckých básníků období pozdní antiky, totiž Nonna, Antonia Liberala a Quinta Smyrneaea; řeckých básníků helénistického období, totiž Apollónia z Rhodu, Kallimacha, Pseudo-Eratosthena a Parthenia; řeckých a římských spisovatelů románů, jako jsou Apuleius, Petronius či Héliodóros. Fabulae a Astronomica římského spisovatele píšícím stylem Gaia Iulia Hygina jsou dva významné, prózou psané přehledy řecké mytologie. Obrazy Filostrata staršího a mladšího a Popisy Kallistratovy jsou dva další užitečné zdroje, používané pro čerpání témat. Konečně, Arnobios a několik byzantských řeckých spisovatelů poskytuje důležité detaily mytických příběhů, z nichž mnohé převzali ze starších, dnes již ztracených řeckých prací. Podobným zdrojem je i lexikon Hesychia Alexandrijského, tzv. Suda, nebo spisy Johana Tzetzeseho a Eustácia z Tesaloniky. Křesťanský, mravní poučení vyhledávající úhel pohledu je zabudovaný v přísloví – vztahujícím se k mýtu, podle kterého pomohl Daidalos svým řemeslným uměním Pásifaé k tomu, aby se spářila s Poseidónovým býkem – ἐν παντὶ μύθῳ καὶ τὸ Δαιδάλου μύσος / en panti muthōi kai to Daidalou musos („V každém mýtu je také Daidalovo poskvrnění“); ve stejném duchu vysvětluje encyklopedická Suda Daidalovu roli v ukojení „zvráceného chtíče“ Pásifaé, když říká, že Daidalos se stal předmětem přísloví, jelikož byl opovrhován za zlo, které podle legendy spojení Pásifaé a býka zapříčinilo. Archeologické zdroje Objev Mykénské civilizace německým amatérským archeologem, Heinrich Schliemann, v devatenáctém století, a objev Mínojské civilizace na Krétě britským archeologem, Sirem Arthurem Evansem, ve století dvacátém, pomohly objasnit mnohé dosavadní otázky ohledně Homérových eposů a poskytly archeologické doklady mnoha mytologických detailů ohledně bohů a hrdinů. Svědectví o mýtech a rituálech Mykénských a Mínojských nalezišť je celé bez výjimky památkové, jelikož lineární písmo B (kterým se zapisovala raná forma řečtiny jak na Krétě, tak v kontinentálním Řecku) bylo používané hlavně k sepisování majetku, přestože i tak byla jména bohů a hrdinů s pochybami odhalena. Kresby na keramice z archaického (cca 750–cca 500 př. n. l.), klasického (cca 480–323 př. n. l.) a helénistického (323–146 př. n. l.) období zobrazují jak homérské, tak mnohé další mytologické výjevy, například dobrodružství Hérakla, a takto doplňují existující literární doklady. Tato znázornění mýtů jsou důležitá z hned několika důvodů. Mnoho řeckých mýtů je zpodobněno na vázách starších, než jsou jejich literární zdroje (v některých případech předchází první známé grafické vyobrazení určitého mýtu jeho nejstarší literární doklad z pozdně archaické poezie dokonce o několik století.); například ze dvanácti úkolů Héraklových se pouze zkrocení Kerbera objevuje v textu, které není mladší, než jeho vyobrazení na keramice. Některá umělecká díla též znázorňují mýty či mytické výjevy, které nejsou doložené vůbec žádným dochovaným literárním zdrojem. Přehled mytologické historie Řecká mytologie se časem měnila spolu s vývojem řecké kultury, jejíž změn je mytologie, jak viditelně, tak skrytě, přehledem. V dochovaných literárních zdrojích řecké mytologie, většinou z doby po konci postupných změn, je neodmyslitelně politická, jak tvrdil Gilbert Cuthbertson. První obyvatelé Balkánského poloostrova byli zemědělci, jejichž náboženství bylo animistické, a přisuzovali tedy duši všemu v přírodě. Tito neurčití duchové posléze získali lidskou podobu a vstoupili do místní mytologie jako bohové. Po invazi kmenů ze severu poloostrova s sebou útočníci přinesli nový panteon bohů, založený na dobývání, síle, dovednosti v bitvě a násilnickém hrdinství. Staří bohové zemědělců se buď smísili s novými bohy, nebo ztratili význam. Poté, co uplynula asi polovina archaického období, začaly na četnosti nabírat mýty o vztazích mezi bohy a hrdiny mužského pohlaví, značící souběžný vývoj pederastie, který pravděpodobně započal okolo 630 př. n. l. Do konce pátého století př. n. l. přisoudili básníci alespoň jednoho eromena (tj. dospívajícího hocha, jež byl jejich sexuálním společníkem) všem významným bohům kromě Aréa, stejně jako mnoha legendárním postavám. Starší mýty, například o Achilleovi a Patroklovi, začaly být též podávány pederastické podobě. Nejprve Alexandrijští básníci, později pak obecně mytografové v rané Římské říši, často přepracovávali příběhy řeckých mytologických postav v tomto duchu. Cílem epické poezie bylo vytvořit cyklus příběhů, a následně nový dojem mytologické chronologie; tudíž se mytologie rozvinula v etapu rozvoje světa a lidstva. I když protimluvy v těchto příbězích činí perfektní časovou osu nemožnou, přibližný časový sled lze sestavit. Výsledné mytologické „dějiny světa“ mohou být rozděleny na tři nebo čtyři širší období: Věk bohů či Mýtus o vzniku světa: stvoření světa, bohů a lidí. Věk bohů a lidí: rané vzájemné ovlivňování mezi bohy, polobohy a smrtelníky. Věk hrdinů: doba, kdy byla činnost bohů více omezená. Poslední a nejvýznamnější z hrdinských legend je příběh Trójské války a událostí, které následovaly po ní, jež je některými badateli uznávána za samostatné období. Zatímco dnešní výzkumníci mýtů často jeví největší zájem o věk bohů, věk hrdinů byl zjevnou prioritou pro řecké autory archaického a klasického období, kteří se pokoušeli o ustanovení chronologie velkých lidských skutků poté, co byla vyřešena otázka vzniku světa. Například hrdinské eposy Ilias a Odysseia převyšovaly Zrození bohů a Homérské hymny, zaměřené na bohy, jak rozsahem, tak popularitou. „Kult hrdinů“ vedl pod Homérovým vlivem k reorganizaci duchovního života, vyjádřené v mytickém rozdělení říše bohů od říše mrtvých a olympských božstev od podsvětních. V Práci a dnech užívá Hésiodos schéma čtyř Lidských věků: Zlatého, Stříbrného, Bronzového a Železného. Tyto věky (či rasy) jsou odlišná stvoření bohů, přičemž Zlatý věk připadá na vládu Krona a následující věky jsou dílem Dia. Hésiodos vkládá věk hrdinů do doby právě po konci Bronzového věku. Posledním věkem je u něj Železný věk, totiž současné období, ve kterém básník žil a na které pohlíží jako na nejhorší; přítomnost zla přitom vysvětluje mýtem Pandory, z jejíž převrácené sklenice se vylily všechny nejlepší lidské schopnosti kromě naděje. Hésiodovo pojetí čtyř Lidských věků následuje i Ovidius ve svých Proměnách. Věk bohů Kosmogonie a kosmologie Mýty o stvoření světa představují pokusy o vyjádření vesmíru snadno pochopitelným způsobem a zodpovězení otázky původu světa. Nejšířeji přijímaná verze té doby je zaznamenána Hésiodem v jeho Zrození bohů. Básník začíná s Chaosem, zející prázdnotou. Z prázdnoty se vynořila Gaia (Země) a několik dalších prvotních božstev; Erós (Láska), Tartaros (Propast) a Erebos (Tma). Gaia pak, bez mužské pomoci, porodila Úrana (Nebe) který jí následně oplodnil, z čehož vzešli nejprve Titáni, šest z nich pohlaví mužského – Koios, Kríos, Kronos, Hyperion, Iapeto a Okeanos — a šest ženského – Mnémosyné, Foibé, Rheia, Theia, Themis a Téthys. Poté, co se narodil Kronos, Gaia a Úranos prohlásili, se už se nemají narodit žádní další Titáni; místo nich následovali jednoocí Kyklopové a storucí Hekatoncheirové. Kronos, který byl úskočný a ze všech Gainých potomků nejstrašnější, vykastroval svého otce a stal se vládcem všeho a všech spolu se svou sestrou a manželkou Rheiou, přičemž přijal zbylé Titány za svůj dvůr. Narodilo se jim šest dětí, které ovšem nebyly Titány, ale bohy: Hádés, Poseidón, Démétér, Hestiá, Héra a nejmladší Zeus.(Hestia, Héra, Déméthér, Hádes, Poseidón, Zeus; od nejstaršího po nejmladšího boha.) Motiv konfliktu mezi otcem a synem se znovu projevil, když se Kronovi postavil Zeus. Kronos, když viděl, že jeho potomci jsou bohové, se zalekl jejich moci a v obavě, aby jej jednou nesvrhli z trůnu, tak pokaždé, když Rheia porodila, uchvátil dítě a snědl ho. To Rheia nemohla snést, a proto ho oklamala tím, že novorozeného Dia ukryla na ostrov Kréta a do jeho pokrývky zabalila kámen, který tak Kronos snědl. Když Zeus vyrostl, podal svému otci nápoj, kvůli kterému vyvrhl Rheiny ostatní děti, které zůstaly v jeho žaludku po celou tu dobu, jelikož jsou nesmrtelné. Zeus pak vyhlásil Kronovi válku o vládu nad světem. Zeus a jeho sourozenci nakonec s pomocí Kyklopů a Hekatoncheirů, které vysvobodili z Tartaru, ve válce zvítězili, načež byli Kronos a ti co bojovali na jeho straně, svrženi do Tartaru. Zeus se stal bohem nebe a vládcem bohů. Jeho bratr Poseidón se stal bohem oceánů. A Hádés se stal vládcem podsvětí. Dia trápila stejná věc jako jeho otce, a poté, co bylo vyřčeno proroctví, že potomek jeho první ženy Métis, zrodí boha mocnějšího než je on a připraví jej o trůn, ji spolkl. Métis už ale byla těhotná, a proto mu bylo špatně, dokud bohyně Athéna, plně vzrostlá a oblečená do boje, nevzešla z jeho hlavy. A jelikož tato nově zrozená bohyně nebyla mužského pohlaví, který by Dia svrhl z trůnu, jak pravila věštba, směla Athéna zůstat na Olympu spolu s ostatními bohy. Tento Diův „porod“ byl použit jako výmluva pro to, že nebyl vytlačen dítětem z další generace bohů. Je pravděpodobné, že změny v kultuře, které již byly v chodu, zahrnuly dlouhotrvající kult Athény v Athénách bezkonfliktně, jelikož nemohl být překonán. Reference Literatura Primární (řecká a římská) Novověká Slovník antické kultury. Nakladatelství Svoboda, Praha 1974 Jan Bažant, Perseus a Medusa. Zobrazení mýtu od počátku do dneška. Academia 2017, Řecká mythologie. Sofia Souli. Nakladatelství Michalis Toubis A.E. Související články Egyptská mytologie Římská mytologie Seznam postav řecké mytologie Externí odkazy Greek Mythology Bohové olympští Obsáhlé fotogalerie podle jednotlivých postav Mytologie Mýty a pověsti podle kultury
2277	https://cs.wikipedia.org/wiki/Koruna	Koruna	Slovo koruna (přes latinské corona – věnec z řeckého κορώνα – věnec, koruna) je polysémní a může mít mnoho významů: Měna koruna (měna) – platná nebo zaniklá měna v některých evropských státech Česká koruna Dánská koruna (Krone) Faerská koruna (Króna) Islandská koruna (Króna) Norská koruna (Krone) Švédská koruna (Krona) zaniklé měny Koruna slovenská resp. Slovenská koruna Estonská koruna (Kroon) Grónská koruna (Krone) Korunový tolar Rakouského Nizozemí (Kronentaler) Rakousko-uherská koruna (Krone/Korona) Koruna československá Protektorátní koruna – měna platná na území Protektorátu Čechy a Morava Maďarská koruna (Korona) Rakouská koruna (Krone) Fiumská koruna (Corona) Lichtenštejnská koruna (Krone) Jugoslávská koruna – měna platná na území Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců v letech 1918 – 1920 Anglická koruna (Crown) Britská koruna (Crown) Geografická pojmenování Koruna (okres Svitavy) – obec v okrese Svitavy Zlatá Koruna – obec v okrese Český Krumlov Klášter Zlatá Koruna (Sancta Corona) – cisterciácký klášter založený roku 1263 Přemyslem Otakarem II. Koruna (Broumovské stěny) – vrchol v Broumovské vrchovině tyčící se nad obcí Božanov Koruna (Brdská vrchovina) (837 m) – vrchol v Brdech jihovýchodně od Strašic, na hranici okresu Rokycany a okresu Příbram Karlova Koruna – český zámek Palác Koruna – palác v Praze Křižovatka Koruna – kruhová křižovatka v Hradci Králové Různé koruna (klenot) – symbol hlavy státu (království), např. Svatováclavská koruna koruna (panovník) – synonymum pro panovníka (např. "území patřící Koruně" = panovníkovi, anglicky :en:The Crown) koruna (botanika) – koruna květu, pojem z oblasti botaniky koruna stromu nebo keře – pojem z oblasti botaniky (dendrologie) koruna stavby – věnec (stavebnictví) – stavební konstrukce, zpravidla vrchní část: hráze, zdi, opěrné zdi (tarasu), hradby koruna pozemní komunikace – vrchní část pozemní komunikace, tvořená zejména dopravními pásy, případně krajnicí koruna (heraldika) – koruna v heraldice koruna (hudba) – notová značka označující prodloužení trvání noty Koruna (hrušeň) – lidové pojmenování hrušně odrůdy Boscova lahvice, z německého pojmenování Kaiserkrone Podobné názvy Krouna (nářečně koruna) Externí odkazy
2288	https://cs.wikipedia.org/wiki/Labe	Labe	Labe (střední rod; , ženský rod) je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí estuárem do Severního moře. Je 1094 km dlouhé (v Česku 370,74 km) a jeho povodí má rozlohu 148 268 km² (v Česku 49 933 km²). Na soutoku s Vltavou má nižší průtok a je od pramene kratší, přesto se nepovažuje za její přítok. Celková délka toku Černého potoka, Teplé Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s Vltavou do moře činí 1329 km. Etymologie K etymologii novější literatura (Bichlmeier a Blažek, 2014) uvádí, že úvahy o původu hydronyma lze shrnout do tří okruhů podle jazykového určení předpokládaného zdroje: zdroj germánský, keltský a staroevropský. Název řeky v němčině a nizozemštině zní Elbe, v dánštině Elben a v dolnoněmčině Elv. Autoři uvádějí, že než řadit Labe ke germánskému zdroji kvůli staroseverskému elfr, islandskému elfur, faerskému elfur/elva, norskému a dánskému elv, švédskému älv, to vše ve významu „řeka“, ve švédském dialektu älv ve významu „zahloubené koryto řeky“ či älve „příkrý říční břeh“ a středoněmeckému elve „koryto řeky“, je pravděpodobnější, že došlo ke změně propria v apelativum, viz scholie (přídavky) k dílu Adama z Brém z 11. století, kde se mluví o řece Albiae Saxonum: „Gothelba fluvius a Nordmannis Gothiam separat magnitudine non impar est Albiae Saxonum, unde ille nomen sortitur.“ – v překladu Libuše Hrabové: „Řeka Gothelba [dnes Göta Älv] dělí Gothii od Norska. Mohutností se rovná saskému Labi, od něhož pochází i její jméno.“ O zdroji keltském uvádějí, že předgermánské hydronymum Labe nenese rysy charakteristické pouze pro keltské jazyky. Obdobná říční jména se vyskytují nejen na územích obývaných kdysi Kelty, ale i daleko za jejich hranicemi. Slované se s hydronymem Labe seznámili nejdříve během 6. století. Západoslovanské formy jako polabské Labi, hornolužické Łobjo, dolnolužické Łobje, polské Łaba, staročeské Labě, české Labe odrážejí výchozí praformu Olbъji (v genitivu Olbъję). Podle Bichlmeiera a Blažka lze odtud spekulovat, že v době kontaktu v západogermánských dialektech tehdejších obyvatel v povodí Labe mělo hydronymum zřejmě podobu Albī, v genitivu Alb(i)jōz. Zhruba mezi roky 750 a 850 získalo hydronymum na západoslovanské půdě podobu Labъji (v genitivu Labъję). Z hlediska sémantické typologie jsou možné dva výklady pojmenování řeky: „bílá“ nebo „pomalá“, přičemž autoři považují za přesvědčivější „bílá“. Labe je označováno za jedinou českou řeku, jejíž český název není ženského rodu. Ve starší češtině (do 17. století) se vedle středního rodu Labe vyskytoval i ženský rod Labě („bydlíme u samé Labě“). Podle článku z roku 1970 se Labe v ženském rodu (vedle středního rodu) vyskytuje i v obecné češtině. Kilometráž Kilometráž Labe vznikla v 19. století, kdy Vltava byla staničena po proudu. Labe bylo bráno jako navazující vodní cesta a od Mělníka po proudu bylo staničeno od nuly, úsek Labe nad soutokem byl využíván v podstatě jen k zámku v Obříství. Ve 30. letech 20. století pokračovalo splavňování středního Labe, a aby nemusel být přeznačován úsek pod Mělníkem, bylo střední Labe značeno rovněž od Mělníka, ale proti proudu – roku 1938 bylo staničení vyznačeno až do Kolína. Teprve poté bylo otočeno i staničení Vltavy do směru proti proudu, čímž se soutok u Mělníka stal nulovým bodem již třetího úseku. Na českém úseku Labe se do roku 2008 používalo pět různých kilometráží, které se rozlišují názvy nejstarší, plavební, jednotná říční, administrativní a digitální. Nejstarší kilometráž Labe má nulový bod v úrovni špičky ostrohu mezi Labem a Vltavou na jejich soutoku, na (českém) dolním Labi je vedena po směru toku až do km 109,27 v Hřensku, kde státní hranice protíná pravý břeh, na středním Labi proti toku. Podkladem byl Podélný profil řeky Labe, který vydala Geodesie Praha roku 1960. Tato kilometráž byla značena betonovými bloky kolem břehové hrany, hektometrovníky byly tvořeny betonovými trámci a půlkilometrovníky a kilometrovníky měly na sobě výškový bod nivelace jadranského systému; značení končilo pod jezem ve Veletově. Dnes toto značení již není udržováno. Plavební kilometráž Labe byla v letech 1976–1978 vyznačena tabulemi (kilometrovníky, půlkilometrovníky a hektometrovníky) na sloupech v celém úseku středního Labe po úpravách řeky (zejména úseku Veletov – Týnec nad Labem), provedených v letech 1974–1976. V úseku Hřensko – Veletov se shoduje s nejstarší kilometráží. Na středním Labi byla vyznačena až po řkm 102,10 na konci přístavu Chvaletice. Byla vyznačena na plavebních mapách Labe z nakladatelství Kartografie Praha v měřítku 1 : 5000 (Chvaletice–Mělník vydána roku 1977, Mělník–Hřensko roku 1978). Kilometráž v úseku Chvaletice – Kunětice není v terénu vyznačena vůbec. Jednotná říční kilometráž byla vyhlášena ředitelem tehdejší státem vlastněné akciové společnosti Povodí Labe příkazem s platností od 15. 5. 1997 na základě doporučení skupiny MKOL. Nulu má v místě dosavadního kilometru 109,270 nejstarší kilometráže v Hřensku a celá je počítána proti toku řeky. Na českém dolním Labi se tak obrátil směr staničení a zároveň se nominální délka úseku o necelý kilometr zvýšila následkem přeměření, na českém středním Labi se dosavadní hodnoty zvýšily o konstantu 110,035 km. Jednotná říční kilometráž však nebyla vyznačena v terénu. Administrativní kilometráž vychází z Jednotné říční kilometráže a z technicko-provozní evidence Labe (TPE), kterou zpracovalo Povodí Labe v Hradci Králové v letech 1968–1972. Počátek má u Hřenska v bodě 109,240 plavební kilometráže. Na administrativní kilometráž je navázána technicko-provozní evidence jezů, plavebních komor, elektráren, mostů, zaústění, uvazovacích kruhů atd. Digitální kilometráž se týká digitálně zkonstruované osy vodního toku v daném čase. Používá se jen pro hydrotechnické výpočty, pro značení v terénu a evidenci objektů je kvůli proměnlivosti nevhodná. Evropská kilometráž má nulu v místě vyústění řeky Labe do Severního moře a směřuje proti toku až k prameni Labe. Česká kilometráž začíná u severního patníku státní hranice, v řkm 726,26, avšak jako předávací bod byl ČR a SRN dohodnut km 730 v místě dosavadního německého kilometru 0, u jižního patníku státní hranice; dosavadní nule u Mělníka odpovídá hodnota 837,37 a přístavu Chvaletice 940,15 (940,20). Evropská osa kilometráže byla definována jako osa plavební dráhy a v terénu bude až po Kunětice vyznačena novými tabulemi (kilometrovníky, půlkilometrovníky a hektometrovníky), a to přednostně na levém břehu, a kde to není možné, tam na pravém. Současně mají být přeznačeny kilometráže velínů plavebních komor. Nová kilometráž je v českém úseku platná od 1. ledna 2009, přeznačování bylo zahájeno přípravnými pracemi roku 2008 a fakticky začátkem roku 2009. Kilometráž byla zavedena na základě požadavku Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství. Německý úsek zůstane prozatím značen po proudu od jižního patníku státní hranice; v úseku, v němž po Labi vede státní hranice, zůstane jen německé značení. Plavební kanály mají svou vlastní kilometráž, která je vedena od špičky ostrova směrem proti toku řeky a zpravidla vyznačena i v terénu, obvykle betonovými pásky v břehovém opevnění. Průběh toku Česko Pramen Pramení v nadmořské výšce 1386 m v rašeliništi na Labské louce, v těsném sousedství státní hranice s Polskem. Pod Labskou boudou spadá Labským vodopádem do Labského dolu. Horní tok Mezi městy Špindlerův Mlýn a Vrchlabí protéká úzkou Labskou soutěskou, víceméně jižním směrem. Od Vrchlabí po Jaroměř je charakter krajiny podhorský a řeka teče směrem jihovýchodním. Významnějšími přítoky na tomto horním toku jsou jen Bílé Labe, Malé Labe, Čistá a Pilníkovský potok (všechny levostranné). Nedaleko Dvora Králové nad Labem se nachází přehrada Les Království, pozoruhodná zejména stylovým stavebním provedením. V Jaroměři se v nadmořské výšce 260 m do Labe zleva vlévá řeka Úpa a nedaleko pod ní, u Josefova, řeka Metuje. Údolí řeky se výrazně rozšiřuje a až po soutok s Ohří u Litoměřic se obecně nazývá Polabím. Dalšími levými přítoky jsou Orlice v Hradci Králové (ve městě pozoruhodná secesní vodní elektrárna s mostem a oblíbené Jiráskovy sady s přeneseným roubeným kostelíkem z východního Slovenska), Loučná u Sezemic nedaleko Kunětické hory a Chrudimka v Pardubicích. Od Jaroměře do Pardubic sleduje tok řeky Labe obecně jižní směr. V Pardubicích se řeka stáčí k západu a tímto směrem pokračuje až do Kolína, kde opět mění směr k severozápadu. Tímto směrem se pak obecně ubírá až k Ústí nad Labem. Od Chvaletic, kde je přístav, původně sloužící dovozu paliva pro místní uhelnou elektrárnu, je řeka výrazně regulována. Mezi Pardubicemi a Mělníkem též přibírá několik menších levostranných přítoků: Doubravu u Záboří nad Labem; Klejnárku u Starého Kolína; Výrovku nedaleko Nymburka; a Výmolu před Čelákovicemi. Prvním významným pravostranným přítokem Labe je u Poděbrad řeka Cidlina. U tohoto soutoku se nalézá národní přírodní rezervace Libický luh, jež představuje největší souvislý komplex úvalového lužního lesa v Čechách (asi 500 ha). V Nymburce se do Labe zprava vlévá říčka Mrlina, jež kolem centra města tvoří oblouk připomínající vodní příkop a jež chránila zdejší původní slovanskou osadu Ústí (Usk). Při soutoku s pravostrannou Jizerou poblíž Staré Boleslavi se prostírají rozsáhlé lesy, v nichž leží i jeden ze zdrojů pitné vody pro hlavní město Prahu, vodárenský komplex Káraný, v provozu od roku 1911. Kromě soutoku Labe s Vltavou se v okolí Mělníka vlévají též dva pravostranné přítoky regionálního, především turistického a vodárenského významu: říčky Pšovka (protéká Kokořínským dolem a tvoří osu Kokořínska) a Liběchovka. Obě říčky tvoří výrazná hluboká údolí s rozsáhlými luhy. Širé a úrodné Polabí uzavírá soutok Labe s Ohří proti Litoměřicím. Od Lovosic se Labe noří do hlubokého kaňonu, zvaného Česká brána (Porta Bohemica), jež prochází napříč Českým středohořím. Zde, konkrétně u Libochovan, je Labe na území Česka nejširší – až 320 m. V Ústí nad Labem řeka přibírá levostranný přítok Bílinu; v Děčíně zprava Ploučnici a v Hřensku zprava Kamenici. Poměrně úzkým a sevřeným údolím pak pokračuje až ke státní hranici s Německem u Hřenska, jež je nejníže položeným bodem Česka (115 metrů nad mořem). Území Česka Labe opouští hlubokou roklí tvořenou Labskými pískovci. Německo Na německé straně Labe pokračuje údolím Saského Švýcarska přes Pirnu severozápadním směrem. Od Pirny se Labská kotlina začíná rozšiřovat, řeka protéká Drážďany, kde je široká 100 až 150 m, Míšní a dále na své cestě vstupem do Severoněmecké nížiny vytváří četné meandry, které takto formují tok až k Hamburku. Labe protéká městy Torgau, Dessau. V této části se do Labe vlévají její nejmohutnější levostranné přítoky, Mulda a Sála. Severně od Magdeburgu se Labe pravostranně propojuje plavebním kanálem s Havolou, dále teče několik desítek km severním směrem, který se po pravostranném soutoku s Havolou opět mění na severozápadní. Za městem Wittenberge tvořila řeka na dvou místech střeženou hranici mezi bývalým východním a západním Německem. Těsně před Hamburkem se řeka rozděluje na Severní Labe, protékající přes hamburský přístav a Jižní Labe, které se přístavu vyhýbá a umožňuje tak snadnější proplutí lodí přes město. Labe pak pokračuje dále na severozápad a jeho koryto široké 300 až 500 m se ještě více rozšiřuje až přechází v estuár. Poslední pravostrannou spojkou je plavební kanál, vedoucí přes Kiel do Baltského moře. U přístavu Cuxhaven ústí Labe do Severního moře. Estuár je dlouhý zhruba 100 km a dosahuje šířky 17 km. Přítoky zleva v Česku – Pudlava, Dvorský potok, Medvědí potok, Bílé Labe, Svatopetrský potok, Tabulový potok, Dřevařský potok, Richterova strouha, Vápenický potok, Malé Labe, Čistá, Východní potok, Pilníkovský potok, Kateřinský potok, Černý potok, Hartský potok, Kocbeřský potok, Drahyně, Běluňka, Úpa, Metuje, Smržovský potok, Malostranský potok, Orlice, Piletický potok, Biřička, Bohumilečský potok, Ředický potok, Loučná, Chrudimka, Jesenčanský potok, Bylanka, Podolský potok, Lánský potok, Struha, Švarcava, Brložský potok, Spytovický potok, Morašický potok, Doubrava, Klejnárka, Hořanský potok, Polepka, Pekelský potok, Bedřichovská svodnice, Nouzovský potok, Pňovka, Klipecká, Sokolečská strouha, Potůček, Výrovka, Mlýnský potok, Smradlák, Kounický potok, Výmola, Vinořský potok, Mlýnský potok, Vltava, Ohře, Modla, Bílina, Jílovský potok v Německu – Biela, Rybný potok, Gottleuba, Müglitz, Weißeritz, Rehbockbach, Triebisch, Jahnabach, Ketzerbach, Mulda, Sála, Ohre, Tanger, Aland, Jeetzel, Ilmenau, Seeve, Este, Lühe, Schwinge, Oste, Medem zprava v Česku – Pančava, Žlábský ručej, Korytová strouha, Medvědí ručej, Krakonošova strouha, Honzova strouha, Vojákův potok, Čerstvá voda, Sachrův ručej, Budská strouha, Šindelova strouha, Hlemýždí potok, Hamerský potok, Bělá, Principálek, Sovinka, Kalenský potok, Debrnský potok, Borecký potok, Brusnický potok, Netřeba, Jezbinský potok Jordán, Trotina, Olšovka, Strašovský potok, Svárava, Veletovský potok, Hluboký potok, Bačovka, Cidlina, Mrlina, Vlkava, Mlynařice, Jizera, Košátecký potok, Pšovka, Liběchovka, Úštěcký potok, Blatenský potok, Luční potok, Pokratický potok, Tlučeňský potok, Rytina, Němčický potok, Průčelský potok, Novoveský potok, Kojetický potok, Bahniště, Olešnický potok, Homolský potok, Luční potok, Těchlovický potok, Kamenička, Ploučnice, Kamenice v Německu – Křinice, Lachsbach, Wesenitz, Prießnitz, Lößnitzbach, Gosebach, Černý Halštrov, Havola, Rossel, Stepenitz, Löcknitz, Sude, Elde, Delvenau, Bille, Alstera, Flottbek, Wedeler Au, Pinnau, Krückau, Stör, Ramme, Mehe, Mehe-Aue, Twiste, Bever Významná města na Labi Špindlerův Mlýn, Vrchlabí, Hostinné, Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř, Hradec Králové, Pardubice, Přelouč, Kolín, Poděbrady, Nymburk, Lysá nad Labem, Čelákovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Neratovice, Mělník, Štětí, Roudnice nad Labem, Litoměřice, Lovosice, Ústí nad Labem, Děčín, Bad Schandau, Pirna, Drážďany, Míšeň, Torgau, Lutherstadt Wittenberg, Dessau, Magdeburg, Wittenberge, Hamburk, Cuxhaven Významné obce na Labi Dolní Branná, Kunčice nad Labem, Prosečné, Dolní Olešnice, Chotěvice, Mostek, Dolní Brusnice Nemojov, Bílá Třemešná, Choustníkovo Hradiště, Stanovice, Kuks, Slotov, Heřmanice, Hořenice, Rasošky, Holohlavy, Číbuz, Lochenice, Předměřice nad Labem, Vysoká nad Labem, Opatovice nad Labem, Bukovina nad Labem, Čeperka, Hrobice, Dříteč, Němčice nad Labem, Kunětice, Staré Hradiště, Srnojedy, Rybitví, Černá u Bohdanče, Živanice, Valy, Břehy, Semín, Řečany nad Labem, Kladruby nad Labem, Trnávka, Selmice, Labské Chrčice, Kojice, Záboří nad Labem, Veletov, Konárovice, Starý Kolín, Tři Dvory, Nová Ves I, Veltruby, Pňov-Předhradí, Velký Osek, Oseček, Libice nad Cidlinou, Kovanice, Písty, Kostomlátky, Sadská, Hradištko, Kostomlaty nad Labem, Ostrá, Semice, Přerov nad Labem, Káraný, Nový Vestec, Zápy, Borek, Záryby, Křenek, Tišice, Libiš, Tuhaň, Obříství, Dolní Beřkovice, Liběchov, Horní Počaply, Račice, Záluží, Kyškovice, Dobříň, Vědomice, Černěves, Židovice, Hrobce, Chodouny, Libotenice, Nučničky, Křešice, Počaply, Terezín, Mlékojedy, Žalhostice, Píšťany, Lhotka nad Labem, Malé Žernoseky, Velké Žernoseky, Libochovany, Prackovice nad Labem, Dolní Zálezly, Velké Březno, Povrly, Malé Březno, Těchlovice, Dobkovice, Malšovice, Ludvíkovice, Hřensko Vodní díla České horní Labe (V závorce uvedena kilometráž od Mělníka, bez závorky od státní hranice.) řkm (249,0) přehrada Labská, Špindlerův Mlýn řkm (248,9) jez řkm (248,7) jez řkm (242,5) jez řkm (241,7) jez (Herlíkovice) řkm (240,9) jez (Podžalý) řkm (239,9) jez řkm (239,8) jez (Hořejší Vrchlabí) řkm (239,3) jez řkm (237,9) jez nad Vrchlabskou soutěskou řkm (236,8) vysoký jez (Vrchlabí) řkm (236,0) vysoký jez (Vrchlabí) řkm (235,2) jez řkm (233,8) jez (Podhůří) řkm (232,2) jez Dolní Branná řkm (231,3) jez řkm (227,4) jez Klášterská Lhota řkm (223,9) jez (tento a další jezy v Hostinném) řkm (222,7) jez řkm (222,3) jez řkm (221,8) jez řkm (219,7) jez řkm (218,7) jez řkm (216,7) jez řkm (214,2) jez (poškozený) řkm (206,9) přehrada Les Království, Dvůr Králové nad Labem řkm (206,8) jez řkm (202,0) vysoký jez (Dvůr Králové nad Labem) řkm (201,7) menší jez (Dvůr Králové nad Labem) řkm (200,4) jez řkm (195,1) jez (Žireč) řkm (191,9) jez Stanovice řkm (186,2) jez Heřmanice nad Labem řkm (183,6) jez (rozvalený) řkm (181,7) jez (Jaroměř) řkm (181,3) jez (Jaroměř) řkm (180,3) jez Jaroměř centrum řkm (177,8) jez Jaroměř, nad soutokem s Metují řkm 281,763 (171,7) jez Smiřice řkm 274,315 (164,4) jez Předměřice řkm 268,444 (158,4) jez Hučák, Hradec Králové řkm (152,6) jez u Opatovického kanálu České střední Labe (Uvedena Evropská kilometráž s nulou při ústí Labe do Severního moře, v závorce uvedena kilometráž od státní hranice a od Mělníka.) řkm 968,153 – (240,818) – (130,783) – zdymadlo Pardubice řkm 961,524 – (234,818) – (124,154) – zdymadlo Srnojedy řkm 951,905 – (224,570) – (114,535) – zdymadlo Přelouč řkm 932,260 – (205,280) – (92,225) – zdymadlo Týnec nad Labem řkm 929,130 – (201,736) – (91,701) – zdymadlo Veletov řkm 920,690 – (193,228) – (83,193) – zdymadlo Kolín řkm 916,540 – (189,192) – (79,157) – zdymadlo Klavary řkm 911,770 – (184,368) – (74,350) – zdymadlo Velký Osek řkm 904,570 – (177,158) – (67,123) – zdymadlo Poděbrady řkm 896,384 – (169,035) – (59,009) – zdymadlo Nymburk řkm 891,440 – (164,015) – (53,980) – zdymadlo Kostomlátky řkm 887,580 – (160,173) – (50,138) – zdymadlo Hradištko řkm 878,050 – (150,698) – (40,663) – zdymadlo Lysá nad Labem, jeho součástí je i rybí přechod řkm 872,280 – (144,980) – (34,950) – zdymadlo Čelákovice řkm 865,080 – (137,913) – (27,878) – zdymadlo Brandýs nad Labem řkm 857,420 – (130,158) – (20,127) – zdymadlo Kostelec nad Labem řkm 850,320 – (123,015) – (12,997) – zdymadlo Lobkovice řkm 843,133 – (116,181) – (6,146) – zdymadlo Obříství řkm 839,535 – (112,235) – (2,165) – bývalé zdymadlo Hadík České dolní Labe (Uvedena Evropská kilometráž s nulou při ústí Labe do Severního moře, v závorkách kilometráž od Mělníka ve směru po proudu.) řkm 830,530 – (6,675) – zdymadlo Dolní Beřkovice řkm 818,720 – (18,165) – zdymadlo Štětí řkm 808,790 – (27,310) – zdymadlo Roudnice nad Labem řkm 795,330 – (41,210) – zdymadlo České Kopisty řkm 787,430 – (49,295) – zdymadlo Lovosice řkm 767,484 – (68,870) – zdymadlo Střekov, jeho součástí je i rybí přechod Německé Labe (Uvedena kilometráž od státní hranice s ČR po proudu.) řkm 585,860 – zdymadlo Geesthacht Vodní režim Nejvyšších vodních stavů dosahuje na jaře, což způsobuje tající sníh. V létě hladina klesá, přičemž dešťové srážky mohou v tomto období způsobit náhlé vzestupy hladiny. Po zbývající část roku je úroveň hladiny vyšší. Průměrný průtok vody na česko-německé hranici činí 311 m3/s−1 a na dolním toku (ve vodoměrné stanici Neu Darchau) 711 m3/s−1. Mořský příliv se projevuje do vzdálenosti 141,8 km proti toku. Kolísání hladiny řeky v jejím slapovém úseku a v důsledku vzdutí následkem silného větru může dosáhnout až 9 metrů. Zámrz na úsecích řeky Labe ovlivňuje mj. teplotní průběh, velikost odtoku a využívání toku pro lodní dopravu, přičemž proti proudu toku počet dní zámrzu klesá. Vodní doprava Vodní doprava na Labi a Vltavě je doložena již od doby bronzové. Rozvoj moderní vodní dopravy nastal v 18. století. Roku 1764 zřídila rakouská vláda plavební komisi, roku 1766 plavební fond a v roce 1770 Plavební vodní ředitelství, z nějž se později vyvinulo Ředitelství vodních cest. Roku 1777 vydala císařovna Marie Terezie Navigační patent, který nadřadil plavbu jiným způsobům využívání řeky, vyhlásil splavné toky za majetek státu, čímž stát zavázal k nesení nákladů za rozvoj a údržbu vodních cest. V Děčíně v Rozbělesích vznikl roku 1857 ochranný přístav. V letech 1897–1913 byla budována soustava zdymadel na Vltavě i Labi a laterální plavební kanál u Hořína; byla založena „Komise pro kanalizování Vltavy a Labe v Čechách“. 11. června 1901 byl přijat říšský Vodocestný zákon, který umožnil kanalizovat Labe z Mělníka ke Střekovu a splavnit Labe z Mělníka do Brandýsa nad Labem. V plánech pokračovalo i Československo, které roku 1936 dokončilo zdymadlo u Střekova. Smlouvou z Versailles se stala plavba na Labi předmětem mezinárodní Labské komise, se sídlem v Drážďanech. Statut Komise byl podepsán v Drážďanech 22. února 1922. Články 363 a 364 Versaillské smlouvy, bylo Československo oprávněno k pronájmu vlastního přístavního pásma, Moldauhafen v Hamburku. Nájemní smlouva s Německem byla, pod dohledem Spojeného království, podepsána dne 14. února 1929 a skončí v roce 2028; od roku 1993 drží Česko právní postavení bývalého Československa. Pro vodní dopravu je Labe splavné od ústí do Severního moře po Přelouč v celkové délce 950 km, přičemž je připravováno průběžné splavnění o dalších 24 km až do Pardubic. Do Hamburku je splavné pro námořní lodě, po odbočení Labského laterálního průplavu je kanalizovaným tokem třídy VIb mezinárodní klasifikace vnitrozemských vodních cest. Dále proti proudu je většina jeho toku regulována, od Ústí nad Labem kanalizována. Po Mělník se jedná o vodní cestou třídy Va a po Přelouč resp. Pardubice pak vodní cestou třídy IV. Systémem kanálů je spojené s Baltským mořem, Rýnem, Vezerou, Emží a Odrou. Labe je jedinou spojnicí českých vodních cest vltavsko-labského systému se sítí evropských vodních cest a vzhledem k tomu, že je na základě plavebních akt z roku 1821 z Mělníka po ústí do moře prohlášeno za mezinárodní vodní cestu se svobodným přístupem plavidel všech národností, je naší jedinou svobodnou spojnicí s mořem a prostřednictvím jeho mezinárodních vod prakticky s celým světem. Díky tomu je možno z Česka vyvážet a do nich dovážet zboží nezatížené přepravními poplatky cizích států, na jejichž výši nemá Česko vliv. Tím labská plavba pouhou svou existencí funguje jako regulátor ceny českého exportu a importu a tím přispívá ke konkurenceschopnosti české ekonomiky. Kvůli prudké změně sklonu dna u Dolního Žlebu pod Děčínem má český regulovaný úsek mnohem horší plavební podmínky než zbytek toku, což způsobuje nespolehlivost vodní dopravy kvůli dlouhým obdobím, kdy musí být plavba zastavena pro nízký přípustný ponor. Příroda Fauna Díky výraznému zlepšení čistoty vody po roce 1990 se do Labe po dlouhé době vrátila dříve vzácná fauna, zejména losos, vydra říční a bobr evropský. Mezi ptáky obývající údolí Labe patří např. potápka malá, volavka popelavá, volavka bílá, kormorán velký, ledňáček říční, břehule říční, kulík říční a morčák velký. Ochrana přírody Velkoplošná chráněná území přírody podél českého toku Labe – Krkonošský národní park, CHKO České středohoří, CHKO Labské pískovce, Národní park České Švýcarsko Mlýny Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky. Špindlerův mlýn – Špindlerův Mlýn čp. 11, okres Trutnov Šporkův mlýn – Stanovice, okres Trutnov, kulturní památka Pevnostní mlýn – Josefov u Jaroměře, okres Náchod, kulturní památka Kydlinov – Hradec Králové Klavarský mlýn – Klavary čp. 34, Nová Ves I, okres Kolín Drahelický mlýn – Kostomlátecká č.p. 208, Nymburk-Drahelice, okres Nymburk, kulturní památka Vodní mlýn v Lázních Toušeni – Lázně Toušeň čp. 30, okres Praha-východ Podzámecký mlýn v Brandýse nad Labem (865,2 kilometr) – Brandýs nad Labem čp. 389/7, okres Praha-východ Mlýn v Roudnici nad Labem – Roudnice nad Labem čp. 297, okres Litoměřice Galerie Odkazy Reference Literatura BICHLMEIER, Harald a BLAŽEK, Václav. Labe – k pramenům hydronyma. Linguistica Brunensia. 2014, roč. 62, č. 2, s. 17–28. Přístup také z: https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/130138?locale-attribute=cs [Základní geografické údaje, synonyma, historická dokumentace hydronyma, etymologie – tři okruhy podle předpokládaného zdroje: germánského, středoněmeckého (elve = koryto řeky), keltského (albena) a staroevropského (albh-); vývoj na slovanské půdě: Olbъji, genitiv Olbъję.] HEINRICH, Fritz a BÜTOW, Detlef. Přístav Děčín-Loubí: Labe jako česká vodní brána do světa již od roku 1880. Překlad Petra Gruberová. Dresden: Sächsicher Hafen und Verkehrsverein, 2015. 141 s. KOVAŘÍK, Petr. Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezska. Praha: Nakl. Lidové noviny, 1998. 261 s. . KUBEC, Jaroslav a PODZIMEK, Josef. Křižovatka tří moří: vodní koridor Dunaj – Odra – Labe [Česko]: [Your ARTillery], [2015]. 391 s. . LOUCKÁ, Pavla. Řeky si pojmenovali nejdřív. Vesmír. 1997, roč. 76, č. 9, s. 537. [Výklad jmen některých českých řek – Vltava, Labe, Ohře, Cidlina, Mrlina, Mže, Otava, Orlice, Botič, Brusnice.] MOCEK, Bohuslav. Labe v Hradci Králové: příroda řeky ve městě a okolí. Hradec Králové: Muzeum východních Čech, 2012. 37 s. . OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, Libuše et al. Pomístní jména v Čechách: o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha: Academia, 1995. 520 s. . Rybí fauna toku Labe: hodnocení podle Rámcové směrnice o vodách: Bewertung nach Wasserrahmenrichtlinie. Magdeburk: Mezinárodní komise pro ochranu Labe, 2008. [62] s. SOLDÁN, Přemysl. Ekotoxicita možných znečišťujících látek v povodí řeky Labe. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka v Praze, 2006. 27 s. . ŠÁMALOVÁ, Zlata a TÁZLER, Josef. Po řekách krajinou a časem: putování řekami ve správě Povodí Labe, státní podnik. Hradec Králové: Povodí Labe ve spolupráci s nakl. Garamon, 2010. 301 s. . ŠÁMALOVÁ, Zlata. Labe a Orlice v Hradci Králové: historie říčních staveb. Hradec Králové: Povodí Labe, 2007. 32 s. ZIMMLER, Emil et al. Paměti o úpravě středního Labe v Nymburce; Erární most v Nymburce. Nymburk: Jan Řehounek, 2016. 83 s. Kaplanka. . Související články Seznam mostů přes Labe v Česku Seznam labských přívozů v Česku Osobní vodní doprava na Labi v Česku Vodní doprava v Česku Seznam řek v Česku Externí odkazy Oficiální stránky státního podniku Povodí Labe Labská stezka Labe – pramen Labe a jeho povodí Seznam vodních elektráren na Labi Vodácké informace, www.raft.cz Vodácký průvodce a kilometráž, www.horydoly.cz Popis cyklotrasy Děčín – Roudnice – Mělník – Praha Řeky v okrese Trutnov Řeky v okrese Náchod Řeky v okrese Hradec Králové Řeky v okrese Pardubice Řeky v okrese Kutná Hora Řeky v okrese Kolín Řeky v okrese Nymburk Řeky v okrese Praha-východ Řeky v okrese Mělník Řeky v okrese Litoměřice Řeky v okrese Ústí nad Labem Řeky v okrese Děčín Řeky tvořící česko-německou státní hranici Řeky protínající česko-německou státní hranici Řeky v Braniborsku Řeky v Hamburku Řeky v Meklenbursku-Předním Pomořansku Řeky v Dolním Sasku Řeky v Sasku Řeky v Sasku-Anhaltsku Řeky ve Šlesvicku-Holštýnsku Řeky v Krkonoších Řeky v Krkonošském podhůří Řeky ve Východolabské tabuli Řeky ve Středolabské tabuli Řeky v Českém středohoří Řeky v Děčínské vrchovině Přítoky Severního moře Vodní toky v Hradci Králové Vodní cesty třídy VIb Vodní cesty třídy Va Vodní cesty třídy IV Řeky v Dolnooharské tabuli Vodstvo tvořící česko-německou státní hranici Harrachovská cesta Euroregion Labe
2312	https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%A1vo	Právo	Právo je multidimenzionální fenomén a vícevýznamový výraz, který je nutno definovat ve všech jeho rovinách, neboli dimenzích. Nelze jeho definici tedy zúžit pouze na jeho normativní význam, ač především v této rovině je chápán nejčastěji, tedy ve smyslu soustavy právních norem, tj. pravidel chování (příkazů, zákazů nebo dovolení), kterými se řídí lidské spolužití a které jsou uznávané nebo přímo stanovené státem. Této oblasti nejlépe odpovídá pojem objektivního práva. Mimo rovinu normativní působí právo též v rovině sociální, axiologické, mocenské a informační. Objektivní právo je tedy univerzálním normativním systémem. V praxi se jeho součástí mohou stávat i normy pocházející z jiných normativních systémů, ač už se jedná o systémy s hodnotovým významem, nebo technického charakteru. V případě nedodržování práva ho stát mocensky vynucuje. Ve svém souhrnu všechny platné právní normy tvoří právní řád daného státu. Protože slovo právo má (nejméně) dva různé významy, používají právníci tento termín také pro subjektivní právo, právo určitého subjektu na něco. V tomto případě jde tedy o objektivním právem zaručenou možnost chovat se určitým způsobem. Právo z různých hledisek zkoumá právní věda. Všeobecné znalosti o něm, představy o jeho platnosti a oprávněnosti se pak označují jako právní vědomí. Historie Dějiny práva zahrnují tisíce let vývoje zákonů. První právo bylo právo zvykové (obyčejové), existovalo ve vědomí lidí, šlo o nepsané právo předávané z generace na generaci. Právo v podobě písemných předpisů vzniklo až po vzniku státu. Pozitivní právo je platné právo, lze jej odvodit z platných právních norem vyjádřených nejčastěji ve formě nějakého právního předpisu, naopak přirozené právo je odvozováno z mravního zákona, z přírodních zákonů, je to vysněné, ideální a nejdokonalejší právo. Chammurapiho zákoník je jeden z nejstarších zaznamenaných právních systémů. Vznikl cca 1800 př. n. l., byla to kamenná deska vystavená na veřejném místě. Zahrnoval rodinné, obchodní a především trestní právo. Další známý historický zákon je římský Zákon dvanácti desek, který vznikl v 5. století př. n. l. Byl to souhrn práva soukromého i trestního ve formě bronzových desek vystavených také na veřejném místě. Zákon sudnyj ljudem byl zákon pro laiky, širokou veřejnost, vznikl v 9. století, byl vytvořen Konstantinem a Metodějem. Ve 13.–14. století nechal Václav II. sepsat Horní zákoník. Magna charta libertatum (Velká listina práv a svobod) byl anglický právní dokument vydaný v roce 1215, omezoval některé panovnické pravomoci. Výrazný vliv na formování práva má také Bible. Dělení objektivního práva Právo pozitivní a přirozené Pozitivní právo stanovuje především zákonodárce, rozlišuje se právo jako takové a morálka jako mimoprávní normativní systém. Naproti tomu u přirozeného práva jsou hlavními původci práva Bůh nebo příroda, stát je jen může uznávat. Dnes je vnímáno hlavně jako teorie o lidských právech. Právo soukromé a veřejné Toto dělení objektivního práva pochází už z práva římského, kde se odlišovalo především to, jaký zájem chrání. Pokud šlo o zájem státu, bylo to právo veřejné, jestliže jednotlivce, pak právo soukromé. Existuje ale více teorií, jak tímto způsobem právo dělit, např. podle vztahu jeho adresátů, pokud jsou si rovni a vzájemná práva a povinnosti si stanoví dohodou, jde o soukromé právo, naopak pokud je jeden z nich v nadřízeném postavení a práva a povinnosti může stanovit ostatním i proti jejich vůli, jde o právo veřejné. Další dělení Objektivní právo lze dále dělit podle různých kritérií. Například podle jeho územní platnosti na vnitrostátní právo a mezinárodní právo, podle metody a oblasti právní úpravy na hmotné právo a procesní právo, nebo podle toho, zda je stanoveno někým, zejména státem, zvnějšku (právo heteronomní), či si ho účastníci právního vztahu stanoví sami (právo autonomní). Právní odvětví Celý právní řád, který se skládá především ze všech platných právních norem, lze teoreticky rozdělit i na jednotlivá právní odvětví, jestliže splňují tzv. odvětvotvorná kritéria (existence společných institutů a právních principů, vnitřní systémová soudržnost a akceptovatelnost ze strany odborné veřejnosti). V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími občanské právo, rodinné právo, obchodní právo a lze sem zařadit i pracovní právo. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o ústavní právo, trestní právo, správní právo a finanční právo. Právní normy Všeobecně závazná pravidla chování, jejichž dodržování je vynutitelné státem. Právní normy přijímá normotvůrce, většinou parlament jako subjekt nadaný zákonodárnou mocí. Lze je rozlišovat mj. na: zavazující přikazující – stanoví povinnost nějak jednat, např. platit daně. zakazující – zakazují činit určité kroky, např. uzavírat kartelové dohody. opravňující – umožňují se nějak zachovat, např. uzavřít smlouvu. Souhrn právních norem, které upravují určitý druh společenských vztahů, např. vlastnictví, manželství apod., se nazývá právní institut. Prameny práva Právní normy jsou obsaženy v různých druzích pramenů práva, odkud je lze zjistit. Základní dělení pramenů práva je na materiální a formální. Materiálními prameny jsou různé reálné skutečnosti, např. společenské a hospodářské poměry dané společnosti nebo její historie, tedy důvody, které vedou k přijetí určité právní úpravy. Formálními prameny jsou pak ty zdroje, které právo přímo obsahují, a to: nepsané právo (ius non scriptum) – právní obyčeje a právní principy. psané právo (ius scriptum) – především normativní právní akty čili právní předpisy (publikované zejména ve Sbírce zákonů), ale také normativní smlouvy či soudní precedenty. U nejčastějšího pramene práva, kterým je právní předpis, se pak rozlišuje: jeho platnost – předpis se stal součástí právního řádu, legisvakanční lhůta – období mezi platností a účinností, jeho účinnost – nastává povinnost se předpisem řídit, jeho působnost – územní, osobní, časová i věcná. Odkazy Reference Související články Právní stát Bezpráví Spravedlnost Antropologie práva Externí odkazy Humanitní a společenské vědy
2350	https://cs.wikipedia.org/wiki/Morava%20%28rozcestn%C3%ADk%29	Morava (rozcestník)	Název Morava má více významů: geografie Morava – historické území na východě České republiky Velkomoravská říše (Velká Morava) – středověký stát Moravské markrabství Morava (řeka) – řeka na území ČR a na hranici Rakouska a Slovenska Morava (Desná) – místní část města Desná v okrese Jablonec nad Nisou Dolní Morava – obec v okrese Ústí nad Orlicí, která má tyto další části: Horní Morava Velká Morava (Dolní Morava) Vinařská oblast Morava Morava (albánské pohoří) – horský hřbet v Albánii Morava (Bulharsko) – vesnice v Bulharsku Morava Valles – údolí na Marsu Velká Morava (řeka) – srbská řeka, která má dvě zdrojnice: Jižní Morava (řeka) Západní Morava (řeka) hudba Morava (hudební skupina) – rocková skupina z Vysočiny příjmení osob Jack Morava (* 1944) – americký topolog Jan Morava (* 1979) – poslanec PSP ČR za ODS Jiří Morava (Jiří Vlk; 1932–2012) – český literární historik, básník a prozaik v exilu Marian Morava (* 1976) – český hokejista Vladislav Morava (1939-2020) – český folkový a country muzikant, člen K.T.O. lodě Morava (loď, 1890) – jugoslávská loď třídy Körös, původně pod jménem SMS Körös Morava (loď, 1939) – zadokolesový vlečný motorový remorkér na Labi, během druhé světové války pod názvem Sudetenland Morava (loď, 1946) – loď na Brněnské přehradě (1946–1961), později pod názvem Znojmo na Vranovské přehradě Morava (loď, 1955) – loď na Brněnské přehradě (od 1955), původně pod názvy Moskva a Dallas Morava (loď, 2008) – výletní loď na Baťově kanálu jiné Morava (cigarety) – značka srbských cigaret Palác Morava – budova v Brně TV Morava – regionální televizní stanice Zotavovna Morava v Tatranské Lomnici Let L-200 Morava – letadlo vyráběné v 60. letech 20. století továrnou Let Kunovice Morava (odbočka) – železniční odbočka v Hanušovicích Související články Moravia Moravanka Moravané (rozcestník) Moravany Moravec Moravice (rozcestník) Moravčík Portál:Morava Externí odkazy Rozcestníky - místopisné jméno Rozcestníky - příjmení
2376	https://cs.wikipedia.org/wiki/21.%20%C3%BAnor	21. únor	21. únor je 52. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 313 dní (314 v přestupném roce). Svátek slaví Lenka a Eleonora. Události Česko 1420 – Husité s Petrem Hromádkou dobyli Sezimovo Ústí. 1946 – Obnovena Univerzita Palackého v Olomouci. Svět 1431 – V Rouenu byla Jana z Arku postavena před anglický soud. 1583 – Holandský Groningen začal používat gregoriánský kalendář. 1613 – Michail I. Fjodorovič byl na národním shromáždění zvolen všemi hlasy za ruského cara. Počátek vláda dynastie Romanovců. 1804 – První parní lokomotiva anglického inženýra Richarda Trevithicka ujela s pěti vozy 16 km. 1842 – Johnu Greenoughovi byl v USA udělen patent na šicí stroj. 1848 – Karel Marx a Friedrich Engels publikovali Komunistický manifest. 1878 – První telefonní seznam byl vydán v New Haven v americkém státě Connecticut. 1885 – Byl slavnostně otevřen Washingtonův monument. 1916 - Začátek německého útoku na Verdun během první světové války. 1921 - Krompašská vzpoura. 1945 – Ve druhé světové válce potopila japonská letadla kamikaze eskortní letadlovou loď USS Bismarck Sea a poškodila letadlovou loď USS Saratoga. 1947 – V New Yorku představil Edwin Land společně s fimou Polaroid Corporation instantní fotoaparát. 1952 Vláda Winstona Churchilla v Spojeném království zrušila občanské průkazy jako akt pro svobodu lidí. V Dháce (ve Východním Bengálsku) studenti demonstrovali za bengálštinu jako jednací jazyk v Pákistánu, byli zabiti čtyři lidé. Začal celostátní protest, který vyústil v uznání bengálštiny jedním z národních jazyků Pákistánu. Tyto události pak vedly UNESCO k uznání 21. února jako Mezinárodní den mateřských jazyků. 1965 – Malcolm X byl zavražděn v Audubonském tanečním sále v New York City členy islámského národa. 1970 – Neštěstí blízko Curychu ve Švýcarsku: při letu Swissair 330 došlo vysoko nad zemí k pumové explozi, bylo zabito 38 pasažérů a devět členů posádky 1971 – Ve Vídni byla podepsána evropská Konvence o psychotropních substancích. 1972 Prezident USA Richard Nixon navštívil Čínskou lidovou republiku, aby stabilizoval čínsko-americké vztahy. Sovětská planetární sonda Luna 20 přistála na Měsíci. 1973 – Izraelské stíhačky sestřelily nad Sinajskou pouští zloudilý Let Libyan Arab Airlines 114, jehož pilot je odmítl následovat na letiště. Zahynulo 108 ze 113 osob na palubě. 1974 – Poslední izraelští vojáci opustili západní břehy Suezského průplavu k naplnění příměří s Egyptem. 1975 – Aféra Watergate: Aféra presidenta Nixona vedla k odsouzení a uvěznění bývalého generálního prokurátora US Johna N. Mitchella a úředníků z Bílého domu H. R. Haldemana a Johna Ehrlichmana. 1995 - Steve Fossett se stal první osobou, která přeletěla samostatně Tichý oceán v balonu. 2004 – Evropská strana zelených, první evropská politická strana, se ustavila v Římě. 2005 – Izrael propustil 500 palestinských vězňů jako gesto dobré vůle. 2012 – Členky Pussy Riot se pomodlily v moskevském chrámu Krista Spasitele písní „Bohorodičko, vyžeň Putina“. 2018 – V slovenské obci Veľká Mača byl zavražděn investigativní novinář Ján Kuciak spolu se svojí snoubenkou Martinou Kušnírovou. 2022 – Vladimir Putin uznal nezávislost separatistických ukrajinských území Doněckého a Luhanského na ukrajinském východě a nařídil svým vojskům vstup na tato území, čímž započal nové období svého dlouholetého útoku na Ukrajinu. Narození Česko 1296 – Markéta Přemyslovna, dcera českého krále Václava II. († 8. dubna 1322) 1521 – Matěj Červenka, biskup Jednoty bratrské († 13. prosince 1569) 1801 – Jan Křtitel Václav Kalivoda, houslista a skladatel († 3. prosince 1866) 1820 – Alois Pražák, politik a právník († 30. ledna 1901) 1839 – Václav Sedláček, český právník a politik († 22. srpna 1894) 1840 – Aleš Balcárek, moravský básník († 8. května 1862) 1846 Svatopluk Čech, český básník († 23. února 1908) Karel Bubela, český politik († 6. února 1908) 1860 – Karel Matěj Čapek-Chod, český spisovatel († 3. listopadu 1927) 1862 – Vincenc Ševčík, československý kněz a politik († 16. října 1921) 1865 – Karel Groš, starosta Prahy († 12. října 1938) 1870 Bohumil Navrátil, historik a rektor Masarykovy univerzity v Brně († 2. července 1936) Josef Vančura, český právník, profesor římského práva († 26. května 1930) 1877 Čeněk Chyský, český historik († 28. února 1952) Josef Václav Bohuslav Pilnáček, starosta města Hradce Králové († 11. května 1949) 1879 Igor Hrušovský, československý politik († 24. května 1937) Josef Syrový, malíř († 22. srpna 1956) 1880 Karel Hloucha, spisovatel († 7. ledna 1957) Emil Králík, český architekt († 26. června 1946) 1888 – Josef Hendrich, profesor pedagogiky († 5. října 1950) 1893 – Vladimír Kajdoš, československý generál, politik a ministr († 8. července 1970) 1896 – Karel Josef Beneš, český spisovatel († 27. března 1969) 1900 – Leo Mayer, pražský architekt († 1944) 1901 – Antonín Šatra, český hudební skladatel († 28. prosince 1979) 1907 – Oldřich Kovář, operní pěvec († 5. dubna 1967) 1915 – Josef Filipec, český jazykovědec, lexikograf († 7. dubna 2001) 1919 – Věra Gabrielová, herečka a fotografka († 12. prosince 2002) 1920 – Nora Cífková, česká herečka († 25. ledna 2017) 1921 – Zdeněk Miler, ilustrátor a autor animovaných filmů pro děti († 30. listopadu 2011) 1924 Stanislav Langer, český klinický psycholog († 29. června 2004) Miloš Sedmidubský, český hudební skladatel († 13. dubna 1995) 1926 František Černý, český teatrolog a historik († 12. června 2010) Bohumil Švarc, herec a rozhlasový hlasatel († 1. dubna 2013) 1928 – Jaroslav Malák, český malíř a ilustrátor († 17. srpna 2012) 1929 – Václav Hudeček, divadelní režisér († 3. prosince 1991) 1931 – Karel Malina, rozhlasový sportovní reportér († 2. února 2015) 1938 – Jan Seger, děkan fakulty informatiky a statistiky VŠE 1941 – Vladimír Nálevka, český historik († 6. června 2010) 1943 – Jiří Zmožek, český skladatel populární hudby, hudebník a zpěvák 1944 – Petr Ulrych, český zpěvák, hudební skladatel a textař, člen skupiny Javory 1946 – Vladimír Petlák, český volejbalista, mistr světa († 2. února 1999) 1947 – Franta Kocourek, český bavič, silák a herec († 7. července 1991) 1948 – Miroslav Škaloud, český fyzik a politik 1949 Karel Třešňák, vodní slalomář, mistr světa Rudy Kovanda, český bavič, zpěvák a sportovec († 29. října 1989) 1951 – Miroslav Petříček, český filosof, žák Jana Patočky 1954 – Antonín Braný, fotograf a vysokoškolský pedagog († 11. října 2010) 1957 – Tomáš Březina, český podnikatel a politik 1960 – Václav Umlauf, český filosof, teolog a publicista 1973 – Simona Babčáková, česká herečka 1975 – Petra Špalková, česká herečka a pedagožka 1981 – Jana Bernášková, česká divadelní a filmová herečka 1983 – Hana Vagnerová, česká herečka 1987 – Tomáš Okleštěk, český fotbalista 1991 – Pavel Maslák, český atlet 2000 – Kateřina Galíčková, trojková basketbalistka Svět 1397 – Isabela Portugalská, burgundská vévodkyně a regentka († 21. února 1471) 1591 – Girard Desargues, francouzský matematik, architekt a inženýr († říjen 1661) 1609 – Raimund hrabě Montecuccoli, vojevůdce a vojenský teoretik († 16. října 1680) 1627 – Nicolò Beregan, italský šlechtic, právník, básník, historik, překladatel a operní libretista († 17. prosince 1713) 1728 – Petr III., ruský car, manžel Kateřiny Veliké († 7. (18). července 1762) 1763 – Alois Dessauer, německý bankéř († 11. dubna 1850) 1770 – Georges Mouton de Lobau, francouzský generál († 21. listopadu 1838) 1794 – Antonio López de Santa Anna, mexický generál a prezident († 21. června 1876) 1801 – John Henry Newman, anglický teolog († 11. srpna 1890) 1809 – Teofil Kwiatkowski, polský malíř († 14. srpna 1891) 1815 – Ernest Meissonier, francouzský malíř a sochař († 31. ledna 1891) 1817 – José Zorilla y Moral, španělský romantický básník a dramatik († 23. března 1893) 1820 – Apollo Korzeniowski, polský spisovatel († 23. května 1869) 1836 – Léo Delibes, francouzský skladatel († 16. ledna 1891) 1838 – Silvestre de Sacy, francouzský filolog (* 21. září 1758) 1844 – Charles-Marie Widor, francouzský varhaník a skladatel († 12. března 1937) 1846 – Heinrich Ehrlich, rakouský finančník a mecenáš († ?) 1851 – Karl Wilhelm Diefenbach, německý symbolistický malíř († 15. prosince 1913) 1856 – Henrik Petrus Berlage, nizozemský architekt († 12. srpna 1934) 1866 – August von Wassermann, německý bakteriolog († 16. března 1925) 1875 – Jeanne Calmentová, Francouzka považovaná za nejdéle žijícího člověka († 4. srpna 1997) 1877 – Réginald Marie Garrigou-Lagrange, francouzský teolog († 15. února 1964) 1892 – Harry Stack Sullivan, americký psychiatr a psycholog († 15. ledna 1949) 1893 – Andrés Segovia, španělský klasický kytarista († 2. června 1987) 1895 – Henrik Carl Peter Dam, dánský biochemik, nositel Nobelovy ceny († 17. duben, 1976) 1901 – Fjodor Konstantinov, sovětský marxisticko-leninský filosof († 8. prosince 1991) 1907 – W. H. Auden, anglo-americký levicově orientovaný básník († 29. září 1973) 1903 Anaïs Nin, americká spisovatelka dánsko-kubánského původu († 14. ledna 1977) Raymond Queneau, francouzský prozaik († 25. října 1976) 1904 – Alexej Kosygin, předseda Rady ministrů Sovětského svazu († 18. prosince 1980) 1907 – Wystan Hugh Auden, anglo-americký básník († 29. září 1973) 1915 Godfrey Brown, britský atlet, olympijský vítěz († 4. února 1995) Anton Vratuša, slovinský politik a diplomat († 30. července 2017) 1917 Tadd Dameron, americký jazzový klavírista a hudební skladatel († 8. března 1965) Victor Marijnen, premiér Nizozemska († 5. dubna 1975) 1920 – Leo Scheffczyk, německý římskokatolický kněz, teolog, kardinál († 8. prosince 2005) 1921 John Rawls, americký liberální filozof, profesor na Harvardu († 24. listopadu 2002) Antonio María Javierre Ortas, španělský kardinál († 1. února 2007) 1922 – Zvi Zeitlin, rusko-americký houslista a pedagog († 2. května 2012) 1924 Robert Gabriel Mugabe, zimbabwský prezident a diktátor († 6. září 2019) Silvano Piovanelli, italský kardinál († 9. července 2016) 1925 Tom Gehrels, americký astronom nizozemského původu († 2011) Štefan Vrablec, biskup bratislavsko-trnavské arcidiecéze († 1. září 2017) 1926 – Heike Kamerlingh Onnes, nizozemský fyzik (* 21. září 1853) 1927 – Erma Bombecková, americká humoristka († 22. dubna 1996) 1933 – Nina Simone, americká zpěvačka, skladatelka, pianistka († 21. dubna 2003) 1937 Ron Clarke, australský atlet, nejlepší světový vytrvalec šedesátých let († 17. června 2015) Harald V., norský král 1943 – Roberto Faenza, italský filmový režisér a scenárista 1945 – Paul Newton, baskytarista skupiny Uriah Heep 1946 – Alan Rickman, anglický herec a režisér († 14. ledna 2016) 1948 Christian Vander, francouzský avantgardní bubeník, skladatel Roberto de Mattei, italský katolický historik a spisovatel 1949 – Ronnie Hellström, švédský fotbalista († 6. února 2022) 1950 – Håkan Nesser, švédský spisovatel krimi 1951 – Vince Welnick, americký klávesista († 2. června 2006) 1952 – Jean-Jacques Burnel, anglický zpěvák a baskytarista 1953 – William Petersen, americký herec 1954 – Ivo Van Damme, belgický běžec, dvojnásobný stříbrný olympijský medailista († 29. prosince 1976) 1955 Larry Campbell, americký hudební producent a multiinstrumentalista Kelsey Grammer, americký herec, televizní producent, scenárista 1960 – Plamen Orešarski, předseda vlády Bulharska 1962 – Chuck Palahniuk, americký postmoderní spisovatel a novinář na volné noze 1969 – James Dean Bradfield, velšský zpěvák a kytarista 1971 Randy Blythe, americký zpěvák Jason Cirone, kanadský hokejista 1976 – Ryan Smyth, kanadský hokejista 1979 – Nathalie Dechy, francouzská tenistka 1984 David Odonkor, německý fotbalista Andreas Seppi, italský tenista 1985 Martin Velits, slovenský cyklista Peter Velits, slovenský cyklista 1986 – Charlotte Church, velšská zpěvačka 1987 Elliot Page, kanadský herec Ashley Greene, americká herečka a modelka 2002 – Marcus a Martinus Gunnarsenovi, norská dvojčata zpěváci Úmrtí Česko 1471 – Jan Rokycana, český spisovatel a husitský kazatel (asi * 1396) 1842 – Vojtěch Živný, hudebník a pedagog (* 13. května 1756) 1864 – Bedřich Moser, český humorista (* 5. března 1821) 1885 – Václav Šubert, český reformovaný kazatel (* 9. července 1825) 1901 – Emanuel Max, česko-německý sochař (* 19. října 1810) 1903 – František Josef Studnička, český matematik (* 27. června 1836) 1909 – Julius Gomperz, český politik německé národnosti (* 21. listopadu 1823) 1914 – Josef Starck, plzeňský právník a politik (* 17. října 1835) 1929 – Karel Ludvík Klusáček, český malíř, ilustrátor a básník (* 25. října 1865) 1934 – František Symon, hudebník, ředitel kůru a sbormistr (* 15. ledna 1847) 1939 – Václav Šturc, první předseda Komunistické strany Československa (* 21. srpna 1858) 1946 – Marie Janků-Sandtnerová, učitelka, autorka kuchařských příruček (* 8. prosince 1885) 1952 – Josef Pilnáček, moravský historik a genealog (* 9. února 1883) 1960 – Dalibor Pták, herec, zpěvák, skladatel a klavírista (* 31. prosince 1894) 1968 – Jan Krines, chodský kronikář (* 23. června 1897) 1972 – Antonín Jemelka, český malíř a kněz (* 8. října 1896) 1981 – Tomáš Vybíral, český stíhač (* 29. září 1911) 1983 Jaroslav Svojše, skaut a spisovatel (* 30. října 1920) Emil Kotrba, malíř (* 22. února 1912) 1985 – Miloš Deyl, botanik (* 19. června 1906) 1998 – Jan Zelenka, novinář, ředitel Československé televize a komunistický politik (* 5. prosince 1923) 2003 – Karel Kosík, český filozof (* 26. června 1926) 2006 – Světla Mathauserová, literární historička a rusistka (* 7. března 1924) 2013 – Karel Hoffmann, komunistický politik, ministr (* 15. června 1924) 2016 – Zdeněk Marat, hudební skladatel (* 15. ledna 1931) 2021 – Josef Pavlíček, nejlepší útočník ČSK Uherský Brod (* 5. září 1954) Svět 1359 – Eufémie Sicilská, sicilská princezna (* ? 1330) 1437 – Jakub I. Skotský, král skotský (* 10. prosince 1394) 1513 – papež Julius II. (* 5. prosince 1443) 1575 – Claude Francouzská, francouzská princezna (* 12. listopadu 1547) 1677 – Baruch Spinoza, nizozemský filozof (* 24. listopadu 1632) 1714 – Evžen Alexandr František Thurn-Taxis, první kníže Thurn-Taxis a generální poštmistr císařské pošty (* ?) 1730 – papež Benedikt XIII. (* 2. února 1649) 1738 – Gottlieb Siegfried Bayer, německý filolog (* 5. nebo 6. ledna 1694) 1741 – Jethro Tull, anglický agronom (* březen 1674) 1788 – Johann Georg Palitzsch, německý astronom (* 11. června 1723) 1789 – Karel Boromej Josef z Lichtenštejna, rakouský šlechtic (* 29. září 1730) 1823 – Charles Wolfe, irský badatel a dějepisec. (* 14. prosince 1791) 1824 – Evžen de Beauharnais, francouzský princ, italský vicekrál, dědičný frankfurtský velkovévoda, vévoda z Leuchtenberku a kníže z Eichstättu (* 3. září 1781) 1838 – Silvestre de Sacy, francouzský filolog, překladatel a polyglot († 1758) 1842 – Vojtěch Živný, hudebník a pedagog (* 13. května 1756) 1846 Ninkó, japonský císař (* 16. března 1800) Martin Štěpán, český luteránský kazatel v Německu a USA (* 13. srpna 1777) 1866 – Nils Gustaf Nordenskjöld, finský mineralog (* 12. října 1792) 1868 – Giuseppe Abbati, italský malíř (* 13. ledna 1836) 1878 – Andrew Scott Waugh, britský armádní důstojník a zeměměřič (* 3. února 1810) 1888 – Jozef Miloslav Hurban, slovenský literát, čelná postava slovenského národního obrození (* 19. března 1817) 1891 – Artur Maximilian von Bylandt-Rheidt, ministr války Rakouska-Uherska (* 3. května 1821) 1894 – Gustave Caillebotte, francouzský malíř (* 19. srpna 1848) 1901 Henry Peach Robinson, anglický fotograf (* 9. července 1830) George Francis FitzGerald, irský matematik (* 3. srpna 1851) 1902 – Emil Holub, český cestovatel (* 7. října 1847) 1906 – Johann Nepomuk Gleispach, předlitavský šlechtic, právník a politik (* 29. září 1840) 1919 – Kurt Eisner, německý levicový politik (* 14. května 1867) 1926 – Heike Kamerlingh Onnes, dánský fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 21. září 1853) 1928 – Zdzisław Morawski, polský literární historik, státní úředník a politik (* 12. dubna 1855) 1933 – Johanes Schmidt, dánský zoolog a fyziolog (* 2. ledna 1872) 1934 – Augusto César Sandino, nikaragujský revolucionář (* 18. května 1895) 1938 George Charles Beresford, anglický portrétní fotograf (* 10. července 1864) George Ellery Hale, americký astronom (* 29. června 1868) 1941 – Frederick Banting, kanadský lékař, nositel Nobelovy ceny (* 14. listopadu 1891) 1942 – Olena Teliha, ukrajinská básnířka (* 21. července 1907) 1944 – Ferenc Szisz, maďarský automobilový závodník (* 20. září 1873) 1945 – Eric Liddell, britský atlet a misionář (* 16. ledna 1902) 1949 – Anders Beer Wilse, norský fotograf (* 12. června 1865) 1958 – Duncan Edwards, anglický fotbalista (* 1936) 1961 – Frederick McKinley Jones, americký vynálezce (* 17. května 1893) 1965 – Malcolm X, americký bojovník za práva černochů (* 19. května 1925) 1967 – Wolf Albach-Retty, rakouský herec (* 28. května 1906) 1968 – Howard Walter Florey, australský farmakolog, nositel Nobelovy ceny (* 24. září 1898) 1972 – Bronislava Nijinska, rusko-polská tanečnice a choreografka (* 8. ledna 1891) 1974 – Gustav Przeczek, polský menšinový spisovatel a politik (* 30. května 1913) 1976 – Tage Aurell, švédský spisovatel, novinář a překladatel (* 2. března 1895) 1978 – Jo'el Palgi, izraelský voják, diplomat a viceprezident letecké společnosti El Al (* 1. ledna 1918) 1982 – Geršom Scholem, izraelský filosof a historik (* 5. prosince 1897) 1984 – Michail Alexandrovič Šolochov, ruský spisovatel (* 24. května 1905) 1986 – Mart Stam, nizozemský architekt, urbanista a nábytkový designer (* 5. srpna 1899) 1991 Margot Fonteyn, anglická balerína (* 1919) Mordechaj Iš-Šalom, starosta Jeruzaléma (* 2. ledna 1902) 1993 – Inge Lehmannová, dánská seismoložka a geofyzička (* 13. května 1888) 1994 – Oscar Collazo, pachatel atentátu na prezidenta Trumana (* 20. ledna 1914) 1999 – Gertrude Belle Elion, americká fyzioložka a farmakoložka, nositelka Nobelovy ceny (* 23. ledna 1918) 2004 John Charles, velšský fotbalista (* 27. prosince 1931) Irina Pressová, sovětská sprinterka, dvojnásobná olympijská vítězka (* 10. března 1939) 2005 – Zdzisław Beksiński, polský malíř, fotograf a grafik (* 1929) 2006 – Pavel Žiburtovič, sovětský hokejista (* 8. září 1925) 2009 – Ilja Pjatěckij-Šapiro, rusko-izraelský matematik (* 30. března 1929) 2013 Magic Slim, americký bluesový hudebník (* 7. srpna 1937) Alexej Jurjevič German, ruský režisér, scenárista a herec (* 20. července 1938) 2015 Clark Terry, americký trumpetista (* 14. prosince 1920) Alexej Alexandrovič Gubarev, sovětský kosmonaut (* 29. března 1931) 2017 – Kenneth Arrow, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny (* 1921) 2018 Billy Graham, americký baptistický kazatel (* 7. listopadu 1918) Ján Kuciak, slovenský investigativní novinář (* 17. května 1990) 2019 – Peter Tork, americký hudebník a herec (* 13. února 1942) Svátky Česko Lenka, Lena, Leonora, Eleonora Svět Mezinárodní den boje proti kolonialismu – (od roku 1948) Mezinárodní den mateřského jazyka – UNESCO Mezinárodní den průvodců cestovního ruchu Slovensko: Eleonóra USA: Presidents’ Day (je-li pondělí) Bangladéš: Den bangladéšských mučedníků Liturgický kalendář Sv. Petr Damiani Randoald Externí odkazy Únorové dny
2382	https://cs.wikipedia.org/wiki/Isl%C3%A1m	Islám	Islám (: ) je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století. Slovo islám znamená „podrobení se“ či odevzdání se Bohu (arabsky Alláh). Stoupenec islámu se nazývá muslim, což znamená „ten, kdo se podřizuje [Bohu]“. Počet muslimů na světě je asi 1 až 1,8 miliardy, což z islámu činí po křesťanství druhé nejpočetnější náboženství světa. Islám učí, že Bůh je jediný a nesouměřitelný. Muslimové věří, že islám je úplnou a univerzální verzí prapůvodní víry, která byla mnohokrát zjevena prostřednictvím dřívějších proroků, jako byli mimo jiné Adam, Abrahám, Mojžíš a Ježíš; tato dřívější zjevení jsou připisována judaismu a křesťanství, které jsou v islámu považovány za duchovní předchůdci této víry. Muslimové považují Korán za doslovné slovo Boží a nezměněné, konečné zjevení, za hlavního a posledního islámského proroka považují Mohameda. Mohamedovo učení a normativní vzor (sunna) doložené v tradičních sebraných svědectvích (hadísy) představují pro muslimy druhotný ustavující model. Islám učí o "posledním soudu", v němž budou spravedliví odměněni v ráji (džanna) a nespravedliví potrestáni v pekle (džahánnam). Pět pilířů - považovaných za povinné úkony uctívání - zahrnuje islámskou přísahu a vyznání víry (šaháda), každodenní modlitby (salát), almužnu (zakát), půst (saum) v měsíci ramadánu a povinnou pouť (hadždž) do Mekky. Islámské právo, šaría, se dotýká prakticky všech aspektů života, od bankovnictví a financí a sociální péče až po roli žen a životní prostředí. Mezi významné náboženské svátky patří Íd al-Fitr (svátek přerušení půstu) a Íd al-Adhá (svátek oběti). Třemi nejposvátnějšími místy islámu jsou v sestupném pořadí Masdžid al-Haram v Mekce, Al-Masdžid an-Nabawi v Medíně a mešita Al-Aksá v Jeruzalémě. Islám vznikl v Mekce v 7. století, muslimská nadvláda se rozšířila mimo Arábii za Rášidského chalífátu a následný Umajjovský chalífát vládl od Pyrenejského poloostrova až po údolí Indu. Během islámského zlatého věku, především za vlády Abbásovského chalífátu, zažila velká část muslimského světa vědecký, hospodářský a kulturní rozkvět. Islámské vědecké úspěchy zahrnovaly širokou škálu oborů, zejména medicínu, matematiku, astronomii, zemědělství, ale také fyziku, ekonomii, inženýrství a optikuExpanze muslimského světa zahrnovala různé státy a chalífáty, stejně jako rozsáhlý obchod a náboženské konverze v důsledku islámské misionářské činnosti (dawah). Zakladatel islámu byl na začátku 7. století arabský obchodník Mohamed, kterého muslimové považují za posledního proroka. Muslimové věří, že Bůh Mohamedovi zjevil Korán, který společně se sunnou (Mohamedovy činy a slova) považují za základní prameny islámu. Muslimové jsou povinni dodržovat pět pilířů islámu, tedy pět povinností, které muslimy spojují ve společenství, zahrnující jak pravidla uctívání, tak islámské právo (šaría). Dále vyvinulo tradici různorodých pravidel, která se dotýkají prakticky všech aspektů života muslima i celé společnosti, zahrnuje vše od bankovnictví, společenské solidarity, pravidel boje (džihádu) či postojů k životnímu prostředí. Islám bývá často kritizován za svou násilnou povahu ve vztahu k nevěřícím a omezování práv žen. Existují dvě hlavní větve islámu: Sunnitský islám (85-90 %) a šíítský islám (10-15 %). Zatímco původně rozpory mezi sunnity a šíity pramenily z neshod ohledně nástupnictví po Mohamedovi, postupně se rozrostly do širšího rozměru, a to jak teologického, tak právního. Muslimové tvoří většinu obyvatelstva ve 49 zemích. Přibližně 12 % muslimů na světě žije v Indonésii, nejlidnatější zemi s muslimskou většinou, 31 % žije v jižní Asii, 20 % žije na Blízkém východě a v severní Africe a 15 % v subsaharské Africe. Značné muslimské komunity jsou přítomny také v Americe, Číně a Evropě.Především díky vyšší porodnosti je islám nejrychleji rostoucí hlavní náboženský směr na světě a předpokládá se, že do konce 21. století bude největším světovým náboženstvím. Etymologie V arabštině je islám (, doslova „podřízení se [Bohu]“) slovesné podstatné jméno pocházející ze slovesa (salama), z trojslabičného kořene (S-L-M), které tvoří velkou třídu slov většinou vztahujících se k pojmům celistvost, podřízení, upřímnost, bezpečí a mír. Islám je slovesné podstatné jméno IV. tvaru tohoto kořene a znamená "podrobení se" nebo „úplné odevzdání se“. V náboženském kontextu znamená "naprosté odevzdání se do vůle Boží". Muslim (), označení pro stoupence islámu, je činné příčestí téhož slovesného tvaru a znamená "podřizující se (Bohu)" nebo „ten, kdo se (Bohu) odevzdává“. Slovo islám („podrobení se“) má někdy v různých výskytech v Koránu odlišné konotace. Některé verše zdůrazňují kvalitu islámu jako vnitřního duchovního stavu: „Koho chce Bůh vést, tomu otevře srdce islámu.“ Slovo silm () v arabštině znamená mír a také náboženství islámu. Běžná jazyková fráze dokládající jeho použití je "vstoupil do as-silmu (), což znamená "vstoupil do islámu", s konotací nalezení míru podřízením své vůle Boží vůli. Slovo islám může být použito v jazykovém významu podřízení se nebo v technickém významu náboženství islámu, které se také nazývá as-silm, což znamená mír. V Gabrielově hadísu je islám představen jako jedna část triády, která zahrnuje také imán (víru) a ihsán (dokonalost). Samotný islám se i v češtině (a dalších jazycích) historicky nazýván mohamedánstvím. Tento termín se přestal používat a někdy se říká, že je urážlivý, a který sami muslimové chápou jako nesprávný a hanlivý, protože uctívají Alláha (boha), nikoliv proroka Muhammada (člověka). Dějiny islámu Počátek a rozmach Počátky islámu jsou spojeny s působením arabského proroka Mohameda († 632) na Arabském poloostrově. Klíčová událost je tzv. hidžra roku 622, kdy Mohamed se svými přívrženci přesídlil z Mekky do Medíny. Islám se do počátku 8. století rychle rozšířil do velké části Středomoří díky islámské expanzi, vojenských výbojů arabských vyznavačů islámu. V čele ummy, obce muslimů, po smrti Mohameda stanuli chalífové, kteří byli zprvu voleni. Již zde došlo k rozkolu islámu na přívržence chalífů pokrevně spřízněných s prorokem (šíité) a většinové sunnity. Později v čele chalífátu stanuli členové rodu Umajjovců (661–750) sídlící v Damašku a Abbásovců (750–1258), kteří přesídlili do Bagdádu. Odstředivé tendence v rámci rozsáhlé islámské oblasti se také projevily například vyhlášením samostatného córdobského chalífátu na Pyrenejském poloostrově nebo chalífátu fátimovského v severní Africe (Maghreb). Do uspořádání muslimského světa dále v 11. století zasáhl turkický rod Seldžuků, kteří prosadili nejvyššího světského panovníka, sultána (obdobu křesťanského císaře), zatímco pravomoci chalífy byly omezeny na oblast duchovní. Rozkol V původně jednotné obci věřících však již v polovině 7. století nastal rozkol v otázce nástupnictví, v pojetí nejvyšší nábožensko-politické hodnosti imáma a chalífy. Většina, později nazvaná sunnité (sunna), uznává právní moci volby prvních čtyř chalífů (Abú Bakra, Umara, Uthmána a Alího) i další vývoj za Umajjovců a Abbásovců. Podle nich má v čele obce stát chalífa volený předními muži z řad mekkánského vládnoucího rodu Kurajšá. Proti nim se postavili stoupenci Alího, arabsky nazývaný ší'at Alí – strana Alího (ší'a), podle kterých funkce imáma přísluší pouze prorokově rodině. Třetí frakci stanovila cháridža, která tvrdí, že imámem má být zvolen vždy nejzbožnější muslim bez ohledu na původ. Dnes tvoří sunnité asi 90% všech muslimů, ší'iti (včetně různých odnoží) asi 10% a cháridžovci tvoří pouze několik menších enkláv. Sunna Po základním schizmatickém rozkolu obce věřících v otázce nástupnictví se za sunnity považovali všichni, kteří nesdíleli názor, že vedení obce by mělo zůstat v rukou přímých potomků Mohameda v rodové linii jeho zetě Alího a jeho manželky Fatimy, na nichž podle ší'y prochází Prorokovo božské posvěcení. Sunnité z principu obhajovali zachování nástupnictví v rodě Kurajšá a v roce 661 přijali jako fakt uchvácení politické moci rodem Umajjovců. Sunna se vyvinula v teologicko-ideologický model v odborné literatuře, nazývaný také islámská ortodoxie. Sunna tvoří konformistický státotvorný a zákonodárný proud v islámu, převažující na většině území Dár al-islám; je hlavním nepřítelem opozičních disidentských proudů a nežádoucích jevů. Ší'a Jedná se o druhý nejvýznamnější směr v islámu. Už během vlády třetího chalífy Uthmána (644-656) se jako reakce na jeho slabost a neúměrný vzestup členů jeho Umajjovského rodu ozývaly hlasy volající po nápravě a uplatnění práv členy Prorokovy rodiny. Vražda Uthmána byla prvním velkým otřesem obce, který spory dále vyhrotil. Alí nedokázal využít příznivé situace a podlehl rozhodnosti pozdějšího Umajjovského chalífy Muawíje, nakonec zemřel rukou stoupence cháridža. Také jeho synové Hasan a Husajn byli odstraněni, jeden úplatky, druhý vraždou. Postavení ší'y však obecně zůstalo poznamenáno okolnostmi počátku hnutí. Mocenskou i početní převahu získala sunna. Ší'a se většinou rozvíjela bez opory státní moci a byla ve všech svých odnožích považována za schizmatickou, heretickou a nežádoucí. Její vyznavači byli pronásledováni, což ještě více upevňuje víru ve vlastní pravdu a vedlo k pěstování odolnosti vůči všem protivenstvím, někdy ke specifickým formám boje, jindy k pasivitě. Také má několik odnoží, které se utvářely po odklonu od většinového směru. Cháridža Ti, kteří opustili Alího tábor po bitvě u Siffínu (657) a dali tak podnět k označení svého hnutí. Vyjadřovali nespokojenost s očividně světskou povahou, kterou nabyl boj o moc v muslimské obci. Vůdce obce, imám, má podle jejich názoru být volen výhradně podle náboženských a morálních stránek bez ohledu na původ. Pokud si neplní své povinnosti, má být sesazen. Jejich hnutí přitažlivé pro utlačované společenské vrstvy se sice početně rozšířilo, ale v prvních stoletích prošlo řadou krvavých srážek a rozštěpilo se do několika sekt, které pak v dalších stoletích hrály spíše okrajovou roli. Středověk V období od 11. do 15. století se islámský svět již nevyznačoval expanzivní dynamikou a formovaly jej rozhodujícím způsobem nearabské vlivy. V západním Středomoří po rozpadu Córdobského chalífátu to bylo postupné dobývání Pyrenejského poloostrova křesťanskými vojsky (jimi nazývaná reconquista, znovudobývání), kterému nezabránilo ani sjednocení oblasti pod vládou berberských Almorávidů a Almohadů. V Egyptě, Sýrii a přilehlých oblastech po Fátimovcích převzal vládu kurdský Saladin, zakladatel dynastie Ajjúbovců, které v polovině 13. století vystřídal Mamlúcký sultanát s vládci z kasty elitních otroků. Do vývoje východního Středomoří také zasáhly křížové výpravy, dvě století trvající snaha křesťanských vojsk o získání území Svaté země. V severovýchodní oblasti islámského světa hráli nejvýznamnější roli turkičtí vládci. Do konce 12. století to byla Seldžucká říše, která mimo jiné expandovala na úkor Byzantské říše, dočasně také například východněji položená Chórezmská říše. Od konce 13. století se zde začali prosazovat Osmané, kteří expandovali až na Balkán a roku 1453 dobyli Konstantinopol, čímž nejen zanikla Byzantská říše, ale také se islám rozšířil na práh Evropy a západokřesťanského světa. Do této oblasti také dočasně, ale velmi výrazně zasáhly výboje mongolských dobyvatelů, zejména Čingischán, který vyvrátil Chórezmskou říši a islám vyznávající Tamerlán, který na začátku 15. století dočasně oslabil Osmanskou říši. Novověk V období od 16. století se rozsáhlé islámské oblasti dostaly pod správu velkých říší. V oblasti východního Středomoří to byla osmanská říše, v oblasti Persie říše Safíovských šáhů a na indickém subkontinentu Mughalská říše. Později se některé oblasti dostávaly pod správu koloniálních mocností včetně oblasti Blízkého východu po rozpadu osmanské říše po první světové válce. Moderní dějiny Ve 20. století počet muslimů stoupl z 200 milionů v roce 1900 na 551 milionů v roce 1970. Na počátku 21. století populace muslimů dosáhla přibližně 1,6 miliardy. Demografická studie agentury Pew Research Center předpovídá, že v roce 2050 vzroste počet muslimů na 2,8 miliardy a budou tvořit přibližně 1/3 světové populace. Islám je nejrychleji rostoucím náboženstvím v Evropě a muslimové tvoří okolo 25 % obyvatel v Marseille, v Rotterdamu nebo v Bruselu. Věrouka Základní islámská věrouka klade důraz na pevný životní řád, vyjádřený přesně formulovanými představami o světě a člověku a závazným systémem právních vztahů k Bohu a norem interakce ve společnosti (šaría). Propůjčuje relativně shodné kulturní rysy většinově náboženským společnostem i menšinovým komunitám. Islámská věrouka je založena na pěti základních pilířích: nauka o jedinosti boží (tauhíd), nauka o prorocích (anbijá), nauka o andělech (malá'ika), nauka o soudném dni (Jaume al-kijáma) a trestu za hříchy a nauka o predestinaci (al-káď wa'l-kadar). Islámská kosmologie spočívá v učení, že Bůh stvořil svět a člověka a zvěstoval lidem svou vůli prostřednictvím proroků. K těm počítá velké postavy Starého i Nového zákona: významný jsou Núh (Noe), Ibrahím (Abrahám), jeho synové Ismá'íl (Izmael) a Ishák (Izák), Músá (Mojžíš), Dawud (David), Sulajmán (Šalomoun), Jahjá (Jan Křtitel) a Ísý (Ježíš Kristus). Písmo islámu Korán uvádí také tří proroky staroarabské tradice Húda, Sáliha a Šu'ajba. Lidé ale učení proroků a poslů, kteří přinášeli zjevenou knihu (Bible, Tóra) odmítali nebo pokřivili. Proto byl Mohamed vybrán za "pečeť proroků" (chata al-anbijá), aby zvěstoval konečné zjevení – Korán (arab. Al Kur'án al-Karím, dosl. Vznešené čtení), které již nebude pokřivené. Arabové, kterým byl korán zjeven, se příště mají ubírat po přímé cestě víry v jediného Boha a její odpovídající etiky a mají pro islám získat celé lidstvo. Teologie Islámská teologie a právní systém byly přepracovány hlavně v 8.-12. století. Ústředním teologickým pojmem je jednota boží (tauhíd), nejtěžším hříchem a herezí je přidružovat k Bohu jiná božstva nebo objekty náboženské úcty (širk), odpadlictví od víry (irtidád), úmyslné rozvracení obce a státu (Fitna), cizoložství (Zina) a krádež nad stanovené minimum. V otázkách jedinosti Boha je normativní klasický islám striktní. Odmítá dualismus nebo prvky gnóze, křesťanské učení o Trojici i Ježíšově synovstí Božím; uctívá ho pouze jako významného proroka syna panenské matky Marjam a tvůrce zázraků. Nezná ani instituci církve a kněžstva. Za organizační formu pokládá stát. Duchovenstvo představují náboženští vzdělanci (Ulam), hlavně vykladači a tvůrci práva (fukahá). Hlavní věroučné spory vyvolal v 9. století racionalistický teologický proud mu'tazila. Ortodoxní řešení prosadil v 10. stol. al-Aš'arí, "středovou" polohu sunnitského islámu teoreticky dotvořil Al-Ghazálí, který smířil nepružné a rigidní myšlenky ortodoxie s racionalitou a umírněnými postuláty mystiky. Oživení islámské teologie a právního myšlení přinesl od konce 19. století islámský reformismus (al-Afghan, Abduh, Rida), na který navazují různé proudy islámského modernismu a fundamentalismu. Právo Náboženské právo – Šaría – ztělesňuje ve struktuře islámu souhrn Božského pořádku přikázaného lidstvu, neproměnný morální Zákon. Charakterizuje islám ještě výrazněji než soustava dogmatické teologie. Muslimští učenci označují někdy své náboženství za jednotu dogmata (aqída), práva (šaría) a kultury (Hadar). Právní systém přitom fakticky zahrnuje i celou dogmatiku do zákonné povinnosti víry, prvního z pěti pilířů. Obsahuje celou oblast vztahů člověka k Bohu (ibádát) i k druhým lidem (mu'ámalát) a prostupuje celý způsob života. V podrobných rozpracovaných právníkách se šaría zároveň stává vyčerpávající soustavou zákonů a kvalifikací vztahů a činů i východiskem pro morální filozofii. Vědní obor islámského práva (usúl al-fiqh) se zabývá prameny práva a metodami, kterým se z těchto pramenů odvozují právní normy. Pojmem fiqh označujeme znalost konkrétních norem, resp. masu práva získanou z pramenů na základě metod nalézání a odvozování norem. Fiqh je tedy produktem usúl. K pramenům islámského práva je řazen Korán, hadísy (resp. sunna) a idžmá, podle školy či autora pak další prameny jako předchozí zjevené práva, názory resp. Fatwy druhů Prorokových, veřejný zájem (maslaha ) a další. K tvorbě právních norem se používají spekulativní metodické postupy (analogie, konsensus). Patřily sem i další postupy jako dočasné využití staroarabského zvykového práva (adát) nebo právní normy Byzance či Persie. Méně známou metodou byla tzv. amelioracie (sitihsán, istisláh) – reforma či vylepšení předchozí právní normy, jejímž cílem bylo zajistit princip obecného blaha (al-maslaha al-'ámma). Obecním metodologickým postupem zahrnujícím všechny výše zmíněné postupy byl princip idžtihád – právo samostatného úsudku a volné interpretace jevů s přihlédnutím k základním textům. Islámské právo je souborem Bohem zjevených pravidel, které musí zbožný muslim dodržovat, má-li řádně plnit své náboženské povinnosti. Svou platnost a legitimitu šaría odvozuje od svého božského původu – je manifestací vůle Všemohoucího, nezávisí na autoritě jakéhokoli pozemského zákonodárce nebo jednotlivce. Islámské právo je stejně jako Korán nestvořené. Jako zvláštní druh se vyděluje trestní právo (uqúbát), které vypočítává zakázané resp. nevhodné činy a za překračování zákazů stanoví systematicky rozpracovaný soubor trestů. Lidské skutky se v šaríi dělí na pět kategorií: povinnosti (fard, farid), činy bohulibé (mandúb, mustahabb), činy indeferentní (mubáh), činy Bohu odporné (makruh) a zakázané (harám). Porovnání se západním právem V západním pojetí je právo projevem vůle zákonodárce (panovník, lid, volení zástupci lidu). Právo je zde závislé na historickém vývoji, měnících se potřebách a přáních společnosti. Také morální a etické normy umísťované do právního řádu podléhají změnám etického a morálního povědomí společnosti. Právo je možné přizpůsobovat a měnit podle vůle zákonodárce a rozhodující pro tvorbu nebo formulování norem není absolutní „správnost“, ale dobové představy zákonodárce o tom, co je správné a hlavně vhodné a výhodné pro společnost. Oproti tomu bylo islámské Boží právo podle islámské věrouky dané člověku jednou provždy – společnost se sama musí přizpůsobit právu, spíše než aby vytvářela své vlastní zákony jako odpověď na stále se měnící problémy běžného života. Islámská právní teorie uznává, že Boží zjevení nebylo sesláno v zcela přístupné, srozumitelné a systematizované formě a bylo třeba vyvinout úsilí islámských právníků, aby byl získán a formulován plný rozsah práva na základě jím uznaných pramenů a aby mohlo být toto právo v praxi použito. Toto úsilí však nesměřovalo k vytvoření nových právních norem, ale jakoby k objevení, pochopení a formulaci práva, které již existuje. Pojem islámského práva je abstrakce. Neexistuje obecné islámské právo. Tento pojem se inherentně může dost výrazně lišit podle toho, zda jde o právo sunnitské nebo šíitské, a pokud jde o převládající právo sunnitské, najdeme rozdílné názory nejen mezi jednotlivými právními školami, ale rozdílné názory na řešení některých otázek existují i v rámci těchto škol. Muslimové usilují o to, aby islámské právo upravovalo vztahy mezi všemi, kteří se hlásí k islámu, bez ohledu na to, na území jakého státu žijí. Islámské právo jako právo určité náboženské skupiny tedy vychází z principu personality, vztahuje se na všechny muslimy a v celém rozsahu pouze na ně. Pokud jsou islámské moci podřízení i nemuslimové, hlavně křesťané a židé, vztahují se na ně buď zvláštní normy, např. předpisy upravující placení daně z hlavy (džizja) nebo daně z půdy (charadž) namísto náboženské daně (zakát) závazné pro muslimy nebo jsou podřízeni jurisdikci vlastních, tj. rabínských nebo církevních tribunálů, hlavně v oblasti soukromého práva. Úsilí dnešních islámských radikálů plošně zavádět islámské právo na územním principu s platností pro všechny obyvatele tam žijících, na místo obecně platného práva je inovace ovlivněná – i když to zní paradoxně – právními systémy moderního, územně vymezeného státu s jednotnou legislativou pro všechny občany, tedy v islámu koncepcí nepůvodní, nehistorickou a klasickému islámskému právu cizí. Právní školy V sunnitském islámu se do současnosti uchovaly čtyři právní směry (mazhaby): hanífovský, málikovský, šáfi'ovský a hanbalovský. Ší'iti mají vlastní právní systém, který je postaven na vlastních textech prorocké tradice (achbár), někdy se označuje podle 6. imáma jako dža'farovský. V sunnitském islámu představují čtyři zmíněné mazhaby již několik století obecným konsensem přijímanou pluralitu pravd v rámci jediné ortodoxie. Rozdíly mezi jednotlivými školami a nejednotnost názorů uvnitř jednotlivých škol mají původ jednak v uplatňování svobodného úsudku jednotlivých učenců, dále v místním zvykovém právu a lokálních právních tradicích a doktrínách, významné jsou i rozdílné metody práce s právními prameny resp. názory na to, co pramenem práva je, co není a jaká je hierarchie těchto pramenů. Hanífovský mazhab převládal v oblastech, které byly součástí Osmanské říše a v Indii, málikovská škola je dominantní v severní Africe a saharské oblasti, Střední Asii a na Kavkaze, šáfi'ovský mazhab se ujal hlavně v Egyptě a některých oblastech Arabského poloostrova, hlavně však v Malajsii, Indonésii a na Filipínách, hanbalovský (nejpřísnější) mazhab se ve středověku neprosadil, ale byl reinterpretován a oživen Ibn Tajmíjem a stal se inspirací pro legislativu wahhábistů na arabském poloostrově. Nové přístupy k právu přinesl pod tlakem evropského osvícenství a kolonialismu až reformismus v 19. století. V 20. století se rozvinuly rozhořčené diskuse o povaze šaríi, její místa v moderní době a míře její reinterpretace. Do těchto diskusí se zapojovaly jednak konzervativnější kruhy Ulam, jednak kazatelé a aktivisté fundamentalistických struktur, kteří zpravidla požadují zavedení "původní šaríi" (aš-šaría al-Asilů) o to urputněji, oč méně jsou kompetentní ji rozvíjet. Pro fundamentalisty se jedná o základní požadavek bez ohledu na odlišnosti vyplývající z teritoriálních nebo kulturních specifik. Pět pilířů islámu Zásadní význam má pět povinností, které muslimské učení souhrnně označuje za pět sloupů nebo pilířů náboženství (arkán ad-dín). V souladu s tradicí se dodnes pokládají za nejpodstatnější znaky příslušnosti k islámu. vyznání víry (šaháda) – víra v jedinost Boží a božské poslání Mohameda modlitba (salát, per. namáz) – pětkrát denně s směrem k Mekce předepsaná almužna (zakát, sadaka) – 2,5 % čistých ročních zisků ve prospěch nižších sociálních vrstev; později se z něho stala náboženská daň, pak tyto prostředky bylo možno použít nejen charitativně, ale i k zajištění chodu muslimské obce, dokonce i k financování válek půst v měsíci ramadán (saum, sawm) – v měsíci Ramadánu od úsvitu do soumraku pouť do Mekky (hadždž) – jednou za život, umožňuje-li to finanční situace a zdravotní stav muslima V právnických knihách se celý okruh ibádát zpravidla přebírá hned na počátku a jednotlivým "pilířovým" povinnostem jsou věnovány samostatné rozsáhlé kapitoly. Namísto obsahu víry, který je předmětem teologie, právní kompedie však rozebírají zpravidla nejdříve pojem rituální čistoty Tahar. Dále následují salát, zakát, saum a hadždž. Navíc se do tohoto souboru často připojuje ještě svatý boj (džihád). Vyznání víry (šaháda) Termín znamená „svědectví“ nebo „stanovení předmětu“, v moderní arabštině také „vysvědčení“ nebo „certifikát“; ve specifickém náboženském významu poté „vyznání víry“. Islámská šaháda zní: „Ašhadu an lá ilaha illa-l-Láhu wa Muhammadan Rasúlu-l-Láhi“ (arab. ), česky: „Není boha kromě Boha a Mohamed je Posel Boží.“ Toto krátké vyznání svou první částí řadí islám k monoteistickému náboženství a dále poukazuje na Mohamedovo prorocké poslání, čímž zahrnuje víru ve zjevený Korán. Pokud se chce nevěřící stát muslimem, musí pronést šahádu, dnes zpravidla před významným islámským činitelem. Stačí ji však vyslovit v přítomnosti dvou svědků a pořídit úřední záznam. Při tom je samozřejmě důležitá upřímnost a poctivost záměru. Modlitba (salát) Představuje hlavní, každodenní povinnost muslima. Jako pokorný, čistě bohabojný projev nemůže být spojována se snahou vyprosit si od Boha cokoliv jiného než správné vedení. Prosebnou modlitbu, bližší křesťanskému pojetí, islám označuje termínem du'á. Ta je projevem čistě soukromým a není vázána žádnými předpisy. Závaznou povinnost vůči Bohu představuje pouze modlitba salát, kterou je třeba provádět podle tradice a bez ohledu na místo a národnost věřících vždy pouze v arabštině. Modlitba je platná pouze tehdy, pokud jsou splněny stanovené podmínky: čistota těla, čistota místa a oděvu, náležité oblečení, zaujetí správného modlitebního směru, znalost modlitebních časů a zbožné předsevzetí. Modlitba je určena relativně přesnou právní normou, v detailech se modlitba liší podle právního mazhabu. Předepsaná almužna (zakát) Instituce povinné almužny či náboženské daně určené na obecně prospěšné a dobročinné účely se v medínské obci vyvíjely postupně. Důraz na záslužnost dobročinnosti provázel islámské učení od samotného počátku. Almužna se proměnila na daň hned po Mohamedově smrti spolu s rozmachem centralizované státní moci chalífátu. Tradice připisuje pravověrným Chalífům podrobné fiskální nařízení, které právní věda s drobnými rozdíly podle jednotlivých právních škol kodifikovala. Podle klasického práva se zakát odvádí každoročně z určených druhů majetku, pokud překračují stanovenou hranici. Později zakát splynul se státními daněmi a ztratil bezprostřední charitativní smysl. Přesto si zakát ve vědomí širokých vrstev věřících muslimů uchoval svou tvář jednoho z pilířů náboženství. Půst v měsíci ramadán (sawm, sijám) Třicetidenním půst v měsíci ramadán zavedl Mohamed v Medíně na jaře roku 624 namísto jednodenního půstu, který připomínal starší, židovský vzor. Půst od jídla a pití platí pouze pro denní dobu. Povinnosti jsou zbaveni staří lidé, nemocní, těhotné a kojící ženy, ti, kteří konají těžkou fyzickou práci a lidé na cestách. Během půstu se mají věřící také vyvarovat neshod, násilí, neslušných řečí a pohlavního styku. Člověk se má během dne chovat bohabojně a má konat dobro. Součástí ramadánu jsou noční rodinné slavnosti. V současných poměrech je dodržování půstu všemi obyvateli nemožné vzhledem k chodu hospodářství a bezpečnosti státu. Pouť do Mekky (hadždž) Povinnost vykonat alespoň jednou za život pouť do Mekky ukládá všem dospělým muslimům, mužům i ženám, koránský příkaz (3:97). Povinnost platí pro každého, kdo je tělesně a duševně zdravý a má prostředky nutné pro cestu. Ten kdo se vydává na pouť má nejdříve doma všestranně uspořádat materiální poměry, zaplatit případné dluhy a zabezpečit rodinu po dobu své nepřítomnosti a zároveň odčinit různé minulé provinění a učinit upřímné předsevzetí žít nadále ctnostněji vůči Bohu i lidem. Rituál poutě určil Mohamed, ovlivněný arabskými kulty i židovským a křesťanským monoteismem. Dal mu však nový ideový obsah v souladu s novým učením. Mohamed nakonec udělal z Káby střed Dár al-islám, i když původně uvažoval o místě v Medíně nebo Jeruzalémě. Uctívání Káby spojil s tradicí Ibrahimovou (Abrahám), aby si naklonil hidžázské židy a křesťany. Pouť se koná zhruba mezi 7.–13. dnem měsíce dhú'l-hidždža. Tehdy se v Mekce a okolí provádí složitý kanonizovaný rituál za účasti až dvou milionů muslimů. Již v předislámské době vykrystalizovaly dvě úrovně poutí do Mekky: malá pouť (´umra), která se dala podniknout kdykoli v průběhu roku a velká pouť (hadždž), která byla vázána na konkrétní čas v lunárním roce. Islám mnohé z těchto starších zvyků integroval do své (staro)nové poutní povinnosti. Mystika Jako duchovní protipól k striktním příkazem šaríi se na půdě islámu rozvinula mystika (súfismus, arab. Tasawwuf). Projevovala se větší zbožností než požaduje šaría a askezí. Později súfisté vytvořili systémy duchovních, teoretických i praktických nauk (Batin, Záhir), vedle rozumového poznání postavili intuici a poznatky získávané srdcem, své učení vykládali také pomocí poetických obrazů a do bohoslužby či modlitby (wird) vkládali hudbu a tanec (samá). Vrchol mystika dosáhla představou o jedinosti Boha jako jednotě všeho bytí (Ibn Arabí). Od 12. století se súfisté sdružovali do zřetelně vymezených mystických bratrstev a řádů (Tarik) pod vedením charismatických šejků. Súfijské Tariky tvořily do 19. století hlavní formu islámské spirituality. Orientalistika na tomto širokém poli životních postojů, idejí a duševních i tělesných cviků rozpoznává vlivy křesťanství (naznačeno již v Koránu 57:27), gnóze, novoplatónské filozofie (rozpracované arabskou falsafou), židovské kabaly, indické védanty a jógy. O různých podobách zdrženlivého, osamoceného života svědčí i množství jmen dávaných askety: záhid, násik; bakká´ "plačlivec", faqír "chudák", qári´ horlivý "čitatel" Koránu, qáss " potulný kazateľ", persky devíš " žebrák" atď. Už v 8. století se někteří začali sdružovat do škol, z nich nejvýznamnější byly zřízeny – podobně jako u většiny islámských vědních oborů – v jihoiráckých městech Basra a Kúfa. Objevil se také výraz súfí, "mystik". Konformní islám byl kolektivní vírou obce, islámská mystika se stala vyjádřením víry jednotlivce. Otevřela prostor k individuálnímu hledání přímé cesty k Bohu bez prostředníka a poskytla člověku jinde nevídanou tvůrčí svobodu. Tím se dá vysvětlit zdánlivá roztříštěnost mystických společenství, jde však o odraz individuálních a autentických přístupů ke společnému cíli. Její počátky byly projevem nesouhlasu se způsobem provádění norem náboženského a společenského systému. Mystika v mnohém obcházela omezující zásady kodifikovaného islámu, a proto bývala zavrhovaná a pronásledována. V rámci tohoto členění se postupně etablovaly další mystické směry a na ně navazující bratrstva (čištíja, qádiríja, maulávíja, naqšbandíja, muhammadíja, rifáíja, šadhilíja, tidžáníja a další). V moderní době (od konce 19. století) došlo k postupnému úpadku vlivu mystických bratrstev, i když někde ještě hrály výraznou roli v rozvoji nápravných hnutí (mahdistické povstání v Súdánu, sanúsíja v Libyi) nebo odporu muslimských etnik vůči evropskému kolonialismu (šajch Abd al-Kádir v Alžírsku, Imám Šamil na Kavkaze). Pohromou pro existenci bratrstev byly kemalistické reformy v Turecku a převzetí moci na islámskými oblastmi bolševiky v Sovětském svazu, v menším rozsahu nástup sekulárních režimů v mnoha islámských zemích. Oživení mystických bratrstev přinesly 80. a 90. léta 20. století v souvislosti s globální krizí sekularismu a liberalizací poměrů v bývalých komunistických zemích, které ze sebou přinesly islamizaci veřejného života (země Balkánu, Rusko). Pro republikánské režimy "arabského socialismu" byly mystické struktury vždy nežádoucí, ale nepředstavovaly reálné vnitropolitické nebezpečí, protože vždy v dějinách byly sice nekonformní, avšak téměř výhradně nepolitické. Pro fundamentalisty, pokud se k mystickým praktikám části společnosti vůbec vyjadřují, je tato sféra islámské religiozity jak jinak "společenským bahnem" (Maudúdí), "rakovinným vředem na těle ummy" (Farag), který je třeba vyoperovat. Sufismus zahrnuje i vzory chování, etiku, estetiku a v některých formách společenství zasahuje i do hospodářského, politického a někdy vojenského úsilí, tedy za hranice běžného chápání mystiky. Sufismus je někdy označován jako duchovní rozměr nebo spiritualita islámu. Tento termín dnes, běžně používaný, svým polysémantickým dosahem meze súfismu překračuje. Islámské učení Korán Základní knihou islámu je Korán, veršovaná sbírka božích sdělení věřícím, kterou podle muslimů Mohamedovi nadiktoval prostřednictvím archanděla Gabriela sám Bůh. Skládá se ze 114 súr (skladeb – ty se dělí na jednotlivé áje, verše) a je rozdělena do čtyř období: První mekkánské období, Druhé mekkánské období, Třetí mekkánské období a Medínské období. Podle muslimů kniha Korán představuje uzavření a zpřesnění poselství, které bylo lidem dáno. Dřívější poselství v Bibli bylo, dle muslimské víry, lidmi pokřiveno. Muslimové věří, že Korán byl dán muslimům jako dokonalý a navždy neměnný text. Ten pak má být interpretován v původním smyslu, na rozdíl např. od Bible, která je vykládána dle kontextu a kritického myšlení. Pomocí při interpretaci jsou pak komentáře islámských autorit. Tato „neotřesitelnost“ Koránu zaručuje islámu pevné základy napříč dějinnými událostmi, neboť je tím prakticky potlačena jakákoliv možnost spekulace. Určité náznaky „chápání v kontextu“, lze pozorovat jen u Šíitů, nicméně prostor pro pochybování je i zde naprosto minimální. Tento fakt z velké části vysvětluje neúspěch uniformní arabské filosofie (zaniká již koncem 12. století) a proč jsou muslimové schopní i v moderní době odolávat kulturní relativizaci, která jinak postihla velkou část především křesťanského světa. Zároveň ale také nastoluje znepokojivé otázky, protože za neměnné a navždy pravdivé jsou tak brány i velmi kontroverzní pasáže Koránu (např. 9. súra). Není jisté, zda byl Mohamed gramotný a jakého se mu dostalo vzdělání, ale jako obchodník pravděpodobně ovládal alespoň základy čtení a psaní. V počátku islámu se Korán tradoval především ústně a měl tak i větší hodnotu než písemné verze (také kvůli nedokonalosti arabského písma), neboť Korán je určen primárně k recitaci. Oficiální písemná verze (dnes všeobecně uznávaná) vznikla až v roce 656 n. l., tedy po smrti Proroka, a to tzv. Uthmánskou redakcí, zásluhou prvních chalífů. V komisi stáli např.: Zajdn ibn Thábit (jehož verze byla použita především), Saíd ibn al-Ás, Abdarrahmán ibn al-Hárith a Abdalláh ibn az-Zubajr (Kurajšovci). Za plně autentickou verzi Koránu se považuje výlučně ta arabská. Překlady však nejsou zakázány. Dále existovaly a dochovaly se tyto sbírky-verze Koránu (kodexy): Ubajje ibn Kaba (Sýrie), Abdalláha ibn Masúda (Kúfa), Abú Músy al- Ašarího (Basra) a Miqdada ibn Amra (Hims v Sýrii). Hadísy Hadísy obsahují soubor učení, výroků a činů Mohameda, které byly sesbírány po jeho smrti. Uvádí se vždy, kdo takto svědčil, a existuje-li více verzí jedné události, jsou uvedeny všechny. Hadísy slouží jako pomocný instrument k objasňování nejasných pasáží Koránu. Články víry Víra v jediného Boha (ímánu bi lláhi). Víra v anděly (malaky) i džiny (ímánu bi l-malá'iká). Víra ve všechny seslané Knihy (včetně starozákonních spisů) (ímánu bi l-kutub). Víra v posly Boží (včetně biblických) (ímánu bi r-rusul). Víra v soudný den (ímánu bil-jawmi l-áchir). Víra v Osud, dobrý či špatný, že všechno, co se děje, se děje s vůlí Boha (ímánu bi l-qadar, chajrihi wa šarrihi). Islám a stát Tradiční islámské pojetí náboženství a státu jako nedělitelného rámce pro obec věřících (umma) působí v moderní době někdy dost napjatě. V islámu totiž neproběhlo oddělení náboženství od státu (sekularismus), a proto islám vstupuje do společenských vztahů a reálné politiky. V prostoru současného islámského světa od Maroka a západní Afriky až po Indonésii a jižní ostrovy Filipín, s přesahy novodobé islámské diaspory na všechny kontinenty, se ale projevuje i silná kulturní rozmanitost domácích tradic. Relativní jednotu islámu vytvářejí společná víra, korán, šaría a množství kulturních prvků, ale také vágní přítomné pouto politické solidarity – např. Organizace islámské spolupráce a mnoho islámských institucí. Islámský reformismus 19. století přineslo postupnou konfrontaci světa islámu s dynamickým evropským kapitalismem a jeho původním rysem – kolonialismem. Islámští politici a myslitelé se během evropských vojenských intervencí poprvé setkali nejen s technicky vyspělými a triumfujícími armádami "nevěřícího" nepřítele, ale později také s hodnotami demokracie, hospodářskými metodami liberálního kapitalismu a tomu odpovídajícími hodnotami politického mechanismu – tedy hodnotami, které se jim Západ rozhodl vštípit. Islámský svět na evropský koloniální impakt na tento pokus o "kulturní globalizaci" zareagoval různými způsoby a s intenzitou odpovídající tradicím a aktuálním poměrům v té které jeho části. Hlavním rysem byla reforma islámu, která se však nesnažila o "pokrok", tedy uplatnění nové kvality, ale v retrospektivě, v idealizaci původního pravzoru a pokusu o jeho návrat s využitím některých hodnot a dovedností Západu. Islámský reformismus je čistě západní akademický název pro široký proud snažení o nápravu islámu návratem k ideálu původní obce věřících. Mnozí badatelé do ní zahrnují i jednotlivé reformační bojové hnutí 18.-20. století (fulbské džihády na Sahaře, Mahdího povstání v Súdánu, wahhábovské hnutí na Arabském poloostrově, džihád a hidžry v muslimských oblastech indického subkontinentu). V užším smyslu se pod reformismem rozumí heterogenní intelektuální hnutí vznikající v druhé polovině 19. století jako reakce na prudce se rozvíjející politické a myšlenkové kontakty s Evropou. Bojovná reformační hnutí Jejich smyslem bylo vesměs vytvořit islámskou komunitu (umma) nové kvality, vtisknout její etický a organizační ráz podobný Mohamedově ummě v Medíně v letech 622-630 a muslimské společnosti v době prvních čtyřech "správně vedených" chalífů (632–661). Za obrodu prvotní obce a nastolení autentického islámského řádu byly dotyčné reformační hnutí připraveny vést ozbrojenou formu džihádu. Za ideově nejvyspělejší se v tomto smyslu považuje učení a politická praxe wahhábovského hnutí (vzniklo r. 1745) na Arabském poloostrově, jehož ideologickým dědicem je současný totalitní královský režim v Saúdské Arábii. Intelektuální reformismus (přelom 19. a 20. století) Tento amorfní proud islámského moderního myšlení zahrnuje koncepci muslimských učenců, který od osmdesátých let 19. století přemýšleli nad možnostmi reformy islámského práva a kvalitativní posunu v koránské exegezi. Jejich cílem bylo různými způsoby zpružnit a obohatit strnulou islámskou doktrínu a přizpůsobit právní vědu potřebám a hodnotám moderního života, které byly do organismu "islámské civilizace" postupně implantovány pod vlivem koloniální politiky evropských mocností.. Islámský fundamentalismus Zhruba od první poloviny sedmdesátých let 20. století se začal prohlubovat proces vytváření hnutí a aktivistických (někdy pomíjivých) skupin, které vesměs ideologicky navazovaly na tradicí muslimského bratrstva v Egyptě (založená 1929) a učeních dvou jejich teoretiků – Hasana al-Banny (1906–1949) a hlavně Sajjida Qutba (1906–1966). Třetím významným teoretikem islámu byl Abdu'l-a'la Maudúdí (1903–1979), zakladatel a ideolog indické, později pákistánské, strany Ďzamá'ate Islámí. Trend aktivistického islámu, jehož obecním cílem bylo svrhnout domácí "neislámský" režim a zároveň odrazit evropský kolonialismus ve všech jeho podobách, se po druhé světové válce prosadil v řadě dalších zemí a stal se základním inspirativním zdrojem tamních opozičních hnutí vystupujících z pozic radikálního islámu. Pro tento směr se v evropské odborné literatuře nejdříve vžil termín islámský fundamentalismus, později se objevily jeho jiné varianty jako politický islám, islámský radikalismus, islamismus apod. Islámský svět Termín islámský svět má několik významů. V oblasti kultury se jedná o celosvětovou komunitu stoupenců islámu, neboli muslimů, která pojímá zhruba 1,6 miliardy lidí, tedy asi jednu čtvrtinu světové populace. Součástí této komunity jsou členové nejrůznějších kultur, národů a etnických skupin, jejichž jediným společným pojítkem je náboženství. V historickém či geopolitickém smyslu tento termín znamená státy, kde dominuje obyvatelstvo s muslimskou vírou, či kde má islám hlavní vliv v politické rovině. Celosvětová muslimská komunita se také souhrnně nazývá umma. Islám zdůrazňuje především jednotu a ochranu ostatních muslimů, přestože existuje několik odvětví islámské víry. Charakter islámského světa ovlivnily historicky zejména dva proudy: panislamismus a nacionalismus. Dnes žije 1 miliarda muslimů v jižní a jihovýchodní Asii, 322 milionů na Blízkém východě a v severní Africe, 243 milionů v subsaharské Africe a 44 milionů v Evropě. Indonésie je stát s největším počtem muslimů; asi 205 milionů. Následují Pákistán se 178 miliony, Indie se 177 miliony, Bangladéš se 148 miliony, Egypt s 80 miliony, a Írán, Turecko a Nigérie s muslimskou populací 75 milionů v každé z těchto zemí. Muslimská populace v Evropě se skládá z novodobých přistěhovalců do západní Evropy, například ve Francii tvoří 7,5% obyvatel, a dále pak ze starousedlých komunit na Balkáně z dob turecké expanze (slovanští Bosňáci a Pomaci, Albánci, Turci v Bulharsku), kde tvoří například 70% obyvatel Albánie a 30% populace v Makedonii, a v Rusku (Tataři v Povolží nebo Čečenci na Kavkaze). Starousedlá menšina Tatarů žije i v Polsku. Islám a české země S islámem přicházejí české země častěji do kontaktu od 15. století v době expanze Osmanské říše na Balkán. Na počátku 16. století osmanští Turci ovládli dvě nejposvátnější místa islámu, Mekku a Medínu, a osmanští sultáni se od té doby považovali za chalífy, tedy vůdce celého muslimského světa, kteří mají povinnost šířit islám všemi možnými způsoby včetně džihádu mečem. Válek s Turky se ve službách uherských a habsburských panovníků zúčastnili např. husitský válečník Jan Jiskra z Brandýsa, představitel českých stavů Vilém z Rožmberka, jehož švagr Mikuláš Zrinský zahynul při obraně pevnosti Szigetvár, mladý Albrecht z Valdštejna, český šlechtic Zdeněk Kaplíř ze Sulevic, který velel obraně Vídně před Turky roku 1683, nebo císařský polní maršálek Adolf Schwarzenberg, který za vítězství nad Turky v bitvě u Rábu získal do rodového erbu Schwarzenbergů pole s hlavou Turka, kterému vyklovává oči krkavec. Z českých cestopisů pozdního středověku a raného novověku lze zmínit například cestopis Cronica Boemorum, ve kterém Giovanni Marignoli líčí svoji cestu do Číny a věnuje prostor i muslimským zemím. Ve svém cestopise z roku 1505 Putování ke Svatému hrobu zprostředkoval Jan Hasištejnský z Lobkovic českému čtenáři řadu informací o islámu a jeho historii. Václav Budovec z Budova, který byl roku 1577 členem císařského poselstva k osmanskému sultánu, napsal polemický spis o islámu zvaný Antialkorán. Obšírné informace o islámu podává ve svém cestopise Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Islám a život v Osmanské říši popisuje také Václav Vratislav z Mitrovic, který strávil několik let v tureckém zajetí. Na moravské území vpadli Turci poprvé v roce 1599 v průběhu tzv. dlouhé turecké války. Roku 1663 podnikli Tataři z Krymského chanátu, od 15. století vazalové osmanského sultána, společně s Turky během osmansko-habsburské války několik vpádů na Moravu poté, co padla strategická pevnost Nové Zámky na jižním Slovensku. Tehdy bylo odvlečeno do otroctví na 12 000 obyvatel Moravy. „Čoskoro sa začalo ohavné neslýchané prznenie a znásilňovanie žien a panien,“ napsal očitý svědek evangelický farář Štefan Pilárik o ženách, které odvlekli Tataři. Z unesených chlapců se mohli stát janičáři, což byli elitní vojáci a nejobávanější část osmanského vojska, kteří byli v dětství odebíráni z křesťanských rodin na základě tzv. „daně z krve“ a vychováni v muslimské víře. Odtud pochází české přísloví poturčenec horší Turka. Na vytlačování islámu z Evropy se podílel s českými zeměmi spjatý generál Laudon, který během osmé rakousko-turecké války v čele rakouské armády dobyl roku 1789 na Turcích Bělehrad. V těchto bojích se vyznamenal Laudonův pobočník a později vojevůdce Josef Václav Radecký z Radče. Češi sloužící v rakouské armádě potlačovali povstání bosenských muslimů proti „nevěřícím“ okupantům, které vypuklo poté, co se Bosna a Hercegovina stala roku 1878 protektorátem Rakousko-Uherska. Přepadení rakouských vojáků místními muslimy u města Maglaj, které se změnilo v krveprolití, dalo hovorové češtině slovo „maglajz“. Místní muslimové nebrali ohledy na běžné válečné zvyklosti, nebrali zajatce a vojákům uřezávali v duchu domácích muslimských zvyklostí hlavy, nosy, uši a další části těla. V období romantismu v 19. století se objevuje zájem o orientální kulturu a také o islám. Na přelomu století po islámském světě cestovali čeští orientalisté jako Alois Musil, který během první světové války působil mezi beduínskými kmeny v Arábii a stal se protivníkem svého slavnějšího kolegy Lawrence z Arábie. Roku 1912 se stal islám oficiálně uznaným náboženstvím na území Rakouska-Uherska, jednalo se o vstřícný krok vůči muslimům v Bosně, která tehdy byla monarchií anektována. Ústředí muslimských náboženských obcí funguje od roku 1991 a v roce 1998 byla otevřena první mešita, a to v Brně, a o rok později i v Praze. V roce 2011 se při sčítání lidu k islámu přihlásilo 3085 osob. V roce 2018 žilo v Česku odhadem 22 000 muslimů. Kritika Mezi objekty kritiky patří mj. morální stránka proroka Mohameda, a to jak v jeho veřejném, tak i osobním životě. Otázky týkající se pravosti a morálky Koránu, islámské svaté knihy, jsou kritiky také diskutovány. Jiné kritiky se zaměřují na otázku lidských práv v dnešních islámských státech a postavení žen v islámském právu a praxi. V návaznosti na nedávný trend multikulturalismu byl kritizován vliv islámu na schopnost, resp. neschopnost asimilace muslimských přistěhovalců na Západ. Saúdská Arábie čelí kritice za šíření wahhábismu, což je sunnitská fundamentální forma islámu a státní ideologie Saúdské Arábie. Striktní interpretací wahhábismu se inspirovala mnohá islamistická hnutí jako je Islámský stát v Sýrii a Iráku, Kavkazský emirát, syrští povstalci z Fronty an-Nusrá, teroristická organizace Al-Káida, nebo Tálibán. Wahhábismus začal expandovat v 70. letech, když Saúdové využili svých příjmů z prodeje ropy na sponzorování výstavby mešit a medres po celém světě a na šíření své radikální a netolerantní interpretace islámu. Vztah ke křesťanství a judaismu Islám, judaismus a křesťanství jsou monoteistická a prorocká náboženství. Arabské slovo Alláh je příbuzné hebrejskému Eloah, které se vyskytuje ve Starém zákoně. Muslimové nepovažují Mohameda za zakladatele nového náboženství, ale za obnovitele původní monoteistické víry Adama, Noeho, Abraháma, Mojžíše, Ježíše i dalších proroků islámu. Podle islámské tradice židé a křesťané zkreslili zjevení daná Bohem skrze proroky, a to buď změnou textu, nesprávnou interpretací nebo obojím. Přesto je islám od křesťanství i judaismu zásadně odlišný. Každý Mohamedův následovník se musí v první řadě podvolit Bohu a jeho vůli. V rámci toho se hlásá naprostý fatalismus, takže každý krok lidské bytosti je předurčen Bohem a vše, co se stane, je jeho dílem (to má velký vliv na lidskou motivaci a na absenci individuality). Ze stejného důvodu islám nepracuje ani s konceptem svobodné vůle. Základní text islámu – Korán – je považován za absolutní neměnnou pravdu, takže v souvislosti s předchozím není v islámu místo nejen pro zpochybňování zjevení uvedených v Koránu, ale ani pro kritické myšlení jako takové. Zjevené texty však podléhají určité interpretaci (výrazněji u šíitů) a v různé míře jsou též v interakci s kulturními vzorci kultur, ve kterých se šíří. Tomu odpovídá nejen existence různých směrů a škol islámu, ale také praxe v různých zemích. Někteří křesťanští teologové příslušnost islámu k abrahámovským náboženstvím interpretují tak, že muslimové věří ve stejného Boha jako obě starší náboženství , jiní to ovšem zpochybňují či ostře odmítají. Islám v západních společnostech Střet islámu a ostatních kultur si však uvědomuji i reformní muslimové. Existují snahy islám reformovat směrem k sekularismu, tedy „odstranit“ politické aspekty. Krajně liberální reformisté islámu dokonce problematický – „medínský“ islám považují za normativy určené tehdejší společnosti. Reformu islámu zakládají především na islámu „mekánském“. Radikální islamističtí salafisté mají stále větší vliv na muslimskou komunitu ve Francii. Podle analýzy z roku 2016 zavedení islámského práva šaría podporuje 72% francouzských muslimů a 35% muslimů ve Francii považuje za ospravedlnitelné použít násilí na ochranu víry. Ve Francii, Velké Británii, Německu či Švédsku roste počet protižidovských útoků. Podle Tomáše Pojara „V prostředí muslimských přistěhovaleckých komunit je antisemitismus velmi silně rozšířený. Čím jsou tyto komunity početnější, tím se zhoršuje možnost jejich integrace a zároveň narůstá počet projevů antisemitismu.“ Odkazy Poznámky Reference Literatura 'ABD AL-'AZÍM, Šaríf. Ženy v islámu a ženy v židovsko-křesťanské tradici: mýtus a realita. V Praze: Muslimská obec, 2011. 79 s. . BAHBOUH, Charif, FLEISSIG, Jiří a RACZYŃSKI, Roman. Encyklopedie islámu. Brandýs nad Labem: Dar Ibn Rushd, 2008. 366 s. . ELIADE, Mircea. Dějiny náboženského myšlení: III. Od Muhammada po dobu křesťanských reforem. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 1997. 344 s. . Islám: náboženství, historie a budoucnost = [Orig.: The Islamic world]. Vyd. 1. Přeložil Richard Janda. Brno: Jota, 2010. 379 s. . Islámská čítanka. Studijní antologie arabského islámského písemnictví. Editoři: Ondřej Beránek, Bronislav Ostřanský, Pavel Ťupek. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2020, 327 s. (print), (online: pdf) Lidská práva v Islámu. 1. vyd. Praha: Islámská nadace v Praze v nakl. NÚR – Fethi Ben Hassine Mnasria, 2006. 47 s. . QARADĀWĪ, Jūsuf. Povolené a zakázané v Islámu: (Al-Halál wal Harám fil Islám). Překlad Robert Hýsek. 1. vyd. Praha: Islámská nadace v Praze, [2004]. 252 s. OSTŘANSKÝ, Bronislav. Malá encyklopedie islámu a muslimské společnosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2009. 255 s. . WERNER, Helmut, ed. Islámská Kniha mrtvých: představy islámu o onom světě. Praha: Pragma, [2003]. 237 s. . Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 12. díl. V Praze: J. Otto, 1897. 1072 s. [Viz hesla „Islám" na str. 776–785 a „Islámská literatura" na str. 785–788; autorem obou článků je Rudolf Dvořák.], dostupné online a Související články Islám v Rusku Islámská expanze Islámská filozofie Mohamed Hidžáb Islámský terorismus Ženy v islámu Externí odkazy Webové stránky Islámského centra v Praze Český překlad koránu s vyhledáváním Islám (Cyklus České televize Náboženství světa) – video on-line v archivu ČT Články v českém jazyce – wikiislam.net – informace o islámu Abrahámovská náboženství Arabská slova a fráze
2388	https://cs.wikipedia.org/wiki/17.%20%C3%BAnor	17. únor	17. únor je 48. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 317 dní (318 v přestupném roce). Svátek má Miloslava. Události Česko 1754 – Marie Terezie nařídila sčítání lidu, první na území Česka. 1934 – První devalvace československé koruny. Její zlatý obsah byl snížen o šestinu, z 44,58 mg na 37,15 mg 1948 – Krize československé vlády. Klement Gottwald přerušil zasedání a odjel informovat prezidenta Edvarda Beneše o vládní krizi. 1956 – Byla vyhlášena Přírodní rezervace Dubno. 1982 – Při nehodě tramvaje v Praze zahynulo 7 lidí a 12 jich bylo zraněno. 2013 – Ve Frenštátě pod Radhoštěm při výbuchu plynu a následném požáru panelového domu zemřelo 6 lidí. Svět 1448 – Papež Mikuláš V. a německý císař Friedrich III. uzavřeli vídeňský konkordát, způsob obsazování biskupství v římskoněmecké říši a hranici mezi říší a papežským územím. 1864 – Americká občanská válka: Konfederační ponorka CSS H. L. Hunley provedla první úspěšný ponorkový útok v historii, když potopila unionistickou šroubovou šalupu USS Housatonic. Jelikož však nebyla dostatečně odolná proti vedlejším účinkům svých zbraní, při útoku se potopila i ona a celá její posádka zahynula. 1904 – Premiéra Pucciniho opery Madam Butterfly v milánské La Scale. 1944 – Skončila Korsuň-ševčenkovská operace. Bojů se účastnila i 1. československá samostatná brigáda. 1950 – Na londýnském mistrovství Evropy v krasobruslení v soutěži žen zvítězila čs. reprezentantka Ája Vrzáňová. Je to její poslední start v československém dresu. 1959 – Byla vypuštěna první meteorologická družice Vanguard 2. 1965 – V rámci programu Ranger pořídila na Měsíci bezpilotní sonda Ranger 8 fotografie Moře Klidu. Akce se konala v rámci přípravy na mise programu Apollo, v tomto místě měla v budoucnu přistát posádka Apolla 11. 1979 – Vypukla čínsko-vietnamská válka. 2000 – Společnost Microsoft uvolnila operační systém Windows 2000. 2003 – V platnost vstoupil London Congestion Charge. 2004 – Byla objevena planetka Orcus. 2008 Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku. Otevřena Íránská ropná burza. Narození Česko 1180 – Konstancie Uherská, česká královna jako druhá manželka Přemysla Otakara I. († 6. prosince 1240) 1692 – Kristián David, moravský misionář († 3. února 1751) 1711 – Matyáš Kovanda, barokní sochař a štukatér († 13. prosince 1767) 1725 – Joseph Ignatz Sadler, malíř († 9. ledna 1767) 1751 – Řehoř Balzer, mědirytec a tiskař († 9. června 1824) 1754 – Jan Jáchym Kopřiva, kantor, varhaník a hudební skladatel († 17. srpna 1792) 1794 – Karel Bořivoj Presl, botanik († 2. října 1852) 1798 – Josef Matěj Navrátil, malíř († 21. dubna 1865) 1808 – Jan Dvořáček, poslanec Moravského zemského sněmu († 31. března 1865) 1810 – Josef Zikmund, advokát a politik († 12. prosince 1868) 1813 – Josef Schrott, rakouský a český vysokoškolský pedagog a politik německé národnosti († 22. prosince 1888) 1817 – Josef Müller, varhaník († 16. dubna 1885) 1818 – Jan Nepomuk Maýr, operní zpěvák a skladatel († 25. října 1888) 1844 Josef Bernard, český podnikatel a politik († 7. července 1905) Matyáš Blažek, jazykovědec, pedagog a spisovatel († 11. září 1896) 1845 – Bohumil Bauše, přírodovědec a spisovatel († 14. listopadu 1924) 1850 – Antonín Fleischer, lékař a entomolog († 22. října 1934) 1851 – Ferenc Koperniczky, československý politik († 22. března 1941) 1853 – Jaroslav Vrchlický, spisovatel († 9. září 1912) 1857 – Josef Bosáček, malíř († 5. září 1934) 1862 – Edvín Bayer, botanik († 17. března 1927) 1866 – Rudolf Felzmann, poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady († 10. května 1937) 1868 – Pavel Huyn, 30. arcibiskup pražský († 1. října 1946) 1869 – Alois Špera, československý politik († 23. ledna 1934) 1872 – Jan Preisler, malíř († 27. dubna 1918) 1873 – Josef Tichánek, malíř († 17. ledna 1950) 1875 – Rudolf Malík, československý politik († 10. prosince 1969) 1878 – Vladimír Hatlák, československý politik († 1951) 1884 Karl Friedrich Kühn, architekt a historik umění († 8. května 1945) Josef David, legionář, politik, místopředseda vlády († 21. dubna 1968) 1886 – Rudolf Bouček, loutkový divadelník († 1. prosince 1965) 1890 Zdena Wattersonová, novinářka, překladatelka, publicistka († 19. prosince 1980) Bedřich Frejka, profesor a lékař († 10. ledna 1972) Ladislav Buček, dirigent a vedoucí Pěveckého sdružení Kopřivnice († 18. ledna 1969) 1894 – Alois Hrdlička, konstruktér Škodových závodů († 24. dubna 1961) 1897 – Ján Lichner, československý politik a ministr († 16. října 1979) 1902 – Antonín Kalina, nositel titulu Spravedlivý mezi národy († 1. ledna 1990) 1907 – Vilém Sacher, generál a spisovatel († 14. srpna 1987) 1908 – Augustin Uher, novinář, spisovatel a historik († 25. prosince 1985) 1909 Jana Berdychová, zakladatelka cvičení rodičů s dětmi († 21. dubna 2007) Karel Valter, malíř († 17. listopadu 2006) 1912 – Oldřich Beránek, moravský katolický kněz, laický regionální historik a publicista († 13. června 1998) 1914 – František Jiroudek, malíř, grafik, scénický výtvarník († 15. června 1991) 1917 – Miloslav Kaňák, teolog, duchovní Církve československé husitské († 24. ledna 1985) 1921 Svatopluk Studený, herec a režisér († 1. července 2002) Vladimír Svitáček, herec, scenárista a režisér († 23. srpna 2002) 1926 – Jaroslav Machovec, odborník v oboru biotechnika zeleně, sadovnictví a květinářství († 17. července 2013) 1929 – Karel Sodomka, hudební skladatel, dirigent a sbormistr († 1988) 1931 Jiřina Jirásková, herečka († 7. ledna 2013) Jiří Tomek, herec († 29. srpna 2013) Josef Věntus, reprezentant ve veslování, bronzová medaile na LOH († ? 2001) 1932 – Vladimír Váňa, esperantista († 25. března 2000) 1933 – Karel Sklenička, hudební skladatel a varhaník († 26. března 2001) 1934 Miroslav Ambro, kameraman a režisér dabingu († 22. ledna 1964) Marie Adamová, politička KSČ 1935 Jan Bouzek, klasický archeolog († 3. listopadu 2020) Karel Cikrle, moravský římskokatolický duchovní, spoluautor Jednotného kancionálu 1937 Jan Přeučil, filmový a divadelní herec Kateřina Černá, malířka, kreslířka, grafička, autorka osobitých koláží, asambláží 1940 – Petr Kalaš, ministr životního prostředí 1945 – Petr Burian, herec, básník a režisér 1949 – Milan Šimonovský, ministr dopravy ČR 1952 – Vladimír Padrůněk, rockový baskytarista († 30. srpna 1991) 1958 – Roman Plachý, výtvarník 1960 – Ivan Beneš, basketbalista 1963 Bára Basiková, zpěvačka Karel Tomek, varhaník, sbormistr, skladatel, zakladatel sboru Musica Animata a Serafín 1971 Marcel Deli, spisovatel a humorista Josef Dressler, cyklista 1975 – Václav Prospal, hokejista 1976 – Radim Kopáč, literární kritik a publicista 1977 – Jan Buryán, fotbalový obránce a záložník 1980 – Tomáš Rolinek, hokejista 1982 Jiří Černý, divadelní a filmový herec Tomáš Hrdlička, fotbalista 1983 – burningboy, brněnský hudebník, moderátor, producent, příležitostný kurátor a bohém 1988 – Michael Frolík, hokejista 1989 Vladimír Růžička, hokejový centr Albert Černý, zpěvák a kytarista, člen a frontman skupin Charlie Straight 1992 – Michaela Foitová, herečka Svět 1490 – Karel III. Bourbonský, francouzský vojevůdce a konetábl Francie († 6. května 1527) 1519 – František de Guise, francouzský voják a politik († 24. únor 1563) 1653 – Arcangelo Corelli, italský barokní hudební skladatel a houslista († 8. ledna 1713) 1705 – Johann Elias Bach, německý hudební skladatel († 30. listopadu 1755) 1717 – Adam Friedrich Oeser, německý malíř a sochař († 18. března 1799) 1720 – Karel Josef z Auerspergu, 5. kníže z Auerspergu († 2. října 1800) 1723 – Tobias Mayer, německý matematik, astronom a kartograf († 20. února 1762) 1740 – Horace-Bénédict de Saussure, švýcarský přírodovědec († 22. ledna 1799) 1742 – Dositej Obradović, srbský osvícenec, reformátor a spisovatel († 7. dubna 1811) 1752 – Friedrich Maximilian Klinger, německý preromantický dramatik, člen hnutí Sturm und Drang († 9. března 1831) 1781 – René Théophile Hyacinthe Laënnec, francouzský lékař, vynálezce stetoskopu († 13. srpna 1826) 1792 – Karl Ernst von Baer, estonsko-německý lékař, spoluzakladatel embryologie († 28. září 1876) 1796 – Philipp Franz von Siebold, německý lékař a cestovatel († 18. října 1866) 1797 – Jean Maria Nicolaus Bellot, český průmyslník francouzského původu († 24. května 1880) 1798 – Friedrich Eduard Beneke, německý filozof a psycholog († asi 1. březen 1854) 1822 – Magnus Knappe, první baptistický misionář na českém území († 25. listopadu 1910) 1808 – Jan Antonín Harbuval Chamaré, český šlechtic (* 16. listopadu 1737) 1836 – Gustavo Adolfo Bécquer, španělský pozdně romantický básník a prozaik († 22. prosince 1870) 1837 – Pierre Auguste Cot, francouzský malíř († 2. srpna 1883) 1838 – Friedrich Konrad Beilstein, ruskoněmecký chemik († 18. října 1906) 1844 – Bernadette Soubirous, katolická světice z Lurd († 16. dubna 1879) 1845 – Antonie Portugalská, portugalská infantka († 27. prosince 1913) 1855 – Otto Liman von Sanders, německý generál († 22. srpna 1929) 1856 – Frederic Eugene Ives, americký fotograf a vynálezce († 27. května 1937) 1864 – Jozef Murgaš, slovenský vynálezce, průkopník bezdrátové telekomunikace († 11. května 1929) 1865 – Ernst Troeltsch, německý protestantský teolog a sociolog († 1. února 1923) 1867 – Eva Chamberlain, dcera Richarda Wagnera a jeho pozdější manželky Cosimy Wagner († 26. května 1942) 1868 – Félix Díaz, mexický generál († 9. července 1945) 1869 – Gago Coutinho, portugalský námořník, pilot a historik († 18. února 1959) 1870 – Georgij Gapon, ruský kněz a revolucionář († 10. dubna 1906) 1873 – Oscar Stjerne, švédský spisovatel († 24. října 1917) 1874 – Jovan Dučić, srbský básník († 7. dubna 1943) 1877 André Maginot, francouzský politik, který prosadil vybudování soustavy pevností na hranicích s Německem, tzv. Maginotovy linie († 7. ledna 1932) Isabelle Eberhardtová, švýcarská dobrodružka a spisovatelka († 21. října 1904) 1885 – Romano Guardini, německý filozof a katolický teolog († 1. října 1968) 1888 Ronald Knox, anglický katolický kněz a spisovatel († 24. srpna 1957) Otto Stern, německý fyzik, nositel Nobelovy ceny († 17. srpna 1969) 1890 – Ronald Fisher, anglický statistik, evoluční biolog, eugenik a genetik († 29. července 1962) 1891 – Adolf Fraenkel, izraelský matematik († 15. října 1965) 1892 – Josip Slipyj, řeckokatolický arcibiskup a kardinál († 7. září 1984) 1893 – František Karel Rakousko-Toskánský, rakouský arcivévoda a princ toskánský († 10. prosince 1918) 1903 – Oľga Adamčíková, slovenská herečka († 16. srpna 1992) 1897 – Ján Lichner, slovenský politik, československý ministr († 16. října 1979) 1903 – Oľga Adamčíková, slovenská herečka, manželka herce Samuela Adamčíka († 16. srpna 1992) 1904 – Hans Joachim Morgenthau, americký teoretik mezinárodních vztahů († 19. července 1980) 1905 – Osvald Käpp, estonský zápasník, olympijský vítěz († 18. dubna 1995) 1907 – Janusz Maria Brzeski, polský umělec, fotograf, grafik, ilustrátor († 1. října 1957) 1908 Ferdinand Gabaj, slovenský spisovatel († 12. července 1974) Uuras Saarnivaara, finský luterský teolog († 5. května 1998) 1910 – Louise Boyleová, americká fotografka († 31. prosince 2005) 1912 – Andre Norton, americká autorka sci-fi († 17. března 2005) 1923 – Buddy DeFranco, americký klarinetista († 24. prosince 2014) 1925 – Hal Holbrook, americký herec 1926 – Friedrich Cerha, rakouský hudební skladatel a dirigent 1927 – Juan Almeida Bosque, kubánský revolucionář († 11. září 2009) 1929 Alejandro Jodorowsky, francouzský filmař, herec, filozof a spisovatel Chaim Potok, americký spisovatel a rabín († 23. července 2002) 1930 – Jonathan Bennett, britský filozof 1931 – Ján Hanák, slovenský scénograf a malíř († 29. srpna 2015) 1934 John Dominic Crossan, americký novozákonní badatel irského původu Adi'el Amora'i, izraelský politik a bývalý poslanec Knesetu 1936 Stipe Šuvar, jugoslávský komunistický politik († 29. června 2004) Jim Brown, amerického fotbalu 1939 Mary Ann Mobleyová, americká herečka († 9. prosince 2014) Bruce Cale, australský jazzový kontrabasista 1940 Gene Pitney, americký zpěvák-skladatel, hudebník a zvukový inženýr († 5. dubna 2006) Willi Holdorf, německý atlet, olympijský vítěz v desetiboji († 5. července 2020) 1941 – Heidi Bieblová, německá alpská lyžařka († 20. ledna 2022) 1942 – Mitja Deisinger, slovinský právník a soudce 1944 Karl Jenkins, velšský hudebník a skladatel Eva Nowotny, rakouská diplomatka 1945 – Eli Alaluf, izraelský politik a poslanec Knesetu 1946 – André Dussollier, francouzský divadelní a filmový herec 1947 – Charles Higham, novozélandský profesor antropologie 1948 – György Cserhalmi, maďarský herec 1949 Fred Frith, britský kytarista, multiinstrumentalista a skladatel František Rábek, slovenský římskokatolický biskup 1950 Miloš Fišera, reprezentant v cyklokrosu, mistr světa Rickey Medlocke, americký hudebník Albertas Šimėnas, premiér Litvy 1952 – Peter Freund, německý spisovatel, scenárista 1953 – Pertti Karppinen, finský veslař, trojnásobný olympijský vítěz 1954 Jean-Marie Laclavetine, francouzský spisovatel a překladatel Miki Berkovich, izraelský basketbalista 1955 – Mo Jen, čínský spisovatel, nositel Nobelovy ceny 1958 – Josefa Andrés Barea, španělská politička 1959 – Rowdy Gaines, americký plavec, trojnásobný olympijský vítěz 1960 – Grzegorz Dolniak, polský politik († 10. dubna 2010) 1961 – Andrej Korotajev, ruský antropolog, orientalista, ekonom, historik a sociolog 1963 – Michael Jordan, americký basketbalista 1965 – Michael Bay, americký producent a režisér 1970 – Dominic Purcell, australský herec narozený v Anglii 1971 Denise Richardsová, americká herečka a bývalá modelka Martyn Bennett, skotský hudebník narozený v Kanadě († 30. ledna 2005) 1972 Billie Joe Armstrong, americký punkrockový hudebník (Green Day) Taylor Hawkins, americký hudebník († 25. března 2022) 1973 – Shirley Clampová, švédská populární zpěvačka a televizní moderátorka 1979 – Cara Blacková, zimbabwská tenistka 1980 Peter Boroš, slovenský fotbalový brankář Čchö Suk-i, korejská zápasnice-judistka 1981 Joseph Gordon-Levitt, americký herec Paris Hilton, americká zpěvačka, modelka a herečka, dědička hotelového impéria Hilton 1982 Eunice Jepkorir, keňská atletka – běžkyně (3000 m překážek) Adriano, brazilský fotbalista 1983 – Émilie Ferová, francouzská vodní slalomářka, kajakářka 1984 – Oleksandr Černeckyj, ukrajinský zápasník 1985 – Anders Jacobsen, norský skokan na lyžích 1988 – Natascha Kampuschová, rakouská dívka, mediálně známá oběť únosu 1989 Chord Overstreet, americký herec a zpěvák Rebecca Adlingtonová, britská plavkyně 1990 – Attila Fiola, maďarský fotbalista 1991 Bonnie Wright, britská herečka Ed Sheeran, anglický zpěvák a textař 1992 – Dalibor Bortňák, slovenský hokejista* 1993 – Marc Márquez, španělský jezdec MotoGP 1994 – Kyle Ebecilio, nizozemský fotbalista 1997 – Zeki Çelik, turecký fotbalista 1999 – Alex de Minaur, australský tenista Úmrtí Česko 1810 – Johann Georg Berger, severočeský průmyslník (* 15. dubna 1739) 1864 – Václav Jindřich Veit, německy mluvící český hudební skladatel (* 19. ledna 1806) 1865 – František Jaroslav Kubíček, teolog, filozof, redaktor a spisovatel (* 14. září 1838) 1915 – Stanislaus von Prowazek, český zoolog a parazitolog (* 12. ledna 1875) 1924 – Leopold Heyrovský, český právník, rektor Univerzity Karlovy (* 14. listopadu 1852) 1937 – Marie Kalašová, spisovatelka a překladatelka (* 26. listopadu 1852) 1940 František Pastrnek, český jazykovědec, slavista (* 4. října 1853) Helena Malířová, česká novinářka a spisovatelka (* 31. října 1877) 1945 – Ivan Hálek, lékař, spisovatel, pedagog a politik (* 11. listopadu 1872) 1949 – Petr Stránský, československý politik (* 28. června 1878) 1951 – Antonín Smrček, český stavební odborník (* 10. prosince 1859) 1962 – Václav Mařan, sochař a keramik (* 23. května 1879) 1969 – Julius Pelikán, sochař a medailér (* 23. února 1887) 1970 Otto Heller, český kameraman (* 3. září 1896) Čeněk Šlégl, český herec, režisér a scenárista (* 30. září 1893) 1971 – Michal Mareš, český spisovatel a novinář, oběť komunistického režimu (* 22. ledna 1893) 1973 – Josef Ludvík Fischer, český filozof a sociolog (* 6. listopadu 1894) 1983 – Anton Bruder, grafik a malíř (* 11. června 1898) 1984 Karel Kolský, československý fotbalový reprezentant (* 21. září 1914) František Hieke, příslušník Obrany národa a zahraničního protinacistického odboje (* 3. července 1893) 1990 – Gustav Křivinka, český hudební skladatel (* 24. dubna 1928) 1991 – Miroslav Macháček, herec a divadelní režisér (* 8. května 1922) 1996 – Ján Stanek, důstojník československé armády (* 4. června 1900) 2007 – Josef Künzl, voják a příslušník výsadku Chalk (* 19. ledna 1919) 2014 – Tom Zajíček, český sociolog a politik (* 25. srpna 1948) 2022 – František Václav Lobkowicz, I. biskup ostravsko-opavský (* 5. ledna 1948) Svět 364 – Jovianus, římský císař (* 331) 440 – Sv. Mesrop Maštoc, arménský mnich, teolog a lingvista, tvůrce arménského písma (* okolo 360) 1071 – Frozza Orseolo, rakouská markraběnka z rodu Orseolů (* 1015) 1281 – biskup Bruno ze Schauenburku (* 1205) 1339 – Ota Habsburský, vévoda rakouský, štýrský a korutanský, zakladatel kláštera Neuberg ve Štýrsku (* 23. července 1301) 1371 – Ivan Alexandr, bulharský car (* 1331) 1600 – Giordano Bruno, italský astronom, filozof a spisovatel (* 1548) 1609 – Ferdinand I. Medicejský, toskánský velkovévoda (* 30. července 1549) 1647 – Johann Heermann, slezský básník a evangelický kazatel (* 11. října 1585) 1651 – Zubdat-un-Nissa Begum, dcera mughalského císaře Aurangzeba (* 2. září 1651) 1654 – Michael Lohr, německý skladatel (* 23. září 1591) 1673 – Molière, francouzský dramatik, spisovatel a herec (* 15. ledna 1622) 1680 – Jan Swammerdam, nizozemský biolog, objevitel červených krvinek (* 12. února 1637) 1707 – Giambattista Rubini, italský kardinál (* 1642) 1718 – Princ George William, syn britského krále Jiřího II. (* 13. listopadu 1717) 1732 – Louis Marchand, francouzský skladatel, cembalista a varhaník (* 2. února 1669) 1782 – Josef I. Adam ze Schwarzenbergu, rakouský a český šlechtic, vévoda krumlovský (* 25. prosince 1722) 1788 – Maurice Quentin de La Tour, francouzský malíř (* 5. října 1704) 1796 – James Macpherson, skotský básník a politik (* 27. října 1736) 1827 – Johann Heinrich Pestalozzi, švýcarský pedagog (* 12. ledna 1746) 1841 – Ferdinando Carulli, italský kytarista a hudební skladatel (* 9. února 1770) 1854 – John Martin, anglický romantický malíř (* 19. července 1789) 1856 John Braham, anglický operní pěvec (* 1774) Heinrich Heine, německý prozaik, básník, publicista a esejista (* 13. prosince 1797) 1867 – Evžen Vratislav z Mitrovic, český šlechtic (* 8. července 1786) 1874 – Adolphe Quetelet, belgický astronom, matematik, statistik a sociolog (* 22. února 1796) 1875 – Friedrich Wilhelm August Argelander, německý astronom (* 22. března 1799) 1891 – Theophil von Hansen, dánsko-rakouský architekt (* 13. července 1813) 1903 – Joseph Parry, velšský hudební skladatel (* 21. května 1841) 1905 – Sergej Alexandrovič, syn cara Alexandra II. (* 11. května 1857) 1907 – Henry Steel Olcott, americký právník a novinář, zakladatel Teosofické společnosti (* 2. srpna 1832) 1908 – Ignaz von Plener rakouský politik (* 21. května 1810) 1909 Vladimír Alexandrovič Romanov, ruský velkokníže (* 22. dubna 1847) Carl Bolle, německý přírodovědec (* 21. listopadu 1821) Geronimo, náčelník Apačů (* 16. června 1829) 1912 – Alois Lexa von Aehrenthal, český šlechtic a rakouský diplomat a politik († 17. února 1912) 1917 – Jakob Groh, rakouský grafik (* 14. května 1855) 1920 Teofil Kotykiewicz, vídeňský stavitel varhan (* 1849) Eduard von Knorr, německý admirál (* 8. března 1840) 1925 – Nikodim Pavlovič Kondakov, ruský historik umění (* 13. listopadu 1844) 1934 Siegbert Tarrasch, německý šachový velmistr, teoretik a pedagog židovského původu (* 5. března 1862) Albert I. Belgický, třetí belgický král (* 8. dubna 1875) 1943 – Juzuru Hiraga, důstojník, konstruktér japonského námořnictva (* 8. března 1878) 1944 Jean Cavaillès, francouzský filozof a matematik (* 15. května 1903) Ivan Markovič, československý politik, meziválečný poslanec a ministr (* 3. června 1888) 1946 Jutta Meklenbursko-Střelická, korunní princezna černohorská (* 24. ledna 1880) Todor Lukanov, bulharský politik (* 1. prosince 1874) 1947 – Elena Văcărescu, rumunská a francouzská spisovatelka (* 21. září 1864) 1949 – Ellery Clark, americký atlet, olympijský vítěz (* 13. března 1874) 1960 – Vilho Petter Nenonen, finský generál (* 6. března 1883) 1964 – Heinrich Tietze, rakouský matematik (* 31. srpna 1880) 1966 Alfred P. Sloan, prezident a předseda správní rady společnosti General Motors (* 23. května 1875) Hans Hofmann, německý malíř (* 21. března 1880) 1967 – Henri Perruchot, francouzský spisovatel, výtvarný a literární kritik (* 27. ledna 1917) 1970 – Šmu'el Josef Agnon, novohebrejský spisovatel původem z Haliče, nositel Nobelovy ceny za literaturu (* 17. července 1888) 1975 – Zvonimír Eichler, chorvatsko-český malíř (* 29. ledna 1903) 1982 – Thelonious Monk, americký jazzový pianista (* 1917) 1986 – Džiddú Krišnamúrti, indický filozof a básník (* 25. května 1895) 1989 – Guy Laroche, francouzský módní návrhář (* 16. července 1921) 1993 – Hans Baur, německý válečný pilot, Hitlerův osobní pilot (* 19. červen 1897) 1996 – Hervé Bazin, francouzský spisovatel (* 7. dubna 1911) 1998 Ernst Käsemann, německý protestantský teolog (* 12. července 1906) Ernst Jünger, německý spisovatel, publicista, filozof a entomolog (29. března 1895) Marie-Louise von Franz, švýcarská psycholožka (* 4. ledna 1915) Albert Wass, maďarský spisovatel (* 8. ledna 1908) Nicolas Bouvier, švýcarský cestovatel, spisovatel (* 6. března 1929) 2001 – Richard Wurmbrand, rumunský luteránský farář, spisovatel a teolog německo-židovského původu (* 24. března 1909) 2005 Omar Sívori, argentinský fotbalista naturalizovaný v Itálii (* 2. října 1935) Jens Martin Knudsen, dánský astrofyzik (* 12. října 1930) 2007 Jurga Ivanauskaitė, litevská spisovatelka, výtvarnice a cestovatelka (* 14. listopadu 1961) Maurice Papon, francouzský politik kolaborující za druhé světové války s nacisty (* 3. září 1910) 2010 Hans Henning Ørberg, dánský didaktik a autor učebnic latiny (* 21. dubna 1920) Svetloslav Veigl, slovenský katolický kněz, řeholník a básník (* 24. prosince 1915) 2011 – Marián Bednár, slovenský rockový baskytarista a zpěvák (The Beatmen) (* 12. srpna 1947) 2012 Ulric Neisser, americký psycholog (* 8. prosince 1928) Nicolaas Govert de Bruijn, nizozemský matematik (* 9. července 1918) Michael Davis, americký rockový baskytarista (* 5. června 1943) 2013 – Mindy McCready, americká zpěvačka (* 30. listopadu 1975) 2020 – Vladimír Svitek, slovenský hokejista a československý reprezentant (* 19. října 1962) Svátky Česko Miloslava Flavián, Flavie, Flavius Gracián, Grácie Svět OSN: Den rezilience globálního turismu USA: President's Day (je-li pondělí) Externí odkazy Únorové dny
2393	https://cs.wikipedia.org/wiki/4.%20%C3%BAnor	4. únor	4. únor je 35. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 330 dní (331 v přestupném roce). Svátek má Jarmila. Události Česko 1016 – Podle kroniky Václava Hájka z Libočan propukla v Praze morová epidemie. Během osmi měsíců zahubila devět desetin všech obyvatel města. 1600 – Tycho Brahe a Johannes Kepler se poprvé setkali před Prahou. 1719 – V Praze vyšly první české noviny "Sobotní (outerní) pražské poštovní noviny z rozličných zemí a krajin přicházejících s obzvláštním jeho císařské a královské milosti obdarováním." 1920 – Na základě Versailleské smlouvy bylo k Československu připojeno Hlučínsko. 1994 – Začala vysílat televize Nova. Svět 634 – Bitva u Dathina: Rašidunova vojska vedená Yazid ibn Abi Sufyanem porazila silnější byzantské vojsko nedaleko Gazy v Palestině 1169 – Silné zemětřesení na pobřeží Sicílie zapříčinilo smrt tisíců lidí, obzvláště v Catanii. 1900 – Vypukly stávky v Bruselu, Budapešti, Cáchách a Vídni. 1932 – V Lake Placid byly zahájeny III.Zimní olympijské hry. 1938 – Adolf Hitler se stal vrchním velitelem ozbrojených sil v Německu. 1942 V tajném projevu k nacistickým pohlavárům vyložil Reinhard Heydrich plán na „konečné řešení české otázky“. Se odehrála Bitva v Makassarském průlivu. 1944 – Japonci zahájili ofenzívu proti Britům v Barmě. 1945 Začala jaltská konference. Belgii opustily poslední německé jednotky. 1948 – Srí Lanka získala nezávislost. 1961 Odstartovala 1VA (proto-Veněra) – pro selhání motoru 4. stupně neopustila parkovací orbitu Země. Sputnik 7 – pokus o dopad na Venuši. 2003 – Rozpadla se Svazová republika Jugoslávie. 2005 Ukrajinský parlament schválil kontroverzní opoziční političku Julii Tymošenkovou do funkce předsedkyně vlády. Javal Davis, americký voják, který se koncem roku 2003 podílel na mučení iráckých vězňů v bagdádské věznici Abú Ghrajb, byl americkým vojenským soudem odsouzen k 6 měsícům vězení a propuštění z armády. V Iráku byla skupinou islámských radikálů unesena italská novinářka Giuliana Sgrenová. 2011 – poprvé po 22 letech byl obsazen prezidentský úřad v Barmě, parlament zvolil dosavadního premiéra Thein Seina Narození Česko 1687 – Alexandr Antonín Ignác Šamský, český lékař († 2. ledna 1715) 1808 – Josef Kajetán Tyl, český dramatik a spisovatel († 11. července 1856) 1811 – Matěj Procházka, vlastenecký kněz, autor prací z církevních dějin a sociální nauky církve († 26. listopadu 1889) 1814 – Václav Frost, kněz, pedagog a průkopník bilingvální výuky neslyšících († 21. června 1865) 1820 – Božena Němcová, česká spisovatelka († 21. ledna 1862) 1835 – František Bohumír Zvěřina, český malíř († 27. prosince 1908) 1854 – Václav Rubeška, český lékař, porodník a gynekolog († 25. května 1933) 1859 – Matěj Netval, právník a překladatel († 23. srpna 1947) 1861 – Kateřina Thomová, zakladatelka žambereckého muzea († 5. května 1952) 1863 – František Hasa, strojní inženýr, rektor ČVUT († 27. března 1945) 1867 – Theobald Scharnagl, opat cisterciáckého kláštera v Oseku († 9. červen 1943) 1868 – Karel Prášek, československý ministr zemědělství († 13. února 1932) 1874 – Wenzel Salomon, český malíř německé národnosti († 7. června 1953) 1883 – Miloš Marten, spisovatel, literární a výtvarný kritik a překladatel († 23. července 1917) 1886 – Roman Cikhart, pedagog, spisovatel a regionální historik († 10. září 1957) 1887 – František Salesius Frabša, český politik, novinář, spisovatel a překladatel († 10. června 1956) 1892 – Josef Jiříkovský, český sochař a medailér († 10. listopadu 1950) 1894 – Alfons Gabriel, rakouský cestovatel († 28. května 1975) 1902 – Jiří Cvetler, právní historik, papyrolog a slavista († 16. září 1991) 1903 – Josef Veverka, politik, oběť komunistického režimu († 8. října 1971) 1915 – Josef Vanc, voják a příslušník výsadku Carbon († 7. května 1944) 1921 – Jan Machoň, spisovatel, novinář a politik († 27. dubna 1994) 1923 – Karel Rektorys, matematik († 10. prosince 2004) 1926 Jaroslav Hájek, matematik († 10. června 1974) Jan Lužný, šlechtitel a expert na zahradnictví († 29. ledna 2013) 1928 – Jiří Císler, herec, režisér, spisovatel a hudebník († 17. dubna 2004) 1929 – Jan Procházka, politik, český spisovatel a scenárista († 20. února 1971) 1930 – Otto Janka, skaut, spisovatel, scenárista a publicista († 28. srpna 2009) 1931 – Oldřich Kopal, český horolezec († 16. června 2011) 1932 – Dagmar Hubálková, československá hráčka basketbalu († 5. května 2019) 1937 Josef Protiva, český novinář, scenárista a režisér († 18. února 2017) Albert Černý, český herec a politik 1941 Vladimír Wolf, historik, archivář († 23. prosince 2019) Jiří Raška, český skokan na lyžích († 20. ledna 2012) 1946 – Vladimíra Čerepková, česká básnířka († 11. srpna 2013) 1947 – Ludvík Hess, český novinář, spisovatel a chovatel koní 1948 – Jaroslav Večeřa, režisér 1951 – Kamil Brabenec, basketbalista 1956 – Hynek Jurman, spisovatel 1964 – Roman Prymula, epidemiolog 1965 – Petr Muk, český zpěvák († 24. května 2010) 1973 – Petr Horký, český režisér, spisovatel a polárník 1987 – Lucie Šafářová, česká tenistka Svět 1337 – Ludvík II. Bourbonský, vévoda bourbonský († 10. srpna 1410) 1338 – Ludvík Sicilský, sicilský král († 16. října 1355) 1495 – František II. Maria Sforza, milánský vévoda († 24. října 1535) 1505 – Mikołaj Rej, polský renesanční básník a spisovatel, kalvínský teolog († 1569) 1515 – Mikuláš Kryštof Radziwiłł, polsko-litevský šlechtic († 28. května 1565) 1575 – Pierre de Bérulle, francouzský katolický kněz, kardinál († 2. října 1629) 1642 – Vincent Placcius, německý spisovatel († 6. dubna 1699) 1667 – Alessandro Magnasco, italský pozdně barokní malíř († 12. března 1749) 1676 – Giacomo Facco, barokní hudební skladatel, dirigent a houslista († 16. února 1753) 1682 – Johann Friedrich Böttger, objevitel výroby porcelánu († 13. března 1719) 1687 – Joseph Effner, německý architekt († 23. února 1745) 1740 Carl Michael Bellman, švédský básník a skladatel († 11. února 1795) Adam-Philippe de Custine, francouzský generál († 28. srpna 1793) 1746 – Tadeusz Kościuszko, polský generál a organizátor povstání za samostatnost Polska († 15. října 1817) 1750 – Johanna Gabriela Habsbursko-Lotrinská, dcera Marie Terezie († 23. prosince 1762) 1778 – Augustin Pyramus de Candolle, švýcarský botanik († 9. září 1841) 1804 – Ulrika von Levetzow, přítelkyně Goetha († 13. listopadu 1899) 1811 – Petr Julián Eymard, francouzský kněz prohlášený za svatého († 1. srpna 1868) 1815 – Josip Juraj Strossmayer, chorvatský teolog, spisovatel a politik († 8. května 1905) 1820 – Alphonse Bernoud, francouzský fotograf († 24. listopadu 1889) 1830 Ivan Petrovič Larionov, ruský hudební skladatel, literát a folklorista († 4. května 1889) Alžběta Saská, saská princezna († 14. srpna 1912) 1841 – Hermenegildo Cardos de Brito Capelo, portugalský průzkumník afrického kontinentu († 4. května 1917) 1843 – Alexander Wielemans von Monteforte, rakouský architekt († 7. října 1911) 1846 – Nikolaj Umov, ruský fyzik († 28. ledna 1915) 1862 Hjalmar Hammarskjöld, premiér Švédska († 12. října 1953) Édouard Estaunié, francouzský spisovatel († 2. dubna 1942) 1868 – Constance Markiewiczová, irská politička († 15. července 1927) 1871 – Friedrich Ebert, první německý prezident († 28. února 1925) 1872 – Goce Delčev, bulharsko-makedonský revolucionář († 4. května 1903) 1873 – Étienne Desmarteau, kanadský olympijský vítěz v hodu břemenem z roku 1904 († 29. října 1905) 1875 – Ludwig Prandtl, německý fyzik († 15. srpna 1953) 1879 – Jacques Copeau, divadelní režisér, producent, herec a dramatik († 20. října 1949) 1881 Kliment Jefremovič Vorošilov, sovětský politik († 2. prosince 1969) Fernand Léger, francouzský malíř a sochař († 17. srpna 1955) 1883 George Bell, biskup z Chichesteru, ekumenista, politik († 3. října 1958) Viktor Emil von Gebsattel, německý lékař, psycholog, personalistický filosof a spisovatel († 22. března 1976) 1887 – Ijasu V., etiopský císař († 25. listopadu 1935) 1889 – Pitirim Sorokin, rusko-americký sociolog a teoretik kultury († 11. února 1968) 1892 Ján Hrušovský, slovenský spisovatel († 7. března 1975) Andreu Nin, katalánský revolucionář († 22. června 1937) 1897 – Ludwig Erhard, německý kancléř († 5. května 1977) 1900 – Jacques Prévert, francouzský básník († 11. dubna 1977) 1901 – Jascha Heifetz, litevský houslista († 10. prosince 1987) 1902 – Charles Lindbergh, americký letec († 26. srpna 1974) 1905 – František Josef Toskánský, rakouský arcivévoda, princ toskánský a vévoda madridský († 9. května 1975) 1906 Dietrich Bonhoeffer, německý teolog, filosof a bojovník proti nacismu († 9. dubna 1945) Clyde Tombaugh, americký astronom († 17. ledna 1997) 1909 – Pavol Braxatoris, slovenský libretista, textař a jeden ze zakladatelů slovenské operety († 19. ledna 1980) 1913 – Rosa Parksová, bojovnice za lidská práva († 24. října 2005) 1914 – Vladimir Dedijer, srbský partyzán a komunistický politik († 30. listopadu 1990) 1920 Štefan Mašlonka, slovenský sportovní novinář a rozhlasový reportér († 30. října 2000) Cyril Zálešák, slovenský choreograf, hudebník a folklorista († 6. dubna 2013) 1921 Ladislav Grosman, slovenský spisovatel († 21. ledna 1981) Betty Friedanová, americká spisovatelka a feministická aktivistka († 4. února 2006) Fatma Neslişah, princezna Osmanské říše a princezna Egypta († 2. února 2012) 1922 – Jakob Savinšek, slovinský sochař a ilustrátor († 17. srpna 1961) 1923 – Conrad Bain, kanadsko-americký herec († 14. ledna 2013) 1925 Arne Åhman, švédský olympijský vítěz v trojskoku († 5. července 2022) Arno Puškáš, slovenský horolezec, publicista († 9. června 2001) 1926 – Gyula Grosics, maďarský fotbalista († 13. června 2014) 1929 – Josef Starkl, rakouský zahradník působící v Čechách († 13. července 2005) 1930 – Borislav Pekić, srbský spisovatel († 2. července 1992) 1931 – Isabel Martínez de Perón, prezidentka Argentiny 1940 – John Schuck, americký herec 1941 – John Steel, britský bubeník 1942 – Faruq Z. Bey, americký jazzový saxofonista, básník a hudební skladatel († 1. června 2012) 1943 Wanda Rutkiewiczová, polská horolezkyně, alpinistka († 13. května 1992) Ken Thompson, americký programátor 1944 – Miklós Páncsics, maďarský fotbalový reprezentant († 7. srpna 2007) 1945 – John Stubblefield, americký jazzový saxofonista († 4. července 2005) 1947 – Dan Quayle, americký státník a politik 1948 – Alice Cooper, americký rockový zpěvák, textař a hudebník 1951 – Patrick Bergin, irský divadelník a filmový herec 1952 Lisa Eichhorn, americká herečka, spisovatelka Jerry Shirley, anglický rockový bubeník 1954 – Šigeru Čiba, japonský herec 1955 – Mikuláš Dzurinda, slovenský politik 1956 – Dylan Fowler, velšský kytarista 1957 – Walter van Beirendonck, belgický módní návrhář 1960 – Jenette Goldstein, americká herečka 1963 – Pirmin Zurbriggen, švýcarský lyžař 1970 – James Murphy, americký hudebník 1973 – Oscar de la Hoya, americký boxer 1974 – Lee Pearson, britský jezdec, paralympionik 1979 – Giorgio Pantano, italský automobilový závodník 1990 – Nairo Quintana, kolumbijský cyklista 1995 – Lisa Vittozzi, italská biatlonistka Úmrtí Česko 1745 – Ignác Hubatka, český hudební skladatel (* 1697 resp. 1698) 1786 – Johann Nepomuk Kniebandl von Ehrenzweig, zemský advokát a profesor práv (* 1733) 1820 – Bohumír Dlabač, kněz, básník, knihovník a sběratel (* 17. července 1758) 1864 – Jan Václav Chmelenský, český hudební skladatel (* 12. dubna 1778) 1869 – Josef Pfeiffer, podnikatel a politik německé národnosti (* 13. listopadu 1808) 1898 – Emanuel Pötting-Persing, šlechtic, mecenáš a katolický kněz (* 25. října 1819) 1909 – Antonín Rezek, český historik a politik (* 13. ledna 1853) 1925 – Ernst Hirsch, československý politik německé národnosti (* 5. prosince 1874) 1929 – Hugo Salus, pražský německy píšící spisovatel a básník (* 5. srpna 1866) 1930 – Rudolf Zamrzla, český sbormistr, dirigent a skladatel (* 21. ledna 1869) 1931 – Jiří Skorkovský, československý politik (* 1. února 1873) 1933 – Bohumil Pták, operní pěvec (* 14. června 1869) 1952 – Bedřich Plaške, malíř a operní pěvec, barytonista (* 7. ledna 1875) 1954 Emanuel Kodet, český sochař, malíř a grafik (* 23. března 1880) Richard Fischer, československý politik (* 27. března 1872) Václav Vačkář, hudební skladatel (* 12. srpna 1881) 1966 – Karel Honzík, architekt, teoretik architektury (* 24. září 1900) 1968 – Josef Augusta, český paleontolog a spisovatel (* 17. března 1903) 1974 – Felix le Breux, herec (* 5. dubna 1918) 1977 – Karel Řičář, československý politik (* 23. října 1900) 1979 – Jindřich Křeček, malíř, karikaturista a účastník zahraničního odboje (* 7. března 1909) 1982 – Rudolf Černý, dělník, havíř a spisovatel (* 12. prosince 1920) 1992 – Marie Švermová, československá politička (* 17. srpna 1902) 2002 – Helena Friedrichová, česká herečka (* 19. června 1955) 2008 Otto Lackovič, český herec slovenského původu (* 5. dubna 1927) Petr Pokorný, český hudební skladatel a klavírista (* 16. listopadu 1932) 2009 – Josef Smolík, český evangelický teolog (* 27. března 1922) 2010 – Václav Břicháček, český psycholog, čestný náčelník skautské organizace (* 14. června 1930) 2012 – Václav Dosbaba, český malíř, výtvarník a grafik (* 8. ledna 1945) 2015 – Pavel Jurkovič, hudebník, zpěvák, skladatel a popularizátor lidových písní (* 18. srpna 1933) Svět 211 – Septimius Severus, římský císař (* 11. dubna 146) 1498 – Antonio del Pollaiolo, italský renesanční malíř a sochař (* 1433) 1505 – Johana Francouzská, francouzská královna (* 23. dubna 1464) 1689 – Francesco Alberti di Pola, tridentský biskup (* 22. května 1610) 1691 – Paul Amman, německý lékař a botanik (* 31. srpna 1634) 1694 – Natálie Kirillovna Naryškinová, ruská carevna, druhá manželka Alexeje I. Michajloviče (* 1. září 1651) 1713 – Anthony Ashley Cooper, anglický filozof (* 26. února 1671) 1746 – Robert Blair, skotský básník (* 17. dubna 1699) 1781 – Josef Mysliveček, český hudební skladatel (* 9. března 1737) 1814 – Leopold Schulz von Straßnitzki, rakouský vědec, politik a úředník (* 5. října 1743) 1824 – Maria Anna Falcko-Zweibrückenská, bavorská vévodkyně (* 18. července 1753) 1843 – Theodoros Kolokotronis, řecký vojevůdce a národní hrdina (3. dubna 1770) 1847 – Henri Dutrochet, francouzský botanik (* 14. listopadu 1776) 1853 – Marie Amálie Brazilská, dcera brazilského císaře Pedra I. (* 1. prosince 1831) 1871 Shamil, vládce Dagestánu, Čečenska a Circassia (* 26. června 1797) Hermann von Pückler-Muskau, německý šlechtic, voják, cestovatel (* 30. října 1785) 1880 – Francis de La Porte de Castelnau, francouzský přírodovědec (* 25. prosince 1810) 1894 Louis Lewandowski, německý skladatel synagogální hudby (* 23. dubna 1821) Adolphe Sax, vynálezce saxofonu (* 6. listopadu 1814) 1902 – George N. Barnard, americký fotograf (* 23. prosince 1819) 1908 – Herrmann Bachstein, německý stavitel železnic (* 15. dubna 1834) 1909 – Charles Roscoe Savage, britský fotograf (* 16. srpna 1832) 1911 – Piet Cronje, búrský generál (* asi 1840) 1918 – Max Wickenburg, ministr veřejných prací Předlitavska (* 21. března 1857) 1925 – Robert Koldewey, německý archeolog a architekt (* 10. září 1855) 1928 – Hendrik Antoon Lorentz, nizozemský fyzik (* 18. července 1853) 1933 – Jean Gilletta, francouzský fotograf (* 1. května 1856) 1936 – Wilhelm Gustloff, švýcarský nacista (* 30. ledna 1895) 1939 – Edward Sapir, americký jazykovědec a antropolog (* 26. ledna 1884) 1944 Arsen Kotsojev, osetský spisovatel (* 15. ledna 1872) Yvette Guilbertová, francouzská zpěvačka a herečka (* 20. ledna 1865) 1946 – Milan Nedić, srbský generál a politik (* 2. září 1878) 1947 – Luigi Russolo, italský malíř a kritik umění, experimentální hudby (* 30. duben 1885) 1950 – Jan Bułhak, polský fotograf, etnograf a folklorista (* 6. října 1876) 1951 – Cecil Gant, americký bluesový zpěvák (* 4. dubna 1913) 1953 – Chajim Kugel, československý a izraelský politik (* 1897) 1956 – Savielly Tartakower, šachový velmistr a teoretik (* 22. února 1887) 1958 Henry Kuttner, americký spisovatel science fiction (* 7. dubna 1915) Stanisław Rospond, polský biskup (* 31. srpna 1877) 1964 – Alfred Wiener, německý bojovník proti antisemitismu a rasismu (* 16. března 1885) 1965 – Thomas Stearns Eliot, americký básník a esejista (* 1888) 1967 – Igo Etrich, rakouský letecký konstruktér (* 25. prosince 1879) 1968 Neal Cassady, jeden z hlavních představitelů beatnické generace (* 8. února 1926) Ján Mudroch, slovenský malíř (* 28. března 1909) 1974 – Šatendranáth Bose, indický fyzik (* 1. ledna 1894) 1975 – Louis Jordan, americký jazzový hudebník a skladatel (* 8. července 1908) 1987 Carl Rogers, americký psycholog a psychoterapeut (* 8. ledna 1902) Władziu Valentino Liberace, americký hudebník a klavírista (* 16. května 1919) 1995 Godfrey Brown, britský atlet, olympijský vítěz (* 21. února 1915) Patricia Highsmithová, americká spisovatelka (* 19. ledna 1921) 1999 František Bogataj, český voják v zahraničním odboji (* 21. března 1913) Erich Hartmann, americký fotograf (* 29. července 1922) 2001 J. J. Johnson, americký pozounista (* 22. ledna 1924) Iannis Xenakis, řecký hudební skladatel (* 29. května 1922) 2006 – Betty Friedanová, americká spisovatelka a feministická aktivistka (* 4. února 1921) 2009 – Lux Interior, americký zpěvák (* 21. října 1946) 2010 – Kostas Axelos, řecký filozof (* 26. června 1924) 2013 Pat Halcox, britský trumpetista (* 18. března 1930) Reg Presley, britský zpěvák (* 12. června 1941) Donald Byrd, americký jazzový a R&B trumpetista (* 9. prosince 1932) 2016 – Edgar Mitchell, americký astronaut (* 1930) 2021 – Millie Hughesová, americká astronautka (* 21. prosince 1945) Svátky Česko Jarmila Berenika Gilbert, Gilberta Svět Světový den boje proti rakovině Mezinárodní den lidského bratrství Srí Lanka: Den nezávislosti Angola: Povstání proti Portugalcům Liturgický kalendář Svatá Veronika sv. Ondřej Corsini Pranostiky O svaté Veronice bývá ještě sanice. Svatá Veronika seká ledy z rybníka. Externí odkazy Únorové dny
2398	https://cs.wikipedia.org/wiki/30.%20prosinec	30. prosinec	30. prosinec je 364. den roku podle gregoriánského kalendáře (365. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 1 den. Události Česko 1938 – Světová premiéra baletu Sergeje Prokofjeva Romeo a Julie v choreografii Ivo Váni Psoty v Brně. 1977 – František kardinál Tomášek jmenován 34. arcibiskupem pražským. Svět 533 – Digesta a Institutiones Iustiniani vstoupili v platnost. 1853 – V Mexico City byla podepsaná dohoda Gadsden Purchase o převedení Arizony a Nového Mexika pod americkou vládu – 120 000 čtverečních kilometrů od řeky Gila po Mexiko za 10 milionů dolarů. 1877 – Premiéra Brahmsovy Symfonie č. 2 D dur ve Vídni. 1903 – 602 návštěvníků divadla Iroquois Theater v Chicagu zemřelo při požáru. Jedná se o nejtragičtější požár v amerických divadlech. 1907 – Perská revoluce: Írán se stal konstituční monarchií. 1912 – Nad Marokem byl vyhlášen protektorát rozdělený na francouzské a španělské Maroko. Přístav Tanger se stal mezinárodní neutrální zónou. 1916 – Karel I. byl korunován uherským králem jako Karel IV. 1918 – Československé vojsko obsadilo Košice. 1922 – Spojením RSFSR, Ukrajinské SSR, Běloruské SSR a Zakavkazské SSR vznikl Svaz sovětských socialistických republik. 1927 – Byla otevřena první linka tokijského metra – Ginza. 1947 – V souvislosti se změnou Rumunska z monarchie na lidovou demokracii byl král Michal I. komunistickou vládou donucen abdikovat. 1963 – Karola Wojtylu jmenoval papež Pavel VI. krakovským arcibiskupem. 1965 – Ferdinand Marcos se stal prezidentem Filipínské republiky. 1988 – V Bělehradě se shromáždila skupina lidí před budovou místní redakce záhřebského deníku Vjesnik a skandovali protichorvatská hesla. Důvodem byla nespokojenost s některými články Vjesniku, které se vyjadřovaly kriticky až útočně k politickému kurzu Srbska pod vedením Slobodana Miloševiće. 2004 – Ukrajinský nejvyšší soud nevyhověl stížnostem poraženého prezidentského kandidáta Viktora Janukovyče na průběh opakovaného druhého kola voleb. 2006 – V Iráku byl popraven bývalý prezident Saddám Husajn. Narození Česko 1749 – Antonín Kraft, violoncellista a hudební skladatel († 28. srpna 1820) 1756 – Pavel Vranický, skladatel, dirigent a houslista († 26. září 1808) 1785 – Ignác Meisner, český kněz, arciděkan v Horní Polici († 17. září 1864) 1800 – František Kristián Wieser, řeholník, kněz a teolog († 14. listopadu 1868) 1822 – Karel Leopold Klaudy, pražský primátor († 11. února 1894) 1857 – František Chalupa, básník, spisovatel, novinář a překladatel († 1. ledna 1890) 1859 – Josef Bohuslav Foerster, hudební skladatel a pedagog († 29. května 1951) 1861 – Václav Chlumecký, český, slovenský a československý novinář, politik a senátor († 30. září 1944) 1863 – František Albert, katolický teolog († 22. srpna 1935) 1867 – Bohuslav Dvořák, malíř († 16. února 1951) 1874 – Adolf Bohuslav Dostal, český básník, divadelní kritik a historik, dramatik († jaro 1940) 1875 – Bohumil Honzátko, český gymnasta, atlet a olympionik († 12. prosince 1950) 1877 – Jaroslav Hurt, herec a režisér († 15. dubna 1959) 1878 – Josef Patejdl, český legionář a politik († 7. října 1940) 1884 – Otakar Štáfl, český malíř († 14. února 1945) 1886 – Karel Skoupý, 12. biskup brněnský († 22. února 1972) 1890 – František Myslivec, český malíř († 28. září 1965) 1892 – Jaromír Fiala, hudební pedagog, spisovatel, překladatel a skladatel († 15. května 1967) 1921 – Ján Šmok, fotograf († 10. prosince 1997) 1932 – Olga Čuříková, televizní a rozhlasová moderátorka a dramaturgyně († 17. března 2016) 1933 – Zdeněk Humhal, český volejbalový reprezentant 1935 – Jaroslava Pešicová, česká malířka, grafička a ilustrátorka 1941 – Václav Štěpán, český historik a archivář 1942 – Vladimír Pucholt, český herec a lékař 1945 – Jaroslav Hellebrand, veslař, reprezentant Československa, olympionik 1947 – Jiří Hradec, český hudební skladatel, aranžér a interpret 1949 Petr Lachnit, ministr pro místní rozvoj ČR Ingo Bellmann, kytarista a zpěvák († 13. července 2012) 1963 Milan Šrejber, tenista Lenka Teremová, psycholožka 1973 Vladimír Kořen, moderátor a politik Radek Vondráček, politik a právník 1984 – Bára Divišová, televizní reportérka Svět 39 – Titus, římský císař († 13. září 81) 1371 – Vasilij I., velkokníže moskevský († 27. února 1425) 1380 – Ču Kao-sü, čínský kníže a vojevůdce († 6. října 1426) 1819 – Theodor Fontane, německý spisovatel († 20. září 1898) 1834 – Ernst Georg Ravenstein, britský geograf a kartograf († 13. března 1913) 1838 – Émile Loubet, francouzský prezident († 20. prosince 1929) 1850 – John Milne, britský geolog a důlní inženýr († 1913) 1861 – Václav Chlumecký, slovenský spisovatel († 1944) 1865 – Rudyard Kipling, britský spisovatel a básník († 18. ledna 1936) 1869 – Stephen Leacock, kanadský ekonom a spisovatel († 28. března 1944) 1872 – William Larned, americký tenista († 16. prosince 1926) 1874 – Janko Jesenský, slovenský politik, básník, spisovatel-prozaik a překladatel († 27. prosince 1945) 1879 – Ramana Maharši, indický filosof († 14. dubna 1950) 1881 – Wiktor Thommée, polský generál († 13. listopadu 1962) 1884 – Hideki Tódžó, japonský generál a politik († 23. prosince 1948) 1889 – Opika von Méray Horváth, maďarská krasobruslařka, mistryně světa († 25. dubna 1977) 1895 – Leslie Poles Hartley, anglický spisovatel († 13. prosince 1972) 1899 – Edgar Schmued, americký letecký konstruktér († 1. června 1985) 1904 Edith Schultze-Westrum, německá herečka († 20. března 1981) Dmitrij Kabalevskij, ruský hudební skladatel, klavírista, hudební teoretik a pedagog († 14. února 1987) 1905 – Daniil Charms, ruský surrealistický spisovatel († 2. února 1942) 1908 – Abdon Stryszak, polský profesor veterinárního lékařství († 27. listopadu 1995) 1918 William Eugene Smith, americký novinářský fotograf († 15. října 1978) Jimmy Jones, americký klavírista († 29. dubna 1982) 1919 – David Willcocks, britský sbormistr, dirigent, varhaník a skladatel († 17. září 2015) 1920 – Jack Lord, americký filmový a seriálový herec a producent († 21. ledna 1998) 1923 – Sara Lidmanová, švédská spisovatelka († 17. června 2004) 1926 – Stan Tracey, britský klavírista († 6. prosince 2013) 1927 – Robert Hossein, francouzský režisér, herec a scenárista 1928 Bo Diddley, americký zpěvák a kytarista († 2. června 2008) Janez Zemljarič, slovinský politik a právník 1930 Tchu Jou-jou, čínská chemička a farmakoložka, Nobelova cena 2015 Dündar Ali Osman, hlava osmanské dynastie po pádu říše († 18. ledna 2001) 1931 – Charles Bassett, americký astronaut († 28. února 1966) 1932 Gordon H. Bower, americký psycholog († 17. června 2020) Herb Cohen, americký manažer hudebníků († 16. března 2010) Paolo Villaggio, italský herec, spisovatel a režisér († 3. července 2017) 1935 Omar Bongo, gabonský prezident († 8. června 2009) Sandy Koufax, americký baseballista 1937 – Gordon Banks, anglický fotbalový brankář († 12. února 2019) 1939 – Felix Pappalardi, americký producent, skladatel, zpěvák a baskytarista († 17. dubna 1983) 1942 Vladimir Bukovskij, ruský politický aktivista, neurofyziolog a spisovatel († 27. října 2019) Anne Charleston Michael Nesmith, americký rockový zpěvák, hudebník, skladatel a herec Janko Prunk, slovinský historik a politik Robert Quine, americký rockový kytarista († 31. května 2004) 1945 – Davy Jones, anglický rockový zpěvák, skladatel a herec († 29. února 2012) 1946 Patti Smithová, americká rocková zpěvačka a básnířka Berti Vogts, německý fotbalista Clive Bunker, bubeník britské skupiny Jethro Tull 1947 – Jeff Lynne, britský hudebník (ELO) 1948 – Randy Schekman, americký buněčný biolog a biochemik, Nobelova cena 2013 1950 Mont Campbell, britský hudebník Dave Stewart, britský hudebník Bjarne Stroustrup, dánský informatik, tvůrce programovacího jazyka C++ Roman Moravec, bývalý československý atlet (výškař) slovenské národnosti († 4. listopadu 2009) 1953 – Daniel Thomas Barry, americký astronaut 1956 – Jacek Wszoła, polský olympijský vítěz ve skoku do výšky 1958 Lewis Nash, americký bubeník Steven Lee Smith, americký astronaut 1959 – Tracey Ullman, britská herečka, komička, zpěvačka, tanečnice a scenáristka 1961 – Andrzej Marcisz, polský horolezec a sportovní lezec 1971 – C. S. Lee, americký herec 1973 Ato Boldon, trinidadský sprintér Maureen Flannigan, Americká herečka 1975 – Tiger Woods, americký golfista 1976 – Miguel Zenón, portorický saxofonista 1984 – LeBron James, americký basketbalista 1985 – Lars Boom, nizozemský cyklista 1986 Ellie Goulding, bristká popová zpěvačka Caity Lotz, americká herečka, tanečnice, zpěvačka a modelka 1987 – Thomaz Bellucci, brazilský tenista 1991 – Kurumi Narová, japonská tenistka 1995 – Kim Taehyung, korejský zpěvák Úmrtí Česko 1394 – Matěj z Janova, kněz a spisovatel (* asi 1350) 1791 – Jiří Ignác Linek, kantor a hudební skladatel (* 21. ledna 1725) 1831 – Karl Nanke, hudební skladatel (* 1768) 1870 – František Krišpín, malíř a ilustrátor (* 20. dubna 1841) 1891 – Franz Vogl, hudební skladatel a pedagog (* 20. července 1821) 1901 – Soběslav Pinkas, český malíř a karikaturista (* 7. října 1827) 1930 – Ladislav Syllaba, lékař a politik (* 16. června 1868) 1935 – Stanislav Souček, český filolog, literární historik, rektor Masarykovy univerzity (* 7. května 1870) 1944 – Jan Jílek, československý politik (* 1. února 1864) 1952 – Ivan Olbracht, spisovatel (* 6. ledna 1882) 1954 – Evžen Rakousko-Těšínský, rakouský arcivévoda (* 21. května 1863) 1956 – Josef Jirsík, český zoolog a ornitolog (* 26. listopadu 1898) 1957 – Václav Mrázek, český sériový vrah (* 22. října 1925) 1958 – Emanuel Ondříček, houslista, hudební pedagog a skladatel (* 6. prosince 1880) 1961 – Josef Havlíček, český funkcionalistický architekt (* 5. května 1899) 1966 – Géza Včelička, novinář, spisovatel, cestovatel a malíř (* 7. května 1901) 1967 – Gustav Havel, motocyklový závodník (* 27. srpna 1930) 1969 – Jiří Trnka, výtvarník, ilustrátor a tvůrce ilustrovaného filmu (* 24. únor 1912) 1972 – T. Svatopluk, český prozaik a malíř (* 25. října 1900) 1974 – Hanuš Thein, operní pěvec a režisér (* 17. ledna 1904) 1981 – František Chaun, skladatel, klavírista, zpěvák, malíř a herec (* 26. ledna 1921) 1986 – Jiří Jaroch, hudební skladatel (* 23. září 1920) 1989 – Viktor Palivec, básník, heraldik, knihovník a bibliograf (* 23. prosince 1908) 1993 – Rita Klímová, ekonomka, disidentka a diplomatka (* 10. prosince 1931) 1995 – Vítězslav Kocourek, spisovatel a překladatel (* 3. srpna 1920) 1999 – metropolita Dorotej, pražský pravoslavný arcibiskup (* 27. října 1913) 2005 – René Gabzdyl, český zpěvák, herec a tanečník (25. červenec 1943) 2006 – František Živný, hudební skladatel ( 5. února 1927) 2010 – Miloš Frýba, televizní hlasatel (* 18. března 1945) 2021 - Karel Loprais, automobilový závodník, několikanásobný vítěz Rallye Dakar (* 4. března 1949) Svět 274 – Svatý Felix I., 26. papež katolické církve (* ?) 1178 – Pribislav, poslední kníže obodritský a první kníže meklenburský (* ?) 1280 – bl. Markéta Colonna, řeholnice (* 1255) 1331 – Bernard Gui, dominikánský mnich a inkvizitor (* 1261) 1419 – Václav II. Lehnický, kníže Lehnický a Niský a arcibiskup vratislavský (* 1348) 1572 – Galeazzo Alessi, italský architekt vrcholné renesance (* 1512) 1591 – Papež Inocenc IX., (* 20. července 1519) 1640 – Jan František Régis, francouzský jezuitský misionář (* 31. ledna 1597) 1644 – Jean-Baptiste van Helmont, vlámský chemik, fyzik a fyziolog (* 12. ledna 1577) 1662 – Ferdinand Karel Tyrolský, rakousko-tyrolský arcivévoda (* 17. května 1628) 1681 – Antonio Sartorio, italský barokní hudební skladatel (* 1620) 1732 – Cornelio Bentivoglio, italský kardinál (* 27. března 1688) 1742 – Giacomo Antonio Corbellini, italský štukatér a mramorosochař (* 1674) 1777 – Maxmilián III. Josef, bavorský kurfiřt (* 28. března 1727) 1793 – Noël Martin Joseph de Necker, německý lékař a botanik francouzského původu (* 25. prosince 1730) 1797 – Juan Manuel de Ayala, španělský námořní důstojník a objevitel (* 28. prosince 1745) 1819 – Jan Karel Paar, rakouský nejvyšší dvorský a generální dědičný poštmistr (* 15. června 1772) 1845 – Nicolas-Toussaint Charlet, francouzský malíř (* 20. prosince 1792) 1847 – Sima Milutinović Sarajlija, srbský básník a spisovatel (* 3. října 1791) 1879 – Jean-Baptiste Alphonse Dechauffour de Boisduval, francouzský lékař a přírodovědec (* 17. června 1799) 1880 – Achille Guénée, francouzský advokát a entomolog (* 1. ledna 1809) 1893 – Friedrich Karl Wunder, německý litograf a fotograf (* 27. října 1815) 1906 – Josephine Elizabeth Butler, britská anglikánská aktivistka, feministka, sociální reformátorka (* 13. dubna 1828) 1896 – José Rizal, národní hrdina Filipín (* 19. června 1861) 1913 – Žofie Nasavská, švédská a norská královna jako manželka Oskara II. (* 9. července 1836) 1916 – Grigorij Jefimovič Rasputin, ruský mystik a léčitel (* 21. ledna 1869) 1917 – William Heerlein Lindley, britský vodárenský inženýr (* 30. ledna 1853) 1922 – Gaston Bonnier, francouzský botanik (* 9. dubna 1853) 1936 – Bedřich Rakousko-Těšínský, vrchní velitel rakouské armády (markýz Gero) (* 4. června 1856) 1940 – Gjergj Fishta, albánský františkánský mnich a básník (* 23. října 1871) 1941 – El Lisickij, ruský a sovětský výtvarný umělec (* 23. listopadu 1890) 1942 – Nevile Henderson, velvyslanec Spojeného království v nacistickém Německu (* 10. června 1882) 1944 – Romain Rolland, francouzský spisovatel (* 29. ledna 1866) 1947 Han van Meegeren, nizozemský malíř a padělatel (* 10. října 1889) Alfred North Whitehead, anglický matematik a filosof (* 15. února 1861) 1949 – Leopold IV. z Lippe, poslední vládnoucí kníže z Lippe (* 30. května 1871) 1954 – Karl Troll, rakouský architekt (* 1. listopadu 1865) 1959 – Wacław Grzybowski, polský politik a filozof (* 4. května 1887) 1962 – Arthur Oncken Lovejoy, americký filozof (* 10. října 1873) 1963 – Isobel Gathorne-Hardyová, anglická šlechtična a jedna z prvních ledních hokejistek (* 2. září 1875) 1968 Kirill Afanasjevič Mereckov, maršál Sovětského svazu (* 7. června 1897) Trygve Halvdan Lie, norský politik, první generální tajemník OSN (* 16. července 1896) 1970 – Arsenio Rodríguez, kubánský hudebník a skladatel (* 30. srpna 1911) 1971 – Jo Cals, premiér Nizozemska (* 18. července 1914) 1979 – Richard Rodgers, americký hudební skladatel (* 28. června 1902) 1981 Curt Eisner, polsko-německý entomolog a muzejník (* 28. dubna 1890) Franjo Šeper, chorvatský arcibiskup a kardinál (* 2. října 1905) 1986 – Augustín Kubán, slovenský herec (* 4. července 1921) 1988 – Julij Markovič Daniel, sovětský spisovatel, disident a politický vězeň (* 15. listopadu 1925) 1989 – Jasudži Mijazaki, japonský plavec, zlato na OH 1932 (* 15. října 1916) 1992 Lusine Zakarjan, arménská sopranistka (* 1. června 1937) Mihailo Lalić, černohorský spisovatel (* 7. října 1914) 1998 – Joan Brossa, katalánský básník (* 19. ledna 1919) 2000 – Bohdan Warchal, slovenský houslista a dirigent (* 27. ledna 1930) 2001 – Samuel Mockbee, americký architekt (* 23. prosince 1944) 2004 – Artie Shaw, americký jazzový klarinetista (* 23. května 1910) 2006 – Saddám Husajn, irácký diktátor, popraven oběšením (* 28. dubna 1937) 2009 Rowland S. Howard, australský kytarista a zpěvák (* 24. října 1959) Petr Seiiči Širajanagi, japonský arcibiskup Tokia, kardinál (* 17. června 1928) Abdurrahman Wahid, čtvrtý prezident Indonésie (* 7. září 1940) 2010 – Bobby Farrell, zpěvák a tanečník, člen kapely Boney M (* 6. října 1949) 2011 – Eva Zeisel, americká průmyslová designérka narozená v Budapešti (* 13. listopadu 1906) 2012 Rita Leviová-Montalciniová, italská neuroložka, Nobelova cena (* 22. dubna 1909) Carl Woese, americký mikrobiolog (* 15. července 1928) 2014 – Luise Rainerová, hollywoodská herečka německého původu (* 12. ledna 1910) Svátky Česko David, Davida Melánie Chval Svět Bolívie: Bank Holiday Chile: Bank Holiday Filipíny: Rizalův den Salvador: Bank Holiday Liturgický kalendář Svatý Felix I. – 26. papež katolické církve († 274) Svatý Evžen a Kolumba ze Sens – mučedníci Blahoslavená Markéta Colonna, řeholnice Externí odkazy Prosincové dny
2403	https://cs.wikipedia.org/wiki/10.%20%C3%BAnor	10. únor	10. únor je 41. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 324 dní (325 v přestupném roce). Svátek má Mojmír. Události Česko 1364 – V Brně uzavřena dynastická smlouva mezi Lucemburky a Habsburky. Obě strany se zavázaly, že v případě vymření jednoho z rodů připadnou všechny jejich země rodu druhému. 1879 – Na Dole Döllinger u Duchcova na Teplicku se utopilo 23 horníků. 1918 – Sloučením čtyř stran vznikla Česká státoprávní demokracie. 1955 – Na Pankráci popraveni členové protikomunistické odbojové skupiny Černý lev 777 Jiří Řezáč, Jaroslav Sirotek a Bohumil Šíma. 1981 – Mluvčími Charty 77 se stali Václav Malý, Bedřich Placák a Jaroslav Šabata. 2006 – Česká televize zahájila vysílání sportovního kanálu ČT4 Sport. Svět 1258 – Mongolové, vedení chánem Hülegüm, vyplenili Bagdád a povraždili většinu jeho obyvatel (odhadem 250 000 lidí). Islámský zlatý věk končí. 1306 – Před oltářem kostela Greyfriars v Dumfries zavraždil Robert de Bruce Johna Comyna a rozpoutal tak revoluci o skotskou nezávislost. 1495 – Katolická církev založila ve skotském Aberdeenu Královskou kolej. 1567 – Po výbuchu domu Kirk o'Field v Edinburghu ve Skotsku byl nalezen Jindřich Stuart, lord Darnley, druhý manžel skotské královny Marie Stuartovny, uškrcený. 1635 – Kardinál Richelieu založil v Paříži Francouzskou akademii (Académie française). 1720 – Edmund Halley byl jmenován 2. královským astronomem v Anglii. 1763 – Ratifikace pařížského míru ukončila sedmiletou válku mezi Francií, Británií, Španělskem a Portugalskem. Anglie získala Kanadu a Floridu. 1799 – Počátek Napoleonova tažení do Sýrie 1937 – V Berlíně bylo uzavřeno Mezinárodní ujednání o přepravě mrtvol, zaveden tzv. Umrlčí pas. 1940 – Byla zahájena deportace Poláků do SSSR. 1945 – Sovětskou ponorkou S-13 byla potopena německá transportní loď General von Steuben. Zahynulo 3608 osob. 1962 – Zajatý americký špionážní pilot Francis Gary Powers byl vyměněn za zajatého sovětského špióna Rudolfa Abela. 1995 – Lotyšsko se stalo členem Rady Evropy. 1996 – Superpočítač Deep Blue firmy IBM poprvé porazil šachového velmistra Garriho Kasparova. 2000 – Byl oznámen objev kvark–gluonového plazmatu. 2005 – Severní Korea přiznala vlastnictví atomových zbraní. 2006 – Začaly Zimní olympijské hry 2006 v italském Turíně. 2008 – Padla rukou žháře brána Namdemun v jihokorejském Soulu. 2018 – V jihokorejském Pchjongčchangu začaly XXIII. zimní olympijské hry. Narození Česko 1819 – Josef Věnceslav Soukup, učitel, hudební skladatel, malíř a odborný publicista († 23. července 1882) 1851 – Josef Antonín Hůlka, českobudějovický biskup († 10. února 1920) 1852 – Vilém Nikodém, spisovatel, archivář a kronikář († 28. prosince 1930) 1854 – Marie Bittnerová, herečka († 2. ledna 1898) 1861 – Jaroslav Palliardi, právník, archeolog a sběratel († 11. března 1922) 1869 – Franz Zeischka, dirigent († 13. září 1909) 1878 – Zdeněk Nejedlý, muzikolog, literární historik a politik († 9. března 1962) 1882 – Bedřich Vašek, děkan teologické fakulty v Olomouci († 14. srpna 1959) 1888 Valentin Držkovic, malíř a grafik († 27. října 1969) Blažena Rylek Staňková, hudební skladatelka († 1974) 1901 – Jaroslav Očenášek, hudební skladatel († 19. července 1968) 1902 Josef Pleticha, československý fotbalový reprezentant († 1947) Josef Bartoš, hudební pedagog, skladatel a sbormistr († 14. srpna 1966) 1906 – Josef Klapuch, zápasník, olympionik, stříbrná medaile na OH 1936 († 18. prosince 1985) 1909 – Ladislav Hájek, archeolog († 6. října 1987) 1918 – Imrich Erös, československý voják a příslušník výsadku Courier-5 († 30. listopadu 1993) 1919 – Miroslav Doležal, herec († 12. dubna 2009) 1920 – Alois Sivek, literární historik a kritik († 7. října 1971) 1921 – Theodor Reimann, československý fotbalový reprezentant († 30. srpna 1982) 1923 – Jan Kudrna, ragbista a trenér († 26. června 2003) 1929 – František Nepil, spisovatel († 8. září 1995) 1930 – Ivo Štuka, básník, spisovatel, novinář, překladatel († 20. listopadu 2007) 1941 – Pavel Vašák, literární teoretik († 7. února 2011) 1943 – Jaroslav Jurečka, vědecký pracovník a politik 1945 – Zdeněk Pinc, pedagog a filosof 1950 – Josef Veselý, rozhlasový autor, publicista, moderátor 1954 – Jiří Pešek, historik 1956 Ida Kelarová, zpěvačka Aleš Svoboda, výtvarník, multimediální umělec, redaktor a pedagog 1957 – Tereza Brdečková, filmová kritička, novinářka, publicistka, spisovatelka 1959 – Jan Kratochvíl, profesor informatiky a děkan Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity 1960 – Renata Sabongui, tanečnice a pedagožka 1963 – Antonín Stavjaňa, hokejista a trenér Svět 1327 – Fridrich II. Habsburský, syn vévody Oty Veselého († 11. prosince 1344) 1606 – Kristina Marie Bourbonská, sestra Ludvíka XIII. a savojská vévodkyně († 27. prosince 1663) 1656 – Ferdinand de Marsin, francouzský generál a diplomat († 9. září 1706) 1745 – Levin August von Bennigsen, ruský generál německého původu († 3. prosince 1826) 1753 – Johann Rason, rakouský právník, rektor olomouckého lycea († 2. dubna 1796) 1773 – Paolo di Pola, benátský šlechtic, básník, libretista († 3. prosince 1841) 1775 – Charles Lamb, anglický spisovatel († 27. prosince 1834) 1791 – Francesco Hayez, milánský malíř († 21. prosince 1882) 1805 – Svatý Cyriak Chavara, indický katolický kněz († 3. ledna 1871) 1807 – Lajos Batthyány, první předseda maďarské parlamentní vlády († 6. října 1849) 1818 – Karol Beyer, polský fotograf a numismatik († 8. listopadu 1877) 1820 – Cornelius Gurlitt, německý hudební skladatel († 17. června 1901) 1825 – James Wallace Black, americký fotograf († 5. ledna 1896) 1829 – Simon Schwendener, švýcarský botanik († 27. května 1919) 1835 – Victor Hensen, německý fyziolog, embryolog a mořský biolog († 5. dubna 1924) 1840 – Per Teodor Cleve, švédský chemik a geolog († 18. června 1905) 1841 – Bartolo Longo, italský katolický laik, blahoslavený († 5. října 1926) 1859 Benedicte Wrensted, dánská fotografka († 19. ledna 1949) Alexandre Millerand, francouzský politik († 7. dubna 1943) 1861 – Matija Murko, slovinský literární historik († 11. února 1952) 1863 – Ferdinand Flodin, švédský fotograf († 2. listopadu 1935) 1866 – Gabriel Finne, norský spisovatel († 3. července 1899) 1881 – Kenneth McArthur, jihoafrický atlet, olympijský vítěz v maratonu († 13. června 1960) 1885 – Josef Weingartner, německý kněz a historik umění († 11. května 1957) 1887 – Karl Zuchardt, německý spisovatel a dramatik († 12. listopadu 1968) 1890 Fanny Kaplanová, ruská politická revolucionářka († 3. září 1918) Boris Leonidovič Pasternak, ruský básník a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu († 30. května 1960) 1893 – Bill Tilden, americký tenista († 5. června 1953) 1894 – Harold Macmillan, britský premiér († 29. prosince 1986) 1895 Alister Hardy, britský mořský biolog († 22. května 1985) Vilém Habsbursko-Lotrinský, syn arcivévody Karla Štěpána, následník ukrajinského trůnu († 18. srpna 1948) 1897 John Franklin Enders, americký bakteriolog, virolog a parazitolog, Nobelova cena za fyziologii a lékařství 1954 († 8. září 1985) Judith Andersonová, australská herečka († 3. ledna 1992) 1898 Bertolt Brecht, německý dramatik, divadelní teoretik a režisér († 14. srpna 1956) Joseph Kessel, francouzský novinář a spisovatel († 23. července 1979) 1901 – Richard Brauer, německý matematik žijící v USA († 17. dubna 1977) 1903 Matthias Sindelar, rakouský fotbalista († 23. ledna 1939) Waldemar Hoven, nacistický válečný zločinec († 2. června 1948) 1904 – Emil Bodnăraş, rumunský komunistický politik († 24. ledna 1976) 1905 – Rachel Thomas, velšská herečka († 8. února 1995) 1910 Evženie Řecká a Dánská, vévodkyně z Castel Duino († 13. února 1989) Dominique Pire, belgický dominikán, Nobelova cena za mír 1958 († 30. ledna 1969) 1911 – Mstislav Keldyš, sovětský vědec, matematik, fyzik a pedagog († 24. června 1978) 1921 – Joseph Walker, americký pilot a astronaut († 8. června 1966) 1922 Árpád Göncz, prezident Maďarska, spisovatel, překladatel († 4. srpna 2000) 1923 – Cesare Siepi, italský operní zpěvák († 5. července 2010) 1925 – Pierre Mondy, francouzský herec († 15. září 2012) 1926 – Danny Blanchflower, severoirský fotbalista († 9. prosince 1993) 1928 – Howard Sachar, americký historik († 18. dubna 2018) 1929 Jerry Goldsmith, americký hudební skladatel a dirigent († 21. července 2004) Bertrand Poirot-Delpech, francouzský spisovatel a novinář († 14. listopadu 2006) 1932 Walter Perkins, americký jazzový bubeník († 14. února 2004) Alan Levy, americký novinář a spisovatel literatury faktu († 2. dubna 2004) Roland Hanna, americký jazzový klavírista († 13. listopadu 2002) 1934 – Rahn Burton, americký jazzový klavírista († 25. ledna 2013) 1937 – Roberta Flack, americká hudební pedagožka, zpěvačka, pianistka a skladatelka 1940 – Mary Randová, britská olympijská vítězka ve skoku do dálky 1944 – Jean-Daniel Cadinot, francouzský režisér, producent filmů s homosexuální tematikou a fotograf († 23. dubna 2008) 1947 Chris Ethridge, americký baskytarista († 23. dubna 2012) Butch Morris, americký kornetista († 29. ledna 2013) 1950 – Mark Spitz, americký plavec, sedminásobný olympijský vítěz z roku 1972 1952 Ján Budaj, slovenský politik Cvika Greengold, izraelský národní hrdina Lee Hsien Loong, premiér Singapuru 1953 – Michael Grüttner, německý historik 1955 – Greg Norman, australský golfista 1958 Thomas Ruff, německý fotograf Maciej Płażyński, maršálek polského Sejmu († 10. dubna 2010) 1961 – Alexander Payne, americký filmový režisér a scenárista 1962 – Cliff Burton, americký basový kytarista († 27. září 1986) 1964 – Ruthie Foster, americká zpěvačka 1967 – Laura Dernová, americká herečka 1980 – Martín Vassallo Argüello, argentinsky tenista 1982 – Justin Gatlin, americký atlet 1983 – Matej Tóth, slovenský atlet - chodec 1986 – Viktor Troicki, srbský tenista 1987 – Frederiek Nolf, belgický cyklista († 5. února 2009) Úmrtí Česko 1161 – Sylvestr, pražský biskup (* ?) 1772 – Josef Václav z Lichtenštejna, generál a velmi úspěšný válečník (* 9. srpna 1696) 1834 – Josef Linda, spisovatel (* 1789 nebo 1792) 1881 – František Karel Drahoňovský, básník-humorista (* 12. června 1812) 1882 – Ferdinand Voith, český státní úředník a politik (* 1812) 1891 – Otakar Feistmantel, geolog a paleontolog (* 20. listopadu 1848) 1899 – Josef Emler, český historik a archivář (* 10. ledna 1836) 1905 – Heinrich Seidemann, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, starosta Jablonce nad Nisou (* 21. prosince 1826) 1920 – Josef Antonín Hůlka, českobudějovický biskup (* 10. února 1851) 1929 – Emil Tréval, český lékař a spisovatel (* 13. prosince 1859) 1942 Bohumil Benoni, český operní pěvec – barytonista (* 25. února 1862) Jaroslav Kallab, právník, rektor Masarykovy univerzity (* 24. června 1879) 1957 Josef Benoni, dramatik, spisovatel a impresionistický malíř (* 23. srpna 1870) Josef Wagner, sochař a kreslíř (* 2. března 1901) 1961 – Jakub Deml, spisovatel (* 20. srpna 1878) 1962 – Max Švabinský, malíř a grafik (* 17. září 1873) 1967 – Vladimír Raffel, spisovatel a psychiatr (* 30. srpna 1898) 1969 – Laura Třešňáková, česká divadelní herečka (* 26. října 1895) 1985 – Jan Brod, lékař, zakladatel české nefrologie (* 19. května 1912) 1989 – Andrej Žiak, československý politik (* 24. října 1900) 1993 Zdeněk Chotěnovský, český malíř, ilustrátor, grafik a scénograf (* 5. září 1929) Jan Grossman, divadelní režisér, literární a divadelní kritik (* 22. května 1925) 1994 – Ján Grajzel, československý voják a příslušník výsadku Embassy (* 3. února 1920) 2003 – Jan Veselý, cyklista (* 17. června 1923) 2010 – Václav Knoll, astronom (* 11. května 1964) 2012 – Josef Poláček, afrikanista (* 29. ledna 1931) Svět 1050 – Ingegerda Švédská, švédská princezna a kyjevská velkokněžna (* kolem 1000) 1126 – Vilém IX. Akvitánský, akvitánský vévoda a hrabě z Poitiers (* 22. října 1071) 1134 – normandský vévoda Robert II. (* 1051/1054?) 1162 – Balduin III., král křižáckého Jeruzalémského království (* 1130) 1242 – Šidžó, 87. japonský císař (* 17. března 1231) 1307 – Temür, druhý císař říše Jüan a šestý veliký chán mongolské říše (* 15. října 1265) 1503 – Kateřina Tudorovna, sedmé a poslední dítě krále Jindřicha VII. Tudora (* 2. února 1503) 1524 – Kateřina Saská, rakouská arcivévodkyně, tyrolská hraběnka (* 24. července 1468) 1567 – Jindřich Stuart, lord Darnley, vévoda z Albany, král skotský (* 7. prosince 1545) 1598 – Anna Habsburská, polská a švédská královna (* 16. srpna 1573) 1660 – Judith Leyster, holandská malířka (* 28. července 1609) 1714 – Jean de Lamberville, francouzský misionář (* 27. prosince 1633) 1722 – Bartholomew Roberts, velšský pirát (* 17. května 1682) 1723 – Eleonora Barbora z Thun-Hohenštejna, kněžna z Lichtenštejna (* 4. května 1661) 1743 – Louise Adélaïde d'Orléans, francouzská princezna (* 13. srpna 1698) 1755 – Charles Louis Montesquieu, francouzský filozof a spisovatel (* 18. ledna 1689) 1772 – Josef Václav z Lichtenštejna, lichtenštejnský kníže (* 9. srpna 1696) 1787 – Károly Ferenc Palma, maďarský jezuita, probošt a biskup (* 18. srpna 1735) 1794 – Jacques Roux, francouzský duchovní a revolucionář (* 21. srpna 1752) 1822 – Albert Kazimír Sasko-Těšínský, těšínský vévoda a mecenáš umění (* 11. června 1738) 1829 – Lev XII., papež (* 22. srpna 1760) 1837 – Alexandr Sergejevič Puškin, ruský básník, prozaik a dramatik (* 6. června 1799) 1855 – Ferdinand Maria Savojsko-Carignanský, sardinský princ z rodu savojských (* 15. listopadu 1822) 1856 – William Henry Sleeman, britský voják a koloniální úředník (* 8. srpna 1788) 1859 – Anna Saská, saská princezna z dynastie Wettinů (* 4. ledna 1836) 1865 – Heinrich Lenz, německý fyzik (* 12. února 1804) 1868 – David Brewster, skotský fyzik a matematik (* 11. prosince 1781) 1878 – Claude Bernard, francouzský lékař, průkopník experimentální medicíny a fyziologie (* 12. července 1813) 1879 – Honoré Daumier, francouzský malíř a sochař (* 26. února 1808) 1891 – Sofia Kovalevská, ruská matematička (* 15. ledna 1850) 1897 – Antonio Bazzini, italský houslista a skladatel (* 11. března 1818) 1901 Telemaco Signorini, italský malíř (* 18. srpna 1835) Max von Pettenkofer, německý lékař – hygienik (* 3. prosince 1818) 1902 – Francis A. Pratt, americký inženýr, vynálezce (* 15. února 1827) 1912 – Joseph Lister, anglický chirurg, průkopník antisepse (* 5. dubna 1827) 1913 – Konstantinos Tsiklitiras, řecký olympijský vítěz ve skoku do dálky z místa (* 13. října 1888) 1917 – John William Waterhouse, anglický malíř (* 6. dubna 1849) 1918 Abdulhamid II., turecký sultán (* 21. září 1842) Ernesto Teodoro Moneta, italský novinář, pacifista, držitel Nobelovy ceny za mír (* 20. září 1833) 1923 – Wilhelm Conrad Röntgen, německý fyzik (* 27. března 1845) 1925 – Aristide Bruant, francouzský komik a zpěvák (* 6. května 1851) 1928 – Štefan Dávid, slovenský filolog a pedagog (* 11. července 1838) 1928 – sv. José Sánchez del Río, mexický mučedník z období povstání kristerů (* 28. března 1913) 1932 Eugene de Blaas, italský malíř (* 24. července 1843) Edgar Wallace, anglický spisovatel (* 1. dubna 1875) 1938 – Alexandr Jakovlevič Arosev, ruský spisovatel, politik a diplomat (* 25. května 1890) 1939 Vladimir Antonov-Ovsejenko, sovětský bolševický vůdce a diplomat (* 21. března 1883) Jozef Kállay, čs. ministr pro správu Slovenska (* 12. srpna 1881) Pius XI., 264. papež (* 31. května 1857) 1940 – Artur Nikodem, rakouský malíř (* 6. února 1870) 1944 Kustaa Pihlajamäki, finský zápasník, olympijský vítěz (* 7. dubna 1902) Eugène Michel Antoniadi, řecký astronom (* 10. března 1870) Israel Jošua Singer, židovský spisovatel (* 30. listopadu 1893) 1945 – Giovanni Palatucci, italský bojovník proti fašismu, nositel titulu Spravedlivý mezi národy (* 31. května 1909) 1950 – Marcel Mauss, francouzský sociolog a antropolog (* 10. května 1872) 1953 – Matthäus Quatember, generální opat Cisterciáckého řádu († 1. května 1894) 1957 – Laura Ingalls Wilder, americká spisovatelka († 7. února 1867) 1958 – Nezihe Muhiddin, turecká novinářka, spisovatelka a politička (* 1889) 1960 – Aloysius Stepinac, chorvatský kardinál, arcibiskup Záhřebu (* 8. května 1898) 1966 – Giuseppe Burzio, duchovní a vatikánský diplomat (* 21. ledna 1901) 1979 – Edvard Kardelj, slovinský marxistický teoretik, politik a státník, blízký spolupracovník maršála Josipa Broze Tita (* 27. ledna 1910) 1992 – Alex Haley, americký spisovatel (* 11. srpna 1921) 1993 – Maurice Bourgès-Maunoury, francouzský premiér (* 19. srpna 1914) 1995 – Fabien Mazuer, francouzský sportovní lezec (* 17. března 1975) 2002 Traudl Junge, osobní sekretářka Adolfa Hitlera (* 3. března 1920) Dave Van Ronk, americký folk bluesový zpěvák (* 30. června 1936) 2003 – Edgar de Evia, americký fotograf (* 30. července 1910) 2005 – Arthur Miller, americký spisovatel a dramatik (* 17. října 1915) 2008 – Roy Scheider, americký herec (* 10. listopadu 1932) 2009 – Jeremy Lusk, americký freestylový motokrosař (* 26. listopadu 1984) 2014 Shirley Temple-Blacková, americká herečka a politička (* 23. dubna 1928) Stuart Hall, britský teoretik kulturálních studií a sociolog (* 3. února 1932) 2015 – Karl Josef Becker, německý římskokatolický kněz, kardinál (* 18. dubna 1928) Svátky Česko Mojmír Gozard Scholastika Sotira Svět Světový den luštěnin Pranostiky Česko O svaté Školastice navleč si rukavice. Externí odkazy Únorové dny
2409	https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam%20jazykov%C3%BDch%20rodin	Seznam jazykových rodin	Následující rodiny jsou seřazeny podle zeměpisného hlediska bez ohledu na jejich případnou mezirodinovou příbuznost. Rodiny Evropy, severní, západní a jižní Asie indoevropské jazyky Anatolské jazyky † Indoíránské jazyky Helénské jazyky Italické jazyky Románské jazyky Keltské jazyky Germánské jazyky Arménština Tocharské jazyky † Balto-slovanské jazyky Albánština uralské jazyky Ugrofinské jazyky Samojedské jazyky jukagirské jazyky (někdy řazeny k uralským jazykům) altajské jazyky (někdy včetně japonských-rjúkských jazyků, korejštiny a Ainštiny) Turkické jazyky Tunguzské jazyky Mongolské jazyky severokavkazské jazyky severozápadokavkazské jazyky severovýchodokavkazské jazyky churitsko-uraratské jazyky (†) jihokavkazské jazyky (kartvelské jazyky) dené-jenisejské jazyky (Jazyky na-dené jsou rozšířeny v Americe) jenisejské jazyky čukotsko-kamčatské jazyky eskymácko-aleutské jazyky Eskymácké jazyky (někdy považované za samostatný jazyk) Aleutština (někdy považovaná za skupinu jazyků) drávidské jazyky elamitské jazyky (†) (snad příbuzné drávidským) tyrhenské jazyky (†) (snad příbuzné indoevropským a etruštině) Rodiny východní a jihovýchodní Asie a Pacifiku sinotibetské jazyky Čínské jazyky Tibetobarmské jazyky japonsko-rjúkjúské jazyky (jazyky fuyu; někdy bývají řazeny k altajským jazykům) Japonština Rjúkjúské jazyky austroasijské jazyky mundské jazyky monsko-khmerské jazyky austronéské jazyky paiwanské (Tchaj-wan) a malajsko-polynéské jazyky zbývající jazyky původních obyvatel Tchaj-wanu tajsko-kadajské jazyky jazyky hmong-mien (miao-jao) andamanské jazyky velkoandamanské jazyky jihoandamanské jazyky (také pod názvem onge-jarawa) sentinelština – neprozkoumaný jazyk Rodiny severní Afriky a jihozápadní Asie afroasijské (hamitosemitské) jazyky semitské jazyky berberské jazyky kušitské jazyky čadské jazyky Omotské jazyky Rodiny subsaharské Afriky nigerokonžské jazyky (někdy nigerokordofánské či kongo-kordofánské jazyky) atlantské jazyky voltajské jazyky mandingské jazyky kwaské jazyky bantuské jazyky (jazyky Benue-Kongo) adamvskovýchodní jazyky kordofánské jazyky nilosaharské jazyky kojsanské jazyky jazyky sandawe a hadza (sv. Afrika) jazyky křováků a hotentotů (jižní Afrika) Rodiny původních obyvatel Ameriky Počet rodin indiánských jazyků se obvykle stanovuje přibližně na 86. To je způsobeno hlavně rozdrobeností a různorodostí obyvatelstva. Uvádíme proto pouze základní přehled. eskymácko-aleutské jazyky indiánské jazyky jazyky Severní Ameriky dené-jenisejské jazyky jazyky na-dené (např. navažština) makro-algonkinský kmen algické jazyky algonkinské jazyky (např. kríjština, arapažština) jazyky muskogí makro-siuský kmen siusko-katóbské jazyky (sújsko-katóbské j., siouxsko-katóbské j.) siuské jazyky (např. lakotština) irokézské jazyky jazyky kaddo jazykový kmen hoka jazyky juma jazyky pomo penutijský kmen jazyky sahaptin-nez percé aztécko-tanoský kmen kajova-tanoské jazyky (j. kiowa-tano) (např. kajovština) juto-aztécké jazyky (např. komančština) mezoamerické jazyky penutijský kmen mayské jazyky totonacké jazyky jazyky miše-soke aztécko-tanoský kmen juto-aztécké jazyky (např. nahuatl (aztéčtina)) jazykový kmen oto-mangue jazyky otomí-pame olmécké jazyky (popolocké j.) mištécké jazyky (mixtecké j.) zapotécké jazyky makro-čibčský kmen jazyky misumalpa jazyky Jižní Ameriky makro-čibčský kmen žé-pano-karibský kmen andsko-ekvatoriální kmen kečumaránské jazyky (např. kečuánština, ajmarština) jazyky tupí (např. guaraní) Rodiny původních obyvatel Austrálie, Tasmánie, Papuy Nové Guiney a přilehlých ostrovů Obvykle se rozlišuje 16 původních australských jazykových rodin a 16 rodin papuánských jazyků. Uvádíme proto pouze základní přehled. austrálské jazyky pama-nyunganské jazyky a další tasmánské jazyky (†) papuánské jazyky rodina trans-novoguinejská a další Izolované jazyky Izolované jazyky jsou jazykovými rodinami o jednom jazyku a je jich okolo 88 (bez původních jazyků Ameriky, Austrálie a Papuy pouze zhruba 14, např. burušaski, baskičtina, nehali, kušunda, ainština a některé vymřelé, např. sumerština). Tradiční, geografické jazykové skupiny a jazykové svazy kavkazské jazyky – severozápadokavkazské jazyky, severovýchodokavkazské jazyky a jihokavkazské jazyky paleoasijské (paleosibiřské) jazyky – čukotsko-kamčatské jazyky, jukagirské jazyky, jenisejské jazyky, giljačtina a ainština Navrhované jazykové nadrodiny uralsko-altajská – uralské jazyky, jukagirština, altajské jazyky a japonština s korejštinou pontská – sdružuje indoevropské jazyky a severozápadokavkazské jazyky euroasijská – zahrnuje indoevropskou, altajskou, uralskou, eskymo-aleutskou a čukotsko-kamčatskou jazykovou rodinu a (někdy i) některé starověké jazyky Středomoří, jako byla např. etruština. nostratická – euroasijské jazyky, kartvelské jazyky, drávidské a vymřelá elamština (někdy), starověká sumerština (někdy) a afroasijské jazyky amerindská – indiánské jazyky kromě skupiny na-dené dené-kavkazská – sinotibetské jazyky, jazyky na-dené, severokavkazské jazyky, burušaskí, kušunda, jenisejské jazyky, baskičtina a (někdy) starověká sumerština, churritština či některé starověké jazyky Středomoří, jako byla např. etruština. austrická – austroasijské jazyky, austronéské jazyky, tajsko-kadajské jazyky a hmong-mienské jazyky (případně i včetně jazyka nahali a ainštiny) indopacifická – zahrnuje papuánské jazyky, andamanské jazyky a vymřelé tasmánské jazyky austrálská – rodina pama-nyungan a další jazyky původních austrálců kromě tasmánských egejská – skupina vymřelých jazyku Středomoří, zahrnující např. etruštinu a mínojštinu Kreolské jazyky, pidginy a obchodní jazyky chinook žargon havajská kreolština haitská kreolština kriol Tok Pisin Umělé jazyky Kromě výše uvedených jazyků, které vznikly spontánně na základě potřeby dorozumívání se hlasem, existují také jazyky, které byly vytvořeny uměle. Mezinárodní pomocné jazyky Volapük (první mezinárodní umělý jazyk, vrchol rozvoje 1879–1890). Esperanto, (aktivně jej používají asi 2 miliony lidí, stovky lidí jej mají jako rodný) Ido reformované esperanto, aktivně ho používá cca 500 lidí. Novial sólový projekt reformy ido, autorem byl dánský lingvista Otto Jespersen Occidental neboli Interlingue, dnes již neužívaný umělý jazyk, jehož autorem byl Estonec Edgar de Wahl. Interlingua Basic English je 850 speciálně vybraných anglických slov. Na podobném principu, ne však tak striktním je založena Simple English Wikipedia. Slovio je umělý jazyk na základě zobecnění slovanských jazyků, který v roce 1999 vytvořil Mark Hucko. Toki pona v roce 2001 prezentovala kanadská lingvistka Sonja Elen Kisa. Sci-fi a fantasy jazyky Středozemě (z knih J. R. R. Tolkiena) Quenya (kwenyjština) Sindarin Star Trek Klingonština Programovací jazyky Literatura Aleš Klégr, Petr Zima et al.: Světem jazyků, Albatros, Praha, 1989. Související články Jazyk Jazyková rodina Seznam jazyků a jazykových rodin Znakové jazyky Ohrožené jazyky Mrtvé jazyky Externí odkazy Ethnologue Rodiny jazykové
2414	https://cs.wikipedia.org/wiki/Veganstv%C3%AD	Veganství	Veganství je filozofie a životní styl, postoj spočívající v odmítnutí užívání zvířat k lidskému užitku jakožto surovin či výrobních jednotek. Pojem veganství zavedli v roce 1951 zakladatelé britské The Vegan Society, která zůstává autoritou ohledně definice veganství. Aktuální česká definice veganství zní: „Veganství je způsob života, jehož snahou je v co největší možné a praktikovatelné míře vyloučit všechny formy využívaní zvířat a krutosti páchané na zvířatech kvůli jídlu, oblečení nebo jakémukoli jinému účelu.“ V praktické rovině se veganství projevuje zejména vyloučením živočišné potravy z jídelníčku, popř. nevyužíváním žádných živočišných výrobků (např. kůže, vlny, peří), nezneužíváním zvířat (odmítání testování na zvířatech, zvířecích cirkusů). Jako důvody, které vedou k veganství, lidé nejčastěji uvádí etické, environmentální a zdravotní, přičemž se většinou jedná o kombinaci více důvodů. Tento termín byl poprvé definován jako „ne-mléčný vegetarián“, nicméně od roku 1951 The Vegan Society termín definovala jako „princip, kde člověk žije bez vykořisťování zvířat.“ Zájem o veganství postupně roste od roku 2010. Otevírá se stále více veganských obchodů a existuje více možností veganského stravování a potravin, a to dostupných v supermarketech a restauracích po celém světě. Průzkum neziskové organizace Faunalytics z roku 2014 nicméně ukázal, že 86 % respondentů z řad amerických vegetariánů a 70 % veganů se posléze vrátilo ke konzumaci masa. Vegany odmítané druhy stravy Vegani nejí maso, sádlo, mořské plody, vejce, mléčné výrobky, med a jiné živočišné produkty. U lidí, kteří se pouze stravují vegansky (tzn. nejsou vegani, ale jen se stravují rostlinně), není vyloučeno používání zvířecích produktů v oblečení (kůže, vlna, hedvábí), kosmetiky apod. Etické veganství vylučuje nejen potraviny, ale také používání produktů ze zvířat obecně. Vegani odmítají komodifikaci zvířat, tj. nahlížení na zvířata jako na zboží ke směně. Britská Veganská společnost certifikuje produkty, jestliže neobsahují žádné živočišné složky a nejsou testovány na zvířatech. Společnost nicméně „uznává, že ne vždy je možné vyhnout se užití produktů ze zvířat.“ Případem jsou medikamenty, které jsou obvykle testované na zvířatech z důvodů zaručení jejich efektivity a bezpečnosti. Mohou obsahovat látky živočišného původu, jako je laktóza, želatina nebo stereany. Je možné, že k těmto lékům neexistují žádné veganské alternativy, nebo mohou být méně efektivní, nevyhovující či s více vedlejšími účinky. Na zvířatech jsou taktéž prováděny experimenty za účelem testování bezpečnosti vakcín, potravinových přídatných látek, kosmetiky, chemikálií a dalších látek. Podle filozofa Gary Steinera není možné být úplným veganem, protože využívání zvířat a živočišných produktů je „hluboce a neodvratně vetkáno do struktury lidské společnosti.“ Mezi hojně používané živočišné produkty je řazen například bílek, alantoin, včelí vosk, krev, živočišné uhlí, karmín, kasein, kastoreum, elastin, olej z emu, med, keratin, lanolin, sádlo, syřidla, retinol, šelak, skvalen, lůj, syrovátka a živočišné tuky. Někteří vegani nekupují svetry vyrobené z vlny, hedvábné šátky, kožené boty, lůžkoviny, které obsahují husí nebo kachní peří, perlové šperky, lastury, mýdla obsahující živočišné tuky nebo kosmetiku, která obsahuje živočišné produkty. Dále se vyhýbají určitým typům vakcín. Vejce, mléčné výrobky, med a hedvábí Hlavní rozdíl mezi veganskou a vegetariánskou stravou je ten, že vegetariánská strava vylučuje pouze maso, kdežto veganská strava vylučuje všechny produkty živočišného původu. Etičtí vegani se jim vyhýbají na základě myšlenky utrpení zvířat a předčasné smrti při jejich výrobě. Produkce vajec zahrnuje úmrtí samčích kuřat, z důvodů nemožnosti produkce vajec. Krávy pro produkci mléka, jsou po dobu 3–7 let dokola uměle oplodňovány, poté odvezeny na jatka. Samičí telata jsou od matky oddělena během prvních 24 hodin po porodu a krmena náhražkou mléka tak, aby mléko krávy mohlo být využito pro lidskou spotřebu. Mladí býci jsou na jatka posíláni ihned po narození za účelem produkce telecího masa, nebo dále vychováváni na hovězí. Veganství nesouhlasí také s produkty obsahující hmyzí složky. Britská Vegan Society a americká Veganská společnost nepovažuje med, hedvábí a další produkty vyrobené hmyzem, pro vegany vhodné, zatímco podle Vegan Outreach je to otázka osobní volby. Vegan Society doporučuje jako alternativy k medu datlový, javorový sirup, melasu, karamelový sirup či nektar z agáve. Definice produktů vyrobených hmyzem může být také rozšířena o fakt, že včely jsou komerčně využívány k opylování více než 100 druhů různých plodin jako jsou například mandle, avokáda, brokolice, okurky, broskve, hrušky, slunečnice a rajčata. Ideové souvislosti Etické veganství Etické veganství je založeno na opozici ke speciesismu, přiřazování hodnoty jednotlivcům na základě zařazení do určité druhové kategorie. Rozdělení v rámci teorie práv zvířat zahrnuje utilitární, ochranářský přístup, který usiluje o zlepšení podmínek pro zvířata, a právní abolicionismus, který se zasluhuje o ukončení vlastnictví zvířat lidmi. Abolicionisté tvrdí, že protekcionismus slouží pouze k morálnímu ospravedlnění využívání zvířat společností lidí. Profesor práv Gary Francione, abolicionista, tvrdí, že všichni vnímající živočichové mají právo, aby s nimi nebylo zacházeno jako s majetkem, a současně, že osvojení veganismu je základ pro každého, kdo věří, že „ne-lidé“ mají svou vnitřní morální hodnotu. Dodává také, že usilování o lepší chovné podmínky je jako kampaň pro „svědomité násilníky“, kteří znásilňují bez bití. Filozof Tom Regan říká, že zvířata mají svoji vlastní hodnotu jako „subjekty života“, protože mají svá přesvědčení, touhy, paměť a také schopnost konat v závislosti na svých cílech. Právo „subjektů života“ na život bez ublížení může být potlačeno, avšak Regan dodává, že požitek, konvence a ekonomické zájmy farmářů nejsou dostatečně silným argumentem pro újmu zvířatům. Filozof Peter Singer, protekcionista a utilitarista, tvrdí, že neexistuje žádné morální či logické ospravedlnění pro schvalování zvířecího utrpení a že zabíjení zvířat by mělo být přípustné pouze v případě nutnosti pro vlastní přežití. Navzdory tomu, píše, že etické myšlení by mělo brát v potaz také okolnosti. Argument vyřčený Brucem Friedrichem, protekcionistou, je založen na předpokladu, že veganství škodí zvířatům, protože se soustředí spíše na osobní naplnění než vyzývání společnosti k zastavení používání zvířat jako produktů. Podle filozofa Vala Plumwooda je etické veganství zaměřeno spíše na lidi, příkladem je lidský/přírodní dualismus, který odděluje lidstvo od zbytku přírody. Etičtí veganové se zasluhují o to, aby byli „ne-lidi“ zařazeni do kategorie, která si zaslouží speciální ochranu, spíše než aby uznávali „ekologickou zakotvenost“ jako takovou. Ideovou antitezí veganství je karnismus. Environmentální vegani Environmentální vegani se soustřeďují na ochranu přírody, odmítání živočišných produktů na základě myšlenky, že rybolov, lov, odchyt zvířat a farmy, konkrétně velkochovy, jsou environmentálně neudržitelné. V roce 2010 Paul Waston z Sea Shepherd Conservation Society označil prasata a kuřata jako „hlavní vodní predátory“ protože hospodářská zvířata spotřebují kolem 40 % chycených ryb. Všechny lodě organizace Sea Shepherd jsou od roku 2002 veganské z environmentálních důvodů. Podle zprávy Organizace pro výživu a zemědělství z roku 2006, Livestock’s Long Shadow, roku 1999 bylo celosvětově vyprodukováno 222 miliónů tun masa. Zpráva dále předkládá, že přibližně 26 % zemní půdní plochy je využíváno jako pastvy pro hospodářská zvířata. Ve Spojených státech 10 miliard suchozemských živočichů je z důvodu jejich konzumace každý rok zabito. V roce 2005 bylo ze stejného důvodu celosvětově usmrceno 48 miliard ptáků. Zpráva OSN dále dochází k závěru, že hospodaření s dobytkem (krávy, kuřata a prasata) ovlivňuje vzduch, půdu, vodu, biodiverzitu a také působí negativně na klimatickou změnu. V roce 2002 přibližně 1174 milionů tun potravy bylo použito na výkrm hospodářských zvířat včetně 7,6 miliónů tun rybí potravy a 670 miliónů tun obilovin, jednu třetinu celosvětové sklizně – v roce 2001 bylo hospodářskými zvířaty zkonzumováno 45 milionů tun kořenové zeleniny a 17 milionů tun luštěnin. V roce 2006 průmysl s hospodářskými zvířaty vyprodukoval z celkového množství emisí 9 % oxidu uhličitého, 37 % metanu, 65 % oxidu dusného a 68 % amoniaku. Odpad, vyprodukovaný hospodářskými zvířaty toho roku vyprodukoval 30 miliónů tun amoniaku ročně, což přispělo k výskytu kyselých dešťů. V roce 2007 studie publikovaná v časopise Carbon Balance and Management zjistila, že metan vyprodukovaný v hospodářském průmyslu je o 11 % vyšší, než se na základě dat z Mezivládního panelu pro změnu klimatu původně předpokládalo. Ve zprávě Organizace Spojených Národů z roku 2010 je uvedeno, že živočišné produkty „obecně vyžadují více zdrojů a způsobují více emisí než rostlinné alternativy“. Na tomto základě navrhuje snížit spotřebu živočišných produktů za účelem redukce environmentálních škod. V roce 2007 ze studie prováděné Cornellovou univerzitou vyplynulo, že vegetariánská strava spotřebuje nejméně půdy na osobu, nicméně vyžaduje vyšší kvalitu půdy, než jaká je potřeba k produkci krmiva hospodářských zvířat. V roce 2015 studie publikovaná v časopise Science of the Total Environment udala, že významná ztráta biodiverzity může být způsobena rostoucí poptávkou po mase, což je také významný prvek v deforestaci a destrukci druhově bohatého biotopu, který je z důvodu zemědělského průmyslu přeměněn na zemědělskou půdu. Studie z roku 2017 provedena Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) odhalila, že 60 % ztráty biodiverzity je způsobeno rozsáhlým pěstováním plodin potřebných ke krmení dobytka. To způsobuje enormní nápor na přírodní zdroje, jehož výsledkem je značná ztráta půdy a úbytek druhů. V listopadu 2017 15 364 celosvětově uznávaných vědců podepsalo varování lidstvu, ve kterém mimo jiné také podporuje změnu stravy na převážně rostlinnou. Veganská strava a vliv na zdraví Při veganství je třeba dbát na dostatečný příjem vitamínu B12, vitamínu D, jódu, selenu, vápníku a omega-3 mastných kyselin. Veganská dieta je založena na obilninách, luštěninách, ovoci, zelenině, semínkách, houbách a oříšcích a výrobcích z nich. Základem polotovarů, které jsou alternativou k masným produktům, jsou například sójové boby (tofu, tempeh) nebo seitan (pšeničný základ). Můžeme se s nimi setkat například v podobě párků, v mleté podobě nebo ve veganských burgerech. Rostlinné mléko, sýr a majonéza Rostlinná mléka, jako je sójové, mandlové, ovesné, rýžové, konopné nebo kokosové, jsou používána jako náhrada za kravské nebo kozí mléko. Sójové mléko obsahuje 7 gramů proteinu na jeden šálek (240 ml), ve srovnání s 8 gramy na jeden šálek u mléka kravského. Mandlové mléko má nízkou kalorickou hodnotu, sacharidy a bílkoviny. Sójové mléko by nemělo být používáno jako náhrada za mateřské mléko pro děti. Děti, které nejsou krmeny mateřským mlékem, jsou krmeny kojeneckými přípravky se základem v kravském mléce nebo sóje. Máslo a majonéza mohou být nahrazeny veganskou alternativou. Veganské sýry jsou často vyráběny ze sóji, ořechů a tapioky a není problém je vyrobit doma. Častou náhradou za sýr bývá ve veganských pokrmech také lahůdkové droždí. Náhrada vajec Náhrad za vejce lze nalézt mnoho, záleží do čeho je vejce potřeba. Úlohu vejce například může nahradit lněné semínko smíchané s vodou. Dalšími variantami může být kypřící prášek, také sójová mouka smíchaná s vodou, rozmačkané banány, rozmačkané sušené švestky, jablečné pyré a další. V másle mohou být vejce nahrazena dvěma lžícemi bílé mouky, lžičkou rostlinného oleje, dvěma lžícemi vody a lžičkou kypřícího prášku. Jako vhodná náhrada je také Silken tofu či rozmačkané brambory. Bílkoviny Bílkoviny se skládají z aminokyselin. Vegané je získávají výlučně z rostlin, všežravci čerpají protein z rostlin z jedné třetiny a u vegetariánů tvoří jednu polovinu zdroje bílkovin. Zdroje rostlinných bílkovin jsou luštěniny, sójové boby a produkty ze sóji (tofu, tempeh, veganský protein, sójové mléko a další), hrášek, arašídy či cizrna (například hummus), obiloviny jako je merlík čilský (quinoa), hnědá rýže, kukuřice, ječmen, bulgur a pšenice; oříšky a semínka. Kombinace, která obsahuje vysoké množství všech základních aminokyselin, zahrnuje rýži a fazole, kukuřici a fazole či hummus a pšeničnou pitu. Vitamín B12 Vitamín B12 je produkt bakterií potřebný pro správné buněčné dělení, tvorbu červených krvinek, syntézu DNA a celkové fungování nervového systému. Jeho nedostatek může způsobit megaloblastickou chudokrevnost a nervové poškození a pokud není doplněn, tak jeho nedostatek může vést i ke smrti. Vegani, kteří by vitamín B12 nedoplňovali, mohou dříve či později trpět jeho nedostatkem Vegetariáni se také vystavují riziku nedostatku vitamínu B12, stejně jako jsou jím ohroženy starší osoby a lidé s jistými zdravotními potížemi bez ohledu na stravu. Studie z roku 2013 ukázala, že vegetariáni mohou trpět tímto nedostatkem nehledě na demografické ukazatele, jejich geografickou polohu nebo typ vegetariánské stravy. Veganům je doporučováno kromě jiných vitamínů doplňovat i vitamín B12. Vitamín B12 je přirozeně vytvářen pouze určitými druhy bakterií a archaey, jednobuněčnými organismy. Není produkován zvířaty, houbami nebo rostlinami. Dále je syntetizován střevními bakteriemi člověka či zvířete, nicméně lidé nemají schopnost ho syntetizovaný ze střev vstřebávat, tento proces se děje u krav nebo ovcí. Zvířata dále ukládají vitamín B12 v játrech, ve svalech a také dále je vitamín B12 obsažen v jejich vejcích, mléce, játrech, produkty, které jsou lidmi konzumovány. Za potenciální zdroje vitamínu B12 byly v minulosti považovány mořské řasy nori, tempeh a potravinové droždí. V roce 2016 Akademie výživy a dietetiky prokázala, že nori, fermentované potraviny (tempeh), spirulina, chlorela a potravinové droždí nejsou vhodnými zdroji vitamínu B12. Vegani tak potřebují pravidelné doplňování vitamínu B12. Mnoho studií ukazuje na nedostatek vitamínu B12 u veganů, který může vést k anémii či jiným vážným komplikacím. Lékaři proto veganům doporučují přijímat vitamín B12 ve formě potravních doplňků. V případě nesprávné stravy se lze setkat též s nedostatkem vápníku, železa, jódu, omega-3 mastných kyselin či některých aminokyselin, proto je nutné, na rozdíl od konvenční stravy, vždy velmi pečlivě hlídat skladbu jídelníčku. Vápník Vápník je potřeba pro zdraví kostí, různé metabolické funkce zahrnující správnou funkci svalů, cévní, nervovou, hormonální soustavu a další. V kostech a zubech je uloženo 99 % vápníku. Potraviny s vysokým obsahem vápníku jsou například rostlinná mléka nebo tofu a zelenina jako brokolice, tuřín či kapusta. Pro správnou absorpci vápníku u veganů je potřeba konzumovat také dostatečné množství vitamínu D. Vitamín D Vitamín D je důležitý z hlediska absorpce vápníku, správné mineralizace kostí a jejich růst. Při jeho nedostatku jsou kosti tenké a křehké. Veganská strava obsahuje minimální nebo žádné množství vitamínu D kromě potravin o tento vitamín obohacených. Nalezneme ho například v lososu, tuňáku, makrele, tresčím oleji, v malém množství také v sýru, vaječných žloutcích a některých houbách. Lidé, kteří nemají přístup ke slunci, potřebují vitamín D doplňovat. Podle Národního Institutu zdraví, většina lidí může získat a uložit si dostatečné množství vitamínu D ze slunce na jaře, v létě a na podzim, dokonce i v severních částech zeměkoule. Údajně stačí 5–30 minut na slunci bez použití opalovacího krému, a to nejméně dvakrát do týdne. Český článek zmiňující zdroje nejen vitamínu D pro vegetariány i vegany je Vegetariánská výživa v kostce. Problematika je ale složitější, existuje vitamín D3 a D2. Železo V některých případech se nedostatek železa a zinku může týkat veganů z důvodu biologické dostupnosti těchto minerálů. U veganské strany se biologická dostupnost železa pohybuje okolo 5–15 %, kdežto u stravy všežravců je to 18 %. Nedostatek železa se často objevuje jak u všežravců, tak u vegetariánů, nicméně u druhé skupiny lidí je zásoba železa nižší. Vysoký obsah železa v případě veganských potravin nalezneme u sójových bobů, melasy, černých fazolí, luštěnin, cizrny, tempehu, tofu a měsíčních fazolí. Vstřebatelnost železa může být podpořena vitamínem C a naopak nápoje jako je káva nebo bylinné čaje mohou absorpci železa snížit. Železo v rostlinných potravinách není tělem tak snadno absorbováno jako z masa. Omega-3 mastné kyseliny a jód Kyselinu linolenovou (ALA) aj. omega-3 mastné kyseliny najdeme v listové zelenině, ořeších a v zeleninových olejích jako je kanolový a lněný olej. EPA, DHA a jiné primární mastné omega-3 kyseliny jsou pouze ve živočišných produktech a v řasách. Doplňování jódu je nezbytné u osob, a tedy i veganů, kteří žijí ve státech, kde nedostatečně užívá sůl s přídavkem jódu, jako je Velká Británie nebo Irsko. V těchto zemích je doporučení pro vegany je jíst velmi malá množství mořské chaluhy zvané kelp či japonsky kombu (0,3 g sušiny za týden). Jiný zdroj ale upozorňuje na velmi proměnlivý obsah jódu v chaluhách. V Česku a na Slovensku je běžná kuchyňská sůl standardně jodovaná, pro vegany je tak dobré dát přednost jí před solí o jód neobohacenou (například tzv. Himálajská sůl). Správně sestavená veganská strava může mít oproti konvenční stravě určité zdravotní výhody, a to především v nízkém obsahu nasycených tuků a cholesterolu, zato se vyznačuje vysokým obsahem rostlinných bílkovin, polysacharidů, vlákniny, hořčíku, draslíku, kyseliny listové a antioxidantů, jako je vitamín C a E. Negativní vliv veganské stravy na zdraví Nevyvážená veganská strava neobsahuje v dostatečném množství některé důležité látky, jejichž nedostatek může působit na celkový výkon těla, mozku i na duševní stav. Podle některých výživových poradců může špatně sestavená veganská strava závažně poškodit lidský organismus. Umělé formy suplementů nejsou často totožné s těmi přírodními a efekt jejich absorpce lidským organismem není dostatečně vědecky prostudován. Mezi vědeckou obcí panuje proto názor, že pro lidský organismus je dobré všechny živiny přijímat raději přirozenou formou než umělým zpracováním. Oproti tomu však odborníci z The American Dietetic Association a British Dietetic Association, které jsou největší výzkumné společnosti o stravování a zdravém životním stylu v USA a Velké Británii či organizace Dietitians of Canada tvrdí, že správná rostlinná strava je nutričně vhodná, zdravá a bezpečná pro všechny životní fáze, včetně těhotenství. Na podporu takového tvrzení však dle jiných odborníků nejsou dostatečně zpracované výzkumy, které by jej potvrdily či vyvrátily. Panuje shoda na tom, že veganství v těhotenství může způsobit velký pokles vitamínu B12 a zejména železa, což může vést k anémii, která zvyšuje riziko výskytu nízké porodní hmotnosti a riziko předčasného porodu, a dle průzkumů má v těhotenství veganská strava na některé matky a vývoj jejich plodu velmi negativní účinky. S ohledem na stále trvající výzkum, panují mezi částí odborné veřejnosti z veganství stále obavy. Typy stravy Veganství – vegani odmítají veškeré živočišné produkty, např. všechny druhy masa a jatečných produktů, mléko a mléčné výrobky, vejce i med. Vitariánství – podobné jako veganství, konzumují však jen tepelně neupravené potraviny. Veganské organizace v Česku: Česká veganská společnost, Otevři oči, Česká vegetariánská společnost, Česká společnost pro výživu a vegetariánství, OBRAZ – Obránci zvířat, Ochránci hospodářských zvířat, Svoboda zvířat, Zvířata nejíme v USA: American Vegan Society ve Velké Británii: The Vegan Society v Rakousku: Vegane Gesellschaft Österreich Odkazy Poznámky Reference Související články vegetariánství Externí odkazy Vaše etická cesta ke zdraví, Vegan.cz; Navštíveno 2019-09-30. veganství - důsledné vegetariánství, vegan.web-stranky.cz; Navštíveno 2019-09-30. Stránky o praktickém soucitu se zvířaty, vegan-veganstvi.cz; Navštíveno 2019-09-30. Web o veganství ... a cestě k němu, GoVeg.cz; Motto: Každé zmenšení poptávky po masu, mléku a vejcích znamená méně utrpení, a je tedy vykročením správným směrem. Navštíveno 2019-09-30. Vegan Society Vegan Outreach Animal Equality - Veganism Vegetariánství Životní styl
2423	https://cs.wikipedia.org/wiki/1416	1416	Rok 1416 (MCDXVI) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1. ledna a skončil v úterý 31. prosince. Dle židovského kalendáře nastal přelom roků 5176 a 5177, dle islámského kalendáře 837 a 838. Události 27. leden – Republika Dubrovník se stala prvním státem v Evropě, kde bylo otrokářství postaveno mimo zákon. 30. květen – Jeroným Pražský upálen jako heretik. Byl zničen most Trezzo sull'Adda (nejdelší obloukový most na světě té doby). Byla uzavřena námořní smlouva mezi Osmanskou říší a Benátkami – mír, který ukončil krátký konflikt a nastavil pravidla vzájemného námořního obchodu. Congkhapův žák Džamjang Čhödže založil v Tibetu buddhistický klášter Däpung, který se stal největším klášterem v Tibetu schopným pojmout až 7 700 mnichů. Probíhající události 1405–1433: Plavby Čeng Chea 1406–1428: Čínsko-vietnamská válka Narození 26. února – Kryštof III. Bavorský, dánský, švédský a norský král († 1448) 27. března – František z Pauly, poustevník a zakladatel řeholního řádu paulánů († 1507) ? – Markéta Habsburská, saská vévodkyně († 1486) ? – Tongwa Döndän, 6. karmapa školy Karma Kagjü, školy tibetského buddhismu († 1453) ? – Pcheng Š’, politik čínské říše Ming († 27. dubna 1475) ? – Mara Branković, dcera srbského knížete Đurađa Brankoviće, manželka osmanského sultána Murada II. († 14. září 1487) Úmrtí 27. února – Eleonora Kastilská, navarrská královna jako manželka Karla III. (* asi 1352) 2. dubna – Ferdinand I., aragonský král (* 27. listopadu 1380) 21. května – Anna Celjská, polská královna jako manželka Vladislava II. (* mezi 1380–1386) 30. května – Jeronýma Pražského, upálen v Kostnici (* 1378/1380) 15. března – Jan z Berry, francouzský princ a vévoda (* 30. listopadu 1340) 27. června – Markéta Těšínská, těšínská kněžna (* ?) 28. listopadu – Konstancie z Yorku, anglická šlechtična a hraběnka z Gloucesteru (* 1374) ? – Wang Fu, čínský malíř, kaligraf a básník (* 1362) Hlavy státu České království – Václav IV. Svatá říše římská – Zikmund Lucemburský Papež – Anglické království – Jindřich V. Francouzské království – Karel VI. Šílený Polské království – Vladislav II. Jagello Uherské království – Zikmund Lucemburský Byzantská říše – Manuel II. Palaiologos Externí odkazy 15. století
2428	https://cs.wikipedia.org/wiki/1421	1421	Rok 1421 (MCDXXI) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1. ledna a skončil v pondělí 31. prosince. Dle židovského kalendáře nastal přelom roků 5181 a 5182, dle islámského kalendáře 842 a 843. Události únor – skončilo obléhání Chotěboře upálením 300 husitů, kterým byl přislíben volný odchod 12. března bylo na příkaz hraběte Albrechta V. upáleno přes 200 rakouských Židů 16. března dobyli husité Chomutov, členové židovské obce spáchali hromadnou sebevraždu 22. března v bitvě u Baugé (Stoletá válka) porazilo francouzsko-skotské vojsko Angličany pod velením Tomáše z Lancasteru červen – husitský sněm v Čáslavi proklamoval neplatnost korunovace Zikmunda Lucemburského, volil kolektivní orgán, který měl v době interregna spravovat zemi. 5. srpna – porážka husitů v bitvě u Mostu 8. září – skončilo obléhání Kadaně dobytím vojsky druhé křížové výpravy listopad – bitva u Žlutic 21.–22. prosince – bitva u Kutné Hory dobyty a vypáleny kláštery: Sezemice, Skalice, Podlažice morová epidemie na českém území – především v Kutné Hoře hromadné vraždění Židů v Chomutově Probíhající události 1405–1433: Plavby Čeng Chea 1406–1428: Čínsko-vietnamská válka 1419–1434: Husitské války 1421–1422: Druhá křížová výprava proti husitům Narození 29. května – Karel z Viany, titulární navarrský král, básník a humanista († 23. září 1461) 3. července – Jan Medicejský, florentský bankéř, milovník hudby († 23. září 1463) 25. července – Jindřich Percy, účastník války růží († 1461) 6. prosince – Jindřich VI. Anglický, anglický král († 21. května 1471) neznámé datum Agnès Sorel, milenka francouzského krále Karla VII. († 9. února 1450) Úmrtí Česko 6. února – Petr Hromádka, český husitský kněz a hejtman (* ?) 14./16. srpna – Petr starší Zmrzlík, člen královské rady a nejvyšší mincmistr, otec Petra Zmrzlíka mladšího ze Svojšína 22. dubna – Hynek z Ronova, kolínský kněz upálený husity (* ?) 27. července – Štěpán z Dolan, římskokatolický duchovní (* ?) 16. srpna – Petr Zmrzlík ze Svojšína, husitský šlechtic (* asi 1375) 21. srpna – Martin Húska, táborský kněz (* ?) 22. září – Oldřich IV. Vavák z Hradce, šlechtic na straně Jana Žižky během husitských válek (* ?) 20. října – Jan Sádlo ze Smilkova, šlechtic u dvora krále Václava IV. (* ?) neznámé datum Petr Kániš, táborský kněz (* ?) Svět 15. ledna – Helvisa Brunšvicko-Grubenhagenská, kyperská a arménská královna (* 1353) 3. března – Jan Kropidlo, opolský kníže, biskup poznaňský (* 1360) 26. května – Mehmed I., osmanský sultán (* mezi 1382–1390) neznámé datum květen – Bayezid Paša, osmanský státník a velkovezír (* ?) Nanni di Banco, italský sochař (* 1380) Š’ Ťin-čching, čínský muslim a správce přístavu (* ?) Hlavy států České království – bezvládí Svatá říše římská – Zikmund Lucemburský Papež – Martin V. Anglické království – Jindřich V. Francouzské království – Karel VI. Polské království – Vladislav II. Jagello Uherské království – Zikmund Lucemburský Byzantská říše – Manuel II. Palaiologos Externí odkazy 15. století
2433	https://cs.wikipedia.org/wiki/Burgenland	Burgenland	Burgenlandsko (zastarale , , , a hradsky , zámuřsky Gradišče) je nejvýchodnější a třetí nejmenší rakouská spolková země, ležící podél rakouské hranice s Maďarskem. Má rozlohu 3 962 km² a žije zde necelých 300 tisíc obyvatel (nejméně ze všech spolkových zemí). Správním centrem je Eisenstadt, nejmenší rakouské zemské hlavní město. V Burgenlandu žijí především německy hovořící Rakušané (asi 87 %), ale také významné menšiny Chorvatů (asi 7 %), Maďarů (2 %) a Romů a Sintů, do holocaustu zde žila početná židovská komunita (5 %). Chorvati zde hovoří burgenlandskou chorvatštinou. Nejvyšším legislativním orgánem země je Burgenlandský zemský sněm. Dějiny a název Burgenlandsko je tvořeno územím, které od středověku až do 20. století patřilo k Uhrám, a je tak jedinou částí Rakouska, která nikdy nebyla součástí Svaté říše římské, Rakouského arcivévodství ani Předlitavska. Hranice Burgenlandu se zbytkem Rakouska odpovídá právě někdejší rakousko-uherské hranici. Toto převážně (tehdy 74 %) německy hovořími obyvateli osídlené území připadlo Rakousku teprve po první světové válce v rámci Pařížských dohod, roku 1921. Pouze město Sopron se zázemím, původně zamýšlené středisko oblasti, zůstalo rozhodnutím plebiscitu součástí Maďarska. Poté, co území dnešního Burgenlandu opustila maďarská armáda, nakrátko zde vznikl samozvaný maďarský stát jménem Litavský banát (Lajtabánság, Leitha-Banat), než bylo území 5. 11. 1921 fakticky ovládnuto Rakouskem. Náhradním hlavním městem země byl roku 1925 určen Eisenstadt. O pás území, který propojoval Západní a Jižní Slovany a byl i Slovany (hlavně Chorvaty) zčásti obydlen, měla zájem i československá diplomacie, která zde chtěla zřídit tzv. Český koridor, který by fyzicky odděloval německý živel od podunajského prostoru a naopak posílil slovanskou jednotu. Tyto návrhy byly ovšem zamítnuty. Název nové spolkové země, která neměla v Rakousku žádnou tradici, byl původně navržen jako Vierburgenland ("Čtyřhradsko"), podle toho, že měla být tvořena částmi území čtyř uherských žup, jejichž německé názvy obsahovaly -burg ("hrad") - Ödenburg (Šoproňská župa), Wieselburg (Mošoňská župa), Eisenburg (Vas) a Pressburg (Prešpurská župa). Po zmenšení skutečného území byl ponechán název Burgenland, který měl odkazovat také obecně k velkému množství hradů v této pomezní krajině. Odsud je pak odvozen chorvatský název Gradišće. Maďarské pojmenování Őrvidék znamená "strážní kraj" (odkaz na pohraniční polohu) a označuje vlastně širší území i na maďarské straně hranic. Proto se v Maďarsku pro rakouskou spolkovou zemi běžně užívá i nepřeložený název Burgenland. V době připojení (anšlusu) Rakouska k nacistickému Německu byl Burgenland jako samostatná jednotka zrušen a jeho území bylo rozděleno mezi Dolnodunajskou župu a Štýrsko. Spolková země Burgenland byla obnovena 1. října 1945. Český název V českých textech se název spolkové země vyskytuje ve třech variantách: Burgenland, Burgenlandsko i Hradsko. Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR uvádí v Internetové jazykové příručce poznámku s odkazem na standardizační příručku Index českých exonym z roku 2019. Název „Burgenlandsko“ je standardizované české exonymum, závazné pro státní instituce. V ostatních případech lze užít název Burgenland. Podobu Hradsko, považuje za zastaralou, používanou častěji jen v historických souvislostech. Český úřad zeměměřický a katastrální uvádí v příručce Index českých exonym jen název „Burgenlandsko“ a jako historické jméno Hradsko. Geografie Burgenland má protáhlý tvar zhruba směru SSV-JJZ. Šoproňským výběžkem Maďarska je téměř rozpolcen, v nejužším místě má šířku jen 5 km. Hraničí na východě s Maďarskem, na severním konci se Slovenskem (Bratislava) a na jižním konci se Slovinskem. Vnitrostátní hranici má na severozápadě s Dolními Rakousy a na západě se Štýrskem. Geomorfologicky je území Burgenlandu nejednotné a svým klínovitým tvarem zasahuje do rozličných krajinných celků. Na severovýchodě se prostírá svým západním okrajem Malá dunajská kotlina, plochá nížina, jíž dominuje mělké stepní Neziderské jezero, největší vodní plocha v Rakousku. Východně od něj v oblasti Seewinkel ("Jezerní kout") se nachází nejnižší bod Rakouska (114 m n.m.). Severozápadně nad jezerem se zvedají Litavské hory se svahy pokrytými vinicemi. Dále na severu přetíná území Burgenlandu řeka Litava (Leitha), která výše na svém toku tvoří část zemské hranice s Dolními Rakousy. Do střední části Burgenlandu zasahuje podhůří Alp, svažující se k východu do Maďarska a rozbrázděné řadou údolí. Zde v masivu Kyseckých hor (Günser Gebirge) leží nejvyšší bod Burgenlandu, pohraniční kopec Geschriebenstein (884 m). Jižní část země pak pokrývá zvlněná pahorkatina na horním povodí Ráby, přecházející plynule mezi Štýrskem a Zadunajím. Kromě severní části, která je pod vlivem Vídně, Bratislavy a dalších větších center, je Burgenland převážně zemědělskou, řídce zalidněnou oblastí. Kromě zmíněného vína se pěstuje hlavně kukuřice, pšenice, cukrovka a ovoce. Administrativní rozdělení Burgenland se administrativně člení na 7 okresů a 2 statutární města. Okresy (Bezirke): Eisenstadt-okolí (Eisenstadt-Umgebung) Güssing Jennersdorf Mattersburg Neusiedl am See Oberpullendorf Oberwart Statutární města (Statutarstädte) Eisenstadt Rust Doprava Burgenland je svou povahou zejména tranzitní území ve směru východ-západ. Nejsevernější částí procházejí dálnice A4 (Ostautobahn, E60) a A6 (Nordostautobahn, E58), propojující Vídeň a Budapešť, resp. Bratislavu, jižněji vede dálnice A3 (Südostautobahn) z Vídně k Eisenstadtu (dále pokračuje státní silnice B16 směr Sopron). Ta se zde kříží se silnicí B50, dopravní osou Burgenlandu, která vede z Kopčan u Bratislavy přes Nezider, Eisenstadt, Mattersburg, Oberpullendorf a Oberwart a u Markt Allhau se napojuje na dálnici A2 (Südautobahn, E59). Silnici B50 doplňuje v úseku Eisenstadt–Oberpullendorf rychlostní silnice S31 (Burgenland Schnellstrasse). Dále na jih Burgenlandu pokračují silnice B56 (podél hranic) a B57, které se setkávají v Güssingu a dále v Heiligenkreuz im Lafnitztal křižují silnici B65 na trase Graz–Székesfehérvár (E66). Do nejjižnějšího cípu země vede přes Jennersdorf silnice B58. Krajinná a historická nesourodost Burgenlandu se ještě výrazněji promítá do rozmístění jeho železnic, které jsou roztříštěny do několika izolovaných částí. Ucelená síť existuje pouze na severu, kudy prochází mezinárodní trať Vídeň–Budapešť. Z ní ve stanici Parndorf vychází trať do Bratislavy-Petržalky (přes Kittsee) a trať směr Nezider–Eisenstadt–Wulkaprodersdorf. Na tyto tratě ÖBB navazují tratě rakousko-maďarské společnosti Győr-Sopron-Ebenfurti Vasút (Raaberbahn) z Ebenfurtu do Sopronu a z Nezideru přes Pamhagen do Fertőszentmiklóse. Od Vídeňského Nového Města vede opět trať ÖBB do Mattersburgu a peáží přes Sopron do Deutschkreuzu. V celé jižní polovině Burgenlandu pak dnes najdeme železnici pouze jako krátký úsek trati ÖBB 530 Graz–Feldbach–Szentgotthárd vedoucí přes Jennersdorf. Galerie Odkazy Reference Související články Hradština Externí odkazy Oficiální web zemské vlády Mapa historických uherských žup na území Burgenlandu Jména světa Rakouské spolkové země
2438	https://cs.wikipedia.org/wiki/1427	1427	Rok 1427 (MCDXXVII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1. ledna a skončil v pondělí 31. prosince. Dle židovského kalendáře nastal přelom roků 5187 a 5188, dle islámského kalendáře 848 a 849. Události 4. srpna – Bitva u Tachova, v níž vojsko spojených husitských svazů zvítězilo nad vojskem čtvrté křížové výpravy. Probíhající události 1405–1433: Plavby Čeng Chea 1406–1428: Čínsko-vietnamská válka 1419–1434: Husitské války 1427 - 1429 - první sčítání lidu ve Florencii Narození 26. října – Zikmund Habsburský, tyrolský vévoda († 4. března 1496) 29. listopadu – Jing-cung, čínský císař († 1464) 30. listopadu – Kazimír IV. Jagellonský, polský král († 7. června 1492) Antonio Bonfini, italský humanista a básník († 1502 – 1505) Jindřich IV. z Rožmberka, český šlechtic († 25. ledna 1457) Úmrtí 14. července – Stefan Lazarević, srbský vládce (* 1377) 1. srpna – Gentile da Fabriano, italský renesanční malíř (* asi 1370) 23. srpna – Zikmund Albík z Uničova, osobní lékař krále Václava IV. (* asi 1358) Ondřej z Brodu, český teolog (* ?) ? – Vilém I. z Pernštejna, moravský šlechtic, moravský zemský hejtman a komorník olomouckého a brněnského zemského soudu (* 1360) Hlavy států České království – bezvládí Svatá říše římská – Zikmund Lucemburský Papež – Martin V. – Klement VIII. – Benedikt XIV. Anglické království – Jindřich VI. Francouzské království – Karel VII. Polské království – Vladislav II. Jagello Uherské království – Zikmund Lucemburský Byzantská říše – Jan VIII. Palaiologos Externí odkazy 15. století
2443	https://cs.wikipedia.org/wiki/1432	1432	Rok 1432 (MCDXXXII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1. ledna a skončil v pondělí 31. prosince. Dle židovského kalendáře nastal přelom roků 5192 a 5193, dle islámského kalendáře 853 a 854. Události 21.–27. července – ničivá povodeň na Vltavě v Praze, která pobořila Karlův most. Pod vodou bylo Staroměstské náměstí, kde se jezdilo ve člunech. S velkou pravděpodobností se jednalo o největší povodeň na dolní Vltavě za celé druhé tisíciletí. Portugalci kolonizují Azory Probíhající události 1405–1433 – Plavby Čeng Chea 1419–1434 – Husitské války 1431–1445 – Basilejsko-ferrarsko-florentský koncil Narození 15. ledna – Alfons V., portugalský král († 1481) 1. března – Isabela de Coimbra, portugalská královna († 2. prosince 1455) 30. března – Mehmed II., turecký sultán († 1481) 12. dubna – Anna Habsburská, lucemburská vévodkyně a durynská lankraběnka († 14. listopadu 1462) ? – Inocenc VIII., papež († 1492) Úmrtí 2. února – Alžběta Visconti, bavorská vévodkyně (* 1374) ? – Janus Kyperský, kyperský král (* 1375) ? – Anna Brunšvická, vévodkyně rakouská a tyrolská (* 1390) ? – Ceng Čchi, básník a úředník čínské říše Ming (* 1372) Hlavy států České království – bezvládí Svatá říše římská – Zikmund Lucemburský Papež – Evžen IV. Anglické království – Jindřich VI. Francouzské království – Karel VII. Polské království – Vladislav II. Jagello Uherské království – Zikmund Lucemburský Byzantská říše – Jan VIII. Palaiologos Reference Externí odkazy 15. století
2448	https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel%20Bohu%C5%A1%20Kober	Karel Bohuš Kober	Karel Bohuš Kober (13. prosince 1849, Tábor – 2. října 1890, Praha) byl český sportovec a spisovatel. Život Karel Bohuš Kober byl syn předního českého nakladatele Ignáce Leopolda Kobera, vydavatele (Riegrova) Slovníku naučného, první české encyklopedie. Studoval na pražském Akademickém gymnáziu a pak na prestižním Hermannově vzdělávacím ústavu ve Vídni. Odtud putoval před soud a pak do žaláře, když byl jako čtrnáctiletý mladík spolu s několika přáteli odsouzen za přípravu atentátu na císaře Františka Josefa I. k pětiletému trestu. Po roce věznění byl roku 1865 císařem amnestován (v téže době byl krátce vězněn i jeho otec pro své vlastenecké politické angažmá). Když se Kober vrátil do Prahy, byl už jeho otec vážně nemocen a Kober se musel připravit na převzetí podniku – studoval proto krátce na obchodní škole a pak praktikoval jako volontér u otcova kolegy, knihkupce a nakladatele Calveho. V roce 1866 jeho teprve jedenačtyřicetiletý otec zemřel při léčení v Janských Lázních v Krkonoších. Zatímco o jeho otci Jan Neruda napsal, že byl „českým nakladatelem a knihkupcem par excellence“, Kober jeho nadání nezdědil a podnik přivedl na pokraj krachu, pro který ovšem vytvořilo počáteční předpoklady také finančně vyčerpávající vydávání první české encyklopedie (11 svazků, 1860–1874). Kober byl svým současníkům známý více jako nakladatel a sportovec než jako spisovatel. V Praze založil šermířský spolek a veslařský klub; angažoval se také v Sokole. Tělovýchově věnoval několik drobných publikací, z nichž první, Úvod do tělocviku, vydal již ve čtrnácti letech. Proslul také jako šachista a šachový úlohář. Této hře věnoval několik ve své době ceněných knih (Příruční hra šachovní, Hra v šachy). Koberovo literární dílo nebylo příliš rozsáhlé a tiskem vyšlo jen zčásti. Jako čtyřiadvacetiletý si vydal soubor črt Zimní večery, zajímavý text s místy až naturalistickými obrazy lidských vztahů a bídy, vyvážený idylickými momenty stejně jako parodickým nahlédnutím do světa zvířecích obyvatel domu. Rozsáhlejší společenskou novelu Dvě léta v Janských Lázních, reprezentantku dobové konzumní prózy s několika osobitými momenty, si Kober vydal v roce 1883. Ze souboru povídek Z různých kruhů vyšel pouze první díl roku 1885, druhý díl Kober již nevydal. Ani další kniha, veřejnosti již ohlášená jako „v tisku“, pro finanční potíže nakladatelství nevyšla a její rukopis je dnes nezvěstný. Měla se jmenovat Obrazy lesní s podtitulem Fantasie lesní prosou. Ilustrovat ji měl Adolf Liebscher, a to „více než 20 výbornými ilustracemi, dílem ve velikosti celé strany, půlstrany, iniciálkami atd.“ Jako překladatel se Kober uvedl především překlady Hanse Christiana Andersena, které vyšly pod názvem Výbor veškerých povídek a báchorek H. C. Andersena za Koberova života ve dvou vydáních. Kniha, vyzdobená 43 dřevoryty, došla značné čtenářské obliby. Zemřel roku 1890 v Praze. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Odkazy Reference Externí odkazy http://www.agstepanska.cz https://web.archive.org/web/20040221002259/http://www.sokol-cos.cz/index.html Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Kober, Karel *1849 Čeští nakladatelé Čeští překladatelé Čeští spisovatelé 19. století Čeští šachisté Šachoví skladatelé Čeští atentátníci Popularizátoři sportu Narození v Táboře Narození v roce 1849 Úmrtí v Praze Úmrtí v roce 1890 Muži Úmrtí 2. října Narození 13. prosince Pohřbení na Olšanech Členové Sokola
2453	https://cs.wikipedia.org/wiki/1440	1440	Události Johannes Gutenberg vynalezl pohyblivé litery pro knihtisk počátek stavby barcelonského přístavu Probíhající události 1431–1445 – Basilejsko-ferrarsko-florentský koncil 1436–1449 – Lučchuan-pchingmienské války Narození 22. ledna – Ivan III., velkokníže moskevský a vší Rusi († 1505) 12. února – Ladislav Pohrobek, český král († 1457) 14. února – Hartmann Schedel, německý lékař, humanista a sběratel, autor Norimberské či Schedelovy kroniky v které je nejstarší známý pohled na Prahu († 1514) ? –Bartolomé Bermejo, španělský malíř ovlivněný vlámským stylem († 1495) ? – Rueland Frueauf starší, pozdně gotický rakouský malíř († 1507) Úmrtí 20. března – Sigismund Kęstutaitis, velkokníže Litvy (* asi 1365) 9. dubna – Františka Římská, italská světice, patronka Říma a automobilistů (* 1384) 26. října – Gilles de Rais, bretaňský voják a sériový vrah, popraven (* 1404) 13. listopadu – Johana Beaufortová, hraběnka z Westmorlandu, nemanželská dcera Jana z Gentu (* cca 1379) Itzcóatl, aztécký vládce (* 1380) Hlavy států České království – interregnum Svatá říše římská – Fridrich III. Papež – Evžen IV. – Felix V. (vzdoropapež) Anglické království – Jindřich VI. Francouzské království – Karel VII. Vítězný Polské království – Vladislav III. Varnenčik Uherské království – Alžběta Lucemburská – Ladislav Pohrobek – Vladislav III. Varnenčik Chorvatské království – Alžběta Lucemburská – Vladislav III. Varnenčik Říše Inků – Pachacútec Yupanqui Říše Aztéků – Montezuma I. Byzantská říše – Jan VIII. Palaiologos Externí odkazy 15. století
2458	https://cs.wikipedia.org/wiki/1445	1445	Události velká morová epidemie v českých zemích Malajsie přechází na islám Probíhající události 1431–1445 – Basilejsko-ferrarsko-florentský koncil 1436–1449 – Lučchuan-pchingmienské války Narození ? – Luca Pacioli, italský františkánský mnich a matematik, zakladatel účetnictví († 1514/1517) ? – Luca Signorelli, italský renesanční malíř († 16. října 1523) ? – Israhel van Meckenem mladší, německý grafik a zlatník († 10. listopadu 1503) Úmrtí Česko ? – Hynčík II. Bruntálský z Vrbna, slezský šlechtic a vůdce protihusitských vojsk (* ?) Svět 7. ledna – Olivera Despina, srbská princezna a manželka osmanského sultána Bajezida I. (* 1372) 19. února – Eleonora Aragonská, manželka portugalského krále Eduarda I. (* 1402) 15. července – Johana Beaufortová, skotská královna jako manželka Jakuba I. a regentka Skotska (* asi 1404) 16. srpna – Markéta Skotská, dcera skotského krále Jakuba I. (* 25. prosince 1424) Hlavy států České království – interregnum Svatá říše římská – Fridrich III. Papež – Evžen IV. – Felix V. (vzdoropapež) Anglické království – Jindřich VI. Francouzské království – Karel VII. Polské království – Uherské království – Ladislav Pohrobek Říše Inků – Pachacútec Yupanqui Byzantská říše – Jan VIII. Palaiologos Externí odkazy 15. století
2463	https://cs.wikipedia.org/wiki/1450	1450	Události 15. dubna – bitva u Formigny 4. června – bitva u Rokycan, Jiří z Poděbrad porazil Strakonickou jednotu 9. a 11. června – Jiří z Poděbrad uzavřel na hradě Vlčtejn (Vildštejn) tzv. vildštejnskou smlouvu s poraženou strakonickou jednotou Narození Česko ? – Jan Hasištejnský z Lobkovic, český šlechtic, humanista a diplomat († 8. srpna 1517) Svět 11. ledna – Sie Čchien, politik a učenec čínské říše Ming († 6. března 1531) 18. srpna – Marko Marulić, chorvatský spisovatel († 5. ledna 1524) 25. září – Uršula Braniborská, princezna braniborská († 25. listopadu 1508) ? – Walter z Plettenbergu, vůdce Řádu německých rytířů, († 28. února 1535) ? – Franceschetto Cybo, nelegitimní syn papeže Inocence VIII († 25. července 1519) ? – Wang Ao, politik, esejista a básník čínské říše Ming († 1524) ? – Erasmus Grasser, německý pozdně gotický řezbář, sochař a architekt († 1518) Úmrtí 25. ledna – Antonín z Amandoly, italský katolický světec (* 17. ledna 1355) 2. května – Pavel z Miličína a Talmberka, olomoucký biskup (* ?) 7. září – Kateřina Karlsdotter, královna Švédska a Norska jako manželka Karla VIII. (* ?) Hlavy států České království – Ladislav Pohrobek Svatá říše římská – Fridrich III. Papež – Mikuláš V. Anglické království – Jindřich VI. Francouzské království – Karel VII. Polské království – Kazimír IV. Jagellonský Uherské království – Ladislav Pohrobek Litevské knížectví – Kazimír IV. Jagellonský Říše Inků – Pachacútec Yupanqui Byzantská říše – Konstantin XI. Dragases Palaiologos Externí odkazy 15. století
2468	https://cs.wikipedia.org/wiki/1455	1455	Události 1455–1485 – v Anglii probíhá válka růží v celém Slezsku vypovězení a masové vraždy Židů spojené s násilným odebíráním dětí rodičům 23. února – Johann Gutenberg zahájil tisk bible Probíhající události 1454–1466 – Třináctiletá válka 1455–1487 – Války růží Narození Česko ? – Ladislav z Boskovic, moravský šlechtic pocházející z rodu pánů z Boskovic († 1520) ? – Jiří Tunkl, moravský šlechtic († asi 1494) Svět 29. ledna – Johann Reuchlin, německý humanista († 30. června 1522) 2. února – Jan I. Dánský, král Dánska, Norska a Švédska († 20. února 1513) 3. května – Jan II., portugalský král († 25. října 1495) 2. srpna – Jan Cicero Braniborský, kurfiřt Braniborského markrabství († 9. ledna 1499) 4. září – Jindřich Stafford, 2. vévoda z Buckinghamu, anglický šlechtic († 2. listopadu 1483) ? – Adam Kraft, německý pozdně gotický sochař († 21. ledna 1509) ? – Peter Vischer starší, německý raně renesanční sochař († 7. ledna 1529) ? – Sofia Palaiologovna, byzantská princezna a ruská velkokněžna († 7. dubna 1503) Úmrtí 18. února – Fra Angelico – italský mnich a malíř rané renesance (* asi 1395) 19. března – Aleš Holický ze Šternberka, český šlechtic a nejvyšší zemský komorník (* asi 1390) 24. března – Mikuláš V., papež (* 1397) 22. května – Edmund Beaufort, vévoda ze Somersetu, významná postava války růží i stoleté války (* 1406) červenec – Hund Şehzade, osmanská princezna (* 1422) 1. prosince – Lorenzo Ghiberti, italský sochař (* 1378) 2. prosince – Isabela de Coimbra, portugalská královna (* 1. března 1432) Hlavy států České království – Ladislav Pohrobek Svatá říše římská – Fridrich III. Papež – Mikuláš V., Kalixtus III. Anglické království – Jindřich VI. Francouzské království – Karel VII. Polské království – Kazimír IV. Jagellonský Uherské království – Ladislav Pohrobek Litevské knížectví – Kazimír IV. Jagellonský Říše Inků – Pachacútec Yupanqui Externí odkazy 15. století
2473	https://cs.wikipedia.org/wiki/1460	1460	Události 17. dubna město Plzeň koupilo blízkou ves Bolevec, aby na jejích pozemcích založilo soustavu rybníků v Praze se začaly na univerzitě provádět pitvy založena univerzita v Bazileji Portugalci objevili Sierru Leone, odkud dováželi do Evropy koření. Probíhající události 1454–1466 – Třináctiletá válka 1455–1487 – Války růží Narození Česko Viktorin Kornel ze Všehrd, český spisovatel a právník († 21. září 1520) Svět ? – Gerard David, holandský malíř († 13. srpna 1523) ? – Jean de Montalais, francouzský šlechtic ? – León Hebreo, španělský humanista († 1535) ? – Rodrigo de Bastidas, španělský mořeplavec († 28. června 1527) ? – Lorenzo Costa, italský renesanční malíř († 5. března 1535) ? – Pierre de La Rue, franko-vlámský renesanční skladatel († 20. listopadu 1518) ? – Čou Čchen, čínský malíř († 1535) ? – Ču Jün-ming, čínský kaligraf, básník a esejista († 1526) ? – Tilman Riemenschneider, německý sochař a řezbář († 7. července 1531) ? – John Skelton, britský satirik a básník († 21. června 1529) ? – Bernhard Strigel, německý malíř pozdní gotiky a rané renesance († 4. května 1528) ? – Ferahşad Hatun, manželka osmanského sultána Bajezida II. († 1530) ? – Gevherhan Sultan, osmanská princezna a dcera sultána Mehmeda II. († 1477) Úmrtí 29. února – Albrecht III. Bavorský, bavorsko-mnichovský vévoda (* 27. března 1401) 3. srpna – Jakub II. Skotský, král skotský (* 16. října 1430) 13. listopadu – Jindřich Mořeplavec, portugalský princ, podporovatel objevitelských cest a námořního obchodu (* 1394) 20. listopadu – Gilles Binchois, burgundský hudební skladatel a spoluzakladatel franko-vlámské školy (* kolem 1400) 30. prosince – Richard Plantagenet, 3. vévoda z Yorku, anglický princ a státník (* 1411) 31. prosince – Richard Neville, yorský vojevůdce v počátečním období válek růží (* 1400) ? Kao Ku, politik čínské říše Ming (* 1391) Chajim ben Juda íbn Musá, židovský lékař a myslitel (* 1380) Hlavy států České království – Jiří z Poděbrad Svatá říše římská – Fridrich III. Papež – Pius II. Anglické království – Jindřich VI. Francouzské království – Karel VII. Polské království – Kazimír IV. Jagellonský Uherské království – Matyáš Korvín Litevské knížectví – Kazimír IV. Jagellonský Chorvatské království – Matyáš Korvín Portugalsko – Alfons V. Portugalský Kastilie – Jindřich IV. Kastilský Dánsko – Kristián I. Dánský Norsko – Kristián I. Dánský Švédsko – Kristián I. Dánský Externí odkazy 15. století
2478	https://cs.wikipedia.org/wiki/1465	1465	Události 26. listopadu – Z Plzně vyrazila více než čtyřicetičlenná diplomatická výprava Jaroslava Lva z Rožmitálu ke královským dvorům západní Evropy. 28. listopadu – Na sjezdu katolického panstva na zámku Zelená Hora se vytvořila Jednota zelenohorská, namířená proti českému králi. Probíhající události 1454–1466 – Třináctiletá válka 1455–1487 – Války růží 1465–1476 – Ťing-siangské povstání Narození 16. března – Kunhuta Rakouská, dcera císaře Fridricha III. Habsburského († 6. srpna 1520) 17. srpna – Filibert I. Savojský, savojský vévoda († 22. září 1482) 10. října – Selim I., osmanský sultán († 22. září 1520) 11. prosince – Jošihisa Ašikaga, japonský vládce († 26. dubna 1489) neznámé datum Francisco Alvarez, portugalský kněz a cestovatel († 1541) Andrea Ferrucci, italský sochař († 1526) Diego Velázquez de Cuéllar, španělský conquistador a první guvernér Kuby († 1524) Quentin Massys, vlámský malíř († 1530) Kateřina Pomořanská, wolfenbüttelská kněžna († 1526) Ayşe Sultan, osmanská princezna a dcera sultána Bajezida II. († 1515) Piri Mehmed Paša, osmanský státník a velkovezír († 1532) Jana Bourbonská-Vendôme, bourbonská vévodkyně († 22. ledna 1511) Úmrtí 5. ledna – Karel Orleánský, vévoda z Orléans (* 24. listopadu 1394) leden – Přibík z Klenové, český šlechtic 29. ledna – Ludvík Savojský, savojský vévoda (* 24. února 1413) 30. března – Isabella z Chiaromonte, neapolská královna jako manželka Ferdinanda I. (* asi 1424) neznámé datum – Jan Pardus z Horky a Vratkova, český táboritský hejtman Hlavy států České království – Jiří z Poděbrad Svatá říše římská – Fridrich III. Papež – Pavel II. Anglické království – Eduard IV. Dánsko – Kristián I. Dánský Francouzské království – Ludvík XI. Polské království – Kazimír IV. Jagellonský Uherské království – Matyáš Korvín Litevské knížectví – Kazimír IV. Jagellonský Chorvatské království – Matyáš Korvín Norsko – Kristián I. Dánský Portugalsko – Alfons V. Portugalský Švédsko – Karel VIII. Knutsson Externí odkazy 15. století
2483	https://cs.wikipedia.org/wiki/1470	1470	Události 12. března – Bitva u Losecoat Field, také označována jako bitva u Empinghamu, součást války růží Probíhající události 1455–1487 – Války růží 1467–1477 – Válka Ónin 1468–1478 – Česko-uherské války Narození 1. dubna – Andrea Briosco, italský sochař, zlatník, medailér a architekt († 1532) 6. dubna – Tchang Jin, učenec, malíř, kaligraf a básník mingské Číny († 1524) 20. května – Pietro Bembo, italský renesanční spisovatel († 18. ledna 1547) 30. června – Karel VIII., francouzský král († 7. dubna 1498) 30. července – Chung-č', čínský císař († 8. června 1505) 2. října Eduard V., anglický král († 29. července 1483) Isabela Aragonská, portugalská královna jako manželka Manuela I. († 23. srpna 1498) Isabela Aragonská, milánská vévodkyně († 11. února 1524) ? – Jiří Dóža, sedmihradský zeman, vůdce Dóžova povstání († 20. července 1514) ? – Pánfilo de Narváez, španělský conquistador a cestovatel († 1528) ? – Juan Diaz de Solís, portugalský mořeplavec, objevitel a kartograf († 20. ledna 1515) ? – Bartoš Písař, pražský městský písař a kronikář († 6. května 1535) ? – Martin Waldseemüller, německý kartograf († 16. března 1520) ? – Wen Čeng-ming, čínský malíř, kaligraf a učenec († 1559) ? – Antonius Divitis, vlámský renesanční hudební skladatel († 1530) ? – Rueland Frueauf mladší, rakouský pozdně gotický malíř († 1545) Úmrtí 23. listopadu – Gaston z Foix, kníže z Viany, následník navarrského trůnu (* 1444) ? – Karel VIII. Knutsson, král Švédska a Norska (* 1409) ? – Demetrios Palaiologos, guvernér ostrova Lémnos, Mesembrie a Selymbrie, despota Morejský (* 1407) ? – Sia Čchang, čínský malíř, kaligraf a básník (* 1388) ? – Rum Mehmed Paša, osmanský velkovezír, popraven (* ?) ? – Beneš Černohorský z Boskovic, podkomoří moravskéhk zemského sněmu (* ?) ? – Marguerite de Sassenage, milenka francouzského krále Ludvíka XI. Hlavy států České království – Jiří z Poděbrad – Matyáš Korvín Svatá říše římská – Fridrich III. Papež – Pavel II. Anglické království – Eduard IV. – Jindřich VI. Dánsko – Kristián I. Dánský Francouzské království – Ludvík XI. Polské království – Kazimír IV. Jagellonský Uherské království – Matyáš Korvín Litevské knížectví – Kazimír IV. Jagellonský Chorvatské království – Matyáš Korvín Norsko – Kristián I. Dánský Portugalsko – Alfons V. Švédsko – Karel VIII. Knutsson – regent Sten Sture Externí odkazy 15. století
2488	https://cs.wikipedia.org/wiki/1473	1473	Rok 1473 (MCDLXXIII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal pátkem. Podle židovského kalendáře došlo k přelomu let 5233 a 5234. Podle islámského kalendáře započal dne 7. června rok 878. Události 11. srpna – Bitva u Otlukbeli: Osmanský sultán Mehmed II. poráží Akkojunluská říše pod vedením Uzun Hasana. Neznámé datum Marsilio Ficino se stává knězem. Ve slovinském městě Celje byly dokončeny městské ochranné hradby. Moldavský kníže Štěpán III. Veliký odmítá platit daně Osmanské říši. Tento krok je považován za příčinu osmanské invaze rozpoutané v roce 1475. V Pekingu byl dokončen buddhistický chrám Čen-ťüe na přání císaře Čcheng-chua. 1. graduál – zápis notace písně, latinsky (č. území) Probíhající události 1455–1487 – Války růží 1467–1477 – Válka Ónin 1468–1478 – Česko-uherské války morová epidemie v českých zemích Narození 19. února – Mikuláš Koperník, polský astronom, matematik, právník, lékař, římskokatolický duchovní a tvůrce heliocentrické teorie († 1543) 16. března – Jindřich Zbožný, vévoda saský a kníže zaháňský († 18. srpna 1541) 17. března – Jakub IV., skotský král († 9. září 1513) 2. dubna – Jánoš Korvín, nemanželský syn uherského a českého krále Matyáše Korvína († 12. října 1504) 19. července – Anna Marie Sforza, dcera milánského vévody a provdaná ferrarská princezna († 30. listopadu 1497) 25. července – Magdaléna Medicejská, vévodkyně ze Spoleta z rodu Medicejů († 2. prosince 1519) 14. srpna – Markéta Pole, dcera Jiřího, 1. vévody z Clarence, blahoslavená († 27. května 1541) 17. srpna – Richard ze Shrewsbury, anglický princ a syn krále Eduarda IV. († asi 1483) 25. srpna – Markéta Minsterberská, anhaltsko-desavská kněžna († 28. června 1530) 28. srpna – Jakub III., král Kypru a titulární král Jeruzalémský († 26. srpna 1474) neznámé datum Hans Burgkmair starší, německý kreslíř, malíř a dřevorytec († 1531) Johannes Cuspinian, německý humanista, básník a diplomat v habsburských službách († 19. dubna 1529) Úmrtí Česko 19. listopadu – Jan z Rabštejna, český kněz, právník, diplomat, spisovatel a humanista (* 1437) neznámé datum Jan Černohorský z Boskovic, moravský šlechtic (* ?) Svět 15. dubna – Sózen Jamana, japonský samuraj a tzv. červený mnich (* 26. červen 1404) 6. června – Kacumoto Hosokawa, japonský samuraj jeden z šógunových zástupců v období Muromači (* 1430) 28. června – Nicolaus Gerhaert van Leyden, holandský gotický sochař (* ?) 25. července – Marie z Armagnacu, francouzská šlechtična (* 1420) neznámé datum Marie de Valois, nelegitimní dcera francouzského krále Karla VII. a jeho milenky Agnès Sorel (* 1444) Kjonghje Korejská, korejská princezna z dynastie Čoson (* 1435) Hlavy států České království – Vladislav Jagellonský – Matyáš Korvín Svatá říše římská – Fridrich III. Papež – Sixtus IV. Anglické království – Eduard IV. Dánsko – Kristián I. Dánský Francouzské království – Ludvík XI. Polské království – Kazimír IV. Jagellonský Uherské království – Matyáš Korvín Litevské knížectví – Kazimír IV. Jagellonský Chorvatské království – Matyáš Korvín Norsko – Kristián I. Dánský Portugalsko – Alfons V. Švédsko – regent Sten Sture Rusko – Ivan III. Vasiljevič Externí odkazy 15. století
2493	https://cs.wikipedia.org/wiki/1478	1478	Události Novgorodská republika připojena k Velkoknížectví moskevskému 26. duben – v katedrále Santa Maria del Fiore byl spáchán atentát na hlavy rodu Medici, ovládajícího Florencii. Lorenzo I. Medicejský atentát přežil, na rozdíl od bratra Giuliana. červen – založení města Las Palmas de Gran Canaria 1. listopad – Papež Sixtus IV. na nátlak Ferdinanda Aragonského povolil zřízení španělské inkvizice, podléhající přímo španělským vládcům. Probíhající události 1455–1487 – Války růží 1468–1478 – Česko-uherské války Narození 7. února – Thomas More, anglický právník, politik, spisovatel a světec († 6. červenec 1535) 26. května – Klement VII., Giulio di Guiliano de Medici, papež († 25. září 1534) 28. června – Jan Aragonský a Kastilský, španělský korunní princ († 4. říjen 1497) 22. července – Filip I. Sličný, burgundský vévoda († 25. září 1506) 6. prosince – Baldassare Castiglione, italský dvořan, diplomat, voják a spisovatel († 1529) Girolamo Fracastoro, italský lékař, filosof a básník († 1553) Antonello Gagini, italský renesanční sochař na Sicílii († 1536) Úmrtí 6. ledna – Uzun Hasan, zakladatel a sultán turkmenské akkojunluské říše (* 1423) 18. února Ču Čan-šan, syn čínského císaře Chung-siho (* 4. dubna 1406) Jiří Plantagenet, vévoda z Clarence (* 21. říjen 1449) 23. srpna – Violanta Francouzská, savojská vévodkyně a regentka (* 1434) Hlavy států České království – Vladislav Jagellonský – Matyáš Korvín Svatá říše římská – Fridrich III. Papež – Sixtus IV. Anglické království – Eduard IV. Dánsko – Kristián I. Dánský Francouzské království – Ludvík XI. Polské království – Kazimír IV. Jagellonský Uherské království – Matyáš Korvín Litevské velkoknížectví – Kazimír IV. Jagellonský Norsko – Kristián I. Dánský Portugalsko – Alfons V. Švédsko – regent Sten Sture Rusko – Ivan III. Vasiljevič Kastilie – Isabela Kastilská Externí odkazy 15. století
2498	https://cs.wikipedia.org/wiki/1483	1483	Rok 1483 (MCDLXXXIII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal ve středu. Podle židovského kalendáře došlo k přelomu let 5243 a 5244. Podle islámského kalendáře započal dne 18. února rok 888. Události 1. ledna – Židé jsou vyhnáni z Andalusie 11. února – Ve Španělsku vzniká hlavní soud inkvizice 9. dubna – Eduard V. se stává novým anglickým králem 29. dubna – Gran Canaria, hlavní ostrov Kanárských ostrovů, je dobyt Kastilským královstvím. Jedná se tak o jeden z největších kroků španělské expanze. 30. dubna – Podle moderních orbitálních výpočtů vstoupilo Pluto na oběžnou dráhu Neptunu, kde zůstalo do 23. července Duben – Eduard V. a jeho bratr Richard ze Shrewsbury jsou uvězněni v londýnském Toweru. Později v tomto roce přišly spekulace o jejich vraždě. V prosinci se tyto zprávy dostaly až do Francie. Začíná tak záhada zvaná Princové z Toweru. 13. června – William Hastings, 1. baron Hastings, je popraven a jedná se tak o první zaznamenanou popravu v Toweru. 20. června – Ferdinand II. z Braganzy je v Portugalsku popraven. Spolu s ním bylo popraveno dalších 80 šlechticů, kteří údajně ohrožovali korunu. 25. června – Těsně před korunovací anglického krále Eduarda V. jej sesadil jeho strýc Richard, který nastoupil na trůn jako Richard III. 6. července – Richard III. je korunován anglickým králem. 20. července – Jan I. Dánský je korunován králem Norska 15. srpna – V Římě se otevírá Sixtinská kaple 3. září – V noci tohoto dne byli pravděpodobně zavražděni Princové z Toweru - dvanáctiletý Richard ze Shrewsbury a jeho desetiletý bratr, nekorunovaný král Eduard V. 24. září – Po vzbouření obyvatelstva probíhá Pražská defenestrace Říjen – Povstání proti králi Jindřicha Stafforda, 2. vévody z Buckinghamu bylo potlačeno Richardem III. 29. října – Bitva u Uny: Armáda Chorvatského království poráží Osmany. Neznámé datum Izák Abrabanel uprchl z Portugalska poté, co se zapletl do spiknutí proti králi. Moskevský kníže Ivan III. vybudoval pevnost u Ivangorodu. Osmané zakládají ejálet Karaman Giovanni Bellini byl jmenován hlavním malířem Benátské republiky Sandro Botticelli namaloval Příběh Nastagia degli Onesti Flavio Biondo vydává knihu Historiarum ab inclinatione romanorum imperii. (Dějiny říše římské) Luigi Pulci vydává román Morgante Probíhající události 1455–1487 – Války růží Narození 14. února Bábur, indický vládce, zakladatel Mughalské říše († 26. prosince 1530) Ridolfo Ghirlandaio, italský renesanční malíř († 6. června 1561) 6. března – Francesco Guicciardini, italský historik, filozof a diplomat († 22. května 1540) 28. března nebo 6. dubna – Raffael Santi, italský malíř a architekt († 6. dubna 1520) 19. dubna – Paolo Giovio, italský lékař, historik, autor životopisů a prelát († 11. prosince 1552) 10. října – Dmitrij Ivanovič vnuk, velkokníže moskevský († 1509) 10. listopadu – Martin Luther, teolog, kazatel a reformátor, zakladatel protestantismu († 18. února 1546) 13. listopadu – Alžběta Jagellonská, polská princezna a lehnická kněžna († 16. února 1517) neznámé datum Anna Staffordová, hraběnka z Huntingdonu, anglická aristokratka († 1544) Estevam Gomes, portugalský kartograf a mořeplavec († 1538) Wang Ken, čínský filosof († 1541) Felice della Rovere, nelegitimní dcera papeže Julia II. († 27. září 1536) Čchen Čchun, čínský malíř a kaligraf († 1544) Che Ťing-ming, čínský básník a spisovatel († 1521) Wang Ken, neokonfuciánský filozof v mingské Číně († 1541) Ayas Mehmed Paša, osmanský velkovezír († 1539) Úmrtí Česko 23. září – Hanuš II. z Kolovrat, katolický šlechtic z liebsteinské větve rodu Kolowratů (* před 1430) 10.-25. listopadu – Jan Tovačovský z Cimburka, moravský šlechtic, nejvyšší sudí a komorník Českého království (* kolem 1440) neznámé datum Anna Hlohovská, hlohovská kněžna z rodu slezských Piastovců (* ?) Bernard Bírka z Násile, slezský šlechtic, diplomat, komorník českého krále (* před 1429) Jan IV. Krnovský, kníže krnovský a kníže vladislavský (* asi 1440) Jeroným, římskokatolický kněz, premonstrátský kanovník (* ?) Svět 21. ledna – Magdaléna Francouzská, dcera krále Karla VII. Vítězného (* 1. prosince 1443) 22. ledna – Guillaume d'Estouteville, francouzský římskokatolický šlechtic, duchovní (* 1403/12) 30. ledna – František Phoebus z Foix, král Navarry, hrabě z Foix, Bigorre a vikomt z Beárn (* 1467/69) 9. března – Markéta Savojská, francouzská šlechtična (* duben 1439) 23. března – Jolanda Lotrinská, lotrinská vévodkyně (* 2. listopadu 1428) 9. dubna – Eduard IV., anglický král (* 28. dubna 1442) 20. června – Ferdinand II. z Braganzy, vévoda z Braganzy (* 1430) 24. dubna – Markéta Bourbonská, francouzská šlechtična a hraběnka z Bresse (* 5. února 1438) 16. července – Alviso Cadamosto, benátský mořeplavec v portugalských službách (* 1432) asi 29. července – Eduard V., anglický král (* 2. října 1470) 30. srpna – Ludvík XI., francouzský král (* 3. července 1423) 23. září – Hanuš II. z Kolovrat, český šlechtic, diplomat a vyšehradský probošt (* před 1430?) 2. listopadu – Jindřich Stafford, 2. vévoda z Buckinghamu, anglický šlechtic (* 4. září 1455) 1. prosince – Šarlota Savojská, královna francouzská jako manželka Ludvíka XI. (* 1441) neznámé datum Richard ze Shrewsbury, anglický princ (* 17. srpna 1473) Hlavy států České království – Vladislav Jagellonský Svatá říše římská – Fridrich III. Papež – Sixtus IV. Anglické království – Eduard IV. – Eduard V. – Richard III. Dánsko – Jan I. Francouzské království – Ludvík XI. – Karel VIII. Polské království – Kazimír IV. Jagellonský Uherské království – Matyáš Korvín Litevské velkoknížectví – Kazimír IV. Jagellonský Norsko – Jan I. Dánský Portugalsko – Jan II. Švédsko – regent Sten Sture Rusko – Ivan III. Vasiljevič Kastilie – Isabela Kastilská Aragonské království – Ferdinand II. Aragonský Trevírské arcibiskupství-kurfiřtství – Jan II. Bádenský Kolínské arcibiskupství-kurfiřtství – Heřman II. Hesenský Externí odkazy 15. století
2503	https://cs.wikipedia.org/wiki/1488	1488	Události první inkviziční tribunál na Mallorce portugalský dvůr podruhé odmítl plán Kryštofa Kolumba Bartolomeo Diaz obeplul mys Dobré naděje Narození 20. ledna – Sebastian Münster, německý učenec († 26. května 1552) 21. dubna – Ulrich von Hutten, německý učenec, básník a reformátor († 29. srpna 1523) 30. června – Jošt III. z Rožmberka, český šlechtic († 15. října 1539) 17. října – Uršula Braniborská, braniborská princezna († 18. září 1510) Úmrtí Česko 25. ledna – Jakub z Velkého Hlohova, kněz, františkán slezského původu (* ?) 25. července – Anežka z Rožmberka, česká šlechtična (* 15. století) Svět 11. června – Jakub III., král skotský (* 10. července 1451) 18. července – Alviso Cadamosto, benátský mořeplavec v portugalských službách (* cca 1432) 10. října – Andrea del Verrocchio, italský renesanční malíř, zlatník a sochař (* 1435) Hlavy států České království – Vladislav Jagellonský Svatá říše římská – Fridrich III. Papež – Inocenc VIII. Anglické království – Jindřich VII. Tudor Dánsko – Jan I. Francouzské království – Karel VIII. Polské království – Kazimír IV. Jagellonský Uherské království – Matyáš Korvín Litevské velkoknížectví – Kazimír IV. Jagellonský Norsko – Jan I. Dánský Portugalsko – Jan II. Švédsko – regent Sten Sture Rusko – Ivan III. Vasiljevič Kastilie – Isabela Kastilská Aragonské království – Ferdinand II. Aragonský Externí odkazy 15. století
2508	https://cs.wikipedia.org/wiki/1493	1493	Události Bitva na Krbavském poli Svatba Bianky Marie Sforza a Maximiliána I, jehož zastupoval Kryštof Bádenský, v Miláně slavnostně vyzdobeném Leonardem da Vincim. Kryštof Kolumbus přiváži do Španělska kukuřici, která se odtud postupně rozšíří do Itálie, Francie a celé střední Evropy. Probíhající události 1492–1493:První výprava Kryštofa Kolumba 1493–1593: Chorvatská stoletá válka Narození 10. ledna – Mikuláš Oláh, ostřihomský arcibiskup, místodržitel Uherska († 15. ledna 1568) 25. ledna – Herkules Maxmilián Sforza, milánský vévoda († 4. června 1530) 6. března – Juan Luis Vives, španělský filosof († 6. května 1540) 15. března - Anne de Montmorency, francouzský politik, vojevůdce a konetábl († 12. listopadu 1567) 31. prosince – Eleonora Gonzaga, vévodkyně urbinská († 13. února 1550) ? – Nicolás Monardes, španělský lékař a botanik († 10. října 1588) ? – Paracelsus, lékař, alchymista a astrolog († 24. září 1541) ? – Ján Silván, slovenský renesanční básník, hudebník a kazatel († 14. února 1573) ? – Clarise Medicejská, italská šlechtična († 3. května 1528) Úmrtí České země 14. května – Jan V. Ratibořský, kníže ratibořský (* asi 1446) ? – Dobeš Černohorský z Boskovic, moravský šlechtic (* ?) Svět 22. června – Jana Skotská, dcera skotského krále Jakuba I. (* 1428) 19. srpna – Fridrich III. Habsburský, císař německý a římský (* 21. září 1415) 11. září – Kateřina Habsburská, markraběnka bádenská, dcera rakouského vévody Arnošta Železného (* kolem 1420) 20. října – Giovanni Conti, italský kardinál (* 1414) ? – Pietro Antonio Solari, italský architekt a sochař (* asi 1450) ? – Martín Alonso Pinzón, španělský mořeplavec (* asi 1441) Hlavy států České království – Vladislav Jagellonský Svatá říše římská – Fridrich III. – Maxmilián I. Papež – Alexandr VI. Anglické království – Jindřich VII. Tudor Francouzské království – Karel VIII. Polské království – Jan I. Olbracht Uherské království – Vladislav Jagellonský Externí odkazy 15. století
2513	https://cs.wikipedia.org/wiki/1498	1498	Události Portugalský mořeplavec Vasco da Gama dorazil do Mosambiku. 20. května – Vasco da Gama doplul do indického Kalikatu, kam jako první Evropan doputoval obeplutím Afriky. Obchod s kořením a indickým třtinovým cukrem se dostává cele do rukou portugalských plavců a obchodníků. 23. května – ve Florencii byl oběšen a poté upálen fanatický dominikánský mnich Girolamo Savonarola, který hrál klíčovou roli v politice tehdejší Florencie 31. července – Při třetí cestě na západní polokouli objevil Kryštof Kolumbus ostrov Trinidad. Kryštof Kolumbus přistál na pobřeží Jižní Ameriky. Portugalští mořeplavci dopluli k pobřeží dnešní Tanzanie a Keni. John Cabot vyrazil na výpravu, ze které se již nevrátil. Probíhající události 1494–1498 – První italská válka Narození 1. června – Maarten van Heemskerck, holandský malíř († 1. října 1574) 15. listopadu – Eleonora Habsburská, portugalská královna jako manželka Manuela I. a francouzská královna jako manželka Františka I. († 18. února 1558) listopad – Hans Holbein mladší, německý renesanční malíř a grafik(† 1543) ? – Žofie Pomořanská, dánská a norská královna jako manželka Frederika I. († 13. května 1568) ? – Felix Manz, jeden z prvních novokřtěnců († 5. ledna 1527) ? – Pier Paolo Vergerio, italský náboženský reformátor († 4. října 1565) ? – Wen Pcheng, čínský malíř, kaligraf a rytec († 1573) ? – Madeleine de la Tour d'Auvergne, matka budoucí francouzské královny Kateřiny Medicejské († 28. dubna 1519) ? – Giulio Clovio, italský malíř miniatur a iluminátor rukopisů († 5. ledna 1578) Úmrtí Česko 13. března – Dalibor z Kozojed, český šlechtic a rytíř (* ?) 24. června – Jindřich I. Starší, kníže minsterberský a olešnický (* 1448) Svět 4. února – Antonio del Pollaiolo, italský renesanční malíř a sochař (* 1433) 7. dubna – Karel VIII., francouzský král (* 30. června 1470) 23. května – Girolamo Savonarola, italský kazatel a politik (* 1452) 23. srpna – Isabela Aragonská, portugalská královna jako manželka Manuela I. (* 2. října 1470) 16. září – Tomás de Torquemada, španělský inkvizitor (* 1420) ? – Michael Pacher, tyrolský malíř a sochař (* 1435) Hlavy států České království – Vladislav Jagellonský Svatá říše římská – Maxmilián I. Papež – Alexandr VI. Anglické království – Jindřich VII. Tudor Francouzské království – Karel VIII. – Ludvík XII. Kastilie – Isabela I. Kastilská Portugalsko – Manuel I. Portugalský Polské království – Jan I. Olbracht Uherské království – Vladislav Jagellonský Dánsko – Jan I. Dánský Švédsko – Jan II. Osmanská říše – Bajezid II. Rusko – Ivan III. Externí odkazy 15. století
2518	https://cs.wikipedia.org/wiki/1503	1503	Rok 1503 (MDIII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal nedělí. Podle islámského kalendáře nastal dne 6. července rok 909. Podle židovského kalendáře došlo k přelomu let 5263 a 5264. Události 21. duben – bitva u Cerignoly, Gonzalo Fernández de Córdoba rozdrtil francouzská vojska 10. květen – Kryštof Kolumbus objevil Kajmanské ostrovy 13. květen – Španělé obsadili Neapol 28. květen – Skotský král Jakub IV. se zasnoubil s Markétou Tudorovnou jako symbol uzavření míru mezi skotským a anglickým královstvím, na přání papeže Alexandra VI. 8. srpen – Skotský král Jakub IV. se oženil s Markétou Tudorovnou v holyroodském opatství v Edinburghu 30. července – Ostrov Svatá Helena je definitivně objeven portugalským námořníkem Estêvão da Gamou při návratu z východu. 20. srpen – Moldavský kníže Štěpán III. Veliký z uzavírá s osmanským sultánem Bajezidem II., podle které se Moldávie stává součástí Osmanské říše, avšak má nadále vlastní vládu. 22. září – Papeže Alexandra VI. střídá Pius III. a stává se tak 216. papežem 18. října – Papež Pius III. po dvaceti šesti dnech úřadování umírá. 30. října – Královna Isabela Kastilská zakazuje násilí vůči původním obyvatelům v Novém světě 31. října – Novým papežem se stává Julius II. 29. prosinec – Gonzalo Fernández de Córdoba rozdrtil francouzské síly v bitvě u Carigliana Neznámé datum Leonardo da Vinci začal malovat Monu Lisu Tula přešla pod knížectví moskevské Probíhající události 1499–1504 – Druhá italská válka Narození České země 10. března – Ferdinand I., český a uherský král, římský císař († 25. července 1564) 23. července – Anna Jagellonská, česká a uherská královna, choť Ferdinanda I. Habsburského († 27. ledna 1547) Svět 11. ledna – Parmigianino, italský manýristický malíř a rytec († 1540) 2. února – Kateřina Tudorovna, sedmé a poslední dítě krále Jindřicha VII. Tudora († 10. února 1503) 18. dubna – Jindřich II. Navarrský, král Navarry († 25. května 1555) 12. srpna – Kristián III., dánský a norský král († 1559) 24. října – Isabela Portugalská, španělská královna († 1539) 17. listopadu – Agnolo Bronzino, italský malíř († 1572) 19. listopadu – Pier Luigi Farnese, vévoda z Parmy, Piacenzy a Castra († 10. září 1547) 14. prosince – Nostradamus, lékař, prorok, jazykovědec, astrolog, spisovatel († 2. července 1566) neznámý datum Robert Estienne, francouzský tiskař († 7. září 1559) Augustin Hirschvogel, německý renesanční grafik († 5. března 1553) Bartolomé de Carranza, španělský římskokatolický duchovní († 2. května 1576) Jü Ta-jou, čínský vojevůdce († 1579) Sü Ťie, čínský politik († 1583) Úmrtí České země 20. ledna – Ludmila z Poděbrad, dcera Jiřího z Poděbrad a jeho manželky Johany z Rožmitálu (* 16. října 1456) 2. února – Martin Kabátník, cestovatel a spisovatel, člen Jednoty bratrské (* 1428) Svět 10. února – Kateřina Tudorovna, sedmé a poslední dítě krále Jindřicha VII. Tudora (* 2. února 1503) 11. února – Alžběta z Yorku, anglická královna jako manželka Jindřicha VII. (* 11. února 1466) 7. dubna – Sofia Palaiologovna, byzantská princezna a ruská velkokněžna (* 1455) 2. června – Klára Gonzagová, italská šlechtična (* 1. července 1464) 1. srpna – Juan de Borja Lanzol de Romaní starší, člen španělské aristokracie, kardinál a biskup (* 1446) 12. srpna – Anna Jagellonská, polská šlechtična a pomořanská kněžna (* 12. března 1476) 18. srpna – Alexandr VI., papež (* 1431) 18. října – Pius III., papež (* 1439) 10. listopadu – Israhel van Meckenem mladší, německý grafik a zlatník (* kolem 1445) 17. listopadu – Bona Savojská, savojská princezna a milánská vévodkyně (* srpen 1449) 20. listopadu – Magnus II. Meklenburský, meklenburský vévoda (* 1441) 28. prosince – Piero de Medici, florentský vládce (* 15. února 1472) neznámé datum Nigar Hatun, manželka osmanského sultána Bajezida II. (* cca 1450) Antonio Bonfini, italský humanista a básník (* 1427) Petr Schöffer, raný německý tiskař (* 1425) Hlavy států České království – Vladislav Jagellonský Svatá říše římská – Maxmilián I. Papež – Alexandr VI. – Pius III. – Julius II. Anglické království – Jindřich VII. Tudor Francouzské království – Ludvík XII. Polské království – Alexandr Jagellonský Uherské království – Vladislav Jagellonský Perská říše – Ismail I. Externí odkazy 16. století
2523	https://cs.wikipedia.org/wiki/1508	1508	Události Česko Židé byli vypovězeni z královského města Louny. Zdeněk Lev z Rožmitálu se stal nejvyšším purkrabím. 25. července – Na svatojakubském sněmu bylo vyhlášeno opatření krále Vladislava Jagellonského proti Jednotě bratrské – tzv. Svatojakubský mandát. 10. srpna – Byl vydán Svatojakubský mandát. Svět Začala válka ligy z Cambrai. Krétská Sitia byla poničena zemětřesením. 4. února – Maxmilián I. Habsburský se stal v Tridentu se souhlasem papeže císařem a začal se titulovat zvolený císař římský. únor – Maxmilián I. Habsburský napadl Benátskou republiku. 28. února – Ludvík V. Falcký se stal po smrti svého otce Filipa falckrabím a falckým kurfiřtem. březen – Egyptsko-gudžarátská flotila překvapila Portugalce v přístavu Chaul. 4. června – Ludvík Jagellonský byl v Székesfehérváru korunován na uherského krále. 6. června – Maxmilián I. Habsburský byl poražen ve Friulii Benátskou republikou a byl nucen podepsat 3leté příměří a postoupit několik území Benátčanům. 13. července – Proběhla bitva u Orši. 23. července – Španělé pod velením Pedra Navarra dobyli Peñón de Vélez de la Gomera. prosinec – Michelangelo Buonarroti začal malovat strop Sixtinské kaple. 10. prosince – V Cambrai bylo uzavřeno spojenectví mezi Ludvíkem XII., Maxmiliánem I., papežem Juliem II. a Ferdinandem II. – tzv. cambraiská liga, proti Benátské republice. Probíhající události 1508–1516 – Válka ligy z Cambrai Narození Česko 1. května – Zigmund Antoch z Helfenberka, český filosof a matematik († 1. května 1552) Svět 17. března – Násiruddín Humájún, druhý mughalský císař († 27. ledna 1556) 9. června – Primož Trubar, slovinský církevní reformátor († 28. června 1586) 30. listopadu – Andrea Palladio, italský renesanční architekt († 19. srpna 1580) neznámé datum Pieter Aertsen, nizozemský malíř († 1575) Císařovna Čchen (Ťia-ťing), mingská císařovna, manželka Ťia-ťinga († 1528) Jean Durat, francouzský básník Čchien Ku, čínský malíř († 1578) William Turner, anglický ornitolog a botanik († 7. července 1568) Andrés de Urdaneta, španělský mořeplavec, kněz a astronom († 3. června 1568) Mikuláš Šubič Zrinský, chorvatský a uherský vojevůdce († 7. září 1566) Anna de Pisseleu d'Heilly, titulární milenkou Františka I. Francouzského († 1580) Úmrtí 18. března – Albrecht IV. Bavorský, bavorsko-mnichovský vévoda (* 15. prosince 1447) 24. května – Lodovico Sforza, vévoda milánský 23. září – Beatrix Neapolská, manželka králů Matyáše Korvína a Vladislava Jagellonského (* 16. listopadu 1457) 10. října – Ján III. Turzo, kremnický komorský hrabě a podnikatel (* 30. dubna 1437) 25. listopadu – Uršula Braniborská, princezna braniborská (* 25. září 1450) 10. prosince – René II. Lotrinský, první lotrinský vévoda (* 2. května 1451) ? – Izák Abrabanel, židovský filozof (* 1437) Hlavy států České království – Vladislav Jagellonský Svatá říše římská – Maxmilián I. Papež – Julius II. Anglické království – Jindřich VII. Tudor Francouzské království – Ludvík XII. Benátská republika – dóže Leonardo Loredan Kalmarská unie – Jan I. Dánský Polské království – Zikmund I. Starý Uherské království – Vladislav Jagellonský Perská říše – Ismail I. Externí odkazy 16. století
2528	https://cs.wikipedia.org/wiki/1513	1513	Události 7. červenec – blahořečen František z Pauly vstup (polo)kantonů Appenzell Ausserrhoden a Appenzell Innerrhoden do Švýcarské federace Martin Luther začíná kázat Bednáři litoměřičtí zahájili stávku, která však ztroskotala. Původce stávky byl vyhnán z města. Ostatní mistři byli přinuceni podepsat revers, že se něco podobného nebude již nikdy opakovat, jinak že propadnou trestu 100 kop grošů míšeňských, začaž se muselo zaručiti 12 nejzámožnějších bednářů. Probíhající události 1508–1516 – Válka ligy z Cambrai 1510–1514 – Hvarské povstání 1512–1517 – Pátý lateránský koncil Vědy a umění začíná vycházet Komplutenská polyglota Niccolò Machiavelli napsal Vladaře (vyšel 1532) a začal psát Rozpravy nad prvními deseti knihami Tita Livia (dopsány 1519, vydány 1531) vznikla mapa Piriho Reise Narození 3. března – Tahmásp I., perský šáh z dynastie Safíovců († 14. května 1576) 24. září – Kateřina Sasko-Lauenburská, švédská královna († 23. září 1535) ? – Elizabeth Seymour, pravděpodobné datum ? – Džíva Gósvámí, indický básník a filosof († 1598) ? – Jiří Hartman I. z Lichtenštejna, kníže († 12. července 1562) Úmrtí Česko 3. listopadu – Augustin Olomoucký, český spisovatel (* 1467) 4. listopadu – Oldřich III. z Rožmberka, český šlechtic (* 17. ledna 1471) Svět 20. února – Jan I. Dánský, dánský, norský a švédský král (* 2. února 1455) 21. února – Julius II., papež 13. března – Şehzade Korkut, syn osmanského sultána Bajezida II. (* 1467 nebo 1469) 9. září – Jakub IV. Skotský, král skotský (* 17. března 1473) Objevy 25. září španělský mořeplavec Vasco Núñez de Balboa překročil panamskou šíji a jako první Evropan spatřil Tichý oceán . Hlavy států České království – Vladislav Jagellonský Svatá říše římská – Maxmilián I. Papež – Julius II. – Lev X. Anglické království – Jindřich VIII. Tudor Francouzské království – Ludvík XII. Polské království – Zikmund I. Starý Uherské království – Vladislav Jagellonský Litevské knížectví – Zikmund I. Starý Moskevská Rus – Vasilij III. Perská říše – Ismail I. Externí odkazy 16. století
2533	https://cs.wikipedia.org/wiki/1518	1518	Události 25. května – 26. května 22:46–05:07 UTC – přechod Venuše přes sluneční kotouč; cyklus nabývá dnešní podoby, kdy během 243 let proběhnou dvě dvojice přechodů, což potrvá až do roku 2854 První tištěná mapa Čech – Klaudyánova mapa zahájena výroba prostějovské starorežné Narození Česko 13. února – Antonín Brus z Mohelnice, velmistr Křižovníků s červenou hvězdou, biskup vídeňský a arcibiskup pražský († 15. srpna 1580) Svět 3. června – Li Š'-čen, čínský lékař, farmakolog a přírodovědec († 1593) 29. září – Tintoretto, italský malíř († 31. května 1594) ? – Thomas Gresham, anglický obchodník a finančník, zakladatel londýnské Královské burzy († 21. listopadu 1579) Úmrtí 20. listopadu – Pierre de La Rue, franko-vlámský renesanční skladatel (* 1460) ? – Cima da Conegliano, italský malíř (* 1459) ? – Erasmus Grasser, německý pozdně gotický řezbář, sochař a architekt (* 1450) Hlavy států České království – Ludvík Jagellonský Moravské markrabství – Ludvík Jagellonský Svatá říše římská – Maxmilián I. Bavorské vévodství – Ludvík X. z Landshutu Papež – Lev X. Benátská republika – Leonardo Loredan Neapolské království – Karel IV. Švédské království – regent Sten Sture Dánské království – Kristián II. Norské království – Kristián II. Anglické království – Jindřich VIII. Tudor Skotské království – Jakub V. Francouzské království – František I. Polské království – Zikmund I. Starý Uherské království – Ludvík Jagellonský Perská říše – Ismail I. Externí odkazy Španělsko – Jana I. Kastilská 16. století
2538	https://cs.wikipedia.org/wiki/1523	1523	Události 20. ledna – Kristián II. Dánský byl donucen abdikovat jako král dánský a norský 6. června – Gustav I. Vasa se stává švédským králem a Švédsko se definitivně osamostatňuje na Dánsku 19. listopadu – Klement VII. je zvolen 219. papežem povstání rytířů v Německu Probíhající události 1521–1523 – Válka za nezávislost Švédska Narození Česko 20. února – Jan Blahoslav, český spisovatel, teolog, historik a biskup Jednoty bratrské († 24. listopadu 1571) 12. května – Oldřich Prefát z Vlkanova, český spisovatel, matematik, astronom a cestovatel († 26. červenec 1565) 21. prosince – Tomáš Mitis z Limuz, český básník († 31. ledna 1591) Svět 29. ledna – Enea Vico, italský rytec († 18. srpna 1567) 17. března – Giovanni Francesco Commendone, italský kardinál a diplomat († 26. prosince 1584) 21. března – Kašpar Eberhard, německý luterský teolog a pedagog († 20. října 1575) 5. dubna – Blaise de Vigenère, francouzský diplomat a kryptografr († 19. února 1596) 5. června – Markéta Francouzská, francouzská princezna († 15. září 1574) 18. října – Anna Jagellonská, polská královna a litevská velkokněžna († 9. září 1596) Neznámé datum Francesco Terzio, italský malíř († 20. srpna 1591) Gabriele Falloppio, italský lékař a anatom († 9. října 1562) Giovanni Stradano, vlámský umělec († 2. listopadu 1605) Úmrtí 13. srpna – Gerard David, holandský malíř (* ?1460) 29. srpna – Ulrich von Hutten, německý učenec, básník a reformátor (* 21. dubna 1488) 14. září – Hadrián VI., papež (* 2. března 1459) 9. října – Petr IV. z Rožmberka, český šlechtic a hejtman království českého (* 17. ledna 1462) 16. října – Luca Signorelli, italský renesanční malíř (* 1445) Neznámé datum Matija Ivanić, hvarský sedlák (* okolo 1445) Perugino, italský malíř (* okolo 1450) Hlavy států České království – Ludvík Jagellonský Svatá říše římská – Karel V. Papež – Hadrián VI. – Klement VII. Anglické království – Jindřich VIII. Tudor Francouzské království – František I. Polské království – Zikmund I. Starý Uherské království – Ludvík Jagellonský Španělské království – Karel V. Burgundské vévodství – Karel V. Osmanská říše – Sulejman I. Perská říše – Ismail I. Externí odkazy 16. století
2543	https://cs.wikipedia.org/wiki/1528	1528	Události Ferdinand I. zakázal svolávání krajských sjezdů (tzv. sněmíků) bez svolení krále. Zakázáno je i svolávání velkých obcí. dobyvatel Hernán Cortés přivezl do Španělska ze země Aztéků v Mexiku kakao, čokoládové placky a semena kakaovníku Usnesením bylo nařízeno, že „děvečkám svobodným nemá šenku vinného ani pivního dopuštěno býti, nýbrž do dvú nedělí se jim šenk vyzdvihuje pod trestem 1 kopy míšeňské“. Narození Česko 14. listopadu – Jaroslav z Pernštejna, český šlechtic († 27. července 1560) ? – Mordechaj Maisel, primas Židovského města pražského († 13. března 1601) ? – Lazar Ercker ze Schreckenfelsu, nejvyšší hormistr království Českého († 6. ledna 1594) Svět 29. února – Albrecht V. Bavorský, vévoda bavorský († 24. října 1579) 21. června – Marie Španělská, španělská infantka a jako manželka Maxmiliána II. císařovna, královna česká, uherská, chorvatská a slavonská († 1603) 7. července – Anna Habsburská, rakouská arcivévodkyně a bavorská vévodkyně († 1590) 16. listopadu – Jana III. Navarrská, královna navarrská († 9. června 1572) ? – Micuhide Akeči, japonský válečník († 2. července 1582) ? – Federico Barocci, italský malíř († 30. září 1612) ? – Pedro da Fonseca, portugalský teolog a filozof († 4. listopadu 1599) ? – Paolo Veronese, italský renesanční malíř († 19. dubna 1588) Úmrtí Česko 11. prosince – Lukáš Pražský, český teolog a biskup Jednoty bratrské (* asi 1460) Svět 10. března – Balthasar Hubmaier, německý anabaptistický teolog (* nejspíše 1485) 6. dubna – Albrecht Dürer, německý malíř (* 21. května 1471) 3. května – Clarise Medicejská, italská šlechtična (* 1493) 4. května – Bernhard Strigel, německý malíř pozdní gotiky a rané renesance (* kolem 1460) 31. srpna – Matthias Grünewald, německý renesanční malíř (* asi 1470) ? – Císařovna Čchen (Ťia-ťing), mingská císařovna, manželka Ťia-ťinga (* 1508) ? – Pánfilo de Narváez, španělský conquistador a cestovatel (* 1470) ? – Giovanni da Verrazzano, italský (florentský) mořeplavec, cestovatel a objevitel (* 1485) Hlavy států České království – Ferdinand I. Svatá říše římská – Karel V. Papež – Klement VII. Anglické království – Jindřich VIII. Tudor Francouzské království – František I. Polské království – Zikmund I. Starý Uherské království – Ferdinand I. – Jan Zápolský Španělské království – Karel V. Burgundské vévodství – Karel V. Portugalsko – Jan III. Portugalský Dánsko, Norsko – Frederik I. Dánský Švédsko – Gustav I. Vasa Osmanská říše – Sulejman I. Perská říše – Tahmásp I. Externí odkazy 16. století
2548	https://cs.wikipedia.org/wiki/1533	1533	Události Francisco Pizarro dobývá říši Inků. Kateřina Medicejská přijela do Paříže provdat se za Jindřicha II. a přivezla si z rodné Itálie své vynikající kuchaře, kteří se ihned pustili do zdokonalování francouzské kuchyně Narození Česko 24. února – Petr Codicillus z Tulechova, český humanista, matematik, astronom a básník († 29. října 1589) ? – Tobiáš Závorka Lipenský, moravský luterský kazatel a spisovatel († 1612) ? – Václav Šturm, český jezuita, kněz a spisovatel († 27. dubna 1601) Svět 2. ledna – Johann Major, německý evangelický teolog, humanista a básník († 16. března 1600) 15. ledna – Kateřina Habsburská, rakouská arcivévodkyně a jako manželka Zikmunda II. Augusta polská královna († 28. února 1572) 28. února – Michel de Montaigne, francouzský renesanční myslitel a humanista († 23. září 1592) 8. dubna – Claudio Merulo, italský renesanční hudební skladatel a varhaník († 4. května 1604) 24. dubna – Vilém I. Oranžský, nizozemský šlechtic a místodržitel, organizátor nizozemské revoluce proti španělskému režimu († 1592) 7. srpna – Alonso de Ercilla, španělský básník a voják († 29. října 1596) 7. září – Alžběta I., anglická královna († 24. března 1603) 27. září – Štěpán Báthory, polský král a velkokníže litevský († 1586) 13. prosince – Erik XIV. Švédský, švédský král († 26. února 1577) ? – Balthasar Kademann, německý protestantský teolog († 17. října 1607) Úmrtí 15. března – Jan Pašek z Vratu, český patricij, vůdce sjednocených pražských měst (* před 1470) 10. dubna – Frederik I. Dánský, dánský a norský král (* 1471) 25. června – Marie Tudorovna, anglická princezna a jako manželka Ludvíka XII. francouzská královna (* 1496) 6. července – Ludovico Ariosto, italský renesanční básník (* 1474) 8. srpna – Lucas van Leyden, nizozemský malíř a rytec (* 1494) 26. srpna – Atahualpa, poslední císař Incké říše (* 1502) 20. září – Veit Stoss, německo-polský gotický sochař, malíř a grafik (* 1448) 4. prosince – Vasilij III., velkokníže moskevský (* 1479) Hlavy států České království – Ferdinand I. Svatá říše římská – Karel V. Papež – Klement VII. Anglické království – Jindřich VIII. Tudor Francouzské království – František I. Polské království – Zikmund I. Starý Uherské království – Ferdinand I. – Jan Zápolský Španělské království – Karel V. Burgundské vévodství – Karel V. Osmanská říše – Sulejman I. Perská říše – Tahmásp I. Externí odkazy 16. století
2553	https://cs.wikipedia.org/wiki/1538	1538	Rok 1538 (MDXXXVIII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal úterým. Podle islámského kalendáře započal dne 9. června rok 945. Podle židovského kalendáře se přelomily roky 5298 a 5299. Události 24. únor – mezi Ferdinandem I. (budoucím císařem) a Osmanskou říší byla uzavřena dohoda o Nagyváradu. Za krále Východního Uherska byl uznán Jan Zápolský, zatímco králem na severu a západě Uherska byl uznán Ferdinand. Mimo jiné tím zajistil dědictví pro své potomky. 26. dubna – Bitva u Las Salinas: Diego de Almagro byl poražen Franciscem Pizarrem, který poté začal obléhat město Cusco 18. června – Příměří v Nice: mezi císařem Karlem V. a francouzský králem Františkem I. byl uzavřen mír 19. června – Rušení anglických klášterů: nově založený klášter Bisham Abbey byl rozpuštěn 6. srpna – Gonzalo Jimenéz de Quesada zakládá v Bolívii hlavní město Bogatá 28. září – Bitva u Prevezy: osmanská flotila pod vedení sultána Sulejmana I. a kapitána Hayreddina Barbarossy poráží vojsko římského císaře Karla V. 29. září – 6. října: probíhá poslední významná erupce Campi Flegrei v Itálii, při kterém vznikla sopka Monte Nuevo 28. října – v Novém světě je založena první univerzita - Univerzita Sv. Tomáše Akvitánského - konkrétně na ostrově Hispaniola 17. prosince – papež Pavel III. vyloučil anglického krále Jindřicha VIII. z římskokatolické církve Narození Česko ? – Martin Medek z Mohelnice, velmistr Křižovníků s červenou hvězdou a arcibiskup pražský († 2. února 1590) Svět 25. března – Christopher Clavius, německý jezuitský matematik a astronom, člen komise na reformu kalendáře († 1612) 24. dubna – Vilém I. Gonzaga, španělský šlechtic, vévoda z Mantovy a Montferratu († 14. srpna 1587) 12. srpna – Marie z Guimarães, portugalská infantka († 7. září 1577) 2. října – Karel Boromejský, italský kardinál a svatý († 1584) 31. října – Caesar Baronius, kardinál, zakladatel moderní katolické církevní historiografie († 30. června 1607) 16. listopadu – Turibius z Mongroveja, španělský inkvizitor a arcibiskup († 23. března 1606) 10. prosince – Giovanni Battista Guarini, italský básník, dramatik a diplomat († 7. října 1612) ? – Antonio Abondio, italský medailér († 22. května 1591) ? – Stanisław Górka, poznaňský vojvoda († 23. října 1592) ? – Udžimasa Hódžó, vůdce klanu Hódžó († 10. srpna 1590) ? – Motočika Čósokabe, japonský daimjó období Sengoku († 11. července 1599) ? – Erasmus Habermehl, vynálezce a konstruktér hodin, astronomických a geodetických přístrojů († 15. listopadu 1606) ? – Emerich III. Forgáč, uherský baron († 1599) ? – Matthias de l'Obel, vlámský botanik a lékař († 3. března 1616) Úmrtí Česko 7. června – Jindřich Sup z Fulštejna, římskokatolický kněz a kanovník olomoucké kapituly (* ?) ? – Tomáš z Litoměřic, český zvonař (* ?) Svět 8. ledna – Beatrix Portugalská, savojská vévodkyně a hraběnka z Asti (* 31. prosince 1504) 12. února – Albrecht Altdorfer, německý renesanční malíř, rytec a stavitel (* kolem 1480) 4. dubna – Jelena Glinská, matka cara Ivana Hrozného (* asi 1510) 8. července – Diego de Almagro, španělský conquistador (* 1475) 10. července – Hafsa Sultan, osmanská princezna (* cca 1500) ? – Estevam Gomes, portugalský kartograf a mořeplavec (* 1483) ? – Hans Daucher, německý renesanční řezbář (* 1486) ? – Hatice Sultan, osmanská princezna, dcera sultána Selima I. a jeho manželky Ayşe Hafsa Sultan, manželka velkovezíra Ibrahima Paşi (* okolo 1494) ? – Císařovna vdova Ťiang, čínská císařovna (* ?) ? – Sü Lin, čínský dramatik, básník a malíř (* 1462) Hlavy států České království – Ferdinand I. Svatá říše římská – Karel V. Papež – Pavel III. Anglické království – Jindřich VIII. Tudor Francouzské království – František I. Polské království – Zikmund I. Starý Uherské království – Ferdinand I. – Jan Zápolský Španělské království – Karel V. Burgundské vévodství – Karel V. Osmanská říše – Suleyman I. Perská říše – Tahmásp I. Externí odkazy 16. století
2558	https://cs.wikipedia.org/wiki/1543	1543	Události Přechod vlastnických práv osady Nová Ves (předchůdce dnešního lázeňského městečka Lázně Bělohrad) prostřednictvím nákupu Jindřichem Škopkem z Bílých Otradovic Mikuláš Koperník publikoval v Norimberku krátce před svou smrtí stěžejní dílo De revolutionibus orbium coelestium, ve kterém popřel tehdejší tezi, že Slunce obíhá kolem Země. Narození 31. ledna – Iejasu Tokugawa, japonský vládce († 1. června 1616) 18. února – Karel III. Lotrinský, vévoda lotrinský († 14. května 1608) ? – Anselmo Marzato, italský kardinál († 17. srpna 1607) ? – Michele Ruggieri, italský misionář, sinolog († 11. května 1607) ? – Sönam Gjamccho, 3. tibetský dalajlama († 1588) ? – Domenico Fontana, italský architekt, malíř a sochař († 28. června 1607) ? – Heinrich Bocksberger, rakouský renesanční malíř († 1600) ? – William Byrd, anglický resenesanční hudební skladatel († 4. července 1623) Úmrtí Česko 16. listopadu – Brikcí z Licka, český právník, politik a mistr pražské univerzity (* 1488) Svět 3. ledna – Juan Rodriguez Cabrillo, portugalský mořeplavec v španělských službách (* asi 1499) 24. května – Mikuláš Koperník, polský astronom, matematik, právník, stratég a lékař, římskokatolický duchovní a tvůrce heliocentrické (sluncestředné) teorie (* 1473) 7. listopadu – Şehzade Mehmed, syn osmanského sultána Sulejmana I. (* 31. října 1521) 29. listopadu – Hans Holbein mladší, německý renesanční malíř a grafik (* 1498) Hlavy států České království – Ferdinand I. Svatá říše římská – Karel V. Papež – Pavel III. Anglické království – Jindřich VIII. Tudor Francouzské království – František I. Polské království – Zikmund I. Starý Uherské království – Ferdinand I. Španělské království – Karel V. Portugalsko – Jan III. Portugalský Burgundské vévodství – Karel V. Dánsko – Kristián III. Dánský Švédsko – Gustav I. Vasa Rusko – Ivan IV. Osmanská říše – Sulejman I. Perská říše – Tahmásp I. Externí odkazy 16. století
2563	https://cs.wikipedia.org/wiki/1548	1548	Události 20. ledna zřídil Ferdinand I. svým reskriptem radu nad apelacemi známou také jako apelační soud. v Lisabonském přístavu byly vyloženy první „sladké“ pomeranče, přivezené z jižní Číny z východní Indie poprvé dovezena majoránka Probíhající události 1545–1563 – Tridentský koncil Narození 5. ledna – Francisco Suárez, španělský teolog, jezuita a filozof, zakladatel druhé (španělské) scholastiky († 1617) květen – Karel van Mander, holandský malíř († 2. září 1606) 8. května – Giacomo Boncompagni, nelegitimní syn papeže Řehoře XIII. († 18. srpna 1612) ? – Giordano Bruno, italský astronom a filozof († 17. února 1600) ? – Giulio Cesare Polerio, italský šachový mistr († 1612) ? – Tomás Luis de Victoria, španělský hudební skladatel († 27. srpna 1611) ? – Bianca Cappello, toskánská velkovévodkyně († 17. října 1587) ? – Simon Stevin, vlámský matematik, fyzik a inženýr († 1620) ? – Kateřina Klévská, vévodkyně de Guise († 11. května 1633) Úmrtí Česko 2. srpna – Jindřich II. Minsterberský, minsterberský, olešnický a bernštatský kníže z minsterberské větve pánů z Poděbrad (* 1507) 8. září – Jan IV. z Pernštejna, kladský hrabě, moravský zemský hejtman, vůdce české stavovské nekatolické opozice (* 14. listopadu 1487) Svět 1. dubna – Zikmund I. Starý, polský král a litevský velkokníže (* 1467) 3. června – Juan de Zumárraga, první mexický biskup (* 1468) 18. června – Pascual de Andagoya, španělský mořeplavec (* 1495) 6. června – João de Castro, portugalský důstojník, mořeplavec a hydrolog (* 1500) 2. srpna – Jindřich II. Minsterberský, šlechtic z minsterberské větve pánů z Poděbrad (* 29. března 1507) 5. září – Kateřina Parrová, šestá žena Jindřicha VIII. (* 1512) ? – Üveys Paša, osmanský princ a syn sultána Selima I. (* 1512) Hlavy států České království – Ferdinand I. Svatá říše římská – Karel V. Papež – Pavel III. Anglické království – Eduard VI. Francouzské království – Jindřich II. Polské království – Zikmund I. Starý – Zikmund II. August Uherské království – Ferdinand I. Španělské království – Karel V. Burgundské vévodství – Karel V. Osmanská říše – Sulejman I. Perská říše – Tahmásp I. Externí odkazy 16. století
2568	https://cs.wikipedia.org/wiki/1553	1553	Události Probíhající události 1545–1563 – Tridentský koncil Narození 22. ledna – Terumoto Móri, daimjó – hlava klanu Móri († 27. dubna 1625) 29. dubna – Albrecht Fridrich Pruský, pruský vévoda († 27. srpna 1618) 30. dubna – Luisa Lotrinská, francouzská královna jako manželka krále Jindřicha II. († 29. ledna 1601) 14. května – Královna Margot, francouzská princezna a jako manželka Jindřicha IV. francouzská a navarrská královna († 27. března 1615) 15. června – Arnošt Habsburský, rakouský arcivévoda a štýrsky regent, syn císaře Maxiliána II. († 1595) 13. prosince – Jindřich IV., francouzský a navarrský král († 1610) Úmrtí Česko 9. září – Jan Dubravius, český historik, spisovatel (* kolem 1486) 11. září – Zdiskav Berka z Dubé a Lipé, český hofmistr, sudí a šlechtic (* kolem 1467/1470) 2. října – Jan IV. Zajíc z Hazmburka, český šlechtic (* 1486) Svět 31. ledna – Jiří II. Minsterbersko-Olešnický, minsterbersko-olešnický kníže z rozrodu pánů z Poděbrad (* 1512) 19. února – Erasmus Reinhold, německý astronom a matematik (* 22. října 1511) 9. dubna – Francois Rabelais, francouzský spisovatel (* 1494) 18. března – Václav Hájek z Libočan, český spisovatel (* ?) 6. července – Eduard VI., anglický král z rodu Tudorovců (* 12. října 1537) 9. července – Mořic Saský, saský vévoda a kurfiřt (* 1521) 8. srpna – Girolamo Fracastoro, italský lékař, filosof a básník (* 1478) 6. října – şehzade Mustafa, syn osmanského sultána Sulejmana Chána 16. října – Lucas Cranach starší, německý renesanční malíř, tiskař, obchodník a přítel M. Luthera (* 4. října 1472) 27. října – Michael Servetus, španělský teolog, lékař a kartograf (* 29. září 1511) 27. listopadu – Şehzade Cihangir, syn osmanského sultána Sulejmana I. (* 9. prosince 1531) 24. prosince – Pedro de Valdivia, španělský conquistador, první guvernér Chile (* 17. dubna 1497) ? – Cristóbal de Morales, španělský hudební skladatel (* 1500) Hlavy států České království – Ferdinand I. Svatá říše římská – Karel V. Papež – Julius III. Anglické království – Eduard VI. – Marie I. Krvavá Francouzské království – Jindřich II. Polské království – Zikmund II. August Uherské království – Ferdinand I. Španělské království – Karel V. Burgundské vévodství – Karel V. Osmanská říše – Sulejman I. Perská říše – Tahmásp I. Externí odkazy 16. století
2573	https://cs.wikipedia.org/wiki/1558	1558	Rok 1558 (MDLVIII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal sobotou. Podle židovského kalendáře došlo k přelomu let 5318 a 5319. Podle islámského kalendáře započal dne 24. října rok 966. Události Leden – Červen 7. ledna – Francouzská armáda vedená Františkem de Guise zabírá Calais, poslední město pod vlivem Anglie mimo Britské ostrovy. 22. ledna – V tento den začíná pětiletá Livonská válka. 2. února – V německém Durynsku byla založena Univerzita Jena. 5. února – Španělský vojevůdce Pedro de Avendaño spolu se šedesáti muži zajal Caupolicána, vládce regionu Araukánia (dnešní Chile) 8. března – Jan III. Švédský (v tuto dobu ještě vévoda) zakládá u Botnického zálivu město Pori (švédsky: Björneborg) 17. dubna – Zemřela oficiální manželka osmanského sultána Sulejmana I., Roxelana. Její místo ve správě harému zaujímá jejich dcera Mihrimah Sultan, která až do své smrti suplovala funkci Valide Sultan 24. dubna – Skotská královna Marie I. se provdala za dauphina Františka (později francouzského krále Františka II.) v Notre Damu. Červenec – Prosinec 13. července – Bitva u Gravelines: Španělské jednotky pod vedením Lamoraala Egmonta porážejí francouzské vojsko pod vedením Paula de Thermes 18. července – Město Tartu (dnešní Estonsko) připadá pod nadvládu Ruska 17. října – Polský král Zikmund II. August pověřil italského obchodníka žijícího v Krakově, aby zavedl v Polsku poštovní systém, který se stal předchůdcem Polské pošty. 17. listopadu – V Anglii začíná Alžbětinská éra; katolická královna Marie I. umírá a na trůnu ji střídá její mladá protestantská sestra Alžběta I., která vládla 44 let. Probíhající události 1545–1563 – Tridentský koncil 1558–1583 – Livonská válka Narození 15. června – Ondřej Rakouský, syn arcivévody Ferdinanda, kardinál a biskup kostnický († 12. listopadu 1600) 14. července – Gregorio Pagani, italský malíř z konce šestnáctého století († 3. prosince 1605) 19. srpna – František Bourbon-Conti, francouzský šlechtic († 3. srpna 1614) 12. října – Maxmilián III. Habsburský, velmistr Řádu německých rytířů, místodržící ve Štýrsku, syn císaře Maxmiliána II. († 1618) 6. listopadu – pokřtěn Thomas Kyd, anglický dramatik (pohřben 15. srpna 1594) neznámé datum leden nebo únor – Hendrik Goltzius, nizozemský grafik, kreslíř a malíř († 1. ledna 1617) Dirk Pietersz, holandský malíř († 1621) Michal Chrabrý, zakladatel rumunské státnosti († 9. srpna 1601) Anton Blasius Amon, rakouský františkán, zpěvák a hudební skladatel († 1590) Robert Greene, anglický spisovatel († 3. září 1592) Ótani Jošicugu, japonský samuraj († 21. října 1600) Čchen Ťi-žu, spisovatel, nakladatel, kaligraf a malíř pozdně mingského období († 1639) Úmrtí Česko 3. listopadu – Jan II., opat kanonie v Zábrdovicích (* ?) neznámé datum Albert Šlik, šlechtic (* 1490) Svět 18. února – Eleonora Habsburská, rakouská arcivévodkyně, kastilská princezna, sňatkem královna portugalská a posléze francouzská (* 15. listopadu 1498) 25. března – Marcos de Niza, španělský františkán a cestovatel v Americe (* 1495) 17. dubna – Roxelana, manželka osmanského vládce sultána Sulejmana (* 1506) 20. dubna – Johannes Bugenhagen, německý protestantský teolog (* 24. června 1485) 17. května Alberto Fontana, italský malíř (* 1518) Francisco de Sá de Miranda, portugalský šlechtic a básník (* 28. srpna 1481) 21. září – Karel V., císař, španělský král, vévoda burgundský a arcivévoda rakouský (* 24. února 1500) 18. října – Marie Habsburská, uherská, chorvatská a česká královna (* 17. září 1505) 21. října – Julius Caesar Scaliger, italský humanistický lékař a filolog (* 23. dubna 1484) 17. listopadu Marie I. Tudorovna, královna Anglie a Irska (* 18. února 1516) Reginald Pole, anglický římskokatolický kardinál (* 3. března 1500) 18. listopadu – Marie Habsburská, kastilská princezna, rakouská arcivévodkyně, sňatkem česká, uherská a chorvatská královna (* 18. srpna 1505) 15. prosince – Thomas Cheney, anglický politik, diplomat a dvořan (* 1485) neznámé datum Josef ha-Kohen, židovský lékař a historik (* 1496) Clément Janequin, francouzský renesanční hudební skladatel (* kolem 1485) Robert Recorde, velšský matematik a lékař (* 1510) Sanátana Gósvámí, indický filozof a guru (* 1488) Hlavy států České království – Ferdinand I. Svatá říše římská – Ferdinand I. Papež – Pavel IV., Anglické království – Marie I. Krvavá – Alžběta I. Francouzské království – Jindřich II. Polské království – Zikmund II. August Uherské království – Ferdinand I. Osmanská říše – Sulejman I. Perská říše – Tahmásp I. Externí odkazy 16. století
2578	https://cs.wikipedia.org/wiki/1563	1563	Události vydáno zřízení opolsko-ratibořské (kodifikace zemského práva pro knížectví slezské) Listopad: Tridentský koncil na svém 24. sezení jednajícím o reformě manželského práva rozhodl, že farář má vést knihu, do níž bude zapisovat jména snoubenců a svědků a den a místo uzavřeného sňatku. Počátek vedení matrik. Jiří Melantrich z Aventina v Praze vydává první německé vydání Mattioliho herbáře Probíhající události 1545–1563 – Tridentský koncil 1558–1583 – Livonská válka 1562–1598 – Hugenotské války 1563–1570 – Severská sedmiletá válka Narození Česko ? – Karel z Lamberka, arcibiskup pražský ([† 18. září 1612) Svět 1. června – Robert Cecil, 1. hrabě ze Salisbury, anglický státník a šlechtic († 24. května 1612) 9. července – Orazio Gentileschi, italský barokní malíř († 7. února 1639) 4. září – Wan-li, čínský císař († 18. srpna 1620) 8. listopadu – Jindřich II. Lotrinský, vévoda lotrinský († 31. července 1624) 20. listopadu – Žofie Württemberská, sasko-výmarská vévodkyně († 21. července 1590) ? – Mavro Orbini, jihoslovanský historik, († 1610) ? – Pedro Fernandes de Queirós, portugalský mořeplavec († 1615) ? – Kaspar Schwenckfeldt, slezský renesanční učenec († 1609) ? – Gracia Hosokawa, japonská samurajka († 25. srpna 1600) ? – Johannes Althusius, německý filozof († 12. srpna 1638) Úmrtí Česko Burian Osovský z Doubravice Svět 24. února – František de Guise, francouzský voják a politik (* 17. února 1519) 21. května – Martynas Mažvydas, litevský spisovatel (* 1510) 6. srpna – Kryštof z Gendorfu, důlní podnikatel, zakladatel města Vrchlabí (* 5. srpna 1497) 18. srpna – Étienne de La Boétie, francouzský právník, humanista a politický filozof (* 1. listopadu 1530) Hlavy států České království – Ferdinand I. Svatá říše římská – Ferdinand I. Papež – Pius IV. Anglické království – Alžběta I. Francouzské království – Karel IX. Polské království – Zikmund II. August Uherské království – Ferdinand I. Osmanská říše – Sulejman I. Perská říše – Tahmásp I. Externí odkazy 16. století
2583	https://cs.wikipedia.org/wiki/1568	1568	Události 23. dubna – bitvou u Rheindalenu začala osmdesátiletá válka Nobunaga Oda dobyl císařské město Kjóto Probíhající události 1558–1583 – Livonská válka 1562–1598 – Hugenotské války 1563–1570 – Severská sedmiletá válka 1568–1648 – Osmdesátiletá válka 1568–1648 – Nizozemská revoluce Narození Česko 15. srpna – Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic, nejvyšší kancléř Českého království († 16. června 1628) Svět 6. ledna – Richard Burbage, anglický herec († 13. března 1619) 2. února – Peter Révai, slovenský spisovatel, básník, zemský hodnostář († 4. června 1622) 9. března – Svatý Alois Gonzaga, patron studentů a mládeže († 21. června 1591) 5. dubna – Urban VIII., papež († 29. července 1644) 11. května – Kristián I. Anhaltský, kníže anhaltský, diplomat († 17. dubna 1630) 19. května – Galigai, maršálka z Ancre, soukojenkyně Marie Medicejské († 8. července 1617) 25. června – Gunilla Bielke, švédská královna († 19. června 1597) 5. září – Tommaso Campanella, italský filosof, teolog, astrolog a básník († 21. května 1639) 2. října – Marin Getaldić, chorvatský matematik a fyzik († 11. dubna 1626) ? – Nicolas Ager, francouzský botanik († 20. června 1634) ? – Jan Brueghel starší, belgický malíř († 13. ledna 1625) ? – Giuseppe Cesari, italský manýristický malíř († 3. června 1640) ? – Wej Čung-sien, eunuch ovládající čínského císaře Tchien-čchiho († 19. října 1627) ? – Michael Maier, německý lékař a rádce císaře Rudolfa II. Habsburského († ? 1622) Úmrtí Česko ? – Jan Dernschwam, báňský odborník a cestovatel (* 23. března 1494) Svět 15. ledna – Mikuláš Oláh, ostřihomský arcibiskup, místodržitel Uherska (* 10. ledna 1493) 20. března – Albrecht Braniborsko-Ansbašský, pruský kníže, poslední velmistr řádu německých rytířů v Prusku (* 16. května 1490) 13. května – Žofie Pomořanská, manželka dánského krále Frederika I. (* 1498) 3. června – Andrés de Urdaneta, španělský mořeplavec, kněz a astronom (* 1508) 5. června – Lamoraal Egmont, generál a flanderský státník (* 18. listopadu 1522) 7. července – William Turner, anglický ornitolog a botanik (* 1508) 24. července – Karel Španělský, nejstarší syn španělského krále Filipa II. (* 8. července 1545) 15. srpna – Svatý Stanislav Kostka, polský jezuita, patron Polska a studentů (* 28. října 1550) 21. srpna – Jean Parisot de La Valette, velmistr Maltézského řádu, zakladatel La Valletty (* ? 1494) 31. srpna – Humphrey Llwyd, velšský kartograf, historik a politik (* 1527) 3. října – Alžběta z Valois, španělská královna (* 2. dubna 1545) 4. října – Jacob Arcadelt, franko-vlámský renesanční hudební skladatel (* 1507) ? – Lozang Döndub, tibetský pančhenlama (* 1505) ? – Garcia de Orta, portugalský židovský lékař (* 1501) Hlavy států České království – Maxmilián II. Svatá říše římská – Maxmilián II. Papež – Pius V. Anglické království – Alžběta I. Francouzské království – Karel IX. Polské království – Zikmund II. August Uherské království – Maxmilián II. Osmanská říše – Selim II. Perská říše – Tahmásp I. Externí odkazy 16. století
2588	https://cs.wikipedia.org/wiki/1573	1573	1573 (MDLXXIII) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal čtvrtkem. Události 24. června – Vyhlášení a vydání zemského zřízení Těšínského knížectví. V Kutné Hoře založil Václav Dačický z Heslova na tvrzi Lorec dodnes existující pivovar. V Olomouci založena Univerzita císaře Františka, nyní Univerzita Palackého. V Chorvatsku byla potlačena Selská vzpoura. Probíhající události 1558–1583 – Livonská válka 1562–1598 – Hugenotské války 1568–1648 – Osmdesátiletá válka 1568–1648 – Nizozemská revoluce Narození 10. ledna – Simon Marius, německý astronom († 26. prosince 1624) 13. dubna – Kristina Holštýnsko-Gottorpská, švédská královna jako manželka Karla IX. († 1625) 17. dubna – Maxmilián I. Bavorský, bavorský vévoda, kurfiřt bavorský a falcký († 27. září 1651) 12. července – Pietro Carrera, italský kněz, malíř a šachista († 1647) 16. srpna – Anna Habsburská, polská a švédská královna jako manželka Zikmunda III. Vasy († 10. února 1598) ? – Juan Pablo Bonet, španělský kněz a pedagog, průkopník vzdělávání hluchých osob († 1633) ? – Johannes Junius, purkmistr v Bambergu, popraven za čarodějnictví († 6. srpna 1628) ? – Hideie Ukita, japonský daimjó († 17. prosince 1655) Úmrtí 14. února – Ján Silván, slovenský renesanční básník, hudebník a kazatel (* 1493) 13. května – Šingen Takeda, japonský vojevůdce (* 1. prosince 1521) 16. června – Anton Vrančič, ostřihomský arcibiskup (* 29. května 1504) 7. července – Jacopo Barozzi da Vignola, italský architekt (* 1507) 28. srpna – Nagamasa Azai, vůdce klanu Azai (* 1545) 7. září – Jana Španělská, rakouská arcivévodkyně, španělská infantka a historicky jediná žena mezi členy jezuitského řádu (* 1535) ? – Wen Pcheng, čínský malíř, kaligraf a rytec (* 1498) Hlavy států České království – Maxmilián II. Svatá říše římská – Maxmilián II. Papež – Řehoř XIII. Anglické království – Alžběta I. Francouzské království – Karel IX. Polské království – Jindřich z Valois Uherské království – Maxmilián II. Osmanská říše – Selim II. Perská říše – Tahmásp I. Externí odkazy 16. století
2593	https://cs.wikipedia.org/wiki/1578	1578	1578 (MDLXXVIII) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal středou. Podle židovského kalendáře došlo k přelomu let 5338 a 5339. Podle islámského kalendáře nastal dne 20. března rok 986. Události Leden – Červen 31. ledna – Bitva u Gembloux: Španělské jednotky pod vedením Juana de Austria a parmského vévody Alessandra Farnese poráží Holanďany. Farnese tak získává kontrolu nad francouzsky mluvícím Jižním Holandskem. 19. května – Japonský vládce provincie Ečigo, Kenšin Uesugi, umírá. Nezanechal po sobě žádné mužské potomky, pouze dva adoptované chlapce. Po bojích o následnictví se novým vůdcem klanu a provincie Ečigo stává Kagekacu Uesugi. 26. května – V Amsterdamu je ukončena katolická nadvláda a otevírají se zde znovu bohoslužby pro veřejnost. 31. května – Sir Martin Frobisher doplouvá z anglického Harwiche do kanadského Frobisher Bay a dokončuje svou třetí expedici. 11. června – Sir Humphrey Gilbert získává patent od anglické koruny k založení kolonie v Severní Americe Červenec – Prosinec Červenec – Sir Martin Frobisher oslavuje v Newfoundlandu první Díkuvzdání s původním americkým obyvatelstvem. Do Anglie odesílá spoustu rudy, která nakonec byla shledána jako bezcenný kov a v Londýně byla využita pouze jako silniční stavebnina. 4. srpna – Bitva u Alcácer Quibir v Severní Africe: Maurové porážejí portugalského krále Sebastiána, který byl toho dne zabit svým strýcem Jindřichem. Ten se po jeho smrti stává novým portugalským králem. 20. srpna - 6. září – Sir Francis Drake proplouvá se svou lodí Magalhãesovým průlivem. Loď je poté pojmenována Golden Hind. 1. října – Alessandro Farnese střídá ve vládě svého strýce Juana de Austria a stává se novým nizozemským místodržitelem. 21. října – Bitva u Wendenu: Rusové porážejí Švédy a obsazují město Polock 19. listopadu – Humphrey Gilbert a Walter Raleigh vyplouvají z anglického Plymouthu za účelem založení další kolonie na novém kontinentu. O šest měsíců později jsou však nuceni se vrátit. Probíhající události 1558–1583 – Livonská válka 1562–1598 – Hugenotské války 1568–1648 – Osmdesátiletá válka 1568–1648 – Nizozemská revoluce Narození Česko 6. listopadu – Maxmilián z Lichtenštejna, moravsko-rakouský šlechtic († 29. dubna 1643) neznámé datum Sezima z Vrtby, šlechtic, královský hofmistr a zakladatel hraběcí linie Vrtbů († 6. března 1648) Svět 7. ledna – Anežka ze Solms-Laubachu, hesensko-kasselská lankraběnka († 23. listopadu 1602) 18. března – pokřtěn Adam Elsheimer, německý malíř († 11. prosince 1610) 1. dubna – William Harvey, anglický lékař, anatom a fyziolog, objevitel krevního oběhu († 3. června 1657) 14. dubna – Filip III. Španělský, španělský král († 31. března 1621) 2. července – Jean Guiton, francouzský hugenotský politik, obchodník a námořní velitel († 15. března 1654) 9. července – císař Ferdinand II. († 15. února 1637) 31. července – Kateřina Belgica Nasavská, hraběnka z Hanau-Münzenberg († 12. dubna 1648) 5. srpna – Charles d'Albert, vévoda de Luynes, francouzský politik, oblíbenec krále Ludvíka XIII. († 15. prosince 1621) 8. srpna – Matteo Rosselli, italský barokní malíř († 18. ledna 1650) 25. srpna – Henri II. de Rohan, francouzský vojevůdce, přední vůdce hugenotů († 13. dubna 1638) 1. října – Svatý Fidel ze Sigmaringy, německý katolický kněz a mučedník († 24. dubna 1622) 4. listopadu – Wolfgang Vilém Neuburský, německý šlechtic († 20. března 1653) 21. listopadu – Francesco Ingoli, italský kněz, církevní právník a astronom († 24. dubna 1649) neznámé datum 17. března nebo 17. srpna – Francesco Albani, italský barokní malíř († 4. října 1660) Giovanni Battista Caracciolo, italský malíř († 1635) Svatý Fidel ze Sigmaringy, katolický kněz a mučedník († 24. dubna 1622) François Ravaillac, vrah francouzského krále Jindřicha IV. († 27. května 1610) Hieronymus Francken II., vlámský malíř († 1623) Úmrtí Česko 6. února – Jan XVIII. Mezoun z Telče, olomoucký biskup (* asi 1542) 6. března – Zbyněk Berka z Dubé, český šlechtic a velkopřevor (* před rokem 1518) 9. listopadu – Mořic Šlik, šlechtic (* ?) Svět 5. ledna – Giulio Clovio, italský malíř miniatur a iluminátor rukopisů (* 1498) 12. ledna – Kateřina Habsburská, portugalská královna (* 14. ledna 1507) 21. ledna – Pijali Paša, osmanský vezír a admirál (* cca 1515) 25. ledna – Mihrimah Sultan, jediná dcera osmanského sultána Sulejmana I. (* 21. března 1522) 3. března – Sebastiano Venier, vojevůdce a dóže benátský (* okolo 1496) 9. března – Václav Habsburský, rakouský arcivévoda (* 9. března 1561) 11. dubna – Johana Habsburská, toskánská vévodkyně, dcera císaře Ferdinanda I. (* 24. ledna 1547) 14. dubna – James Hepburn, skotský protestantský šlechtic (* cca 1534) 19. května – Kenšin Uesugi, japonský vládce (* 18. února 1530) 4. června – Charles de Berlaymont, nizozemský politik (* 1510) 8. června – Jacques de Lévis, hrabě de Caylus, jeden z tzv. mignons krále Jindřicha III. Francouzského (* 1554) 2. července – Thomas Doughty, anglický šlechtic, voják, učenec (* 1545) 4. srpna – Sebastián I. Portugalský, portugalský král (* 20. ledna 1554) 11. srpna – Pedro Nunes, portugalský matematik a kosmograf (* 1502) 10. září – Pierre Lescot, francouzský architekt (* 1515) 22. září – Václav Habsburský, syn císaře Maxmiliána II. (* 9. března 1561) 1. října – Juan de Austria, levoboček císaře Karla V., guvernér Španělského Nizozemí (* 24. února 1547) 18. listopadu – Ferdinand Habsburský, syn Filipa II. Španělského (* 4. prosince 1571) neznámé datum Čchien Ku, čínský malíř (* 1508) Kao Kung, čínský politik v říši Ming (* 1513) Azaria dei Rossi, italsko-židovský učenec a historik (* cca 1513) Hlavy států Střední Evropa České království – Rudolf II. (1576–1611) Polsko-litevská unie – Štěpán Báthory (1576–1586) Pruské vévodství – Albrecht Fridrich Pruský (1568–1618) Uherské království – Rudolf II. (1576–1611) Balkán Černohorské knížecí biskupství – Pahomije II (1569–1579) a Gerasim (1575–1582) Chorvatské království – Rudolf II. (1576–1611) Republika Dubrovník – Božo Prucolo (1577–1578), Jako Antuna Benesse (1578–1579) Britské ostrovy Anglické království – Alžběta I. (1558–1603) Irské království – Alžběta I. (1558–1603) Skotské království – Jakub I. Stuart (1567–1625) Francie Anjou – Jindřich III. Francouzský (1574–1589) Auvergne – Kateřina Medicejská (1524–1589) Francouzské království – Jindřich III. Francouzský (1574–1589) Maine – Karel II. Lotrinský (1573–1611) Monako – Honoré I. (1523–1581) Nevers – Henrietta Klévská (1564–1601) Itálie Benátská republika – Nicolò da Ponte (1578–1585) Maltští rytíři – Mathurin Romegas (1577–1581) Mantovské vévodství – Vilém I. Gonzaga (1550–1587) Modenské vévodství – Alfons II. d'Este (1559–1597) Neapolské království – Filip II. Španělský (1554–1598) Papež – Řehoř XIII. (1572–1585) Parmské vévodství – Ottavio Farnese (1556–1586) San Marino – Ippolito Gombertini, Francesco Giannini, Liberio Gabrielli, Ascanio Belluzzi Sicilské království – Filip II. Španělský (1554–1598) Svatá říše římská – Rudolf II. (1576–1611) Toskánské velkovévodství – František I. Medicejský (1574–1587) Pyrenejský poloostrov Andorra – Jindřich IV. Francouzský (1572–1610) a Miquel Jeroni Morell (1578–1579) Navarrské království – Jindřich IV. Francouzský (1572–1610) Portugalské království – Sebastián I. (1557–1578); Jindřich I. (1578–1580) Španělské království – Filip II. Španělský (1556–1598) Skandinávie Dánsko-Norsko – Frederik II. Dánský (1559–1588) Šlesvicko – Frederik II. Dánský (1559–1588) Švédsko – Jan III. Švédský (1568–1592) Východní Evropa Krymský chanát – Mehmed II. Giray (1577–1584) Moldavsko – Ivan Pidkov (1577–1578) Ruské carství – Ivan IV. Hrozný (1547–1584) Sedmihradské knížectví – Štěpán Báthory (1576–1586) Valašské knížectví – Kateřina Salvaresso (1577–1583) Blízký Východ, Eurasie a Asie Osmanská říše – Murad III. (1574–1595); velkovezír Sokollu Mehmed Paša (1565–1579) Perská říše – Muhammad Chodábende (1578–1587) Externí odkazy 16. století
2598	https://cs.wikipedia.org/wiki/1583	1583	1583 (MDLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou. Události 5. srpna – Sir Humphrey Gilbert založil první britskou kolonii v Severní Americe (dnes St. John's). 16. října – Rudolf II. přesídlil do Prahy pravoslavný Jeruzalémský koncil Město Třebíč obdrželo městské zřízení, městská rada se tak stala nástrojem vrchnosti. Probíhající události 1558–1583 – Livonská válka 1562–1598 – Hugenotské války 1568–1648 – Osmdesátiletá válka 1568–1648 – Nizozemská revoluce Narození Česko 14. září – Albrecht z Valdštejna, český vojevůdce a politik († 25. února 1634) ? – Pavel Stránský ze Stránky u Zap, český exulantský spisovatel († 1657) ? – Pavel Skála ze Zhoře, český exulantský spisovatel a historik († po r. 1640) Svět 8. dubna – Mikuláš Esterházi, uherský šlechtic († 11. září 1645) 10. dubna – Hugo Grotius, holandský právník, dramatik a básník († 28. srpna 1645) 16. června – Axel Oxenstierna, švédský politik († 28. srpna 1654) 10. července – Pavel Skála ze Zhoře, český exulantský spisovatel a historik († 1640) 21. srpna – Eleonora Pruská, pruská princezna, braniborská kurfiřtka († 9. dubna 1607) 14. září – Albrecht z Valdštejna, český šlechtic a vojevůdce († 1634) 9. září – Girolamo Frescobaldi, italský hudební skladatel a varhaník († 1. března 1643) 25. prosince – Orlando Gibbons, anglický renesanční skladatel a varhaník († 5. června 1625) ? – Jan Jiří z Arnimu, saský polní maršál († 28. dubna 1641) ? – Philip Massinger, anglický dramatik († 17. března 1640) ? – Pieter Lastman, holandský malíř († 4. dubna 1633) ? – Juraj III. Druget, uherský šlechtic († 21. červen 1620) Úmrtí Česko 23. března – Matěj Dvorský z Hájku, český teolog, rektor Univerzity Karlovy (* 1520) Svět 25. dubna – Anna Marie Bádenská, manželka Viléma z Rožmberka (* 22. května 1562) 6. července – Edmund Grindal, arcibiskup z Canterbury (* 1519) 25. července – Pietro Berno, švýcarský jezuitský misionář (* 1552) 7. září – Nurbanu Sultan, manželka sultána Selima II., matka sultána Murada III., Valide Sultan (1525) 9. září – Humphrey Gilbert, anglický mořeplavec ( 1539) 16. září – Kateřina Jagellonská, švédská královna (* 1. listopadu 1526) ? – Wen Ťia, čínský malíř (* 1501) Hlavy států České království – Rudolf II. Svatá říše římská – Rudolf II. Papež – Řehoř XIII. Anglické království – Alžběta I. Francouzské království – Jindřich III. Polské království – Štěpán Báthory Uherské království – Rudolf II. Osmanská říše – Murad III. Perská říše – Muhammad Chodábende Externí odkazy 16. století
2603	https://cs.wikipedia.org/wiki/1588	1588	1588 (MDLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem. Události 8. srpen – španělská invazní flota (Armada) byla poražena anglickým loďstvem v bitvě u Gravelines V Kralicích vyšel pátý díl šestisvazkové Bible kralické Pan Bedřich z Donína vyráží na svoji první cestu, která vedla do Rakous a Uher Anglie získává území Sierra Leone a Gambii. Probíhající události 1562–1598 – Hugenotské války 1568–1648 – Osmdesátiletá válka 1568–1648 – Nizozemská revoluce 1585–1604 – Anglo-španělská válka Vědy a umění Česko Položen první kámen na stavbu nejstaršího divadla ve střední Evropě v Českém Krumlově. Svět Narození Česko 5. prosince – Mikuláš Drabík, bratrský kazatel († 16. července 1671) ? – Václav Pantaleon Kirwitzer, astronom a jezuitský misionář († 22. května 1626) ? – Jaroslav II. Smiřický ze Smiřic, český šlechtic († 16. února 1611) Svět 10. ledna – Nicolaes Eliaszoon Pickenoy, holandský malíř vlámského původu († 1653/1656) 5. dubna – Thomas Hobbes, anglický politolog a filozof († 4. prosince 1679) 28. května – Pierre Séguier, francouzský státník († 28. ledna 1672) 30. června – Giovanni Maria Sabino, italský varhaník, hudební skladatel a pedagog († duben 1649) 1. září – Jindřich II. Bourbon-Condé, princ de Condé, syn Jindřicha I. Bourbona († 26. prosince 1646) 8. září – Marin Mersenne, francouzský teolog, filozof, matematik, fyzik a muzikolog († 1. září 1648) 10. prosince – Isaac Beeckman, holandský filozof a vědec († 19. května 1637) 24. prosince – Konstance Habsburská, polská královna († 10. července 1631) neznámé datum Johann Heinrich Alsted, německý protestantský teolog, filozof a († 9. září 1638) Marina Mniszková, manželka Lžidimitrije I, ruská carevna († 1614) William Seymour, 2. vévoda ze Somersetu, britský šlechtic a politik († 24. října 1660) Marie-Catherine de Senecey, vévodkyně de Randan, dvorní dáma francouzské královny Anny Rakouské a vychovatelka Ludvíka V., hraběte de Viennois, budoucího Ludvíka XIV. († 1677) Marie-Charlotte de Balzac d'Entragues, milenka francouzského a navarského krále Jindřicha IV. († 1664) Úmrtí Česko 29. března – Florián Gryspek, český šlechtic (* 18. prosince 1504) Svět 5. března – Jindřich I. Bourbon-Condé, francouzský princ a hugenotský generál (* 29. prosince 1552) 19. dubna – Paolo Veronese, italský renesanční malíř (* 1528) 4. dubna – Frederik II. Dánský, dánský a norský král (* 1. července 1534) 17. července – Mimar Sinan, turecký architekt (* 15. dubna 1489) 4. září – Robert Dudley, 1. hrabě z Leicesteru, anglický šlechtic a pravděpodobný milenec královny Alžběty I. (* 1532/33) 2. října – Bernardino Telesio, italský filozof (* 1509) 10. října – Nicolás Monardes, španělský lékař a botanik (* 1493) 23. prosince – Jindřich I. de Guise, vůdce Katolické ligy (* 31. prosince 1550) 31. prosince – Luis de Granada, španělský teolog a spisovatel (* 1505) ? – Sönam Gjamccho, 3. tibetský dalajlama (* 1543) ? – Michael Peterle, saský dřevorytec, malíř, tiskař a iluminátor (* 1537) Hlavy států České království – Rudolf II. Svatá říše římská – Rudolf II. Papež – Sixtus V. Anglické království – Alžběta I. Francouzské království – Jindřich III. Polské království – Zikmund III. Vasa Uherské království – Rudolf II. Osmanská říše – Murad III. Perská říše – Abbás I. Veliký Externí odkazy 16. století
2608	https://cs.wikipedia.org/wiki/1593	1593	1593 (MDXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem. Události Bitva u Sisaku Probíhající události 1562–1598 – Hugenotské války 1568–1648 – Osmdesátiletá válka 1568–1648 – Nizozemská revoluce 1585–1604 – Anglo-španělská válka 1589–1594 – Obléhání Paříže 1590–1600 – Povstání Jang Jing-lunga 1592–1598 – Imdžinská válka 1593–1606 – Dlouhá turecká válka Narození 13. března – Georges de La Tour, francouzský barokní malíř († 30. ledna 1652) 25. března – Svatý Jean de Brébeuf, jezuitský misionář v Kanadě († 16. března 1649) 3. dubna – George Herbert, velšský básník († 1. března 1633) 13. dubna – Thomas Wentworth, 1. hrabě ze Staffordu, anglický šlechtic, státník a politik († 12. května 1641) 19. května – Jacob Jordaens, vlámský barokní malíř († 18. října 1678) 8. července – Artemisia Gentileschiová, italská barokní malířka († 1653) 22. září – Matthäus Merian, švýcarský rytec a nakladatel († 19. června 1650) 9. října – Nicolaes Tulp, holandský lékař, učenec a starosta Amsterodamu († 12. září 1674) 16. listopadu – Paul Felgenhauer, německý teolog narozený v Čechách († po 1677) 25. listopadu – Alain de Solminihac, francouzský římskokatolický kněz, biskup, blahoslavený († 31. prosince 1659) 24. prosince – Adam Christian Agricola, evangelický kazatel († 29. května 1645) ? – Jan van de Velde mladší, holandský malíř († 1. listopadu 1641) ? – Hidejori Tojotomi, syn generála, který poprvé sjednotil celé Japonsko († 5. června 1615) ? – Matěj Stryjkowský, polský historik, spisovatel a básník (* 1547) Úmrtí Česko 2. září – Maxmilián z Pernštejna, olomoucký kanovník (* 1575) 25. září – Jan Městecký Adelf, kazatel Jednoty bratrské (* 1520) ? – Antonio Gabri, italský stavitel působící na Moravě (* 1550) Svět 13. ledna – Symon Budny, teolog (* asi 1530) 30. května – Christopher Marlowe, anglický dramatik (* 26. února 1564) 11. července – Giuseppe Arcimboldo, italský malíř (* 1526 nebo 1527) ? – Li Š'-čen, čínský lékař, farmakolog a přírodovědec (* 3. června 1518) ? – Sü Wej, čínský kaligraf, malíř, dramatik a básník (* 1521) ? – Liang Čchen-jü, čínský dramatik v žánru kchun-čchü (* 1519) Hlavy států České království – Rudolf II. Svatá říše římská – Rudolf II. Papež – Klement VIII. Anglické království – Alžběta I. Francouzské království – Jindřich IV. Polské království – Zikmund III. Vasa Uherské království – Rudolf II. Osmanská říše – Murad III. Perská říše – Abbás I. Veliký Externí odkazy 16. století
2613	https://cs.wikipedia.org/wiki/1598	1598	1598 (MDXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem. Události 13. duben – Jindřich IV. Navarrský vydal Edikt nantský Probíhající události 1562–1598 – Hugenotské války 1568–1648 – Osmdesátiletá válka 1568–1648 – Nizozemská revoluce 1585–1604 – Anglo-španělská válka 1590–1600 – Povstání Jang Jing-lunga 1592–1598 – Imdžinská válka 1593–1606 – Dlouhá turecká válka Narození Česko 4. listopadu – Arnošt Vojtěch z Harrachu, český šlechtic, duchovní a arcibiskup pražský († 25. října 1667) Svět 23. ledna – François Mansart, francouzský architekt († 23. září 1666) 12. března – Guillaume Colletet, francouzský básník († 11. února 1659) 17. dubna – Giovanni Battista Riccioli, italský astronom († 25. června 1671) 23. dubna – Maarten Tromp, nizozemský admirál († 10. srpna 1653) 23. září – Eleonora Gonzagová, česká královna, manželka Ferdinanda II. († 27. června 1655) 7. listopadu – Francisco de Zurbarán, španělský malíř († 27. srpna 1664) 7. prosince – Gian Lorenzo Bernini, italský architekt a sochař († 28. listopadu 1680) ? – Baldassare Longhena, italský architekt († 18. února 1682) ? – Luigi Rossi, italský hudební skladatel († 20. února 1653) ? – Čchen Chung-šou, čínský malíř († 1652) ? – Bonaventura Cavalieri, italský matematik, astronom a fyzik († 30. listopadu 1647) ? – František z Magni, italský šlechtic, říšský hrabě a polní maršál († 7. prosince 1652) ? – Meleki Hatun, osmanská dvorní dáma (* 1656) Úmrtí Česko 22. ledna – Jiří Bořita z Martinic, vysoký úředník Království českého (* 1532) ? – Anna Pouzarová z Michnic, šlechtična provdaná do rodu Kinských (* ?) Svět 7. ledna – Fjodor I. Ivanovič, ruský car, poslední člen dynastie Rurikovců na carském trůně (* 11. května 1557) 10. února – Anna Habsburská, polská a švédská královna (* 16. srpna 1573) 28. června – Abraham Ortelius, vlámský kartograf (* 14. dubna 1527) 4. srpna – William Cecil, 1. baron Burghley, anglický státník (* 13. září 1520) 13. září – Filip II. Španělský, španělský král 18. září – Hidejoši Tojotomi, japonský daimjó, jeden ze tří sjednotitelů země (* 2. února 1536) 20. listopadu – Adam Bohorič, slovinský reformátor a jazykovědec (* 1520) ? – Džíva Gósvámí, indický básník a filosof (* 1513) ? – Hadım Hasan Paša, osmanský státník a velkovezír (* ?) Hlavy států České království – Rudolf II. Svatá říše římská – Rudolf II. Papež – Klement VIII. Anglické království – Alžběta I. Francouzské království – Jindřich IV. Polské království – Zikmund III. Vasa Uherské království – Rudolf II. Osmanská říše – Mehmed III. Perská říše – Abbás I. Veliký Externí odkazy 16. století
2618	https://cs.wikipedia.org/wiki/27.%20%C3%BAnor	27. únor	27. únor je 58. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 307 dní (308 v přestupném roce). Svátek má Alexandr. Události Česko 1534 – Česká "čachtická paní" Kateřina z Komárova byla uvězněna v Bílé věži na pražském hradě 1790 – Vznikla Česká expedice, vydavatelství české literatury, knihkupectví a prodejna novin Václava Matěje Krameria v Michalské ulici na Starém Městě pražském. 1950 – Premiérou hry Aloise Jiráska Pan Johanes začalo svoji činnost Ústřední loutkové divadlo. 1999 – Film režiséra Vladimíra Michálka Je třeba zabít Sekala získal deset Českých lvů ze třinácti. 2004 – Skončilo vysílání americké rozhlasové stanice Hlas Ameriky pro 10 zemí střední a východní Evropy, včetně České republiky a Slovenska. Svět 380 – Římský císař Theodosius I. a jeho spoluvládci Gratianus a Valentinianus II., zveřejnili edikt Cunctos Populos, v němž byla nikajská podoba křesťanství fakticky ustavena za státní náboženství. 827 – 15. zaznamenaný průlet Halleyovy komety 1531 – Německá protestantská knížata založila Šmalkaldský spolek na ochranu reformace proti císaři Karlu V., který byl pak poražen ve šmalkaldské válce. 1594 – Jindřich IV. Navarrský byl korunován králem Francie. 1844 – Dominikánská republika získala nezávislost na Haiti. 1861 – Proběhl protest ve Varšavě proti ruské nadvládě v Polsku, který byl rozehnán ruskými jednotkami, zemřelo pět demonstrantů. 1900 – V Londýně byl založen Labour Representation Commitee, předchůdce pozdější Labour Party. V jeho čele stál Ramsay MacDonald. 1933 – Požár Říšského sněmu – Reichstagu. 1942 – Američané utrpěli v průběhu druhé světové války zdrcující porážku od japonské flotily v bitvě v Jávském moři. 1964 – Italská vláda požádala o pomoc při záchraně šikmé věže v Pise. 2015 – V Moskvě byl zastřelen ruský opoziční politik Boris Němcov. Narození Česko 1830 – Josef Leander Beneš, právník a učitel († 8. května 1887) 1831 – Petr Maixner, malíř († 22. října 1884) 1833 – Alois Beer, písmák a malíř († 10. října 1897) 1835 – Josef Dastich, filozof († 21. března 1870) 1845 – Josef Krofta, poslanec Českého zemského sněmu a starosta Plzně († 3. listopadu 1892) 1849 – Václav Beneš Třebízský, spisovatel († 20. června 1884) 1851 František Herites, básník a spisovatel († 19. ledna 1929) Albín Bráf, právník, profesor, politik a novinář. († 1. července 1912) 1853 – Josef Holeček, spisovatel († 6. března 1929) 1854 – Leander Čech, literární historik, národní buditel († 27. července 1911) 1855 – Jakub Schikaneder, malíř († 15. listopadu 1924) 1860 – František Mikolášek, pedagog, regionální historik a kartograf († 11. srpna 1943) 1880 – Albín Chalupa, československý politik († ?) 1881 – Bedřich Pospíšil, československý politik († 14. září 1919) 1907 – Bohumil Říha, spisovatel († 15. prosince 1987) 1908 – Ladislav Ceé, člen protikomunistického odboje, popraven († 1. srpna 1951) 1912 Nataša Gollová, herečka († 29. října 1988) Karel Svoboda, režisér a herec († 30. března 1982) 1913 – Ivo Ducháček, lidovecký a exilový politik († 2. března 1988) 1915 Karel Solařík, malíř († 29. března 2007) Miloslav Holub, herec († 12. března 1999) 1921 – Ladislav Veltruský, rektor Vysoké školy ekonomické a politik († 24. ledna 1979) 1923 – Viktor Kalabis, hudební skladatel († 28. září 2006) 1925 – Vlastimil Růžička, cyklista a mistr Československa v cyklokrosu († 29. března 1985) 1928 – Jaroslav Šerých, malíř, grafik a ilustrátor († 23. března 2014) 1931 – Karel Toman, malíř, grafik a ilustrátor († 2. října 2000) 1935 – Rudolf Jelínek, herec 1936 – Zdeněk Uher, hokejista a trenér 1937 – Jaroslav Kotulan, hráč na lesní roh 1938 – Jiří Hanák, novinář († 5. června 2020) 1941 – Jan Klapáč, hokejový útočník 1946 – Jaroslav Beneš, fotograf 1947 Zdeněk Pokorný, astronom († 5. prosince 2007) Ivan Margolius, architekt a spisovatel Jaroslav Vaculík, historik 1948 – Zdeněk Smrž, archeolog 1951 – Karel Schmeidler, architekt 1958 – Lubomír Havlák, houslista, primárius Kvarteta Martinů 1959 – Vlastimil Sehnal, politik 1960 – Ondřej Němec, fotograf 1962 – František Ptáčník, atlet 1967 – Robert Kron, hokejový útočník 1976 – Jindřich Trpišovský, fotbalový trenér 1984 – Tommy Wheeler, hudebník 1995 – Tomáš Souček, fotbalista 2001 – Martin Bezděk, judista Svět 1433 – Liou Ťien, politik čínské říše Ming († 9. prosince 1526) 1683 – Anna Spencerová, anglická šlechtična a hraběnka ze Sunderlandu († 15. dubna 1716) 1572 – František II. Lotrinský, lotrinský vévoda († 14. října 1632) 1648 – Theodor Dassov, německý jazykovědec a teolog († 6. ledna 1721) 1748 – Anders Erikson Sparrman, švédský přírodovědec († 9. srpna 1820) 1769 – Juraj Palkovič, slovenský básník, novinář, pedagog († 13. června 1850) 1802 – Alžběta Alexandra Württemberská, bádenská princezna († 5. prosince 1864) 1807 – Henry Wadsworth Longfellow, americký básník († 24. března 1882) 1811 – Robert Turnbull Macpherson, skotský fotograf († 17. listopadu 1872) 1812 – Samo Chalupka, slovenský spisovatel († 19. května 1883) 1818 – Charles Gordon-Lennox, 6. vévoda z Richmondu, britský státník a šlechtic († 27. září 1903) 1823 Édouard Lalo, francouzský skladatel († 22. dubna 1892) Ernest Renan, francouzský spisovatel a historik († 2. října 1892) 1837 – Carl Weisshuhn, slezský podnikatel († 4. ledna 1919) 1844 – Franz Xaver von Schönaich, předlitavský generál a politik († 26. ledna 1916) 1846 – Joaquín Valverde Durán, španělský skladatel, dirigent a flétnista († 17. března 1910) 1851 – James Churchward, britský spisovatel, inženýr a vynálezce († 4. ledna 1936) 1856 – Isabela z Croy – rakouská arcivévodkyně a těšínská kněžna († 5. září 1931) 1857 – Albert Meyer, německý dvorní fotograf († 24. srpna 1924) 1861 – Rudolf Steiner, rakouský filozof († 30. března 1925) 1863 – George Herbert Mead, americký filozof a psycholog († 26. dubna 1931) 1864 – Eemil Nestor Setälä, finský politik a jazykovědec († 8. února 1935) 1867 – Irving Fisher, americký ekonom († 29. dubna 1947) 1877 – Mordechaj Chaim Rumkowski, hlava židovské rady v Łódźském ghettu († 28. srpna 1944) 1881 Sveinn Björnsson, prezident Islandu († 25. ledna 1952) Luitzen Egbertus Jan Brouwer, nizozemský matematik († 2. prosince 1966) 1883 – Sebastiano Visconti Prasca, italský generál († 25. února 1961) 1884 – Alexandre Arnoux, francouzský spisovatel († 5. ledna 1973) 1891 – Maurice G. Hindus, rusko-americký spisovatel († 8. července 1969) 1893 – Ralph Linton, americký antropolog († 24. prosince 1953) 1895 Ferdinand Heim, německý generál, obětní beránek Stalingradu († 14. listopadu 1977) Štefan Kločurak, předseda vlády Huculské republiky († 8. února 1980) 1897 Bernard Ferdinand Lyot, francouzský astronom († 2. dubna 1952) Marian Andersonová, americká operní pěvkyně († 8. dubna 1993) 1898 – Şehzade Ömer Faruk, osmanský princ a syn sultána Abdulmecida II. († 28. března 1969) 1900 – Julián Acuña Galé, kubánský botanik († 24. července 1973) 1901 Iorwerth Peate, velšský básník († 19. října 1982) Marino Marini, italský sochař, malíř a grafik († 6. srpna 1980) 1902 Lúcio Costa, brazilský architekt a urbanista († 13. června 1998) Ľudovít Fulla, slovenský malíř († 21. dubna 1980) John Steinbeck, americký spisovatel oceněný Nobelovou cenou za literaturu za rok 1962 († 20. prosince 1968) 1904 – Julij Borisovič Chariton, ruský fyzik, konstruktér sovětské atomové bomby († 18. prosince 1996) 1906 – Julio Alejandro, španělský scenárista († 21. září 1995) 1912 – Lawrence Durrell, britský spisovatel († 7. listopadu 1990) 1913 Irwin Shaw, americký spisovatel († 16. května 1984) Paul Ricœur, francouzský filozof († 20. května 2005) 1917 – John Bowden Connally, americký politik († 15. června 1993) 1923 – Dexter Gordon, americký jazzový saxofonista († 25. dubna 1990) 1926 – David H. Hubel, kanadský neurofyziolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství († 22. září 2013) 1928 – Alfred Hrdlicka, rakouský politik († 5. prosince 2009) 1929 – Djalma Santos, brazilský fotbalista († 23. července 2013) 1930 – Joanne Woodwardová, americká herečka 1932 – Elizabeth Taylorová, americká herečka († 23. března 2011) 1934 – Ralph Nader, americký právník a politik 1936 – Roger Michael Mahony, americký kardinál 1939 – Kenzó Takada, japonský módní návrhář († 4. října 2020) 1941 – Gabriel Zubeir Wako, súdánský kardinál 1942 – Robert Grubbs, americký chemik, nositel Nobelovy ceny († 19. prosince 2021) 1944 – Roger Scruton, britský filosof, estetik, politolog, spisovatel a hudebník († 12. ledna 2020) 1947 Alan Guth, americký teoretický fyzik a kosmolog Gidon Kremer, lotyšský houslista a dirigent 1951 Steve Harley, britský zpěvák Walter de Silva, italský automobilový designér 1953 Yolande Moreau, belgická herečka Gabriela Svobodová, bývalá slovenská běžkyně na lyžích, reprezentantka Československa 1954 – Neal Joseph Schon, americký kytarista 1955 Peter Christopherson, britský hudebník († 24. listopadu 2010) Rainhard Fendrich, rakouský zpěvák 1957 Robert de Castella, bývalý australský atlet - maratonec Timothy Spall, anglický herec Adrian Smith, kytarista skupiny Iron Maiden 1959 – Johnny Van Zant, americký hudebník 1960 Andrés Gómez, ekvádorský tenista Johnny Van Zant, americký zpěvák 1962 – Adam Baldwin, americký herec 1965 Joey Calderazzo, americký pianista Oliver Reck, německý fotbalista 1967 – Jonathan Ive, britský designér Apple 1971 Derren Brown, britský mentalista Vladimír Vítek, slovenský fotbalový záložník 1973 – Tobias Exxel, německý baskytarista (Edguy) 1977 – James Wan, australský režisér 1978 – Kacha Kaladze, gruzínský fotbalista 1980 – Brandon Beemer, americký herec a model 1981 Johan Elmander, švédský fotbalový útočník Natalie Grandinová, jihoafrická tenistka Josh Groban, americký zpěvák Stefanie Böhlerová, německá běžkyně na lyžích 1982 – Bruno Soares, brazilský tenista 1983 – Devin Harris, americký basketbalista 1984 Akseli Kokkonen, finský skokan na lyžích Rhys Williams, velšský atlet, sprinter 1985 Otman Bakkal, nizozemský fotbalista Thiago Neves, brazilský fotbalista a bývalý reprezentant 1986 Anna Galljamovová, ruská sportovní lezkyně Michel Mulder, nizozemský rychlobruslař 1992 Filip Krajinović, srbský tenista Jimmy Vicaut, francouzský atlet, sprinter 1993 – Alphonse Aréola, francouzský fotbalový brankář 1994 – Chou I-fan, čínská šachistka, mistryně světa v šachu Úmrtí Česko 1616 – Adam Slavata, český šlechtic z rodu Slavatů (* 1546) 1718 – Václav Karel Holan Rovenský, český hudební skladatel (* 1644) 1881 – Boleslav Jablonský, kněz, obrozenecký básník (* 14. ledna 1813) 1897 Vilém Gabler, český pedagog a novinář (* 14. března 1821) Bedřich Wachsmann, český malíř a architekt (* 17. května 1820) 1943 Karel Schulz, český spisovatel (* 6. května 1899) Václav Košek, odborový předák a poslanec (* 5. ledna 1870) 1947 – Václav Štech, divadelní ředitel a spisovatel (* 29. dubna 1859) 1966 – Rudolf Walter, divadelní režisér, herec a pedagog (* 22. března 1894) 1967 – Theodor Ježdík, profesor hydrologie, rektor ČVUT (* 9. listopadu 1889) 1968 – Ludvík Podéšť, hudební skladatel a dirigent (* 19. prosince 1921) 1972 – Alois Král, speleolog (* 30. července 1877) 2009 Jiří Veselý, germanista, literární historik, překladatel (* 30. května 1932) Karel Káša Jahn, bubeník, zpěvák a skladatel (* 8. srpna 1949) 2010 – Anna Fárová, česko-francouzská historička umění (* 1. června 1928) 2011 – Věra Jirousová, historička umění a básnířka (* 25. února 1944) 2012 – Vlasta Janečková, česká filmová a televizní scenáristka a režisérka (* 2. července 1934) 2013 – Jaroslav Celba, jazzový kytarista a skladatel (* 26. prosince 1924) 2014 – Richard Sacher, ministr vnitra Československa (* 1. září 1942) 2019 – Luděk Švorc, kladenský fotograf a spisovatel (* 21. ledna 1941) Svět 1425 – Vasilij I., velkokníže moskevský (* 30. prosince 1371) 1666 – Luisa de Guzmán, manželka portugalského krále Jana IV. (* 13. října 1613) 1699 František Oldřich Kinský, český šlechtic a politik (* 1634) Charles Paulet, 1. vévoda z Boltonu, anglický politik a šlechtic (* 1630) 1706 – John Evelyn, anglický přírodovědec (* 31. října 1620) 1814 – Jean-Louis-Ebenezer Reynier, francouzský generál (* 14. ledna 1771) 1852 – Josef Drechsler, česko-rakouský kapelník, hudební skladatel a pedagog pocházející z Čech (* 26. května 1782) 1853 – August I. Oldenburský, oldenburský velkovévoda (* 13. července 1783) 1854 – Félicité Robert de Lamennais, francouzský kněz, spisovatel a filosof (* 19. června 1782) 1861 – Prosper Ludwig von Arenberg, vévoda z Arenbergu (* 28. dubna 1785) 1862 – svatý Gabriel Possenti, italský passionista, student bohosloví a velký ctitel Panny Marie (* 1. března 1838) 1883 Alexandr Gorčakov, ruský diplomat, poslední kancléř Ruského impéria (* 4. července 1798) Leopold Abaffy, slovenský spisovatel (* 18. února 1827) 1887 – Alexandr Porfirjevič Borodin, ruský hudební skladatel (* 12. listopadu 1833) 1897 – Benjamin Forstner, americký vynálezce (* 25. března 1834) 1906 Wolfgang Kallab, rakouský historik umění (* 5. července 1875) Samuel Pierpont Langley, americký astronom, fyzik a vynálezce (* 22. srpna 1834) 1910 – Paul Poggendorff, německý agronom a spisovatel (* 21. října 1832) 1927 – Luke Fildes, anglický malíř (* 3. října 1843) 1930 – Ahmad Šáh, perský šáh z rodu Kádžárovců (* 21. ledna 1898) 1933 – Josef Konstantin Beer, malíř, restaurátor a sběratel umění (* 11. března 1862) 1936 – Ivan Petrovič Pavlov, ruský fyziolog, oceněný Nobelovou cenou za fyziologii a lékařství (* 26. září 1849) 1939 – Naděžda Krupská, manželka V. I. Lenina (* 26. února 1869) 1940 – Peter Behrens, německý architekt (* 14. dubna 1868) 1943 – Pavel Kropáček, český historik umění (* 30. října 1915) 1950 Yvan Goll, francouzský básník (* 29. května 1891) Ted Colson, australský antropolog a cestovatel (* 3. června 1881) Adolf Schwarzenberg, šlechtic, příslušník hlubocko-krumlovské větve (* 18. srpna 1890) 1957 – Ernst Kris, americký psychoanalytik, historik umění a sociolog (* 25. dubna 1900) 1961 – Platt Adams, americký olympijský vítěz ve skoku do výšky z místa (* 23. března 1885) 1968 – Frankie Lymon, afroamerický rock'n'rollový zpěvák a skladatel (* 30. září 1942) 1976 – Kálmán Kalocsay, maďarský esperantista, básník a lékař (* 6. října 1891) 1982 – Jozef Cincík, slovenský reportér a fotograf (* 12. srpna 1908) 1986 – Jacques Plante, kanadský profesionální hokejový brankář (* 17. ledna 1929) 1989 – Konrad Lorenz, rakouský zoolog a etolog, laureát Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství (* 7. listopadu 1903) 1991 Charles Duchaussois, francouzský spisovatel (* 27. ledna 1941) Bob Widlar, americký vynálezce v oboru elektroniky (* 30. listopadu 1937) 1992 – Algirdas Julien Greimas, francouzský sémiotik (* 9. března 1917) 1993 – Lillian Gishová, americká herečka (* 14. října 1893) 2000 – Jurij Andrejevič Tregubov, ruský spisovatel (* 4. dubna 1913) 2001 – Milton Barnes, kanadský hudební skladatel (* 16. prosince 1931) 2006 – Ferdinand Hložník, slovenský malíř a ilustrátor (* 18. listopadu 1921) 2007 – Bobby Rosengarden, americký jazzový bubeník (* 23. dubna 1924) 2015 – Leonard Nimoy, americký herec (*26. března 1931) Svátky Česko Alexandr Drahotín, Drahutín, Dragutin Leander, Leandr Svět Slovensko: Alexander Dominikánská republika: Den nezávislosti Svatý Kryštof a Nevis, Antigua: Den nezávislosti Liturgický kalendář Sv. Gabriel Panny Marie Pranostiky Česko Je-li mráz na svatého Gabriele, bývají žně veselé. Externí odkazy Únorové dny
2623	https://cs.wikipedia.org/wiki/4.%20b%C5%99ezen	4. březen	4. březen je 63. den roku podle gregoriánského kalendáře (64. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 302 dní. Svátek má Stela. Události Česko 1914 – Švihova aféra: Národní listy zveřejnily informaci, že Karel Šviha, předseda národně sociální strany, byl tajným informátorem rakouské vlády. 1919 – Německé nacionalistické demonstrace v četných městech ČSR (Teplice, Kadaň, Nový Jičín aj.). Při střetech s četnictvem a vojskem bylo zabito celkem 53 osob. 1938 – Premiér Milan Hodža varoval Německo, že Československo bude bojovat a bránit se v případě napadení. Hitlerův projev z 20. února označil jako vměšování do vnitřních záležitostí ČSR. 1940 – Lanovka na Pustevny zahájila svůj pravidelný provoz. Jednolanová dráha oběžného systému s pevným uchycením 88 jednomístných sedaček měla kapacitu 216 osob za hodinu. 1968 – Generál Jan Šejna, poslanec Národního shromáždění a předseda ZO KSČ na ministerstvu národní obrany, emigroval do Itálie. Svět 1152 – Fridrich I. Barbarossa byl zvolen německým králem. 1386 – Vladislav II. Jagello se stal polským králem. 1461 – Válka růží: lancasterský král Jindřich VI. Anglický je sesazen svým yorským synovcem, který se stal králem Eduardem IV. 1493 – Kryštof Kolumbus po své první výpravě do Ameriky přistál v Lisabonu. 1519 – Hernán Cortés připlul do Mexika hledat aztéckou civilizaci a její poklady. 1665 – Anglický král Karel II. Stuart vyhlásil válku Nizozemsku. 1789 – V New Yorku se Kongres Spojených států amerických rozdělil na dvě komory a byla mu přednesena Listina práv. 1791 – Vermont se stal 14. státem USA. 1836 – Císařský majestát vydal v Rakousku-Uhersku privilegium pro stavbu první dráhy v Rakousku a Českých zemích Severní dráhu Ferdinandovu. 1877 Emile Berliner vynalezl mikrofon. V moskevském Velkém divalde měl premiéru Čajkovského balet Labutí jezero. 1882 – První elektrické tramvaje začaly jezdit v Londýně. 1890 – Budoucí anglický král Eduard VII. slavnostně uvedl do provozu železniční most Forth Rail Bridge ve Skotsku. 1944 – Byla zahájena bitva u Kamence Podolského. 1966 – Při nehodě letadla Douglas DC-8 zahynulo na tokijském letišti Haneda 64 lidí. 1970 – Při explozi francouzské ponorky Eurydice zahynulo 57 členů posádky. 1974 – Harold Wilson se stal podruhé britským premiérem. 1977 – Zemětřesení o síle 7,2 stupňů Richterovy stupnice s epicentrem ve východním Rumunsku. V Bukurešti zahynulo asi 1 578 lidí a přes 30 000 budov bylo zničeno. V Bulharsku zahynulo přes 100 lidí. 1980 – Robert Mugabe zvítězil ve volbách a stal se prvním premiérem nezávislého Zimbabwe. 2015 – Na východní Ukrajině v dole Alexandra Zasjaďka zahynulo při výbuchu plynu 34 horníků. 2022 V Péšávaru v Pákistánu provedl sebevražedný atentátník Islámského státu bombový teroristický útok na šíitskou mešitu během pátečních modliteb. Bylo zabito nejméně 63 lidí, 196 bylo zraněno. V Číně začaly 13. paralympijské zimní hry bez účasti Ruska a Běloruska. Rusko pod diktátem Putina pokračuje ve válce proti Ukrajině na území Ukrajiny pomocí pozemních tankových divizí a bombardováním celého území, ženy s dětmi prchají do zemí na západě a severozápadě, muži pod vedením Zeleňského brání svou zemi. Narození Automatický abecedně řazený seznam existujících biografií viz :Kategorie:Narození 4. března Česko 1676 – Václav z Morzinu, milovník a znalec umění, mecenáš († 5. září 1737) 1826 – Adolf Seifert, lékař, regionální historik a chmelař († 11. června 1910) 1827 – Eduard Grégr, přírodovědec, antropolog, novinář a politik († 5. května 1907) 1837 – Jindřich Václav Čapek, sochař († 19. října 1895) 1839 – Josef Fanderlík, politik († 8. května 1895) 1841 – Josef Šolín, matematik a fyzik († 19. září 1912) 1844 – Vratislav Kazimír Šembera, básník a novinář († 4. prosince 1891) 1861 – František Ondrúšek, malíř († 3. dubna 1932) 1874 Jan Černý, premiér Československa († 10. dubna 1959) Josef Šáda, politik († 24. června 1936) 1889 – Anna Kantová, pedagožka († 23. října 1965) 1894 Josef Aul, cestovatel a lékař († 15. července 1956) František Kubka, novinář, prozaik, básník, germanista a překladatel († 7. ledna 1969) 1895 – Bohumil Rameš, cyklista († 26. listopadu 1981) 1915 – Jan Hrubý, příslušník výsadku Bioscop († 18. června 1942) 1917 Arnošt Kavka, swingový zpěvák a skladatel († 2. května 1994) Josef Balejka, válečný pilot († 7. července 2004) 1920 – Eva Gerová, herečka a zpěvačka († 5. června 2013) 1923 – John Marmaduke Oskar Parish von Senftenberg, člen rodu Parishů 1930 – Blanka Bohdanová, herečka a malířka († 3. října 2021) 1932 – Zdeněk Kvíz, astronom a fyzik († 21. srpna 1993) 1935 – Jiří Fiedler, historik, redaktor, překladatel a muzejník († 31. ledna 2014) 1937 – Roman Cílek, spisovatel literatury faktu a kriminálních příběhů 1938 – Vladimír Nadrchal, hokejový brankář 1940 – Milan Hauner, historik, politolog a publicista († 26. září 2022) 1942 – Miloslav Kučera, divadelní režisér a politik 1943 – Václav Týfa, trumpetista († 5. června 2022) 1946 – Petr Vronský, houslista, dirigent a hudební pedagog 1948 – Ivana Valešová, herečka 1949 – Karel Loprais, automobilový závodník, několikanásobný vítěz Rallye Dakar († 30. prosince 2021) 1952 – Stanislav Kubeš, rockový kytarista 1954 – Steve Lichtag, režisér, cestovatel a spisovatel 1955 František Brožík, politik, místopředseda Poslanecké sněmovny PČR Jiřina Korčáková, herečka 1959 – Dan Ťok, ministr dopravy ČR 1969 – Eva Vejmělková, herečka 1984 – Ondřej Pivec, jazzový hudebník 1997 – Protiva (rapper), český rapper Svět 1188 – Blanka Kastilská, francouzská královna († 26. listopadu 1252) 1537 – Lung-čching, čínský císař z dynastie Ming († 5. července 1572) 1678 – Antonio Vivaldi, italský barokní hudební skladatel († 28. července 1741) 1700 – Salomon Kleiner, německý kreslíř a rytec († 25. března 1761) 1768 – Johann Friedrich Kind, německý spisovatel († 24. června 1843) 1773 – José Rondeau, argentinský uruguayský politik a voják († 18. listopadu 1844) 1793 – Karl Lachmann, německý filolog († 13. března 1851) 1822 – Jules Antoine Lissajous, francouzský matematik († 24. června 1880) 1824 – Gustáv Kazimír Zechenter-Laskomerský, slovenský spisovatel († 20. srpna 1908) 1844 – Josip Jurčič, slovinský spisovatel († 3. května 1881) 1861 – Curt von Bardeleben, německý šachový mistr († 31. ledna 1924) 1863 – Ellen Gulbransonová, švédská sopranistka († 2. ledna 1947) 1869 – Eugénio de Castro, portugalský spisovatel a dramatik († 17. srpna 1944) 1875 – Mihály Károlyi, maďarský prezident († 19. března 1955) 1877 – Pavel Bermondt-Avalov, bělogvardějský generál († 27. prosince 1974) 1880 – Lluís Janer Riba, španělský kněz, mučedník, blahoslavený († 23. července 1936) 1886 – Margrethe Mather, americká fotografka († 25. prosince 1952) 1892 – Jurij Wjela, lužickosrbský učitel a spisovatel († 6. dubna 1969) 1898 – Georges Dumézil, francouzský religionista († 11. října 1986) 1901 – Janez Janžekovič, slovinský kněz, teolog a filosof († 9. března 1988) 1903 – Luis Carrero Blanco, španělský admirál a politik († 20. prosince 1973) 1904 – George Gamow, americký fyzik, původem z Ukrajiny († 20. srpna 1968) 1913 – John Garfield, americký herec († 21. května 1952) 1914 Gino Colaussi, italský fotbalista († 27. července 1991) Jozef Vrablec, slovenský teolog († 20. března 2003) 1915 Pavel Bunčák, slovenský básník a literární vědec († 5. ledna 2000) László Csatáry, nacistický zločinec maďarského původu († 10. srpna 2013) 1916 Hans Eysenck, německo-britský psycholog († 4. září 1997) Giorgio Bassani, italský romanopisec, básník a esejista († 13. dubna 2000) 1918 Ondrej Richard Halaga, slovenský historik († 13. února 2011) Margaret Osborneová duPontová, americká tenistka († 24. října 2012) 1923 – Patrick Moore, britský astronóm a rozhlasový redaktor († 9. prosince 2012) 1924 – Cal Lampley, americký hudební producent († 6. července 2006) 1925 – Josef Tekoa, izraelský diplomat († 14. dubna 1991) 1926 – Don Rendell, britský saxofonista († 20. října 2015) 1928 – Alan Sillitoe, britský prozaik († 25. dubna 2010) 1929 – Bernard Haitink, nizozemský dirigent 1931 William Henry Keeler, americký kardinál († 23. března 2017) Gwilym Prichard, velšský malíř († 7. června 2015) 1932 Ryszard Kapuściński, polský reportér, novinář a publicista († 23. ledna 2007) Miriam Makeba, jihoafrická zpěvačka († 10. listopadu 2008) 1935 – Kazimierz Paździor, polský boxer, olympijský vítěz († 24. června 2010) 1936 Jim Clark, skotský pilot Formule 1, dvojnásobný mistr světa († 7. dubna 1968) Aribert Reimann, německý hudební skladatel, pedagog a klavírista 1937 – Barney Wilen, francouzský saxofonista († 25. května 1996) 1938 – Angus MacLise, americký hudebník a básník († 21. června 1979) 1943 – Malcolm Barber, britský historik 1944 – Bobby Womack, americký zpěvák († 27. června 2014) 1946 – Jean-Claude Schmitt, francouzský medievalista 1947 – Jan Garbarek, norský saxofonista 1948 Mike Moran, britský hudebník a skladatel Chris Squire, anglický hudebník a baskytarista († 28. června 2015) Shakin' Stevens, velšský zpěvák 1949 – Sergej Bagapš, prezident separatistické Republiky Abcházie († 29. května 2011) 1950 – Ken Robinson, britský spisovatel, pedagog († 21. srpna 2020) 1951 Chris Rea, britský kytarista a zpěvák Kenny Dalglish, skotský fotbalista a trenér Pete Haycock, britský kytarista a zpěvák († 30. října 2013) 1952 – Terje Andersen, bývalý norský rychlobruslař 1953 – Dušan Jarjabek, slovenský hudební pedagog, operní pěvec (baryton) a politik 1954 – François Fillon, předseda francouzské vlády 1955 – Dominique Pinon, francouzský herec 1958 – Patricia Heaton, americká herečka 1963 – Jason Newsted, americký hudebník (Metallica) 1965 – Khaled Hosseini, americký spisovatel 1968 – Patsy Kensit, anglická herečka a zpěvačka 1972 – Jos Verstappen, nizozemský jezdec F1 1974 – Karol Kučera, slovenský tenista 1977 – Jason Marsalis, americký jazzový bubeník 1983 – Cate Le Bon, velšská zpěvačka 1986 – Alexis Bœuf, francouzský biatlonista Úmrtí Automatický abecedně řazený seznam existujících biografií viz :Kategorie:Úmrtí 4. března Česko 1788 – Marie Kristina z Ditrichštejna, šlechtična (* 28. dubna 1738) 1831 – Josefa Pedálová, řeholnice a spisovatelka (* 18. února 1780) 1879 – František Havelec, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady (* 8. října 1837) 1880 – Karel Sladkovský, novinář a politik (* 22. června 1823) 1890 – Bohumil Podhrázský, malíř (* 26. června 1868) 1920 – Václav Koranda, kněz, básník a publicista (* 24. září 1871) 1942 – František Binder, československý voják, příslušník Stráže obrany státu (* 22. října 1914) 1944 – Gilbert Helmer, opat kláštera v Teplé (* 2. ledna 1864) 1949 – Ferdinand Hrdý, katolický hodnostář (* 22. ledna 1872) 1962 – Zdeněk Chalabala, dirigent (* 18. dubna 1899) 1967 – Otto Muneles, filolog, judaista a znalec židovské mystiky (* 8. ledna 1894) 1981 – František Červinka, historik a publicista (* 14. ledna 1923) 1985 – Taťjana Hašková, překladatelka (* 19. ledna 1922) 1986 Josef Strnadel, spisovatel a literární teoretik (* 23. února 1912) František Hochmann, fotbalista (* 2. dubna 1904) 1988 – Mikuláš Ferjenčík, politik, ministr, exulant (* 6. prosince 1904) 1998 – Oldřich Kapler, přírodovědec (* 29. prosince 1915) 2011 – Milan Růžička, televizní a filmový režisér a scenárista (* 25. května 1937) 2020 – Mirek Kovářík, divadelník, kulturní publicista, redaktor, herec, moderátor a vysokoškolský pedagog (* 15. srpna 1934) Svět 254 – svatý Lucius, 22. papež katolické církve 306 – sv. Hadrián, katolický světec a mučedník (* 278) 561 – Pelagius I., papež katolické církve 1172 – Štěpán III. Uherský, uherský král (* 1147) 1193 – Saladin, zakladatel dynastie Ajjúbovců, která vládla v Egyptě a Sýrii (* 1138) 1238 – Johana Anglická, skotská královna z dynastie Plantagenetů (* 22. července 1210) 1371 – Jana z Évreux, francouzská a navarrská královna (* 1310) 1484 – svatý Kazimír, polský katolický duchovní a kardinál (* 3. října 1458) 1496 – Zikmund Habsburský, tyrolský vévoda (* 26. října 1427) 1534 – Antonio Allegri da Correggio, italský renesanční malíř (* srpen 1489) 1561 – Naomasa Ii, japonský daimjó († 24. března 1602) 1615 – Hans von Aachen, německý malíř období manýrismu (* 1552) 1619 – Anna Dánská, dánská princezna, anglická a skotská královna (* 14. prosince 1574) 1717 – François de Callières, francouzský diplomat a spisovatel (* 14. května 1645) 1724 – Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská, württembersko-winnentalská vévodkyně (* 23. října 1663) 1754 – Leopold Philipp vévoda z Arembergu, rakouský generál (* 14. října 1690) 1799 – Josef Liesganig, rakouský kněz, astronom a kartograf (* 13. února 1719) 1832 – Jean-François Champollion, francouzský archeolog a egyptolog (* 12. prosince 1790) 1852 – Nikolaj Vasiljevič Gogol, ruský spisovatel (* 1. dubna 1809) 1853 – Leopold von Buch, německý geolog a paleontolog (* 26. dubna 1774) 1882 – Louis Alphons Poitevin, francouzský fotograf a vynálezce (* 30. srpna 1819) 1888 – Giovanni Antonio Farina, katolický duchovní, biskup, blahoslavený (* 11. ledna 1803) 1910 – Knut Ångström, švédský fyzik (* 12. ledna 1857) 1913 – Casimir Arvet-Touvet, francouzský botanik (* 4. března 1841) 1914 – Georg von Kopp, německý kardinál a vratislavský arcibiskup (* 25. července 1837) 1916 – Franz Marc, německý malíř (* 8. února 1880) 1917 – Michail von Kotten, ruský policejní administrátor (* 1870) 1930 – Josef Samsour, kněz, profesor církevních dějin (* 7. srpna 1870) 1939 – Rudolf Samojlovič, sovětský polární badatel, geograf a geolog (* 13. září 1881) 1940 – Karl Muck, německý dirigent (* 22. října 1859) 1942 – Mieczysław Bohatkiewicz, polský římskokatolický duchovní, oběť nacistického pronásledování církve (* 1. ledna 1904) 1948 – Antonin Artaud, francouzský básník a divadelník (* 4. září 1896) 1949 – George Larner, britský olympijský vítěz v chůzi (* 7. března 1875) 1951 Nil Chasevyč, ukrajinský malíř (* 13. listopadu 1905) bl. Zoltán Lajos Meszlényi, maďarský biskup a mučedník (* 2. ledna 1892) 1952 – Charles Scott Sherrington, britský fyziolog (* 27. listopadu 1857) 1957 – Alžběta Marie Bavorská, princezna bavorská z rodu Wittelsbachů (* 8. ledna 1874) 1959 – Maxey Long, americký sprinter, olympijský vítěz (* 16. října 1878) 1963 William Carlos Williams, americký básník (* 17. září 1883) Édouard Belin, švýcarský fotograf a vynálezce (* 5. března 1876) 1967 – Vladan Desnica, srbský a chorvatský spisovatel (* 17. září 1905) 1976 – Walter Schottky, německý fyzik (* 23. července 1886) 1977 Anatol E. Baconsky, rumunský spisovatel (* 16. června 1925) Bjambyn Rinčen, mongolský spisovatel (* 25. prosince 1905) 1979 – Mike Patto, anglický hudebník (* 22. září 1942) 1980 – Vachtang Ananjan, arménský spisovatel (* 26. července 1905) 1983 – Manfred Schönfelder, člen Waffen-SS (* 18. března 1912) 1986 Ljudmila Ruděnková, mistryně světa v šachu (* 27. července 1904) Richard Manuel, kanadský hudebník, člen skupiny The Band (* 3. dubna 1943) 1994 – John Candy, kanadský filmový herec (* 31. října 1950) 1997 – Robert Henry Dicke, americký fyzik (* 9. května 1916) 2003 – Džaba Joseliani, gruzínský politik, zločinec a spisovatel (* 10. června 1926) 2004 – Stephen Sprouse, americký módní návrhář (* 12. září 1953) 2007 – Soňa Čechová, slovenská překladatelka a novinářka (* 9. září 1930) 2008 Gary Gygax, americký tvůrce a designér herních systémů (* 27. července 1938) Leonard Rosenman, americký hudební skladatel (* 7. září 1924) Erwin Ballabio, švýcarský fotbalový brankář (* 20. října 1918) 2010 Vladislav Ardzinba, prezident Abchazské republiky (* 14. května 1945) Raimund Abraham, rakousko-americký architekt a profesor architektury (* 23. července 1933) 2011 Simon van der Meer, nizozemský fyzik, nositel Nobelovy ceny 1984 (* 24. listopadu 1925) Michail Petrovič Simonov, ruský letecký konstruktér (* 19. října 1929) 2012 – Šmu'el Tankus, izraelský admirál, velitel Izraelského vojenského námořnictva (* 14. listopadu 1914) 2014 – Wu Tchien-ming, čínský filmový režisér (* 19. října 1939) 2015 – Dušan Bilandžić, chorvatský právník, politik a historik (* 20. května 1924) 2018 – Davide Astori, italský fotbalista (* 7. ledna 1987) 2019 Keith Flint, britský zpěvák a tanečník, vokalista skupiny The Prodigy * 17. září 1969) Luke Perry, americký herec († 11. října 1966) Jean Starobinski, švýcarský literární teoretik (* 17. listopadu 1920) 2020 – Javier Pérez de Cuéllar, peruánský politik, spisovatel a generální tajemník OSN (* 19. ledna 1920) Svátky Česko Stela, Estela Gerazim Jadrana, Jadranka Svět Maďarsko – Kázmér Norsko – Ada a Adrian Polsko – Arkadiusz, Eugeniusz, Kazimierz Slovensko – Kazimír Švédsko – Adrian Světový den modliteb žen Maroko – Státní svátek Bulharsko – Státní svátek Purim (židovský svátek) USA – Národní den gramatiky Thajsko – Magka Puja USA – Den ústavy Liturgický kalendář Sv. Kazimír Pranostiky Česko Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda. Externí odkazy Březnové dny
2628	https://cs.wikipedia.org/wiki/11.%20b%C5%99ezen	11. březen	11. březen je 70. den roku podle gregoriánského kalendáře (71. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 295 dní. Svátek má Anděla. Události Česko 1500 – Český sněm přijal tzv. Vladislavské zřízení zemské, první obdobu české ústavy. 1509 – Syn krále Vladislava Jagellonského Ludvík byl korunován českým králem. 1827 – Byla obnovena univerzita v Olomouci pod názvem Františkova. 1848 – Revoluce v českých zemích 1848, začala petičním shromážděním 11. 3. 1848 ve Svatováclavských lázních v Praze, které schválilo petici císaři požadující zrovnoprávnění češtiny s němčinou, zrušení poddanství, svobodu tisku, shromažďování, náboženského vyznání aj. 1913 – Brněnský dopravní podnik dnes změnil označení tramvajových linek. Doposud jezdily v Brně linky rozlišené barvou: trasa bílá, zelená, červená, žlutá a modrá. Nyní jsou tratě označeny čísly. 1956 – Českolovenská televize začala vysílat pořad Sportovní vteřiny (pozdější název Branky, body, sekundy dnes Branky, body, vteřiny) 2020 – Vláda České republiky uzavřela všechny základní, střední, vyšší odborné a vysoké školy z důvodu pandemie covidu-19. Svět 843 – Uctívání ikon se oficiálně vrátilo do chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli. 1641 – Vítězství indiánských milicí jezuitských redukcí nad portugalskými otrokáři v bitvě na řece Mbororé (dnešní Argentina) znamenalo konec otrokářských nájezdů na redukce. 1829 byl znovuobjeven skladatel Johann Sebastian Bach díky Mendelssohnově pojetí Matějových pašijí předvedených v Berlíně. 1879 – Japonsko anektovalo stát Rjúkjú v Tichém oceánu. 1891 – Byl poprvé spuštěn na moře britský chráněný křižník HMS Hawke. 1990 Litva jako první ze sovětských republik vyhlásila nezávislost. Chilským prezidentem se stal demokraticky zvolený křesťanský demokrat Patricio Aylwin. V úřadu prezidenta vystřídal dosavadního diktátora, generála Augusta Pinocheta. 2004 – Při deseti výbuších ve čtyřech předměstských vlacích v Madridu zahynulo 191 lidí. 2011 – V Japonsku si silné zemětřesení a následná tsunami vyžádaly nejméně 15 500 mrtvých. Tsunami způsobila havárii jaderné elektrárny Fukušima, která byla později na mezinárodní stupnici jaderných událostí označena nejvyšším stupněm. Narození Česko 1635 – Jiří Holík (sadař), pobělohorský exulant, protestantský kněz a sadař 1781 – Antonín Filip Heinrich, český hudební skladatel († 3. května 1861) 1804 – Carl Hardtmuth, český podnikatel a politik německé národnosti († 19. září 1881) 1813 – Josef Dionys Halbmayr, rakouský a český politik německé národnosti († 2. října 1879) 1814 – Karel Tomíček, český advokát a politik († 15. dubna 1903) 1817 – Josef Niklas, český architekt († 10. října 1877) 1828 Alois Krása, český novinář a politik († 12. března 1900) Gustav Adolf Lindner, český pedagog († 1877) Jakub Škarda, český právník a politik († 31. prosince 1894) 1838 – Alois Bulíř, český architekt a stavitel († 8. října 1899) 1854 – Karel Hostaš, český právník, archeolog a politik († 22. června 1934) 1855 – Josef Přibík, hudební skladatel a dirigent († 20. října 1937) 1857 – Adolf Liebscher, český malíř-figuralista († 1919) 1862 – Josef Konstantin Beer, malíř, restaurátor a sběratel umění († 27. února 1933) 1875 – Adolf Pohl, československý politik německé národnosti († 30. dubna 1933) 1872 – Gustav Adolf Procházka, patriarcha Církve československé husitské († 9. února 1942) 1878 – Stanislav Hanzlík, meteorolog († 8. října 1956) 1880 – Josef Peter, československý politik († ?) 1881 – Ladislav Zelenka, violoncellista a hudební pedagog († 2. července 1957) 1882 – Romuald Rudolf Perlík, archivář na Strahově a historik církevní hudby († 26. května 1947) 1884 – Alexandr Podaševský, český dirigent a skladatel ruského původu († 28. června 1955) 1894 – Vilém Balarin, malíř († 1. října 1978) 1898 – Jan Antonín Baťa, podnikatel a národohospodář († 23. srpna 1965) 1902 – Zdeněk Otava, operní pěvec († 4. prosince 1980) 1906 – Josef Krčil, malíř († 9. prosince 1985) 1911 – Jiří Faltus, umělecký knihař († 2. listopadu 1993) 1912 – Matylda Pálfyová, sportovní gymnastka, stříbrná medaile na LOH 1936 († 23. září 1944) 1928 Ivo Hána, klinický imunolog a alergolog († 4. prosince 2017) Jiřina Prokšová, herečka († 12. ledna 2014) 1929 – Zdeněk Horský, astronom a historik († 8. května 1988) 1947 Viktor Dobal, český chemik a politik († 7. února 2008) Jiří Brožek, filmový střihač 1951 – Miroslava Skleničková, sportovní gymnastka, držitelka stříbrné medaile v soutěži družstev žen z LOH 1968 1957 – Pavel Pavel, technik a experimentální archeolog 1965 – Martin Dejdar, český herec, televizní moderátor a filmový producent 1971 Martin Ručinský, český hokejista Jiří Vykoukal, český hokejista a trenér 1976 Vítězslav Maštalíř, současný český klavírista, varhaník a hudební skladatel Radek Baborák, český hornista 1983 – Lukáš Krajíček, český hokejový hráč 1986 – Lucie Smatanová, česká modelka Svět 1544 – Torquato Tasso, italský básník († 25. dubna 1595) 1591 – Isabela Savojská, savojská princezna († 28. srpna 1626) 1605 – Şehzade Mehmed, osmanský princ a syn sultána Ahmeda I. († 12. ledna 1621) 1683 – Giovanni Veneziano, italský hudební skladatel a varhaník († 13. dubna 1742) 1727 – Andrew Planche, anglický klenotník a hrnčíř († 1805) 1730 Darja Saltyková, ruská šlechtična a sériová vražedkyně († 27. listopadu 1801) Otto Friedrich Müller, dánský přírodovědec († 26. prosince 1784) 1739 – Sofronij Vračanský, bulharský pravoslavný mnich a spisovatel († 23. září 1813) 1754 – Juan Meléndez Valdés, španělský básník († 24. května 1817) 1811 – Urbain Le Verrier, francouzský matematik († 23. září 1877) 1814 – Ludvík z Casorie, italský římskokatolický kněz, svatý († 30. března 1885) 1818 Marius Petipa, francouzský tanečník a choreograf († 14. července 1910) Antonio Bazzini, italský houslista a skladatel († 10. února 1897) 1822 Januárie Marie Brazilská, brazilská princezna a portugalská infantka († 13. března 1901) Joseph Bertrand, francouzský matematik († 5. dubna 1900) 1863 – Paul Kuh-Chrobak, poslední ministr financí Rakouska-Uherska († 7. ledna 1931) 1874 – Charles W. Gilmore, americký paleontolog († 27. září 1945) 1875 – Adriaan Boer, nizozemský fotograf († 24. dubna 1940) 1877 – Maurice Halbwachs, francouzský filozof a sociolog († 16. března 1945) 1884 – Alexandr Podaševský, český dirigent a skladatel ruského původu († 28. června 1955) 1886 – Edward Śmigły-Rydz, polský generál, politik a umělec († 2. prosince 1941) 1890 – Vannevar Bush, americký profesor elektronického inženýrství († 30. června 1974) 1891 – Michael Polanyi, maďarsko-britský filozof a chemik († 22. února 1976) 1899 Frederik IX., dánský král († 14. ledna 1972) Allan Woodman, kanadský hokejista, zlato na ZOH 1920 († 17. března 1963) 1901 – Josef Martin Bauer, německý spisovatel († 15. března 1970) 1906 – Zino Davidoff, švýcarský obchodník s tabákem († 14. ledna 1994) 1907 Cornelius Castoriadis, řecko-francouzský levicový intelektuál († 26. prosince 1997) Helmuth James von Moltke, německý právník a odpůrce nacistického režimu († 23. ledna 1945) 1912 – Paul Janes, německý fotbalista († 12. června 1987) 1915 – Joseph Carl Robnett Licklider, americký informační vědec († 26. června 1990) 1916 – Harold Wilson, premiér Spojeného království († 24. května 1995) 1918 – Louise Broughová, americká tenistka († 3. února 2014) 1919 – Mercer Ellington, americký trumpetista a hudební skladatel († 8. února 1996) 1920 – Nicolaas Bloembergen, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 1981 († ) 1921 – Ástor Piazzolla, argentinský hudební skladatel a hráč na bandoneon († 4. července 1992) 1924 – Jozef Tomko, slovenský kardinál, bývalý prefekt Kongregace pro evangelizaci národů 1930 – Jurij Krylov, sovětský hokejový reprezentant († 4. listopadu 1979) 1931 – Rupert Murdoch, australský mediální magnát 1936 – Harald zur Hausen, německý vědec, držitel Nobelovy ceny 1938 – Viktor Konovalenko, sovětský hokejový brankář († 20. února 1996) 1939 – Orlando Beltran Quevedo, filipínský kardinál 1942 – Suzanne Cory, australská molekulární bioložka 1945 Pirri , španělský fotbalista Harvey Mandel, americký kytarista 1946 – Mark Metcalf, americký herec 1947 – Blue Weaver, britský hráč na klávesy, skladatel 1948 George Kooymans, nizozemský kytarista Jan Schelhaas, britský hudebník 1950 Bobby McFerrin, americký jazzový zpěvák, skladatel a dirigent Jerry Zucker, americký filmový režisér a scenárista 1951 – Katie Kissoon, britská zpěvačka 1952 Ricardo Martinelli, prezident republiky Panama Douglas Adams, anglický spisovatel, dramatik († 11. května 2001) 1953 Jürgen Kurths, německý fyzik a matematik Bernie LaBarge, kanadský kytarista, zpěvák, skladatel a textař 1955 – Nina Hagen, německá punková zpěvačka a herečka 1956 – Curtis Lee Brown, americký kosmonaut 1958 – Deana Horváthová, slovenská herečka 1964 – Raimo Helminen, finský lední hokejista 1971 – Johnny Knoxville, americký herec a komik 1978 – Didier Drogba, fotbalista Pobřeží slonoviny 1981 – LeToya Luckett, americká zpěvačka, podnikatelka a členka skupiny Destiny's Child 1984 – Tina, slovenská zpěvačka 1986 – Dario Cologna, švýcarský reprezentant v běhu na lyžích Úmrtí Česko 1888 Josef Bojislav Pichl, lékař, novinář, spisovatel (* 22. srpna 1813) Karel Kilcher, lékař-bakteriolog (* 5. února 1862) 1903 – Adolf Pštros, český herec (* 18. prosince 1851) 1908 – Josef Hlávka, architekt a mecenáš (* 15. února 1831) 1917 – Václav Nedoma, český novinář (* 28. září 1836) 1952 – Jan Foltys, československý mezinárodní šachový mistr (* 13. října 1908) 1957 – Karel V. Rypáček, český novinář a překladatel (* 9. ledna 1885) 1959 – Jan Lauda, český sochař (* 4. dubna 1898) 1974 Václav Sivko, malíř, grafik, ilustrátor a scénograf (* 29. června 1923) Zdeněk Mysliveček, český neurolog a psychiatr (* 13. září 1881) 1981 Josef Filgas, rozhlasový reportér, fejetonista a spisovatel (* 16. října 1908) Felix Zrno, sbormistr, hudební skladatel a pedagog (* 2. října 1890) 1984 – Libuše Paserová, česká operní pěvkyně (* 8. dubna 1900) 1999 – Jiří Reichl, český režisér a scenárista (* 13. dubna 1940) 2004 – Jiří Svoboda, skladatel filmové hudby (* 13. září 1945) 2006 – Bohuslav Kučera, čs. ministr spravedlnosti (* 26. března 1923) 2009 – Pavel Verner, český novinář, spisovatel a dramatik (* 19. května 1947) 2014 – Vladislav David, profesor mezinárodního práva (* 12. srpna 1927) Svět 222 – Marcus Aurelius Antonius Heliogabalus, římský císař (* asi 203) 1272 – Enzio Sardinský, král Korsiky a Sardinie z dynastie Štaufů (* cca 1220) 1722 – John Toland, irský filozof a satirik (* 30. listopadu 1670) 1768 – Giovanni Battista Vaccarini, italský architekt (* 3. února 1702) 1803 – Şah Sultan, osmanská princezna a dcera sultána Mustafy III. (* 20. dubna 1761) 1807 – Anton Eberl, rakouský hudební skladatel a klavírista (* 13. června 1765) 1820 – Benjamin West, americký malíř (* 10. října 1738) 1849 – Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská, neapolsko-sicilská princezna a sardinská královna jako manželka Karla Felixe (* 17. ledna 1779) 1853 – Karl von Hohenzollern-Sigmaringen, kníže (* 20. února 1785) 1869 – Vladimir Fjodorovič Odojevskij, ruský spisovatel a vědec (* 13. srpna 1803) 1886 – Franz Antoine, rakouský botanik a fotograf (* 23. února 1815) 1888 – Friedrich Wilhelm Raiffeisen, propagátor rolnických úvěrových družstev v Bavorsku (* 30. března 1818) 1889 – Karl Deschmann, slovinský muzejník a politik (* 3. ledna 1821) 1897 – Daniel Sanders, německý lexikograf a jazykovědec (* 12. listopadu 1819) 1907 – Jean Casimir-Perier, prezident Francouzské republiky (* 8. listopadu 1847) 1908 – Edmondo De Amicis, italský spisovatel (* 21. října 1846) 1915 – Ankó Itosu, tvůrce moderního karate (* ? 1831) 1924 – Helge von Koch, švédský matematik (* 25. ledna 1879) 1930 – Silvio Gesell, německý ekonomický teoretik (* 17. března 1862) 1931 – Friedrich Wilhelm Murnau, filmový režisér němé éry (* 28. prosince 1888) 1932 Hermann Gunkel, německý luteránský teolog (* 23. května 1862) Dora de Houghton Carrington, britská malířka a designérka (* 29. března 1893) 1936 – David Beatty, admirál britského královského námořnictva (* 17. ledna 1871) 1939 – Albert Boehringer, německý chemik a podnikatel (* 11. srpna 1861) 1944 – Hendrik Willem van Loon, americký novinář a spisovatel (* 14. ledna 1882) 1945 – Walter Hohmann, německý stavební inženýr a teoretik raketových letů (* 18. března 1880) 1947 Richard Schmidt, český, německy hovořící právník a spisovatel (* 22. července 1875) Viktor Lustig, český profesionální podvodník (* 4. ledna 1890) 1955 – Alexander Fleming, skotský lékař, objevitel penicilinu (* 6. srpna 1881) 1957 – Richard Evelyn Byrd, americký polární badatel (* 25. října 1888) 1958 – Ingeborg Dánská, dánská princezna (* 2. srpna 1878) 1962 – Jozef Čársky, slovenský římskokatolický biskup (* 9. května 1886) 1969 – John Wyndham, britský spisovatel sci-fi (* 10. července 1903) 1976 – Gordon Dobson, britský fyzik (* 25. února 1889) 1978 – Claude François, francouzský zpěvák, hudební skladatel a tanečník (* 1. února 1939) 1980 – Michail Kaufman, ruský filmař a fotograf (* 4. září 1897) 1993 – Alina Centkiewiczowa, polská spisovatelka a cestovatelka (* 5. prosince 1907) 1997 – Hugh Lawson, americký klavírista (* 12. března 1935) 1998 – Jean Shileyová, americká olympijská vítězka ve skoku do výšky z roku 1932 (* 20. listopadu 1911) 2000 – Kazimierz Brandys, polský spisovatel a scenárista (* 27. října 1916) 2002 Franjo Kuharić, záhřebský arcibiskup, kardinál (* 15. dubna 1919) James Tobin, americký ekonom, Nobelova cena za ekonomii 1981 (* 5. března 1918) 2006 Slobodan Milošević, srbský prezident (* 20. srpna 1941) Bernie Geoffrion, kanadský profesionální hokejista (* 14. února 1931) 2007 – Georg Zundel, německý fyzikální chemik (* 17. května 1931) 2008 – Alun Hoddinott, velšský hudební skladatel (* 11. srpna 1929) 2013 – Florian Siwicki, polský generál a politik (* 10. ledna 1925) 2015 – Harri Pritchard Jones, velšský spisovatel, kritik a psychiatr (* 10. března 1933) Svátky Česko Anděla, Anděl, Andělín, Andělína, Angela, Angelika Sofronie Hérakles Rosina Svět Slovensko: Angela Evropský den mozku Mauricius: Maha Shivaratree USA: Johnny Appleseed Day Lesotho: Moshoeshoe Day Světový den instalatérů Liturgický kalendář Sv. Eulogius z Cordóby Pionius Externí odkazy Březnové dny
2633	https://cs.wikipedia.org/wiki/16.%20b%C5%99ezen	16. březen	16. březen je 75. den roku podle gregoriánského kalendáře (76. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 290 dní. Svátek slaví Elena a Herbert. Události Česko 1421 – Jan Žižka dobyl katolický Chomutov, jehož obyvatele následně husité vyvraždili. 1742 – V muniční laboratoři na hradě Špilberku způsobila nepozornost personálu požár a výbuch, při němž zahynulo 29 osob. 1848 – V Praze byly založeny ozbrojené sbory Akademická legie, jejími členy se stávali univerzitní studenti i jejich profesoři. 1938 – Opera Bohuslava Martinů Julietta měla premiéru v Praze. 1939 – Adolf Hitler podepsal na Pražském hradě Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. 1950 – Ministerstvo zahraničí ČSR požádalo představitele pražské nunciatury Vatikánu Ottavia de Livu, aby opustil zemi. 1999 – Antimonopolní úřad schválil fúzi dvou velkých českých pivovarů - Prazdroje a Radegastu. 2020 – V rámci pandemie covidu-19 bylo zavedeno první opatření omezující volný pohyb osob. Svět 1190 – Židé v anglickém městě York raději spáchali hromadnou sebevraždu než by se podvolili křesťanskému křtu. 1244 – Přes 200 Katarů bylo upáleno, když odmítli zapřít svou víru po pádu Montségur. 1517 – Papež Lev X. ukončil Pátý lateránský koncil. 1521 – Španělská výprava pod vedením Portugalce Fernaa de Magalhaese dorazila k pobřeží Filipín . 1621 – Náčelník místních Indiánů Mohykánů navštívil vesnici prvních přistěhovalců Plymouth a pozdravil je překvapivě anglicky "Welcome, Englishmen! My name is Samoset". 1690 – Francouzský král Ludvík XIV. poslal armádu do Irska. 1713 – Chycený zbojník Juraj Jánošík je dopraven do Liptovského Mikuláše, kde začal soud. Rozsudek je vynesen už druhý den. Za vedení zbojnické skupiny a účast na loupežných přepadeních - trest smrti zavěšením za levý bok na hák. 1792 – Nepovedený atentát spiklenců na švédského krále Gustava III. v čele s hrabětem Anckarstróma, který vystřelil na krále na maškarním plese ve stockholmské opeře. Tento příběh zpracoval Verdi ve stejnojmenné opeře Maškarní ples. 1797 – Napoleonovo vítězství u Tagliamenta během jeho italského polního tažení. 1802 – Kongres Spojených států amerických založil ve West Pointu US Millitary Academy, první vojenskou školu v USA na výchovu a trénink budoucích důstojníků. 1829 – Londýn reorganizoval svou policii, vznikl Scotland Yard. 1921 – Kronštadtské povstání: Rudá armáda zahájila závěrečný útok na Kronštadt. 1968 – Američtí vojáci v průběhu války ve Vietnamu, při běžné kontrolní hlídce ve vesnici My Lai, zmasakrovali na 500 civilistů. Narození Česko 1693 – František Ludvík z Mattencloitu, česko-slezský šlechtic († 31. květen 1768) 1756 – Josef Javůrek, klavírista a hudební pedagog († 22. června 1840) 1789 – Josef Mirovít Král, kněz, obrozenecký spisovatel, básník a překladatel († 13. února 1841) 1837 – František Bartoš, pedagog, jazykovědec a etnograf († 11. června 1906) 1846 Josef Kyselka, kněz a spisovatel († 5. prosince 1911) Betty Fibichová, operní zpěvačka († 20. května 1901) 1852 – Josef Úlehla, pedagog, propagátor vysokoškolského vzdělání učitelů († 22. prosince 1933) 1860 – Josef Šváb-Malostranský, herec, písničkář a kabaretiér († 30. října 1932) 1870 – Otakar Zachar, chemik v oboru pivovarnictví a sladovnictví († 29. listopadu 1921) 1871 – Vinzenz Mark, československý politik německé národnosti († ?) 1880 – Eduard Kadlec, generál Československých legií v Rusku († 19. srpna 1961) 1883 – Josef Šimánek, spisovatel († 16. listopadu 1959) 1885 – Josef Tříška, malíř († 16. května 1967) 1886 – Vojta Novák, divadelní a filmový herec a režisér († 18. března 1966) 1898 – Alžběta Birnbaumová, historička umění a spisovatelka († 18. listopadu 1967) 1901 Marta Krásová, pěvkyně († 20. února 1970) Oldřich Stibor, divadelní režisér († 10. ledna 1943) 1906 – František Vodsloň, politik († 5. května 2002) 1908 – Zdeněk Kunc, zakladatel československé a světové neurochirurgie († 10. května 1985) 1918 Josef Trousílek, československý hokejový reprezentant († 5. října 1990) Jaromír Rubeš, psychoterapeut a psychiatr († 9. února 2000) 1920 – Gustáv Herrmann, československý basketbalista († 31. března 2010) 1921 – Rudolf Cortés, herec a zpěvák († 12. prosince 1986) 1922 – Zdeněk Liška, skladatel filmové hudby († 13. července 1983) 1925 – Lubomír Železný, hudební skladatel († 29. září 1979) 1927 Josef Jedlička, prozaik a esejista († 5. prosince 1990) Miloš Kirschner, loutkář, herec, zpěvák, dlouholetý ředitel a hlavní interpret Divadla Spejbla a Hurvínka († 2. července 1996) 1930 František Mertl, malíř a sochař Aťka Janoušková, herečka a zpěvačka († 9. března 2019) Ota Ulč, exilový spisovatel († 22. listopadu 2022) 1936 – Miroslav Kučera, kriminalista a spisovatel 1937 – Jiří Dolana, československý hokejový reprezentant († 14. července 2003) 1939 – Petr Weigl, filmový, televizní a divadelní režisér a dramaturg († 14. července 2018) 1944 – František Kozel, politik 1952 – Květoslav Matějka, publicista, spisovatel a herec 1953 – Radim Valenčík, vysokoškolský učitel, ekonom a politik 1958 – Dana Batulková, divadelní a filmová herečka 1964 – Michaela Dolinová, herečka a moderátorka 1973 – Radůza, zpěvačka, písničkářka a hudební skladatelka 1980 – Iva Pazderková, herečka, moderátorka a bavička 1988 – Jiří Tlustý, hokejista 1990 – Lukáš Koranda, zpěvák, skladatel, textař, zvukař Svět 1465 – Kunhuta Rakouská, dcera císaře Fridricha III. Habsburského († 6. srpna 1520) 1687 – Žofie Dorotea Hannoverská, pruská královna († 28. června 1757) 1750 – Caroline Herschel, britská astronomka německého původu († 9. ledna 1848) 1751 – James Madison, čtvrtý prezident USA († 28. června 1836) 1771 – Antoine-Jean Gros, francouzský malíř († 25. června 1835) 1774 – Matthew Flinders, britský navigátor a tvůrce map († 19. července 1814) 1789 Georg Simon Ohm, německý fyzik († 6. července 1854) Hibetullah Sultan, osmanská princezna († 18. září 1841) 1794 – Joseph Daniel Böhm, rakouský sochař († 15. srpna 1865) 1799 – Anna Atkins, anglická botanička a fotografka († 9. června 1871) 1800 – Ninkó, japonský císař († 21. února 1846) 1816 – Alfred A. Hart, americký fotograf († 5. března 1908) 1828 – Pavol Dobšinský, slovenský kněz, folklorista, básník a spisovatel († 22. října 1885) 1839 – Sully Prudhomme, francouzský básník a esejista († 6. září 1907) 1851 – Martinus Wilhelm Beijerinck, nizozemský botanik a mikrobiolog († 1. ledna 1931) 1855 – Josef Maria Eder, rakouský chemik a fotograf († 18. října 1944) 1856 Alexandr Kovaňko, pilot, konstruktér letadel († 19. dubna 1919) Napoleon Evžen Bonaparte, pretendent francouzského trůnu jako syn císaře Napoleona III. († 1879) 1859 – Alexandr Stěpanovič Popov, ruský fyzik († 13. ledna 1906) 1878 Clemens August von Galen, německý šlechtic, kardinál a biskup münsterský († 22. března 1946) Rezá Šáh Pahlaví, íránský šáh († 26. července 1944) 1880 – Wolfgang Pagenstecher, německý malíř a heraldik († 26. prosince 1953) 1884 – Alexandr Romanovič Běljajev, ruský spisovatel († 6. ledna 1942) 1885 – Alfred Wiener, německý bojovník proti antisemitismu a rasismu († 4. února 1964) 1889 – Reggie Walker, jihoafrický sprinter, olympijský vítěz († 5. listopadu 1951) 1890 – Solomon Michoels, sovětský divadelní herec a ředitel Moskevského státního židovského divadla († 13. ledna 1948) 1892 César Vallejo, peruánský spisovatel († 15. dubna 1938) Nikolaj Kondraťjev, sovětský ekonom († 17. září 1938) 1893 – Josip Rus, slovinský právník a politik († 15. září 1985) 1894 – Jurij Darahan, ukrajinský básník († 17. března 1926) 1896 – Liou Chaj-su, čínský malíř († 7. srpna 1994) 1899 – Maria Julia Rodzińska, polská mučednice, blahoslavená († 20. února 1945) 1906 – Francisco Ayala, španělský spisovatel († 3. listopadu 2009) 1909 – Patrick Dean, britský diplomat († 5. listopadu 1994) 1910 – Aladár Gerevich, maďarský šermíř, který získal zlatou medaili na šesti OH († 14. května 1991) 1911 Pierre Harmel, premiér Belgie († 15. listopadu 2009) Josef Mengele, německý lékař proslulý zvrhlými testy na lidech († 7. února 1979) 1912 – Pat Nixonová, manželka 37. prezidenta USA Richarda Nixona († 22. června 1993) 1914 – Arkadij Černyšov, sovětský hokejista, fotbalista a trenér († 22. října 1992) 1915 – Kunihiko Kodaira, japonský matematik († 26. července 1997) 1918 – Frederick Reines, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 1995 († 26. září 1998) 1921 – Gustáv Valach, slovenský herec († 26. dubna 2002) 1926 – Jerry Lewis, americký herec a režisér († 20. srpna 2017) 1927 – Vladimir Komarov, sovětský kosmonaut († 24. dubna 1967) 1928 Christa Ludwig, německá operní a koncertní pěvkyně, mezzosopranistka († 24. dubna 2021) Slavko Mihalić, chorvatský básník († 5. února 2007) 1930 – Tommy Flanagan, americký klavírista († 16. listopadu 2001) 1931 Theo Altmeyer, německý tenorista († 28. července 2007) Elliott Belgrave, generální guvernér Barbadosu 1932 Walter Cunningham, americký astronaut z letu Apolla 7 Kurt Diemberger, rakouský horolezec 1937 David Del Tredici, americký hudební skladatel Attilio Nicora, italský kardinál 1940 František Dostál, slovenský horolezec a filmař († 2. prosince 2006) Claus Offe, německý politický sociolog marxistické orientace 1941 Robert Guéï, prezident Côte d'Ivoire († 19. září 2002) Bernardo Bertolucci, italský filmový režisér († 26. listopadu 2018) 1942 – Danny Lyon, americký fotograf a filmař 1943 – Milan Lechan, slovenský básník a humorista 1944 – Andrew S. Tanenbaum, nizozemský profesor informatiky 1945 – Moris Issa, sýrsko-český režisér 1946 – Martin Wolf, ekonomický komentátor deníku Financial Times 1949 Victor Garber, kanadský herec Jerry Goodman, americký houslista Elliott Murphy, americký písničkář a spisovatel 1952 – Irwin Keyes, americký komik, herec, a zpěvák († 8. července 2015) 1953 Isabelle Huppertová, francouzská divadelní a filmová herečka Richard Stallman, americký hacker a zakladatel hnutí svobodného softwaru 1954 Nancy Wilson, americká kytaristka a zpěvačka Stephen Lipson, britský hudební producent 1955 – James Warhola, americký ilustrátor 1956 Vladimír Godár, slovenský hudební skladatel, muzikolog Eveline Widmerová-Schlumpfová, prezidentka Švýcarské konfederace 1959 – Jens Stoltenberg, ministerský předseda Norska, generální tajemník NATO 1963 – Jimmy DeGrasso, americký bubeník 1966 – H. P. Baxxter, německý zpěvák skupiny Scooter 1967 – Lauren Graham, americká herečka 1986 – Alexandra Daddario, americká herečka a modelka 1989 – Theo Walcott, anglický fotbalista Úmrtí Česko 1874 – Ota Kříž, český strojník, polárník a cestovatel (* 12. června 1845) 1898 – Josef Lev, operní pěvec a skladatel (* 1. května 1832) 1910 – Josef Alexander Helfert, český právník, historik a politik (* 3. listopadu 1820) 1939 – Wilhelm Herlinger, československý politik německé národnosti (* 11. února 1873) 1940 – Josef Anton Trčka, fotograf, malíř, grafik a sochař (* 7. září 1893) 1942 – František Blahovec, kněz, regionální aktivista v Pošumaví a politik (* 4. dubna 1864) 1954 – Franz Jesser, československý politik německé národnosti (* 1. července 1869) 1961 – Václav Talich, dirigent (* 28. května 1883) 1969 – Maxmilián Hájek, hudební skladatel a dirigent (* 15. srpna 1909) 1973 – Jaroslav Švehlík, herec (* 9. dubna 1930) 1974 – Silvestr Hipman, hudební skladatel a kritik, spisovatel a překladatel (* 23. července 1893) 1978 – Pravdomil Svoboda, botanik a dendrolog (* 1. dubna 1908) 1985 – František Pelcner, československý fotbalový reprezentant (* 4. září 1909) 1986 – Erich Roučka, český technik a vynálezce (* 30. října 1888) 1994 – Emílie Tomanová, malířka a grafička (* 23. ledna 1933) 1999 Stanislav Hájek, herec (* 29. června 1924) Hugo Rokyta, kulturní historik, etnograf, heraldik a ochránce památek (* 24. listopadu 1912) 2001 – Stanislav Šturz, malíř (* 27. října 1908) 2004 Adolf Staňura, esperantský literát (* 12. března 1915) Vilém Tauský, dirigent a skladatel, (* 20. července 1910) 2012 – Bronislav Poloczek, česko-polský herec (* 7. srpna 1939) 2013 – Eva Chmelařová-Siblíková, česká výtvarná umělkyně (* 7. června 1927) Svět 37 – Tiberius, římský císař (* 46 př. n. l.) 1405 – Markéta III. Flanderská, flanderská hraběnka, manželka Filipa II. Burgundského (* 13. dubna 1350) 1485 – Anna Nevillová, manželka anglického krále Richarda III. (* 11. června 1456) 1520 – Martin Waldseemüller, německý kartograf (* 1470) 1600 – Johann Major, německý evangelický teolog, humanista a básník (* 2. ledna 1533) 1649 – Svatý Jean de Brébeuf, jezuitský misionář v Kanadě (* 25. března 1593) 1670 – Johann Rudolf Glauber, německo-nizozemský alchymista, chemik a lékař. (* 10. března 1604) 1686 – Šarlota Hesensko-Kasselská, hesenská princezna a falcká kurfiřtka (* 20. listopadu 1627) 1736 – Giovanni Battista Pergolesi, italský hudební skladatel (* 4. ledna 1710) 1801 – Alexandra Pavlovna, ruská velkokněžna, rakouská arcivévodkyně (* 9. srpna 1783) 1804 – Henrik Gabriel Porthan, finský historik (* 8. listopadu 1739) 1814 – Henri Auguste Duval, francouzský botanik (* 28. dubna 1777) 1816 – Giuseppe Jannaconi, italský hudební skladatel (* 1740 nebo 1741) 1858 – Osip Senkovskij, ruský spisovatel a orientalista (* 31. března 1800) 1862 – Josef Christian Zedlitz, slezský a rakouský diplomat a politik, německy píšící básník a dramatik (* 28. února 1790) 1885 – Alexander Julius Schindler, rakouský spisovatel a politik (* 26. září 1818) 1889 – Ernst Wilhelm Leberecht Tempel, německý astronom a litograf (* 4. prosince 1821) 1890 – Ljubica Petrović-Njegoš (známá spíše pod jménem Zorka), rozená černohorská princezna a pozdější korunní princezna srbská) * 23. prosince 1864) 1892 – Eduard Kullmann, pachatel atentátu na Otto von Bismarcka (* 14. července 1853) 1898 – Aubrey Beardsley, anglický secesní kreslíř a ilustrátor (* 21. srpna 1872) 1914 – Charles Albert Gobat, švýcarský politik, nositel Nobelovy ceny míru (* 21. května 1843) 1919 – Jakov Sverdlov, bolševický stranický předák (* 3. června 1885) 1923 – Milena Vukotić, černohorská kněžna a královna (* 4. května 1847) 1924 – Maurice Pellé, francouzský generál (* 18. dubna 1863) 1925 – August von Wassermann, německý bakteriolog (* 21. února 1866) 1930 – Miguel Primo de Rivera, španělský generál a diktátor (* 8. ledna 1870) 1935 Aaron Nimcovič, dánský šachista a šachový teoretik (* 7. listopadu 1886) John James Rickard Macleod, skotský fyziolog, nositel Nobelovy ceny (* 6. září 1876) 1937 – Léopold-Émile Reutlinger, francouzský fotograf (* 17. března 1863) 1938 – Emil Fey, rakouský vicekancléř (* 23. března 1886) 1940 – Selma Lagerlöfová, švédská spisovatelka (* 20. listopadu 1858) 1944 David Prain, skotský botanik (* 11. července 1857) Şehzade Mehmed Abdülkadir, syn osmanského sultána Abdulhamida II. a korunní princ (* 16. ledna 1878) 1945 – Maurice Halbwachs, francouzský filozof a sociolog (* 11. března 1877) 1955 – Alois Maria Adolf z Lichtenštejna, knížecí princ a držitel Řádu zlatého rouna (* 17. června 1869) 1957 – Constantin Brâncuşi, rumunský sochař a fotograf (* 19. února 1876) 1963 – Alžběta Marie Rakouská, dcera korunního prince Rudolfa (* 2. září 1883) 1968 – Michał Nawka, lužickosrbský spisovatel (* 22. listopadu 1885) 1970 – Tammi Terrell, americká zpěvačka a textařka písní (* 29. dubna 1945) 1971 – Hans Kohn, americký historik, filozof, teoretik nacionalismu (* 15. září 1891) 1972 – Franjo Lučić, chorvatský skladatel a varhaník (* 31. března 1889) 1975 – T-Bone Walker, americký bluesový kytarista, zpěvák a skladatel (* 28. května 1910) 1982 – Andrej Žarnov, slovenský básník, překladatel a lékař (* 19. listopadu 1903) 1983 – Ernie Royal, americký trumpetista (* 6. února 1921) 1984 – John Hoagland, americký reportážní fotograf (* 1947) 1985 – Eddie Shore, kanadský hokejista (* 25. listopadu 1902) 1987 Johan Otto von Spreckelsen, dánský architekt (* 4. května 1929) Karol Cengel, slovenský preparátor (* 22. října 1915) 1998 Esther Bubley, americká fotografka (* 16. února 1921) Derek Harold Richard Barton, britský chemik, nositel Nobelovy ceny, (* 1918) 2000 – Pavel Prudnikau, běloruský básník a spisovatel (* 14. července 1911) 2004 – Hana Zelinová, slovenská spisovatelka (* 20. července 1914) 2007 – Ron Chesterman, anglický hudebník a archivář (* 27. listopadu 1943) 2010 – Herb Cohen, americký manažer hudebníků (* 30. prosince 1932) 2015 – Andy Fraser, britský hudebník (* 3. července 1952) 2019 – Dick Dale, americký surf rockový kytarista (* 4. května 1937) Svátky Česko Elena Herbert, Herberta dříve Ámos Budimír Nona Zbyslav Svět Slovensko: Boleslav Surinam: Holi Phagwah Litva: Den pašeráků knih Lotyšsko: Den lotyšských legií USA, Kanada: Den sv.Urho (finská komunita) Liturgický kalendář Sv. Heribert Mučedníci ze Severní Ameriky Julián Antiochijský Externí odkazy Březnové dny
2638	https://cs.wikipedia.org/wiki/22.%20b%C5%99ezen	22. březen	22. březen je 81. den roku podle gregoriánského kalendáře (82. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 284 dní. Svátek slaví Leona a Lea. Události Česko 1126 – Jindřich Zdík, jeden z největších českých vzdělanců období raného středověku, byl zvolen olomouckým biskupem. 1348 – Král Karel IV. udělil Brnu další významné privilegium: obchodní privilegium městu zaručovalo, že kupci a povozníci procházející přes Moravu museli projít Brnem a ne jinými cestami. 1680 – Rakouský císař Leopold I. vydal robotní patent reagující na selské bouře. Stanovil robotní povinnosti na maximálně 3 dny v týdnu a zrušil nedělní a sváteční roboty 1782 – Císař Josef II. zrušil klášter Chotěšov. 1945 Nálet amerických bombardérů na rafinerii a vlakové nádraží v Kralupech nad Vltavou. Prvním osvobozeným městem v Česku se stala Osoblaha. 1968 – Prezident Antonín Novotný se vzdal své funkce. Začalo Pražské jaro 1968. 2020 – V důsledku onemocnění covid-19 zemřel v České republice první pacient. Svět 1312 – Klement V. zrušil templářský řád papežskou bulou Vox in Excelso. 1349 – Obyvatelé města Fulda v Německu vybili všechny Židy, které vinili z morové epidemie. 1594 – Jindřich IV. Navarrský korunován francouzským králem. 1621 – V Massachusetts v kolonii Plymouth uzavřeli mírovou dohodu se sousedními Indiány, kterou obě strany dodržovaly po 50 let. 1622 – Masakr v Jamestownu – Algonkinští Indiáni zabili jednu třetinu (asi 347) anglických kolonistů v oblasti Jamestownu ve Virginii. 1630 – První koloniální legislativa v Bostonu se týkala zákazu hazardních her. Zakazuje vlastnictví karet, vrhcábů a hracích stolů. 1765 – Parlament Velké Británie přijal celní zákon umožňující vybírat clo přímo v amerických koloniích, což vedlo k protestům kolonistů a nakonec k válce o nezávislost. 1813 – Švýcarský cestovatel Johann Ludwig Burckhardt objevil pro Evropu Abú Simbel. 1849 – Český šlechtic a rakouský maršál Josef Václav Radecký z Radče porazil sardinská vojska u Novary. 1873 – Ve Španělsku bylo Národním shromážděním zrušeno otroctví. 1933 Americký prezident Franklin Delano Roosevelt podepsal zákon, kterým se legalizoval prodej piva a vína. První vězni prošli branou koncentračního tábora Dachau, který byl zřízen o dva dny dříve. 1939 – Litevský přístav Klaipėda obsadilo nacistické Německo. 1942 – Ve Středozemním moři proběhla druhá bitva u Syrty. 1943 – Německé okupační síly za živa upálily veškeré obyvatelstvo vesnice Chatyň v Bělorusku. 1945 – Vojáci Pattonovy 3. armády USA překročili Rýn. 1960 – Arthur Leonard Schawlow a Charles Hard Townes získali první patent na laser. 1963 – Britská kapela The Beatles vydala album Please Please Me. 1993 – Intel Corporation dodala první Pentium čipy (80586), kmitočtu 60 MHz pro počítače 100+ MIPS a pro 64bitový přenos dat. 1995 – Kosmonaut Valerij Poljakov se vrátil z kosmu po 438 dnech. 1997 – Kometa Hale-Bopp minula Zemi v dosud nejmenší vzdálenosti. 2004 – Ahmed Jásin, spoluzakladatel a vůdce palestinské organizace Hamás, byl zabit v pásmu Gazy po útoku izraelského vrtulníku AH-64 Apache používajícího řízené střely Hellfire. 2016 – Při teroristických útocích v Bruselu zahynulo 32 osob a kolem 340 jich bylo zraněno. Narození Česko 1765 – František Josef Dusík, hudební skladatel († po r. 1816) 1795 – Josef Arnošt Ryba, český oční lékař († 1. března 1856) 1833 – Antonín Čížek, český právník a politik († 21. září 1883) 1844 – Emanuel Kusý, lékař-hygienik († 20. prosince 1905) 1845 – Theodor Kohn, arcibiskup olomoucký († 3. prosince 1915) 1852 – Otakar Ševčík, český houslista a pedagog († 18. ledna 1934) 1863 – Josef Paldus, vojenský archivář a historický geograf († 10. října 1937) 1866 – Josef Petřík, český geodet a vysokoškolský pedagog († 16. května 1944) 1873 – Fanni Blatny, československá politička německé národnosti († 22. prosince 1949) 1874 – Bohumil Kučera, český fyzik († 16. dubna 1921) 1875 – Anton Hanak, rakouský sochař českého původu († 7. ledna 1934) 1879 – Richard Teschner, malíř, řezbář, libretista a hudební skladatel († 4. července 1948) 1882 – Mario Korbel, český sochař († 31. března 1954) 1892 – Karel Poláček, spisovatel († 21. ledna 1945) 1894 – Rudolf Walter, divadelní režisér, herec a pedagog († 27. února 1966) 1898 – Ludmila Macešková, básnířka a prozaička († 3. května 1974) 1901 František Doubrava, malíř, grafik a ilustrátor († 2. prosince 1975) Vít Obrtel, architekt, grafik, scénograf a básník († 12. června 1988) 1902 – Otto Novák, československý fotbalový reprezentant († 15. října 1984) 1910 – Eduard Haken, operní pěvec – basista († 12. ledna 1996) 1914 – František Kobzík, reprezentant ve veslování, voják a příslušník výsadku Carbon († 7. května 1944) 1918 – Emil Radok, český teoretik umění, výtvarník, scenárista, režisér († 7. ledna 1994) 1920 Ivan Kolařík, voják a příslušník výsadku Out Distance († 1. dubna 1942) Jaroslav Brodský, politický vězeň komunistického režimu v Československu († 3. srpna 1981) Ludvík Kundera, básník, dramatik, prozaik a překladatel († 17. srpna 2010) 1924 – Jiří Toman, fotograf, ilustrátor a knižní grafik († 10. dubna 1972) 1926 Ivo Babuška, matematik mezinárodního významu – Čech s americkým občanstvím Jan Němeček, kameraman († 6. července 2004) 1928 – František Pojdl, český televizní režisér († 18. srpna 2015) 1932 – Marta Jiráčková, hudební skladatelka 1938 – Věra Linhartová, česká spisovatelka 1939 – Josef Smolka, volejbalista, bronzový olympionik a mistr světa († 1. června 2020) 1941 – Karel Urbánek, poslední generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa 1942 – Karel Vágner, hudebník, hudební skladatel 1944 – Petr Spálený, český hudebník, skladatel, kytarista, flétnista, bubeník a zpěvák 1946 – Jan Smejkal, český mezinárodní šachový velmistr 1947 – Jiří Rulf, básník, prozaik, literární kritik a publicista († 12. dubna 2007) 1949 Pavel Dobeš, folkový písničkář Pavel Kábrt, český kreacionista a křesťanský aktivista († 14. září 2021) 1953 – Dagmar Havlová, herečka a druhá manželka bývalého prezidenta Václava Havla 1975 – Jiří Novák, tenista 1980 – Františka Jirousová, česká spisovatelka a knižní redaktorka 1981 – Martha Issová, herečka 1983 – Martin Kraus, herec 1991 – Veronika Kopřivová, modelka Svět 1212 – Go-Horikawa, 86. japonský císař († 31. srpna 1234) 1459 – Maxmilián I. Habsburský, římský císař († 12. ledna 1519) 1581 – Gregoria Maximiliána Habsburská, rakouská arcivévodkyně († 20. září 1597) 1599 – Anthonis van Dyck, vlámský barokní malíř († 9. prosince 1641) 1609 – Jan Kazimír II. Vasa, polský král († 16. prosince 1672) 1663 – August Hermann Francke, německý teolog († 8. června 1727) 1684 – Matej Bel, slovenský polyhistor, encyklopedista, filozof a spisovatel († 29. srpna 1749) 1700 – Giuseppe Sellitto, italský hudební skladatel a varhaník († 23. srpna 1777) 1728 – Giacomo Insanguine, italský hudební skladatel, varhaník a pedagog († 1. února 1795) 1748 – Samuel Ambrozi, slovenský publicista († 13. února 1806) 1759 – Hedvika Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpská, švédská královna († 20. června 1818) 1797 – Vilém I. Pruský, pruský král a německý císař († 9. března 1888) 1799 Friedrich Wilhelm August Argelander, německý astronom († 17. února 1875) Joseph Saxton, americký vynálezce a fotograf († 16. října 1873) 1806 – Ernst Waidele von Willingen, rakouský právník, soudce a politik († 21. června 1870) 1822 – Maria Rosalia Bonheur, francouzská malířka († 25. května 1899) 1824 – Karl Pfizer, německý chemik († 19. října 1906) 1842 – Mykola Lysenko, ukrajinský hudební skladatel († 6. listopadu 1912) 1857 – Paul Doumer, francouzský prezident († 7. května 1932) 1859 – Josip Vancaš, chorvatský architekt († 15. prosince 1932) 1868 – Robert Andrews Millikan, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 1923 († 19. prosince 1953) 1869 – Emilio Aguinaldo, prezident první filipínské republiky († 6. února 1964) 1879 Wilhelm Schlenk, německý chemik († 29. dubna 1943) Borisav Stanković, srbský spisovatel († 22. října 1927) 1874 – Louis Delâge, francouzský průkopník automobilismu († 14. prosince 1947) 1875 – Friedrich von Huene, německý paleontolog († 4. dubna 1969) 1878 – Michel Théato, lucemburský běžec, olympijský vítěz († 1923) 1898 – Juan Di Sandro, italsko-argentinský reportážní fotograf († 22. června 1988) 1903 – Jochen Klepper, německý teolog, žurnalista a spisovatel († 11. prosince 1942) 1910 – Fritz G. Winter, německý architekt († 12. listopadu 1986) 1912 Elijahu Kitov, rabín, vychovatel a spisovatel († 7. února 1976) Leslie Johnson, britský automobilový závodník († 8. června 1959) Karl Malden, americký herec († 1. července 2009) 1917 – Irving Kaplansky, kanadský matematik († 25. června 2006) 1918 – Cheddi Jagan, prezident Guyany († 6. března 1997) 1921 Elena Lacková, slovenská spisovatelka († 1. ledna 2003) Nino Manfredi, italský herec a režisér († 4. června 2004) 1923 – Marcel Marceau, francouzský mim a herec († 22. září 2007) 1928 – Eric Donald Hirsch, americký literární teoretik 1929 – Fred Anderson, americký saxofonista († 24. června 2010) 1931 William Shatner, kanadský herec Burton Richter, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku († 18. července 2018) Rodion Azarkhin, ruský kontrabasista († 26. března 2007) 1933 Abú al-Hasan Baní Sadr, první prezident Íránu († 9. října 2021) Michel Hidalgo, francouzský fotbalista a fotbalový trenér († 26. března 2020) 1934 – Orrin Hatch, americký politik († 23. dubna 2022) 1936 – Roger Whittaker, keňsko-britský písničkář 1937 Angelo Badalamenti, americký skladatel italského původu († 11. prosince 2022) Jon Hassell, americký trumpetista († 26. června 2021) Armin Hary, německý sprinter, dvojnásobný olympijský vítěz 1941 Hugo Rasmussen, dánský jazzový kontrabasista († 30. srpna 2015) Bruno Ganz, švýcarský herec († 16. února 2019) 1943 – Keith Relf, anglický hudebník († 14. května 1976) 1946 – Harry Vanda, holandsko-australský zpěvák, kytarista, skladatel a hudební producent 1948 – Andrew Lloyd Webber, britský hudební skladatel 1949 – Fanny Ardant, francouzská herečka 1950 – Goran Bregović, balkánský skladatel, producent a sběratel nahrávek world music 1952 – Jay Dee Daugherty, americký bubeník 1955 Lena Olin, švédská herečka Valdis Zatlers, prezident Lotyšské republiky 1956 – Maria Teresa Lucemburská, manželka lucemburského velkovévody Jindřicha I. 1957 – Jacek Kaczmarski, polský básník, spisovatel, textař a písničkář († 10. dubna 2004) 1959 – Žan Videnov, bulharský politik, premiér Bulharska 1975 – Anne Dudek, americká herečka 1976 – Reese Witherspoonová, americká herečka 1984 – Piotr Trochowski, německý fotbalista 1995 – Anna Brożek, polská sportovní lezkyně 2001 – Sam Avezou, francouzský sportovní lezec Úmrtí Česko 1471 – Jiří z Poděbrad, český král (* 23. dubna 1420) 1808 – Václav Matěj Kramerius, český spisovatel a nakladatel (* 9. února 1759) 1883 – Helena Veverková-Winandová, divadelní herečka (* 9. února 1856) 1902 – Josef Ort, český podvodník (* 13. března 1856) 1911 – Vojtěch Hlaváč, český varhaník, skladatel, dirigent a vynálezce působící převážně v Rusku (* 23. března 1849) 1924 – Vlastimil Tusar, československý politik (* 23. října 1880) 1928 – Jan Nepomuk Langhans, český portrétní fotograf (* 9. července 1851) 1932 – Gustav Habrman, československý politik (* 26. ledna 1864) 1945 – Jaromír Funke, český fotograf (* 1. srpna 1896) 1949 – Rudolf Vojtěch Špillar, malíř a popularizátor fotografie (* 11. února 1878) 1959 – Václav Bláha, hudební skladatel a trumpetista (* 4. května 1901) 1981 – Jaromír Spal, český herec (* 18. července 1916) 1984 – Jaroslav Pecháček, prozaik, výtvarník a publicista (* 11. dubna 1909) 1990 – Adolf Klimek, politik, účastník odboje, emigrant (* 17. června 1895) 1991 – Ladislav Karoušek, český výtvarník (* 17. září 1926) 1996 – Václav Nelhýbel, česko-americký hudební skladatel (* 24. září 1919) 1999 – Václav Halíř, český operní pěvec (* 28. září 1926) 2001 – Václav Morávek, československý fotbalový reprezentant (* 3. listopadu 1921) 2002 – Jaroslav Cejp, československý fotbalový reprezentant (* 7. dubna 1924) 2009 – Bohumil Smejkal, český houslista, dirigent, koncertní mistr a umělecký vedoucí Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (* 14. ledna 1935) 2013 – Vladimír Čech, český herec, moderátor (* 6. července 1951) 2017 – Helena Štáchová, ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka, dabérka Lízy Simpsonové (* 18. listopadu 1944) 2018 – Jan Kantůrek, překladatel fantasy, science fiction, komiksů a westernů z angličtiny (* 4. května 1948) Svět 1630 – Richard Dering, anglický hudební skladatel (* kolem roku 1580, Londýn) 1687 – Jean-Baptiste Lully, francouzský hudební skladatel (* 28. listopadu 1632) 1727 – Francesco Gasparini, italský hudební skladatel (* 19. března 1668) 1758 – Jonathan Edwards, severoamerický teolog (* 5. října 1703) 1772 – John Canton, anglický fyzik (* 1718) 1777 – Frederika Šarlota Hesensko-Darmstadtská, německá šlechtična a princezna (* 8. září 1698) 1796 – Gaspare Gabellone, italský skladatel (* 12. dubna 1727) 1802 – James Alexander, irský domácí pan, politik a 1. hrabě z Caledonu (* 1730) 1832 – Johann Wolfgang von Goethe, německý spisovatel, přírodovědec a filozof (* 28. srpna 1749) 1864 – Kastus Kalinowski, polský revoluční demokrat, publicista a básník (* 21. ledna 1838) 1890 – Moritz von Streit, předlitavský politik (* 20. května 1826) 1916 – Ferdinand Fellner, rakouský architekt (* 19. dubna 1847) 1925 – Julian Marchlewski, polský komunistický ekonom (* 17. května 1866) 1941 – Ferenc Koperniczky, československý politik (* 17. února 1851) 1943 – Hans Woellke, německý olympijský vítěz ve vrhu koulí (* 18. února 1911) 1946 – Clemens August von Galen, německý šlechtic, kardinál a biskup münsterský (* 16. března 1878) 1950 – Erwin Baum, německý politik (* 25. února 1868) 1951 – Tadeusz Piskor, polský generál za druhé světové války (* 1. února 1889) 1955 Ivan Šubašić, předseda exilové jugoslávské vlády (* 7. května 1892) Arnošt II. Sasko-Altenburský, poslední vévoda německého vévodství Sasko-Altenbursko (* 31. srpna 1871) 1961 – Fjodor Isidorovič Kuzněcov, sovětský vojevůdce (* 29. září 1898) 1963 – Cilly Aussemová, německá tenistka (* 4. ledna 1909) 1976 – Viktor Emil von Gebsattel, německý lékař, psycholog, personalistický filosof a spisovatel (* 4. února 1883) 1984 – Wacław Wycisk, polský biskup (* 11. února 1912) 1985 – Albin Jansson, švédský reprezentační hokejový brankář (* 9. října 1897) 1987 – Joan Shawlee, americká filmová a televizní herečka (* 5. března 1926) 1994 – Dan Hartman, americký zpěvák, skladatel a hudební producent (* 8. prosince 1950) 1996 – Robert Overmyer, americký astronaut (* 14. července 1936) 2001 – William Hanna, americký animátor, scenárista, kreslíř a režisér (* 14. června 1910) 2004 – Ahmed Jásin, spoluzakladatel palestinské polovojenské politické organizace Hamás (* 28. června 1937) 2005 Clemente Domínguez y Gómez, španělský vzdoropapež (* 23. května 1946) Kenzó Tange, japonský architekt (* 4. září 1913) 2006 Pío Leyva, kubánský skladatel, instrumentalista a zpěvák stylu guaracha (* 5. května 1917) Pierre Clostermann, francouzský sportovní a válečný letec RAF (* 28. února 1921) 2008 – Israel López, kubánský hudebník, jeden z autorů a popularizátorů tance mambo 2010 – James Whyte Black, britský farmakolog, nositel Nobelovy ceny za lékařství (1988) 2011 – Zoogz Rift, americký wrestler, hudebník a skladatel (* 10. července 1953) 2013 – Chinua Achebe, nigerijský romanopisec, básník, profesor a kritik (* 16. listopadu 1930) 2015 – Peter Pišťanek, slovenský spisovatel (* 28. dubna 1960) 2019 – Scott Walker, americký zpěvák, hudebník (multiinstrumentalista), hudební producent a skladatel (* 2. ledna 1943) 2020 – Ciprian Foias, rumunský matematik (* 20. července 1933) Svátky Česko Leona, Lea, Leokádie, Leon, Leontina Lia Oktavián, Oktavius (podle starého kalendáře) Svět Světový den vody Slovensko – Beňadik Portoriko – Den emancipace Jordánsko, Libanon – Den Arabské ligy Pranostiky Česko Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda. Na Kazimíra pohoda – na brambory úroda. Externí odkazy Březnové dny
2643	https://cs.wikipedia.org/wiki/27.%20b%C5%99ezen	27. březen	27. březen je 86. den roku podle gregoriánského kalendáře (87. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 279 dní. Svátek má Dita. Události Česko 1357 – Za účasti císaře a krále Karla IV. byl slavnostně otevřen hrad Karlštejn. Stavba trvala pouhých 9 let, základní kámen byl položen 10. června 1348 1874 – Velmi úspěšná premiéra Smetanovy opery Dvě vdovy, ale kritika opět diskutovala o „wagnerismu“ této opery a po slibném rozběhu reprízy vázly. 1907 – První českomoravská strojírna a Ringhofferova strojírna podepsaly smlouvu o založení společné továrny na výrobu automobilů. Po rozchodu partnerů v prosinci 1908 se stala automobilka, postavená v sousedství První českomoravské strojírny, jejím majetkem. 1929 – Z KSČ na protest proti jejímu vedení vystoupily významné kulturní a umělecké osobnosti, např. Stanislav Kostka Neumann, Ivan Olbracht, Marie Majerová, Jaroslav Seifert a další. Šlo o tzv. Manifest sedmi. Většina z nich se později do KSČ vrátila. 1932 – Slavnostní otevření Dannerova stadionu dnes známého jako Ďolíček. 1960 – Byla namíchána první Kofola. Za první domácí nápoj kolového typu na československém trhu byl odpovědný tým z výzkumného ústavu přírodních léčiv v Praze pod vedením Zdeňka Blažka. 1963 – Marta Kubišová natáčí svou první píseň. Skladatel Harry Macourek a textař Jiří Štaidl napsali píseň Neotočím večer vypínačem pro divadelní představení pardubického divadla Stop. Píseň se také stala jejím prvním studiovým snímkem. Natočila ho ve studiu Pouchov Československého rozhlasu v Hradci Králové. 1991 Miloslav Vlk je jmenován pražským arcibiskupem Byly vyhlášeny CHKO Broumovsko, CHKO Poodří a CHKO Železné hory. 1994 – V pražském Žižkovském divadle proběhla premiéra hry Divadla Járy Cimrmana - Záskok. 1996 – Britská královna Alžběta II. přicestovala do České republiky se svým manželem Princem Filipem, vévodou z Edinburghu. Byla to první návštěva britského monarchy do zemí koruny české. 1997 – Český film Kolja režiséra Jana Svěráka získal nejvyšší ocenění americké Akademie filmového umění a věd - zlatého Oscara za nejlepší zahraniční film. Český film získal tuto prestižní cenu naposledy v roce 1966 za Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela. 1999 – Herečka Jiřina Jirásková získala Cenu Thálie za celoživotní herecké mistrovství. 2001 – Do čela Akademie věd České republiky byla zvolena první žena, bioložka Helena Illnerová Svět 196 př. n. l. – Faraón Ptolemaios V. Epifanés usedl na egyptský trůn 1188 – Fridrich I. Barbarossa oficiálně přebírá křižácký závazek v Mohuči a povede 3. křížovou výpravu 1309 – 195. Papež Klement V. vyhlásil exkomunikaci a vyloučení celého Benátského státu z církve, jakož i jakýkoliv obchodní styk za to, že obsadil Ferraru, papežské lenní panství 1329 – 196. Papež Jan XXII. vydal In Agro Dominico odsuzující psaní Mistra Eckharta jako kacířské 1513 – Španělský cestovatel Juan Ponce de León doplul na severní okraj Baham na své první cestě na Floridu 1536 – Švýcarští protestanti ze Strassburgu a Konstance podepsali První Helvetské vyznání. To je první významný dokument, ustanovující hlavní náboženský proud švýcarské protestantské církve 1599 – Robert Devereux II. se stal generálem Irska 1625 – Po smrti svého otce Jakuba I. nastoupil na anglický trůn Karel I. z rodu Stuartovců. Rovněž se prohlásil za krále Francie 1668 – Anglický král Charles II. věnuje Bombaj Východoindické společnosti 1708 – Anglický podvodník, vydávající se za krále Jakuba III., prchnul do Dunkerku 1709 – Hráz v holandském Hardinxveldu se prolomila, Alblasserwaard je pod vodou. 1721 – Francie a Španělsko podepisují Madridskou dohodu 1775 – Americký Kontinentální kongres zvolil budoucího prezidenta Thomase Jeffersona za svého člena na druhý termín 1782 – Charles Watson-Wentworth, druhý markýz z Rockinghamu se stal premiérem Spojeného království 1790 – Boty se poprvé zavazují tkaničkami - Angličan Harvey Kennedy si to nechal patentovat 1794 Americký kongres autorizuje prezidenta George Washingtona aby vyzbrojil lodě. Prezident zakládá americké námořnictvo v počtu šesti fregat. Dánsko a Švédsko utvořili v Kodani neutrální spolek 1802 – Napoleon uzavírá mír v Amiensu, tím skončila francouzská revoluční válka 1808 – Premiéra oratoria Josepha Haydna Stvoření ve Vídni 1880 – První den prodáno 50 000 vydání Zolova románu Nana. 1941 – Začala námořní bitva u Matapanu, ve které se střetla flota Itálie se svazy lodí Velké Británie a Austrálie. 1958 – Nikita Chruščov se stává premiérem SSSR, ale současně si ponechává funkci prvního tajemníka KSSS. 1964 – Aljašku zhruba v půl šesté odpoledne tamního času postihlo jedno z nejsilnějších zemětřesení od roku 1900. Mělo intenzitu 9,2 stupně Richterovy škály. Ve 20. století silnější zemětřesení bylo zaznamenáno v roce 1960, které postihlo Chile, dosáhlo 9,5 stupně. 1977 – Letecké neštěstí na Tenerife, největší letecká nehoda v dějinách. 1994 – V italských parlamentních volbách zvítězil blok pravicových stran v čele se stranou Forza ltalia. 1996 – únos trapistických mnichů z kláštera v Tibhirine v Alžírsku 1998 – Americký úřad pro výživu a léky (FDA) schválil distribuci tablet proti mužské impotenci s názvem Viagra. Narození Česko 1323 – Anna Lucemburská, dcera Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, rakouská, štýrská a korutanská vévodkyně († 3. září 1338) 1695 nebo 1696 – Jan Rudolf Špork, pomocný biskup pražský, sběratel a kreslíř († 21. ledna 1759) 1730 – Johann Josef Leitenberger, podnikatel německého původu působící především v textilním oboru († 30. května 1802) 1761 – Ondřej Kusý, tenorista, violoncellista a skladatel († 29. prosince 1806) 1815 – Josef Walter, pedagog († 16. června 1890) 1832 – Jan Balcar, náboženský myslitel († 25. listopadu 1888) 1835 – Jan Rechner, pražský zlatník, klenotník a hodinář († 5. března 1892) 1849 – František Adolf Šubert, dramatik, ředitel Národního divadla († 8. září 1915) 1861 – František Faktor, chemik a cestovatel († 23. října 1911) 1865 Františka Kyselková, sběratelka lidových písní († 23. července 1951) Jaroslav Václav Vacek, kněz, hudební skladatel a spisovatel († 19. června 1935) 1866 – Jaroslav Šafařovič, ředitel Národního divadla v Praze († 13. července 1937) 1868 – Františka Kolaříková, politička a poslankyně († ?) 1871 – Ján Brežný, politik († 25. prosince 1939) 1872 – Richard Fischer, politik († 4. února 1954) 1873 – Vojtěch Hybášek, kněz, hudebník, propagátor české hudby a spisovatel († 28. listopadu 1947) 1874 – Jan Buzek, československý politik polské národnosti († 24. listopadu 1940) 1875 Bohumil Schweigstill, pedagog a autor loutkových her († 3. prosince 1964) Johann Tschapek, československý politik německé národnosti († 23. prosince 1930) 1877 – Josef Drahoňovský, český sochař († 20. července 1938) 1883 – Jan Kunc, hudební skladatel a pedagog († 11. září 1976) 1896 – Vilém Stanovský, divizní generál čs. letectva, oběť komunismu († 14. července 1972) 1899 – Josef Polášek, architekt († 20. prosince 1946) 1904 – Adolf Kellner, dialektolog, bohemista a romanista († 31. května 1953) 1910 – Ladislav Vachulka, varhaník, cembalista († 14. dubna 1986) 1916 – August Wieser, brněnský starosta (* 17. května 1847) 1917 – Vladimír Nedvěd, vojenský letec († 31. října 2012) 1919 – František Miroslav Doubrava, herec († 28. prosince 2003) 1921 – Stanislav Libenský, sklářský výtvarník, sochař a pedagog († 24. února 2002) 1922 – Josef Smolík, evangelický teolog († 4. února 2009) 1924 – Jiří V. Svoboda, překladatel a básník († 13. února 1981) 1926 – Jaroslava Skleničková, pamětnice vyhlazení Lidic a spisovatelka 1927 – Jiří Horčička, rozhlasový režisér († 27. března 2007) 1928 – Antonín Tučapský, hudební skladatel, dirigent a pedagog († 9. září 2014) 1930 – Jiřina Štěpánová, basketbalistka 1940 – Radim Uzel, lékař-sexuolog († 2. května 2022) 1944 Heda Bartíková, redaktorka, novinářka a spisovatelka Josef Ullmann, architekt a politik 1946 – František Panchártek, hokejový reprezentant 1948 – Ladislav Tichý, římskokatolický teolog 1951 Martin Petiška, spisovatel, básník, dramatik a vydavatel Jiří Vejvoda, rozhlasový a televizní autor Jan Urban, novinář, pedagog, disident 1952 – Eva Hrušková, herečka 1956 Zdeněk Palusga, herec Jiří Škoda, cyklista, bronzová medaile na OH 1980 Markéta Fialková, disidentka a diplomatka († 23. srpna 2011) 1959 – Michaela Fukačová, violoncellistka 1960 – Renata Vesecká, právníčka, bývalá nejvyšší státní zástupkyně ČR 1964 – Vladimír Drápal (galerista), vydavatel, občanský aktivista 1980 – Michaela Paštiková, tenistka 1982 – Radoslav Banga, známý jako Gipsy, rapper, zpěvák, textař a hudebník 1985 – David Navara, šachový velmistr Svět 1196 – Svjatoslav Vsevolodovič, kníže novgorodský, jurjevský a vladimirsko-suzdalský († 3. února 1252) 1401 – Albrecht III. Bavorský, bavorsko-mnichovský vévoda († 29. února 1460) 1665 – Pietro Pariati, italský básník a operní libretista († 14. října 1733) 1668 – Cornelio Bentivoglio, italský kardinál († 30. prosince 1732) 1676 František II. Rákóczi, sedmihradský kníže, vůdce neúspěšného protihabsburského uherského povstání († 8. dubna 1735) Maria Clara Eimmart, německá astronomka a ilustrátorka († 29. října 1707) 1679 – Domenico Lalli, italský básník a operní libretista († 9. října 1741) 1744 – Alexej Ivanovič Musin-Puškin, ruský šlechtic, historik a sběratel umění († 13. února 1817) 1765 – Franz von Baader, německý lékař, filosof a teolog († 23. května 1841) 1768 – Joseph Schreyvogel, rakouský spisovatel († 28. července 1832) 1784 – Sándor Kőrösi Csoma, maďarský filolog a orientalista († 11. dubna 1842) 1785 – Ludvík XVII., francouzský následník trůnu († 8. června 1795) 1787 – Pierre Antoine Delalande, francouzský přírodovědec a cestovatel († 27. června 1823) 1797 – Alfred de Vigny, francouzský spisovatel, básník a dramatik († 17. září 1863) 1801 – Josef Kalchegger von Kalchberg, ministr obchodu Rakouského císařství († 27. dubna 1882) 1802 – Félix-Jacques Moulin, francouzský fotograf († 12. prosince 1875) 1807 – Bernhard Grueber, německý architekt, první profesor architektury na AVU v Praze a historik umění († 12. října 1882) 1809 – Baron Haussmann, francouzský městský architekt a pařížský prefekt († 11. ledna 1891) 1817 – Karl Wilhelm von Nägeli, švýcarský botanik († 11. května 1891) 1822 – Henri Murger, francouzský spisovatel († 28. ledna 1861) 1832 – William Quiller Orchardson, skotský malíř († 13. dubna 1910) 1845 – Wilhelm Conrad Röntgen německý fyzik, nositel první Nobelovy ceny za fyziku (1901) († 10. února 1923) 1847 – Otto Wallach, německý chemik, držitel Nobelovy cenu za chemii († 26. února 1931) 1851 Ruperto Chapí, španělský hudební skladatel († 25. března 1909) Vincent d'Indy, francouzský hudební skladatel († 2. prosince 1931) 1857 – Karl Pearson, anglický matematik a filozof († 27. dubna 1936) 1863 – Henry Royce, britský průkopník automobilismu († 22. dubna 1933) 1866 – Andon Zako Çajupi, albánský spisovatel († 11. července 1930) 1871 – Heinrich Mann, německý spisovatel († 12. březen 1950) 1875 – Albert Marquet, francouzský malíř († 14. července 1947) 1879 Edward Steichen, americký fotograf a malíř († 25. března 1973) Sándor Garbai, prezident komunistické Maďarské republiky rad († 7. listopadu 1947) 1881 – Arkadij Timofejevič Averčenko, ruský spisovatel († 12. března 1925) 1883 – Marie Underová, estonská básnířka († 25. září 1980) 1886 Ludwig Mies van der Rohe, německý architekt funkcionalismu a mezinárodního slohu († 17. srpen 1969) Sergej Mironovič Kirov, sovětský politik († 1. prosince 1934) 1894 – René Fonck, francouzské letecké eso († 18. června 1953) 1895 – Erich Abraham, nacistický generál († 7. března 1971) 1897 Wilhelm Busch, německý evangelický farář a spisovatel († 20. června 1966) Cyril Slater, kanadský hokejový útočník, zlato na OH 1924 († 26. října 1969) 1899 Rudolf Svensson, švédský zápasník, zlato na OH 1924, 1928 a 1932 († 4. prosince 1978) Gloria Swanson, americká filmová herečka († 1983)* Alfred Kärcher, německý inženýr a podnikatel († 17. září 1959) Eisaku Sató, premiér Japonska († 3. června 1975) 1902 – Émile Benveniste, francouzský jazykovědec († 3. října 1976) 1903 – Kurt Oberhauser, vrchní tajemník pražského gestapa († 18. dubna 1947) 1905 – Leroy Carr, americký bluesový zpěvák a klavírista († 29. dubna 1935) 1908 – Július Móži, slovenský dirigent a hudební skladatel († 1968) 1909 Antoni Świadek, polský katolický kněz, mučedník, blahoslavený († 25. ledna 1945) Ben Webster, americký saxofonista († 20. září 1973) Golo Mann, německý historik a esejista († 7. dubna 1994) 1910 – Louise Rosskam, americká fotografka († 1. dubna 2003) 1911 Alexa Bokšay, ukrajinský fotbalista († 27. srpna 2007) Franc Rozman, slovinský partyzánský velitel († 7. listopadu 1944) 1912 – James Callaghan, britský premiér († 26. března 2005) 1914 – Budd Schulberg, americký scenárista († 5. srpna 2009) 1915 – Eugène Martin, francouzský automobilový závodník († 2006) 1917 – Cyrus Vance, americký politik a diplomat († 12. ledna 2002) 1921 Rudo Moric, slovenský spisovatel († 26. listopadu 1985) Richard Marner, britský herec († 18. března 2004) Héléne Berrová, francouzská spisovatelka († duben 1945) 1922 – Alexej Alexejevič Rodionov, ministr zahraničních věcí Ruska († 18. května 2013) 1923 Šúsaku Endó, japonský náboženský a humoristický spisovatel († 29. září 1996) Inge Morath, rakouská fotografka († 30. ledna 2002) 1924 – Sarah Vaughan, americká jazzová zpěvačka († 3. dubna 1990) 1925 – Jozef Nálepka, slovenský partyzán a československý diplomat († 29. září 2014) 1927 Horst Sachs, německý matematik († 25. dubna 2016) François Furet, francouzský historik († 12. července 1997) Mstislav Rostropovič, ruský violoncellista a dirigent († 27. dubna 2007) 1928 – Radomir Konstantinović, srbský spisovatel († 27. října 2011) 1929 – Sybil Christopher, velšská herečka († 9. března 2013) 1931 – Anton Šulík, slovenský herec († 11. ledna 1999) 1937 – Johnny Copeland, americký bluesový kytarista a zpěvák († 3. července 1997) 1940 – Janis Martin, americká zpěvačka († 3. září 2007) 1941 – Ivan Gašparovič, slovenský politik 1942 John Sulston, anglický biolog, nositel Nobelovy ceny 2002 († 6. března 2018) Michael York, britský herec 1946 – Andy Bown, britský klávesista, člen Status Quo 1947 – John Mayhew, bubeník progresivní rockové skupiny Genesis († 26. března 2009) 1949 – Dubravka Ugrešićová, chorvatská spisovatelka 1950 Anton Ondruš, slovenský fotbalista, československý reprezentant Tony Banks, anglický hudebník (skupina Genesis) 1951 Andrej Kozyrev, první ministr zahraničí Ruské federace Alfried Längle, rakouský psychoterapeut, klinický psycholog a praktický lékař 1952 – Maria Schneiderová, francouzská herečka († 3. února 2011) 1953 – Annemarie Moserová-Pröllová, rakouská lyžařka 1955 – Mariano Rajoy, předseda vlády Španělska 1956 Michael J. Harney, americký herec Thomas Wassberg, švédský běžec na lyžích, čtyřnásobný olympijský vítěz 1957 – Tomáš Hanák, český herec a moderátor 1960 – Štefan Skrúcaný, slovenský herec, moderátor a humorista 1963 Quentin Tarantino, americký filmový režisér, scenárista a herec Xuxa, Brazilská modelka, zpěvačka a herečka 1966 – Peter Marcin, slovenský herec, humorista, moderátor a zpěvák 1969 Mariah Carey, americká zpěvačka Pauley Perrette, americká herečka, fotografka, básnířka a spisovatelka 1969 - Mariah Carey, americká zpěvačka 1970 - Elizabeth Mitchellová, americká herečka Leila Pahlaví, íránská princezna († 10. června 2001) 1971 David Coulthard, skotský automobilový závodník Nathan Fillion, kanadský filmový herec 1975 Fergie, americká zpěvačka Richard James, velšský hudebník 1981 – Cacau, německý fotbalista brazilského původu 1986 – Manuel Neuer, německý fotbalový brankář 1987 – Polina Gagarinová, ruská zpěvačka 1988 Jessie J, britská zpěvačka a textařka Brenda Song, americká modelka, tanečnice, herečka a zpěvačka 1990 – Kimbra, novozélandská zpěvačka 1992 – Marc Muniesa, španělský fotbalista Úmrtí Česko 1757 – Jan Václav Stamic, skladatel a houslista (* 19. června 1717) 1769 – Josef Antonín Gurecký, hudební skladatel a houslista (* 1. března 1709) 1832 – Tomáš Josef Povondra, teolog (* 25. ledna 1786) 1867 – Heřman Přerhof, recitátor a organizátor kulturního života (* 1. června 1831) 1883 – Václav Vilém Trnobranský, básník a spisovatel (* 3. listopadu 1819) 1885 – Bedřich Schwarzenberg, arcibiskup v Salcburku a v Praze (* 6. dubna 1809) 1895 – František Pošepný, geolog (* 30. března 1836) 1902 – Jaroslav Prager, lékař, herec, autor textů k písním (* 13. dubna 1863) 1903 – Marie Dostalová, česká malířka (* 15. července 1877) 1937 Josef Vraný, novinář a politik (* 9. května 1874) Kajetán Tichý, kantor a hudební skladatel (* 23. února 1859) 1945 – František Hasa, strojní inženýr, rektor ČVUT (* 4. února 1863) 1946 Zorka Janů, herečka (* 9. července 1921) Gabriela Preissová, spisovatelka (* 23. března 1862) 1947 – Jan Rozkošný, národohospodář a politik (* 19. října 1855) 1953 – Antonín Profous, odborník na toponomastiku (* 2. ledna 1878) 1958 – František Sekanina, básník (* 14. února 1875) 1959 – Jindřich Kamenický, ministr protektorátní vlády (* 17. listopadu 1879) 1961 – Věra Jičínská, malířka (* 3. července 1898) 1966 – Jan Čarek, český spisovatel (* 29. prosince 1898) 1967 Richard Tesařík, generálmajor, Hrdina Sovětského svazu (* 3. prosince 1915) Jaroslav Heyrovský, český chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1959 (* 20. prosince 1890) 1969 – Karel Josef Beneš, český spisovatel (* 21. února 1896) 1975 – Jaroslav Krčál, spisovatel (* 21. prosince 1901) 1979 Sláva E. Nováček, skladatel (* 2. ledna 1911) Vincenc Beneš, český malíř (* 22. ledna 1883) 1989 – Vojta Nolč, český malíř, grafik (* 18. března 1912) 1990 Václav Bubník, hokejový reprezentant (* 1. ledna 1926) František Kopečný, bohemista a slavista (* 4. října 1909) 1997 – Emanuel Macek, bibliograf (* 11. dubna 1924) 2004 – Jiří Vackář, vynálezce v oblasti slaboproudé techniky (* 24. ledna 1919) 2007 Jiří Horčička, rozhlasový režisér (* 27. března 1927) Pavel Frýbort, publicista, prozaik, překladatel a dramatik (* 20. května 1946) Jiřina Jelenská, herečka (* 21. prosince 1942) 2010 – Jindřich Bernhard Thebes, opat cisterciáckého kláštera v Oseku (* 4. listopadu 1928) 2011 – Jitka Válová, výtvarnice (* 13. prosince 1922) 2021 – Petr Kellner, podnikatel (* 20. května 1964) 2022 - Jaroslav Falta, motocyklový závodník (* března 1951) Svět 964 – Arnulf I. Flanderský, hrabě flanderský (* 885/90) 1221 – Berengarie Portugalská, dánská královna (* asi 1195) 1248 – Maud Marshalová, anglo-normanská šlechtična (* 1192) 1378 – Řehoř XI., poslední avignonský papež (* 1329) 1482 – Marie Burgundská, burgundská, lucemburská a brabantská vévodkyně (* 13. února 1457) 1564 – Lütfi Paša, osmanský státník a velkovezír (* cca 1488) 1613 – Zikmund Báthory, vévoda sedmihradský (* 1572) 1615 – Královna Margot, francouzská princezna, manželka krále Jindřicha IV. (* 14. května 1553) 1625 – Jakub I. Stuart, král Anglie, Skotska a Irska (* 19. června 1566) 1667 – František Vešeléni, vojenský kapitán Horního Uherska, vůdce protihabsburského spiknutí (* ? 1605) 1714 – Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská, norská a dánská královna, manželka krále Kristiána V. (* 27. dubna 1650) 1729 – Leopold Josef Lotrinský, vévoda lotrinský (* 11. září 1679) 1735 – Ján Baltazár Magin, slovenský básník a historik (* 6. ledna 1681) 1770 – Giovanni Battista Tiepolo, italský pozdně barokní malíř (* 5. března 1696) 1809 – Joseph Maria Vien, francouzský malíř (* 18. června 1716) 1824 – Louis-Marie de La Révellière-Lépeaux, francouzský revoluční politik (* 24. srpna 1753) 1850 – Wilhelm Beer, německý bankéř a astronom (* 4. ledna 1797) 1879 – Hércules Florence, francouzský malíř a vynálezce (* 29. února 1804) 1882 – Jørgen Engebretsen Moe, norský foklorista, biskup a básník (* 22. dubna 1813) 1884 – Leopold, vévoda z Albany, syn britské královny Viktorie (* 7. dubna 1853) 1887 – Koloman Banšell, slovenský básník a literární teoretik (* 26. srpna 1850) 1900 – Florian Ziemiałkowski, předlitavský politik polského původu (* 28. prosince 1817) 1909 – Theodor Haase, evangelický duchovní a liberální politik (* 14. července 1834) 1918 Martin Sheridan, americký trojnásobný olympijský vítěz v hodu diskem (* 28. března 1881) Henry Adams, americký spisovatel a historik (* 16. února 1838) 1923 – Sir James Dewar, skotský chemik a fyzik (* 20. září 1842) 1927 – William Healey Dall, americký přírodovědec (* 21. srpna 1845) 1933 – Matylda Saská, saská princezna (* 19. března 1863) 1934 – Musa al-Husajni, palestinský politik a starosta Jeruzaléma (* 1853) 1938 Friedrich Leo von Rottenberger, rakouský zahradník a zahradní architekt (* 3. září 1872) William Stern, americký psycholog a filozof (* 29. dubna 1871) 1942 – Julio González, španělský malíř a sochař (* 21. září 1871) 1956 – Giuseppe Merosi, italský automobilový konstruktér (* 8. prosince 1872) 1960 – Gregorio Marañón, španělský lékař, psycholog, přírodovědec, historik a spisovatel (* 19. května 1887) 1961 Paul Landowski, francouzský sochař (* 4. června 1875) Moše Novomejskij, sionistický aktivista a průmyslník (* 25. listopadu 1873) 1967 – Malcolm Arbuthnot, anglický fotograf a malíř (* 1877) 1968 – Jurij Gagarin, první sovětský a světový kosmonaut (* 9. března 1934) 1972 – M. C. Escher, nizozemský výtvarník (* 17. června 1898) 1973 – Timo K. Mukka, finsko-laponský spisovatel a malíř (* 17. prosince 1944) 1978 – Sverre Farstad, norský rychlobruslař, olympijský vítěz (* 8. února 1920) 1981 – Mao Tun, čínský spisovatel, ministr kultury (* 4. července 1896) 1987 – Stane Kavčič, slovinský politik (* 30. října 1919) 1992 – James E. Webb, ředitel NASA (* 7. října 1906) 1993 Kamál Hasan Alí, premiér Egypta (* 18. září 1921) Clifford Jordan, americký saxofonista (* 2. září 1931) 1995 Margita Figuli, slovenská spisovatelka (* 2. října 1909) Maurizio Gucci, italský podnikatel a vnuk zakladatele značky Gucci (* 26. září 1948) 1998 Maciej Słomczyński, polský spisovatel, překladatel a scenárista (* 10. dubna 1920) David McClelland, americký psycholog (* 20. května 1917) 2000 – Ian Dury, anglický rock and rollový zpěvák (* 12. květen 1942) 2002 – Billy Wilder, americký filmový scenárista a režisér (* 22. června 1906) 2004 Pavol Haspra, slovenský režisér (* 8. prosince 1929) Alex Randolph, americký tvůrce stolních her (* 4. května 1922) 2005 – Antonio Téllez Solá, španělský anarchista, novinář a historik (* 18. ledna 1921) 2006 Stanisław Lem, polský spisovatel (* 12. září 1921) Rudolf Vrba, slovenský profesor farmakologie, uprchlík z koncentračního tábora (* 11. září 1924) 2007 – Faustino Oramas, kubánský zpěvák (* 4. června 1911) 2010 – Vasilij Smyslov, ruský sovětský šachista, sedmý mistr světa v šachu (* 24. března 1921) 2012 – Adrienne Richová, americká básnířka a feministická aktivistka (* 16. května 1929) 2013 – Hjalmar Andersen, norský rychlobruslař (* 12. března 1923) 2015 – Martin Porubjak, slovenský dramatik, scenárista, překladatel, režisér a politik (* 18. května 1944) 2019 – Valerij Bykovskij, sovětský kosmonaut (* 2. srpna 1934) Svátky Česko Dita Robert Malvína Svět Mezinárodní den divadla od roku 1962 Barma: Den odporu Myanmar: Den ozbrojených sil Mezinárodní den whisky Slovensko: Alena Liturgický kalendář Sv. Rupert Jan Egyptský Externí odkazy Březnové dny
2648	https://cs.wikipedia.org/wiki/1.%20duben	1. duben	1. duben je 91. den roku podle gregoriánského kalendáře (92. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 274 dní. Svátek má Hugo. Často se nazývá apríl. Už od 16. století je apríl spojen s různými žertíky a drobnými zlomyslnostmi. Události Česko 1839 – V Třineckých železárnách byla zapálena první vysoká pec na dřevěné uhlí. 1848 – Nejvyšší purkrabí Království českého Rudolf hrabě Stadion zřídil v Praze poradní mimořádnou guberniální komisi, která měla omezit vliv Svatováclavského výboru. 1887 – V Jindřichově Hradci, jako v prvním českém městě, bylo zavedeno elektrické osvětlení ulic. 1893 – Na základě washingtonské mezinárodní konference z roku 1884 začal platit systém 24 hodinových pásem vymezených poledníky. 1899 – V Olomouci byl zahájen provoz elektrické tramvaje. 1913 – Byl otevřen Jedličkův ústav, první český ústav pro tělesně postižené . 1918 – Národně socialistická strana se sloučila se skupinou anarchistů a přejmenovala se na Československou stranu socialistickou. 1921 – Bratři Čapkové se stali redaktory Lidových novin. 1926 – V rozhlasovém vysílání Českého rozhlasu byl zaveden nový časový signál. Vysílal se vždy v poledne a ve 22.00 hodin ze Státní hvězdárny v podobě 6 teček. 1938 – Ministerský předseda Milan Hodža zahájil jednání s vedením SdP o řešení sudetoněmecké krize. 1957 – V Litvínově byl zahájen provoz na prvním úseku normálněrozchodné tramvajové tratě do Mostu. 1964 – Premiéra Recitalu 64 Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra v Městské knihovně v Praze. 1987 – Zahájení Letecké záchranné služby v ČSSR. 1990 – V Kroměříži byla uspořádána manifestace „Moravskoslezská neděle“, byl vyhlášen požadavek obnovení moravskoslezské samosprávy a založeno Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko. 1992 – AC Sparta Praha porazila FC Barcelona 1:0. 2009 – Začala vysílat Prima Cool. Svět 374 – Halleyova kometa se přiblížila Zemi na < 0,09 astronomické jednotky. 1504 – Anglické cechy se dostaly pod státní kontrolu. 1572 – Gézové, členové protišpanělské opozice, dobyly Brielle, co bylo klíčovou bitvou Nizozemské revoluce. 1578 – William Harvey z Anglie objevil krevní oběh v těle. 1778 – Neworleánský obchodník Oliver Pollock vytvořil symbol „$“ 1789 – První schůze členů Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických v New Yorku. 1900 – Ve Francii proběhla policejní reforma. Při ní mimo jiné dostali francouzští policisté právo nosit zbraň. 1918 – Ve Spojeném království bylo založeno Royal Air Force. 1924 – Adolf Hitler byl po neúspěšném pivním puči odsouzen na 5 let do vězení, ale již 20. prosince byl podmínečně propuštěn na svobodu. 1945 – Začala bitva o Okinawu. 1947 – Blackburn Firecrest uskutečnil svůj první let. 1948 V Keni byl založen Národní park Tsavo. Faerské ostrovy získaly v rámci Dánského království rozsáhlou autonomii. 1949 – Japonsko založilo svou vlastní akciovou burzu. Dnes patří mezi největší akciové trhy na světě. 1950 – Stalin oznámil v Moskvě svůj plán, který předpokládal dalekosáhlé přeměny přírodních podmínek Sovětského svazu až k Uralu. 1959 – Izraelský premiér David Ben Gurion založil tajnou službu Mossad. 2002 – Nizozemsko jako první země na světě legalizovalo eutanazii. 2004 – vznikla e-mailová služba Gmail Narození Česko 1619 – Bedřich Bridel, český misionář, spisovatel a básník († 15. října 1680) 1776 – Hugo František Salm, šlechtic, průmyslník a mecenáš († 31. března 1836) 1788 – Josef František Wittoch, český kantor a skladatel (* 1. dubna 1871) 1802 – Josef Alexandr Dundr, učitel a vlastenec († 14. září 1874) 1827 – Josef Mottl, kladenský farář, zastupitel a historik († 8. srpna 1884) 1835 – Josef Vilímek, český vydavatel († 16. dubna 1911) 1852 – Kliment Čermák, amatérský historik († 19. ledna 1917) 1853 – Josef Klenka, sokolský funkcionář († 19. července 1932) 1868 Jan Kolář, profesor mostního stavitelství, rektor ČVUT († 18. dubna 1958) František Vážný, prezident Nejvyššího soudu († 9. března 1941) Alois Kolísek, československý politik († 25. srpna 1931) 1869 – Dominik Leibl, československý politik († 21. prosince 1947) 1875 – Hugo Doskočil, katolický kněz, rektor kněžského semináře v Hradci Králové († 9. srpna 1961) 1878 – Jan Cais, generální vikář českobudějovické diecéze († 20. dubna 1950) 1879 – František Mašata, československý politik († 28. února 1943) 1883 – Hugo Bezděk, sportovec († 19. září 1952) 1885 Ignác Arnož, český katolický biskup a misionář († 26. února 1950) Arnošt Bass, pedagog, překladatel a publicista († 1943) 1886 – František Rambousek, entomolog a československý politik († 14. září 1931) 1888 – František Formánek, český sochař, konstruktér a vynálezce († 5. dubna 1964) 1890 – Berthold Epstein, český pediatr († 9. června 1962) 1897 – Ladislav Borovanský, český anatom († 4. ledna 1971) 1901 – Jan Lauschmann, chemik a fotograf († 1. ledna 1991) 1907 Walter Kaufmann, hudební vědec, skladatel, pedagog a dirigent, narozený v Čechách († 9. září 1984) Vlasta Štáflová, spisovatelka († 14. února 1945) 1908 – Pravdomil Svoboda, botanik a dendrolog († 16. března 1978) 1910 – Jaroslava Bajerová, sportovní gymnastka, stříbrná medaile LOH 1936 († 23. srpna 1995) 1913 Bedřich Steiner, komunistický poslanec († 1. října 1983) František Peltán, účastník československého protinacistického odboje († 20. července 1942) 1917 – Jaromír Svoboda, zpěvák a divadelní fotograf († 27. července 1992) 1925 – Herbert Patzelt, německý evangelický farář a historik 1929 – Milan Kundera, spisovatel 1931 – Jaroslav Štika, valašský národopisec, sběratel lidové kultury († 28. září 2010) 1932 – Jiří Smutný, český dirigent a skladatel 1935 – Josef Topol, český básník a dramatik († 15. června 2015) 1937 – Eduard Maur, historik 1939 – Jiří Stromšík, germanista, vysokoškolský pedagog a překladatel 1942 – Jaroslava Severová, grafička a pedagožka 1947 Petr Bukovský, textař populárních písní Václav Riedlbauch, český hudební skladatel, pedagog a manažer 1948 – Vladimír Kůrka, soudce Ústavního soudu 1949 – Václav Bláha, český malíř a grafik 1950 – Richard Hindls, vysokoškolský pedagog, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze 1954 – Vlastimil Šik, malíř a výtvarný pedagog († 2. července 2009) 1955 – Čeněk Pavlík, český houslový virtuóz 1958 – Lukáš Evžen Martinec, jedenáctý opat starobrněnského augustiniánského kláštera 1959 – Petr Mašek, český spisovatel 1971 – Josef Plachý, stolní tenista 1975 – Filip Švarc, herec 2000 – Barbora Seemanová, plavkyně Svět 1328 – Blanka Francouzská, vévodkyně orleánská, dcera krále Karla IV. († 8. února 1382) 1347 – Ingeborg Dánská, dánská princezna († 16. června 1370) 1578 – William Harvey, anglický lékař, anatom a fyziolog, objevitel krevního oběhu († 3. června 1657) 1607 – Marie Eleonora Braniborská, braniborská princezna a falcká lankraběnka († 18. února 1675) 1629 – Jean-Henri d'Anglebert, francouzský hudební skladatel († 23. dubna 1691) 1647 – John Wilmot, anglický básník († 26. července 1680) 1682 – Pierre-Joseph Thoulier d'Olivet, francouzský jazykovědec a překladatel († 8. října 1768) 1693 – Melusina von der Schulenburg, nemanželská dcera anglického krále Jiřího I. († 16. září 1778) 1694 – Samuel Hruškovic, slovenský teolog († 1. září 1748) 1697 – Antoine François Prévost, francouzský spisovatel († 23. prosince 1763) 1721 – Karel Maria Raimund z Arenbergu, rakouský polní maršál († 17. srpna 1778) 1730 – Salomon Gessner, švýcarský malíř a německojazyčný básník († 2. března 1788) 1738 – Juraj Papánek, slovenský kněz a historik († 11. dubna 1802) 1753 – Joseph de Maistre, francouzský filozof († 26. února 1821) 1755 – Jean Anthelme Brillat-Savarin, francouzský právník, politik, gurmán a gastronom († 2. února 1826) 1764 Barbara Krafft, rakouská malířka († 28. září 1825) plnokrevník Eclipse, nikdy neporažený závodní kůň, předek asi 80 % všech dnešních dostihových koní († 26. února 1785). 1776 – Sophie Germainová, francouzská matematička, fyzička a filosofka († 27. června 1831) 1780 – Alois Gonzaga z Lichtenštejna, rakouský generál († 4. listopadu 1833) 1809 – Nikolaj Vasiljevič Gogol, ruský spisovatel († 4. března 1852) 1813 – Carl Rammelsberg, německý chemik a mineralog († 28. prosince 1899) 1815 – Otto von Bismarck, německý politik († 30. července 1898) 1825 – Augusta Ferdinanda Toskánská, rakouská arcivévodkyně († 26. dubna 1864) 1839 – Sanjútei Enčó, japonský vypravěč († 11. srpna 1900) 1851 – Bernard III. Sasko-Meiningenský, poslední vévoda sasko-meiningenský († 16. ledna 1928) 1854 – Augustus Tolton, první černošský katolický kněz v USA († 9. července 1897) 1855 – Ewald von Lochow, německý generál († 11. dubna 1942) 1858 – Gaetano Mosca, italský politolog († 8. listopadu 1941) 1862 Frederick Delius, anglický hudební skladatel († 27. července 1934) Hugo von Schauer, ministr spravedlnosti Předlitavska († 3. dubna 1920) 1865 – Adolf Richard Zsigmondy, německý chemik († 24. září 1929) 1866 – Ferruccio Busoni, italský hudební skladatel († 27. července 1924) 1868 – Edmond Rostand, francouzský dramatik († 2. prosince 1918) 1873 – Sergej Rachmaninov, ruský skladatel († 28. března 1943) 1875 – Edgar Wallace, anglický spisovatel a novinář († 10. února 1932) 1876 Ernst Stern, rumunsko-německý scénograf († 28. srpna 1954) Peter Strasser, organizátor bojové činnosti německé námořní vzduchoplavby († 5. srpna 1918) 1878 – Carl Sternheim, německý dramatik, básník a spisovatel († 3. listopadu 1942) 1879 – Frank Dixon, kanadský hráč lakrosu († 29. listopadu 1932) 1885 Wallace Beery, americký herec († 15. dubna 1949) Clementine Churchillová, manželka britského premiéra Winstona Churchilla († 12. prosince 1977) 1887 – Leonard Bloomfield, americký jazykovědec († 18. dubna 1949) 1891 – Armand de Turenne, francouzský stíhací pilot († 10. prosince 1980) 1893 – Chana Rovina, izraelská divadelní herečka († 3. února 1980) 1895 – Alberta Hunter, americká bluesová zpěvačka († 17. října 1984) 1898 – William James Sidis, americký matematický a jazykový génius († 17. července 1944) 1901 – Sergiusz Piasecki, polský spisovatel († 12. září 1964) 1902 – Józef Mackiewicz, polský spisovatel († 31. ledna 1985) 1905 – Gaston Eyskens, premiér Belgie († 3. ledna 1988) 1906 – Alexandr Sergejevič Jakovlev, sovětský letecký konstruktér († 22. srpna 1989) 1907 Gejza Dusík, slovenský hudební skladatel († 6. května 1988) Kjózan Džóšú Sasaki, japonský učitel rinzai zenu († 27. července 2014 1908 – Abraham Maslow, americký psycholog († 8. června 1970) 1910 – Harry Carney, americký jazzový hudebník († 8. října 1974) 1911 – Adam Kozłowiecki, polský arcibiskup a kardinál († 28. září 2007) 1914 – Willi Meinck, německý spisovatel († 7. dubna 1992) 1915 – Hans Liebherr, německý vynálezce a průmyslník († 7. října 1993) 1917 – Dinu Lipatti, rumunský klavírní virtuos a hudební skladatel († 2. prosince 1950) 1918 – Ján Kadár, slovenský filmový scenárista a režisér († 1. června 1979) 1920 – Toširó Mifune, japonský herec († 24. prosince 1997) 1922 – Alan J. Perlis, americký informatik († 7. února 1990) 1926 – Anne McCaffrey, americká spisovatelka († 21. listopadu 2011) 1930 Anton Kret, slovenský spisovatel a dramaturg († 6. února 2019) Grace Lee Whitneyová, americká herečka a zpěvačka († 1. května 2015) 1931 Ladislav Kačáni, slovenský fotbalista a československý reprezentant († 5. února 2018) Rolf Hochhuth, německý spisovatel († 13. května 2020) 1932 – Debbie Reynoldsová, americká herečka, zpěvačka a tanečnice († 28. prosince 2016) 1933 Claude Cohen-Tannoudji, francouzský fyzik Robert Šavlakadze, gruzínský olympijský vítěz ve skoku do výšky († 4. března 2020) Dan Flavin, americký instalační umělec († 29. listopadu 1996) 1936 – Abdul Kádir Chán, pákistánský jaderný fyzik a metalurg († 10. října 2021) 1940 – Wangari Maathai, keňská politická aktivistka († 25. září 2011) 1943 – Mario Botta, švýcarský architekt 1947 – Alain Connes, francouzský matematik 1948 Jimmy Cliff, jamajský ska a reggae zpěvák, hudebník a herec Andrea Feldman, americká herečka († 8. srpna 1972) 1949 – Gil Scott-Heron, americký hudebník († 27. května 2011) 1952 Angelika Bahmannová, východoněmecká vodní slalomářka, olympijská vítězka László Tőkés, rumunský politik maďarského etnika a kněz Annette O'Toole, americká herečka a tanečnice Abdelbaset al-Midžráhí, libyjský terorista 1953 – Pavol Biroš, slovenský fotbalista, československý reprezentant 1954 Giancarlo Antognoni, italský fotbalista Dieter Müller, německý fotbalista Jeff Porcaro, americký bubeník, člen skupiny Toto († 5. srpna 1992) 1955 – Dave Spitz, americký baskytarista 1959 – Christian Thielemann, německý dirigent 1978 – Karine Rubyová, francouzská snowboardistka, olympijská vítězka a šestinásobná mistryně světa († 29. května 2009) 1979 – Ivano Balić, chorvatský házenkář 1980 – Randy Orton, americký profesionální wrestler 1981 – Bjørn Einar Romøren, norský skokan na lyžích 1982 – Róbert Vittek, slovenský fotbalový útočník Úmrtí Česko 1715 – Ondráš, slezský zbojník (* 13. listopadu 1680) 1803 – Viktorín Ignác Brixi, hudební skladatel a varhaník (* 26. června 1716) 1807 – Václav Josef Bartoloměj Praupner, skladatel (* 18. srpna 1745) 1884 – Bedřich Hoppe, organizátor školství a politik (* 7. listopadu 1838) 1894 – Emanuel Seydl, stavitel (* 24. prosince 1814) 1897 – Kryštof Kachler, arciděkan v Horní Polici (* 6. července 1826) 1900 Salomon Reich, podnikatel ve sklářství, starosta Velkých Karlovic (* 1. ledna 1817) Jan Kušta, geolog a paleontolog (* 22. května 1845) 1942 – Ivan Kolařík, voják a příslušník výsadku Out Distance (* 22. března 1920) 1951 – Josef Jerie, gynekolog (* 20. dubna 1871) 1958 – Břetislav Bakala, dirigent a skladatel (* 12. února 1897) 1960 – Emanuel Viktor Voska, kameník, agent tajné služby USA (* 4. listopadu 1875) 1963 – Anežka Hodinová-Spurná, komunistická politička (* 12. ledna 1895) 1966 – Josef Knop, příslušník Československé armády v zahraničí, generál in memoriam (* 30. ledna 1909) 1967 – Max Lobkowicz, šlechtic, politik a diplomat (* 26. prosince 1888) 1968 – Hynek Baťa, ředitel Baťových závodů (* 1898) 1974 – Josef Křepela, československý basketbalista (* 22. ledna 1924) 1976 – Miroslav Ponc, hudební skladatel a dirigent (* 2. prosince 1902) 1977 Hans Jelen, právník a hudební skladatel (* 5. ledna 1892) Rudolf Černý, kladenský architekt (* 14. září 1890) 1978 – Bohumír Kozák, architekt (* 4. prosince 1885) 1981 Václav Netušil, publicista a překladatel (* 31. května 1909) Rudolf Krčil, československý fotbalový reprezentant (* 5. března 1906) 1983 – Václav Hůla, ministr vlád ČSSR (* 21. července 1925) 1985 – Josef Cikán, voják, příslušník operace Glucinium (* 22. listopadu 1914) 1990 – K. M. Walló, režisér, scenárista a spisovatel (* 27. června 1914) 1994 – Oldřich Pelc, příslušník výsadku Potash (* 14. listopadu 1908) 1997 – Karel Kyncl, publicista, reportér a novinář (* 6. ledna 1927) 2007 – Ladislav Rychman, filmový režisér (* 9. října 1922) 2013 – Bohumil Švarc, herec, voiceover a rozhlasový hlasatel (* 21. února 1926) 2015 – Jana Skalická, výtvarnice a pedagožka (* 25. března 1957) 2020 – Jiřina Medková, historička umění (* 27. prosince 1921) Svět 1012 – Heřman III. Švábský, švábský vévoda (* 995) 1085 – Šen-cung (Sung), čínský císař (* 25. května 1048) 1132 – Hugo z Grenoblu, francouzský biskup a svatý (* 1053) 1229 – Abrahám Bulharský, křesťanský konvertita z Islámu, mučedník a světec (* ?) 1282 – Abaka Chán, druhý ílchán mongolského ílchanátu (* únor 1234) 1412 – Albrecht Meklenburský, král švédský, vévoda meklenbursko-zvěřínský (* asi 1338) 1441 – Blanka Navarrská, sicilská a navarrská královna (* 1385) 1548 – Zikmund I. Starý, polský král (* 1. listopadu 1467) 1707 – Takarai Kikaku, japonský básník (* 11. srpna 1661) 1734 – Louis Lully, francouzský hudební skladatel (* 4. srpna 1664) 1779 – John Langhorne, anglický básník, kněz a překladatel (* 1735) 1802 – Joseph Duplessis, francouzský malíř (* 22. září 1725) 1839 – Jerónimo José Candido, španělský matador (* 8. ledna 1770) 1857 – Teodolinda Leuchtenberská, württemberská hraběnka (* 13. dubna 1814) 1862 – Anton von Gapp, rakouský profesor práv (* 24. března 1778) 1863 – Jakob Steiner, švýcarský matematik (* 18. března 1796) 1869 – Alexander Dreyschock, klavírista a hudební skladatel (* 16. října 1818) 1872 Gustav Franz von Schreiner, rakouský profesor práv (* 6. srpna 1793) Hugo Mohl, německý botanik (* 8. dubna 1805) 1884 – Anna Ottendorfer, německá filantropka a vydavatelka (* 13. února 1815) 1890 – Alexandr Fjodorovič Možajskij, ruský vynálezce, průkopník letectví (* 21. března 1825) 1898 – Celso Golmayo y Zúpide, kubánský šachový mistr (* 24. dubna 1820) 1901 – François-Marie Raoult, francouzský chemik (* 10. května 1830) 1906 – Léon Fairmaire, francouzský entomolog (* 29. července 1820) 1910 – Andreas Achenbach, německý malíř (* 29. září 1815) 1912 – Paul Brousse, francouzský socialista, anarchista (* 23. ledna 1844) 1915 – Johann Joseph Abert, německý hudební skladatel, dirigent a kontrabasista pocházející z Čech (* 20. září 1832) 1917 – Scott Joplin, americký pianista, zakladatel ragtimu (* 1867 nebo 1868) 1918 Paul von Rennenkampf, ruský generál (* 29. dubna 1854) Richard Mandl, rakouský skladatel (* 9. května 1859) 1922 Hermann Rorschach, švýcarský psycholog a psychiatr (* 8. listopadu 1884) Karel I., rakouský císař, poslední panovník Rakouska-Uherska, zatím poslední král český (jako Karel III.) (* 17. srpna 1887) 1924 – Frank Capone, americký gangster (* leden 1895) 1930 – Cosima Wagnerová, dcera skladatele Franz Liszta (* 24. prosince 1837) 1939 – Anton Semjonovič Makarenko, ukrajinský a sovětský spisovatel a pedagog (* 13. března 1888) 1943 Elvíra Bavorská, vnučka krále Ludvíka I. Bavorského (* 22. listopadu 1868) František Bernard Vaněk, kněz, spisovatel a kulturní organizátor (* 15. července 1872) 1947 – Jiří II. Řecký, řecký král (* 20. července 1890) 1952 – Ferenc Molnár, maďarský spisovatel (* 12. ledna 1878) 1956 – Michail Těreščenko, ruský ministr financí a zahraničí prozatímní vlády (* 18. března 1886) 1962 – Michel de Ghelderode, belgický prozaik (* 3. dubna 1898) 1968 – Lev Davidovič Landau, ruský fyzik (* 22. ledna 1908) 1972 – Şükriye Sultan, osmanská princezna a vnučka sultána Abdulazize (* 24. února 1906) 1975 – Alexander Matuška, slovenský literární vědec a politik (* 26. února 1910) 1976 Dimitrij Andrusov, slovenský geolog ruského původu (* 7. listopadu 1897) Max Ernst, německý malíř (* 2. dubna 1891) 1984 – Marvin Gaye, americký soulový zpěvák (* 2. dubna 1939) 1987 – Henri Cochet, francouzský tenista (* 14. prosince 1901) 1990 – Russell Vis, americký zápasník, zlato na OH 1924 (* 22. června 1900) 1991 – Paulo Muwanga, prezident Ugandy (* 1924) 1993 Andrée Brunin, francouzský básník (* 13. února 1937) Ivan Maček, slovinský politik (* 28. května 1908) Jan Bourbonský, infant španělský (* 20. června 1913) 1994 Léon Degrelle, belgický politik (* 15. června 1906) Robert Doisneau, francouzský fotograf (* 14. dubna 1912) 1998 – Gordon White, britský politolog a sinolog (* 13. října 1942) 2002 – Simo Häyhä, finský odstřelovač (* 17. prosince 1906) 2003 – Louise Rosskam, americká fotografka (* 27. března 1910) 2006 – Jurij Mazurok, ruský operní pěvec (baryton) (* 18. července 1931) 2007 – John Billings, australský lékař – neurolog (* 5. března 1918) 2008 – Péter Baczakó, maďarský vzpěrač, držitel dvou olympijských medailí (* 27. září 1951) 2009 – Umberto Betti, italský kardinál (* 7. března 1922) 2010 John Forsythe, americký herec (* 29. ledna 1918) Tzannis Tzannetakis, premiér Řecka (* 13. září 1927) 2011 – Varkey Vithayathil, arcibiskup katolické církve syrsko-malabarského ritu, kardinál (* 29. května 1927) 2014 Jacques Le Goff, francouzský historik (* 1. ledna 1924) King Fleming, americký jazzový klavírista (* 4. května 1922) 2015 – Cynthia Lennon, manželka hudebníka Johna Lennona (* 10. září 1939) 2017 – Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko, ruský básník, scenárista a režisér ukrajinského původu (* 18. července 1932) 2020 Cristina, americká zpěvačka (* 2. ledna 1959) Ellis Marsalis, americký jazzový klavírista a hudební pedagog (* 14. listopadu 1934) Svátky Česko Hugo Blahomír, Blahomil Velen, Velislav, Veleslav,Věslav Gražina Svět Mezinárodní den ptactva Slovensko: Hugo USA: April Fool’s Day Sýrie: Asyrský Nový Rok Rish Nissanu San Marino: Národní den Barma: Bank Holiday Srí Lanka: Sinhal/Tamil Nový rok Švýcarsko: Glarius Festival (je-li čtvrtek) Liturgický kalendář Sv. Makarius (Blahomír) Loki Fortuna virilis (ženský svátek v antickém Římě) Pranostiky Česko Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj. Reference Externí odkazy Dubnové dny
2653	https://cs.wikipedia.org/wiki/6.%20duben	6. duben	6. duben je 96. den roku podle gregoriánského kalendáře (97. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 269 dní. Svátek slaví Vendula a Venuše. Události Česko 1909 – Byl zahájen provoz na dráze Ostrava–Karviná. 2007 – Premiéra českého muzikálu Limonádový Joe Jiřího Brdečky v Hudebním divadle Karlín. 2015 – Trasa pražského metra A byla prodloužena na jejím západním konci o 4 nové stanice: Bořislavka, Nádraží Veleslavín, Petřiny a Nemocnice Motol. Svět 648 př. n. l. – Úplné zatmění Slunce zaznamenáno v řeckých kronikách. 402 – V bitvě u Pollentia porazily římské legie vedené Stilichem Vizigoty vedené Alarichem I. 1250 – Sedmá křížová výprava: Křižáci jsou poraženi v bitvě u Fariskuru. Francouzský král Ludvík IX. a většina jeho vojska upadli do zajetí Saracénů. 1327 – Na velký pátek básník Francesco Petrarca potká svou celoživotní opěvovanou láskou Laurou, které věnoval Kanzony pro Lauru. 1667 – Zemětřesení v Dubrovníku zničilo město a přineslo úpadek republiky Dubrovník. 1789 – Sborem velitelů byl zvolen prvním prezidentem Spojených států amerických George Washington, vrchní velitel milice USA ve válce za nezávislost. 1814 – První abdikace Napoleona I. ve prospěch jeho syna. Byla Evropou odmítnuta. 1896 – Začátek prvních moderních letních Olympijských her v řeckých Athénách. 1909 – Robert Peary dorazil na Severní pól, kde vztyčil americkou vlajku a zanechal zde zprávu o cestě uloženou v kovové krabici. 1917 – Spojené státy americké vstoupily do první světové války. 1919 – Mahátma Gándhí vyhlásil v Indii protestní akce (hartál). 1943 – Poprvé vyšel Malý princ Antoine de Saint-Exupéryho. 1973 – NASA vypustila vesmírnou sondu Pioneer 11. 1994 – Poblíž Kigali sestřeleno letadlo s prezidenty Rwandy a Burundi Habyarimanou a Ntaryamirou, což odstartovalo milionovou genocidu kmene Tutsiů ve Rwandě. 2009 – Při zemětřesení u italského města L'Aquila zahynulo přes 300 lidí. 2012 – V severní části Mali byl vyhlášen nezávislý stát Azavad. Narození Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Narození 6. dubna Česko 1809 – Bedřich Schwarzenberg, arcibiskup v Salcburku a v Praze († 27. března 1885) 1839 – Vilém Weitenweber, výtvarný redaktor († 1. prosince 1901) 1848 – Jan Vincenc Diviš, cukrovarník, starosta, spisovatel († 13. říjen 1923) 1851 – Josef Mukařovský, malíř a ilustrátor († 1. listopadu 1921) 1858 – Karel Krnka, konstruktér zbraní († 25. února 1926) 1867 – Karel Pospíšil, klavírista a skladatel († 6. dubna 1929) 1875 – Josef Rajský, herec († 1. května 1968) 1876 – Rudolf Deyl starší, herec († 16. dubna 1972) 1881 – Rudolf Bechyně, politik, ministr několika vlád († 1. ledna 1948) 1884 – Alois Reiser, americký hudební skladatel českého původu († 4. dubna 1977) 1889 Vilém Rittershain, filmový architekt († 13. února 1963) Hugo Siebenschein, literární historik († 13. prosince 1971) 1891 – Vojtěch Ondrouch, historik († 15. června 1963) 1897 – Bohuslav Tvrdý, dirigent a hudební skladatel († 29. července 1946) 1899 – Josef Toman, spisovatel, básník a dramatik († 27. ledna 1977) 1901 – Antonín Kurš, divadelní režisér, herec a překladatel († 23. září 1960) 1904 – Jiří Frejka, režisér a divadelní teoretik († 27. října 1952) 1905 – Jindřich Černý, spisovatel († 18. května 1960) 1912 – Jan Brzák, kanoista, olympijský vítěz († 15. července 1988) 1914 – Rudolf Krzák, voják († 22. duben 2004) 1919 – Jaroslav Andrejs, hudební skladatel a sbormistr († 26. října 2009) 1920 – Magdalena Horňanová, spisovatelka, autorka svědectví o holokaustu († 30. září 2017) 1921 – František Bělský, sochař († 5. července 2000) 1922 – Jaroslav Olšava, katolický kněz a spisovatel († 17. března 2012) 1924 Josef Hrbata, kněz, spisovatel, exercitátor († 19. dubna 2009) Miroslav Skála, spisovatel († 24. února 1989) 1926 – Jehuda Bauer, izraelský historik českého původu 1929 Jasan Burin, česko-americký architekt, urbanista, kreslíř Jiří Tichý, lékař, profesor neurologie 1930 Karel Weinlich, rozhlasový režisér († 6. května 2020) Jiří Skobla, sportovec, bronzová medaili ve vrhu koulí na OH 1956 († 18. listopadu 1978) Milan Schulz, dramatik, dramaturg a novinář († 20. ledna 2014) 1931 – Radomil Eliška, dirigent 1932 – Viktor Maurer, herec († 27. prosince 2010) 1933 – Jiří Březina, německý geolog českého původu 1934 – Jan Melichar, brněnský architekt 1935 – Pavel Teimer, grafik a typograf († 1. ledna 1970) 1941 – Zdeněk Hatina, skladatel, pedagog, varhaník, dirigent, sbormistr 1942 – Vladislav Navrátil, fyzik a vysokoškolský pedagog 1943 – Jaromír Štětina, novinář, spisovatel a politik 1948 Vítězslav Mácha, zápasník, olympijský vítěz († 29. května 2023) Ivo Svoboda, ministr financí ČR 1950 – Zbyněk Kočvar, typograf, grafický designér a pedagog 1951 – Josef Rakoncaj, horolezec 1957 – Jaroslava Maxová, operní pěvkyně a pěvecká pedagožka 1959 – Igor Němec, předseda českého Úřadu pro ochranu osobních údajů, šachista 1972 – David Švehlík, herec 1979 – Vladimír Volečko, divadelní herec Svět 1244 – Jan III. Braniborský, braniborský markrabě († 1268) 1342 – Marie Portugalská, markýza z Tortosy, dcera portugalského krále Pedra († 1367) 1470 – Tchang Jin, čínský učenec, malíř, kaligraf a básník († 7. ledna 1524) 1483 – Raffael Santi, italský malíř a architekt florentské školy († 6. dubna 1520) 1595 – Pieter de Molyn, nizozemský malíř († 23. březen 1661) 1632 – Marie Leopoldina Tyrolská, manželka císaře Ferdinanda III., česká královna († 7. srpna 1649) 1660 – Johann Kuhnau, německý právník, hudební skladatel, varhaník a cembalista († 5. června 1722) 1672 – André Cardinal Destouches, francouzský hudební skladatel († 2. února 1749) 1700 – Christophe Moyreau, francouzský hudební skladatel († 11. května 1774) 1725 – Pascal Paoli, korsický nacionalista a revolucionář († 1807) 1726 – Gerard Majella, italský řeholník a světec († 16. října 1755) 1732 – José Mutis, španělský botanik a matematik († 11. září 1808) 1765 – Karel Felix Sardinský, sardinský král († 27. dubna 1831) 1773 – James Mill, skotský historik a ekonom († 23. června 1836) 1801 – William Hallowes Miller, velšský mineralog, krystalograf a fyzik († 20. května 1880) 1812 – Gavriil Jakimovič Lomakin, ruský sborový dirigent, hudebník a skladatel († 21. května 1885) 1822 – Giacomo Brogi, italský fotograf († 29. listopadu 1881) 1835 – Jules Bourdais, francouzský architekt († 2. června 1915) 1837 – Ignaz Kolisch, rakousko-uherský bankéř a šachový mistr († 30. dubna 1889) 1856 – Maurice Sarrail, francouzský generál z dob první světové války († 23. března 1929) 1810 – Philip Henry Gosse, britský přírodovědec († 23. srpna 1888) 1816 – Victor Antoine Signoret, francouzský lékař a entomolog († 3. dubna 1889) 1818 – Aasmund Olavsson Vinje, norský básník a novinář († 30. července 1870) 1820 – Nadar (Gaspard-Félix Tournachon), francouzský fotograf († 21. března 1910) 1826 – Gustave Moreau, francouzský malíř († 18. dubna 1898) 1837 – Eugène Cuvelier, francouzský fotograf († 31. října 1900) 1849 – John William Waterhouse, anglický malíř († 10. února 1917) 1853 – Vladimir Kokovcov, premiér Ruského impéria († 29. ledna 1943) 1863 – Jozef Hanula, slovenský malíř a pedagog († 22. srpna 1944) 1870 – Oscar Straus, rakouský hudební skladatel († 11. ledna 1954) 1878 – Erich Mühsam, německo-židovský anarchista, spisovatel a básník († 10. července 1934) 1886 – Athenagoras I., 268. ekumenický patriarcha konstantinopolský († 7. července 1972) 1888 – Hans Richter, německý malíř a filmový producent († 1. února 1976) 1890 – Anthony Fokker, nizozemský letecký konstruktér a výrobce letadel († 3. prosince 1939) 1894 – Gertrude Baines, od ledna 2009 nejstarší člověk na světě († 11. září 2009) 1902 – Frederick Laurence Green, anglický spisovatel († 14. dubna 1953) 1903 Harold Eugene Edgerton, americký vynálezce stroboskopu († 4. ledna 1990) Charles Jackson, americký spisovatel († 21. září 1968) 1904 – Kurt Georg Kiesinger, spolkový kancléř Německé spolkové republiky († 9. března 1988) 1910 – Barys Kit, americký matematik, fyzik a chemik († 1. února 2018) 1911 – Feodor Lynen, německý biochemik († 6. srpna 1979) 1914 – Kunata Kottulinsky, viceprezident Rakouské národní banky († 25. srpna 2004) 1915 Tadeusz Kantor, polský výtvarník, divadelní režisér († 8. prosince 1990) Júsaku Kamekura, japonský grafický designér († 11. května 1997) 1918 – Big Walter Horton, americký bluesový hráč na foukací harmoniku († 8. prosince 1981) 1921 – Wilbur Thompson, americký olympijský vítěz ve vrhu koulí († 25. prosince 2013) 1924 – Charlie Rouse, americký jazzový saxofonista († 30. listopadu 1988) 1926 Ian Paisley, předseda vlády Severního Irska († 12. září 2014) Randy Weston, americký jazzový klavírista († 1. září 2018) 1927 – Gerry Mulligan, americký jazzový hudebník a skladatel († 20. ledna 1996) 1928 – James Dewey Watson, americký vědec 1929 André Previn, americký klavírista a dirigent († 28. února 2019) Christos Sartzetakis, prezident Řecka († 3. února 2022) Art Taylor, americký jazzový bubeník († 6. února 1995) 1934 – Anton Geesink, reprezentant Nizozemska v judu († 27. srpna 2010) 1935 – Aharon Razin, izraelský biochemik († 26. května 2019) 1937 Gene Bertoncini, americký jazzový kytarista Merle Haggard, americký countryový zpěvák a skladatel († 6. dubna 2016) 1939 – Lev Berinski, izraelský básník, spisovatel, novinář a překladatel 1941 – Gheorghe Zamfir, rumunský hudební skladatel 1942 – Barry Levinson, americký filmový režisér a producent 1948 Philippe Garrel, francouzský filmový režisér Patrika Darbo, americká herečka 1949 – Horst Ludwig Störmer, německý fyzik, Nobelova cena 1998 1952 – Udo Dirkschneider, německý zpěvák 1953 Patrick Doyle, skotský skladatel filmové hudby Christopher Franke, německý hudebník a hudební skladatel 1956 – Hal Willner, americký hudební producent († 7. dubna 2020) 1955 – Rob Epstein, americký režisér, producent, scenárista 1957 – Maurizio Damilano, italský olympijský vítěz v chůzi na 20 km 1958 – Chuck Lamb, americký filmový a televizní herec 1960 Warren Haynes, americký zpěvák a kytarista John Pizzarelli, americký jazzový kytarista 1964 – David Woodard, americký spisovatel a dirigent 1965 – Frank Black, americký zpěvák a kytarista, leader skupiny Pixies 1969 – Paul Rudd, americký herec 1976 – Andy C, anglický hudebník 1977 – Maja Piratinskaja, ruská horolezkyně Úmrtí Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Úmrtí 6. dubna Česko 885 – Svatý Metoděj, slovanský věrozvěst (* ?) 1586 – David Crinitus z Hlavačova, prozaik a básník (* 10. srpna 1531) 1822 – František Xaver Partsch, hudební skladatel (* 30. ledna 1760) 1833 – Adamantios Korais, řecký humanistický učenec, filolog a spisovatel (* 27. dubna 1748) 1849 – Jan Svatopluk Presl, přírodovědec (* 4. září 1791) 1897 – Friedrich Heidler, poslanec Moravského zemského sněmu (* 7. dubna 1844) 1902 – Josef Schöbl, profesor očního lékařství a zoolog (* 16. srpna 1837) 1917 František Vymazal, filolog (* 6. listopadu 1841) Melchior Mlčoch, teolog a biblista, děkan olomoucké teologické fakulty (* 6. ledna 1833) 1929 – Karel Pospíšil, klavírista a skladatel (* 6. dubna 1867) 1934 – Karel Leger, básník (* 21. září 1859) 1939 – Václav Panýrek-Vaněk, poštovní úředník a spisovatel (* 6. ledna 1865) 1944 – Alexandr Sommer Batěk, popularizátor vědy, pacifista a esperantista (* 15. června 1874) 1946 – Hana Cavallarová, operní pěvkyně (* 18. května 1863) 1947 – Václav Kaprál, klavírista, sbormistr, publicista a hudební skladatel (* 26. března 1889) 1954 – Josef Pastyřík, politik (* 3. března 1869) 1957 – Antonín Odehnal, sochař (* 1. listopadu 1878) 1958 – Vítězslav Nezval, básník (* 26. května 1900) 1959 – Miroslav Servít, pedagog a přírodovědec (* 17. prosince 1886) 1963 – Rudolf Vohanka, hudební skladatel (* 28. prosince 1880) 1970 – Karel Neuwirth, lékař v oboru urologie (* 24. září 1893) 1974 – Štěpán Trochta, kardinál a biskup litoměřický (* 26. března 1905) 1976 – Josef Váňa, generál (* 9. ledna 1893) 1977 – Jaroslav Volf, kladenský kamenosochař (* 8. června 1896) 1983 Ruda Kubíček, malíř (* 18. března 1891) Miroslav Jiroušek, matematik a hudební skladatel (* 25. října 1903) 1991 – Karel Misař, spisovatel, redaktor, vychovatel a dramaturg (* 30. září 1934) 1998 – Jan Smetana, malíř, grafik (* 3. října 1918) 2010 – Miroslav Kácha, generál, oběť komunistického bezpráví (* 21. září 1923) 2017 Libuše Havelková, herečka (* 11. května 1924) Martin Dolenský, režisér, herec a scenárista (* 24. března 1970) Svět 1199 Richard I. Lví srdce, anglický král (* 8. září 1157) Pierre Basile, francouzský lučištník, který Richarda střelil (* ?) 1252 – Petr Veronský, světec katolické církve (* 1205) 1283 – Petr I. z Alenconu, syn francouzského krále Ludvíka IX. (* 1251) 1362 – Jakub I. Bourbonský, francouzský hrabě z Ponthieu a La Marche (* 1319) 1490 – Matyáš Korvín, uherský král (* 23. února 1443) 1520 – Raffael Santi, italský malíř a architekt florentské školy (* 6. dubna 1483) 1528 – Albrecht Dürer, německý malíř (* 21. května 1471) 1699 – Vincent Placcius, německý spisovatel (* 4. února 1642) 1779 – Tommaso Traetta, italský hudební skladatel (* 30. března 1727) 1790 – Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský, německý šlechtic (* 15. prosince 1719) 1829 – Niels Henrik Abel, norský matematik (* 5. srpna 1802) 1875 – Moses Hess, marxisticky orientovaný filozof židovského původu (* 21. června 1812) 1881 – Gabriel-Jean-Antoine Davioud, francouzský architekt (* 30. října 1824) 1883 – Paul Alexandre, francouzský botanik a mykolog (* 20. července 1838) 1904 – Žofie Bádenská, princezna bádenská a kněžna z Lippe (* 7. srpna 1834) 1906 – Alexander Kielland, norský spisovatel (* 18. února 1849) 1909 – Franz Wickhoff, rakouský historik umění (* 7. května 1853) 1910 – Michael Rua, rector major salesiánů (* 9. června 1837) 1912 – Giovanni Pascoli, italský básník (* 31. prosince 1855) 1913 – Moritz Allé, astronom a matematik (* 19. července 1837) 1915 – Musa Ćazim Ćatić, bosenský básník, novinář a překladatel (* 12. března 1878) 1927 – Friedrich Ohmann, rakouský architekt (* 21. prosince 1858) 1928 – Karl Wilhelm von Dalla Torre, rakouský entomolog (* 14. července 1850) 1935 – Şehzade Ömer Hilmi, syn osmanského sultána Mehmeda V. (* 2. března 1886) 1945 – Stěpan Vajda, československý důstojník, nositel titulu Hrdina Sovětského svazu (* 17. ledna 1922) 1948 – Ludwig von Flotow, ministr zahraničí Rakouska-Uherska (* 17. listopadu 1867) 1957 – Pierina Morosini, italská panna a mučednice, patronka obětí znásilnění a mučednic čistoty (* 7. ledna 1931) 1959 – Leon Arje Me'ir, izraelský badatel v oboru islámského umění (* 12. ledna 1895) 1961 – Jules Bordet, belgický imunolog a mikrobiolog, Nobelova cena za fyziologii a medicínu (* 13. června 1870) 1963 – Allen Whipple, americký chirurg (* 2. září 1881) 1966 – Emil Brunner, švýcarský evangelický teolog (* 23. prosince 1889) 1969 – Jurij Wjela, lužickosrbský učitel a spisovatel (* 4. března 1892) 1971 – Igor Fjodorovič Stravinskij, ruský hudební skladatel (* 17. června 1882) 1972 – Heinrich Lübke, prezident Spolkové republiky Německo (* 14. října 1894) 1974 – Fraňo Štefunko, slovenský sochař, řezbář a spisovatel (* 4. srpna 1903) 1975 – Ernst David Bergmann, izraelský jaderný fyzik (* 18. října 1903) 1982 Štefan Hoza, slovenský operní pěvec (* 20. října 1906) Pavel Alexejevič Rotmistrov, sovětský maršál tankových vojsk (* 6. července 1901) 1986 – Bill Cook, kanadský profesionální hokejista (* 9. října 1896) 1992 – Isaac Asimov, americký spisovatel a biochemik ruského původu (* 2. ledna 1920) 1996 – Greer Garsonová, americká herečka (* 29. září 1904) 1998 Wendy O. Williams, americká punková zpěvačka (* 28. května 1949) Tammy Wynette, americká country zpěvačka a skladatelka (* 5. května 1942) 2000 Bertram Forer, americký psycholog (* 24. října 1914) Habíb Burgiba, první tuniský prezident (* 3. srpna 1903) 2002 – Kevin Kelley, americký bubeník (* 25. března 1943) 2003 – Babatunde Olatunji, nigerijský hudebník (* 7. dubna 1927) 2004 – Larisa Bogorazová, ruská lingvistka a disidentka (* 8. srpna 1929) 2005 – Rainier III., monacký kníže (* 31. května 1923) 2007 – Luigi Comencini, italský filmový režisér (* 8. června 1916) 2009 – Mari Trini, španělská zpěvačka (* 12. července 1947) 2012 – Ignatius Moussa I. Daúd, kardinál (* 18. září 1930) 2014 Leee Black Childers, americký fotograf a manažer (* 24. července 1945) Mickey Rooney, americký herec (* 23. srpna 1920) 2015 – Walter H. Haas, americký amatérský astronom (* 3. července 1917) 2019 – David J. Thouless, americko-britský fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 21. září 1934) Svátky Česko Vendula, Vendulka, Venuše Celestýn, Celestýna Gennadius Ruben Svět Slovensko: Irena Etiopie: Den vítězství Švýcarsko: Glarius Festival (je-li čtvrtek) Jihoafrická republika: Van Riebeeck Day (založení Kapského Města) Mezinárodní den sportu pro rozvoj a mír Indonésie: Národní den rybářů USA, Kanada: Tartan Day USA: New Beer’s Eve Katolický kalendář Svatý Sixtus I., sedmý papež katolické církve Sv. Notger Blahoslavená Pierina Morosini, panna a mučednice Blahoslavený Michael Rua, spoluzakladatel a druhý rector major salesiánů Externí odkazy Dubnové dny
2658	https://cs.wikipedia.org/wiki/13.%20duben	13. duben	13. duben je 103. den roku podle gregoriánského kalendáře (104. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 262 dní. Svátek má Aleš. Události Česko 1125 – Den po smrti Vladislava I. byl zvolen českým knížetem Soběslav I., nejmladší syn prvního českého krále Vratislava II. 1618 – Na Velký pátek došlo k požáru města Třeboně, při kterém shořela většina domů. 1918 – V Obecním domě v Praze se shromáždili představitelé českého kulturního a politického života a stvrdili zde svým souhlasem „Národní přísahu", kterou přednesl spisovatel Alois Jirásek. 1921 – Rudá záře nad Kladnem - u Zemského trestního soudu v Praze proběhl soud se 14 kladenskými radikály v čele s někdejším předsedou Československé komunistické strany na Rusi Aloisem Munou a budoucím prezidentem Antonínem Zápotockým. 1945 – Úřadu náčelníka hlavního štábu ministerstva národní obrany se ujal generál Bohumil Boček. 1949 – V Praze byla vytvořena jednotná mládežnická organizace - Československý svaz mládeže (ČSM) a po sovětském vzoru pro děti založena Pionýrská organizace (PO). Ostatní mládežnické a dětské organizace přestaly existovat. 1950 – V Československu proběhla „akce K“ – likvidace mužských řádů a řeholí. Po skončení této akce v květnu bylo 2376 mnichů soustředěno do internačních klášterů či táborů nucených prací. 1993 – Česká republika zakázala potraty pro cizí státní příslušníky. 2005 – Vláda Stanislava Grosse (ČSSD) schválila záměr koupit transportéry. Krátce nato vypsala tendr, do něhož se přihlásilo sedm firem. Ve finále zůstaly finská Patria a rakouský Steyr (součást USA americké General Dynamics) s Pandurem. Svět 1111 – Papež Paschalis II. korunoval Jindřicha V. římským císařem. 1348 – Černá smrt: Ve městě Toulon na jihovýchodě Francie bylo napadeno židovské ghetto, domy byly vyplněny a skoro čtyřicet mužů, žen a dětí bylo ve spánku zmasakrováno. Židé byli označeni za původce moru. 1742 – Händelovo oratorium Mesiáš poprvé proveden v Dublinu. 1870 – Bylo otevřeno Metropolitní muzeum umění v New Yorku. 1943 – Byl odhalen Jeffersonův památník ve Washingtonu, D.C. 1945 – Druhá světová válka: Armády SSSR a Bulharska osvobodily Vídeň. 1960 – USA spustily Transit 1-B, první satelitní navigační systém na světě. 1970 – Program Apollo – Apollu 13 explodovala nádrž s kyslíkem, což způsobilo smrtelné nebezpečí pro posádku a zhatilo naděje na přistání na Měsíci. 1975 – Na 15 let vypukla libanonská občanská válka. 1997 – Tiger Woods se stal nejmladším golfistou v historii, který vyhrál turnaj Masters. Narození Česko 1442 – Jindřich IV. z Hradce, nejvyšší komorník Království českého a nejvyšší purkrabí pražský († 17. ledna 1507) 1827 – Hermenegild Jireček, právní historik († 29. prosince 1909) 1844 – Jan Hřímalý, houslista a hudební pedagog († 11. ledna 1915) 1847 – Eduard Strache, rakouský a český nakladatel, novinář a politik († 1. července 1912) 1855 – Julius Ambros, advokát a spisovatel († 22. května 1925) 1859 – Václav Burger, československý ministr železnic († 18. ledna 1923) 1863 – Jaroslav Prager, lékař, herec, autor textů k písním († 27. března 1902) 1869 – Jan Stavěl, světící biskup olomoucké diecéze († 6. listopadu 1938) 1875 – Václav Ertl, bohemista a překladatel († 12. února 1929) 1880 – František Votruba, básník, literární kritik, novinář a politik († 18. listopadu 1953) 1886 – Vojtěch Bořivoj Aim, hudební skladatel († 10. září 1972) 1889 – Alexandr Berndorf, spisovatel a regionální historik († 9. září 1968) 1896 – Alois Vocásek, účastník legendární bitvy u Zborova († 9. srpna 2003) 1900 – Prokop Drtina, právník a politik. († 16. října 1980) 1904 – Jaroslav Cuhra, architekt, křesťanský politik, odbojář a politický vězeň († 10. července 1974) 1907 – Roderich Menzel, česko-německý tenista († 1987) 1912 František Běloun, učitel matematiky a deskriptivní geometrie († 4. srpna 1992) Miloš Sádlo, violoncellista († 14. října 2003) 1918 – Václav Bahník, překladatel († 3. března 2003) 1920 Karel Otčenášek, římskokatolický duchovní, biskup královéhradecký, římskokatolický teolog, patron IKUE († 23. května 2011) Stanislav Rázl, předseda vlády České socialistické republiky († 4. listopadu 1999) 1922 – Stanislav Procházka, generálporučík († 17. července 2010) 1926 Pavel Peška, ústavní právník († 15. července 2013) Vladislav Čáp, krasobruslař, olympionik, mezinárodní rozhodčí, politický vězeň († 30. prosince 2001) 1927 – Jiřina Fikejzová, textařka, hudební scenáristka a sportovkyně († 2. září 2020) 1928 – Jiří Bruder, herec († 31. května 2014) 1931 – Ivo Paukert, televizní scenárista a režisér († 4. dubna 2013) 1940 Jiří Reichl, režisér a scenárista († 11. března 1999) Jan Horský, teoretický fyzik († 29. února 2012) 1942 - Helena Čižinská, kunsthistorička, spisovatelka 1941 – Jaroslav Bejvl, výtvarník a medailér 1942 – Jana Halířová, loutkoherečka († 15. březen 2004) 1944 – Milan Stehlík, filmový a divadelní herec a dabér († 2. srpna 2021) 1945 – Štěpán Škorpil, sportovní novinář, televizní komentátor 1947 – František Cipro, fotbalový trenér († 7. února 2023) 1950 – Jiří Crha, hokejový brankář 1951 – Mireia Ryšková, katolická teoložka 1958 – Karel Müller, archivář, historik a heraldik 1960 – Michal Pixa, kytarista a zpěvák 1965 – Michal Bílek, fotbalista a trenér 1967 – Broněk Černý, herec 1969 – Michal Pohanka, politik 1974 Marta Jandová, zpěvačka a muzikálová herečka (Die Happy) Jiří Trvaj, hokejový brankář 1976 – Patrik Eliáš, hokejista Svět 1229 – Ludvík II. Hornobavorský, bavorský vévoda a rýnský falckrabě z dynastie Wittelsbachů († 2. února 1294) 1350 – Markéta III. Flanderská, flanderská hraběnka, manželka Filipa II. Burgundského († 16. března 1405) 1519 – Kateřina Medicejská, francouzská královna, manželka krále Jindřicha II. († 5. ledna 1589) 1570 – Guy Fawkes, anglický voják a katolický terorista († 31. ledna 1606) 1573 – Kristina Holštýnsko-Gottorpská, švédská královna († 8. prosince 1625) 1593 – Thomas Wentworth, 1. hrabě ze Staffordu, anglický šlechtic, státník a politik († 12. května 1641) 1648 – Madame Jeanne Guyon, francouzská mystička († 9. června 1717) 1729 – Thomas Percy, anglický biskup a básník († 30. září 1811) 1732 – Frederick North, britský státník († 5. srpna 1792) 1743 – Thomas Jefferson, americký politik, prezident USA v letech 1801–1809 († 4. července 1826) 1747 – Ludvík Filip II. Orleánský, orleánský vévoda († 6. listopadu 1793) 1760 – William Garrow, britský obhájce, politik a soudce († 24. září 1840) 1764 – Laurent Gouvion de Saint-Cyr, francouzský generál († 17. března 1830) 1766 – Samuel Johannes Pauly, švýcarský puškař a vynálezce († 1821) 1768 – Marie Josefa Esterházyová, lichtenštejnská knížecí princezna a kněžna z Esterházy († 8. srpna 1845) 1769 – Thomas Lawrence, anglický malíř († 7. ledna 1830) 1771 – Richard Trevithick, anglický technik († 22. dubna 1833) 1797 – Ferdinand Lobkowitz kníže ze šlechtického rodu Lobkoviců († 18. prosince 1868) 1802 – Leopold Fitzinger, rakouský zoolog († 20. září 1884) 1814 – Teodolinda Leuchtenberská, württemberská hraběnka († 1. dubna 1857) 1816 – William Sterndale Bennett, anglický hudební skladatel († 1. února 1875) 1820 – Ivan Alexejevič Šestakov, ruský admirál, ministr námořnictva († 3. prosince 1888) 1828 – Josephine Butlerová, britská anglikánská aktivistka, feministka, sociální reformátorka († 30. prosince 1906) 1857 – Sarah Ladd, americká fotografka († 30. března 1927) 1860 – James Ensor, belgický malíř a grafik († 19. listopadu 1949) 1864 – Berta Zuckerkandlová, rakouská spisovatelka († 16. října 1945) 1866 – Butch Cassidy, americký železniční a bankovní lupič († 1908) 1872 Alexander Roda Roda, rakouský židovský spisovatel († 20. srpna 1945) Jan Szczepanik, polský chemik a vynálezce († 18. dubna 1926) 1875 – Antun Gustav Matoš, chorvatský spisovatel († 17. března 1914) 1877 – Christian Lautenschlager, německý automobilový závodník († 3. ledna 1954) 1881 – Ludwig Binswanger, švýcarský lékař a psychoanalytik († 5. února 1966) 1883 – Děmjan Bědnyj, sovětský spisovatel († 25. května 1945) 1885 – György Lukács, maďarský marxistický filozof a literární kritik († 4. června 1971) 1886 – Paul Dermée, belgický spisovatel († 27. prosince 1951) 1888 – Ľudovít Šenšel, slovenský evangelický kněz a poválečný politik († 22. července 1956) 1892 – Arthur Harris, velitel bombardovacího letectva Royal Air Force († 5. dubna 1984) 1895 – Maxmilián Evžen Rakouský, rakouský arcivévoda, bratr císaře Karla I. († 19. ledna 1952) 1897 – Aurélien Sauvageot, francouzský jazykovědec († 5. prosince 1988) 1899 Alfred Mosher Butts, americký architekt, tvůrce hry Scrabble († 4. dubna 1993) Alfred Schütz, rakouský právník, filozof a sociolog († 20. května 1959) Harold Osborn, americký olympijský vítěz ve skoku do výšky († 5. dubna 1975) 1900 – Zuzka Zguriška, slovenská spisovatelka († 24. září 1984) 1901 – Jacques Lacan, francouzský psychoanalytik († 9. září 1981) 1906 Edward Hamm, americký olympijský vítěz ve skoku do dálky 1928 († 25. června 1982) Samuel Beckett, irský dramatik († 22. prosince 1989) Erwin Schneider, rakouský horolezec a kartograf († 18. srpna 1987) 1907 – Elena Hálková, česká herečka († 9. září 1985) 1909 – Stanisław Ulam, americký matematik († 13. května 1984) 1913 – Masatoši Nakajama, japonský karatista († 15. dubna 1987) 1920 František Miko, slovenský literární vědec a teoretik, jazykovědec († 13. listopadu 2011) John LaPorta, americký jazzový klarinetista († 12. května 2004) Liam Cosgrave, premiér Irska († 4. října 2017) 1922 John Braine, anglický spisovatel († 28. října 1986) Julius Nyerere, prezident Tanzanie († 14. října 1999) 1924 – Pierre Bastien, francouzský lékař († 21. května 2006) 1925 – Michael Halliday, britský jazykovědec († 15. dubna 2018) 1926 – John Spencer-Churchill, 11. vévoda z Marlborough, britský šlechtic a politik († 16. října 2014) 1928 – Teddy Charles, americký vibrafonista, klavírista a hudební skladatel († 16. dubna 2012) 1937 – Edward Fox, britský herec 1938 – Eddie Marshall, americký bubeník († 7. září 2011) 1939 – Seamus Heaney, irský spisovatel, nositel Nobelovy ceny († 30. srpna 2013) 1940 Karol Benický, slovenský fotograf, nakladatel († 2. srpna 2011) Vladimir Cosma, rumunsko-francouzský skladatel filmové hudby Jean-Marie Gustave Le Clézio, francouzský spisovatel 1942 – Ricardo Blázquez Pérez, španělský kardinál 1943 – Tim Krabbé, nizozemský spisovatel a šachista 1944 – Jack Casady, americký baskytarista 1945 Judy Nunn, australská herečka, scenáristka a spisovatelka Lowell George, americký zpěvák († 29. června 1979) 1946 Della Jones, velšská operní pěvkyně Al Green, americký gospelový a soulový zpěvák 1947 – Gottfried Wagner, německý multimediální režisér a publicista 1948 – Drago Jančar, slovinský prozaik, dramatik, esejista a žurnalista 1949 Jean-Jacques Favier, francouzský metalurg a kosmonaut († 19. března 2023) Christopher Hitchens, anglicko-americký spisovatel a novinář († 15. prosince 2011) 1950 Takao Kawaguči, reprezentant Japonska v judu, olympijský vítěz Ron Perlman, americký herec William Sadler, americký herec 1951 Peter Davison, anglický herec Haydn Bendall, anglický hudební producent 1953 – Konrad Paul Liessmann, rakouský literární vědec a filozof 1954 – Roberto Dinamite, brazilský fotbalista 1957 – Amy Goodmanová, americká novinářka a spisovatelka 1958 – Joseba Sarrionandia, baskický spisovatel a překladatel 1959 – Rudo Prekop, slovenský fotograf 1960 – Olaf Ludwig, německý cyklista 1963 – Garri Kasparov, ázerbájdžánský šachista a politik 1974 – Sergej Gončar, ruský hokejista 1978 Carles Puyol, španělský fotbalista Raemon Sluiter, nizozemský tenista Sylvie Meis, nizozemská modelka a herečka 1979 – Gréta Arnová, německá tenistka 1981 – Simon Greul, německý tenista 1983 – Nicole Cookeová, britská cyklistka 1987 – Allison Weiss, americká zpěvačka a kytaristka 1988 – Anderson Luís de Abreu Oliveira, brazilský fotbalista 1990 – Anastasija Sevastovová, lotyšská tenistka Úmrtí Česko 1620 – Linhart Colona z Felsu, šlechtic a vojevůdce (* 1565) 1786 – Jan Tomáš Kuzník, kantor, básník a hudební skladatel (* okolo r. 1716) 1825 – Josef Jelínek, hudební skladatel, klavírista a varhaník (* 3. prosince 1758) 1831 – Ferdinand Kauer, rakouský hudební skladatel, houslista, klavírista a dirigent narozený v Čechách (* 18. ledna 1751) 1894 – Adolf Brecher, lékař, spisovatel a básník (* 4. dubna 1831) 1899 – Bohdan Neureutter, dětský lékař, profesor UK (* 20. listopadu 1829) 1903 – Jan Herzer, překladatel z francouzštiny, autor slovníků a učebnic (* 13. listopadu 1850) 1926 – Adolf Posselt, poslanec Českého zemského sněmu a starosta Jablonce nad Nisou (* 9. května 1844) 1928 – Ferdinand Karafiát, spisovatel a lékař (* 1. září 1870) 1936 – Václav Neubert, knihkupec, tiskař a nakladatel (* 20. května 1852) 1942 – Julius Morman, hudební skladatel (* 16. dubna 1877) 1966 Čestmír Loukotka, lingvista a etnolog (* 12. listopadu 1895) Jan Strakoš, literární kritik, historik, teoretik a překladatel (* 1. června 1899) 1968 – Olga Scheinpflugová, herečka a spisovatelka (* 3. prosince 1902) 1969 – Miroslav Štefek, hornista (* 7. března 1916) 1973 – Karel Böhm, právník, hudební skladatel a dirigent (* 12. ledna 1890) 1981 – Jiří Schelinger, rockový zpěvák (* 6. března 1951) 1982 – Božena Šebetovská, zpěvačka lidových písní (* 6. ledna 1919) 1994 – Rudolf Hrušínský, herec (* 17. říjen 1920) 1995 – Miloš Sedmidubský, hudební skladatel (* 21. února 1924) 1997 – Ladislav Holý, antropolog (* 4. dubna 1933) 2000 – Mario Feinberg, zpěvák a skladatel (* 18. srpna 1962) 2006 – Pavel Koutecký, filmový dokumentarista a scenárista (* 10. června 1956) 2007 – Václav Žilka, flétnista, pedagog a publicista (* 19. září 1924) 2009 – Rudolf Krátký, herec (* 16. listopadu 1919) 2010 – Helena Rašková, farmakoložka (* 2. ledna 1913) 2011 – Zdeněk Vašíček, filozof, esejista, historik, archivář, archeolog (* 20. května 1933) 2012 – Ivo Mička, novinář a spisovatel (* 19. ledna 1938) 2018 – Miloš Forman, režisér (* 18. února 1932) 2023 – Jana Lorencová, politička a novinářka (* 2. dubna 1940) Svět 862 – Donald I., král skotský (* 812) 1084 – Hoel II. Bretaňský, bretaňský vévoda (* asi 1030) 1093 – Vsevolod I. Jaroslavič, kyjevský kníže z rodu Rurikovců, syn Jaroslava Moudrého (* 1030) 1275 – Eleonora Anglická (1215), hraběnka z Pembroke a z Leicesteru z dynastie Plantagenetů (* 1215) 1377 – Guillaume de Machaut, francouzský básník (* 1300) 1592 – Bartolomeo Ammanati, italský architekt a sochař (* 18. června 1511) 1605 – Boris Fjodorovič Godunov, ruský car (* 1552) 1612 – Kodžiró Sasaki, japonský šermíř (* 1585) 1638 – Henri II. de Rohan, francouzský vojevůdce, přední vůdce hugenotů (* 25. srpna 1578) 1695 – Jean de La Fontaine, francouzský spisovatel (* 8. července 1621) 1742 – Giovanni Veneziano, italský hudební skladatel a varhaník (* 11. března 1683) 1748 – Gustava Karolina Meklenbursko-Střelická, meklenbursko-schwerinská vévodkyně (* 12. července 1694) 1794 – Jean-Baptiste Gobel, francouzský politik a biskup (* 1. září 1727) 1808 – Antonio Meucci, italský vynálezce († 18. října 1889) 1815 – Edward Edwards, britský námořní důstojník a admirál (* 1742) 1835 – José de Canterac, španělský vojevůdce (* 1787) 1865 – Achille Valenciennes, francouzský zoolog, parazitolog a ichtyolog (* 9. srpna 1794) 1878 – Henri de Dion, francouzský konstruktér a inženýr (* 23. prosince 1828) 1882 – Bruno Bauer, německý teolog, filozof a historik (* 6. září 1809) 1893 – Jean Dufresne, německý šachový mistr (* 14. února 1829) 1904 Stěpan Makarov, ruský viceadmirál, oceánograf, polární badatel a lodní konstruktér (* 8. ledna 1849) Ernest Fournier de Flaix, francouzský ekonom (* 13. listopadu 1824) Vasilij Vasiljevič Věreščagin, ruský malíř (* 26. října 1842) 1910 – William Quiller Orchardson, skotský malíř (* 27. března 1832) 1918 – Lavr Georgijevič Kornilov, carský a bělogvardějský generál (* 30. srpna 1870) 1938 – Grey Owl, kanadský spisovatel (* 18. září 1888) 1941 Ferdynand Hoesick, polský nakladatel, spisovatel a literární historik (* 16. října 1867) Annie Jump Cannon, americká astronomka (* 11. prosince 1863) 1943 – Oskar Schlemmer, německý malíř, sochař a choreograf (* 4. září 1888) 1945 – Ernst Cassirer, německo-americký filozof (* 28. července 1874) 1954 – Samuel Jones, americký olympijský vítěz ve skoku do výšky (* 16. ledna 1880) 1956 – Emil Nolde, německý expresionistický malíř (* 7. srpna 1867) 1965 – Pjotr Nikolajevič Savickij, ruský ekonom, sociolog a geograf (* 3. února 1895) 1966 Abdul Salám Árif, třetí prezident Iráku (* 21. března 1921) Georges Duhamel, francouzský spisovatel a myslitel (* 30. července 1884) Carlo Carrà, italský malíř (* 11. února 1881) 1973 – Henry Darger, americký spisovatel a výtvarník (* 12. dubna 1892) 1977 – Anna Kafendová, slovenská klavíristka (* 24. června 1895) 1981 – Joe Louis, americký boxer (* 12. května 1914) 1983 – Mercè Rodoreda, katalánská spisovatelka (* 10. října 1908) 1985 – Kit Kleinová, americká rychlobruslařka, mistryně světa 1936 (* 28. března 1910) 1986 Jack van Bebber, americký zápasník, zlato na OH 1932 (* 27. července 1907) Dorothy Ashby, americký harfenistka (* 6. srpna 1932) 1993 – Cesar Chavez, americký aktivista mexického původu (* 31. března 1927) 1996 – George Mackay Brown, skotský básník, prozaik a dramatik (* 17. října 1921) 1999 – Willi Stoph, východoněmecký politik a armádní generál (* 9. července 1914) 2000 – Giorgio Bassani, italský romanopisec, básník a esejista (* 4. března 1916) 2005 – Nikola Ljubičić, jugoslávský partyzán a komunistický politik (* 4. listopadu 1916) 2008 John Archibald Wheeler, americký fyzik (* 9. července 1911) Ignazio Fabra, italský zápasník, mistr světa v zápase řecko-římském (* 25. dubna 1930) 2009 Abel Paz, španělský anarchista, bojovník a historik (* 12. srpna 1921) Karol Laco, slovenský politik, místopředseda vlády ČSSR (* 28. října 1921) 2012 – Mimi Malenšek, slovinská spisovatelka (* 8. února 1919) 2013 – Chi Cheng, americký baskytarista (* 15. srpna 1970) 2014 Ernesto Laclau, argentinský filozof (* 6. října 1935) Michael Ruppert, americký spisovatel (* 3. února 1951) 2015 Eduardo Galeano, uruguayský novinář a spisovatel (* 3. září 1940) Günter Grass, německý spisovatel, Nobelova cena za literaturu (* 16. října 1927) 2019 Ján Starší, slovenský hokejista a trenér (* 17. října 1933) Tony Buzan, anglický autor a výchovný poradce († 2. června 1942) Paul Greengard, americký neurobiolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství (* 11. prosince 1925) 2023 Craig Breen, irský rallyový závodník (* 2. února 1990) Mary Quantová britská módní návrhářka (* 11. února 1930) Svátky Česko Aleš, Aleška Norma Svět Slovensko – Aleš Externí odkazy Dubnové dny
2663	https://cs.wikipedia.org/wiki/21.%20duben	21. duben	21. duben je 111. den roku podle gregoriánského kalendáře (112. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 254 dní. Svátek má Alexandra. Události Česko 1757 – Sedmiletá válka: pruské a rakouské jednotky se střetly v bitvě u Liberce. 1783 – V Praze bylo slavnostně otevřeno Nosticovo divadlo Lessingovou tragédií Emilia Galotti. 1918 – Československá národní rada a italská vláda uzavřely dohodu o postavení československého vojska v Itálii. 1945 Americká vojska vstoupila na československé území a osvobodila Aš. Partyzáni zničili vojenský vlakový transport u Karlštejna. 1952 – První číslo časopisu Lidé a země vyšlo v Praze. 1990 – Papež Jan Pavel II. zahájil dvoudenní návštěvu Československa, historicky první oficiální návštěvu papeže v Československu. 2012 – Největší demonstrace od listopadu 1989. Odbory a dvě desítky iniciativ a sdružení přilákaly do Prahy prý až 120 tisíc protestujících. Odboráři požadovali demisi Nečasovy vlády a předčasné volby, odmítli vládní reformy. 2015 – Vnučka novináře Ferdinanda Peroutky zažalovala stát kvůli výrokům prezidenta Miloše Zemana. Chce, aby se za ně hlava státu omluvila. Svět 753 př. n. l. – Podle římské tradice bylo založeno město Řím. 43 př. n. l. – Armáda Marca Antonia byla poražena jednotkami Gaia Vibia Pansy Caetroniana a Aula Hirtia v bitvě u Mutiny. 1895 – Woodville Latham se svými syny představil Panopticon, první filmový promítací přístroj v USA. 1919 – Výrazné vylepšení zvukového filmu. Lee de Forest oznamuje vynález technologie "Phonofilmu", kdy je film a zvuk na jednom celuloidovém pásu. 1945 Italskou Bolognu dobyly jednotky polského 2. sboru britské 8. armády a 2. sboru americké 5. armády. Jednotky francouzské 5. obrněné divize, 2. marocké pěší divize a 3. alžírské pěší divize spolu s VI. Sborem dělostřelectva 7. armády USA dobyly Stuttgart. 1960 – Hlavním městem Brazílie se stala Brasília místo dosavadního Rio de Janeira. 2019 – Teroristické útoky na Srí Lance. Narození Česko 1661 – Georg Joseph Kamel, jezuitský misionář, lékárník a botanik († 2. května 1706) 1717 – Leopold Antonín Podstatský, olomoucký kněz, kanovník a rektor († 21. března 1776) 1730 – Antonín Kammel, houslista a hudební skladatel († 5. října 1784) 1805 – Karel Balling, chemik a rektor Pražské polytechniky († 17. března 1868) 1828 – Ignatius Krahl, opat kláštera v Oseku u Duchcova († 19. listopadu 1886) 1838 – František Ferdinand Šamberk, dramatik, herec a režisér († 25. prosince 1904) 1849 Jan Štrobl, typograf a překladatel († 21. července 1906) Karel Pippich, právník, sokolský a kulturní činitel († 29. března 1921) 1864 – Theodor Kašpárek, lékař a zvěrolékař († 24. prosince 1930) 1871 – Vojtěch Říhovský, hudební skladatel († 15. září 1950) 1880 – Robert Saudek, grafolog († 15. dubna 1935) 1882 – Jaroslav Hýbl, profesor a rektor Českého vysokého učení technického († 14. srpna 1950) 1885 – Bedřich Beneš Buchlovan, spisovatel a překladatel († 9. září 1953) 1891 – František Suchý Pražský, hudební skladatel a spisovatel; sběratel a upravovatel lidových písní († 13. června 1973) 1892 – Jaroslav Kvapil, klavírista, dirigent, hudební skladatel a pedagog († 18. února 1958) 1900 – Ladislav Pavelka, kněz, oběť nacismu i komunismu († ?) 1907 – Bob Hurikán, skaut, cestovatel, tramp a písničkář († 2. června 1965) 1910 – Jozef Herda, československý zápasník, stříbrná medaile OH 1936 († 4. října 1985) 1913 – Norbert Frýd, spisovatel († 17. března 1976) 1917 – Jiří Čepelák, zoolog, entomolog a pedagog († 2000) 1920 – Ladislav Koubek, československý fotbalový reprezentant († 9. října 1992) 1921 – Bořivoj Lůžek, český archivář a historik († 15. května 1987) 1924 – Slávka Budínová, herečka († 31. července 2002) 1926 – Olbram Zoubek, sochař († 15. června 2017) 1929 Václav Cigler, sochař, architekt a pedagog Judita Čeřovská, zpěvačka († 9. října 2001) 1933 – Petr Pokorný, evangelický teolog († 18. ledna 2020) 1935 Vladimír Hulpach, spisovatel, editor a scenárista Věra Nerušilová, zpěvačka, šansoniérka a herečka 1936 – Antonín Novák, houslista († 10. prosince 2008) 1940 Edita Štaubertová, zpěvačka († listopad 2010) Pavel Zářecký, politik a právník 1946 – Jiřina Šedinová, hebraistka a překladatelka moderní izraelské literatury 1947 – Jaroslav Hutka, písničkář, básník a fejetonista 1949 – Jarmila Stojčevská, básnířka a překladatelka 1958 – Jiří Hrubeš, bubeník 1960 – Petr Rak, archivář a historik 1992 – Nikola Buranská, Česká Miss Earth 2014 Svět 1488 – Ulrich von Hutten, německý učenec, básník a reformátor († 29. srpna 1523) 1555 – Lodovico Carracci, italský barokní malíř († 1619) 1619 – Jan van Riebeeck, zakladatel Kapského Města († 18. ledna 1677) 1651 – Joseph Vaz, indický misionář na Srí Lance, katolický světec († 16. ledna 1711) 1652 – Michel Rolle, francouzský matematik († 8. listopadu 1719) 1671 – John Law, skotský ekonom († 21. března 1729) 1673 – Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská, manželka císaře Josefa I., česká královna († 10. dubna 1742) 1735 – Ivan Petrovič Kulibin, ruský hodinář, mechanik, projektant a vynálezce († 8. listopadu 1818) 1752 – Humphry Repton, anglický zahradní architekt († 24. března 1818) 1763 – François Athanase de Charette de la Contrie, francouzský roajalistický důstojník († 29. února 1796) 1767 – Alžběta Vilemína Württemberská, manželka Františka II. († 18. února 1790) 1774 – Jean-Baptiste Biot, francouzský fyzik, astronom a matematik († 3. února 1862) 1782 – Friedrich Fröbel, německý pedagog († 21. června 1852) 1785 – Charles-Joseph de Flahaut, francouzský generál († 1. září 1870) 1811 – Johann Christian Ferdinand Höfer, německo-francouzský lékař a spisovatel († 4. května 1878) 1814 – Louis-Auguste Bisson, francouzský fotograf († 12. května 1876) 1816 – Charlotte Brontëová, anglická spisovatelka († 31. března 1855) 1822 – Hannibal Goodwin, americký duchovní, vynálezce a fotograf († 31. prosince 1900) 1828 – Hippolyte Taine, francouzský filozof, historik a literární kritik († 5. března 1893) 1829 – Maria Anna Sala, italská řeholnice, blahoslavená († 24. listopadu 1891) 1837 – Fredrik Bajer, dánský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za mír († 22. ledna 1922) 1838 – John Muir, americký přírodovědec a spisovatel († 24. prosince 1914) 1841 – Anselmo Lorenzo, španělský anarchista († 30. listopadu 1914) 1843 – Walther Flemming, německý biolog († 4. srpna 1905) 1848 – Carl Stumpf, německý filozof, psycholog a muzikolog († 25. prosince 1936) 1864 – Max Weber, německý sociolog († 14. června 1920) 1865 – Ota František Josef, rakouský arcivévoda († 1. listopadu 1906) 1882 – Percy Williams Bridgman, americký fyzik a filozof († 20. srpna 1961) 1886 – Viktor von Weizsäcker, německý neurolog, fyziolog a filozof († 9. ledna 1957) 1887 – Alexandra Viktorie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská, pruská princezna († 15. dubna 1957) 1889 – Paul Karrer, švýcarský chemik, Nobelova cena za chemii († 18. června 1971) 1890 – Benno Landsberger, německý asyriolog († 26. dubna 1968) 1898 – Eero Lehtonen, finský olympijský vítěz v pětiboji († 9. listopadu 1959) 1903 – Hans Hedtoft, premiér Dánska († 29. ledna 1955) 1904 Odilo Globocnik, rakouský válečný zločinec († 31. května 1945) Ze'ev Šerf, ministr financí Izraele († 18. dubna 1984) 1907 – Wade Mainer, americký bluegrassový banjista († 12. září 2011) 1909 Rollo May, americký psycholog († 22. října 1994) Karl Scheit, rakouský kytarista, loutnista a hudební pedagog († 22. listopadu 1993) 1912 Eve Arnoldová, americká fotožurnalistka († 4. ledna 2012) Marcel Camus, francouzský filmový režisér a scenárista († 13. ledna 1982) 1914 – Vasiľ Hopko, slovenský řeckokatolický biskup († 23. července 1976) 1915 Anthony Quinn, mexicko-americký herec, malíř a scenárista († 3. června 2001) Garrett Hardin, americký ekolog († 14. září 2003) 1920 – Hans Henning Ørberg, dánský didaktik a autor učebnic latiny († 17. února 2010) 1922 Alistair MacLean, britský spisovatel († 2. února 1987) Mundell Lowe, americký kytarista a hudební skladatel († 2. prosince 2017) 1923 – John Mortimer, anglický spisovatel († 16. ledna 2009) 1924 – Claude Lefort, francouzský filozof († 3. října 2010) 1926 – Alžběta II., britská královna († 8. září 2022) 1928 – Jack Evans, kanadský lední hokejista narozený ve Walesu († 10. listopadu 1996) 1932 Slide Hampton, americký jazzový pozounista a hudební skladatel († 18. listopadu 2021) Angela Mortimerová, anglická tenistka 1933 – Ian Carr, britský trumpetista († 25. února 2009) 1936 – Lionel Rogg, švýcarský varhaník 1938 Eddie King, americký bluesový kytarista, zpěvák a skladatel († 14. března 2012) Eileen Barkerová, britská socioložka 1939 – John McCabe, anglický hudební skladatel a klavírista († 13. února 2015) 1941 – Pee Wee Ellis, americký saxofonista 1942 – Alan Skidmore, britský saxofonista 1944 – Guity Novin, kanadská malířka a kreslířka 1947 – Iggy Pop, americký rockový zpěvák 1950 – Karol Duchoň, slovenský zpěvák († 5. listopadu 1985) 1951 – Jean-Pierre Dardenne, belgický scenárista a filmový režisér 1952 – Soslan Andijev, sovětský zápasník, olympijský vítěz 1955 Toninho Cerezo, brazilský fotbalista Eleanor Daleyová, kanadská skladatelka chorálů a chrámové hudby 1956 – Gheorghe Sarău, rumunský jazykovědec 1957 – Faustin-Archange Touadéra, premiér Středoafrické republiky 1958 – Andie MacDowell, americká herečka 1959 – Robert Smith, britský hudebník 1962 – Sergej Zaljotin, ruský kosmonaut 1965 – Ed Belfour, kanadský hokejový brankář 1970 – Glen Hansard, irský hudebník a herec 1972 – Severina Vučković, chorvatská zpěvačka 1973 – Steve Backshall, anglický přírodovědec, dobrodruh, horolezec a spisovatel 1975 – Jesca Hoop, americká zpěvačka a kytaristka 1978 – Jukka Nevalainen, finský hudebník 1979 – Tobias Linderoth, švédský fotbalista 1980 – Vincent Lecavalier, kanadský hokejista 1985 – Christian Coma, americký hudebník 1991 – Max Chilton, britský pilot Formule 1 Úmrtí Česko 1865 – Josef Matěj Navrátil, malíř (* 17. února 1798) 1889 – Karel Houška, starosta Plzně (* 29. května 1833) 1891 – Karel Schwarz, poslanec Českého zemského sněmu, biskup pražský (* 30. září 1828) 1904 – Josef Seifert, generální vikář litoměřické diecéze (* 4. prosince 1822) 1910 – Zdeněk Strobach, právník a politik (* 1850) 1941 Josef Krejsa, malíř (* 14. března 1896) Karel kardinál Kašpar, arcibiskup pražský v letech 1931–1941 (* 16. května 1870) 1961 – Bohumil Sláma, architekt (* 2. července 1887) 1968 – Josef David, legionář, politik, místopředseda vlády (* 17. února 1884) 1977 – Marie Anežka von Coudenhove-Honrichs, řeholnice Kongregace sester těšitelek Božského Srdce Ježíšova (* 7. září 1882) 1981 – Miloslav Disman, divadelní a rozhlasový režisér, dramaturg a pedagog (* 27. dubna 1904) 1992 – Eduard Foltýn, primátor města Ostravy (* 11. listopadu 1925) 2007 – Jana Berdychová, zakladatelka cvičení rodičů s dětmi (* 17. února 1909) 2010 – Ladislav Verecký, novinář, fejetonista, překladatel a spisovatel (* 25. června 1955) 2012 – Alois Horváth, romský muzikant a mistr houslař (* 22. ledna 1947) 2014 – Ladislav Hlaváček, fotbalista, československý reprezentant (* 26. června 1925) Svět 1109 – Svatý Anselm z Canterbury, arcibiskup v Canterbury, teolog a filozof (* 1033) 1142 – Pierre Abélard, francouzský filozof a teolog (* 1079) 1509 – Jindřich VII. Tudor, anglický král (* 28. ledna 1457) 1540 – Alfons Portugalský, portugalský infant, arcibiskup Lisabonu a kardinál (* 23. dubna 1509) 1551 – Nobuhide Oda, japonský vojevůdce a policejní soudce (* ? 1510) 1552 – Petr Apian, německý matematik, astronom a kartograf (* 16. dubna 1495) 1574 – Cosimo I. de Medici, velkovévoda toskánský (* 12. června 1519) 1584 – Francisco de Toledo, místokrál Peru (* 10. června 1515) 1699 – Jean Racine, francouzský dramatik (* 22. prosince 1639) 1740 – Antonio Balestra, italský malíř (* 12. srpna 1666) 1785 – Fridrich II. Meklenbursko-Zvěřínský, meklenbursko-zvěřínský vévoda (* 9. listopadu 1717) 1827 – Thomas Rowlandson, britský malíř (* 13. července 1756) 1830 – Faustino Camisani, italský houslista, violista a hudební skladatel (* 27. ledna 1772) 1831 – Thursday October Christian, kolonista na ostrově Pitcairn (* 7. října 1790) 1859 – Jindřich Larisch-Mönnich, slezský hrabě a podnikatel (* 23. února 1793) 1891 – Štefan Marko Daxner, slovenský šlechtic, politik, právník, ekonom a národní buditel (* 22. prosince 1822) 1895 – Jeremiah Gurney, americký fotograf (* 17. října 1812) 1896 – Maurice de Hirsch, německo-židovský bankéř, filantrop a mecenáš (* 9. prosince 1831) 1898 – Louis Théodore Gouvy, francouzský romantický skladatel (* 3. června 1819) 1908 – Theodor von Sickel, německo-rakouský historik (* 18. prosince 1826) 1910 – Mark Twain, americký spisovatel (* 30. listopadu 1835) 1912 Felix Benedict Herzog, americký inženýr, vynálezce (* 27. prosince 1859) Siri von Essen, finská herečka (* 17. října 1850) 1918 – Manfred von Richthofen, německý pilot (* 2. května 1892) 1922 – Alessandro Moreschi, italský zpěvák-kastrát (* 11. listopadu 1858) 1923 – Karl Marek, ministr financí Předlitavska (* 5. února 1860) 1932 – Friedrich Gustav Piffl, kardinál a arcibiskup ve Vídni (* 15. října 1864) 1934 – Carsten Borchgrevink, norský přírodovědec a polárník (* 1. prosince 1864) 1935 – Lucy Duff-Gordonová, britská módní návrhářka (* 13. června 1863) 1938 Boris Andrejevič Pilňak, ruský spisovatel (* 11. října 1894) Muhammad Iqbal, indický básník, filozof a politik (* 9. listopadu 1877) 1944 – Hans Valentin Hube, generálplukovník německého Wehrmachtu (* 29. října 1890) 1945 – Walter Model, německý generál (* 24. ledna 1891) 1946 – John Maynard Keynes, anglický ekonom (* 5. června 1883) 1954 – Emil Leon Post, polsko-americký matematik (* 11. února 1897) 1956 – Angelo Dibona, italský horolezec a horský vůdce (* 7. dubna 1879) 1962 – Frederick Handley Page, britský letecký konstruktér a podnikatel (* 15. listopadu 1885) 1965 – Edward Victor Appleton, britský fyzik a astronomie, Nobelova cena za fyziku (* 6. září 1892) 1966 – Sepp Dietrich, německý generál, velitel Hitlerovy osobní stráže (* 28. května 1892) 1970 – Earl Hooker, americký bluesový hudebník (* 15. ledna 1929) 1971 – François Duvalier, prezident Haiti (* 14. dubna 1907) 1974 – Volodymyr Vladko, ukrajinský sovětský spisovatel (* 8. ledna 1901) 1975 – Melchior Vischer, německý spisovatel a režisér (* 7. ledna 1895) 1978 Sandy Denny, anglická zpěvačka a písničkářka (* 6. ledna 1947) Angelo Maria Ripellino, italský slavista, básník a překladatel (* 4. prosince 1923) 1980 Ľudovít Fulla, slovenský malíř (* 27. února 1902) Alexandr Ivanovič Oparin, sovětský biolog (* 2. března 1894) 1988 – Paul Steinitz, anglický varhaník a pedagog (* 25. srpna 1909) 1992 Väinö Linna, finský spisovatel (* 20. prosince 1920) Vladimír Kirillovič Ruský, člen rodiny Romanovců (* 30. srpna 1917) 1994 – Edmond Keosajan, sovětský filmový režisér a scenárista arménského původu (* 9. října 1936) 1996 – Džochar Dudajev, první prezident separatistické Čečenské republiky Ičkérie (* 15. února 1944) 1998 – Jean-François Lyotard, francouzský filozof (* 10. srpna 1924) 2003 – Nina Simone, americká zpěvačka, skladatelka, pianistka (* 21. února 1933) 2004 – Karl Hass, německý válečný zločinec (* 5. října 1912) 2005 – Gwynfor Evans, velšský politik (* 1. září 1912) 2007 Stanisław Dragan, polský boxer, bronzový na OH 1968 (* 21. listopadu 1941) Parry O' Brien, americký atlet, dvojnásobný olympijský vítěz ve vrhu koulí, 1952 a 1956 (* 28. ledna 1932) 2008 Al Wilson, americký zpěvák (* 19. června 1939) Claude Veillot, francouzský spisovatel a scenárista (* 29. září 1925) 2009 – Vivian Maierová, americká umělecká fotografka (* 1. února 1926) 2010 – Juan Antonio Samaranch, sportovní funkcionář, prezident Mezinárodního olympijského výboru v letech 1980–2001 2011 Harold Garfinkel, americký sociolog (* 29. října 1917) Annalisa Ericsonová, švédská herečka (* 14. září 1913) 2016 – Prince, americký hudebník (* 7. června 1958) 2020 – Florian Schneider, německý hráč na syntezátory a skladatel (* 7. dubna 1947) Svátky Svět Světový den kreativity a inovací Česko Alexandra, Saskia, Saskie Abelard Anselm, Anselma, Selma Želislav, Želislava Liturgický kalendář Sv. Anselm Bahá’í: Rezván (začátek 12denního festivalu) Externí odkazy Dubnové dny
2668	https://cs.wikipedia.org/wiki/26.%20duben	26. duben	26. duben je 116. den roku podle gregoriánského kalendáře (117. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 249 dní. Svátek má Oto. Události Česko 1871 – Česká premiéra Wágnerovy opery Mistři pěvci norimberští v Praze. 1917 – Při střelbě do hladové demonstrace v Prostějově zahynulo 23 osob a 38 jich bylo raněno. 1942 – Bombardéry s pozemní podporou československých parašutistů zaútočily na Škodovy závody a seřaďovací nádraží v Plzni. Nálet však nebyl úspěšný. 1945 – Sovětská vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Brno. 1955 – Slavnostní odhalení památníku Rudé armády na náměstí Rudé armády v Brně. Dnešní datum bylo vybráno k výročí osvobození Brna. Autorem sochy je Vincenc Makovský. 1952 – V Mariánských Lázních byl ukončen provoz tramvají. Svět 1248 – V Paříži byla vysvěcena kaple Sainte-Chapelle, kterou nechal postavit francouzský král Ludvík IX. pro uložení trnové koruny. 1336 – Italský básník Francesco Petrarca vystoupil se svým bratrem na horu Mont Ventoux, což potom popsal ve svém díle Výstup na horu Ventoux. 1478 – v katedrále Santa Maria del Fiore spáchala rodina Pazzi atentát na hlavy rodu Medici, ovládajícího Florencii, Lorenzo I. Medicejský atentát přežil. 1514 – Mikuláš Koperník v polském Fromborku poprvé pozoruje Saturn. 1564 – Křest Williama Shakespeara v anglickém Stratfordu nad Avonou (přesné datum narození není známo). 1607 – Expedice z Anglie, vedená Johnem Smithem, vstoupila na americkou půdu u Cape Henry, Virginie, aby zde založili první stálou osadu na Západní polokouli. 1654 – Židé jsou vyhnáni z Brazílie 1655 – Nizozemská západoindická společnost zamítla požadavek Petera Stuyvesanta vyloučit Židy z New Amsterdamu 1677 – Císař Leopold I. založil Innsbruckou univerzitu 1709 – Oranžský kníže Jan Vilém Friso se žení s lankraběnkou Marii Louisou Hesensko-Kasselskou. Od konce druhé světové války jsou posledními společnými předky všech evropských vládnoucích panovníků. 1721 – Silné zemětřesení zničilo íránské město Tabríz 1799 – Francouzské revoluční a napoleonské války: Začala bitva na řece Addě. 1803 – Tisíce fragmentů meteorů padaly z nebe v L'Aigle ve Francii. Událost přesvědčila evropské vědce, že meteory existují. 1828 – V reakci na turecké porušení akkermanské úmluvy vyhlásilo carské Rusko válku Osmanské říši. Nastalá rusko-turecká válka skončila následující rok ruským vítězstvím. 1933 – Založeno je Gestapo, oficiální tajná policejní síla nacistického Německa. 1937 – Proběhl nálet na španělskou vesnici Guernica. 1943 – Witold Pilecki utekl v noci z koncentračního tábora Osvětim. 1964 – Tanganika a Zanzibar společně vytvořili Tanzanii pod vedením Julia Nyerere. 1986 – Došlo k nejhorší jaderné havárii v sovětské jaderné elektrárně Černobyl. Narození Česko 1841 – Julius Zeyer, spisovatel († 29. ledna 1901) 1846 – Antonín Wiehl, architekt, představitel historismu († 4. listopadu 1910) 1862 – Vladimír Makovický, československý podnikatel a politik († 15. února 1944) 1867 – Josef Vlasák, generál a velmistr Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou († 17. prosince 1958) 1869 – Arnošt Hofbauer, malíř a grafik († 11. ledna 1944) 1877 – Zikmund Polášek, hudebník († 2. června 1933) 1882 – Ernst Schollich, československý politik, starosta Nového Jičína († květen 1945) 1886 – František Nosek, československý právník, politik, meziválečný ministr a poslanec († 17. dubna 1935) 1888 – Hans Krebs, sudetoněmecký nacionálně-socialistický politik († 15. února 1947) 1892 – Ludmila Hořká, spisovatelka, publicistka a folklóristka († 6. října 1966) 1896 Josef Solar, grafik, kaligraf a malíř († 1977) Jaroslav Jankovec, dirigent a hudební skladatel († 6. září 1961) 1900 – Alén Diviš, malíř a ilustrátor († 15. listopadu 1956) 1911 – Erich Orlický, skladatel († 1982) 1920 – František Peterka, akademický malíř, grafik a ilustrátor († 11. září 2007) 1921 Václav Vaško, diplomat, politický vězeň, katolický aktivista a spisovatel († 20. května 2009) Václav Švéda, člen skupiny bratří Mašínů († 2. května 1955) 1923 – Leopold Pospíšil, americký právník a antropolog práva 1932 – Stanisław Zahradnik, badatel, spisovatel a polský menšinový pracovník působící v české části Těšínska 1934 – Jaroslav Dufek, herec († 30. září 2011) 1941 Jan Antonín Pacák, výtvarník a hudebník († 23. března 2007) Jiří Bis, sociálně-demokratický politik, senátor a odborník na energetiku († 3. října 2018) 1943 – Dominik Duka, dominikán a 36. arcibiskup pražský a primas český, kardinál 1945 – Petr Oslzlý, dramaturg, scenárista, herec a pedagog 1946 – Jaromír Tůma, publicista a moderátor 1947 Pavel Fořt, český kytarista, baskytarista, kapelník, skladatel Jorga Kotrbová, česká herečka 1950 – Vlastimil Třešňák, písničkář, prozaik, výtvarník a herec 1956 – Jiří Skalický, politik 1960 – Milan Cieslar, režisér 1964 – Luděk Navara, spisovatel literatury faktu, publicista, scenárista a historik 1970 – Alena Dvořáková, fotografka 1974 – Richard Dostálek, fotbalista 1976 – Václav Varaďa, hokejista 1979 – Klára Issová, herečka 1983 – Ondřej Šourek, fotbalista 1993 – Schyzo, rapper a hudební producent Svět 121 – Marcus Aurelius, římský císař a filozof († 17. března 180) 570 – Mohamed, islámský prorok († 8. června 632) 1319 – Jan II. Francouzský, francouzský král († 8. dubna 1364) 1575 – Marie Medicejská, francouzská a navarrská královna jako druhá manželka Jindřicha IV. († 3. července 1642) 1648 – Petr II. Portugalský, portugalský král († 9. prosince 1706) 1711 – David Hume, anglický filozof († 25. srpna 1776) 1765 – Lady Hamiltonová, milenka admirála Horatio Nelsona († 15. ledna 1815) 1774 – Anne-Jean-Marie-René Savary, francouzský generál a politik († 2. června 1833) 1782 – Marie Amálie Neapolsko-Sicilská, poslední francouzská královna jako manželka Ludvíka Filipa Orleánského († 24. března 1866) 1785 – John James Audubon, francouzsko-americký ornitolog, přírodovědec a malíř († 27. ledna 1851) 1798 – Eugène Delacroix, francouzský malíř období romantismu († 13. srpna 1863) 1812 Alfred Krupp, německý průmyslník a vynálezce († 14. července 1887) Friedrich von Flotow, německý operní skladatel († 24. ledna 1883) 1821 – Robert Adamson, skotský chemik a fotograf († 14. ledna 1848) 1834 – Hugo Schiff, německý chemik († 8. září 1915) 1835 – Luigi Galimberti, kardinál a teolog († 7. května 1896) 1841 – Wilhelm Scherer, rakouský germanista († 6. srpna 1886) 1861 – Rudolf Stöger-Steiner von Steinstätten, ministr války Rakouska-Uherska († 12. května 1921) 1865 – Akseli Gallen-Kallela, finský malíř a designér († 7. března 1931) 1872 – Ľudmila Podjavorinská, slovenská prozaička a básnířka († 2. března 1951) 1879 – Owen Willans Richardson, anglický fyzik, nositel Nobelovy ceny (1928) za výzkum tepelné emise († 15. února 1959) 1885 – Carl Einstein, německý historik umění, spisovatel († 5. července 1940) 1886 – Ğabdulla Tuqay, tatarský básník, literární kritik, esejista a překladatel († 15. dubna 1913) 1889 – Ludwig Wittgenstein, rakouský filozof († 29. dubna 1951) 1890 – Mykola Zerov, ukrajinský literární vědec, literární kritik, básník a překladatel († 3. listopadu 1937) 1893 – Dragoljub Mihailović, srbský generál, za druhé světové války vůdce četnických sborů († 18. června 1946) 1894 – Rudolf Hess, německý nacistický politik, sekretář Adolfa Hitlera († 17. srpna 1987) 1896 – Ernst Udet, německý důstojník, stíhací eso za první světové války († 17. listopadu 1941) 1898 – Vicente Aleixandre, španělský básník, nositel Nobelovy ceny († 14. prosince 1984) 1900 – Charles Richter, americký seismolog, tvůrce tzv. Richterovy stupnice († 30. září 1985) 1902 – Ross Taylor, kanadský hokejista, zlato na OH 1928 († 1984) 1905 – Jean Vigo, francouzský filmový režisér a scenárista († 5. října 1934) 1907 – Theun de Vries, nizozemský spisovatel a básník († 21. ledna 2005) 1909 – Pavel Golovin, ruský polární letec a voják († 27. dubna 1940) 1910 – Meša Selimović, bosenský spisovatel prozaik a esejista († 11. července 1982) 1914 Bernard Malamud, americký spisovatel († 18. března 1986) Wilfrid Mellers, anglický muzikolog a hudební skladatel († 17. května 2008) 1916 – Werner Bischof, švýcarský fotograf, jeden z nejvýznamnějších reportážních fotografů 20. století († 16. května 1954) 1917 – I. M. Pei, americký architekt († 16. května 2019) 1918 – Fanny Blankers-Koenová, nizozemská atletka, čtyřnásobná olympijská vítězka († 25. ledna 2004) 1921 – Jimmy Giuffre, americký klarinetista a saxofonista († 24. dubna 2008) 1923 – Hasan Tuhamí, místopředseda vlády Egypta († 9. prosince 2009) 1924 – Teddy Edwards, americký saxofonista († 20. dubna 2003) 1926 Al Dewsbury, kanadský hokejista († 16. prosince 2006) Karol Kállay, slovenský umělecký fotograf a dokumentarista († 2012) Oldřich František Korte, hudební skladatel, klavírista, kritik, publicista, fotograf a politický vězeň († 10. září 2014) 1932 – Michael Smith, kanadský chemik, nositel Nobelovy ceny († 4. října 2000) 1933 – Arno Allan Penzias, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny 1938 Duane Eddy, americký kytarista Manuel Blum, venezuelský informatik 1940 – Giorgio Moroder, italský hudební skladatel 1941 – Claudine Auger, francouzská herečka a modelka († 18. prosince 2019) 1942 – Svjatoslav Belza, ruský spisovatel, literární a hudební vědec a kritik († 3. června 2014) 1943 – Peter Zumthor, švýcarský architekt 1944 – Jasuko Konoe, bývalá japonská princezna 1946 – Hermann Keyserling, německý filozof (* 20. července 1880) 1947 – Warren Clarke, anglický herec († 12. listopadu 2014) 1948 – Josef Bierbichler, německý herec 1950 – Elizabeth Chase, zimbabwská pozemní hokejistka, olympijská vítězka († 10. května 2018) 1956 – Mansour Bahrami, íránský tenista 1959 – Maroš Kramár, slovenský herec a moderátor 1961 – Joan Chen, čínská herečka 1963 – Jet Li, čínský herec 1966 – Jošihiro Togaši, japonský manga umělec 1967 – Darrin Mooney, britský bubeník 1971 – Giorgia, celým jménem Giorgia Todrani, italská zpěvačka 1973 – Stephanie Grafová, rakouská atletka – běžkyně na středních tratích 1975 Gunilla Andersson, švédská hokejistka Joey Jordison, americký hudebník, bubeník skupiny Slipknot († 26. července 2021) 1977 Tom Welling, americký herec, režisér a bývalý model Craig Adams, kanadský hokejista 1978 – Stana Katic, kanadská herečka a mezzosopranistka 1979 – Alexandr Stěpanov, ruský hokejový útočník 1980 Channing Tatum, americký herec a bývalý model Jordana Brewster, americká filmová herečka brazilského původu 1983 – José María López, argentinský automobilový závodník, pilot formule 1 1984 – Petrina Priceová, australská atletka (skok do výšky) 1985 John Isner, americký tenista Jemima Kirke, britská herečka a umělkyně 1987 – Jarmila Wolfeová, rozená Gajdošová, slovensko-australská tenistka Úmrtí Česko 1865 – Augustin Bartoloměj Hille, litoměřický biskup (* 2. prosince 1786) 1868 – Karel Strakatý, operní pěvec, první interpret písně Kde domov můj (* 2. července 1804) 1881 – Antonín Dvořák, malíř a fotograf (* 16. prosince 1817) 1883 – Cyprián Lelek, katolický kněz a slezský buditel (* 20. října 1812) 1884 – Carl Budischowsky, moravský podnikatel (* 24. října 1810) 1924 – Josef Labor, klavírista, varhaník, hudební skladatel a pedagog (* 29. června 1842) 1934 – František Kordač, římskokatolický teolog, duchovní a arcibiskup pražský (* 11. ledna 1852) 1952 – Josef Kepka, vysokoškolský profesor, oběť komunistického teroru (* 26. února 1902) 1957 – Ignác Grebáč-Orlov, československý politik, básník a překladatel (* 25. ledna 1888) 1965 – Joža Vochala, folklorista a muzejník (* 12. března 1892) 1972 – Eva Adamcová, divadelní herečka a překladatelka (* 1895) 1974 – Vladimír Silovský, grafik (* 11. července 1891) 1975 – Julius Dolanský, literární historik a politik (* 23. února 1903) 1976 – Miloš Lukáš, filolog, překladatel, uznávaný polyglot a esperantista (* 15. září 1897) 1979 – Jaroslav Malínský, akademický malíř (* 12. května 1897) 1988 – Pavel Wonka, disident, obhájce lidských práv a politický vězeň (* 23. ledna 1953) 1992 – Jaromír Wíšo, malíř (* 11. ledna 1911) 2002 – Přemysl Blažíček, literární historik a kritik (* 16. dubna 1932) 2005 – Josef Nesvadba, spisovatel a lékař (* 19. června 1926) 2010 – Jaroslava Staňková, architektka, vysokoškolská učitelka a spisovatelka (* 14. března 1937) 2012 – Jaroslav Vacek, figurativní sochař, výtvarník a medailér (* 6. prosince 1923) Svět 911 – Guifredo II. Borell Barcelonský, hrabě barcelonský, hrabě z Girony a Ausony 1196 – Alfonso II. Aragonský, aragonský král (* 1157) 1395 – Kateřina Lucemburská, rakouská vévodkyně a pak braniborská markraběnka (* asi 1342) 1444 – Robert Campin, nizozemský malíř (* kolem 1375) 1476 – Simonetta Vespucciová, italská šlechtična, Botticelliho model pro Venuši (* 1453) 1489 – Jošihisa Ašikaga, devátý šógun šógunátu Ašikaga (* 11. prosince 1465) 1566 – Diana z Poitiers, milenka francouzského krále Jindřicha z Valois (* 1499) 1660 – Alžběta Šarlota Falcká, pruská vévodkyně a braniborská kurfiřtka (* 19. listopadu 1597) 1744 – Domenico Natale Sarro, italský hudební skladatel (* 24. prosince 1679) 1772 – František Perger, slovenský jezuita (* 1. července 1700) 1776 – Wilhelmina Luisa von Hessen-Darmstadt, ruská velkokněžna, první manželka cara Pavla I. jako Natálie Alexejevna (* 25. července 1755) 1815 – Carsten Niebuhr, německý zeměměřič a objevitel (* 17. března 1733) 1856 – Petr Čaadajev, ruský křesťanský filozof a politický myslitel (* 7. června 1794) 1864 – Augusta Ferdinanda Toskánská, rakouská arcivévodkyně (* 1. dubna 1825) 1865 – John Wilkes Booth, americký herec, který spáchal atentát na amerického prezidenta Abrahama Lincolna (* 10. května 1838) 1877 – Louise-Angélique Bertinová, francouzská hudební skladatelka a básnířka (* 15. ledna 1805) 1879 – Andrej Ľudovít Radlinský, slovenský kněz, fyzik, jazykovědec, pedagog (* 8. července 1817) 1881 – Ludwig von der Tann-Rathsamhausen, bavorský generál (* 18. června 1815) 1896 – Vincenz Pilz, rakouský sochař (* 14. listopadu 1816) 1893 – Carl Frederik Nyman, švédský botanik (* 31. srpna 1820) 1899 – Karl Sigmund von Hohenwart, předlitavský státní úředník a politik (* 12. února 1824) 1906 – Eduard von Kindinger, předlitavský státní úředník a politik (* 25. prosince 1833) 1910 – Bjørnstjerne Bjørnson, norský kriticko-realistický prozaik, dramatik, básník a publicista, nositel Nobelovy ceny (* 8. prosince 1832) 1912 – Hermann Zabel, německý botanik – dendrolog (* 22. září 1832) 1914 – Eduard Suess, rakouský geolog a paleontolog (* 20. srpna 1831) 1920 – Srinivasa Ramanujan, indický matematický génius (* 22. prosince 1887) 1931 – George Herbert Mead, americký filozof a sociální psycholog (* 27. února 1863) 1938 – Edmund Husserl, německý filozof moravského původu (* 8. dubna 1859) 1940 – Carl Bosch, německý chemik, nositel Nobelovy ceny za rok 1931 (* 27. srpna 1874) 1945 – Pavlo Skoropadskyj, ukrajinský politik a vojevůdce, hlava Ukrajinské lidové republiky (* 15. května 1873) 1946 – Hermann Graf Keyserling, německý filozof (* 20. července 1880) 1950 – Robert Macalister, irský archeolog (* 8. července 1870) 1951 – Arnold Sommerfeld, německý teoretický fyzik, průkopník rozvoje atomové a kvantové fyziky (* 5. prosince 1868) 1957 – Gičin Funakoši, japonský učitel karate (* 10. listopadu 1868) 1960 – Gustaf Lindblom, švédský olympijský vítěz v trojskoku (* 3. prosince 1891) 1961 – Hari Singh, poslední vládnoucí mahárádža indického knížecího státu Džammú a Kašmír (* 30. září 1895) 1962 – Alexandrina Luisa Dánská, hraběnka z Castellu (* 12. prosince 1914) 1968 John Heartfield, německý malíř, grafik a výtvarník zabývající se fotomontáží a politickou satirou (* 19. června 1891) Benno Landsberger, německý asyriolog židovského původu (* 21. dubna 1890) 1969 – Morihei Uešiba, učitel bojových umění a zakladatel aikida (* 14. prosince 1883) 1973 – Hans Hofer, česko-rakouský herec a režisér (* 12. dubna 1907) 1976 Armstrong Sperry, americký spisovatel a ilustrátor (* 7. listopadu 1897) Andrej Antonovič Grečko, sovětský voják a politik ukrajinské národnosti (* 4.(17.) října 1903) 1980 – Michail Nikolajevič Čisťakov, maršál dělostřelectva Sovětského svazu (* 18. listopadu 1896) 1984 Count Basie, americký jazzový pianista, varhaník, kapelník a skladatel (* 21. srpna 1904) Helge Løvland, norský olympijský vítěz v desetiboji (* 11. května 1890) 1986 – Broderick Crawford, americký herec (* 9. prosince 1911) 1988 – Valerij Legasov, sovětský vědec, vedoucí vyšetřovací komise černobylské havárie (* 1. září 1936) 1989 – Lucille Ballová, americká komediální herečka (* 6. srpna 1911) 2002 – Gustáv Valach, slovenský herec (* 16. března 1921) 2004 – Hubert Selby, americký spisovatel (* 25. července 1928) 2005 Augusto Roa Bastos, paraguayský spisovatel (* 13. června 1917) Maria Schell, rakouská herečka (* 15. ledna 1926) 2006 – Juval Ne'eman, fyzik, ministr vědy a rozvoje Izraele (* 14. května 1925) 2007 – Shin Hyon Hwak, ministerský předseda Jižní Koreje (* 29. října 1920) 2013 – George Jones, americký country zpěvák (* 12. září 1931) 2015 – Jayne Meadows, americká herečka (* 23. září 1919) 2017 – Jonathan Demme, americký režisér (* 1944) Svátky Česko Oto, Ota Ervína Odon Udo, Uve Svět Světový den duševního vlastnictví Mezinárodní den vzpomínky na Černobyl Tanzanie: Den unie Guinea-Bissau: Municipal Holiday Slovensko: Jaroslava Austrálie: Anzac Day Florida: Památeční den konfederace Liturgický kalendář Sv. Richarius Trudpert Externí odkazy Dubnové dny
2673	https://cs.wikipedia.org/wiki/2.%20kv%C4%9Bten	2. květen	2. květen je 122. den roku podle gregoriánského kalendáře (123. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 243 dní. Svátek má Zikmund. Události Česko 1392 – Na Staroměstském náměstí se pořádal slavnostní turnaj a kratochvilné odpoledne pro pobavení vzácné návštěvy – bavorského vévody Jana, tchána krále Václava IV. 1926 – Vznikla populární loutková postava Hurvínek. 1938 – V Československu proběhly obecní volby. Přinesly vítězství extremistických a fašistických stran v pohraničí a částečně i na Slovensku. 1939 – Začala se stavět dálnice D1 Praha-Brno-Zlín. Druhá světová válka stavbu dálnice nejprve zpomalila a potom, v roce 1942, zcela ukončila. 1945 Němci popravili v Terezínské pevnosti 56 příslušníků českého odboje. Vařákovy Paseky na Valašsku obklíčil a vypálil zvláštní oddíl SS-Einheit Joseph. 1955 – Na Pankráci byli popraveni komunisty členové odbojové skupiny bratří Mašínů Václav Švéda, Zbyněk Janata a jejich strýc Ctibor Novák, bratr Zdeny Mašínové. 1966 – Při železniční nehodě v Deštnici zahynulo 10 lidí a 37 jich bylo zraněno. 2005 – Začalo vysílání zpravodajského kanálu ČT24 veřejnoprávní televizní stanice Česká televize. 2016 – Krajinná oblast Porta Bohemica byla zařazena do soustavy evropských chráněných území Natura 2000. Svět 1670 – Založena Společnost Hudsonova zálivu. 1808 – Napoleonské války: Obyvatelé Madridu povstali proti francouzským okupantům – počátek španělské války za nezávislost. 1815 – Napoleonské války: začalo jedno z posledních střetnutí tohoto konfliktu – bitva u Tolentina. 1915 – První světová válka: byla vybojována bitva u Gorlice, v níž německá a rakousko-uherská armáda prolomily frontu s Rusy. 1918 – General Motors získal společnost Chevrolet Motor Company v Delaware. 1945 – Druhá světová válka: Rudá armáda dobyla Berlín – sovětští vojáci vztyčili rudou vlajku na budově Reichstagu. 1955 – Tennessee Williams získal Pulitzerovu cenu za drama Kočka na rozpálené plechové střeše. 1997 – Tony Blair se stal po 18 letech prvním labouristickým ministerským předsedou Spojeného království. 2000 – Prezident Bill Clinton oznámil, že přístup k systému GPS již nebude omezen na Armádu USA. 2011 – V pákistánském Abbottábádu byl zabit Usáma bin Ládin. Narození Česko 1771 – Prokop Lažanský z Bukové, císařský komoří a tajný rada († 24. února 1823) 1817 – Zikmund Kolešovský, hudební skladatel a pedagog († 22. července 1868) 1831 – Jan Bochenek, český malíř († 3. prosince 1909) 1839 – Quido Havlasa, hudební skladatel, dirigent, sbormistr a varhaník († 14. ledna 1909) 1854 – Karel Loula, rakouský a český statkář a politik († 24. ledna 1932) 1855 – František Sokol-Tůma, spisovatel, novinář a dramatik († 31. prosince 1925) 1866 – Karel Hermann-Otavský, právník, rektor Univerzity Karlovy († 4. září 1939) 1870 – Jan Mařák, český houslista a hudební pedagog († 21. října 1932) 1882 – Antonín Dědourek, český knihař a nakladatel († 11. ledna 1964) 1889 – Stanislav Bukovský, vedoucí činovník Sokola, nezávislý ministr Československa († 8. října 1942) 1890 – Jaroslav Igor Vilímek, legionář, starodružiník († 23. června 1917) 1892 – Emilie Paličková, textilní výtvarnice a krajkářka († 23. července 1973) 1896 – Jan Škoda, český divadelní režisér a herec († 17. listopadu 1981) 1904 Václav Holzknecht, klavírista, hudební vědec, pedagog, spisovatel († 13. srpna 1988) František Lýsek, sbormistr a hudební pedagog († 16. ledna 1977) 1907 – Pavel Nauman, spisovatel, novinář a historik († 24. září 1976) 1915 – Jan Hanuš, hudební skladatel († 30. července 2004) 1917 – Jakub Čermín, politický vězeň a předseda Českého svazu bojovníků († 27. srpna 2009) 1921 – Vítězslav Rzounek, marxistický literární kritik († 11. února 2001) 1922 – Luděk Brož, evangelický teolog, děkan Komenského evangelické bohoslovecké fakulty v Praze († 20. srpna 2003) 1925 – Svatopluk Havelka, hudební skladatel a hudební pedagog († 24. února 2009) 1930 – Leon Richter, ministr spravedlnosti ČR 1931 – Eva Jiroušková, herečka († 8. ledna 2015) 1932 – Arnošt Herman, český právník a spisovatel 1933 – Eva Klepáčová, herečka a moderátorka († 18. června 2012) 1935 – Leon Juřica, hudební skladatel a pedagog († 31. srpna 2014) 1937 – Zdeněk Pošíval, český divadelní režisér, scenárista, dramatik a spisovatel († 12. září 2013) 1940 – Petr Jakeš, český geolog a geochemik 1942 – Petr Janda, rockový hudebník, kytarista a zpěvák skupiny Olympic 1949 – Ladislav Body, český politik romské menšiny († 25. listopadu 2017) 1951 – Ondřej Soukup, hudební skladatel 1954 Barbora Kyšková, malířka, ilustrátorka a grafička Evžen Snítilý, český politik 1956 – Alena Ovčačíková, historička 1958 Naděžda Verecká, česká básnířka, spisovatelka, psychoterapeutka Stanislav Levý, fotbalista Vladimíra Tesařová, sklářská výtvarnice 1962 – Vladimír Javorský, český herec 1969 – Karel Dobrý, herec 1981 – Denisa Krausová, malířka 1989 – Petr Přindiš, hokejový obránce 1994 – Alexander Choupenitch, český šermíř Svět 1240 – Tu-cung, čínský císař říše Sung († 12. srpna 1274) 1360 – Jung-le, čínský císař († 12. srpna 1424) 1451 – René II. Lotrinský, první lotrinský vévoda († 10. prosince 1508) 1458 – Eleonora de Viseu, manželka portugalského krále Jana II. († 17. listopadu 1525) 1579 – Hidetada Tokugawa, druhý šógun Tokugawské dynastie († 14. března 1632) 1660 – Alessandro Scarlatti, italský skladatel († 24. října 1725) 1700 – Šarlota z Hanau-Lichtenbergu, německá šlechtična († 1. července 1726) 1729 – Kateřina II. Veliká, ruská carevna († 1796) 1737 – William Petty, britský státník († 7. května 1805) 1748 – Karl Hermann Heinrich Benda, německý hudebník a hudební skladatel († 15. března 1836) 1754 – Vicente Martín y Soler, španělský skladatel († 30. ledna 1806) 1768 – Jean-Louis Alibert, francouzský lékař († 4. listopadu 1837) 1801 – Michael Karel z Althannu, rakouský a pruský šlechtic a politik († 16. května 1881) 1806 Catherine Labouré, francouzská řeholnice, mariánská vizionářka, katolická světice († 31. prosince 1876) Charles Gleyre, švýcarský malíř († 5. května 1874) 1819 – Gustav Becker, německý hodinář († 14. září 1885) 1828 – Desiré Charnay, francouzský cestovatel, archeolog a fotograf († 24. října 1915) 1830 – Otto Staudinger, německý entomolog († 13. října 1900) 1859 – Jerome Klapka Jerome, anglický spisovatel († 1927) 1860 – Theodor Herzl, rakousko-uherský novinář, sionista († 3. července 1904) 1881 Gottfried Benn, německý lékař a básník († 7. června 1956) Şehsuvar Hanımefendi, manželka poslední osmanského chálífy Abdulmecida II. († cca 1945) 1891 – Rudolf Toussaint, německý generál, velitel jednotek Wehrmachtu bojujících v Praze († 1. července 1968) 1892 – Manfred von Richthofen, německý pilot († 1918) 1896 – Helena Řecká a Dánská, dcera řeckého krále Konstantina I. († 28. listopadu 1982) 1902 – Alan Marshall, australský spisovatel († 21. ledna 1984) 1903 – Benjamin Spock, americký pediatr a publicista († 15. března 1998) 1905 – Alan Rawsthorne, britský hudební skladatel († 24. července 1971) 1906 – Philippe Halsman, americký portrétní fotograf († 25. června 1979) 1910 – Gerhard Oestreich, německý historik († 5. února 1978) 1920 – Guinn Smith, americký olympijský vítěz ve skoku o tyči († 20. ledna 2004) 1921 – Satjádžit Ráj, indický režisér († 23. dubna 1992) 1922 – Serge Reggiani, francouzský herec a zpěvák († 23. července 2004) 1923 – Patrick Hillery, prezident Irska († 12. dubna 2008) 1924 – Aron Gurevič, ruský historik († 5. srpna 2006) 1927 Anna Shuttleworth, anglická violoncellistka Víctor Rodríguez Andrade, uruguayský fotbalista († 19. května 1985) 1928 – Džigme Dordže Wangčhug, bhútánský dračí král († 21. července 1972) 1929 Édouard Balladur, 162. předseda vlády Francie Link Wray, americký kytarista a zpěvák († 5. listopadu 2005) Nori Harel, hlavní inženýr letecké základny v Izraeli († 18. března 2013) 1930 – Joram Kanjuk, izraelský spisovatel a malíř († 8. června 2013) 1931 – Richard Holmes, americký varhaník († 29. června 1991) 1933 – Bunk Gardner, americký hudebník 1935 – Fajsal II., poslední irácký král († 14. července 1958) 1942 – Jacques Rogge, předseda Mezinárodního olympijského výboru († 29. srpna 2021) 1944 Bob Henrit, anglický bubeník Miles Copeland III, americký manažer 1945 Goldy McJohn, kanadský rockový klávesista Judge Dread, anglický reggae a ska umělec († 13. března 1998) 1946 David Suchet, britský herec Lesley Gore, americká zpěvačka († 16. února 2015) 1947 Philippe Herreweghe, belgický dirigent James Dyson, britský vynálezce 1949 – David Young, britský hudebník a hudební producent († 31. srpna 2022) 1950 Lou Gramm, americký zpěvák a skladatel Angela Krauß, německá spisovatelka 1951 – John Glascock, hudebník, baskytarista skupiny Jethro Tull († 17. listopadu 1979) 1952 – Christine Baranski, americká herečka 1953 – Valerij Gergijev, ruský dirigent 1955 – Donatella Versace, italská módní návrhářka 1956 – Vasile Pușcașu, rumunský zápasník, olympijský vítěz 1962 – Hadoram Shirihai, izraelský ornitolog, fotograf a autor určovacích příruček 1975 – David Beckham, anglický fotbalista 1983 – Tina Mazeová, slovinská lyžařka 1986 Thomas McDonell, americký herec Kirill Kolčegošev, ruský horolezec 1999 – Gian Luca Zodda, italský sportovní lezec 2015 – Charlotte z Walesu, britská princezna, dcera Williama, prince z Walesu a Catherine, princezna z Walesu. Úmrtí Česko 1706 – Georg Joseph Kamel, český jezuitský misionář, lékárník a botanik (* 21. dubna 1661) 1720 – Marek Nonnenmacher, pražský dvorní truhlář a řezbář (* 1653) 1759 – Alanus Plumlovský, katolický kněz a hudební skladatel (* 18. ledna 1703) 1817 – Václav Krumpholtz, houslista a hudební skladatel (* ?) 1852 – Bohuslava Rajská, česká vlastenka, pedagožka, básnířka a spisovatelka (* 11. července 1817) 1886 – Antonín Baum, architekt a archeolog (* 12. května 1830) 1889 – Ladislav Hajniš, technik a odborný spisovatel (* 1849) 1922 – Karel Jonáš, československý politik (* 13. ledna 1865) 1925 Josef Gruber, ministr sociální péče Československa (* 3. listopadu 1865) Johann Palisa, česko-rakouský astronom (* 7. prosince 1848) Jan Štursa, sochař (* 15. května 1880) 1933 – František Adolf Borovský, historik umění (* 19. srpna 1852) 1936 – Robert Michels, německý sociolog (* 9. ledna 1876) 1940 – Šimon Bárta, katolický duchovní, filosof a teolog (* 27. října 1864) 1946 – Jaroslav Radimský, překladatel z polštiny (* 31. ledna 1889) 1947 – Karel Langer, malíř (* 16. ledna 1878) 1948 – Franz Palme, československý politik německé národnosti (* 17. srpna 1865) 1955 Zbyněk Janata, člen skupiny bratří Mašínů (* 1. února 1932) Václav Švéda, člen skupiny bratří Mašínů (* 26. dubna 1921) Ctibor Novák, odbojář a spolupracovník Tří králů (* 25. října 1902) Gustav Porš, malíř (* 2. února 1888) 1963 – Tomáš Vačkář, hudební skladatel (* 31. července 1945) 1967 – Jan Eisner, archeolog (* 24. dubna 1885) 1968 – Václav Oukropec, dělnický básník (* 15. května 1897) 1976 – Zdeněk Fierlinger, sociálně-demokratický a později komunistický funkcionář (* 11. července 1891) 1980 – Julie Winterová-Mezerová, malířka (* 28. února 1893) 1985 – Arnošt Lamprecht, jazykovědec (* 19. října 1919) 1988 – Jaromír Šavrda, spisovatel, disident a chartista (* 25. května 1933) 1994 – Arnošt Kavka, swingový zpěvák a skladatel (* 4. března 1917) 2003 – Augustin Navrátil, moravský katolický aktivista, rolník a disident (* 22. prosince 1928) 2009 Vladimír Poláček, katolický teolog, právník, kněz a vysokoškolský učitel (* 26. září 1925) Jaromír Bažant, hobojista, klavírista a hudební skladatel (* 8. srpna 1926) 2010 Bohumil Němeček, československý boxer, olympijský vítěz (* 2. ledna 1938) Zdeněk Kaláb, amatérský žokej (* 27. dubna 1964) 2019 – Filip Suchý, fotbalový obránce (* 5. října 1995) 2022 – Radim Uzel, český sexuolog a pedagog (* 27. března 1940) Svět 373 – sv. Atanáš Veliký (* asi 295) 907 – Boris I., bulharský kníže (* 828) 1302 – Blanka z Artois, navarrská královna (* cca 1248) 1459 – Svatý Antonín Florentský, dominikánský mnich, florentský arcibiskup (* 1. března 1389) 1519 – Leonardo da Vinci, italský malíř a vynálezce (* 15. dubna 1452) 1634 – Jakub Baševi z Treuenburka, finančník a obchodník (* 1570) 1798 – Maarten Houttuyn, nizozemský lékař a přírodovědec (* 1720) 1813 – August Ferdinand Pruský, pruský princ a generál (* 23. května 1730) 1826 – Antoni Malczewski, polský básník (* 3. června 1793) 1844 – William Thomas Beckford, anglický spisovatel, mecenáš a politik (* 1. října 1760) 1845 – Guillaume de Vaudoncourt, francouzský generál a válečný historik (* 24. září 1772) 1853 – Bezmiâlem Sultan, druhá manželka osmanského sultána Mahmuda II. a matka sultána Abdulmecida I. (* 1807) 1857 – Alfred de Musset, francouzský básník (* 11. prosince 1810) 1863 – Samuel A. Cartwright, americký lékař a spisovatel (* 3. listopadu 1793) 1864 – Giacomo Meyerbeer, německý skladatel (* 5. září 1791) 1981 – David Wechsler, americký psycholog (* 12. ledna 1896) 1911 – Alfred von Kropatschek, generál rakouské armády, konstruktér zbraní (* 30. ledna 1838) 1913 Adolf Láng, uherský architekt (* 15. června 1848) Joseph Unger, předlitavský právní odborník a politik (* 2. července 1828) 1919 – Evelyn De Morgan, anglická malířka (* 30. srpna 1855) 1921 – Josef Chajim Brenner, spisovatel hebrejsky psané literatury (* 11. září 1881) 1922 – Eugen Ehrlich, rakouský právník, zakladatel sociologie práva (* 14. září 1862) 1925 – Johann Palisa, rakouský astronom (* 6. prosince 1848) 1927 – Ernest Starling, britský fyziolog (* 17. dubna 1866) 1930 – Isidor Gunsberg, maďarský, později britský, šachista (* 2. listopadu 1854) 1945 – Martin Bormann, nacistický válečný zločinec (* 17. června 1900) 1955 – Markéta Klementina Rakouská, členka uherské linie Habsbursko-lotrinské dynastie (* 6. července 1870) 1956 – Thure Sjöstedt, švédský zápasník, olympijský vítěz 1928 (* 28. srpna 1903) 1957 – Joseph McCarthy, americký republikánský politik (* 14. listopadu 1908) 1958 – Alfred Weber, německý ekonom, sociolog a filosof (* 30. července 1868) 1963 – Ernst Wandersleb, německý fyzik, fotograf, vzduchoplavec a horolezec (* 12. dubna 1879) 1964 – Nancy Astor, první žena-členka britské Dolní sněmovny (* 19. května 1879) 1968 – John James Adams, kanadský hokejista, trenér a manažer (* 14. června 1895) 1969 – Franz von Papen, německý říšský kancléř (* 29. října 1879) 1972 – J. Edgar Hoover, první ředitel americké agentury FBI (* 1. ledna 1895) 1979 – Giulio Natta, italský chemik, Nobelova cena za chemii 1963 (* 26. února 1903) 1982 – Salomon Bochner, americký matematik (* 20. srpna 1899) 1986 – Henri Toivonen, finský rallyový jezdec (* 25. srpna 1956) 1995 – Dežo Ursiny, slovenský hudebník (* 4. října 1947) 1996 – Emil Habíbí, izraelský spisovatel a politik (* 28. ledna 1922) 1997 – Paulo Freire, brazilský filozof (* 19. září 1921) 2002 – William Thomas Tutte, britský matematik a kryptolog (* 14. května 1917) 2006 – Gabino Rey, španělský malíř (* 8. ledna 1928) 2011 Leonid Ivanovič Abalkin, sovětský ekonom a politik (* 5. května 1930) Usáma bin Ládin, terorista (* 10. března 1957) 2012 – Zvi Zeitlin, rusko-americký houslista a pedagog (* 21. února 1922) 2013 Jeff Hanneman, americký kytarista (* 31. ledna 1964) Eddie Kaye, americký saxofonista (* 28. prosince 1926) Dvora Omer, izraelská spisovatelka (* 9. října 1932) 2014 – Edita Brestenská, slovenská paleontoložka (* 18. listopadu 1920) 2015 – Maja Plisecká, ruská tanečnice a choreografka (* 20. listopadu 1925) Svátky Česko Zikmund Anastázie, Atanas, Atanáš, Atanázie Rita Svět Světový den tuňáků Světový den ptačího zpěvu (je-li neděle) Bhútán – Královy narozeniny Lesotho – Královy narozeniny Barma – Den zemědělců Zambie – Svátek práce Antigua – Svátek práce Slovensko – Žigmund Externí odkazy Květnové dny
2678	https://cs.wikipedia.org/wiki/9.%20kv%C4%9Bten	9. květen	9. květen je 129. den roku podle gregoriánského kalendáře (130. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 236 dní. Události Česko 1346 – Papež Klement VI. povolil Karlu IV. založit Klášter Emauzy, kde smí být v liturgii užíván slovanský jazyk. 1894 – Premiéra hry bratří Mrštíků Maryša v Národním divadle v Praze. 1945 Tankové jednotky Rudé armády vstoupily do Prahy. K. H. Frank opustil Prahu s rodinou a suitou nejbližších spolupracovníků směrem na západ do amerického zajetí. V Rokycanech však byla jeho autokolona zadržena a předána příslušníkům Pattonovy armády. Franka nesoudil Norimberský tribunál, ale po intervenci plukovníka Ečera byl vydán k potrestání do Československa, kam ho vrátili 7.8.1945 1946 – Byla otevřena Zoologická zahrada Dvůr Králové ve Dvoře Králové nad Labem. 1948 – Byla podepsána Ústava 9. května. 1952 – V Ostravě byla otevřena první trolejbusová linka. 1955 – Antonín Zápotocký vyhlásil amnestii pro poúnorové emigranty. 1958 Na světové výstavě Expo 58 v Bruselu se uskutečnilo první představení Laterny magiky. Premiéra baletu Sluha dvou pánů Jarmila Burghausera v Národním divadle v Praze 1959 – V Praze zahájila činnost Laterna magika převzatým představením Expo 58. 1960 – Amnestie z roku 1960 ukončila etapu masových stalinistických represí v Československu. Z věznic byly propuštěny tisíce politických vězňů, po amnestii byly uzavřeny například koncentrační tábory Bytíz a Vojna. 1973 – Československá televize zahájila na 2. programu pravidelné vysílání v barvě. První program začal vysílat barevně až o 2 roky později. 1974 – Pražské metro zahájilo provoz na trase C. Svět 1864 – Došlo k bitvě u Helgolandu, po níž Dánové ukončilo blokádu severoněmeckých přístavů. 1873 – Krach na vídeňské burze 1877 – Rumunsko získalo nezávislost. 1901 – Austrálie otevřela svůj první parlament v Melbourne. 1904 – Parní lokomotiva City of Truro se stala prvním parním motorem v Evropě, který přesáhl 160 km/h. 1945 – V Berlíně byl podepsán dodatečný protokol o bezpodmínečné kapitulaci Německa. 1950 – Veřejnosti byl představen Schumanův plán. 1965 – Sonda Luna 5 dopadla na Měsíc při pokusu o měkké přistání. 1967 – Poprvé vzlétl norský dopravní letoun Fokker F.28 Fellowship. 2002 – Bylo dosaženo konečného textu Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách. K lednu 2005 ji ratifikovalo 189 států světa. 2003 – Byla vypuštěna japonská sonda Hayabusa (Muses-C). 2005 Americká armáda v Iráku uvedla, že ve velké ofenzívě proti tamní pobočce organizace Al Kajdá zabila asi 100 povstalců. V operaci, která začala 7. května, podle americké armády padli i tři příslušníci její námořní pěchoty. Irácká pobočka Al Kajdá tvrzení Američanů popírá. Oslavy konce 2. světové války v Evropě vyvrcholily vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v Moskvě. Slavnosti se spolu s ruským prezidentem Vladimírem Putinem zúčastnilo přes 50 hlav států včetně amerického prezidenta George Bushe a německého kancléře Gerharda Schrödera. Přítomen byl i generální tajemník OSN Kofi Annan. Oslavy naopak bojkotovali představitelé Estonska a Litvy, kteří požadovali od Ruska omluvu za poválečnou okupaci. Oslavy v Moskvě byly i předmětem kritiky v otevřeném dopise skupiny politiků, vědců a aktivistů, zveřejněném v britském listě Financial Times. Signatáři dopisu vyjádřili přesvědčení, že současné Rusko zrazuje principy, v jejichž jménu bylo dosaženo vítězství nad nacismem v roce 1945. Dopis údajně podepsalo 75 osobností, mezi nimiž měl být i bývalý český prezident Václav Havel; ten však svůj podpis pod dopisem popřel, byť s jeho obsahem vyjádřil sympatie. 2015 – Světová zdravotnická organizace prohlásila epidemii krvácivé horečky Ebola v Libérii za ukončenou. Od prosince 2013 zemřelo v Libérii na tuto nemoc více než 4 000 lidí. Narození Česko 1825 Leopoldina Thunová, česká šlechtična z rodu Lamberků († 10. dubna 1902) Peregrin Obdržálek, katolický kněz, zakladatel knihoven, záložen aj., autor věroučné i jiné literatury († 29. května 1891) 1828 – Jan Kratochvíle, právník, novinář a politik († 28. srpna 1880) 1831 – Alois Mikyška právník a politik († 4. září 1903) 1837 – Mamert Knapp, český nakladatel a knihtiskař († 27. června 1896) 1838 – Hermann Hallwich, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady († 11. dubna 1913) 1844 – Adolf Posselt, poslanec Českého zemského sněmu a starosta Jablonce nad Nisou († 13. dubna 1926) 1855 – Ludvík Lábler, kutnohorský stavitel († 23. května 1930) 1859 – Richard Mandl, rakouský skladatel († 1. dubna 1918) 1869 – Ján Dobránsky, československý politik († 20. února 1950) 1873 – Antonín Čermák, americký podnikatel a politik († 6. března 1933) 1874 – Josef Vraný, československý novinář a politik († 27. března 1937) 1877 – Josef Jindřich Šechtl, český fotograf († 24. února 1954) 1884 – Josef Chalupník, československý politik, poslanec a senátor, starosta Moravské Ostravy († 20. prosince 1944) 1887 – František Pala, hudební vědec († 26. května 1964) 1890 – Alexandr Vladimír Hrska, český malíř, grafik a scénograf († 23. října 1954) 1901 – Gustav Machatý, filmový herec, scenárista a režisér († 14. prosince 1963) 1904 – Hana Volavková, česká historička umění, první ředitelka Židovského muzea v Praze († 29. března 1985) 1907 František Neužil, básník, romanopisec († 22. listopadu 1995) Pravoslav Řídký, důstojník generálního štábu čs. armády ve Velké Británii († 18. ledna 1943) 1911 – Miroslav Hák, fotograf († 29. července 1978) 1912 – Arnošt Kreuz, československý fotbalový reprezentant 1915 Drahomíra Tikalová, operní pěvkyně – sopranistka († 14. března 1997) Vítězslav Vejražka, herec († 8. června 1973) 1919 – Čestmír Šimáně, jaderný fyzik († 26. července 2012) 1927 Ludmila Vaňková, česká prozaička Ferdinand Seibt, německý historik českého původu († 7. dubna 2003) 1931 Vratislav Šotola, český sklářský návrhář († 12. ledna 2010) Milan Šamánek, lékař, pediatr a kardiolog 1933 – Jiří Chvála, český sbormistr a pedagog 1938 – Milan Valenta, československý atlet-výškař 1939 – Antonín Tomalík, český výtvarník († 28. února 1968) 1947 – Lída Nopová, zpěvačka, klávesistka, hudební pedagožka, hudební skladatelka 1949 Jiří Pospíšil, český politik, psycholog Vladimír Vetchý, český matematik a politik 1950 – Jan Kašpar, český básník a pedagog 1952 – Zdeněk Nehoda, fotbalový reprezentant 1954 – Lubomír Martínek, prozaik, esejista a překladatel 1955 – Vlastimil Vondruška, historik, publicista a spisovatel 1969 Tomáš Cikrt, novinář a politik Zdeněk Koudelka, právník 1973 – Marek Taclík, český herec 1977 – Marek Jankulovski, fotbalista 1981 – Michal Bortel, právník a politik Svět 1147 – Joritomo Minamoto, zakladatel Kamakurského šógunátu († 9. února 1199) 1740 – Giovanni Paisiello, italský hudební skladatel († 5. června 1816) 1800 – John Brown, americký bojovník za osvobození černochů († 2. prosince 1859) 1810 Johann Hönig, rakouský matematik († 26. října 1886) Marianna Oranžská, princezna pruská († 29. května 1883) 1820 – Charles Nègre, francouzský malíř a fotograf († 16. ledna 1880) 1830 – Harriet Laneová, první dáma USA, neteř prezidenta Jamese Buchanana († 3. července 1903) 1833 – Hermann von Spaun, rakousko-uherský admirál († 23. května 1919) 1837 – Adam Opel, zakladatel společnosti Opel († 8. září 1895) 1838 – Gundaker Wurmbrand-Stuppach, předlitavský politik († 26. března 1901) 1845 – Gustaf de Laval, švédský vynálezce († 2. února 1913) 1854 – Gedeon Majunke, slovenský architekt († 10. dubna 1921) 1857 – Luigi Illica, italský libretista († 16. prosince 1919) 1860 James Matthew Barrie, skotský novinář a spisovatel († 19. června 1937) William Kemmler, první člověk popravený na elektrickém křesle († 6. srpna 1890) Vittorio Emanuele Orlando, italský diplomat a politik († 1. prosince 1952) 1866 – Gópál Krišna Gókhalé, představitel indického hnutí za nezávislost († 19. února 1915) 1871 – Georgij Alexandrovič, třetí syn ruského cara Alexandra III. († 28. června 1899) 1874 – Howard Carter, britský archeolog († 2. března 1939) 1875 – Leopold Andrian, rakouský spisovatel a diplomat († 19. listopadu 1951) 1883 – José Ortega y Gasset, španělský filosof, sociolog a esejista († 18. října 1955) 1886 – Jozef Čársky, slovenský římskokatolický biskup († 11. března 1962) 1887 – Francisco Alonso, španělský hudební skladatel († 18. května 1948) 1888 – Francesco Baracca, nejlepší italský stíhací pilot († 19. června 1918) 1892 – Zita Bourbonsko-Parmská, poslední česká královna a rakouská císařovna († 14. března 1989) 1895 Lucian Blaga, rumunský filozof († 6. května 1961) Frank Foss, americký olympijský vítěz ve skoku o tyči 1920 († 5. dubna 1989) 1898 – Julius Evola, italský filosof a spisovatel († 11. června 1974) 1904 Grete Stern, německá fotografka a designérka († 24. prosince 1999) Gregory Bateson, britský a americký biolog a antropolog († 4. července 1980) Ťiang Čao-che, čínský malíř († 15. dubna 1986) 1907 Tibor Honty, slovenský fotograf († 1. prosince 1968) Baldur von Schirach, vůdce Hitlerovy mládeže († 8. srpna 1974) 1909 Kira Kirillovna Ruská, dcera velkoknížete Kirilla Vladimiroviče Romanova († 8. září 1967) Gordon Bunshaft, americký architekt († 6. srpna 1990) 1911 – Rafael Arnáiz Barón, španělský trapista, architekt a katolický světec († 26. května 1938) 1914 Josef Müller-Brockmann, švýcarský grafický designér († 30. srpna 1996) Hank Snow, kanadský country zpěvák († 20. prosince 1999) Carlo Maria Giulini, italský dirigent († 14. června 2005) 1918 Axel Grönberg, švédský zápasník, olympijský vítěz († 23. dubna 1988) Mike Wallace, americký žurnalista, herec a moderátor († 7. dubna 2012) Kyffin Williams, velšský malíř († 1. září 2006) 1920 William Tenn, americký spisovatel sci-fi († 7. února 2010) Richard Adams, anglický spisovatel 1921 Morton Kaplan, americký politolog Sophie Schollová, německá studentka, spoluzakladatelka skupiny Bílá růže († 22. února 1943) 1924 Jean Girault, francouzský filmový scenárista, režisér a jazzový hudebník († 24. července 1982) Bulat Okudžava, ruský básník († 12. června 1997) 1927 – Manfred Eigen, německý chemik, Nobelova cena za chemii 1967 († 6. února 2019) 1928 Barbara Ann Scottová, kanadská krasobruslařka, olympijská vítězka († 30. září 2012) Harry Rasky, kanadský režisér († 9. dubna 2007) 1931 – Vance Brand, americký letecký inženýr, zkušební pilot a kosmonaut 1932 Alojz Habovštiak, slovenský archeolog († 11. června 2000) Roger Dumas, francouzský divadelní a filmový herec († 2016) 1936 Albert Finney, britský herec († 7. února 2019) Glenda Jacksonová, britská divadelní a filmová herečka 1937 – Rafael Moneo, španělský architekt 1939 – Ralph Boston, americký atlet, olympijský vítěz ve skoku do dálky († 30. dubna 2023) 1940 James L. Brooks, americký producent, režisér a scenárista John Hawken, anglický hudebník 1943 – Philippe Aziz, francouzský spisovatel a novinář 1944 Richie Furay, americký zpěvák, kytarista a hudební skladatel Christian de Portzamparc, francouzský architekt Lars Norén, švédský básník a dramatik († 26. ledna 2021) 1946 – Drafi Deutscher, německý zpěvák, skladatel a producent († 9. června 2006) 1947 Dougal Dixon, skotský geolog, paleontolog a spisovatel Michael Levitt, americký biofyzik, nositel Nobelovy ceny za chemii. 1948 – Richard Hudson, anglický zpěvák-písničkář a hudebník 1949 Oleg Aťkov, sovětský kosmonaut a lékař Billy Joel, americký zpěvák a klavírista Adrián Paenza, argentinský matematik 1950 – Marcheline Bertrand, americká herečka († 27. ledna 2007) 1951 – Ismail Abilov, bulharský zápasník, olympijský vítěz 1980 1953 – John Edwards, britský baskytarista 1955 Anne Sofie von Otter, švédská mezzosopranistka Kevin Peter Hall, americký herec († 10. dubna 1991) 1956 – Anne Helene Gjelstad, norská fotografka a módní designerka 1962 – David Gahan, anglický zpěvák a hudebník, člen skupiny Depeche Mode 1965 – Steve Yzerman, kanadský hokejista 1970 – Ghostface Killah, americký rapper 1974 – Leyland Kirby, britský hudebník 1978 – Andrej Podkonický, slovenský hokejista 1979 – Rosario Dawsonová, americká herečka 1983 – Gilles Müller, lucemburský tenista 1990 – Patrik Johancsik, slovenský fotbalista Úmrtí Česko 1661 – Alberik Mazák, česko-rakouský hudební skladatel (* 1609) 1887 – Antonín Skřivan, pedagog a odborník v oboru obchodu a účetnictví (* 7. dubna 1818) 1895 – František Hošek, český sochař (* 2. dubna 1871) 1915 – Jaroslav Věšín, malíř českého původu (* 23. května 1859) 1916 – Václav Šamánek, organizátor české kultury v Liberci (* 23. října 1846) 1917 – Karel Tůma, novinář, spisovatel a politik (* 6. září 1843) 1921 – Jan Koloušek, československý národohospodář a politik (* 15. prosince 1859) 1928 – Kamil Henner, právník (* 2. července 1861) 1936 – Stanislav Lolek, český malíř (* 13. listopadu 1873) 1937 – Břetislav Tolman, profesor vodního stavitelství, rektor ČVUT (* 21. června 1873) 1943 – Cyril Horáček, československý ministr financí (* 7. listopadu 1862) 1945 František Bidlo, kreslíř a karikaturista (* 3. září 1895) Otakar Kunstovný, pedagog a překladatel (* 13. července 1884) 1951 – Augustin Novák, československý ministr financí (* 20. září 1872) 1957 – Edmond Konrád, český dramatik (* 30. května 1889) 1963 – Bohumil Laušman, československý politik (* 30. srpna 1903) 1969 – Frank Wollman, dramatik, básník, literární vědec a historik (* 5. května 1888) 1971 – Heinrich Kulka, architekt (* 29. března 1900) 1978 – Jan Slavík, český historik a archivář (* 25. března 1885) 1981 – Jana Werichová, česká herečka, scenáristka a překladatelka (* 18. října 1935) 1982 – Petr Svojtka, herec (* 25. září 1946) 1996 – Václav Kokštejn, československý fotbalový reprezentant (* 22. září 1923) 2001 – Miroslav Kárný, novinář a historik (* 9. září 1919) 2009 – Věněk Šilhán, politik a ekonom (* 12. února 1927) 2010 – Otakar Motejl, bývalý ministr spravedlnosti, veřejný ochránce práv (* 10. září 1932) 2011 Karel Hieke, dendrolog a zahradník (* 29. července 1930) Ivo Pešák, klarinetista (* 7. září 1944) 2014 – Jiří Kratochvíl, klarinetista, muzikolog, skladatel a hudební pedagog (* 17. srpna 1924) Svět 1280 – Magnus VI., norský král (* 1. května 1238) 1382 – Markéta Burgundská, hraběnka z Flander, Rethelu, Nevers, Artois a Burgundska, dcera francouzské krále Filipa V. (* 1310) 1688 – Fridrich Vilém I. Braniborský, vládce v Braniborsku-Prusku (* 16. února 1620) 1707 – Dietrich Buxtehude, německý hudební skladatel (* 1637) 1745 – Tomaso Antonio Vitali, italský houslista a hudební skladatel (* 7. března 1663) 1754 – Christian Wolff, německý filozof (* 24. ledna 1679) 1760 – Nikolaus Ludwig von Zinzendorf, německý náboženský a sociální reformátor (* 26. května 1700) 1791 – Francis Hopkinson, americký politik (* 21. září 1737) 1805 – Friedrich von Schiller, německý spisovatel (* 10. listopadu 1759) 1850 Juliana Žofie Dánská, dánská princezna (* 18. února 1788) Joseph Louis Gay-Lussac, francouzský chemik a fyzik (* 6. prosince 1778) 1879 – August Grisebach, německý botanik (* 17. dubna 1814) 1915 Tony Wilding, australský tenista (* 31. října 1883) François Faber, lucemburský cyklista (* 26. ledna 1887) 1918 – George Coşbuc, rumunský básník (* 20. září 1866) 1929 – Gustave Schlumberger, francouzský historik a numismatik (* 17. října 1844) 1931 – Albert Abraham Michelson americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1907), (* 19. prosince 1852) 1942 – Václav Jiřikovský, český herec, režisér a divadelní ředitel (* 8. května 1891) 1945 – Oleksandr Kolessa, ukrajinský literární historik a rakouský politik (* 24. dubna 1867) 1949 – Ludvík II. Monacký, monacký kníže (* 12. července 1870) 1957 – Ezio Pinza, italský operní zpěvák (* 18. května 1852) 1959 – Heinrich Campendonk, nizozemsko-německý malíř (* 3. listopadu 1889) 1964 – Erik Malmberg, švédský zápasník, olympijský vítěz (* 15. března 1897) 1965 – Leopold Figl, kancléř Rakouska (* 2. října 1902) 1972 – Nikolaj Dmitrijevič Jakovlev, sovětský vojevůdce, maršál dělostřelectva (* 31. prosince 1898) 1975 – František Josef Toskánský, rakouský arcivévoda, princ toskánský a vévoda madridský (* 4. února 1905) 1976 Ulrike Meinhofová, spoluzakladatelka ultralevicové organizace Frakce Rudé armády (* 7. října 1934) Floyd Council, americký bluesový kytarista a zpěvák (* 2. září 1911) 1977 Harry Gordon Johnson, kanadský ekonom (* 26. května 1923) James Jones, americký spisovatel (* 6. listopadu 1921) 1978 Aldo Moro, premiér Itálie (* 23. září 1916) George Maciunas, litevský umělec (* 8. listopadu 1931) 1979 – Habíb Elghanian, vůdce íránské židovské komunity (* ? 1909) 1985 – Aksel Fredrik Airo, finský generál (* 14. února 1898) 1986 – Tenzing Norgay, nepálský šerpa, spolu s Edmundem Hillarym první člověk na vrcholu Mount Everestu (* 29. května 1914) 1989 – Karl Brunner, švýcarský ekonom (* 16. února 1916) 2004 Achmat Kadyrov, čečenský prezident (* 23. srpna 1951) Alan King, americký komik (* 26. prosince 1927) 2006 – Jerzy Ficowski, polský básník, esejista, textař, prozaik a překladatel (* 4. září 1924) 2009 Chuck Daly, americký basketbalový trenér (* 20. července 1930) Eta Linnemannová, německá profesorka teologie (* 19. října 1926) 2010 – Lena Horne, americká zpěvačka a herečka (* 30. června 1917) 2014 Joe Wilder, americký trumpetista (* 22. února 1922) Melvin Patton, americký olympijský vítěz v běhu na 200 metrů (* 16. listopadu 1924) 2015 – Kenan Evren, prezident Turecka (* 17. července 1917) 2017 – Robert Miles, italský DJ a hudební skladatel (* 3. listopadu 1969) 2020 – Little Richard, americký zpěvák, skladatel a pianista (* 5. prosince 1932) 2021 – José Manuel Caballero Bonald, španělský spisovatel a básník (* 11. listopadu 1926) Svátky Česko Ctibor Den matek (je-li neděle) Socialistický kalendář – Státní svátek Československé socialistické republiky: Osvobození naší vlasti sovětskou armádou (1945) Svět Den Evropy (Schumanův den) Slovensko – Roland Externí odkazy Květnové dny
2683	https://cs.wikipedia.org/wiki/15.%20kv%C4%9Bten	15. květen	15. květen je 135. den roku podle gregoriánského kalendáře (136. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 230 dní. Události Česko 1211 – Slavnostní vysvěcení nejstaršího brněnského kostela sv. Kunhuty za přítomnosti Přemysla Otakara I. 1323 – Založení kláštera cisterciaček na Starém Brně. 1792 – Zřízení stolice (katedry) českého jazyka a literatury na pražské univerzitě. 1891 – V Praze byla zahájena Jubilejní zemská výstava, která trvala až do 18. října 1891 a navštívilo se ji přes dva a půl miliónů návštěvníků. 1919 – V Čechách, na Moravě a ve Slezsku se konaly volby do obecních zastupitelstev. Přinesly velký úspěch sociální demokracii. 1945 Ministr vnitra Václav Nosek vydal zásadní směrnici pro budování Sboru národní bezpečnosti. Československá vláda vláda povolila vydávat časopisy jen čtyřem deklarovaným politickým stranám a také odborovým a kulturním organizacím. Na pražských letištích v Kbelích a Letňanech přistála první letadla 1. československé smíšené letecké divize z SSSR, jejíž jádro tvořili slovenští piloti, kteří v roce 1944 přeběhli na sovětskou stranu. Vojenské velitelství v Praze zrušilo veškerá nařízení vztahující se k zatemnění jak průmyslových závodů, tak ostatních budov. Protiletecký úřad hl. města Prahy převzal úkol likvidace všech veřejných krytů. Ministr výživy Václav Majer upozornil vládu, že zásahy spojeneckých armád do vyživovací soustavy, související s jejich zásobováním, ohrožují republikový zásobovací plán a je nutné tento fakt s americkou i Rudou armádou uspokojivě vyřídit. 1951 – V Praze u Apolináře byla otevřena první protialkoholní záchytná stanice v ČSR a zároveň na světě, kterou založil MUDr.Jaroslav Skála. 1969 – Vyšlo první číslo komiksu Čtyřlístek, pro české děti takřka kultovní záležitost. 1991 – V Praze byla zahájena Všeobecná československá výstava, která pokračovala v tradici obdobných výstav z let 1791 a 1891. 1996 – Premiéra českého oskarového filmu Kolja režiséra Jana Svěráka 2005 – Čeští hokejisté vyhráli po pěti letech na 69. mistrovství světa v ledním hokeji pátý titul mistrů světa. Svět 756 – Abd ar-Rahmán I. se stal emírem španělské Córdoby. 1252 – Papež Inocent IV. vydal papežskou bulu Ad extirpanda, která povolovala (ale i limitovala) mučení kacířů středověkou inkvizicí. 1464 – Války růží: se Yorkové a Lancasterové střetli v bitvě u Hexhamu. 1525 – Německá armáda zajala a postřílela 5 000 vzbouřenců, vedených pastorem Thomasem Müntzerem, v bitvě u Frankenhausenu a tím skončily německé selské války 1618 – Johannes Kepler potvrdil svůj objev třetího zákona planetárního pohybu. 1867 – Skončila vláda Maxmiliána I. Mexického v Mexiku. 1905 – Je založeno město Las Vegas, když se vydražilo 110 akrů (0,45 km²), které se později staly centrem města. 1918 – Skončila finská občanská válka. 1928 – Poprvé se objevila postavička Mickey Mouse v krátkém černobílém filmu s názvem Plane Crazy. 1931 – Papež Pius XI. vydal encykliku Quadragesimo anno. 1955 – Ve Vídni podepsána Rakouská státní smlouva, v jejímž důsledku spojenecké armády opouštějí rakouské území a Rakousko získalo suverenitu. 2018 – Kontroverzní 19 km dlouhý Krymský most byl otevřen Vladimírem Putinem pro osobní silniční dopravu. Narození Česko 1737 – Ignác Jan Nepomuk Palliardi, architekt italského původu († 18. března 1824) 1753 – Jan Petr Cerroni, historik a archivář († 3. září 1826) 1798 – Jan Šantl, právník, dramatik, hudební skladatel a politik († 24. března 1858) 1810 – Jan Karel Škoda, kněz a spisovatel († 31. prosince 1876) 1815 – Alfred Skene, brněnský starosta († 14. května 1887) 1833 – Sofie Podlipská, česká spisovatelka († 17. prosince 1897) 1847 – Hana Dumková, autorka kuchařských knih († 14. února 1920) 1851 – Jiří Czarda, český lékař, první český otolog († 6. listopadu 1885) 1859 – Augustin Eugen Mužík, básník a překladatel († 31. března 1925) 1861 Jan Vávra, český divadelní herec († 19. listopadu 1932) Josef Švehla, pedagog, archeolog a spisovatel († 10. května 1934) 1866 – Josef Douba, malíř a ilustrátor († 8. dubna 1928) 1868 – Jan Hejčl, římskokatolický teolog († 5. února 1935) 1875 – Alois Kalvoda, český malíř († 25. června 1934) 1876 – Jaroslav Plicka, československý politik († ?) 1880 – Jan Štursa, sochař († 2. května 1925) 1884 – Otakar Fischer, ministr vnitra Protektorátu Čechy a Morava († 14. července 1968) 1892 – Jan Obenberger, profesor entomologie na Karlově univerzitě v Praze († 30. dubna 1964) 1897 – Václav Oukropec, český dělnický básník († 2. května 1968) 1901 – Antonín Carvan, československý fotbalový reprezentant († 1. listopadu 1959) 1902 – Anny Ondráková, herečka († 28. února 1987) 1904 – Pavel Bareš, český architekt († 13. srpna 1984) 1905 – Ludmila Kybalová, textilní výtvarnice († 5. prosince 1975) 1907 Antonín Martin Brousil, český divadelní a filmový teoretik († 23. června 1986) Miroslav Hanuš, spisovatel († 26. září 1995) 1914 – Alois Šiška, československý válečný pilot († 9. září 2003) 1919 – Jarmila Beránková, česká herečka († 29. ledna 2002) 1921 – Čestmír Vycpálek, československý hráč fotbalu a trenér († 5. května 2002) 1926 – Ivan Měrka, violoncellista, hudební historik a pedagog 1929 – Jan Trefulka, spisovatel († 22. listopadu 2012) 1934 – Vladimír Brabec, herec († 1. září 2017) 1935 – Jaroslav Bílý, hudební skladatel a dirigent († 16. července 2010) 1936 – Milan Kymlička, český hudební skladatel († 10. října 2008) 1937 – Madeleine Albrightová, americká ministryně zahraničí († 23. března 2022) 1941 – Jaroslav Pospíšil, český právník a spisovatel 1948 – Jaroslav Bašta, archeolog, politik a diplomat 1949 – Zdeněk Lhoták, český fotograf 1951 – Josef Maršál, malíř († 2003) 1952 – František Kotva, český kytarista († 18. března 2007) 1955 Martin Kraus, rockový zpěvák a frontman skupiny Krausberry David Vejražka, herec 1956 – Mirek Topolánek, politik 1958 – Vít Sázavský, hudebník 1959 Robert Kolář, politik a manažer Čestmír Řanda mladší, herec, scénograf, producent a výtvarník († 11. května 2020) 1966 – Jiří Němec, fotbalista 1973 – Ivo Uher, politik 1976 – Filip Ospalý, triatlonista 1986 – Tomáš Klus, písničkář, textař, skladatel a herec Svět 1531 – Marie Habsburská, dcera císaře Ferdinanda I. Habsburského († 11. prosince 1581) 1567 – Claudio Monteverdi, italský skladatel († 29. listopadu 1643) 1633 – Sébastien Le Prestre de Vauban, vojenský stavitel († 30. března 1707) 1683 – Kristián Ludvík II. Meklenbursko-Zvěřínský, meklenbursko-zvěřínský vévoda († 30. května 1756) 1720 – Maximilián Hell, slovenský fyzik, matematik, astronom, jezuita († 1792) 1773 – Klemens Wenzel von Metternich, rakouský šlechtic, politik a diplomat († 1859) 1813 – Stephen Heller, maďarsko-francouzský klavírista, skladatel a pedagog († 14. ledna 1888) 1842 – Ludvík Viktor Habsbursko-Lotrinský, rakouský arcivévoda († 18. ledna 1919) 1845 – Jan Czerski, polský geolog, geograf a objevitel Sibiře († 25. června 1892) 1848 – Viktor Michajlovič Vasněcov, ruský malíř († 23. července 1926) 1851 – Herbert Lawford, britský tenista, († 20. dubna 1925) 1854 Émile Van Arenbergh, belgický básník († 3. ledna 1934) Ivan Horbaczewski, ukrajinský lékař a chemik († 24. května 1942) 1856 – Lyman Frank Baum, americký spisovatel († 6. května 1919) 1859 – Pierre Curie, francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny za rok 1903 († 19. dubna 1906) 1860 – Ellen Louise Wilsonová, manželka 28. prezidenta USA Woodrowa Wilsona († 6. srpna 1914) 1862 – Arthur Schnitzler, rakouský prozaik, dramatik a lékař († 1931) 1873 – Pavlo Skoropadskyj, ukrajinský politik a vojevůdce († 1945) 1882 – Erwin Janchen, rakouský botanik († 10. července 1970) 1883 – Maurice Feltin, arcibiskup pařížský, kardinál († 27. září 1975) 1891 – Michail Bulgakov, ruský spisovatel († 10. března 1940) 1903 – Jean Cavaillès, francouzský filosof a matematik († 17. února 1944) 1905 – Abraham Zapruder, americký výrobce dámského oblečení, který nafilmoval svou amatérskou kamerou atentát na prezidenta Johna F. Kennedyho v Dallasu († 1970) 1909 – James Mason, anglický herec († 27. července 1984) 1911 – Max Frisch, švýcarský spisovatel († 4. dubna 1991) 1912 – Edwin Smith, anglický fotograf († 29. prosince 1971) 1915 – Paul A. Samuelson, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny za ekonomii († 13. prosince 2009) 1920 Alberich Józef Siwek, opat polského kláštera Wachock a kláštera Vyšší Brod († 12. prosince 2008) Nasrallah Butrus Sfeir, libanonský kardinál, emeritní maronitský patriarcha Antiochie († 12. května 2019) 1923 – Richard Avedon, americký fotograf († 1. října 2004) 1924 – Ezer Weizman, prezident Izraele († 24. dubna 2005) 1925 – Andrej Ešpaj, ruský hudební skladatel († 8. listopadu 2015) 1926 – Peter Shaffer, anglický dramatik († 6. června 2016) 1928 – Joe Gordon, americký trumpetista († 4. listopadu 1963) 1929 – Otar Pacacija, gruzínský premiér († 9. prosince 2021) 1930 – Jasper Johns, americký výtvarník 1934 – John Keegan, britský vojenský historik († 2. srpna 2012) 1935 – Don Bragg, americký olympijský vítěz ve skoku o tyči († 16. února 2019) 1936 – Wavy Gravy, americký pacifista 1937 – Karin Krog, norská zpěvačka 1938 – Mireille Darcová, francouzská herečka, zpěvačka, scenáristka, spisovatelka a fotografka († 28. srpna 2017) 1940 – Claus Spahn, německý moderátor a producent 1941 Robert Kowalski, americký počítačový vědec Wolfgang Schmidbauer, německý psychoanalytik a spisovatel 1942 – Anthony Wayne England, americký astronaut 1944 Ulrich Beck, německý sociolog († 1. ledna 2015) Peter Mayhew, britsko-americký herec († 30. dubna 2019) Miruts Yifter, etiopský běžec, olympijský vítěz († 22. prosince 2016) 1945 – Duarte Pio, vévoda z Braganzy, pravnuk portugalského krále Michala I. 1946 – Rod Coombes, anglický hudebník 1948 Gary Thain, britský rockový baskytarista († 8. prosince 1975) Brian Eno, anglický hudebník, producent, skladatel a hudební teoretik 1949 – Hajo Banzhaf, německý filosof, astrolog a spisovatel († 11. února 2009) 1951 – Frank Wilczek, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny 1952 – Chazz Palminteri, americký herec a spisovatel 1953 – Mike Oldfield, anglický multiinstrumentalista a skladatel 1957 Norbert Növényi, maďarský zápasník, olympijský vítěz Margaretha Lichtenštejnská, lucemburská a lichtenštejnská princezna 1958 – Joël Kotek, belgický historik a politolog 1965 – Eoin Colfer, irský spisovatel 1970 – Ronald de Boer, nizozemský fotbalista 1981 – Patrice Evra, francouzský fotbalový levý obránce senagalského původu 1982 Veronica Campbellová-Brownová, jamajská sprinterka Jessica Suttaová, americká tanečnice, zpěvačka a herečka (Pussycat Dolls) 1987 – Andy Murray, skotský tenista Úmrtí Česko 1729 – František Julián von Braida, český kanovník (* 7. března 1654) 1764 – Josef Bonaventura Piter, kněz a historik (* 5. listopadu 1708) 1772 – Josef Petrasch, učenec a básník (* 17. října 1714) 1785 – Karel Blažej Kopřiva, hudební skladatel (* 9. února 1756) 1823 – Antonín František Bečvařovský, hudební skladatel (* 9. dubna 1754) 1864 – Therese Brunetti, herečka Stavovského divadla v Praze (* 24. prosince 1782) 1865 – Ignaz Beidtel, moravsko-slezský dějepisec a právník (* 15. ledna 1783) 1898 – Martin Kolář, český pedagog, historik a heraldik (* 18. června 1836) 1915 – Josef Dědeček, botanik (* 23. listopadu 1843) 1919 – Leopold Kochman, básník, novinář a překladatel (* 13. listopadu 1847) 1935 – Zdeněk Městecký, český atlet-běžec (* 16. srpna 1881) 1936 – Karel Traxler, český kněz a šachista (* 17. ledna 1866) 1941 – Jindřich Svoboda, matematik, astronom a rektor ČVUT (* 13. července 1884) 1967 – Jaromír Fiala, hudební pedagog, spisovatel, překladatel a skladatel (* 30. prosince 1892) 1981 – Jiří Tožička, lední hokejista a trenér (* 14. listopadu 1901) 1987 – Bořivoj Lůžek, český archivář a historik (* 21. dubna 1921) 1989 – Josef Kudrna, čs. ministr vnitra (* 1. září 1920) 1993 – Marie Rosůlková, herečka (* 17. prosince 1901) 2001 – Ladislav Kareš, československý fotbalový reprezentant (* 19. listopadu 1919) 2007 – Václav Červinka, kanovník katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích (* 16. ledna 1922) 2023 – Vít Červenka, kněz v moravské církevní provincii, diecézi brněnské a člen řádu premonstrátů (* 30. prosince 1976) Svět 884 – Marinus I., papež (* ??) 1130 – Svatý Isidor z Madridu, patron zemědělců (* 1070) 1157 – Jurij Dolgorukij, veliký kníže kyjevský (* asi 1099) 1174 – Núr ad-Dín, turecký sultán (* únor 1118) 1381 – Eppelein von Gailingen, německý loupeživý rytíř (* asi 1320) 1388 – Václav I. Saský, vévoda sasko-wittenberský a kurfiřt saský (* 1337) 1605 – Ayşe Sultan, osmanská princezna a dcera sultána Murada III. (* 1570) 1622 – Petrus Plancius, vlámský astronom, kartograf a teolog (* 1552) 1778 – Safiye Sultan, osmanská princezna a dcera sultána Mustafy II. (* 13. prosince 1696) 1782 – Richard Wilson, velšský malíř (* 1. srpna 1714) 1785 – Jean-François Pilâtre de Rozier, francouzský fyzik a průkopník letectví (* 30. března 1757) 1792 – Marie Ludovika Španělská, manželka císaře Leopolda II. (* 24. listopadu 1745) 1831 – Maxmilián Josef z Thun-Taxisu, bavorský královský důstojník a generálmajor rakouské armády (* 29. května 1769) 1847 – Daniel O'Connell, irský politický vůdce (* 6. srpna 1755) 1850 – Nükhetsezâ Hanım, konkubína osmanského sultána Abdulmecida I. (* 2. ledna 1857) 1852 – Louisa Adamsová, manželka amerického prezidenta Johna Quincyho Adamse (* 12. února 1775) 1857 – Vasilij Andrejevič Tropinin, ruský malíř (* 30. března 1776) 1858 – Robert Hare, americký chemik (* 17. ledna 1781) 1873 – Alexandr Ioan Cuza, kníže Valašska a Moldávie (* 1820) 1879 – Gottfried Semper, německý novorenesanční architekt a teoretik architektury (* 1803) 1885 – Konstantin Kavelin, ruský filozof a historik (* 16. listopadu 1818) 1886 – Emily Dickinsonová, americká básnířka (* 10. prosince 1830) 1887 – Alfred Skene, brněnský starosta (* 15. května 1815) 1891 – Edwin Long, anglický malíř (* 12. července 1829) 1914 – Jovan Skerlić, srbský spisovatel (* 20. srpna 1877) 1920 – Owen Morgan Edwards, velšský historik a spisovatel (* 26. prosince 1858) 1921 – Milenko Vesnić, srbský diplomat (* 13. února 1863) 1924 – Paul Henri d'Estournelles de Constant, francouzský politik, držitel Nobelovy ceny míru (* 22. listopadu 1852) 1925 – Geo Milev, bulharský básník, literární kritik, novinář a výtvarník (* 15. ledna 1895) 1927 – Waren Tay, britský oftalmolog (* 1843) 1935 – Kazimir Malevič, ukrajinsko-polský malíř a teoretik umění (* 23. února 1878) 1945 – Charles Williams, britský básník, romanopisec a teolog (* 20. září 1886) 1949 – Henri Beau, kanadský malíř (* 27. června 1863) 1953 – Charles Robert Knight, americký malíř (* 21. října 1874) 1954 – Patrick McDonald, americký olympijský vítěz ve vrhu koulí (* 29. července 1878) 1964 – Vladko Maček, chorvatský politik (* 20. června 1879) 1961 – Štefan Zamkovský, slovenský horolezec a horský vůdce (* 1908) 1967 – Edward Hopper, americký malíř (* 22. července 1882) 1975 – Antonio Pedrotti, italský dirigent a skladatel (* 14. srpna 1901) 1978 – Robert Menzies, premiér Austrálie (* 20. prosince 1894) 1985 – Jackie Curtis, americký herec (* 19. února 1947) 1986 – Elio de Angelis, italský automobilový závodník (* 26. března 1958) 1894 – Francis Bedford, anglický architekt a fotograf (* 1816) 2000 – Alfred Kučevskij, sovětský hokejový reprezentant (* 17. května 1931) 2001 – Sacha Vierny, francouzský kameraman (* 10. srpna 1919) 2003 – June Carter Cash, americká zpěvačka, textařka a herečka (* 1929) 2004 – Marius Constant, francouzský skladatel a dirigent (* 7. února 1925) 2008 Alexander Courage, americký hudební skladatel a aranžér (* 10. prosince 1919) Willis Eugene Lamb, americký fyzik (* 12. července 1913) 2010 John Shepherd-Barron, skotský vynálezce bankomatu (* 23. června 1925) Rudolf Syringus Habsbursko-Lotrinský, nejmladší syn posledního rakouského císaře Karla I. (* 5. září 1919) 2012 – Carlos Fuentes, mexický spisovatel (* 11. listopadu 1928) 2013 – Thomas Maria Messer, ředitel newyorského Guggenheimova muzea (* 8. února 1920) 2014 – Jean-Luc Dehaene, premiér Belgie (* 7. srpna 1940) Svátky Česko Významný den: Den rodin Žofie, Sofie Cyrila Raisa, Rajsa, Raja Brenda Socialistický kalendář – Založení Komunistické strany Československa (1921) Svět Mezinárodní den rodiny Světový den proti mozkové mrtvici Slovensko: Žofia Kjóto: Aoi Matsuri Rakousko: Den nezávislosti Litva: Den ustanovujícího shromáždění Liturgický kalendář Sv. Žofie Jindřich z Ebrantshausenu Pranostiky Česko Žofie vína upije. Svatá Žofie políčka často zalije. Déšť svaté Žofie švestky ubije. Externí odkazy Květnové dny
2688	https://cs.wikipedia.org/wiki/20.%20kv%C4%9Bten	20. květen	20. květen je 140. den roku podle gregoriánského kalendáře (141. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 225 dní. Svátek má Zbyšek. Události Česko 1420 – Do Prahy vtáhlo husitské vojsko vedené Janem Žižkou k posílení obrany města proti 1. protihusitské kruciátě. 1422 – Pražané začali obléhat hrad Karlštejn, nejmocnější oporu nepřátel husitů v blízkosti Prahy. 1896 – Ustavení Katolické strany národní na Moravě, jejím vůdcem se stal Mořic Hruban. 1929 – V Praze byla ustavena mezinárodní loutkářská organizace UNIMA. 1938 – V reakci na ostré zhoršení mezinárodní situace byl do zbraně povolán první ročník záloh Československé branné moci (tzv. 1. československá mobilizace). 1945 – Zdeněk Fierlinger informoval o jednání se Zorinem ohledně repatriací československých občanů z území ovládaných Rudou armádou. 1968 – V Brně byla významnými osobnostmi z moravských akademických kruhů založena Společnost pro Moravu a Slezsko, která usilovala v souvislosti s federalizací Československa o vznik československé trojfederace Čech, Moravy se Slezskem a Slovenska. 2006 – Bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek fyzicky napadl tehdejšího ministra zdravotnictví Davida Ratha (ČSSD) na zasedání České stomatologické komory. Svět 1217 – Druhá bitva nedaleko anglického Lincolnu, kde francouzského prince Ludvíka porazilo vojsko vedené hrabětem Vilémem Maréchalem. 1498 – Portugalský mořeplavec Vasco da Gama doplul do Kóžikkótu, čímž se Portugalcům otevřela cesta k asijským trhům s kořením. 1631 – Třicetiletá válka: Vojevůdce Katolické ligy hrabě Jan Tserclaes Tilly dobyl Magdeburg. 1570 – První vydání Orteliova Theatrum Orbis Terrarum, prvního moderního atlasu. 1873 – Levi Strauss získal patent na džíny. 1885 – Byl založen Mezinárodní úřad pro míry a váhy. 1895 – Oscar Wilde byl odsouzen na 2 roky za homosexualitu. 1896 – V Nižním Novgorodě byla zahájena tramvajová doprava. 1902 – Kuba oficiálně přijala novou vlajku která byla navrhnuta roku 1849. 1927 – Americký pilot Charles A. Lindbergh odstartoval z Long Islandu do Paříže a jako první člověk sólovým letem přeletěl bez mezipřistání Atlantský oceán. 1941 – Druhá světová válka: Vojáci německých vzdušných výsadkových vojsk a letadly převážení vojáci pěchoty provedli invazi na Krétu. 1948 – Čankajšek byl zvolen čínským prezidentem. 1978 – K Venuši odstartovala americká sonda Pioneer 12. 2018 – Prezidentské volby ve Venezuele vyhrál dosavadní socialistický prezident Nicolás Maduro. Narození Česko 1315 – Jitka Lucemburská, dcera českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny († 11. září 1349) 1677 – Jan Adam Vratislav z Mitrovic, pražský arcibiskup († 2. června 1733) 1770 – Antonín Bedřich I. Mitrovský, osvícenec a úředník († 1. září 1842) 1784 – Johann Reislin von Sonthausen, německý lékař a pedagog činný v Olomouci († 4. listopadu 1861) 1802 – Antonín Boček, archivář a historik († 13. ledna 1847) 1840 – Jan Radimský, český šlechtic a politik († 17. června 1903) 1852 – Václav Neubert, český knihkupec, tiskař a nakladatel († 13. dubna 1936) 1854 – Ferdinand Neunteufl, poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu († 1939) 1861 – Martin Zaus, český varhanář († 19. ledna 1905) 1880 – Josef Haken, československý politik († 3. května 1949) 1883 Otokar Fischer, divadelní kritik, teoretik a historik, překladatel, dramaturg, básník a dramatik († 12. března 1938) Jan Kašpar, průkopník české aviatiky († 2. března 1927) 1896 – Jan Emil Koula, český architekt († 22. listopadu 1975) 1897 – Josef Švejcar, český pediatr († 30. ledna 1997) 1898 – František Němec, československý politik, exilový ministr († 19. března 1963) 1907 – Zdena Mašínová starší, manželka Josefa Mašína († 12. června 1956) 1909 – Marie Paříková, operní pěvkyně († 30. srpna 1999) 1913 – Jan Truhlář, fotbalista († 6. října 1982) 1914 – Jura Sosnar-Honzák, komunistický odbojář a politik († 26. listopadu 1989) 1915 – Viktorie Švihlíková, klavíristka, cembalistka a hudební pedagožka († 11. srpna 2010) 1920 – Vilém Flusser, filozof († 27. listopadu 1991) 1924 Miloš Klimek, československý fotbalový reprezentant († 5. listopadu 1982) Zdeněk Bardoděj, toxikolog († 16. prosince 2008) 1927 – František Kotlaba, botanik († 11. června 2020) 1929 – Vladimír Bartoš, lékař, odborník na léčbu nemocí slinivky břišní († 9. února 2013) 1931 – Ota Karen, ekonom, právník, představitel mezinárodního družstevního hnutí († 20. března 2007) 1932 – Bohumil Samek, historik a historik umění 1933 – Zdeněk Vašíček, filosof, esejista, historik, archivář, archeolog († 13. dubna 2011) 1938 – Stanislav Křeček, právník a politik 1940 – Otto Jelinek, kanadský krasobruslař, podnikatel a politik českého původu 1946 – Pavel Frýbort, publicista, prozaik, překladatel a dramatik († 27. března 2007) 1948 Rudolf Žáček, historik Kamila Klugarová, varhanice 1950 – Miki Jelínek, kytarista, zpěvák, písničkář, textař, dramatik, herec 1951 – Vladimír Koronthály, muzikolog a politik 1955 – Jaromír Plíšek, cestovatel, spisovatel a diplomat 1956 – Tomáš Šmíd, tenista 1964 – Petr Kellner, manažer a miliardář († 27. března 2021) 1971 – Šárka Kašpárková, atletka, trojskokanka 1974 – Petr Štěpán, divadelní a filmový herec 1975 – Ivo Cicvárek, písničkář a dramaturg 1982 – Petr Čech, brankář české fotbalové reprezentace 1992 – Václav Kadlec, fotbalový útočník, reprezentant U21 1998 – Petr Vejvoda, student obchodní akademie († 14. října 2014) Svět 1470 – Pietro Bembo, italský renesanční spisovatel († 18. ledna 1547) 1743 – Toussaint Louverture, haitský černošský vojevůdce a revolucionář († 7. dubna 1803) 1764 – Johann Gottfried Schadow, německý sochař († 27. ledna 1850) 1768 – Dolley Madisonová, manželka prezidenta J. Madisona († 12. července 1849) 1780 – Bernardino Rivadavia, argentinský státník a první prezident Argentiny († 2. září 1845) 1794 – Karl Julius Perleb, německý přírodovědec († 11. června 1845) 1799 – Honoré de Balzac, francouzský spisovatel († 18. srpna 1850) 1805 – Georg Gottfried Gervinus, německý historik († 18. března 1871) 1806 – John Stuart Mill, anglický filozof, politický ekonom a politik, zastánce utilitarismu († 1873) 1822 – Frédéric Passy, francouzský politik a ekonom († 12. června 1912) 1826 – Moritz von Streit, předlitavský politik († 22. března 1890) 1842 – Alexandr Ivanovič Vojejkov, ruský cestovatel, geograf a meteorolog († 9. února 1916) 1843 – Pere Miquel Marquès, španělský hudební skladatel a houslista († 15. února 1918) 1846 – Alexandr von Kluck, německý generál († 19. října 1934) 1851 – Emile Berliner, americký vynálezce gramofonu († 1929) 1860 – Eduard Buchner, německý chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1907 († 1917) 1869 – Joshua Pim, irský lékař a tenista († 15. dubna 1942) 1873 – Seraja Šapšal, představitel krymských a litevských Karaimů († 18. listopadu 1961) 1881 – Władysław Sikorski, generál a předseda polské exilové vlády († 4. července 1943) 1882 – Sigrid Undsetová, norská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu († 1949) 1883 – Fajsal I., králem Velké Sýrie a Iráku († 8. září 1933) 1901 – Max Euwe, nizozemský šachista a matematik († 26. listopadu 1981) 1902 – Aurel von Jüchen, německý teolog a spisovatel († 11. ledna 1991) 1904 – Margery Allinghamová, anglická detektivní spisovatelka († 30. června 1966) 1907 – Carl Mydans, americký fotograf († 16. srpna 2004) 1908 Ján Jamnický, slovenský herec, režisér, scenárista († 4. srpna 1972) Hans Jürgen Kallmann, německý malíř († 6. března 1991) James Stewart, americký herec († 2. července 1997) 1911 – Annie M. G. Schmidt, nizozemská básnířka a spisovatelka († 21. května 1995) 1912 Chajim Perelman, belgický filozof († 22. ledna 1984) Wilfrid Sellars, americký filozof († 2. července 1989) 1915 – Moše Dajan, izraelský generál a politik († 16. října 1981) 1916 Alexej Petrovič Maresjev, legendární sovětský válečný pilot († 19. května 2001) Trebisonda Valla, italská olympijská vítězka v běhu na 80 metrů překážek z roku 1936 († 16. října 2006) 1917 – David McClelland, americký psycholog († 27. března 1998) 1918 – Edward B. Lewis, americký genetik a nobelista († 21. července 2004). 1921 – Wolfgang Borchert, německý spisovatel († 20. listopadu 1947) 1923 Jisra'el Gutman, izraelský historik († 1. října 2013) Nadine Gordimerová, jihoafrická spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny († 2014) 1924 – Dušan Bilandžić, chorvatský právník, politik a historik († 4. března 2015) 1927 – Franciszek Macharski, polský kardinál († 2. srpna 2016) 1928 – Al Aronowitz, americký novinář a manažer hudebních skupin († 1. srpna 2005) 1930 Sune Spångberg, švédský jazzový bubeník († 21. června 2012) Richard Herrnstein, americký psycholog († 1994) 1932 – Yosef Hayim Yerushalmi, americký historik († 8. prosince 2009) 1935 Hanna Krallová, polská novinářka a spisovatelka José Mujica, prezident Uruguaye 1936 – Anthony Zerbe, americký herec 1938 Stien Baasová-Kaiserová, nizozemská rychlobruslařka, olympijská vítězka Astrid Kirchherrová, německá fotografka a designérka († 12. května 2020) 1940 – Stan Mikita, kanadský hokejista slovenského původu († 7. srpna 2018) 1941 – Goh Chok Tong, premiér Singapuru 1942 – Lynn Davies, britský atlet, olympijský vítěz ve skoku do dálky 1943 – Albano Carrisi, italský zpěvák, herec a vinař 1944 Joe Cocker, anglický rockový a bluesový zpěvák († 22. prosince 2014) Matan Vilnaj, izraelský politik David Walker, americký astronaut († 23. dubna 2001) 1945 – Anton Zeilinger, rakouský fyzik 1946 – Cher, americká zpěvačka 1948 – Alexandr Timošinin, sovětský dvojnásobný olympijský vítěz na dvojskifu 1950 – Erri De Luca, italský romanopisec, básník a překladatel 1951 – Thomas Akers, americký astronaut 1952 Walter Isaacson, americký novinář a spisovatel Roger Milla, kamerunský fotbalista 1954 Luis Royo, španělský malíř Robert Van de Walle, belgický judista, olympijský vítěz 1955 Diego Abatantuono, italský divadelní a televizní herec a scenárista Anton Corbijn, nizozemský fotograf a režisér Zbigniew Preisner, polský hudební skladatel 1956 Boris Akunin, ruský spisovatel Douglas Preston, americký spisovatel 1957 Vladimír Palko, slovenský politik Jošihiko Noda, japonský premiér 1958 – Jane Wiedlinová, americká hudebnice a herečka 1959 Israel Kamakawiwo'ole, havajský hudebník († 1997) Bronson Pinchot, americký herec Marianne Curley, australská spisovatelka 1981 Tomáš Starosta, slovenský hokejista Iker Casillas, španělský fotbalový brankář 1985 – Chris Froome, britský cyklista Úmrtí Česko 1738 – Filip Sattler, olomoucký barokní sochař (* 20. dubna 1695) 1799 – Jan Nepomuk Mitrovský, přírodovědec, mecenáš a skladatel (* 20. ledna 1757) 1858 – Filip Maxmilián Opiz, česko-německý lesník a botanik (* 5. června 1787) 1888 – František Xaver Josef Beneš, archeolog (* 6. srpna 1820) 1901 – Betty Fibichová, operní zpěvačka (* 16. března 1846) 1902 – František Ekert, kněz, historik a spisovatel (* 30. září 1845) 1903 – Josef Böhm, sídelní kanovník litoměřické kapituly (* 19. června 1827) 1927 – Josef Patzel, československý politik německé národnosti (* 15. července 1876) 1944 – Václav Kindl, voják a velitel výsadku Intransitive (* 25. srpna 1916) 1952 – Jan Bula, kněz, oběť komunistického teroru (* 24. června 1920) 1963 – František Hrdina, houslista, kapelník a skladatel (* 17. října 1882) 1965 – Bohumil Opatrný, generální vikář pražské arcidiecéze (* 10. listopadu 1880) 1967 – Kuzma, spisovatel a překladatel (* 17. března 1900) 1969 – Juraj Slávik, československý politik, ministr československých vlád a diplomat (* 28. ledna 1890) 1970 – Antonín Schenk, osobní sekretář Tomaše Garrigue Masaryka (* 23. prosince 1896) 1973 – Božena Machačová-Dostálová, československá politička, ministryně (* 25. září 1903) 1974 – Otto Wagner, účastník zahraničního odboje za 2. světové války (* 28. března 1902) 1987 – Jan Kutálek, výtvarník, sochař-keramik (* 20. července 1917) 1989 – Pavel Juráček, filmový režisér (* 2. srpna 1935) 1994 – Jiří Sobotka, československý fotbalový reprezentant (* 6. července 1911) 1995 – Hana Vrbová, spisovatelka, redaktorka a překladatelka (* 13. února 1929) 1999 – Stanislav Podhrázský, malíř, sochař a restaurátor (* 10. listopadu 1920) 2003 – Ivo Žídek, český operní pěvec (* 4. června 1926) 2007 – Pavel Hobl, český režisér (* 20. června 1935) 2009 – Václav Vaško, diplomat, politický vězeň, katolický aktivista a spisovatel (* 26. dubna 1921) 2011 Jiří Pešek, československý fotbalový reprezentant (* 4. června 1927) Eduard Janota, ekonom a ministr financí (* 13. března 1952) Jaroslav Hovadík, grafik, malíř a sochař (* 8. května 1935) 2012 – Milan Sedláček, horolezec (* 1. října 1961) 2013 Miloslav Kříž, československý basketbalista (* 29. května 1924) Věroslav Mertl, český spisovatel (* 30. března 1929) 2021 – Lubomír Ledl, levicový politik (* 23. července 1952) Svět 1277 – Jan XXI., papež (* 1215) 1313 – Boleslav II. Mazovský, mazovsko-płocký kníže(* 1251) 1506 – Kryštof Kolumbus, italský mořeplavec, objevitel Ameriky (1492) (* 1451) 1527 – Michael Sattler, jeden z prvních vůdců novokřtěneckého hnutí (* ? 1490) 1622 Osman II., sultán Osmanské říše (* 3. listopadu 1604) Ohrili Hüseyin Paša, osmanský velkovezír (* ?) Pedro Páez, španělský jezuita a cestovatel (* 1564) 1648 – Vladislav IV. Vasa, král polský a velkokníže litevský (* 9. června 1595). 1749 – Ádil Šáh, perský šáh (* 1719) 1751 – Domènec Terradellas, španělský hudební skladatel (* 13. února 1711) 1834 – Gilbert du Motier, markýz de La Fayette, francouzský aristokrat, účastník americké války za nezávislost a francouzské revoluce (* 1757) 1879 – Peter Michal Bohúň, slovenský malíř (* 29. září 1822) 1880 – William Hallowes Miller, velšský mineralog, krystalograf a fyzik (* 6. dubna 1801) 1893 – Alfred Desmasures, francouzský novinář, spisovatel a historik (* 20. ledna 1832) 1896 – Clara Schumann, německá hudební skladatelka a pedagožka, vynikající klavíristka (* 1819) 1903 – Konstantin Michajlovič Staňukovič, ruský spisovatel (* 30. března 1843) 1940 Jozef Gregor-Tajovský, slovenský spisovatel (* 18. října 1874) Carl Gustaf Verner von Heidenstam, švédský prozaik a básník, člen Švédské akademie, nositel Nobelovy ceny (* 1859) 1942 – Hector Guimard, francouzský architekt (* 10. března 1867) 1943 – Jaroslav Šulc, český paleontolog (* 21. října 1903) 1945 – Otto von Feldmann, německý důstojník a politik (* 6. srpna 1873) 1947 – Philipp Lenard, maďarsko-německý fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 1862) 1948 – Bogumił Šwjela, dolnolužický evangelický duchovní, jazykovědec (* 5. září 1873) 1949 – Damaskinos Papandreou, pravoslavný arcibiskup, premiér Řecka (* 3. března 1891) 1956 – Alois Hitler mladší, bratr německého diktátora Adolfa Hitlera (* 13. ledna 1882) 1959 Alfred Schütz, rakouský právník, filozof a sociolog (* 13. dubna 1899) Iraklij Cereteli, gruzínský menševický politik (* 20. listopadu 1881) 1962 Tymoteusz Szretter, metropolita polské pravoslavné církve (* 16. května 1901) Joan Rivierová, britská psychoanalytička (* 28. června 1883) 1971 – Waldo Williams, velšský básník (* 30. září 1904) 1974 – Jean Daniélou, teolog, historik, jezuita a člen francouzské Akademie (* 1905) 1975 – Barbara Hepworth, anglická sochařka (* 10. ledna 1903) 1981 – Binjamin Arditi, izraelský politik (* 1. července 1897) 1982 – Monk Montgomery, americký jazzový baskytarista (* 10. října 1921) 1989 – John Hicks, britský ekonom (* 8. dubna 1904) 1992 – Giovanni Colombo, italský kardinál, arcibiskup Milána (* 6. prosince 1902) 1995 – Milan Mach, český herec (* 4. ledna 1926) 1996 – Jon Pertwee, britský herec a kabaretní umělec (* 7. července 1919) 2000 – Jean-Pierre Rampal, francouzský flétnista (* 1922) 2002 – Stephen Jay Gould, americký zoolog, paleontolog, evoluční biolog a historik vědy (* 1941) 2005 – Paul Ricœur, francouzský křesťanský filosof (* 1913) 2008 – Harald Hein, německý šermíř, olympijský šampión v šermu s fleretem (* 19. dubna 1950). 2009 – Pierre Gamarra, francouzský spisovatel a novinář (* 10. července 1919) 2012 Robin Gibb, britský zpěvák, skladatel, producent, člen skupiny Bee Gees (* 1949) Carrie Smith, americká zpěvačka (* 25. srpna 1925) Geoffrey Evans, irský sériový vrah anglického původu (* 1940) 2013 – Ray Manzarek, americký hudebník (* 12. února 1939) 2019 – Niki Lauda, rakouský pilot Formule 1 (* 22. února 1949) Svátky Česko Zbyšek, Zbyslav, Zbislav, Zbyhněv Hvězdoslav, Hvězdoslava Svět Světový den metrologie Světový den včel Slovensko: Bernard Kamerun: Den ústavy Bulharsko: Den Botev Kambodža: Den mučedníků Kuba, Saúdská Arábie: Den nezávislosti Kanada: Viktoria Day Liturgický kalendář Sv. Klement Maria Hofbauer Bernardin Sienský Externí odkazy Květnové dny
2693	https://cs.wikipedia.org/wiki/25.%20kv%C4%9Bten	25. květen	25. květen je 145. den roku podle gregoriánského kalendáře (146. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 220 dní. Svátek má Viola. Události Česko 1872 – Po přívalovém dešti nastala v Čechách povodeň a protrhla se hráz Mladotického rybníku na Plzeňsku. Během záplav zemřelo 337 lidí. 1891 – Na Jubilejní zemské výstavě v Praze byl poprvé vypuštěn balon Kysibelka. 1917 – Při výbuchu v muniční továrně v Plzni zahynulo asi 202 lidí. 1970 – Byla vyhlášena CHKO Žďárské vrchy. 1997 – Došlo k sebevražednému výbuchu v Priessnitzově sanatoriu v Jeseníku. Zemřel při něm pachatel Bohumil Šole, někdejší zaměstnanec Synthesie. Svět 1810 – Vyhlášení nezávislosti Argentiny. 1721 – V bitvě u Selångeru během Severní války zvítězilo Rusko nad Švédskem. 1793 – Francouzské revoluční války: royalisté vedení markýzem de Lescure porazili francouzskou republikánskou armádu vedenou generálem Alexisem Chalbosem v bitvě u Fontenay-le-Comte. 1948 – Ve vykonstruovaném politickém procesu byl popraven Witold Pilecki, polský protinacistický a protikomunistický bojovník. 1955 – Britští horolezci George Band a Joe Brown poprvé vystoupili na třetí nejvyšší horu světa Kančendžengu. 1961 – Prezident USA John F. Kennedy ve svém projevu uvedl, že by Spojené státy měly v rámci programu Apollo dopravit člověka na Měsíc a bezpečně zpět na Zemi do roku 1970. 1963 – V etiopské Addis Abebě založilo 32 afrických zemí Organizaci africké jednoty. 1977 - Premiára filmu Star Wars: Epizoda IV – Nová naděje. 1979 – Při startu pravidelného letu z Chicaga do Los Angeles se letadlo DC-10 zřítilo a zahynulo všech 271 lidí na palubě. 1998 – Na nejvyšší horu světa Mount Everest vystoupil první tělesně postižený horolezec – jednonohý Američan Tom Whittaker. 2013 – Proběhl protestní pochod proti Monsantu, v mnoha městech na celém světě se ho účastnilo na 2 miliony lidí. 2014 – V prvním kole prezidentských voleb na Ukrajině zvítězil Petro Porošenko. Narození Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Narození 25. května Česko 1335 – Markéta Lucemburská, princezna, dcera Karla IV., uherská královna († 7. září 1349) 1847 – Jan Nepomuk Kapras, pedagog, psycholog a filozof († 15. června 1931) 1848 – Jan Urban Jarník, romanista, zastánce česko-rumunských vztahů († 12. ledna 1923) 1849 – František Ženíšek, malíř († 15. listopadu 1916) 1852 – Eduard August Schroeder, právník a sociolog († 16. února 1928) 1854 – Otokar Mokrý, básník, žurnalista a překladatel († 1. ledna 1899) 1855 – Anton Rzehak, geolog a archeolog († 31. března 1923) 1867 – Antonin Foerster, slovinský klavírní virtuos českého původu († 9. ledna 1915) 1868 – Otokar Bém, architekt († 28. října 1949) 1872 – Ján Janík, československý politik († 25. června 1951) 1877 – Augustin Štefan, československý politik († ?) 1888 – Alois Srdce, knihkupec a nakladatel († 31. ledna 1966) 1889 Ferdinand Pujman, dramaturg, režisér opery Národního divadla v Praze a estetik († 17. prosince 1961) Hugo Sonnenschein, německy píšící básník a anarchista († 20. července 1953) 1891 – Olga Masaryková, dcera prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka († 12. září 1978) 1894 – Čeněk Junek, automobilový závodník († 15. července 1928) 1897 – Rudolf Šedivý, oběť komunistické totality († 18. září 1970) 1901 – Břetislav Chrastina, příslušník výsadku Spelter († 11. června 1971) 1902 – Jaroslav Rössler, avantgardní fotograf († 5. ledna 1990) 1904 – Jan Sokol, architekt († 27. září 1987) 1905 – Ladislav Tikal, československý gymnasta, olympionik († 30. června 1980) 1910 – Antonín Haas, archivář († 17. prosince 1971) 1911 – František Horák, knihovník a bibliograf († 18. února 1983) 1916 – Jaroslav Skála, lékař, bojovník proti alkoholismu a zakladatel první záchytné stanice († 26. listopadu 2007) 1919 – Josef Šmída, herec, režisér a dramatik († 7. července 1969) 1920 – Ctibor Rybár, šéfredaktor Nakladatelství Olympia, autor průvodců po Československu († 13. února 2013) 1923 – Jozef Marko, fotbalista († 26. září 1996) 1927 – Anna Ferencová, herečka 1928 – Jiřina Švorcová, herečka a komunistická politička († 8. srpna 2011) 1929 – Miloš Štejfa, lékař, internista, kardiolog († 20. května 2015) 1930 – Věroslav Sláma, příslušník 3. odboje, politický vězeň komunismu († 15. srpna 2018) 1931 – Jiří Vacek, mystik, spisovatel a překladatel duchovní literatury († 27. dubna 2021) 1932 Taras Kuščynskyj, fotograf († 27. prosince 1983) Jaroslav Boček, spisovatel, scenárista, dramaturg, publicista a filmař († 15. března 2003) Jiří Urbanec, literární historik († 15. listopadu 2014) 1933 Jaromír Šavrda, spisovatel, disident a chartista († 2. května 1988) Jindřich Brabec, hudební skladatel a publicista († 5. července 2001) František Zoulík, právník a vysokoškolský pedagog († 23. března 2013) 1937 – Milan Růžička, televizní a filmový režisér a scenárista († 4. března 2011) 1939 – Jaroslav Koloděj, řezbář loutek a amatérský dramatik († 22. dubna 2008) 1946 – Milan Buben, historik, heraldik 1947 Jiří Tiller, fotograf Alena Hynková, scenáristka, dramaturgyně a režisérka († 8. dubna 2014) 1949 – Eliška Balzerová, herečka 1950 Otomar Kvěch, hudební skladatel a pedagog Miloš Holeček, předseda Ústavního soudu 1951 – Milena Soukupová, zpěvačka 1952 – Vladimír Hučín, disident 1954 – Jaroslav Petr, grafik, ilustrátor, heraldik a vexilolog 1955 Honza Volf, básník, kreslíř a prozaik Michal Hejný, herec († 22. října 1996) 1958 – Vlastimil Bařinka, politik 1959 – Vladimír Franz, hudební skladatel a malíř 1977 – Petra Kostovčíková, tanečnice a trenérka 1980 – Aleš Urbánek, fotbalista 1982 – Miroslav Blaťák, hokejista 1996 – David Pastrňák, hokejista Svět 1048 – Šen-cung (Sung), čínský císař († 1. dubna 1085) 1320 – Togon Temür, poslední císař říše Jüan a veliký chán Mongolů († 23. května 1370) 1550 – Svatý Kamil de Lellis, patron nemocných a umírajících († 14. července 1614) 1677 – Františka Marie Bourbonská, nemanželská dcera francouzského krále Ludvíka XIV. († 1. února 1749) 1690 – Josef Jan Adam z Lichtenštejna, lichtenštejnské kníže († 17. prosince 1732) 1699 – Pattee Byng, 2. vikomt Torrington, britský politik a šlechtic († 23. ledna 1747) 1713 – John Stuart, skotský šlechtic a britský premiér († 10. března 1792) 1784 – John Frost, velšský dělnický vůdce († 27. července 1877) 1786 – Jean-Marie Bachelot de La Pylaie, francouzský botanik, archeolog a cestovatel († 12. října 1856) 1802 – Johann Friedrich von Brandt, německý přírodovědec († 15. července 1879) 1803 Edward Bulwer-Lytton, anglický spisovatel a politik († 18. ledna 1873) Ralph Waldo Emerson, americký unitářský duchovní, esejista, básník a filosof († 27. dubna 1882) 1812 – Filippo Pacini, italský anatom, objevitel Vibrio cholerae († 9. června 1883) 1818 – Jacob Burckhardt, švýcarský historik, průkopník kulturních dějin a znalec italské renesance († 8. srpna 1897) 1826 – Danilo II. Petrović-Njegoš, první černohorský kníže († 13. srpna 1860) 1833 – Alfred Noack, italský fotograf († 21. listopadu 1895) 1843 – Anna Hesensko-Darmstadtská, meklenbursko-zvěřínská velkovévodkyně († 16. dubna 1865) 1844 – Caleb Walton West, americký politik († 25. ledna 1909) 1846 Naim Frashëri, albánský básník a překladatel († 20. října 1900) Helena Britská, členka britské královské rodiny († 9. června 1923) 1848 – Helmuth von Moltke mladší, německý generál († 18. června 1916) 1852 – Christian Hedemann, dánský inženýr a havajský fotograf († 18. května 1932) 1856 – Ján Bahýľ, slovenský konstruktér a vynálezce († 13. března 1915) 1863 – Heinrich Rickert, německý novokantovský filosof († 25. července 1936) 1865 Fridrich August III. Saský, poslední saský král z rodu Wettinů († 18. února 1932) John Mott, ředitel YMCA a WSCF, nositel Nobelovy cenu za mír († 31. ledna 1955) Pieter Zeeman, nizozemský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku († 9. října 1943) 1868 Charles Hitchcock Adams, americký amatérský astronom († 8. srpna 1951) David Janowski, francouzský šachový mistr († 15. ledna 1927) 1881 – Louis Magnus, první prezident Mezinárodní federace ledního hokeje († 1. listopadu 1950) 1882 – Ernst von Weizsäcker, německý diplomat, státní tajemník Ministerstva zahraničí za 2. světové války († 4. srpna 1951) 1884 – Clark Leonard Hull, americký psycholog († 10. května 1952) 1887 Dragiša Brašovan, srbský architekt († 6. října 1965) Pio z Pietrelciny, italský katolický světec († 23. září 1968) 1888 – Jean Wahl, francouzský filosof († 19. června 1974) 1890 – Alexandr Jakovlevič Arosev, ruský spisovatel, politik a diplomat († 10. února 1938) 1895 Džiddú Krišnamúrti, indický filozof a básník († 17. února 1986) Nikifor Krynicki, rusínský naivní malíř († 10. října 1968) Nikolaj Alexandrovič Ščors, ruský vojenský velitel († 30. srpna 1919) 1897 – Heinrich Klüver, německo-americký experimentální psycholog a neurolog († 8. února 1979) 1898 – Gustav Regler, německý spisovatel a novinář († 14. ledna 1963) 1914 – Pavol Horov, slovenský básník a překladatel († 29. září 1975 ) 1915 – Dillwyn Miles, velšský spisovatel a historik († 1. srpna 2007) 1920 Arthur Wint, jamajský běžec, dvojnásobný olympijský vítěz († 19. října 1992) Urbano Navarrete Cortés, španělský kardinál, rektor Papežské univerzity Gregoriana († 22. listopadu 2010) Dorotea Bavorská, rakouská arcivévodkyně a bavorská princezna († 5. července 2015) 1921 – Jack Steinberger, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (†12. prosince 2020) 1924 – Marshall Allen, americký saxofonista 1925 – Rosario Castellanos, mexická spisovatelka († 7. srpna 1974) 1927 Norman Petty, americký hudebník, skladatel a producent († 15. srpna 1984) Robert Ludlum, americký spisovatel špionážních románů († 12. března 2001) 1931 – Georgij Grečko, sovětský kosmonaut († 8. dubna 2017) 1933 – Romuald Klim, sovětský olympijský vítěz a mistr Evropy v hodu kladivem († 28. května 2011) 1938 – Raymond Carver, americký spisovatel a básník († 2. srpna 1988) 1939 – Ian McKellen, britský divadelní a filmový herec 1940 – Nobujoši Araki, japonský fotograf 1941 – Vladimir Voronin, prezident Moldavska 1942 – Brian Davison, britský bubeník († 15. dubna 2008) 1944 – Tim Page, britský fotožurnalista 1947 – Flavio Bucci, italský herec († 18. února 2020) 1948 – Klaus Meine, německý hudebník (Scorpions) 1949 Jamaica Kincaid, antigujská spisovatelka a esejistka Klaus Naumann, německý generál, předsedou vojenské komise NATO 1950 – Jevgenij Kulikov, sovětský rychlobruslař, olympijský vítěz 1951 – François Bayrou, francouzský politik 1952 – Petar Stojanov, prezident Bulharska 1953 – Colin Falconer, britský spisovatel 1958 – Paul Weller, anglický hudebník, zpěvák a skladatel 1960 – Wallace Roney, americký jazzový trumpetista († 31. března 2020) 1963 Mike Myers, britský herec a komik George Hickenlooper, americký režisér († 29. října 2010) 1966 – Laurentien Nizozemská, manželka nizozemského prince Constantinja 1971 – Stefano Baldini, italský atlet 1975 – Lauryn Hill, americká zpěvačka R&B 1976 Cillian Murphy, irský herec Stefan Holm, švédský atlet 1977 – Alberto Del Rio, mexický profesionální wrestler 1979 – Carlos Bocanegra, americký fotbalista 1985 – Maria Korytcevová, ukrajinská tenistka 1991 – Joe Robinson, australský kytarista 1999 – Ibrahima Konaté, francouzský fotbalista Úmrtí Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Úmrtí 25. května Česko 1801 – Ferdinand Kindermann, pedagog a biskup (* 27. listopadu 1740) 1816 – Vincenc Josef ze Schrattenbachu, brněnský biskup (* 18. června 1744) 1889 – August Breiský, lékař a pedagog (* 25. března 1832) 1907 – Jan Gebauer, jazykovědec (* 8. října 1838) 1915 – Heinrich Reiniger, poslanec Českého zemského sněmu a starosta Mariánských Lázní (* 15. února 1860) 1919 – Antonín Škoda, pedagog, překladatel z řečtiny a latiny (* 7. ledna 1839) 1926 – Antonín Němec, novinář a politik (* 17. ledna 1858) 1943 – František Xaver Svoboda, spisovatel (* 25. října 1860) 1945 – Vilém Kurz mladší, klavírní virtuos a pedagog (* 23. prosince 1872) 1950 – Josef Pohl, voják, oběť komunismu (* 15. dubna 1911) 1976 – Karel Schubert, horolezec, první Čech na Osmitisícovce (* 29. ledna 1945) 1984 – Antonín Devátý, houslista, dirigent a hudební skladatel (* 12. června 1903) 1996 – Jaroslav Simonides, překladatel (* 17. května 1915) 2008 – Antonín Jelínek, spisovatel, literární historik, kritik, publicista (* 10. července 1930) 2013 – Bohuslav Sedláček, hudební skladatel (* 13. srpna 1928) Svět 641 – Konstantin III., byzantský císař (* 612) 986 – Abdurrahmán ibn Umar as-Súfí, perský astronom (* 903) 1085 – Řehoř VII., papež (* 1020) 1261 – Alexandr IV., papež (* 1199) 1310 – Ota III. Korutanský, korutanský vévoda a tyrolský hrabě (* 1265) 1555 – Jindřich II. Navarrský, král Navarry (* 18. dubna 1503) 1616 – Filippo Spinelli, papežský nuncius na dvoře císaře Rudolfa II. (* 1566) 1628 – Karel z Harrachu, říšský hrabě, poradce císaře Ferdinanda II. Štýrského (* 1570) 1681 – Pedro Calderón de la Barca, španělský barokní dramatik a básník (* 1600) 1693 – Marie-Madeleine de La Fayette, francouzská spisovatelka (* 18. března 1634) 1741 – Daniel Ernst Jablonský, německý teolog a reformátor, biskup Jednoty Bratrské (* 20. listopadu 1660) 1786 – Petr III. Portugalský, portugalský král (* 5. července 1717) 1787 – Carl Gustav Jablonsky, německý přírodovědec a ilustrátor (* 1756) 1798 – Asmus Jacob Carstens, německý malíř (* 10. května 1754) 1800 – Karel Godefried von Rosenthal, olomoucký kanovník a biskup (* 1. října 1738) 1805 – William Paley, anglický filozof (* 14. července 1743) 1808 – Karel Jan z Ditrichštejna, moravsko-rakouský šlechtic a kníže (* 27. června 1728) 1848 – Annette von Droste-Hülshoffová, německá spisovatelka (* 10. ledna 1797) 1862 – Johann Nepomuk Nestroy, rakouský dramatik a herec (* 1801) 1876 – Franz von John, ministr války Rakouska-Uherska (* 20. listopadu 1815) 1894 – Charles Fredricks, americký portrétní fotograf (* 11. prosince 1823) 1896 – Franz Kuhn von Kuhnenfeld, ministr války Rakouska-Uherska (* 25. června 1817) 1899 – Maria Rosalia Bonheur, francouzská malířka (* 22. března 1822) 1903 – Marcel Renault, francouzský automobilový konstruktér a závodník (* 1872) 1913 – Alfred Redl, rakousko-uherský důstojník a ruský špión, (* 14. března 1864) 1923 – Josef Neumayer, poslanec a starosta Vídně (* 17. března 1844) 1926 – Symon Petljura, prezident Ukrajiny (* 22. května 1879) 1932 – Franz von Hipper, německý admirál (* 13. září 1863) 1934 – Gustav Holst, anglický skladatel (* 21. září 1874) 1936 – Ján Levoslav Bella, slovenský duchovní, hudební skladatel, sbormistr, dirigent, pedagog, publicista a varhaník (* 4. září 1843) 1944 – Kosta Pećanac, srbský četnický vojvoda (* 1879) 1945 – Děmjan Bědnyj, sovětský spisovatel (* 13. dubna 1883) 1948 – Witold Pilecki, spoluzakladatel protinacistické odbojové organizace Tajná polská armáda (* 13. května 1901) 1951 – Paula von Preradović, rakouská spisovatelka (* 12. října 1887) 1954 – Robert Capa, maďarský válečný fotograf (* 22. října 1913) 1956 – Johann Radon, rakouský matematik (* 16. prosince 1887) 1967 – Samko Dudík, slovenský lidový umělec (* 28. října 1880) 1970 – Christopher Dawson, anglický historik (* 12. října 1889) 1975 – Ivan Bukovčan, slovenský dramatik (* 15. září 1921) 1977 – Jevgenija Ginzburgová, ruská spisovatelka židovského původu (* 20. prosince 1904) 1983 – Idris I., král Libye (* 12. března 1889) 1988 – Ernst Ruska, německý fyzik, Nobelova cena za fyziku 1986 (* 25. prosince 1906) 1992 Vilém Bernard, předseda exilové české sociální demokracie (* 5. května 1912) Philip Habib, americký diplomat (* 25. února 1920) 1993 – Buddhadása, thajský buddhistický filosof (* 27. května 1906) 1994 Sonny Sharrock, americký kytarista (* 27. srpna 1940) Eric Gale, americký kytarista (* 20. září 1938) 1995 – Franz Zwilgmeyer, německý právník a sociolog (* 8. července 1901) 1996 – Barney Wilen, francouzský saxofonista (* 4. března 1937) 2000 – Francis Lederer, americký herec (* 6. listopadu 1899) 2001 Malcom McLean, americký průkopník kontejnerizace (* 14. listopadu 1913) Alberto Korda, kubánský fotograf (* 14. září 1928) Delme Bryn-Jones, velšský operní pěvec – barytonista (* 29. března 1934) 2005 – Věra Komárková, průkopnice ženského horolezectví (* 25. prosinec 1942) 2007 – Bartholomew Ulufa'alu, premiér Šalomounových ostrovů (* 1950) 2013 – Marshall Lytle, americký kontrabasista (* 1. září 1933) 2014 – Wojciech Jaruzelski, polský komunistický generál, politik a prezident (* 6. července 1923) 2015 – Mary Ellen Mark, americká fotografka (* 20. března 1940) 2021 – John Warner, americký právník a republikánský politik (* 18. února 1927) Svátky Česko Viola, Violeta Saxona Sinkler Upton Urban Nicol Svět Mezinárodní den pohřešovaných dětí Anglie – Bank Holiday Skotsko – May Day Jordánsko – Den nezávislosti Argentina – Národní den USA – Národní den stepu Libye, Súdán – Den květnové revoluce Den Afriky (Den africké svobody) Ručníkový den na počest anglického spisovatele Douglase Adamse Den ankh-morporské revoluce (Šeříkový den) Slovensko – Urban Katolický kalendář Svatý Urban I., 17. papež katolické církve Pranostiky Česko Urban bývá studený pán. Po svatém Urbanu mráz neškodí džbánu. Pohoda na Urbana – pro sedláka vyhraná. Jak na Urbana bývá, takové pak setí rolník mívá. Urban krásný, vyjasněný – hojným vínem nás odmění. Na Urbana pěkný teplý den – bude suchý červenec i srpen.Vinná réva nedbá toho – bude míti vína mnoho. Svítí-li slunce na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně. Urban-li nám pěkně hřeje a Vít (15. 6.) deštěm vlaží,jak si člověk jenom přeje, tak jej pole blaží. Jasné slunce na den svatého Urbana hojnost dobrého vína znamená. Pankrác a Urban bez deště – hojnost vína. Prší-li na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně. Prší-li na svatého Urbana, znamená újmu vína;pak-li jest pěkný čas, dobré víno bude. Když na Urbana prší, bude mnoho myší. Jaký den 25. máje jakožto na den Urbana povětří jest, takový podzimek následovati má. Na Urbana den pospěš síti len. Urbanův oves, Havlovo (16. 10.) žito – nechystej, sedláče, stodolu na to! Havlovo žito, Urbanův oves, co z toho bude, potom mi pověz! Externí odkazy Květnové dny
2698	https://cs.wikipedia.org/wiki/30.%20kv%C4%9Bten	30. květen	30. květen je 150. den roku podle gregoriánského kalendáře (151. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 215 dní. Svátek má Ferdinand. Události Česko 1434 – Bitva u Lipan. 1635 – Pražský mír ukončil konflikt mezi stavy a císařem za třicetileté války. 1866 – V Prozatímním divadle byla poprvé uvedena opera Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany. 1917 – V Praze se konalo veřejné shromáždění, které požadovalo zřízení československého státu 1918 – Byla podepsána Pittsburská dohoda o pozdějším založení státu Čechů a Slováků. 1945 Začalo vysídlení Němců z Brna, někdy zvané Brněnský pochod smrti. Československá samostatná obrněná brigáda po návratu domů po sedmiměsíčním bojovém nasazení u severofrancouzského přístavu Dunkerque, vykonala slavnostní vojenskou přehlídku v Praze. 1948 – Proběhly volby do československého Národního shromáždění s jedinou kandidátkou Národní fronty, první po únorovém převratu 1948. 1953 – Byl přijat zákon o měnové reformě. (Viz 1. června 1953.) 1964 – V Praze byl zahájen provoz železničního Branického mostu. 1993 – U věznice na Borech byl zastřelen podnikatel Štefan Janda a vážně zraněni jeho bodyguardi Julián a Vojtěch Pokošové. Julián následující den zemřel, Vojtěch přežil. Za vraždu byl odsouzen Jiří Kajínek. 1996 – Byla založena Diecéze ostravsko-opavská. 2017 – Městský soud v Praze rozhodl, že vydání zadrženého Nikulina je přípustné jak do Spojených států, tak i do Ruska. Svět 70 – Titus se svými římskými legiemi při obléhání Jeruzaléma prolomili druhé hradby. Židovští obránci se stáhli za první hradby. Římané vybudovali obrannou palisádu ze stromů, které vykáceli v okruhu 15 kilometrů kolem města. 1087 – Římský král a císař Svaté říše římské Jindřich IV. korunoval svého syna Konráda. 1416 – V Kostnici byl upálen Husův přítel mistr Jeroným Pražský. 1498 – Kryštof Kolumbus vyplul na svou třetí výpravu do Nového světa. 1631 – Ve Francii začaly vycházet první francouzské noviny Gazette de France. 1814 – Pařížský mír ukončil první fázi napoleonských válek; Napoleon Bonaparte je nucen odejít do vyhnanství. 1911 – V Indianapolisu se jel první závod na 500 mil, vyhrál jej Ray Harroun. 1913 – První balkánská válka: Mírová smlouva podepsaná v Londýně ukončila válku. Albánie se stala nezávislým státem. 1917 – Z rozhodnutí císaře Karla I. bylo obnoveno zasedání rakouské říšské rady – konec válečné diktatury v Rakousku-Uhersku. 1935 – Legendární baseballista Babe Ruth odehrál svůj poslední zápas. 1941 – Kréta byla obsazena Německem. 1942 – Tisíc britských bombardérů provedlo zničující nálet na Kolín nad Rýnem. 1972 – V Izraeli došlo k teroristickému útoku na letiště Lod 1982 – Španělsko se stalo 16. členem NATO. 1991 – Chorvatský parlament schválil rozhodnutí o vystoupení z Jugoslávie. 1998 – Zemětřesení v severním Afghánistánu zabilo kolem 5 000 lidí. 2003 Poslední komerční let nadzvukového dopravního letadla Concorde ve službách Air France. Premiéra oscarového animovaného filmu Hledá se Nemo. 2008 – V Dublinu byla podepsána Úmluva o zákazu kazetové munice. 2013 – Nigérie prosadila zákon zakazující manželství stejného pohlaví. Narození Česko 1719 – Gelasius Dobner, historik († 24. května 1790) 1785 – Jan Hostivít Pospíšil, nakladatel († 8. října 1868) 1815 – August Jakub Rott, podnikatel, výrobce hudebních nástrojů († 30. června 1868) 1821 – Jan Larisch-Mönnich, šlechtic, podnikatel a politik († 3. června 1884) 1841 – Karel Klíč, malíř, fotograf a grafický technik († 16. listopadu 1926) 1842 – Johann Ledebur-Wicheln, politik a šlechtic († 14. května 1903) 1861 Antonín Bílý, prezident Nejvyššího soudu († 30. dubna 1940) Alois Škampa, básník († 14. května 1907) 1877 – Antonín Beňa, učitel, violista a zpěvák († 3. března 1948) 1878 – Josef Šejnost, sochař († 9. února 1941) 1880 – Vlastimil Kybal, historik († 2. ledna 1958) 1884 – Milada Špálová, malířka († 1. prosince 1963) 1889 – Edmond Konrád, dramatik († 9. května 1957) 1895 – František Čáda, právní historik († 10. října 1975) 1897 – Milada Skrbková, československá tenistka, bronz na LOH 1920 († 2. října 1935) 1898 – Čeněk Torn, československý politik († 15. února 1980) 1909 – Bobek Bryen, kapelník, houslista a bubeník († 14. února 1983) 1913 – Gustav Przeczek, polský menšinový spisovatel a politik († 21. února 1974 ) 1914 – Jiří Marek, spisovatel († 10. prosince 1994) 1915 – Stanislav Kyselák, varhaník a hudební skladatel († 25. února 1983) 1916 Jan Buchal, oběť komunismu († 27. června 1950) Jan Hanč, básník a prozaik († 19. července 1963) 1924 – Vilém Kraus, odborník v oblasti vinařství a vinohradnictví († 7. června 2013) 1925 – František Vlk, československý fotbalový reprezentant 1926 Jaromír Kincl, profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy († 15. dubna 1993) Zdeněk Dienstbier, lékař, onkolog († 22. května 2012) 1927 – Anděla Dvořáková, předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu († 5. září 2011) 1928 – Radomír Čihák, anatom († 9. června 2016) 1932 – Jiří Veselý, germanista, literární historik, překladatel († 27. února 2009) 1937 – Jaroslav Vízner, herec 1942 Zdeněk Neubauer, biolog a filozof († 5. července 2016) Antonín Bajaja, spisovatel († 16. prosince 2022) 1946 – Miroslava Besserová, scenáristka, publicistka a spisovatelka († 3. srpna 2017) 1954 – Pavel Šrom, herec 1956 – Jiří Macoun, spisovatel 1957 Irena Veverková , archivářka, historička a publicistka Tomáš Víšek, klavírista 1958 – Jan Balej, režisér loutkových filmů 1962 – Martin Mejstřík, politik 1968 – Martin C. Putna, literární historik a kritik 1971 – Jiří Šlégr, hokejista, olympijský vítěz z Nagana 1975 – Lukáš Hronek, hokejista 1977 – Petr Tenkrát, hokejista 1981 – Tomáš Pešír, fotbalista 1987 – Libor Hroza, sportovní lezec 1990 – Daniela Kotrbová, sportovní lezkyně Svět 1010 – Žen-cung, čínský císař († 30. dubna 1063) 1201 – Theobald I. Navarrský, král navarrský († 8. července 1253) 1220 – Alexandr Něvský, ruský státník († 14. listopadu 1263) 1423 – Georg von Peuerbach, rakouský matematik a astronom († 8. dubna 1461) 1464 – Barbora Braniborská, manželka českého krále Vladislava Jagellonského († 4. září 1515) 1524 – Selim II., osmanský sultán († 13. prosinec 1574) 1653 – Klaudie Felicitas Tyrolská, manželka Leopolda I., královna česká, uherská, chorvatská a slavonská († 8. dubna 1676) 1757 – Henry Addington, britský státník († 15. února 1844) 1785 – Jan Hostivít Pospíšil, nakladatel a knihkupec († 8. října 1868) 1814 Michail Alexandrovič Bakunin, ruský revolucionář († 1. července 1876) Eugène Charles Catalan, belgicko-francouzský matematik († 1894) 1836 – Jean-Baptiste Clément, francouzský šansoniér († 23. února 1903) 1845 – Amadeus I. Španělský, španělský král z dynastie Savojských († 18. leden 1890) 1846 – Carl Peter Fabergé, ruský zlatník († 24. září 1920) 1852 – Manfred Clary-Aldringen, předlitavský politik a šlechtic († 12. února 1928) 1859 – Pierre Janet, francouzský psycholog († 24. února 1947) 1869 – Giulio Douhet, italský generál, teoretik vedení vzdušného boje († 15. února 1930) 1871 – Leopold IV. z Lippe, poslední vládnoucí kníže z Lippe († 30. prosince 1949) 1874 – Ernest Duchesne, francouzský lékař, průkopník výzkumu antibiotik († 12. dubna 1912) 1875 – Giovanni Gentile, italský filozof († 15. dubna 1944) 1876 – Vladimir Nazor, chorvatský spisovatel († 1949) 1879 – Vanessa Bell, britská malířka († 7. dubna 1961) 1881 – Georg von Küchler, německý vojevůdce († 25. května 1968) 1882 – Wyndham Halswelle, britský olympijský vítěz v běhu na 400 metrů († 31. března 1915) 1886 – Fernand Charron, francouzský automobilový závodník († 13. srpna 1928) 1887 – Alexander Archipenko, ukrajinsko americký sochař a grafik († 25. února 1964) 1890 – Róbert Pobožný, biskup neilenský, apoštolský administrátor rožňavský († 9. června 1972) 1901 – Mieczysław Fogg, polský zpěvák († 3. září 1990) 1908 Mel Blanc, americký herec, komik, zpěvák a rozhlasový hlasatel († 10. července 1989) Hannes Alfvén, švédský fyzik, nositel Nobelovy ceny za rok 1970 († 2. dubna 1995) 1909 – Benny Goodman, americký jazzový hudebník († 13. května 1986) 1910 – Ferdinand Daučík, československý fotbalista a trenér († 14. listopadu 1986) 1911 – Boris Pantělejmonovič Mirošničenko, sovětský diplomat a ekonom († 25. září 1987) 1912 – Julius Axelrod, americký biochemik, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 1970 († 29. prosince 2004) 1913 Géza Kalocsay, maďarský fotbalista, československý a maďarský reprezentant († 2008) Eduard Goldstücker, česko-slovenský literární historik, publicista, kritik a germanista († 23. října 2000) 1914 – Sergej Kraigher, jugoslávský politik slovinského původu († 17. ledna 2001) 1920 – Godfrey Binaisa, prezident Ugandy († 5. srpna 2010) 1921 – Jamie Uys, jihoafrický filmový režisér a scenárista († 29. ledna 1996) 1922 – Hal Clement, americký spisovatel science fiction († 29. října 2003) 1924 – Armando Peraza, kubánský perkusionista († 14. dubna 2014) 1925 – John Cocke, americký informatik († 16. července 2002) 1926 – Tony Terran, americký trumpetista 1928 Agnès Varda, francouzská fotografka, filmová režisérka a scenáristka († 29. března 2019) Gustav Leonhardt, nizozemský varhaník, cembalista a dirigent († 16. ledna 2012) 1932 – Pauline Oliveros, americká hudební skladatelka a akordeonistka 1934 – Alexej Leonov, ruský sovětský kosmonaut, první člověk, který vystoupil do volného kosmického prostoru († 11. října 2019) 1935 – James Janíček, český malíř 1937 – George Zweig, americký fyzik a neurobiolog 1939 – Dieter Quester, rakouský automobilový závodník, pilot Formule 1 1942 – Jim Murray, americký kytarista a hráč na foukací harmoniku († 1. března 2013) 1943 – Peter Lipa, slovenský zpěvák, skladatel, hudební organizátor 1946 – Dragan Džajić, jugoslávský fotbalista srbské národnosti 1948 Hiro Jamagata, japonský malíř a umělec Michael Piller, americký televizní scenárista († 1. listopadu 2005) 1950 – Bertrand Delanoë, francouzský politik 1951 Joachim Rücker, vedoucí mise OSN v Kosovu Stephen Tobolowsky, americký herec, scenárista a režisér Roland Bautista, kytarista skupiny Earth, Wind & Fire († 29. února 2012) Zdravko Čolić, srbský zpěvák 1952 – Zoltán Kocsis, maďarský klavírista, skladatel a dirigent 1953 Colm Meaney, irský herec John Oswald, kanadský hudební skladatel a saxofonista 1955 Sven Dahlkvist, švédský fotbalista a trenér Topper Headon, britský bubeník Colm Tóibín, irský spisovatel, esejista Brian Kobilka, americký fyziolog, Nobelova cena za chemii 2013 1956 – Georg Bydlinski, rakouský spisovatel 1957 – Carrie Dobro, americká herečka 1958 Marie Fredrikssonová, švédská zpěvačka skupiny Roxette († 9. prosince 2019) Michael López-Alegría, americký letec a astronaut Ted McGinley, americký herec 1959 – Frank Vanhecke, vlámský politik 1963 – Helen Sharmanová, první britská astronautka 1964 Tom Morello, americký hudebník Thomas Häßler, německý fotbalista 1967 – Tim Burgess, anglický zpěvák 1971 Duncan Jones, britský filmový režisér Roman Gavalier, slovenský hokejista Idina Menzel, americká herečka, zpěvačka a textařka. 1976 – Magnus Norman, švédský tenista 1977 Peter Babnič, slovenský fotbalista Randy Napoleon, americký kytarista 1980 – Steven Gerrard, anglický fotbalista 1981 Gianmaria Bruni, italský automobilový závodník Devendra Banhart, americký písničkář 1989 – Alexandra Dulgheruová, rumunská tenistka 1990 – Chan Sin-jun, čínská tenistka 1991 – Klaudia Buczek, polská sportovní lezkyně Úmrtí Česko 1434 – Prokop Holý, husitský kněz, politik a vojevůdce (* asi 1380) 1802 – Johann Josef Leitenberger, podnikatel německého původu působící především v textilním oboru (* 27. března 1730) 1888 – Karl Wolfrum, rakouský a český průmyslník a politik (* 17. listopadu 1813) 1899 – Johann Eichler, opavský kněz (* 23. listopadu 1818) 1917 – František Jaroslav Rypáček, literární historik, básník a spisovatel (* 7. října 1853) 1926 – Edward Babák, fyziolog, rektor Masarykovy univerzity v Brně (* 8. června 1873) 1930 – Gustav Heidler, československý politik a poslanec (* 7. září 1883) 1934 – Vojtěch Birnbaum, historik umění (* 7. ledna 1877) 1941 – Jindřich Hořejší, básník a překladatel (* 25. dubna 1886) 1943 – Ferdinand Sládek, sběratel lidových písní a hudební skladatel (* 19. května 1872) 1952 – Ferdinand Nesrovnal, kněz, oběť komunistického režimu (* 16. srpna 1896) 1955 Emanuel Lešehrad, spisovatel, básník a dramatik (* 15. listopadu 1877) Josef Bertl, architekt (* 6. ledna 1866) 1968 – Josef Kranz, architekt a malíř (* 28. února 1901) 1976 – František Široký, voják a příslušník výsadku Calcium (* 23. února 1912) 1991 – Josef Stehlík, stíhací pilot (* 26. března 1915) 2000 – František Trpík, voják, příslušník výsadku Glucinium (* 11. října 1914) 2001 – Jan Šulc, reprezentant ve vodním slalomu (* ? 1916) 2003 – Ignác Rendek, ministr vlád Československa (* 11. ledna 1920) 2009 – Václav Mareš, herec (* 1. září 1940) 2014 – Bořek Zeman, malíř, sochař, medailér a pedagog (* 12. února 1950) Svět 339 – Eusebios z Kaisareie, první církevní historik (* asi 275) 1035 – Balduin IV. Flanderský, flanderský hrabě (* 980) 1252 – Ferdinand III. Kastilský, král Leónu a Kastílie (* 5. srpna 1199) 1268 – Tomáš I. Kozlowaroga, vratislavský biskup (* ?) 1416 – Jeroným Pražský, náboženský myslitel (* mezi 1378 a 1380) 1431 – Jana z Arku, francouzská válečnice a světice (* 6. ledna 1412) 1574 – Karel IX. Francouzský, francouzský král (* 27. června 1550) 1582 – Lukáš Kirby, anglický katolický duchovní, světec (* ? 1549) 1593 – Christopher Marlowe, anglický básník a dramatik (* 6. února 1564) 1594 – Valentín Balaša, uherský renesanční básník (* 20. září 1554) 1640 – Peter Paul Rubens, vlámský malíř (* 28. června 1577) 1695 – Pierre Mignard, francouzský portrétista (* 7. listopadu 1612) 1730 – Arabella Churchillová, milenka Jakuba, vévody z Yorku (* 23. března 1648) 1744 – Alexander Pope, anglický básník (* 21. května 1688) 1749 – Žofie Šarlota Hesensko-Kasselská, meklenbursko-schwerinská vévodkyně (* 16. července 1678) 1756 – Kristián Ludvík II. Meklenbursko-Zvěřínský, meklenbursko-zvěřínský vévoda (* 15. května 1683) 1760 – Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská, německá regentka za syna Fridricha Augusta (* 24. října 1712) 1770 – François Boucher, francouzský malíř (* 29. září 1703) 1778 – Voltaire, francouzský spisovatel (* 21. listopadu 1694) 1833 – Josef Slavík, houslista a hudební skladatel (* 26. března 1806) 1847 – Makarij Glucharev, ruský pravoslavný teolog (* 10. listopadu 1792) 1876 – Josef Kriehuber, rakouský malíř a litograf (* 15. prosince 1800) 1882 – Carlo Naya, italský fotograf (* 2. srpna 1816) 1891 – Vilemína Dánská, dánská korunní princezna (* 18. ledna 1808) 1892 – Lewis Morris Rutherfurd, americký advokát a astronom (* 25. listopadu 1816) 1901 Victor D'Hondt, belgický právník, obchodník a matematik (* 20. listopadu 1841) Wilhelm von Bismarck, německý politik (* 1. srpna 1852) 1904 – Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický, meklenbursko-střelický velkovévoda (* 17. října 1819) 1907 – Ottomar Anschütz, německý fotograf a vynálezce (* 16. května 1846) 1912 – Wilbur Wright, s bratrem Orvillem spolutvůrce prvního letadla těžšího než vzduch (* 16. dubna 1867) 1916 – Adolph Frank, německý chemik, inženýr a podnikatel (* 29. ledna 1834) 1918 – Georgij Plechanov, ruský politik a filozof (* 11. prosince 1857) 1934 – Heihačiró Tógó, japonský admirál (* 27. ledna 1848) 1942 – Anton Karl Gebauer, rakouský cestovatel, národopisec a přírodovědec (* 1872) 1944 – Bruno Granichstaedten, rakouský hudební skladatel (* 1. září 1879) 1951 Reginald Tyrwhitt, britský admirál (* 10. května 1870) Hermann Broch, rakouský spisovatel a bojovník proti fašismu (* 1. listopadu 1886) 1952 – Andrej Kavuljak, slovenský historik a lesní inženýr (* 5. prosince 1885) 1953 – Dooley Wilson, americký herec a zpěvák (* 3. dubna 1886) 1960 – Boris Leonidovič Pasternak, ruský básník a spisovatel (* 10. února 1890) 1961 – Rafael Trujillo, diktátor vládnoucí v Dominikánské republice (* 24. října 1891) 1964 – Leó Szilárd, americký fyzik maďarského původu (* 11. února 1898) 1965 – Louis Hjelmslev, dánský lingvista (* 3. října 1899) 1966 – Wäinö Aaltonen, finský sochař (* 8. března 1894) 1971 – Marcel Dupré, francouzský varhaník, klavírista a skladatel (* 3. května 1886) 1972 Watchman Nee, čínský křesťanský kazatel a spisovatel (* 4. listopadu 1903) Aharon Kacir, izraelský chemik (* 14. září 1914) 1975 – Steve Prefontaine, americký vytrvalec (* 25. ledna 1951) 1977 – Paul Desmond, americký jazzový altsaxofonista a skladatel (* 25. listopadu 1924) 1978 – Tecu Katajama, 3. premiér Japonska (* 28. července 1887) 1986 – Hank Mobley, americký jazzový saxofonista (* 7. července 1930) 1989 – Zinka Milanov, operní sopranistka původem z Chorvatska (* 17. května 1906) 1992 Karl Carstens, prezident Spolkové republiky Německo (* 14. prosince 1914) Antoni Zygmund, polský matematik (* 25. prosince 1900) 1993 – Sun Ra, americký jazzový hudebník a hudební skladatel (* 22. května 1914) 1994 – Juan Carlos Onetti, uruguayský spisovatel (* 1. července 1909) 1996 – Léon-Étienne Duval, francouzsko-alžírský kardinál (* 9. listopadu 1903) 2002 – John B. Keane, irský spisovatel (* 21. července 1928) 2003 – Günter Pfitzmann, německý filmový herec (* 8. dubna 1924) 2004 – Ole Wivel, dánský básník (* 29. září 1921) 2007 – Jean-Claude Brialy, francouzský herec, režisér, scenárista a spisovatel (* 30. března 1933) 2008 – Boris Šachlin, sovětský sportovní gymnasta, sedminásobný olympijský vítěz (* 27. ledna 1932) 2009 Waldemar Matuška, český zpěvák, kytarista, bendžista a herec (* 2. července 1932) Efrajim Kacir, izraelský biofyzik a politik, bývalý prezident Izraele (* 16. května 1916) Džafar Nimeiry, prezident Súdánu (* 1. ledna 1930) 2010 – Peter Orlovsky, americký básník (* 8. července 1933) 2011 – Rosalyn Yalowová, americká lékařská fyzička, Nobelova cena 1977 (* 19. července 1921) 2012 Pete Cosey, americký jazzový kytarista (* 9. října 1943) Andrew Fielding Huxley, anglický fyziolog a biofyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1963 (* 22. listopadu 1917) 2014 – Michael Szameit, německý (NDR) spisovatel (* 29. července 1950) 2020 – Bobby Morrow, americký sprinter, olympijský vítěz (* 15. října 1935) Svátky Česko Ferdinand, Ferdinanda Zdislav, Zdislava, Zdeslava Svět Světový den roztroušené sklerózy Svátek sousedů (je-li neděle) Slovensko: Ferdinand Německo: Fronleichnam USA: Memorial Day (je-li pondělí) Evropský den melanomu Irsko, Anglie: Jarní prázdniny Liturgický kalendář Sv. Zdislava z Lemberka Sv. Jana z Arku Sv. Ferdinand III. Kastilský Sv. Emília Externí odkazy Květnové dny
2703	https://cs.wikipedia.org/wiki/5.%20%C4%8Derven	5. červen	5. červen je 156. den roku podle gregoriánského kalendáře (157. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 209 dní. Svátek slaví Dobroslav a Dobroslava. Události Česko 1438 – Albrecht II. Habsburský se snaží v Jihlavě získat český trůn. 1617 – Český zemský sněm uznal Ferdinanda Štýrského (budoucího Ferdinanda II.) jako jediného uchazeče o český trůn. 1996 – Byla objevena planetka Inastronoviny. Svět 70 – Titus se svými římskými legiemi překonal i střední obranný val Jeruzaléma 754 – Při své poslední misijní cestě do Fríska byl zavražděn biskup Bonifác a 52 lidí jeho doprovodu 1249 – Sedmá křížová výprava: Vojsko vedené francouzským králem Ludvíkem IX. dobývá egyptský přístav Damiettu. 1257 – Krakov v Polsku obdržel městská práva. 1288 – Proběhla bitva u Woringenu, která rozhodla válku o limburské dědictví ve prospěch brabantského vévody Jana. V bitvě zahynul Jindřich VI. Lucemburský a další přední mužové lucemburského rodu. 1415 – Jan Hus vypovídal před církevním koncilem v Kostnici 1661 – Isaac Newton byl přijat ke studiu na Trinity College v Cambridgi 1817 – Na Velká jezera byl spuštěn první parník, Frontenac. 1849 – První dánský Národní den oslavuje den, kdy se stalo Dánsko konstituční monarchií 1883 – První pravidelně naplánovaný Orient Express odjel z Paříže. 1947 – Byla poprvé formulována teze Marshallova plánu. 1956 – Elvis Presley představil svůj nový singl "Hound Dog" na The Milton Berle Show a skandalizoval diváky se sugestivními pohyby boky. 1963 – V důsledku skandálu se striptérkou Christine Keelerovou, která se rovněž stýkala se sovětským atašé, rezignoval ministr John Profumo na svůj úřad 1967 – Leteckým úderem proti cílům v Egyptě se začala Šestidenní válka. 1975 – Egyptský prezident Anwar Sadat znovu otevřel Suezský průplav, který byl zavřený 8 let po Šestidenní válce na Blízkém východě 1982 – Italská filmová herečka Sophia Lorenová odsouzená do vězení na 17 dnů za daňové podvody. 1991 – Michail Sergejevič Gorbačov obdržel Nobelovu cenu míru 1990 2006 – Srbsko vyhlásilo nezávislost. 2013 – The Guardian vydal první ze série článků informujících o masovém sledování telefonní a elektronické komunikace vládou USA, založených na informacích od Edwarda Snowdena. Narození Česko 1787 – Filip Maxmilián Opiz, česko-německý lesník a botanik († 20. května 1858) 1801 – Karl Egon Ebert, pražský německý básník, spisovatel a novinář († 24. října 1882) 1802 – Tomáš Burian, učitel češtiny na vojenské škole, tvůrce českého vojenského názvosloví († 22. ledna 1874) 1805 – Jan Pravoslav Koubek, pedagog, básník a politik († 28. prosince 1854) 1855 – Hanuš Wihan, violoncellista a hudební pedagog († 1. května 1920) 1851 – Ladislav Rott, podnikatel († 27. června 1906) 1865 – Antonín Balšánek, architekt († 22. února 1921) 1873 – Josef Hůla, čs. ministr železnic († 3. dubna 1943) 1875 – Stanislav Kostka Neumann, spisovatel († 28. června 1947) 1876 – Anton Günther, lidový básník a písničkář krušnohoří († 29. dubna 1937) 1882 – Antonín Procházka, český malíř († 9. června 1945) 1884 – Ralph Benatzky, česko-rakouský operetní skladatel († 17. října 1957) 1885 – František Pospíšil, etnograf a muzejník († 24. dubna 1958) 1893 – Jiří Kroha, architekt, malíř a sochař († 7. června 1974) 1894 – Josef Balabán, legionář, odbojář, čs. generál († 3. října 1941) 1898 – Ladislav Hosák, historik († 3. listopadu 1972) 1905 – František Klátil, československý politik († 19. března 1972) 1908 – Zdeněk Šmíd, překladatel ze španělštiny († 8. dubna 1989) 1931 – Ladislav Dvorský, spisovatel († 25. července 1995) 1938 – Jan Steklík, výtvarník 1939 – Jaroslav Kříž, chemik, spisovatel a filosof 1945 – Evelyna Steimarová, herečka 1948 – Ivan Hubený, astronom 1950 – Jitka Zelenková, zpěvačka 1951 Antonín Macháček, poslanec a člen kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Blahynka, muzikolog, teatrolog a vysokoškolský pedagog († 27. září 2011) Alois Bradáč, pedagog, cestovatel, fotograf, spisovatel a pacifista 1953 – Zdenek Janda, malíř a grafik 1955 – Jana Janěková, herečka, režisérka, fotografka 1959 – Gustav Slamečka, ministr dopravy ČR 1974 – Michal Mareda, zpěvák a kytarista skupiny Vypsaná fiXa 1984 – Jakub Klepiš, hokejista 1990 – Radko Gudas, hokejista 1991 – Petr Lexa, zpěvák a hudebník Svět 1633 – Gian Domenico Partenio, italský zpěvák, kněz a hudební skladatel († 18. února 1701) 1640 – Pchu Sung-ling, čínský spisovatel († 25. února 1715) 1646 – Elena Lucrezia Cornaro Piscopia, první žena v historii, která získala univerzitní titul († 26. července 1684) 1718 – Thomas Chippendale, britský výrobce nábytku († 13. listopadu 1779) 1723 – Adam Smith, skotský ekonom, zakladatel moderní ekonomie († 17. července 1790) 1760 – Johan Gadolin, finský chemik († 15. srpna 1852) 1771 – Arnošt August I. Hannoverský, hannoverský král († 18. listopadu 1851) 1744 – Anežka Anhaltsko-Desavská, princezna Anhaltsko-desavská, baronka z Loën († 15. prosince 1799) 1777 – Cathérine Josephine Duchesnois, francouzská herečka († 8. února 1835) 1785 – Miguel Gómez Damas, španělský generál († 11. června 1864) 1797 – Saíd bin Sultán, ománský vládce († 19. října 1856) 1798 – Alexej Fjodorovič Lvov, ruský houslový virtuóz, skladatel, dirigent († 28. prosince 1870) 1801 – Armand Marrast, francouzský novinář († 10. března 1852) 1811 – Luisa Amélie Bádenská, bádensko-švédská princezna († 19. července 1854) 1813 – Édouard Baldus, francouzský fotograf († 22. prosince 1889) 1819 – John Couch Adams, britský matematik a astronom († 21. ledna 1892) 1838 – Reftarıdil Kadınefendi, druhá manželka osmanského sultána Murada V. († 3. března 1936) 1850 – Pat Garrett, americký šerif († 28. února 1908) 1851 – Karol Henrich Fuchs, slovenský matematik, fyzik a geodet († 10. ledna 1916) 1853 Heinrich Prade, rakousko-uherský politik († 22. dubna 1927) Arnošt Filip Hohenlohe, německý šlechtic a dědičný bavorský princ († 26. prosince 1915) 1855 – Josef Neuwirth, německy píšící historik českého středověkého umění († 25. dubna 1934) 1862 Allvar Gullstrand, švédský oftalmolog, nositel Nobelovy ceny († 28. července 1930) Ernst Seidler von Feuchtenegg, předseda vlád Předlitavska († 23. ledna 1931) 1865 – Heinrich Kadich vom Pferd, genealog a heraldik († 25. února 1918) 1868 – James Connolly, irský socialistický politik († 12. května 1916) 1869 – Johann Rihosek, rakouský konstruktér lokomotiv († 21. listopadu 1956) 1877 – John Broderick, kanadský hráč lakrosu († ?) 1878 – Pancho Villa, generál mexické revoluce († 20. července 1923) 1879 – René Pottier, francouzský cyklista († 25. ledna 1907) 1883 – John Maynard Keynes, anglický ekonom († 21. dubna 1946) 1887 – Ruth Benedictová, americká kulturní antropoložka († 17. září 1948) 1894 – Giuseppe Tucci, italský orientalista († 5. dubna 1984) 1898 – Federico García Lorca, španělský básník a dramatik († 19. srpna 1936) 1900 – Dennis Gabor, maďarský a britský fyzik († 8. února 1979) 1906 – Eraldo Monzeglio, italský fotbalový obránce († 3. listopadu 1981) 1908 – Franco Rol, italský automobilový závodník († 18. června 1977) 1909 – Helen Loraine Allison, dcera Hudson Allison zemřela na Titaniku ve 2 letech. 1912 Ruth Hausmeister, německá herečka († 1. února 2012) Alexandru Todea, rumunský kardinál († 22. května 2002) 1913 – Conrad Marca-Relli, americký malíř († 29. srpna 2000) 1915 – Miroslav Filipović, ustašovský vojenský kaplan, válečný zločinec († 1946) 1917 – Maurice Duverger, francouzský právník, sociolog a politolog († 16. prosince 2014) 1919 – Max Huber, švýcarský a italský grafik († 16. listopadu 1992) 1920 Marian Bielicki, polský spisovatel († 8. dubna 1972) Božena Slabejová, slovenská herečka († 13. prosince 2004) 1923 – Vladimír Petruška, slovenský herec a divadelní režisér († 4. května 1986) 1927 – Alexandru Mirodan, rumunský a izraelský dramatik, novinář a literární historik († 10. března 2010) 1928 – Tony Richardson, anglický filmový a divadelní režisér († 14. listopadu 1991) 1930 – Miklós Rónaszegi, maďarský spisovatel († 27. ledna 2022) 1932 – Pete Jolly, americký klavírista a akordeonista († 6. listopadu 2004) 1933 – William Kahan, kanadský matematik a informatik 1937 – Hélène Cixous, francouzská feministka, filozofka, literární kritička, spisovatelka, 1938 – Karin Balzerová, německá sprinterka, olympijská vítězka († 17. prosince 2019) 1939 – Joe Clark, kanadský politik 1941 Barbara Brylská, polská herečka Martha Argerichová, argentinská klavíristka 1943 – Michael Davis, americký rockový baskytarista († 17. února 2012) 1944 Jon Kabat-Zinn, profesor medicíny a zakladatel Kliniky pro snižování stresu Tommie Smith, americký sprinter, olympijský vítěz Whitfield Diffie, americký informatik 1946 Stefania Sandrelliová, italská filmová a televizní herečka John Du Cann, britský kytarista a zpěvák († 21. září 2011) 1947 – Laurie Anderson, americká zpěvačka, houslistka a skladatelka 1949 – Ken Follett, britský spisovatel 1950 Barbara Gaskin, britská zpěvačka Peter Stašák, slovenský zpěvák, textař a moderátor 1951 Ellen Foley, americká zpěvačka a herečka Mark Harelik, americký herec 1952 – Nicko McBrain, bubeník skupiny Iron Maiden 1953 – Penny Wolinová, americká portrétní fotografka 1954 Peter Božík, (česko)slovenský horolezec († 17. října 1988) Ludwik Dorn, místopředseda polské vlády a ministr vnitra († 7. dubna 2022) Peter Erskine, americký jazzový bubeník Vytautas Miškinis, litevský hudební skladatel 1956 Richard Alan Searfoss, americký astronaut Roger Michell, anglický režisér narozený v Jihoafrické republice († 22. září 2021) 1964 – Karl Sanders, americký zpěvák a kytarista 1965 Michael E. Brown, americký astronom Eduard Hartmann, slovenský lední hokejista 1968 – Marietta Uhden, německá sportovní lezkyně a trenérka († 24. listopadu 2014) 1970 – Kódži Noguči, japonský fotbalový útočník 1971 – Mark Wahlberg, americký herec 1979 – Peter Wentz, americký baskytarista skupiny Fall Out Boy 1985 – Jorg Verhoeven, nizozemský sportovní lezec 1986 – Brandon Richard Flowers, americký frontman kapely The Killers 1989 – Charlie Austin, anglický fotbalový útočník 1990 – Matthias Ostrzolek, polsko-německý fotbalový obránce Úmrtí Česko 1461 – Štěpán z Krumlova, architekt a stavitel 15. století (* 1400) 1566 – Václav Solín, kněz Jednoty bratrské a hudebník (* 24. srpna 1527) 1825 – Ferdinand z Bubna a Litic, rakouský polní maršál českého původu (* 26. listopadu 1768) 1850 – Josef Ondřej Lindauer, třetí biskup českobudějovický (* 29. listopadu 1784) 1887 – Jindřich Jaroslav Clam-Martinic, politik (* 15. června 1826) 1890 – Jan Zdeněk Veselý, pražský sládek, sokolský funkcionář, dramatik (* 14. ledna 1850) 1891 – Leopold Hasner von Artha, rakouský politik (* 15. března 1818) 1930 – Irma Reichová, operní pěvkyně (* 14. března 1859) 1937 – Jaroslav Charfreitág, obchodník, fotograf a cestovatel (* 28. října 1877) 1942 Felix Neumann, ostravský architekt (* 10. září 1860) Bohumil Baxa, československý ústavní právník a politik (* 27. července 1874) 1950 – Stanislav Nikolau, geograf a novinář (* 4. června 1878) 1964 – Jiří Havelka, československý právník a politik, protektorátní ministr dopravy (* 25. července 1892) 1974 – Ladislav Kuncíř, nakladatel (* 14. září 1890) 1975 – Ján (Kuchtin), metropolita pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku (* 20. září 1901) 1992 – Josef Václav Bečka, jazykovědec (* 10. července 1903) 2003 – Lubomír Voleník, první prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (* 1. března 1950) 2008 – Jaroslav Studený, kněz, teolog, profesor křesťanského umění a archeologie (* 6. května 1923) 2013 – Eva Gerová, herečka a zpěvačka (* 4. března 1920) 2014 – Hana Orgoníková, politička (* 8. prosince 1946) 2015 – Ivana Houserová, sklářská výtvarnice (* 25. června 1957) 2020 – Jiří Hanák, novinář, nositel Ceny Ferdinanda Peroutky (* 27. února 1938) Svět 1243 – Konstancie Babenberská, míšeňská markraběnka (* 6. května 1212) 1288 – Jindřich VI. Lucemburský, otec Jindřicha VII. Lucemburského (* 1252) 1316 – Ludvík X. Francouzský, francouzský král (* 4. října 1289) 1325 – Eberhard I. Württemberský, hrabě württemberský (* 13. března 1265) 1383 – Dmitrij Konstantinovič Suzdalský, kníže suzdalský, vladimirský a nižněnovgorodský (* 1322) 1568 – Lamoraal Egmont, generál a flanderský státník (* 18. listopadu 1522) 1599 – Josua Maaler, švýcarský farář a lexikograf (* 15. června 1529) 1612 – Harunobu Arima, japonský daimjó klanu Arima (* 1567) 1615 – Hidejori Tojotomi, syn generála, který poprvé sjednotil celé Japonsko (* 1593) 1625 – Orlando Gibbons, anglický renesanční skladatel a varhaník (* 25. prosince 1583) 1676 – Carl Gustav Wrangel, švédský polní maršál (* 13. prosince 1613) 1722 – Johann Kuhnau, německý právník, hudební skladatel, varhaník a cembalista (* 6. dubna 1660) 1740 – Henry Grey, 1. vévoda z Kentu, anglický politik a šlechtic (* 1664/71) 1752 – Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický, otec Šarloty, královny Británie a Hannoverska (* 23. února 1708) 1764 – Michail Michajlovič Golicyn, ruský admirál (* 11. listopadu 1684) 1816 Jan Karel Kolowrat-krakowský, rakouský polní maršál (* 21. prosince 1748) Giovanni Paisiello, italský hudební skladatel (* 9. května 1740) 1826 – Carl Maria von Weber, německý skladatel (* 1786) 1832 – Kaahumanu, havajská královna (* 17. března 1768) 1935 – James E. Quibell, britský egyptolog (* 11. listopadu 1867) 1841 – Nicolas Appert, pařížský cukrář, který vynalezl konzervu a bujónovou kostku (* 17. listopadu 1749) 1866 – John McDouall Stuart, skotský cestovatel (* 7. září 1815) 1871 – Viktor Ivanovič Močulskij, ruský entomolog (* 11. dubna 1810) 1885 – Vinnetou, náčelník Apačů (literární postava z románů od Karla Maye) 1887 – Hans von Marées, německý malíř (* 24. prosince 1837) 1892 – Robert Rees, velšský operní pěvec – tenorista (* 5. dubna 1841) 1900 – Stephen Crane, americký spisovatel (* 1. listopadu 1871) 1906 – Eduard von Hartmann, německý filozof (* 23. února 1842) 1910 – O. Henry, americký spisovatel (* 1862) 1916 – Horatio Kitchener, britský maršál a politik (* 24. června 1850) 1919 – Joseph Altsheler, americký spisovatel (* 29. dubna 1862) 1920 – Rhoda Broughton, velšská spisovatelka (* 29. listopadu 1840) 1921 – Georges Feydeau, francouzský dramatik (* 8. prosince 1862) 1930 – Eric Lemming, švédský olympijský vítěz v hodu oštěpem (* 22. ledna 1880) 1938 – Mikuláš Galanda, slovenský malíř (* 4. května 1895) 1942 Tamon Jamaguči, admirál japonského císařského námořnictva (* 17. srpna 1892) István Abonyi, maďarský šachový mistr (* 20. srpna 1886) 1943 – Josif Rodionovič Apanasenko, sovětský vojevůdce (* 15. dubna 1890) 1944 – Józef Beck, polský ministr zahraničí (* 4. října 1894) 1946 Maud Watsonová, anglická tenistka (* 9. října 1865) James Craig Annan, skotský fotograf (* 8. března 1864) 1953 – Bill Tilden, americký tenista (* 10. února 1893) 1965 – Eleanor Farjeonová, anglická spisovatelka (* 13. února 1881) 1975 – Paul Keres, estonský šachový velmistr (* 7. ledna 1916) 1977 – Luis César Amadori, argentinský filmový režisér (* 28. května 1902) 1979 – Karina Bell, dánská herečka. (* 26. září 1898) 1980 – Karl Waldbrunner, rakouský politik (* 25. listopadu 1906) 1987 – Natan Rapaport, americký sochař původem z Polska (* 7. listopadu 1911) 1993 Valentina Petrinská-Muchinová, ruská spisovatelka (* 7. února 1909) Conway Twitty, americký zpěvák a kytarista (* 1. září 1933) 1997 – Ivan Krajíček, slovenský herec, zpěvák, komik, režisér, moderátor a bavič (* 24. května 1940) 2000 – Franco Rossi, italský filmový scenárista a režisér (* 19. dubna 1919) 2002 – Dee Dee Ramone, člen legendární kapely Ramones (* 1952) 2004 – Ronald Reagan, americký herec a politik, prezident USA v letech 1981–1989 (* 6. února 1911) 2008 – Ján Johanides, slovenský spisovatel-prozaik a esejista (* 18. srpna 1934) 2009 – Peter L. Bernstein, americký finanční historik, ekonom a pedagog (* 22. ledna 1919) 2010 – Danny Bank, americký saxofonista, flétnista a klarinetista (* 17. července 1922) 2012 Caroline John, britská herečka (* 19. září 1940) Ray Bradbury, americký romanopisec, povídkář, básník, esejista, scenárista a dramatik (* 1920) Ján Mathé, slovenský sochař (* 14. června 1922) 2013 – Stanisław Nagy, polský teolog, kardinál (* 30. září 1921) Svátky Česko Dobroslav, Dobroslava Dobromír Justus Marcia Pravoslav Svět Světový den životního prostředí Den rozvoje a vzdělávání dospělých Mezinárodní den boje proti nezákonnému a neregulovanému rybolovu Kolumbie: Díkuvzdání Bahamy: Svátek práce Dánsko: Den ústavy Seychely: Státní svátek Slovensko: Laura Irsko: Bankovní volno Liturgický kalendář Sv. Bonifác Externí odkazy Červnové dny
2708	https://cs.wikipedia.org/wiki/10.%20%C4%8Derven	10. červen	10. červen je 161. den roku podle gregoriánského kalendáře (162. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 204 dní. Svátek má Gita. Události Česko 1348 – Základní kámen hradu Karlštejnu položen. Mohutná tvrz, kterou nechal Karel IV. vybudovat na skále nad řekou Berounkou, měla být schránkou korunovačních klenotů 1619 – Třicetiletá válka: v počátcích konfliktu bylo poraženo české stavovské vojsko habsburskou armádou v bitvě u Záblatí. 1942 – Druhá světová válka: Němečtí nacisté vyhladili vesnici Lidice u Kladna. 1948 – Na ustavující schůzi nově zvoleného Národního shromáždění byl jeho předsedou zvolen sociální demokrat Oldřich John. Vystřídal tak dosavadního předsedu Josefa Davida (národní socialista). Svět 671 – Japonský císař Tenji představil vodní hodiny (klepsydra) nazvané Rokoku. Přístroj měřící čas a ukazující hodinu, je umístěn v hlavním městě Ócu v prefektuře Šiga. 1194 – Katedrála ve městě Chartres byla zničena požárem. 1179 – Bitva u Mardž Ajjúnu mezi křižáckým Jeruzalémským královstvím a egyptským sultánem Saladinem 1692 – Salemský hon na čarodějnice: Bridget Bishopová byla oběšena pro čarodějnictví a stala se tak první obětí procesů. 1909 – Britský parník Slavonia poprvé použil nouzový signál SOS poté, co u ostrova Flores (Azory) narazil na útes. 1918 – První světová válka: Dva italské torpédové čluny MAS-15 a MAS-21 zaskočily a potopily uherský dreadnought SMS Szent István, čímž ukončily pokus rakousko-uherského námořnictva o likvidaci spojenecké blokády Otrantské úžiny. 1919 – Maďarsko-československá válka: československé jednotky zahájily boje o Zvolen. 1934 – Mistrovství světa ve fotbale: Českoslovenští fotbalisté prohráli ve finále s Itálií 1:2 po prodloužení. 1944 – Masakr ve francouzském Oradour-sur-Glane. Německé jednotky Waffen SS zmasakrovaly 642 civilních obyvatel včetně starců, žen a dětí a vesnici vypálily. 1999 – Byla ukončena Operace Spojenecká síla, která měla za cíl zastavení násilí a represí proti kosovským Albáncům. 2003 – Vypuštěním sondy MER-A „Spirit“ zahájila NASA misi Mars Exploration Rover. Narození Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Narození 10. června Česko 1663 – Leopold Šlik z Holíče a Pasounu, nejvyšší kancléř Českého království († 10. dubna 1723) 1791 – Václav Hanka, spisovatel († 12. ledna 1861) 1814 – Anton Jungnickl, starosta Znojma († 5. prosince 1886) 1816 – Josef Rank, rakouský spisovatel († 29. března 1896) 1828 – Ferdinand Špička, brněnský děkan († 3. června 1902) 1831 – Wilhelm Mayer, právník, hudební skladatel a pedagog († 22. ledna 1898) 1840 – Alois Kirnig, německo-český malíř a ilustrátor († 25. ledna 1911) 1854 – Josef Kaizl, ekonom a politik († 19. srpna 1901) 1857 Joseph Meder, česko-rakouský historik umění († 14. ledna 1934) Bohumil Vojáček, český kontrabasista († 4. října 1926) 1875 – Karol Medvecký, československý politik slovenské národnosti († 12. prosince 1937) 1876 – František Samek, československý politik († 11. září 1940) 1880 Božena Jelínková-Jirásková, česká malířka († 5. září 1951) Cyril Žampach, katolický kněz, vysoký církevní hodnostář († 8. června 1966) 1884 – Florian Zapletal, historik umění, novinář a voják († 16. října 1969) 1885 – Vojtěch Šíp, český sochař († 3. května 1931) 1894 – Pavel Bořkovec, hudební skladatel († 22. července 1972) 1901 – Antonín Bečvář, astronom a klimatolog († 10. ledna 1965) 1903 – Antonín Pospíšil, československý politik († 15. června 1973) 1913 – Pavel Kohn-Kubín, vojenský pilot († 13. března 1944) 1920 – Zbyněk Vostřák, český dirigent a hudební skladatel († 4. srpna 1985) 1924 – Miroslav Řepiský, organizátor hasičského hnutí († 23. ledna 2011) 1926 – Jaroslav Slípka, český histolog a embryolog († 24. července 2013) 1933 – Milena Hübschmannová, česká indoložka a zakladatelka české romistiky († 8. září 2005) 1935 – Alena Husková, klavíristka, dirigentka, korepetitorka († 6. srpna 2008) 1936 – Aglaia Morávková, herečka 1943 – Jiří Cerha, český zpěvák, hudební skladatel a pedagog († 26. října 2021) 1949 Jiří Malíř, český historik Karel Zich, český zpěvák, kytarista a hudební skladatel († 13. července 2004) 1950 – Kateřina Charvátová, historička a archeoložka 1951 – Marcela Holanová, česká zpěvačka 1955 – Karel Musela, malíř († 10. listopadu 2011) 1956 – Pavel Koutecký, filmový dokumentarista a scenárista († 13. dubna 2006) 1958 Vladimír Dlouhý, herec († 20. června 2010) Petr Lepša, herec, překladatel a malíř 1960 – Zdeněk Mahdal, český herec 1963 – René Novotný, sportovec 1966 – Hana Vovsová, česká spisovatelka Svět 940 – Abu'l-Wafa, perský astronom a matematik († 15. července 998) 1515 – Francisco de Toledo, místokrál Peru († 21. dubna 1584) 1688 – Jakub František Stuart, neúspěšný uchazeč o anglický a skotský trůn († 1. ledna 1766) 1710 – James Short, britský matematik, optik a výrobce dalekohledů († 15. června 1768) 1711 – Amélie Sofie Hanoverská, druhá dcera britského krále Jiřího II. († 31. října 1786) 1713 – Karolina Alžběta Hanoverská, třetí dcera britského krále Jiřího II. († 28. prosince 1757) 1773 – Charles-Simon Catel, francouzský hudební skladatel a pedagog († 29. listopadu 1830) 1790 – Joseph Daussoigne-Méhul, francouzský hudební skladatel a pedagog († 10. března 1875) 1796 – Antun Mihanović, chorvatský básník († 14. listopadu 1861) 1803 – Henry Darcy, francouzský technik a vynálezce († 3. ledna 1858) 1804 – Hermann Schlegel, německý zoolog († 17. ledna 1884) 1819 – Gustave Courbet, francouzský malíř († 31. prosince 1877) 1825 – Hildegarda Luisa Bavorská, arcivévodkyně, dcera krále Ludvíka I. Bavorského († 2. dubna 1864) 1835 – Ferdinand IV. Toskánský, toskánský velkovévoda († 17. ledna 1908) 1854 – Julius von Kennel, estonský přírodovědec († 24. ledna 1939) 1855 – Hilma Angered Strandberg, švédská spisovatelka († 23. ledna 1927) 1861 – Pierre Duhem, francouzský fyzik († 14. září 1916) 1863 – Jean Ajalbert, francouzský spisovatel († 14. ledna 1947) 1865 – Frederick Cook, americký polárník († 5. srpna 1940) 1876 – Vilém Arnošt Sasko-Výmarsko-Eisenašský, poslední velkovévoda sasko-výmarsko-eisenašský († 24. dubna 1923) 1877 – Chatanbátar Magsardžav, předseda vlády Vnějšího Mongolska († 3. září 1927) 1880 – André Derain, francouzský malíř a sochař († 8. září 1954) 1881 Jaime Sabartés, katalánský sochař, básník a spisovatel († 16. února 1968) Mamija Dmitrijevič Orachelašvili, gruzínský bolševický politik († 11. prosince 1937) 1882 – Nevile Henderson, velvyslanec Spojeného království v nacistickém Německu († 30. prosince 1942) 1883 – Johannes Blaskowitz, německý nacistický generál († 5. února 1948) 1885 – Lord Raglan, britský šlechtic, voják, včelař, farmář a nezávislý učenec († 14. září 1964) 1894 – Oskar Karlweis, rakouský herec († 24. ledna 1956) 1897 – Taťána Nikolajevna, ruská velkokněžna, dcera cara Mikuláše II. († 17. července 1918) 1898 – Marie Augusta Anhaltská, dcera vévody Eduard Anhaltského († 22. května 1983) 1901 – Frederick Loewe, německý hudební skladatel († 14. února 1988) 1903 – Friedrich Born, švýcarský diplomat († 14. ledna 1963) 1905 František Hečko, slovenský básník († 1. března 1960) Hanns Ludin, vyslanec Německé říše ve Slovenském státu († 9. prosince 1947) 1910 Armen Tachtadžjan, arménský botanik († 13. listopadu 2009) Howlin' Wolf, americký bluesový kytarista, zpěvák a skladatel († 10. ledna 1976) 1912 – Anatolij Garanin, sovětský novinářský fotograf († 7. dubna 1990) 1913 – Tichon Nikolajevič Chrennikov, ruský hudební skladatel a pedagog († 14. srpna 2007) 1915 – Saul Bellow, americký spisovatel kanadského původu († 5. dubna 2005) 1917 – Al Schwimmer, izraelský průmyslník, zakladatel Izraelského vojenského letectva († 10. června 2011) 1918 – Barry Morse, britsko-kanadský herec († 2. února 2008) 1920 – Jozef Májovský, slovenský botanik († 16. dubna 2012) 1921 – Princ Philip, vévoda z Edinburghu, manžel britské královny Alžběty II († 9. dubna 2021) 1922 – Judy Garlandová, americká herečka a jazzová zpěvačka († 22. června 1969) 1923 – Robert Maxwell, britský žurnalista a multimilionář († 5. listopadu 1991) 1925 – Nat Hentoff, americký hudební kritik († 7. ledna 2017) 1926 Džaba Joseliani, gruzínský politik, zločinec a spisovatel († 4. března 2003) Anton Trón, slovenský herec († 26. října 1996) 1927 – Ladislav Kubala, maďarsko-slovensko-španělský fotbalista a trenér († 17. května 2002) 1928 Maurice Sendak, americký spisovatel a ilustrátor († 8. května 2012) Donald Brittain, kanadský filmový režisér († 21. července 1989) 1929 James McDivitt, americký vojenský letec a astronaut († 13. října 2022) Edward Osborne Wilson, americký přírodovědec († 26. prosince 2021) 1931 – João Gilberto, brazilský zpěvák a kytarista († 6. července 2019) 1932 – Branko Lustig, chorvatský producent a herec († 14. listopadu 2019) 1935 - Vic Elford, britský automobilový závodník († 13. března 2022) 1938 – Violetta Villas, polská zpěvačka († 5. prosince 2011) 1940 – Jacques Rancière, francouzský marxistický filozof 1941 Harry Muskee, nizozemský zpěvák († 26. září 2011) Jürgen Prochnow, německý herec 1949 Bora Dugić, srbský hudebník a flétnista Frankie Faison, americký herec 1951 – Tom Fowler, americký baskytarista 1955 – Stanislav Kropilák, slovenský basketbalista a politik 1956 Rolandas Paksas, prezident Litvy Jiří Borwin Meklenburský, hlava dynastie Meklenburský 1957 – Gediminas Vagnorius, litevský premiér 1964 – Jimmy Chamberlin, americký bubeník 1979 – Světlana Zacharovová, ruská primabalerína 1959 Carlo Ancelotti, italský fotbalový trenér Eliot Spitzer, americký právník a politik 1970 – Dwayne Burno, americký kontrabasista († 28. prosince 2013) 1977 Benjamin Millepied, francouzský baletní tanečník a choreograf Adam Darski, polský hudebník a televizní osobnost 1978 – Shane West, americký herec 1983 Leelee Sobieski, americká herečka MakSim, ruská zpěvačka Kees Kwakman, nizozemský fotbalista 1985 Kaia Kanepiová, estonská tenistka Andy Schleck, lucemburský cyklista 1988 – Patrik Lindberg, švédský profesionální hráč CS:GO 1989 – Alexandra Stan, rumunská zpěvačka a skladatelka 1992 – Lukáš Cingeľ, slovenský hokejista 1996 – Alexandra Elmer, rakouská sportovní lezkyně Úmrtí Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Úmrtí 10. června Česko 1803 – Karel Hanke, německý hudební skladatel (* 5. prosince 1749) 1891 – Jan Strakatý, právník, politik a divadelník (* 22. října 1835) 1908 – Jan Kvíčala, klasický filolog, pedagog a politik (* 6. května 1834) 1912 – Josef Scheiwl, malíř a ilustrátor (* 7. dubna 1833) 1915 – Antonín Popp, český sochař, medailér (* 30. července 1850) 1916 – Václav Frič, obchodník s přírodninami a podnikatel (* 14. března 1839) 1918 – Josef Vincenc Novák, průmyslník a sběratel umění (* 17. března 1842) 1933 – Heinrich Brunar, československý politik německé národnosti (* 5. října 1876) 1942 – Josef Štemberka, lidický kněz (* 2. února 1869) 1948 – Stanislav Mašata, varhaník a skladatel (* 4. května 1903) 1953 – Karel Domin, botanik, rektor Univerzity Karlovy (* 4. května 1882) 1956 – František Salesius Frabša, politik, novinář, spisovatel a překladatel (* 4. února 1887) 1958 – František Bardon, hermetik a mág (* 1. prosince 1909) 1965 – František Nábělek, botanik (* 3. května 1884) 1971 – Josef Träger, divadelní kritik, teoretik a scenárista (* 22. května 1904) 1972 – Josef Hlouch, biskup českobudějovický (* 26. března 1902) 1974 – Jaroslav Hájek, matematik (* 4. února 1926) 1976 – Jaroslav Novotný, filmový režisér (* 21. března 1903) 1980 – Lubomír Linhart, teoretik fotografie, filmový historik (* 28. června 1906) Svět po 1105 – Žofie Bavorská, vévodkyně ze Zähringenu a štýrská markraběnka (* ?) 1141 – Richenza z Northeimu, německá královna a římská císařovna jako manželka Lothara III. ze Supplinburgu (* kolem 1087 /108]) 1155 – Sigurd II. Norský, norský král (* 1133) 1190 – Friedrich I. Barbarossa, císař Svaté říše římské (* 1122) 1294 – Kazimír II. Lenčický, kníže lenčický (* 1262/65) 1414 – Beatrix Norimberská, vévodkyně rakouská, štýrská a korutanská a hraběnka tyrolská (* ok. 1360) 1419 – Giovanni Dominici, italský kardinál, biskup a spisovatel; blahoslavený (* 1356) 1424 – Arnošt Habsburský, rakouský vévoda (* 1377) 1525 – Florian Geyer, německý rytíř a diplomat (* 1490) 1580 – Luís Vaz de Camões, portugalský básník (* 1524) 1620 – Saliha Banu Begum, manželka mughalského císaře Džahángíra (* ?) 1808 – Jean-Baptiste de Belloy, francouzský arcibiskup (* 9. října 1709) 1811 – Karel Fridrich Bádenský, badenský markrabě a první velkovévoda (* 22. listopadu 1728) 1828 – Alexandre Jacques Bernard Law de Lauriston, francouzský generál a maršál (* 1. února 1768) 1836 – André-Marie Ampère, francouzský matematik, fyzik a filozof (* 1775) 1839 – Fernando Sor, španělský kytarista a skladatel (* 14. února 1778) 1849 Friedrich Kalkbrenner, německo-francouzský klavírista a skladatel (* 7. listopadu 1785) Alois von Beckh Widmanstätten, rakouský tiskař a vědec (* 13. července 1753) 1858 – Robert Brown, skotský botanik (* 1773) 1868 – Michal Obrenović III., srbský kníže (* 16. září 1823) 1870 – Aşubcan Kadınefendi, manželka osmanského sultána Mahmuda II. (* cca 1795) 1877 – August Tholuck, německý protestantský teolog (* 30. března 1799) 1882 – Vasilij Grigorjevič Perov, ruský malíř (* 2. ledna 1834) 1898 – Tuone Udaina, poslední mluvčí dalmatštiny (* 1840) 1899 – Ernest Chausson, francouzský hudební skladatel (* 20. ledna 1855) 1903 – Victorin de Joncières, francouzský hudební skladatel a kritik (* 12. dubna 1839) 1914 Ödön Lechner, maďarský architekt (* 27. srpna 1845) Robert Meyer, předlitavský ekonom, státní úředník a politik (* 8. ledna 1855) 1918 Albert Clerc, francouzský šachový mistr (* leden 1830) Arrigo Boito, italský spisovatel, básník, novinář a hudební skladatel (* 24. února 1842) 1926 – Antoni Gaudí, katalánský architekt (* 1852) 1930 – Adolf von Harnack, německý teolog (* 17. května 1851) 1940 – Marcus Garvey, jamajský novinář, předchůdce panafrického hnutí (* 17. srpna 1887) 1943 – František Dvořák, český lékař, archeolog, popravený za účast v protinacistickém odboji (* 28. listopadu 1896) 1944 – Oleh Olžyč, ukrajinský básník a archeolog (* 7. července 1907) 1949 – Sigrid Undsetová, norská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny (* 1882) 1959 – Vitalij Bianki, ruský autor přírodopisných knih pro děti (* 11. února 1894) 1961 – Jane Reece, americká fotografka (* 19. června 1868) 1967 – Spencer Tracy, americký filmový herec (* 5. dubna 1900) 1973 – Erich von Manstein, německý polní maršál (* 24. listopadu 1887) 1974 – Henry, vévoda z Gloucesteru, britský královský princ (* 31. března 1900) 1975 – Achille Van Acker, premiér Belgie (* 8. dubna 1898) 1976 – Adolph Zukor, zakladatel Paramount Pictures (* 7. ledna 1873) 1982 – Rainer Werner Fassbinder, německý režisér, scenárista, dramatik a herec (* 31. května 1945) 1998 – Bobby Bryant, americký trumpetista (* 19. května 1934) 1999 – Jiří Vršťala, český herec (* 31. července 1920) 2000 – Háfiz al-Asad, syrský prezident (* 6. října 1930) 2001 – Leila Pahlaví, íránská princezna (* 27. března 1970) 2003 – Bernard Williams, britský filozof (* 21. září 1929) 2004 Xenofón Zolotas, premiér Řecka (* 26. března 1904) Ray Charles, americký hudebník, zpěvák a skladatel (* 23. září 1930) 2005 – Kenneth Taylor, americký teolog a spisovatel (* 8. května 1917) 2007 – Stanislav Brovet, jugoslávský admirál (* 14. května 1930) 2008 – Čingiz Torekulovič Ajtmatov, kyrgyzský spisovatel a publicista (* 1928) 2009 – Jack Nimitz, americký saxofonista (* 11. ledna 1930) 2011 – Al Schwimmer, izraelský průmyslník, zakladatel izraelského vojenského letectva (* 10. června 1917) 2012 – Will Hoebee, nizozemský hudební producent a skladatel (* 29. června 1947) 2015 James Last, německý hudební skladatel a dirigent (* 17. dubna 1929) Wolfgang Jeschke, německý spisovatel a vydavatel literatury sci-fi (* 19. listopadu 1936) 2016 – Gordie Howe, kanadský hokejista (* 1928) Svátky Česko Významný den: Vyhlazení obce Lidice Gita Margit Olívie, Olivie, Oliva Socialistický kalendář – Den vyhlazení Lidic (1942) Svět Slovensko – Margaréta Rakousko, Španělsko – Boží tělo (Corpus Christi) Portugalsko – Národní den Azory – Camoes Day Vatikán – Den svatého srdce Externí odkazy Červnové dny
2713	https://cs.wikipedia.org/wiki/16.%20%C4%8Derven	16. červen	16. červen je 167. den roku podle gregoriánského kalendáře (168. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 198 dní. Svátek má Zbyněk. Události Česko 1426 – Husitské války: spojená vojska husitů drtivě porazila křižácké vojsko Svaté říše římské v bitvě u Ústí nad Labem. 1471 – Vladislav Jagellonský byl prohlášen českým králem. 1844 – Povstání dělníků ve smíchovské továrně na potisk látek bratrů Porgesových. Rozzuření dělníci zničili nově zakoupené stroje, co jim berou práci 1891 – V Praze se zřítil balon Kysibelka vypuštěný během Jubilejní zemské výstavy. Tříčlenná posádka přežila. 1894 – Následkem výbuchu v karvinském dole zahynulo 325 havířů. 1912 – Na Petříně v Praze byl odhalen pomník K. H. Máchovi. Autorem pomníku, poplatného literárnímu romantismu, je Josef Václav Myslbek. 1949 – Arcibiskup Josef Beran v domácím vězení odmítl podepsat komunistickou kontrolu nad církví. 1950 – V Praze na Pankráci byl komunistickou justicí popraven z politických důvodů student právnické a přírodovědecké fakulty University Karlovy Veleslav Wahl. 1966 – Premiéra představení Jiřího Štaidla Nešpory v divadle Apollo v režii Karla Mareše. 1993 – Parlament přijal zákon o Ústavním soudu. Ústavní soud bude sídlit v Brně 1999 – Český tenista Petr Korda ukončil turnajem ve Wimbledonu kariéru 2000 – ČNB uvalila nucenou správu na Investiční a poštovní banku. 2006 – Soud rozhodl o tom, že Katedrála svatého Víta patří církvi, nikoli státu. Svět 1054 – Zástupci papeže Lva IX. exkomunikovali konstantinopolského patriarchu Michaela Kerullaria z církve. Tento čin měl za následek Velké schizma. 1487 – Války růží: bitva u Stoke ukončila válku Růží. Jindřich VII. Tudor porazil Johna de la Pole, hraběte z Lincolnu a lorda Lovella. 1567 – Skotská královna Marie Stuartovna je vsazena do vězení na zámku Loch Leven Castle ve Skotsku. 1649 – Margaret Jones z Charlestownu se stala první ženou souzenou a popravenou za čarodějnictví v koloniálním Massachusetts 1654 – Švédská královna Kristýna I., která konvertovala ke katolicismu, opustila švédský trůn a zasvětila svůj život náboženství a umění. 1667 – Christiaan Huygensovi byl udělen patent za vynález kyvadlových hodin 1779 – Španělsko vyhlásilo válku Britskému království. 1815 – Napoleon po návratu z Elby poráží v bitvě u Ligny armádu pruského generála Blüchera 1846 – kardinál Giovanni Maria Mastai Ferretti byl zvolen papežem jako Pius IX. 1865 – Metodistický kazatel William Booth založil v Londýně Armádu spásy 1884 – První horská dráha „Switchback Railway“ LaMarcuse Adnana Thompsona byla otevřena v zábavním parku Coney Island v New Yorku. 1901 – V bulharské Sofii se konala velká demonstrace, požadující nezávislost Bulharska na Turecku. 1903 V Detroitu byla založena automobilka Ford Henryho Forda. Lékárník Caleb Bradham uvařil svou první láhev Pepsi-Cola . 1904 – Bloomsday – den, během kterého se odehrál Joyceův román Odysseus. 1911 – Byla založena technologická společnost IBM. 1919 – V Prešově vyhlášena Slovenská republika rad. 1933 – V USA vešel v platnost Glass-Steagallův zákon, který oddělil komerční bankovnictví od investičního bankovnictví a uzákonil vznik FDIC 1940 Druhá světová válka: maršál Henri Philippe Pétain se stal premiérem vichistické Francie. V Litvě dosazena komunistická vláda. 1948 – První únos letadla v historii – pokus o únos letounu Miss Macao typu Catalina společnosti Cathay Pacific skončil havárií. 1955 – Papež Pius XII. exkomunikoval Juana Peróna. 1960 – Newyorská premiéra Hitchockova filmu Psycho. 1961 – Rudolf Nurejev, ruský baletní tanečník požádal na pařížském letišti o politický azyl. 1963 – Valentina Těreškovová se stala na palubě lodi Vostok 6 první kosmonautkou. 1976 – Nenásilný pochod 15 000 studentů proti apartheidu konaný v jihoafrickém Sowetu posléze přešel do mnohadenních násilností. 1977 – Leonid Brežněv se podruhé stal předsedou prezidia Nejvyššího sovětu SSSR. 1981 – Grisha Filipov se stal předsedou Rady ministrů v Bulharsku. 1983 – Jurij Andropov se stal předsedou prezidia Nejvyššího sovětu SSSR. 1995 – Členové Mezinárodního olympijského výboru rozhodli o konání zimních olympijských her v roce 2002 v americkém městě Salt Lake City . 1999 Americký atlet Maurice Greene překonal téměř 3 roky starý rekord ve sprintu na 100 m o 0,05 s časem 9,79 s. Thabo Mbeki nahradil Nelsona Mandelu ve funkci prezidenta Jižní Afriky . 2001 – V Six Flags America byla otevřena atrakce Batwing. 2002 – Papež Jan Pavel II. prohlásil pátera Pia v Římě „Svatým Piem z Pietrelcina“. 2005 – Vstoupil v platnost nizozemský výstražný systém ATb pro boj proti terorismu. 2016 – Šanghai: byl v ní otevřen první Disney park 2021 – V Ženevě se Vladimir Putin a Joe Biden poprvé setkali osobně. Po jednání byli vráceni vypovězení velvyslanci zpět na místa. Narození Česko 1837 – Adolf Průcha, varhaník a hudební skladatel († 20. října 1885) 1843 – Jan Malát, hudební skladatel, pedagog, sběratel lidových písní († 2. prosince 1915) 1865 – Bohumil Vendler, český sbormistr, dirigent, hudební pedagog a skladatel († 26. ledna 1948) 1868 – Ladislav Syllaba, lékař a politik († 30. prosince 1930) 1874 – František Neumann, dirigent a hudební skladatel († 25. února 1929) 1876 – Karel Anderle, český lesník, vysokoškolský profesor († ?) 1877 – Karel Absolon, krasový badatel a archeolog († 6. října 1960) 1881 – Bruno Weigl, moravský hudební vědec a skladatel († 25. září 1938) 1887 – Josef Zadina, prvorepublikový ministr zemědělství († 9. srpna 1957) 1894 – Josef Kopta, spisovatel a novinář († 3. dubna 1962) 1900 František Branislav, básník († 25. září 1968) Adolf Svoboda, primátor hl. města Praha († 9. února 1969) 1904 – Ladislav Hemmer, český herec († 9. dubna 1949) 1915 Rudolf Kirs, violoncellista († 8. července 1963) Josef Červinka, rozhlasový režisér, herec a překladatel († 23. srpna 2003) 1919 – Milivoj Uzelac, skladatel a dirigent († 8. března 1988) 1922 – Milena Lukešová, česká spisovatelka († 28. července 2008) 1927 – Oldřich Leška, český lingvista, rusista a slavista († 9. srpna 1997) 1932 Jiří Melíšek, spisovatel, humorista, scenárista a novinář († 7. prosince 2015) Josef Cink, český básník († 25. března 1995) 1933 – Milan Zápotocký, archeolog 1934 – Ladislav Synovec, československý volejbalový reprezentant 1940 – Petr Kaplan, zpěvák a kytarista († 26. srpna 2007) 1943 Herbert Kisza, český akademický malíř Věra Ludíková, básnířka a esperantistka 1949 – Jan Zouhar, český filozof 1951 – Miloš Novák, cestovatel a humorista 1957 Margita Titlová, akademická malířka Martin Němec, hudebník 1960 – Přemysl Haas, textař a autor hudby 1964 – Věra Jakubková, politička 1966 – Jan Železný, atlet Svět 1313 – Giovanni Boccaccio, italský básník († 21. prosince 1375) 1139 – Konoe, japonský císař († 1155) 1583 – Axel Oxenstierna, švédský hrabě a státník († 28. srpna 1654) 1637 – Giovanni Paolo Colonna, italský varhaník, varhanář, hudební skladatel († 28. listopadu 1695) 1644 – Henrietta Anna Stuartovna, dcera anglického krále Karla I. Stuarta, manželka Filipa I. Orleánského († 30. června 1670) 1761 – Henrietta Ponsonby, britská šlechtična a hraběnka z Bessborough († 11. listopadu 1821) 1792 – Thomas Mitchell, australský cestovatel († 1855) 1801 – Julius Plücker, německý matematik a fyzik († 22. května 1868) 1839 – Julius Petersen, dánský matematik († 5. srpna 1910) 1848 – bl. František Maria od Kříže, německý katol. kněz a zakladatel salvatoriánů († 8. září 1918) 1858 – Gustav V., švédský král († 29. října 1950) 1874 Fernand Bouisson, 111. premiér Francie († 28. prosince 1959) Arthur Meighen, kanadský premiér († 1960) 1882 – Muhammad Mosaddek, íránský předseda vlády († 5. března 1967) 1888 Alexandr Fridman, ruský matematik, geofyzik a meteorolog († 16. září 1925) Edmund Sparmann, rakouský letec a konstruktér († 24. června 1951) 1890 – Stan Laurel, americký herec, komik († 23. února 1965) 1891 – Vladimir Alexandrovič Albickij, ruský astronom († 15. června 1952) 1892 Lupino Lane, britský herec, zpěvák a tanečník († 10. listopadu 1959) Josep Llorens i Artigas, katalánský keramik a umělecký kritik († 11. prosince 1980) 1895 – Alojzy Adamczyk, polský povstalec († 10. ledna 1940) 1897 – Georg Wittig, německý chemik, držitel Nobelovy ceny († 26. srpna 1987) 1901 – Henri Lefebvre, francouzský filozof a sociolog († 29. června 1991) 1902 – Barbara McClintock, americká genetička, držitelka Nobelovy ceny († 2. září 1992) 1910 Juan Velasco Alvarado, peruánský generál a vůdce († 24. prosince 1977) Ilona Massey, maďarská zpěvačka a herečka († 20. srpna 1974) 1912 – Enoch Powell, britský konzervativní politik († 8. února 1998) 1915 – Mariano Rumor, premiér Itálie († 22. ledna 1990) 1917 – Irving Penn, americký fotograf († 7. října 2009) 1920 Geoffrey Jenkins, jihoafrický spisovatel († 7. listopadu 2001) José López Portillo, mexický prezident († 17. února 2004) 1924 – Lucky Thompson, americký saxofonista († 30. července 2005) 1925 – Anatol E. Baconsky, rumunský spisovatel († 4. března 1977) 1926 – Efraín Ríos Montt, guatemalský politik a generál († 1. dubna 2018) 1927 – Herbert Lichtenfeld, německý spisovatel († 2001) 1933 – Fuád Mebazá, prezident Tuniska 1934 – William Forsyth Sharpe, americký ekonom, držitel Nobelovy ceny 1936 – Anthony Okogie, nigerijský kardinál 1937 Waylon Jennings, americký countryový zpěvák, skladatel a kytarista († 13. února 2002) Simeon II., bulharský car a ministerský předseda 1938 Torgny Lindgren, švédský spisovatel († 16. března 2017) Joyce Carol Oatesová, americká spisovatelka, básnířka a dramatička 1939 – Albert Dailey, americký jazzový klavírista († 26. června 1984) 1940 – Taylor Wang, americký vědec a astronaut čínské národnosti 1941 Lamont Dozier, americký skladatel a hudební producent Aldrich Ames, analytik CIA odsouzený za špionáž pro Sovětský svaz 1942 – Giacomo Agostini, italský motocyklový závodník 1944 Pavol Balgavý, slovenský biofyzik a politik Richard Barnes, britský zpěvák 1951 – Jacek Tylicki, polský multimediální umělec 1952 Jorgos Papandreu, řecký politik Tibor Huszár, slovenský fotograf († 11. září 2013) 1953 Ladislav Kaboš, slovenský režisér Ian Mosley, britský rockový bubeník Ko Jong-hui, severokorejská tanečnice a milenka vůdce Kim Čong-ila († 27. srpna 2004) 1954 – Doane Perry, americký hudebník 1955 – Anatolij Čubajs, ruský ekonom, otec ruské privatizace 1971 – Tupac Shakur, americký rapper († 13. září 1996) 1972 – Kiko Loureiro, brazilský kytarista 1974 – Juraj Červenák, slovenský spisovatel sci-fi a fantasy 1976 – Cian Ciaran, velšský hudebník 1981 Robert Tomaszek, polský basketbalista Benjamin Becker, německý tenista 1983 – Simon Anthamatten, švýcarský horský vůdce 1984 – Rick Nash, kanadský hokejista 1986 – Urby Emanuelson, nizozemský fotbalista 1990 – John Newman, anglický zpěvák a hudebník Úmrtí Česko 1572 – Vilém Prusinovský z Víckova, biskup olomoucký (* 1534) 1628 – Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic, šlechtic a politik (* 1568) 1838 – Karel Josef Salm, šlechtic, komoří, říšský kníže (* 3. dubna 1750) 1871 – Josef Věnceslav Vlasák, učitel a obrozenecký spisovatel (* 14. dubna 1802) 1890 – Josef Walter, pedagog (* 27. března 1815) 1901 – Františka Auerspergová, šlechtična (* 21. června 1814) 1938 – Alois Šefl, horník, anarchosyndikalista, novinář a spisovatel (* 29. listopadu 1874) 1939 – Viktor Roman Moser, hudební skladatel a pedagog (* 7. února 1864) 1940 – Vítězslava Kaprálová, skladatelka a dirigentka (* 24. ledna 1915) 1944 – Jaroslav Kotásek, voják a příslušník výsadku Spelter (* 31. července 1917) 1946 Ludwig Winder, český, německy píšící, spisovatel, novinář a literární kritik (* 7. února 1889) Josef Kylies, český malíř (* 19. března 1890) 1948 – Václav Knotek, šifrant vojenské zpravodajské služby, oběť komunismu (* 27. května 1910) 1949 – Čeněk Kramoliš, prozaik (* 7. prosinec 1862) 1950 – Jaromír Nechanský, voják, příslušník výsadku Platinum-Pewter (* 4. prosince 1916) 1963 – Emanuel Šimek, archeolog (* 3. dubna 1883) 1975 – František Vrána, český klavírista a hudební skladatel (* 14. listopadu 1914) 1981 – Richard Kubernát, zpěvák a jazzový trumpetista (* 22. července 1924) 1982 – Václav Mottl, kanoista, olympijský vítěz 1936 (* 19. května 1914) 1983 – Jaroslav Krombholc, dirigent a hudební skladatel (* 30. ledna 1918) 1991 – Adina Mandlová, herečka (* 28. leden 1910) 2005 – Eva Jakoubková, česká herečka (* 8. února 1952) 2006 – Vlasta Průchová, jazzová zpěvačka (* 12. července 1926) 2008 – Alexandra Berková, prozaička, scenáristka, publicistka a pedagožka (* 2. července 1949) 2009 – Antonie Hofmanová, katechetka, členka sekulárního františkánského řádu, katolická disidentka a politická vězeňkyně (* 13. června 1923) 2010 – Jaroslav Hrbáček, hydrobiolog a zooekolog (* 12. května 1921) 2011 – Oldřich Kopal, český horolezec (* 4. února 1931) 2012 – Jaroslava Adamová, herečka (* 15. března 1925) 2017 – Petr Matějů, český sociolog a politik (* 22. července 1950) 2018 – Gabriela Vránová, česká herečka a divadelní pedagožka (* 27. července 1939) Svět 1370 – Ingeborg Dánská, dánská princezna (* 1. dubna 1347) 1459 – Erik VII. Pomořanský, norský král (* před 11. červnem 1382) 1626 – Kristián Brunšvický, halberstadtský luteránský biskup, vévoda brunšvicko-wolfenbüttelský, vojevůdce ve třicetileté válce (* 20. září 1599) 1704 – Georg Franck von Franckenau, německý lékař a botanik (* 1643/1644) 1712 – Hans Adam I., třetí lichtenštejnský kníže (* 16. srpna 1662) 1722 – John Churchill, vévoda z Marlborough, anglický šlechtic a vojevůdce (* 26. května 1650) 1742 – Luisa Alžběta Orleánská, španělská královna, manželka Ludvíka I. (* 11. prosince 1709) 1743 – Luisa Františka Bourbonská, nejstarší uznaná dcera Ludvíka XIV. Francouzského (* 1. června 1673) 1762 – Anna Rusellová, vévodkyně z Bedfordu, britská šlechtična (* 1705) 1827 – Thaddäus Anton Dereser, německý kněz a odborník na hermeneutiku a orientální jazyky (* 13. února 1757) 1833 – Pierre Narcisse Guérin, francouzský malíř (* 13. března 1774) 1837 – Valentino Fioravanti, italský hudební skladatel (* 11. září 1764) 1848 – Ludvík II. Hesenský, hesenský velkovévoda (* 26. prosince 1777) 1858 – John Snow, anglický lékař a průkopník zavádění anestezie a hygieny (* 15. března 1813) 1871 – Ján Kalinčiak, slovenský spisovatel a básník (* 1822) 1873 – Eugène Flachat, francouzský stavitel železnic (* 16. dubna 1802) 1878 – Crawford Long, americký lékař a farmakolog (* 1. listopadu 1815) 1884 – Thora Hallager, dánská fotografka (* 3. února 1821) 1904 – Eugen Schauman, finský nacionalista (* 10. května 1875) 1913 Frank S. Matsura, japonský fotograf (* 1873) Frederikke Federspiel, dánská fotografka (* 25. ledna 1839) 1931 – Eduard Spelterini, švýcarský průkopník létání (* 2. června 1852) 1932 – Frederik van Eeden, nizozemský lékař, spisovatel a sociální reformátor (* 3. května 1860) 1933 Chajim Arlozorov, izraelský filosof, básník a politik (* 23. února 1899) Anton Beskid, podkarpatoruský právník a politik (* 16. září 1855) 1939 – Christoph Voll, německý grafik a sochař (* 27. července 1897) 1942 – Karel Pařík, architekt (* 4. července 1857) 1944 – Marc Bloch, francouzský historik (* 6. července 1886) 1945 – Nils Edén, švédský historik, politik a ministerský předseda Švédska (* 25. září 1871) 1947 – Alexander Neumann, rakouský architekt (* 15. října 1861) 1953 – Margaret Bondfieldová, britská politička a feministka, první ministryně britské vlády (* 1873) 1958 – Imre Nagy, maďarský ministerský předseda (* 7. června 1896) 1969 – Harold Alexander, britský maršál (* 10. prosince 1891) 1970 – Elsa Trioletová, francouzská spisovatelka (* 12. září 1896) 1977 – Wernher von Braun, německý vědec (* 1912) 1980 – Ja'akov Talmon, izraelský profesor moderních dějin (* 14. června 1916) 1986 – Maurice Duruflé, francouzský varhaník a hudební skladatel (* 11. ledna 1902) 1987 – John Mikaelsson, švédský olympijský vítěz v chůzi na 10 kilometrů (* 6. prosince 1913) 1988 – Ľudovít Absolon, slovenský fotograf (* 29. srpna 1909) 1989 – Helga Haaseová, německá rychlobruslařka, olympijská vítězka (* 9. června 1934) 1999 Lawrence Stone, anglický historik (* 4. prosince 1919) Screaming Lord Sutch, britský hudebník a politik. (* 10. listopadu 1940) 2000 – Nagako, manželka japonského císaře (* 1903) 2001 – Vincent Šikula, slovenský spisovatel (* 19. října 1936) 2003 – Georg Henrik von Wright, finsko-švédský filozof (* 14. června 1916) 2008 Benjamin Telem, velitel Izraelského vojenského námořnictva (* 30. července 1928) Gareth Jones, velšský ragbista (* 4. prosince 1979) 2010 – Ronald Neame, anglický kameraman, scenárista a režisér (* 23. dubna 1911) 2011 – Wild Man Fischer, americký zpěvák, kytarista a hudební skladatel (* 6. listopadu 1944) 2012 Thierry Roland, francouzský sportovní komentátor (* 4. srpna 1937) Susan Tyrrell, americká herečka (* 18. března 1945) 2013 – Hans Hass, rakouský potápěč, mořský biolog a filmař (* 23. ledna 1919) 2017 – Helmut Kohl, bývalý německý kancléř, který se podílel na znovusjednocení Německa v roce 1990. († 3. dubna 1930) Svátky Česko Den otců Zbyněk, Zbyňka, Zbyhněv, Zbyhněva, Zbyslava, Zbyška Beno Kornel, Kornelius Slovensko Blanka, Bianka Svět Den afrického dítěte Jihoafrická republika: Den mladých (1976) Irsko: Bloomsday Argentina: Engineer’s Day Trekkies slaví Den kapitána Picarda. Rastafari: Narozeniny Leonarda P. Howella Seychely: Den otců Liturgický kalendář Sv. Benon Sv. František Regis sv. Luitgarda Cettin z Oranu Aurelianus z Arles Aureus z Manze a jeho sestra Justina Reference Externí odkazy Červnové dny
2718	https://cs.wikipedia.org/wiki/23.%20%C4%8Derven	23. červen	23. červen je 174. den roku podle gregoriánského kalendáře (175. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 191 dní. Svátek má Zdeňka. Události Česko 1197 – Českým a moravským panovníkem se stává Vladislav Jindřich. 1866 – Pruské vojsko překročilo rakouské hranice a vpadlo do Čech 1887 – Bylo v Písku jako v prvním městě v českých zemích uvedeno do provozu první veřejné elektrické osvětlení celoměstského významu (avšak Hybernskou ulici v Praze osvítil František Křižík již roku 1882). 1920 – V Jihlavě propukly národnostní nepokoje mezi místními Čechy a Němci. 1928 – Prezident Masaryk navštívil Pustevny na Radhošti při zapálení svatojánských ohňů, které byly na všech kopcích, stráních a hřebenech Beskyd. Počet ohňů byl odhadován na 600. 1936 – Odhalení pamětní desky prezidentu Masarykovi na hotelu Tanečnice na Pustevnách. 1955 – V Praze na Strahově začala I. celostátní spartakiáda. 1960 – V Praze začala II. celostátní spartakiáda. 1983 – Zástupci německé strany zelených se sešli s představiteli Charty 77. 1984 – Do Prahy dorazila poslední dvacítka mužů ze skupiny postupně propouštěných 66 československých občanů, která byla zajata v Angole 12. března 1983 při přepadení komplexu celulózky ve městě Alto Catumbela teroristy z angolského protivládního hnutí UNITA pod vedením Jonase Savimbiho 2009 – V Česku začaly povodně, které si vyžádaly 13 obětí. 2019 – Na Letenské pláni v Praze protestovalo proti vládě Andreje Babiše na 250 tisíc lidí na největší české demonstraci od roku 1989. Svět 1298 – Římský král Adolf Nasavský byl v Mohuči prohlášen za sesazeného. Novým římským králem byl zvolen Albrecht I. Habsburský. 1565 – Velké obležení Malty: Turci po 29denním obléhání dobyli pevnost St. Elmo. 1757 – Vojska Britské Východoindické společnosti porazila v bitvě u Palásí spojené síly bengálského navába a Francouzské Východoindické společnosti. Bitva otevřela cestu britské dominanci v Indii. 1894 – Iniciativou Pierre de Coubertina byl v Paříži založen Mezinárodní olympijský výbor. 1942 – Britové získali obávanou stíhačku Focke-Wulf Fw 190, Armin Faber po souboji s Františkem Trejtnarem přistál ve Walesu 1948 – Začala Berlínská blokáda. 1972 – Prezident Nixon zachycen na pásku, jak rozmlouvá o bránění ve vyšetřování vloupání do hotelového komplexu Watergate. 1989 – V USA mělo premiéru filmové zpracování Batmana. 1991 – V severní Americe vydala společnost Sega první hru s postavou ježka Sonic. 1994 – Premiéra filmu Forrest Gump s Tomem Hanksem v titulní roli 2006 – Z populární hudební skupiny Backstreet Boys odešel zpěvák Kevin Richardson. 2015 – Více než 1 000 lidí zemřelo v důsledku vlny veder, která postihla pákistánskou provincii Sindh a její metropoli Karáčí. 2016 – Obyvatelé Spojeného království v referendu rozhodli o vystoupení Spojeného království z Evropské unie v poměru 52 % ku 48 %. Narození Česko 1821 – Vilém Platzer, kněz a politik († 27. října 1888) 1835 – Friedrich Nitsche, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, starosta Vyššího Brodu († 4. prosince 1923) 1836 – Erwin Dubský, šlechtic, cestovatel a politik († 28. února 1909) 1872 – Jan Záhorský, československý politik († 22. října 1951) 1876 – František Čuřík, matematik († 7. června 1944) 1877 – Pavel Jan Souček, opat kanonie premonstrátů v Nové Říši († 28. ledna 1943) 1891 – Vladislav Vančura, spisovatel († 1. června 1942) 1892 Alfred Fuchs, spisovatel, novinář a překladatel umučený nacisty. († 16. února 1941) Jaromír Smutný, legionář, kancléř prezidenta Edvarda Beneše a diplomat († 16. července 1964) 1895 – Ladislav Komorád, legionář, odbojář, hrdina květnového osvobození 1945 († 9. února 1947) 1897 – Jan Krines, chodský kronikář († 21. února 1968) 1903 – Vilém Bohumír Hauner, knihař († říjen 1982) 1909 – Jan Blesík, kněz, redemptorista a spisovatel († červen 1985) 1921 – Johanna von Herzogenberg, česko-německá historička umění, spisovatelka († 20. února 2012) 1924 – Jaroslav Balík, scenárista, režisér a filmový pedagog († 17. října 1996) 1930 – Karel Kopřiva, kontrabasista († 11. února 2004) 1934 – Květoslav Šipr, lékař a teolog 1936 – František Králík, malíř a grafik 1940 – Jan Kuklík, historik († 22. srpna 2009) 1945 – Jan Hrubý, grafik, karikaturista 1949 Jan Kyselák, operní pěvec, hudební režisér a pedagog Irena Gerová, novinářka, spisovatelka a režisérka († 20. června 2006) 1951 – Anna Šabatová, veřejná ochránkyně práv 1953 – Jan Koucký, odborník na školství a politik 1956 – Vladimír Kýhos, hokejový útočník 1975 – Marek Malík, hokejista 1981 – Jana Doleželová, modelka 1995 – Václav Jemelka, fotbalista Svět 47 př. n. l. – Kaisarion (Caesarion), egyptský panovník, syn Kleopatry VII. a Gaia Julia Caesara († 30 př. n. l.) 1456 – Markéta Dánská (1456), skotská královna jako manželka Jakuba III. Skotského († 1486) 1534 – Nobunaga Oda, japonský vládce († 21. června 1582) 1596 – Johan Banér, švédský vojevůdce († 10. května 1641) 1668 – Giambattista Vico, italský filosof, historik a právník († 1744) 1603 – Abel Tasman, holandský obchodník a mořeplavec († 10. října 1659) 1612 – André Tacquet, vlámský matematik († 22. prosince 1660) 1703 – Marie Leszczyńská, francouzská královna, manželka krále Ludvíka XV., dcera svrženého polského krále Stanislava Leszczyńského a Kateřiny Opalińské († 1768) 1750 – Déodat Gratet de Dolomieu, francouzský mineralog a geolog († 28. listopadu 1801) 1763 – Joséphine de Beauharnais, francouzská císařovna, manželka Napoleona Bonaparta († 1814) 1766 – Johann Samuel Ersch, německý encyklopedista († 16. ledna 1828) 1775 – Étienne-Louis Malus, francouzský důstojník, inženýr, matematik a fyzik († 1812) 1810 – Franziska Elsslerová, rakouská tanečnice († 1884) 1832 – Gustav Jäger, německý biolog, fyziolog a antropolog († 13. května 1917) 1837 – Ernest Guiraud, francouzský hudební skladatel a pedagog († 6. května 1892) 1859 – Édouard Michelin, francouzský vynálezce, zakladatel firmy Michelin († 1940) 1877 – Norman Pritchard, indický filmový herec a sprinter, dvojnásobný olympijský medailista († 31. října 1929) 1878 – Şehzade Mahmud Necmeddin, osmanský princ a syn sultána Mehmeda V. († 27. června 1913) 1889 – Anna Andrejevna Achmatovová, ruská lyrická básnířka a překladatelka († 1966) 1892 – Mieczysław Horszowski, polský klavírista († 22. května 1993) 1894 Eduard VIII., král Spojeného království († 28. května 1972) Alfred Charles Kinsey, americký psycholog, biolog a etolog († 25. srpna 1956) 1897 – Winifred Marjorie Wagner, manželka Siegfrieda Wagnera († 5. března 1980) 1903 – Hans Christian Branner, dánský spisovatel († 23. dubna 1966) 1906 Wolfgang Koeppen, německý spisovatel († 15. března 1996) Arsenij Grigorjevič Golovko, sovětský námořní velitel a admirál († 17. května 1962) 1907 – James Meade, britský ekonom, Nobelova cena 1977 († 22. prosince 1995) 1908 Dragoslav Mitrinović, srbský matematik († 2. dubna 1995) Jakub Jindřich Bourbonský, hlava dynastie Bourbon-Anjou († 20. března 1975) 1909 – Li Sien-nien, prezident Čínské lidové republiky († 21. června 1992) 1910 – Jean Anouilh, francouzský dramatik († 3. října 1987) 1912 – Alan Turing, britský matematik a počítačový vědec († 1954) 1913 – William P. Rogers, americký politik († 2. ledna 2001) 1916 – Ernest Wilimowski, slezský fotbalista († 30. srpna 1997) 1923 George Russell, americký klavírista († 27. července 2009) Ľudovít Štrompach, malíř a restaurátor († 5. března 2009) 1925 Oliver Smithies, americký genetik, Nobelova cena za fyziologii a medicínu Sahib Shihab, americký jazzový saxofonista a flétnista († 24. října 1989) John Shepherd-Barron, skotský vynálezce bankomatu († 15. května 2010) 1926 – Bryan R. Wilson, anglický profesor sociologie († 9. října 2004) 1927 – Bob Fosse, americký choreograf a režisér († 1987) 1929 – June Carter Cash, americká zpěvačka, textařka a herečka († 15. května 2003) 1930 – Donn Eisele, americký astronaut († 1987) 1931 – Ola Ullsten, premiér Švédska 1936 Richard David Bach, americký spisovatel Kostas Simitis, premiér Řecka 1937 – Martti Ahtisaari, finský politik, bývalý prezident Finska a nositel Nobelovy ceny míru 1940 Stuart Sutcliffe, anglický kytarista (The Beatles) († 1962) Jimmy Castor, americký saxofonista a zpěvák († 16. ledna 2012) Wilma Rudolphová, americká sprinterka, trojnásobná olympijská vítězka († 12. listopadu 1994) Adam Faith, americký zpěvák, herec a novinář († 8. března 2003) 1941 – Robert Hunter, americký básník, zpěvák, skladatel, překladatel a kytarista († 23. září 2019) 1942 – Martin Rees, britský kosmolog a astrofyzik 1943 Vint Cerf, americký informatik, otec internetu James Levine, americký klavírista a dirigent 1944 Peter Bieri, švýcarský filozof a spisovatel Nigel Osborne, anglický skladatel Efraim Israel, izraelský bohemista a překladatel Maria João Pires, portugalská klavíristka 1945 – Eric Emerson, americký herec, tanečník a hudebník († 28. května 1975) 1947 Bryan Brown, australský herec Zuzana Cigánová, slovenská herečka 1948 Merryl Wyn Davies, velšská spisovatelka († 1. února 2021) Luther Kent, americký bluesový zpěvák 1950 – Orani João Tempesta, brazilský kardinál 1951 – Michèle Mouton, francouzská automobilová závodnice 1953 – Russell Mulcahy, australský filmový režisér 1955 Glenn Danzig, americký hudebník a skladatel Jean Tigana, francouzský fotbalista 1957 Peter Kent, kanadský filmový herec a kaskadér Frances McDormandová, americká filmová a televizní herečka 1958 – Mick Wall, britský hudební kritik a spisovatel 1963 – Steve Shelley, americký bubeník (Sonic Youth) 1966 – Tessa Korberová, německá spisovatelka 1970 – Yann Tiersen, francouzský hudebník 1972 Zinedine Zidane, francouzský fotbalista Selma Blairová, americká herečka 1975 KT Tunstall, skotská zpěvačka a kytaristka Taťjana Lysenková, sovětská a ukrajinská gymnastka 1976 – Patrick Vieira, francouzský fotbalový záložník 1980 Francesca Schiavoneová, italská tenistka Melissa Rauch, americká herečka Úmrtí Česko 1265 – Anna Lehnická, dcera Přemysla Otakara I. a manželka Jindřicha II. Pobožného (* okolo 1204) 1613 – Adam Huber z Riesenpachu, osobní lékař císaře Rudolfa II. (* 3. ledna 1545) 1790 – Jan Václav Pohl, český gramatik (* 1720) 1816 – Josef Jiří Trassler, moravský tiskař a vydavatel (* 5. března 1759) 1881 – Bedřich Silva-Tarouca, kněz, malíř, sběratel umění (* 11. prosince 1816) 1912 – Bohuslav Kroupa, malíř, pedagog, cestovatel a spisovatel (* 30. listopadu 1828) 1917 – Jaroslav Igor Vilímek, legionář, starodružiník (* 2. května 1890) 1926 – Friedrich von Georgi, předlitavský politik (* 27. ledna 1852) 1938 – Adam Chlumecký, básník a spisovatel (* 7. ledna 1854) 1940 – Josef Strouhal, herec a režisér (* 16. ledna 1863) 1942 – Emil Procházka, sportovní funkcionář (* 1874) 1944 Jaroslav Odstrčil, voják a velitel výsadku Calcium (* 6. listopadu 1912) Pierre de Lasenic, hermetik (* 17. května 1900) 1951 – Saša Machov, český tanečník a choreograf (* 16. července 1903) 1955 – František Janda-Suk, atlet (* 1878) 1957 – Louis Fürnberg, německy píšící spisovatel a diplomat (* 24. května 1909) 1961 – Ludmila Bertlová, houslistka (* 1. února 1914) 1975 – František Melichar, československý legionář a prvorepublikový generál (* 31. srpna 1889) 1985 – František Hamouz, ministr a místopředseda vlád Československa (* 15. srpna 1919) 1986 – Antonín Martin Brousil, český divadelní a filmový teoretik (* 15. května 1907) 1987 – Rudolf Plajner, pedagog a skaut (* 5. dubna 1901) 1993 – Zdeněk Kopal, astronom (* 4. dubna 1914) 1994 – Vladimír Procházka, český horolezec, pedagog a metodik (* 23. července 1918) 1996 Quido Machulka, český básník a spisovatel (* 9. prosince 1950) Eduard Cupák, filmový a divadelní herec (* 10. března 1932) 1998 – Jan Seidel, hudební skladatel (* 25. prosince 1908) 2003 – Bronislava Müllerová, překladatelka (* 16. ledna 1959) 2019 Božena Brodská, tanečnice, historička baletu a pedagožka dějin baletu na AMU (* 27. července 1922) Slavomil Vencl, archeolog, pedagog, sběratel umění a redaktor (* 18. října 1936) Svět 79 – Vespasianus, římský císař (* 17. listopadu 9) 1222 – Konstancie Aragonská, královna uherská, německá, sicilská a císařovna Svaté říše římské (* 1179) 1290 – Jindřich IV. Probus, kníže vratislavský a krakovský (* 1257 nebo 1258) 1356 – Markéta Holandská, německá královna, manželka Ludvíka IV. (* ? 1311) 1555 – Pedro Mascarenhas, portugalský mořeplavec (* 1484) 1565 – Turgut Reis, osmanský pirát, korzár a admirál (* 1485) 1595 – Thoinot Arbeau, francouzský hudební skladatel (* 17. března 1519) 1662 – Čeng Čcheng-kung, čínský válečník (1624) 1728 – Gabriel Daniel, francouzský jezuita a historik ( 8. února 1649) 1733 – Johann Jakob Scheuchzer, švýcarský učenec, kartograf a lékař (* 2. srpna 1672) 1771 – Jean-Claude Trial, francouzský houslista a hudební skladatel (* 13. prosince 1732) 1806 – Mathurin Jacques Brisson, francouzský zoolog a fyzik (* 30. dubna 1723) 1836 – James Mill, skotský historik a ekonom (* 6. dubna 1773) 1852 – Karl Brjullov, ruský malíř (* 23. prosince 1799) 1860 – Giuseppe Cafasso, italský kněz prohlášený za svatého (* 15. ledna 1811) 1881 – Matthias Jacob Schleiden, německý botanik (* 5. dubna 1804) 1891 – Wilhelm Eduard Weber, německý fyzik (* 24. října 1804) 1913 – Tomás López Torregrosa, španělský hudební skladatel (* 24. září 1868) 1916 – Carleton Watkins, americký krajinářský fotograf (* 11. listopadu 1829) 1944 – Eduard Dietl, německý generál Wehrmachtu za druhé světové války (* 21. července 1890) 1945 – Simon Lake, americký konstruktér ponorek (* 4. září 1866) 1959 – Boris Vian, francouzský spisovatel a hudebník (* 10. března 1920) 1961 – Werner Gilles, německý malíř (* 29. srpna 1894) 1969 – Volmari Iso-Hollo, finský olympijský vítěz na 3000 metrů překážek (* 1. května 1907) 1971 – Marie Anna Braganzská, portugalská infantka (* 3. září 1899) 1976 – William DeHart Hubbard, americký olympijský vítěz ve skoku do dálky 1924 (* 25. listopadu 1903) 1980 – Clyfford Still, americký malíř (* 30. listopadu 1904) 1981 – Zarah Leander, švédská herečka a zpěvačka (* 15. března 1907) 1983 – Osvaldo Dorticós Torrado, prezident Kuby (* 17. dubna 1919) 1989 – Michel Aflaq, arabský politik a zakladatel strany Baas (* 1910) 1990 – Reinhold Olesch, německý slavista (* 1910) 1993 – Zdeněk Kopal, česko-americký astronom (* 1914) 1995 Jack Schroer, americký saxofonista (* 21. ledna 1944) Jonas Salk, americký biolog (* 1914) Anatolij Tarasov, sovětský hokejový trenér (* 10. prosince 1918) 1996 Friedrich-Wilhelm Möller, německý designér nábytku a bytový architekt (* 14. dubna 1931) Andreas Papandreu, řecký premiér (* 1919) 2000 Jerónimo Podestá, argentinský katolický kněz a biskup (* 8. srpna 1920) Peter Dubovský, slovenský fotbalista (* 7. května 1972) 2003 – Fred Sandback, americký sochař (* 29. srpna 1943) 2005 – Manolis Anagnostakis, řecký básník (* 10. března 1925) 2006 – Aaron Spelling, americký filmový a televizní producent (* 22. dubna 1923) 2010 – Pete Quaife, anglický hudebník a skladatel (* 31. prosince 1943) 2011 Christiane Desroches Noblecourt, francouzská egyptoložka (* 17. listopadu 1913) Peter Falk, americký herec známý rolí detektiva Columba (* 16. září 1927) 2012 Brigitte Engerer, francouzská klavíristka (* 27. října 1952) Franz Crass, německý operní pěvec – bas (* 9. února 1928) 2013 Bobby „Blue“ Bland, americký zpěvák (* 27. ledna 1930) Richard Matheson, americký spisovatel a scenárista (* 20. února 1926) 2021 – John McAfee, britsko-americký počítačový expert a podnikatel (* 18. září 1945) Svátky Česko Zdeňka, Zdena Persida, Střezislava Sidon, Sidonie Zeno, Zenon, Zenob Svět Mezinárodní olympijský den Svatojánská noc Lucembursko – Narozeniny Velkovévody Lucemburského OSN – Den pro veřejné služby OSN – Mezinárodní den vdov Světový den házené Mezinárodní olympijský den Pranostiky Česko Na svatou Agripinu odpočívej jenom ve stínu. Reference Externí odkazy Červnové dny
2724	https://cs.wikipedia.org/wiki/30.%20%C4%8Derven	30. červen	30. červen je 181. den roku podle gregoriánského kalendáře (182. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 184 dní. Svátek má Šárka. Události Česko 1420 – Bitva o Tábor skočila vítězstvím husitů. 1758 – Sedmiletá válka: vojáci generálmajora Laudona zničili obří konvoj se zásobami pro pruskou armádu obléhající Olomouc v bitvě u Domašova. 1945 – Vznikla Státní bezpečnost. 1961 – Poslední den možnosti používání prudce hořlavé nitrocelulózy jako podkladu filmového pásu 1997 – v Pražském metru dojezdily soupravy metra Ečs, byly nahrazeny soupravami 81-71, 81-71M a prvními soupravami M1. Svět Jedno z dat, kdy je v případě potřeby zavedena přestupná sekunda. 1859 – Francouzský akrobat Blondin přešel jako první člověk na visutém laně Niagarské vodopády. 1894 – V Londýně byl slavnostně otevřen Tower Bridge přes řeku Temži. 1905 – Albert Einstein představil v článku „On the Electrodynamics of Moving Bodies“ teorii relativity. 1908 – Tunguská událost: enormní exploze zničila více než 40 000 stromů v oblasti centrální Sibiře a zdevastovala území v okruhu sedmdesáti kilometrů od epicentra výbuchu na řece Podkamenaja Tunguska. 1930 – V Bagdádu byla podepsána Anglo-irácká dohoda, kterou o dva roky později skončil britský mandát a Irácké království získalo formální nezávislost. 1934 – V Německu začala Noc dlouhých nožů, během které byl na příkaz Adolfa Hitlera zlikvidován velitelský sbor SA. 1941 – Druhá světová válka: skončilo jedno z největších tankových střetnutí v dějinách lidstva: bitva u Brodů. 1988 – Arcibiskup Lefebvre a biskup Castro-Mayer bez papežského mandátu vysvětili čtyři kněze FSSPX na biskupy, čímž stvrdili roztržku mezi svými tradiconalistickými bratrstvy a Římem. 2004 – V Iráku začala předběžná slyšení v rámci procesu s bývalým prezidentem Saddámem Husajnem. Narození Česko 1488 – Jošt III. z Rožmberka, šlechtic († 15. října 1539) 1600 – Adam Václav Michna z Otradovic, hudební skladatel († 16. října 1676) 1722 – Jiří Antonín Benda, hudební skladatel († 6. listopadu 1795) 1845 – Heinrich Homma, starosta Znojma († červen 1921) 1854 – Gustav Victor Finger, český letecký konstruktér († 25. března 1919) 1861 – Hynek Tomáš, varhaník, sbormistr a hudební skladatel († 17. května 1956) 1868 – Alois Musil, orientalista († 12. dubna 1944) 1869 – Josef Rössler, sportovec a sportovní organizátor († 17. ledna 1933) 1872 – Josef Bílý, generál, velitel Obrany národa († 28. září 1941) 1876 – Alois Pozbyl, kněz, básník a spisovatel († 2. července 1921) 1889 – Vladimír Sís, spisovatel a politický vězeň († 2. července 1957) 1897 – Josef Bartík, československý zpravodajský důstojník († 18. května 1968) 1899 Jakub Honner, učitel, spisovatel a vlastivědný pracovník († 21. června 1963) František Tomášek, 34. arcibiskup pražský a primas český a kardinál († 4. srpna 1992) 1901 – František Zupka, československý politik, předseda ÚRO († 2. června 1976) 1905 – Karel Melíšek, hudebník († 1942) 1907 – Alois Zátopek, geofyzik († 22. června 1985) 1912 – Viktor Fischl, básník a izraelský diplomat († 28. května 2006) 1917 – Miloslav Troup, akademický malíř († 22. února 1993) 1923 – Karel Bubeníček, architekt († 3. května 2007) 1924 – Vladislav Kavan, český malíř († 3. července 2003) 1928 – Bedřich Blažek, kněz, varhaník, dirigent a hudební skladatel († 3. ledna 2017) 1929 – Ivana Pleinerová, archeoložka 1930 Jaroslav Blahoš, český endokrinolog a osteolog († 27. listopadu 2018) Vladimír Príkazský, novinář a politik († 12. května 2021) Karel Bartošek, historik a publicista († 9. července 2004) 1939 Naďa Urbánková, zpěvačka, herečka a moderátorka († 3. února 2023) Alois Švehlík, český herec 1940 – Pavel Lebeda, lékař a politik 1943 – Jef Kratochvil, český fotograf 1951 – Olga Hepnarová, vražedkyně († 12. března 1975) 1952 – Aleš Pejchal, český soudce u Evropského soudu pro lidská práva 1954 – Ondřej Vaculík, novinář 1955 – František Tomík, grafik a výtvarník 1957 – Jan Mazák, herec 1961 – Luděk Štyks, cyklista 1964 – Ivan Trojan, herec 1969 – Lucie Výborná, televizní a rozhlasová moderátorka 1970 – Michal Malátný, zpěvák 1978 – Tomáš Hrubý, basketbalista 1981 – Barbora Špotáková, oštěpařka 1983 – Lukáš Krenželok, hokejista Svět 1470 – Karel VIII. Francouzský, francouzský král z rodu Valois († 7. dubna 1498) 1588 – Giovanni Maria Sabino, italský varhaník, hudební skladatel a pedagog († duben 1649) 1669 – Johann Georg Vogt, člen řádu cisterciáků, hudební vědec, historik, spisovatel a kartograf († 17. srpna 1730) 1685 – John Gay, anglický básník a dramatik († 4. prosince 1732) 1755 – Paul de Barras, francouzský politik († 29. ledna 1829) 1763 – Samuel Rogers, anglický básník, bankéř a mecenáš († 18. listopadu 1855) 1768 – Elizabeth Monroeová, 5. první dáma USA († 23. září 1830) 1779 – Adam Müller, německý publicista a politik († 17. ledna 1829) 1789 – Horace Vernet, francouzský malíř a grafik († 17. ledna 1863) 1792 – Thomas Edmondson, anglický vynálezce lepenkové jízdenky († 22. května 1851) 1801 – Frédéric Bastiat, francouzský politik († 25. prosince 1850) 1810 – Stanko Vraz, chorvatský a slovinský spisovatel († 24. května 1851) 1817 – Joseph Dalton Hooker, anglický botanik († 10. prosince 1911) 1819 – William A. Wheeler, devatenáctý viceprezident USA († 4. června 1887) 1839 – Dawid Abrahamowicz, předlitavský politik († 24. prosince 1926) 1841 – Albert Fernique, francouzský fotograf († 1898) 1857 – Friedrich von Ingenohl, admirál německého císařského námořnictva († 19. prosince 1933) 1860 – John Whitehead, anglický přírodovědec († 2. června 1899) 1884 – Georges Duhamel, francouzský spisovatel a myslitel († 13. dubna 1966) 1885 – Viktor Schauberger, rakouský myslivec, přírodovědec, vynálezce a filozof († 25. září 1958) 1889 – Vladimir Zvorykin, ruský průkopník televizních technologií († 29. června 1982) 1891 – Stanley Spencer, anglický malíř († 14. prosince 1959) 1893 – Walter Ulbricht, východoněmecký komunistický politik († 1. srpna 1973) 1898 – Friedl Dicker-Brandeisová, rakouská výtvarnice († 9. října 1944) 1906 – Tribhuvan, nepálský král († 13. března 1955) 1907 – Dmitrij Konstantinovič Faddějev, ruský matematik († 20. října 1989) 1911 – Czesław Miłosz, polský spisovatel († 14. srpna 2004) 1913 – Alfonso López Michelsen, kolumbijský prezident 1974 – 1978 († 11. července 2007) 1914 Vladimir Nikolajevič Čelomej, sovětský raketový konstruktér († 8. prosince 1984) Lord Killanin, irský novinář a sportovní funkcionář († 25. dubna 1999) 1917 Susan Haywardová, americká herečka († 14. března 1975) Lena Horne, americká zpěvačka a herečka († 9. května 2010) 1921 – Oswaldo López Aréllano, prezident Hondurasu († 16. května 2010) 1922 – Miron Białoszewski, polský spisovatel († 17. června 1983) 1926 Peter Alexander, rakouský zpěvák a herec († 12. února 2011) Paul Berg, americký biochemik, nositel Nobelovy ceny († 15. února 2023) André Dufraisse, francouzský mistr světa cyklokrosu († 21. února 2021) 1927 – Shirley Fryová, americká tenistka († 13. července 2021) 1931 – Andrew Hill, americký klavírista († 20. dubna 2007) 1936 – Dave Van Ronk, americký folk bluesový zpěvák († 10. února 2002) 1938 – William Mills, americký olympijský vítěz v běhu na 10 000 m 1939 Pavol Suržin, slovenský básník († 28. února 1992) José Emilio Pacheco, mexický spisovatel († 26. ledna 2014) 1940 – Andrej Piontkovskij, ruský matematik a politický analytik 1944 Ivan Štrpka, slovenský básník, textař, prozaik a překladatel Raymond Moody, americký spisovatel, psycholog a lékař 1946 – Anne-Marie Dánská, princezna dánská, titulární královna řecká 1947 – Ciril Ribičič, slovinský právník a politik 1948 – Raymond Leo Burke, americký kardinál 1949 Boris Filan, slovenský spisovatel, textař, dramaturg, scenárista Alain Finkielkraut, francouzský filozof a esejista Andy Scott, britský rockový kytarista a zpěvák 1950 – Leonard Whiting, britský herec 1951 Stanley Clarke, americký baskytarista, kontrabasista, hudební producent a skladatel Steve Waller, britský rockový kytarista a zpěvák († 6. února 2000) 1953 – Krystyna Bochenková, polská novinářka a politička († 10. dubna 2010) 1954 – Serž Sarkisjan, třetí prezident novodobé Arménie 1956 Daniela Kapitáňová, slovenská spisovatelka Volker Beck, východoněmecký atlet 1958 – Youssef Ziedan, egyptský univerzitní profesor a spisovatel 1959 – Brendan Perry, australský zpěvák anglo-irského původu 1960 – Anna Šišková, slovenská herečka 1962 – Predrag Bjelac, srbský filmový herec 1963 Cachjagín Elbegdordž, prezident Mongolska Chris Mullin, americký basketbalista Yngwie Malmsteen, švédský heavy metalový hudebník 1964 – Jürgen Klinsmann, německý fotbalista 1966 – Mike Tyson, americký boxer 1967 – Silke Renková, německá atletka 1968 – Phil Anselmo, americký heavy metalový zpěvák 1975 – Ralf Schumacher, německý pilot Formule 1 1979 Andy Burrows, anglický hudebník a skladatel Matisyahu, americký hudebník 1983 Cheryl Cole, anglická zpěvačka Patrick Wolf, britský hudebník 1984 – Fantasia Barrino, americká zpěvačka 1985 Michael Phelps, americký plavec Cody Rhodes, americký zápasník 1989 – Asbel Kipruto Kiprop, keňský atlet Úmrtí Česko 1364 – Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup (* 25. března 1297) 1792 – František Antonín Rössler, kontrabasista, dirigent a hudební skladatel německé národnosti (* 1746 nebo 1750) 1851 – Jan Theobald Held, lékař, skladatel a rektor Univerzity Karlovy (* 11. listopadu 1770) 1862 – Julius Feifalik, literární historik (* 15. února 1833) 1868 – August Jakub Rott, výrobce hudebních nástrojů (* 30. května 1815) 1871 – Josef Ondřej Liboslav Rettig, botanik a pedagog (* 8. března 1821) 1874 – Anton Gschier, český politik německé národnosti (* 19. prosince 1814) 1902 – Josef Durdík, filosof (* 15. října 1837) 1914 – Josef Jeřábek, hudební skladatel a publicista (* 13. března 1853) 1924 – Karel Hugo Kepka, český architekt (* 26. července 1869) 1942 Josef Mašín, důstojník, člen protinacistického odboje (* 26. srpna 1896) Františka Plamínková, politička, popravená nacisty (* 5. února 1875) Otakar Kamper, český muzikolog (* 19. srpna 1878) 1958 – František Albert Libra, architekt a urbanista (* 8. dubna 1891) 1969 – Jan Evangelista Zelinka, skladatel, klavírista a hudební publicista (* 13. ledna 1893) 1977 – Erich Übelacker, automobilový konstruktér (* 19. října 1899) 1979 – Alois Zlatník, profesor lesnické botaniky (* 9. listopadu 1902) 1980 – Ladislav Tikal, gymnasta (* 25. května 1905) 1981 – Nina Bonhardová, spisovatelka (* 6. března 1907) 1984 – Karel Michal, český spisovatel v exilu (* 28. prosince 1932) 1991 – Karel Biňovec, spisovatel (* 23. října 1924) 1993 – Jiří Prádler, sochař (* 24. dubna 1929) 2002 Josef Buršík, československý generál (* 11. září 1911) Alois Honěk, lékař a houslař (* 25. října 1911) 2005 – Rudolf Tecl, historik a archivář (* 21. srpna 1950) 2007 – Luboš Hruška, voják a politický vězeň (* 20. července 1927) 2008 – Miroslav Koranda, reprezentant Československa ve veslování, olympijský vítěz (* 6. listopadu 1934) 2009 – Jaromír Fajkus, malíř (* 25. března 1924) 2012 – Ivan Sekyra, kytarista a dokumentarista (* 1. října 1952) 2014 Jiří Švec, československý reprezentant v řecko-římském zápase (* 20. listopadu 1935) Vladimír Šatava, profesor chemie na VŠCHT (* 19. července 1922) Svět 1109 – Alfons VI. Kastilský, král Kastilie (* 1040) 1224 – Adolf z Tecklenburgu, osnabrücký biskup a světec (* asi 1185) 1233 – Konrád z Marburku, středověký inkvizitor († kolem 1180-1190) 1278 – Petr z La Brosse, komorník francouzského krále Filipa III. (* ? 1230) 1520 – Montezuma II., aztécký panovník (* asi 1465) 1522 – Johann Reuchlin, německý humanista a mystik (* 29. ledna 1455) 1566 – Guillaume Rondelet, francouzský přírodovědec (* 27. září 1507) 1607 – Caesar Baronius, italský teolog (* 31. října 1538) 1649 – Simon Vouet, francouzský barokní malíř (* 9. ledna 1590) 1666 – Adam Krieger, německý varhaník a hudební skladatel (* 7. ledna 1634) 1670 – Henrietta Anna Stuartovna, dcera anglického krále Karla I. Stuarta, manželka Filipa I. Orleánského (* 16. června 1644) 1709 – Edward Lhuyd, velšský přírodovědec (* 1660) 1817 – Abraham Gottlob Werner, německý geolog a mineralog (* 25. září 1749) 1839 – Mahmut II., sultán Osmanské říše (* 20. července 1785) 1866 – Antoni Józef Gliński, polský spisovatel (* 1817) 1882 – Alberto Henschel, německo-brazilský fotograf (* 13. června 1827) 1906 – Jean Lorrain, francouzský dekadentní básník, spisovatel a novinář (* 9. srpna 1855) 1919 – Lord Rayleigh, anglický fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 12. listopadu 1842) 1921 – Jules Carpentier, francouzský technik (* 30. srpna 1851) 1934 – Oběti Noci dlouhých nožů, mezi nimi: Kurt von Schleicher, říšský kancléř Výmarské republiky (* 7. dubna 1882) Gregor Strasser, jeden ze zakladatelů NSDAP (* 31. května 1892) Fritz Gerlich, německý novinář a historik (* 15. února 1883) 1942 Léon Daudet, francouzský spisovatel (* 16. listopadu 1867) William Henry Jackson, americký malíř, fotograf a cestovatel (* 4. dubna 1843) 1954 – Andrass Samuelsen, faerský politik (* 1. července 1873) 1957 – Johann Rattenhuber, německý důstojník SS (* 30. dubna 1897) 1961 – Lee de Forest, americký vynálezce (* 26. srpna 1873) 1966 Margery Allinghamová, anglická detektivní spisovatelka (* 20. května 1904) Giuseppe Farina, italský automobilový závodník a mistr světa formule 1 (* 1906) 1972 – Guy Chapman, britský historik a spisovatel (* 11. září 1889) 1973 Aref al-Aref, novinář, historik a starosta Východního Jeruzaléma (* 1891) Nancy Mitford, anglická spisovatelka (* 28. listopadu 1904) 1974 – Vannevar Bush, americký vědec (* 11. března 1890) 1976 – Werner Fuchs, šéf německé kanceláře pro konstrukci válečného loďstva (* 18. ledna 1891) 1984 Henri Fabre, francouzský průkopník letectví (* 29. listopadu 1882) Lillian Hellman, americká spisovatelka a dramatička (* 20. června 1905) 1995 – Georgij Beregovoj, sovětský kosmonaut ukrajinského původu (* 15. dubna 1921) 2001 Hans Trippel, německý automobiový konstruktér a designer (* 19. června 1908) Joe Henderson, americký saxofonista (* 24. dubna 1937) Chet Atkins, americký kytarista (* 20. června 1924) 2006 – Ross Tompkins, americký klavírista (* 13. května 1938) 2011 – Georg Sterzinsky, německý kardinál (* 9. února 1936) 2012 – Jicchak Šamir, premiér Izraele (* 15. října 1915) 2014 – Paul Mazursky, americký filmový režisér, scenárista, producent a herec (* 25. dubna 1930) 2019 – Mitchell Feigenbaum, americký matematický fyzik (* 19. prosince 1944) Svátky Česko Den ozbrojených sil ČR Šárka Melánie Teobald Vlastimír, Vlastimíra Svět Mezinárodní den asteroidů Mezinárodní den parlamentarismu Španělsko – San Marcial Externí odkazy Červnové dny
2729	https://cs.wikipedia.org/wiki/5.%20%C4%8Dervenec	5. červenec	5. červenec je 186. den roku podle gregoriánského kalendáře (187. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 179 dní. Svátek slaví Cyril a Metoděj. Události Česko 1436 – Basilejská kompaktáta byla v Jihlavě předána císaři Zikmundovi. Dohoda byla potvrzena a Zikmund se stal českým králem. 1503 – Král Vladislav II. Jagelonský vydal mandát proti jednotě bratrské. 1742 – Karel III. vydal osvobozovací patent, který sliboval osvobození od nevolnictví každému, kdo se zúčastní selského povstání proti rakouskému vojsku. 1778 – Válka o bavorské dědictví: Pruská armáda překročila severovýchodní hranice Čech. 1838 – Pražský obchodník a bankéř Moritz Zdekauer dostává od císaře privilegium na paroplavbu po Vltavě a Labi. Nebude však do roka schopen uvést do provozu alespoň jeden parník a privilej padne. 1843 – Janez Bleiweis začal vydávat druhé slovinsky psané noviny – Kmetijske in rokodelske novice. 1849 – V Brně vyšlo 1. číslo Moravských národních novin za Ohéralovy redakce. 1863 – Na návrh olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka určil papež Pius XI. 5. červenec svátkem sv. Cyrila a Metoděje. Na Velehradě proběhly oslavy 1000. výročí příchodu věrozvěstů na Velkou Moravu. 1905 – V Praze byl po dlouhých sporech, zejména s pražským arcibiskupem, položen základní kámen k pomníku Jana Husa na Staroměstském náměstí. 1947 – V Praze proběhl manifestační sjezd Československé obce legionářské. 1954 – V Čechách začala povodeň. 1960 – Zahájena celostátní konference KSČ, na které bylo konstatováno, že v Československu byl úspěšně vybudován socialismus. 1974 – Uzavřena dohoda o vzájemném vyrovnání majetkových otázek mezi ČSSR a USA. 1990 – Prezidentem byl zvolen Václav Havel. 1994 – V Praze byl zahájen XII. všesokolský slet. 1997 – Počátek intenzivních dlouhodobých dešťových srážek, které vyvolaly rozsáhlé povodně na značné části Moravy, ve východních Čechách, v povodí Orlice a horního Labe. Zaplaveno bylo 536 měst a obcí v 34 okresech. 1999 – Česká průzkumná rota vstoupila do Kosova, čímž zahájila svou účast na misi KFOR. Svět 1294 – Došlo k jednohlasnému zvolení poustevníka Petra z Murrone papežem. Ten přijal jméno Celestýn V. 1687 – Isaac Newton vydal své Philosophiae Naturalis Principia Mathematica. 1770 – Začala bitva u ostrova Chios mezi Ruskem a Tureckem. 1809 – Zahájena Bitva u Wagramu, jedna z napoleonských bitev. 1811 – Venezuela jako první z jihoamerická země vyhlásila nezávislost na Španělsku. 1830 – Den po pádu Alžíru kapituloval před francouzskými invazními silami jeho poslední turecký správce, Alžír a alžírské pobřeží se dostává pod kontrolu Francie. 1854 – Při požáru muzea ve Filadelfii byl zničen šachový stroj Turek. 1884 – Kamerun se stal německou kolonií. 1940 – 2. světová válka: Spojené království rozvázalo diplomatické styky s Vichistickou Francií. 1941 – 2. světová válka: Německá armáda dorazila k Dněpru. 1943 – 2. světová válka: Začala největší tanková bitva v historii – Bitva v Kurském oblouku. 1946 – Představeny bikiny. 1950 Korejská válka: První střetnutí mezi americkými a korejskými silami. Izraelský parlament uzákonil právo všech Židů na imigraci do Izraele. 1958 – Prvovýstup na Gašerbrum I, 11. nejvyšší horu světa. 1971 – Volební věk v USA byl snížen z 21 na 18. 1975 Arthur Ashe se stal prvním mužem černé pleti, který zvítězil v turnaji ve Wimbledonu. Kapverdy získaly nezávislost na Portugalsku. 1996 – Narodila se ovce Dolly, první úspěšně naklonovaný savec. Narození Viz též :Kategorie:Narození 5. července — automatický abecedně řazený seznam. Česko 1808 – Hynek Jakub Heger, česko-rakouský těsnopisec († 11. května 1854) 1871 – Vratislav Černý, československý politik († 11. listopadu 1933) 1875 – Methoděj Charvát, československý politik († 19. června 1948) 1880 Cyril Malý, československý politik († ?) Jan Kubelík, houslista a skladatel († 5. prosince 1940) 1887 – František Xaver Margold, malíř a restaurátor († 16. října 1967) 1896 Jan Novák, fotbalový reprezentant († 10. dubna 1968) Otto Šimonek, fotbalový reprezentant († ?) 1898 – Metoděj Prajka, lidový muzikant, hudební skladatel a kapelník († 7. února 1962) 1902 – Adolf Kajpr, kněz, jezuita, novinář, oběť komunismu († 17. září 1959) 1905 – Jan Budík, protinacistický odbojář († 29. října 1984) 1911 Karel VI. Schwarzenberg, kníže, spisovatel, heraldik († 9. dubna 1986) Jiří Taufer, básník a překladatel († 3. prosince 1986) 1913 – Hanuš Bonn, básník († 20. říjen 1941, popraven v Mauthausenu) 1920 Jaromír Vrba, hrdina protinacistického i protikomunistického odboje a oběť komunistického teroru († 19. prosince 1950) Zdeněk Tmej, reportážní a dokumentární fotograf († 22. července 2004) 1921 – Luděk Vimr, malíř, grafik a ilustrátor († 9. listopadu 2005) 1923 – Jiří Blažek, tanečník a choreograf 1928 – Josef Macur, právník († 15. března 2002) 1929 Jiří Reynek, překladatel a grafik († 15. října 2014) Jan Kozák, basketbalista a trenér 1931 – Milan Opočenský, teolog, filozof, duchovní Českobratrské církve evangelické († 31. ledna 2007) 1932 Robert Kvaček, historik Kornelie Němečková, výtvarnice a ilustrátorka 1945 Kamil Kalina, psychiatr, adiktolog a politik Viktor Sodoma, zpěvák 1946 – Daniela Hodrová, literární teoretička a spisovatelka 1948 – Libuše Benešová, předsedkyně Senátu Parlamentu České republiky 1949 – Miroslav Pinc, ilustrátor knih z oblasti botaniky († 4. dubna 2000) 1953 – Peter Koliba, politik a lékař-gynekolog 1956 – Petr Koliha, filmový pedagog, režisér a producent 1958 – Ljuba Krbová, herečka 1959 – Michal Hrdý, karikaturista († 13. června 2003) 1960 – Jindra Nečasová, hudební skladatelka 1963 – Leoš Středa, lékař a pedagog († 31. března 2022) 1980 – David Rozehnal, fotbalista Svět 1182 – František z Assisi, italský mnich a mystik, zakladatel žebravého řádu františkánů († 1226) 1321 – Johana Anglická, skotská královna z dynastie Plantagenetů († 7. září 1362) 1500 – Paris Bordone, italský malíř († 19. ledna 1570) 1522 – Markéta Parmská, místodržitelka Nizozemí († 18. ledna 1586) 1554 – Alžběta Habsburská, manželka francouzského krále Karla IX. († 22. ledna 1592) 1632 – Izák Caban, slovenský filozof, teolog a dramatik († 18. března 1707) 1670 – Dorotea Žofie Falcko-Neuburská, německá šlechtična († 15. září 1748) 1717 – Petr III. Portugalský, portugalský král († 25. května 1786) 1735 – August Ludwig von Schlözer, německý historik († 9. září 1809) 1773 – Ludvík Parmský, etruský král († 27. května 1803) 1802 – Pavel Nachimov, ruský admirál († 12. července 1855) 1805 – Robert FitzRoy, britský mořeplavec, meteorolog a politik († 30. dubna 1865) 1810 – Phineas Taylor Barnum, americký bavič, majitel cirkusu († 1891) 1817 – Carl Vogt, německý přírodovědec, politik († 5. května 1895) 1820 – William John Macquorn Rankine, skotský inženýr a fyzik († 1872) 1841 – Mary McElroyová, první dáma USA († 8. ledna 1917) 1847 – Joshua Millner, irský sportovní střelec († 16. listopadu 1931) 1849 – William Thomas Stead, anglický novinář a redaktor († 1912) 1853 Cecil Rhodes, jihoafrický politik († 1902) Tivadar Kosztka Csontváry, uherský malíř († 1919) 1857 – Klára Zetkinová, německá socialistická politička († 1933) 1872 – Édouard Herriot, francouzský politik († 26. března 1957) 1874 – Eugen Fischer, německý profesor medicíny, antropologie a eugeniky († 9. července 1967) 1879 Wanda Landowska, cembalistka polského původu († 16. srpna 1959) José Millán Astray, zakladatel Španělské cizinecké legie († 1. ledna 1954) 1881 – Nasib bey Yusifbeyli, ázerbájdžánský publicista, politik a státník († 31. května 1920) 1886 – Willem Drees, nizozemský politik († 14. května 1988) 1888 – Herbert Spencer Gasser, americký fyziolog, nositel Nobelovy ceny za medicínu († 11. května 1988) 1889 – Jean Cocteau, francouzský básník († 11. října 1963) 1891 John Howard Northrop, americký biochemik, nositel Nobelovy ceny za chemii († 27. května 1987) Tin Ujević, chorvatský básník († 12. listopadu 1955) 1893 – Leo Karel Habsbursko-Lotrinský, rakouský arcivévoda z těšínské linie († 28. dubna 1939) 1895 – Sergej Protopopov, slovenský fotograf a malíř původem z Ruska († 13. července 1976) 1899 – Marcel Achard, francouzský spisovatel a dramatik († 1974) 1900 – Bernard Jan Alfrink, kardinál, arcibiskup Utrechtu a nizozemský primas († 17. prosince 1987) 1901 – Mark Mitin, sovětský marxisticko-leninský filosof († 15. ledna 1987) 1904 – Ernst Mayr, německý biolog († 3. února 2005) 1907 – Jang Šang-kchun, čínský prezident († 14. září 1998) 1911 – Georges Pompidou, francouzský prezident († 2. dubna 1974) 1915 – John Woodruff, americký olympijský vítěz v běhu na 800 metrů z roku 1936 († 30. října 2007) 1917 – Geraldine Mucha, skladatelka († 12. října 2012) 1918 Nico Papatakis, řecký filmový režisér († 17. prosince 2010) Marija Isakovová, sovětská rychlobruslařka († 25. března 2011) 1919 – Franz Halberg, americký vědec, zakladatel moderní chronobiologie († 9. června 2013) 1921 – Viktor Georgijevič Kulikov, velitel Spojených ozbrojených sil států Varšavské smlouvy († 28. května 2013) 1922 – Edwin Thompson Jaynes, americký fyzik a metodolog († 30. dubna 1998) 1923 Karol Martinka, slovenský a československý ekonom, politik a ministr († 13. února 1985) Gustaaf Joos, belgický kardinál († 2. listopadu 2004) 1924 – Edward Idris Cassidy, australský kardinál, bývalý předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů († 10. dubna 2021) 1925 – Jean Raspail, francouzský cestovatel a spisovatel 1928 Pierre Mauroy, francouzský politik († 7. června 2013) Juris Hartmanis, lotyšský informatik († 29. července 2022) Vladimir Toporov, ruský filolog († 5. prosince 2005) 1932 – Gyula Horn, maďarský politik († 19. června 2013) 1935 – Szewach Weiss, izraelský politik 1936 Shirley Knight, americká herečka († 22. dubna 2020) James Mirrlees, skotský ekonom, Nobelova cena 1996 († 29. srpna 2018) 1940 James Herbert Brennan, irský spisovatel fantastické literatury Chuck Close, americký malíř († 19. srpna 2021) 1942 – Hannes Löhr, německý fotbalista († 29. února 2016) 1943 – Robbie Robertson, kanadský zpěvák a kytarista, člen skupiny The Band 1944 – Geneviève Gradová, francouzská herečka 1946 – Gerardus 't Hooft, nizozemský profesor teoretické fyziky 1948 – Alojz Peterle, slovinský politik a diplomat 1949 František Hajnovič, ministr financí Slovenska C. D. Payne, americký spisovatel Mohamed Akid, tuniský fotbalista († 11. dubna 1979) 1950 Huey Lewis, americký hudebník, skladatel a příležitostný herec Abraham Skorka, argentinský biofyzik a rabín 1955 – Josef Haslinger, rakouský spisovatel 1956 Terry Chimes, britský bubeník Horacio Cartes, paraguayský prezident 1958 Veronica Guerin, irská novinářka zavražděná drogovou mafií († 26. června 1996) Avigdor Lieberman, izraelský pravicový politik 1964 – Ronald D. Moore, americký scenárista a televizní producent 1966 – Gianfranco Zola, italský fotbalista 1969 – RZA, americký rapper 1973 – Róisín Murphy, irská zpěvačka 1974 – Márcio Amoroso, brazilský fotbalista 1975 Ai Sugijamová, japonská tenistka Hernán Crespo, argentinský fotbalista 1976 – Nuno Gomes, portugalský fotbalista 1979 Amélie Mauresmová, francouzská tenistka Stilijan Petrov, bulharský fotbalista 1982 Philippe Gilbert, belgický cyklista Alberto Gilardino, italský fotbalista 1983 Čeng Ťie, čínská tenistka Jonás Gutiérrez, argentinský fotbalista 1984 – Hossein Rajabian, íránský filmový režisér, fotograf a scenárista 1986 – Iryna Burjačoková, ukrajinská tenistka 1989 – Dejan Lovren, chorvatský fotbalista 1994 – Robin Gosens, německo-nizozemský fotbalista 1996 – Ovce Dolly, první úspěšně klonovaný savec († 2003) Úmrtí Viz též :Kategorie:Úmrtí 5. července — automatický abecedně řazený seznam. Česko 1762 – Josef František Fortin, stavitel knížecího dvora v Českém Krumlově (* 19. února 1727) 1864 – Prokop Chocholoušek, novinář a spisovatel (* 18. února 1819) 1879 – Franz Stradal, advokát, železniční podnikatel a politik německé národnosti (* 25. října 1812) 1921 – Růžena Čechová, spisovatelka (* 7. října 1861) 1928 – Emil Navrátil, profesor elektrárenství a rektor ČVUT (* 27. června 1866) 1947 – J. R. Hradecký, spisovatel, dramatik a žurnalista (* 7. února 1886) 1957 – Zdeněk Němeček, spisovatel (* 19. února 1894) 1983 – Václav Trojan, hudební skladatel (* 24. dubna 1907) 1987 – Karel Steklý, režisér a scenárista (* 9. října 1903) 2000 František Bělský, sochař (* 6. dubna 1921) Jiří Kosina, hudební skladatel a sbormistr (* 24. dubna 1926) 2001 – Jindřich Brabec, skladatel a publicista (* 25. května 1933) 2003 – Karel Hausenblas, jazykovědec (* 16. listopadu 1923) 2006 – František Vencovský, ekonom (* 12. ledna 1923) 2008 – Marie Šechtlová, fotografka (* 25. března 1928) 2010 – Ladislav Simajchl, kněz, spisovatel a editor Společného kancionálu českých a moravských diecézí (* 4. června 1922) 2012 – Dalibor Chatrný, výtvarník (* 28. srpna 1925) 2016 – Zdeněk Neubauer, filosof (* 30. května 1942) 2019 – Josef Koutecký, lékař, zakladatel dětské onkologie v Československu (* 31. srpna 1930) Svět 1044 – Samuel Aba, uherský král (* asi 990) 1476 – Martín Alonso de Córdoba, španělský augustinián, spisovatel a teolog (* ? 1400) 1522 – Elio Antonio de Nebrija, španělský jazykovědec (* 1444) 1572 – Lung-čching, čínský císař z dynastie Ming (* 4. března 1537) 1633 – Markéta Habsburská, dcera císaře Maxmiliána II. (* 25. ledna 1567) 1743 – Hatice Sultan, osmanská princezna a dcera sultána Mehmeda IV. (* cca 1660) 1749 – John Montagu, 2. vévoda z Montagu, britský generál a šlechtic (* 29. března 1690) 1746 – Juraj Ambrozi, slovenský kněz a spisovatel (* 18. dubna 1694) 1765 – Charles Paulet, 5. vévoda z Boltonu, britský generál, politik a šlechtic (* 1718) 1793 – Alexander Roslin, švédský malíř (* 15. července 1718) 1815 – Maxmilian von Merveldt, rakouský generál a diplomat († 29. června 1770) 1816 – Dorothea Jordan, irská divadelní herečka a milenka anglického krále Viléma IV. (* 21. listopadu 1761) 1826 Thomas Stamford Raffles, britský státník, zakladatel Singapuru (* 6. července 1781) Joseph Louis Proust, francouzský chemik (* 26. září 1754) 1833 – Nicéphore Niépce, francouzský vynálezce (* 7. března 1765) 1869 – Štefan Moyzes, slovenský biskup, pedagog a národní buditel (* 24. října 1796) 1873 – Giovanni Carnovali, italský malíř (* 29. září 1804) 1883 – John Spencer-Churchill, 7. vévoda z Marlborough, britský státník a šlechtic (* 2. června 1822) 1884 – Victor Massé, francouzský hudební skladatel (* 7. března 1822) 1889 – Jakov Ignjatović, srbský spisovatel (* 26. listopadu 1822) 1895 – Alexander Hessler, americký fotograf (* 12. července 1823) 1899 – Hippolyte Lucas, francouzský entomolog (* 17. ledna 1814) 1906 Paul Drude, německý fyzik (* 12. července 1863) Jules Breton, francouzský malíř a básník (* 1. května 1827) 1911 – Marie Pia Savojská, portugalská královna (* 16. října 1847) 1922 – Carl Großmann, německý sériový vrah (* 13. prosince 1863) 1927 – Albrecht Kossel, německý lékař, nositel Nobelovy ceny (* 16. září 1853) 1931 – Oscar Kjellberg, švédský vědec a vynálezce (* 21. září 1870) 1932 – René-Louis Baire, francouzský matematik (* 21. ledna 1874) 1940 – Carl Einstein, německý historik umění, spisovatel (* 26. dubna 1885) 1945 – Julius Dorpmüller, německý politik (* 24. července 1869) 1948 – Georges Bernanos, francouzský spisovatel (* 20. února 1923) 1955 – Matúš Černák, slovenský politik a diplomat (* 23. srpna 1903) 1961 – Ludwig Fleck, polský mikrobiolog, lékař a vědec (* 11. července 1896) 1962 Helmut Richard Niebuhr, americký křesťanský teolog (* 3. září 1894) Avraham Granot, izraelský politik (* 18. června 1890) 1964 – Milan Michal Harminc, slovenský architekt (* 7. října 1869) 1966 – George de Hevesy, maďarský radiochemik, nositel Nobelovy ceny (* 1. srpna 1885) 1969 – Walter Gropius, německý architekt (* 18. května 1883) 1970 – Imre Benoschofsky, maďarský vrchní rabín (* 6. února 1903) 1975 – Otto Skorzeny, německý voják (* 12. červen 1929) 1983 – Franc Leskošek, slovinský partyzán, národní hrdina (* 9. prosince 1897) 1986 – Jaroslav Stecko, ukrajinský nacionalistický politik (* 19. ledna 1912) 1994 – Tawfik Zi'ad, izraelský politik (* 7. května 1929) 1995 – Takeo Fukuda, japonský politik (* 14. ledna 1905) 2002 – Ted Williams, americký baseballista (* 30. srpna 1918) 2010 – Cesare Siepi, italský operní zpěvák (* 10. února 1923) 2011 Cy Twombly, americký malíř, žijící v Itálii (* 25. dubna 1928) Mika Myllylä, finská běžkyně na lyžích (* 12. září 1969) Hanna Segalová, britská psychoanalytička (* 20. srpna 1918) 2012 – Ben Kynard, americký saxofonista a hudební skladatel (* 28. února 1920) 2015 Dorotea Bavorská, rakouská arcivévodkyně a bavorská princezna (* 25. května 1920) Jóičiró Nambu, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 2008 (* 18. ledna 1921) 2017 – Joachim Meisner, německý římskokatolický kněz (* 25. prosince 1933) 2020 – Cleveland Eaton, americký jazzový hudebník (* 31. srpna 1939) 2021 Raffaella Carrà, italská zpěvačka, tanečnice, televizní moderátorka a herečka (* 18. června 1943) Richard Donner, americký režisér a producent (* 24. dubna 1930) Matiss Kivlenieks, lotyšský hokejový brankář (* 26. srpna 1996) Svátky Česko Státní svátek: Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje Cyril, Cyrila Metod, Metoděj Socialistický kalendář ČSSR: Slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj – památný den Československé socialistické republiky Svět Alžírsko: Den nezávislosti (1962) Kapverdy: Den nezávislosti (1975) Ostrov Man: Den parlamentu – Tynwald Day (1266) Venezuela: Den nezávislosti (1811) Laos: Boun Festival Rwanda: Den míru a národní jednoty Lesotho: Rodinný den (je-li pondělí) Zambie: Den hrdinů (je-li pondělí) USA: Národní den workoholiků Mezinárodní den objetí zdarma Externí odkazy Červencové dny
2734	https://cs.wikipedia.org/wiki/10.%20%C4%8Dervenec	10. červenec	10. červenec je 191. den roku podle gregoriánského kalendáře (192. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 174 dní. Svátek slaví Libuše a Amálie. Události Česko 1091 – První písemná zmínka o Brně v Kosmově kronice. 1819 – Nový učební plán pro gymnázia zavedl šest tříd, čtyři nižší (gramatikální třídy) a dvě vyšší (humanitní třídy). 1860 – Bedřich Smetana se podruhé žení, tentokrát s Barborou (Betty) Fernandiovou. 1897 – Premiéra baletu Bajaja v pražském Národním divadle na hudbu Jindřicha Kaana z Albestů. 1920 – Ministr zahraničí Edvard Beneš s polským premiérem podepsali v belgickém Spa úmluvu, podle které se plná moc k určení státní hranice na Těšínsku předává spojenecké Nejvyšší radě. 1926 – Premiéra baletu Doktor Faust v Národním divadle v Praze, hudba František Škvor. 1941 – Premiéra českého filmu Vladimíra Slavínského Advokát chudých podle romanety Jakuba Arbese s Otomarem Korbelářem v hlavní roli. 1946 – V Moskvě byla podepsána smlouva umožňující volyňským Čechům zpět do jejich bývalé vlasti. 1947 Národní shromáždění schválilo prostou většinou v prvním i druhém čtení zákon č. 143/1947 Sbírky známější jako Lex Schwarzenberg, jímž byl vyvlastněn veškerý majetek hlubocké větve Schwarzenbergů. Československá vláda po jednání v Moskvě odvolala svou účast na pařížské konferenci, na které se měl projednávat Marshallův plán. 1968 – Poslanci Národního shromáždění zvolili 150 poslanců České národní rady. 1973 – Olga Hepnarová v Praze najela nákladním automobilem do skupinky lidí na chodníku, přičemž zemřelo 8 lidí. 1999 – V Karlových Varech skončil 34. ročník mezinárodního filmového festivalu. Nejvyšší ocenění - Křišťálový glóbus - získal izraelský film Janini přátelé. 2013 – Prezident Zeman jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. 2018 – Novým ministrem spravedlnosti ve druhé vládě Andreje Babiše byl jmenován nestraník Jan Kněžínek. Po odstoupivší Táně Malé kvůli nedostatečnému vzdělání a plagiátorství jejich diplomek chtěl resort vést sám Babiš, než někoho najde, ale spustil se povyk, že trestaný člověk nemůže vést Ministerstvo spravedlnosti, tak raději rychle někoho našel. Svět 48 př. n. l. – Pompeius porazil Caesara v bitvě u Dyrrhachia. 431 – Skončil Efezský koncil, který odsoudil nestoriánství. 552 – Začátek arménského kalendáře. 988 – Gaelsko-vikingský dublinský král Glúniairn se poddal irskému velekráli Máel Sechnaill mac Domnaillovi, což se považuje za počátek moderního Dublinu. 1040 – Lady Godiva jede nahá na koni skrz Coventry, aby donutila svého manžela Earl of Mercia snížit daně. 1212 – Velký a silný požár zničil většinu Londýna do základů. 1460 – Bitvu u Northamptonu vyhráli Lancasterové, král Jindřich VI. je zajat. 1520 – Francouzský král Karel V. a anglický král Jindřich VIII. Podepsali smlouvu v Calais 1559 – Francouzský král Jindřich II. je smrtelně zraněn v rytířském turnaji a umírá přesně, jak předpověděl Nostradamus 1609 – Bavorský kurfiřt Maxmilián I. založil Katolická liga jako protiváhu Protestantské unie. 1778 – Americká revoluce: Ludvík XVI. vyhlásil válku Spojenému království. 1850 – Millard Fillmore se stal 13. prezidentem USA. 1890 – Wyoming byl přijat jako 44. stát USA. 1908 – Nizozemský fyzik Heike Kamerlingh Onnes dokázal zkapalnit helium. 1939 – Rumunsko vyhlásilo válku Bulharsku. 1925 Založena tisková agentura Sovětského svazu (ITAR-TASS). V americkém státě Tennessee byl zahájen soud s Johnem T. Scopesem, který porušil tehdy platný státní zákon zakazující výuku evoluční teorie. 1938 – Howard Hughes obletěl svět za 91 hodin a vytvořil tak nový rekord. 1940 Druhá světová válka: začala letecká bitva o Británii – Luftwaffe začala útočit na britské konvoje v průlivu La Manche. Vznikla Vichistická Francie v čele s Philippem Pétainem. 1941 – Ve městě Jedwabne Poláci povraždili 340 Židů. 1951 – Korejská válka: v Kesongu začala jednání o příměří. 1962 – Na oběžnou dráhu byla vypuštěna první telekomunikační družice Telstar. 1973 – Bahamy získaly nezávislost v rámci Commonwealthu. 1985 Agenti francouzské tajné služby potopili loď Rainbow Warrior ekologické organizace Greenpeace. Po neúspěšné a zákazníky odmítnuté propagaci nové chuti Coly pod názvem New Coke - oznamuje firma Coca-Cola, že se vrací zpátky k originálnímu receptu Coca-Cola Classic. 1990 – Navzdory převratným ekonomickým a politickým změnám a intenzivní kritice oponentů je Gorbačov znovu zvolen do čela Komunistické strany Sovětského Svazu 1991 – Boris Jelcin se stal prvním demokraticky zvoleným prezidentem Ruska. 1992 – V americkém Miami byl bývalý panamský vládce Manuel Noriega odsouzen ke 40 letům ve vězení za obchodování s drogami a vydírání. V roce 1999 mu byl trest snížen na 30 let. 2000 – Na jihu Nigérie zabila exploze ropovodu asi 250 vesničanů, kteří si brali ropu. 2011 – Kvůli skandálu s odposlechy vyšel naposledy tehdy nejprodávanější britský novinový nedělník News of the World. 2017 – V Iráku byla ukončena Bitva o Mosul. 2020 – V Benátské laguně byl po 17 letech výstavby spuštěn ochranný systém MOSE (Mojžíš) pro ochranu města Benátek před záplavami, způsobenými mořským přílivem. Narození Viz též :Kategorie:Narození 10. července — automatický abecedně řazený seznam. Česko 1583 – Pavel Skála ze Zhoře, exulantský spisovatel a historik († 1640) 1719 – Václav Kovanda, barokní sochař a řezbář († 28. března 1788) 1780 – František Ignác Kassián Halaška, vědec († 12. července 1847) 1817 – Václav Pour, český politik († 20. října 1880) 1868 – Růžena Svobodová, spisovatelka († 1. leden 1920) 1880 – Bedřich Dubský, jihočeský archeolog († 9. února 1957) 1881 – Zdeněk Záhoř, literární historik, kritik a spisovatel († 16. srpna 1931) 1884 – František Bednář, český evangelický teolog a historik († 11. července 1963) 1885 – Method Kaláb, český grafik, ilustrátor, bibliofilský specialista († 17. listopadu 1963) 1889 – Miroslav Rutte, dramatik, prozaik, básník, filmový estetik, autor filmových scénářů († 24. listopadu 1954) 1903 – Josef Václav Bečka, jazykovědec († 5. června 1992) 1904 – Iša Krejčí, hudební skladatel († 6. března 1968) 1905 – Václav Vaněček, český právník a právní historik († 12. dubna 1985) 1920 – Miloslav Chlupáč, český sochař a malíř († 30. listopadu 2008) 1922 Jan Vlček, letecký konstruktér († 2. ledna 1984) Petr Schulhoff, režisér a scenárista († 4. května 1986) 1923 Jiljí Fiedler, agronom († 17. května 1975) Jindřich Bilan, děkan Hornicko-geologické fakulty Technické univerzity v Ostravě († 19. dubna 2012) 1924 – František Toman, ministr vlád České socialistické republiky († 20. září 1981) 1926 – Jiřina Táborská, česká literární historička a literární teoretička († 14. září 2004) 1928 Karel Šiktanc, básník František Stavinoha, spisovatel a scenárista, kladenský horník († 8. dubna 2006) 1929 Josef Špak, biskup-patriarcha Církve československé husitské († 12. září 2016) Jaroslav Plichta, psycholog, speciální pedagog a dramaturg († 25. července 2002) 1930 Osvald Klapper, malíř, ilustrátor, grafik, typograf a scénograf († 26. prosince 2010) Antonín Jelínek, spisovatel, literární historik, kritik, publicista († 25. května 2008) 1933 – Ivan Passer, česko-americký filmový scenárista a režisér († 9. ledna 2020) 1935 – Miroslav Maňas, český statistik a prorektor pro vědu a výzkum na VŠE 1940 Lubomír Dvořák, fyzik a rektor Univerzity Palackého v Olomouci Květoslava Kořínková, česká politička a pedagožka Kamil Sopko, malíř, sochař a pedagog 1945 – Jiří Nykodým, soudce Ústavního soudu 1951 – Martina Drijverová, česká spisovatelka 1955 – Milan Langer, český klavírista a hudební pedagog 1958 – Martin Havelka, divadelní a filmový herec 1962 – Vida Neuwirthová, česká herečka Svět 1451 – Jakub III. Skotský, král skotský († 11. června 1488) 1509 – Jan Kalvín, francouzský náboženský reformátor († 1564) 1682 – Bartholomäus Ziegenbalg, německý misionář, první protestantský misionář v Indii († 1719) 1726 – Alexandr Filipovič Kokorinov, ruský architekt († 21. března 1772) 1766 – Edouard Jean-Baptiste Milhaud, francouzský generál († 1833) 1765 – Pjotr Ivanovič Bagration, ruský generál († 24. září 1812) 1792 George M. Dallas, americký politik a viceprezident († 1864) Frederick Marryat, anglický spisovatel († 1847) 1830 – Camille Pissarro, francouzský impresionistický malíř († 13. listopadu 1903) 1831 – Kamilo Mašek, slovinský skladatel českého původu († 29. června 1859) 1842 – Adolphus Busch, americký pivovarník, spoluzakladatel společnosti Anheuser-Busch († 1913) 1835 – Henryk Wieniawski, polský houslista a hudební skladatel († 1880) 1851 – Friedrich von Wieser, rakouský ekonom († 22. července 1926) 1856 – Nikola Tesla, americký fyzik srbského původu († 1943) 1864 – George Charles Beresford, anglický portrétní fotograf († 21. února 1938) 1866 – Sergej Voronoff, chirurg ruského původu, průkopník v oblasti xenotransplantací († 3. září 1951) 1867 – Maxmilián Bádenský, německý říšský kancléř († 6. listopadu 1929) 1869 – Kálmán Kandó, maďarský inženýr a vynálezce († 1931) 1871 – Marcel Proust, francouzský spisovatel († 1922) 1873 – Edmund Dene Morel, britský novinář, spisovatel a politik († 12. listopadu 1924) 1878 – Otto Freundlich, německý malíř a sochař († 9. března 1943) 1888 – Giorgio de Chirico, řecko-italský malíř a sochař († 20. listopadu 1978) 1895 – Carl Orff, německý skladatel († 1982) 1898 – Heinrich Jöckel, velitel věznice Malá pevnost Terezín († 26. října 1946) 1902 Günther Weisenborn, německý prozaik a dramatik († 26. března 1969) Kurt Alder, německý chemik, držitel Nobelovy ceny († 20. června 1958) 1903 – John Wyndham, britský spisovatel († 1969) 1908 – Donald Peers, velšský zpěvák († 9. srpna 1973) 1911 – Cootie Williams, americký trumpetista († 15. září 1985) 1914 – Joe Shuster, kanadský malíř komiksů, spoluautor postavy Supermana († 1992) 1919 – Pierre Gamarra, francouzský spisovatel a novinář († 20. května 2009) 1920 – Owen Chamberlain, americký fyzik, držitel Nobelovy ceny († 2006) 1922 – Jake LaMotta, americký boxer († 19. září 2017) 1925 – Mahathir Mohamad, malajský politik; Premiér Malajsie 1931 Ivan Rajniak, slovenský herec († 23. února 1999) Alice Munroová, kanadská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu 1936 – Selwyn Baptiste, původem trinidadský hudebník a organizátor karnevalů († 5. ledna 2012) 1938 Lee Morgan, americký jazzový trumpetista († 19. února 1972) Paul Andreu, francouzský architekt 1939 – Mavis Staples, americká zpěvačka 1942 Pjotr Klimuk, vojenský letec a sovětský kosmonaut běloruského původu Sixto Rodriguez, americký folkrockový hudebník mexického původu Ronnie James Dio, americký metalový zpěvák († 16. května 2010) 1943 – Arthur Ashe, americký tenista černé pleti († 1993) 1945 Ron Glass, americký herec († 25. listopadu 2016) Virginia Wadeová, britská tenistka 1947 – Bruce Fowler, americký pozounista a hudební skladatel 1948 Natalja Sedychová, ruská baletka a divadelní a filmová herečka Ronnie Cutrone, americký výtvarník a asistent Andyho Warhola († 21. července 2013) 1950 Šota Čočišvili, sovětský olympijský vítěz v judu Prokopis Pavlopulos, řecký prezident 1953 – Zoogz Rift, americký wrestler, hudebník a skladatel († 22. března 2011) 1954 – Neil Tennant, britský hudebník, člen kapely Pet Shop Boys 1958 Fiona Shaw, irská herečka a divadelní a operní režisérka Béla Fleck, americký banjista a hudební skladatel 1959 Anjani, americká písničkářka a pianistka Sandy West, americká rocková zpěvačka a skladatelka († 21. října 2006) 1965 – Alexie Řecká a Dánská, dánská princezna 1968 – Hassiba Boulmerka, alžírská atletka 1971 Nathan Cox, americký režisér videoklipů Adam Foote, kanadský hokejista 1976 – Ludovic Giuly, francouzský fotbalista 1980 – Jessica Simpson, americká zpěvačka 1983 Julia Vakulenková, ukrajinská tenistka Kim Heechul, korejský zpěvák 1993 – Perrie Edwards, zpěvačka anglické dívčí skupiny Little Mix Úmrtí Viz též :Kategorie:Úmrtí 10. července — automatický abecedně řazený seznam. Česko 1858 – Josef z Ditrichštejna, rakouský a český šlechtic (* 28. března 1798) 1871 – Jan Kazimír Wiedersperger z Wiederspergu, teolog (* 11. srpna 1799) 1892 – František Fiala, český politik, starosta Ústí nad Orlicí (* 11. srpna 1820) 1910 – Arthur Breisky, český spisovatel a překladatel (* 14. května 1885) 1913 – Mikoláš Aleš, malíř (* 18. listopadu 1852) 1942 – Václav Klofáč, politik a novinář (* 21. září 1868) 1944 – Hanuš Hachenburg, básník terezínského ghetta (* 12. července 1929) 1945 – Otakar Hřímalý, český hudební skladatel a pedagog (* 20. prosince 1883) 1965 – Otto Kohn, český architekt (* 6. prosince 1887) 1966 – Viktor Veselý, český právník, klavírista, hudební skladatel a pedagog (* 2. prosince 1887) 1974 – Jaroslav Cuhra, politik, účastník odboje (* 13. dubna 1904) 1977 – Marie Stryjová, česká spisovatelka (* 3. listopadu 1931) 1982 – Maria Jeritza, Marie Jedličková, operní pěvkyně (* 6. října 1887) 2001 – Ota Kraus, novinář a spisovatel (* 7. září 1909) 2004 Milan Šulc, český divadelní i filmový herec (* 13. května 1934) Josef Špaček, politik, člen Dubčekova vedení KSČ v roce 1968 (* 7. srpna 1927) 2020 – Svatopluk Matyáš, herec (* 18. října 1929) Svět 138 – Hadrianus, římský císař (* 24. ledna 76) 983 – Benedikt VII., papež (* ?) 994 – Leopold I. Babenberský, markrabě babenberský (* kolem 940) 1290 – Ladislav IV. Kumán, uherský král (* 5. srpna 1262) 1437 – Jana Navarrská, bretaňská vévodkyně a anglická královna (* 1370) 1480 – René I. z Anjou, titulární král jeruzalémský a králem neapolský (* 16. ledna 1409) 1510 – Kateřina Cornaro, kyperská královna (* 25. listopadu 1454) 1538 – Hafsa Sultan, osmanská princezna (* cca 1500) 1559 – Jindřich II. Francouzský, francouzský král (* 31. března 1519) 1561 – Rüstem Paša, velkovezír Osmanské říše (* 1500 nebo 1507) 1584 – Vilém I. Oranžský, nizozemský místodržící (* 24. dubna 1533) 1590 – Karel II. Štýrský, štýrský vévoda, syn císaře Ferdinanda I. Habsburského a Anny Jagellonské (* 3. června 1540) 1621 – Karel Bonaventura Buquoy, velitel císařských vojsk na počátku třicetileté války (* 9. ledna 1571) 1631 – Konstance Habsburská, polská královna (* 24. prosince 1588) 1690 – Domenico Gabrielli, italský barokní skladatel a virtuóz na violoncello (* 1651/1659) 1762 – Johann Adam Steinmetz, evangelický teolog (* 24. září 1689) 1783 – Adam František Kollár, slovenský spisovatel, historik a knihovník (* 17. dubna 1718) 1805 – Thomas Wedgwood, anglický hrnčíř, průmyslník, průkopník a vynálezce v oboru fotografie (* 1771) 1806 – George Stubbs, britský malíř a vědec (* 25. srpna 1724) 1851 – Louis Daguerre, francouzský malíř a vědec, průkopník v oboru fotografie (* 18. listopadu 1787) 1884 Paul Morphy, americký šachista (* 22. června 1837) Karl Richard Lepsius, zakladatel německé egyptologie (* 23. prosince 1810) 1888 – Rafael Hernando, španělský hudební skladatel (* 31. května 1822) 1889 – Julia Gardiner Tylerová manželka 10. prezidenta USA Johna Tylera (* 23. července 1820) 1899 – Georgij Alexandrovič Romanov, ruský velkokníže (* 9. května 1871) 1902 – Jacint Verdaguer, katalánský kněz a básník (* 17. května 1845) 1910 – Johann Gottfried Galle, německý astronom (* 9. června 1812) 1919 – Hugo Riemann, německý hudební teoretik a skladatel (* 18. července 1849) 1920 – John Arbuthnot Fisher, britský admirál (* 25. ledna 1841) 1923 – Witold Korytowski, předlitavský politik (* 8. srpna 1850) 1934 – Erich Mühsam, německo-židovský anarchista, spisovatel a básník (* 6. dubna 1878) 1937 – Max Winter, rakouský novinář, spisovatel a politik (* 9. ledna 1870) 1938 Marie Edinburská, rumunská královna (* 29. října 1875) Alexander Zaid, sionistický aktivista a vojenský organizátor v Palestině (* ? 1886) 1941 – Jelly Roll Morton, americký klavírista (* 20. října 1890) 1952 – Rued Langgaard, dánský varhaník a hudební skladatel (* 28. července 1893) 1962 – Jehuda Lejb Majmon, izraelský politik (* 11. prosince 1875) 1965 – Wilson Smith, britský bakteriolog (* 21. června 1897) 1967 – Albertine Sarrazinová, francouzská spisovatelka a básnířka (* 17. září 1937) 1968 – Nachum Nir, izraelský politik, předseda Knesetu (* 17. března 1884) 1970 Félix Gaillard, premiér Francie (* 5. listopadu 1919) Erwin Janchen, rakouský botanik (* 15. května 1882) 1972 – Lovie Austin, americká klavíristka (* 19. září 1887) 1973 – Karl Loewenstein, americký ústavní právník (* 9. listopadu 1891) 1975 – Jenő Kerényi, maďarský sochař (* 20. listopadu 1908) 1978 John D. Rockefeller III., americký filantrop (* 21. března 1906) Joe Davis, anglický hráč snookeru (* 15. dubna 1901) 1979 – Arthur Fiedler, americký dirigent (* 17. prosince 1894) 1982 Karl Hein, německý olympijský vítěz v hodu kladivem z roku 1936 (* 11. června 1908) Maria Jeritza, operní pěvkyně (* 6. října 1887) 1983 – Werner Egk, německý skladatel, dirigent a pedagog (* 17. května 1901) 1984 – Samuel Adamčík, slovenský herec (* 23. července 1904) 1987 – John H. Hammond, americký hudební producent (* 15. prosince 1910) 1989 – Mel Blanc, americký dabér, hlas králíka Bugse, kačera Daffyho, ptáčka Tweetyho a mnoha dalších (* 30. května 1908) 1990 – Sergej Ignaťjevič Ruděnko, sovětský generál letectva (* 20. října 1904) 1995 – Văn Cao, vietnamský hudební skladatel (* 15. listopadu 1923) 1998 – Harry von Noé, rakouský pianista (* 4. ledna 1907) 2004 – Maria de Lourdes Pintasilgová, premiérka Portugalska (* 18. ledna 1930) 2006 Šamil Basajev, viceprezident mezinárodně neuznávané separatistické vlády v Čečensku, polní velitel a terorista (* 14. ledna 1965) Wilhelm Przeczek, polský učitel, básník, spisovatel a aktivista (* 7. dubna 1936) 2012 – Maria Hawkins Ellington, americká jazzová zpěvačka (* 1. srpna 1922) 2015 Omar Sharif, egyptský herec (* 10. dubna 1932) Roger Rees, herec (* 5. května 1944) Jon Vickers, kanadský operní pěvec-tenor (* 29. října 1926) 2020 – Eddie Gale, americký jazzový trumpetista (* 15. srpna 1941) Svátky Česko Libuše Amálie, Alma, Amélie, Mia Ludoslav, Ludoslava Svět Začíná týden Baltského moře Argentina: Den obchodníků Bahamy: Den nezávislosti (1973) Chile: Den knihovnictví Mauritánie: Den ozbrojených sil Albánie: Den armády Den Nikoly Tesly Pranostiky Česko Jaká povětrnost na Sedm bratří, taková po sedm týdnů patří. Často povětrnost Sedmi bratří na budoucích sedm týdnů patří. Neprší-li na Sedm bratří, bývají suché žně. Den Sedmi bratří když je deštivý, bývá pak déšť trvanlivý. Na den Sedmi bratří, když prší, sedm neděl déšť dovrší. Prší-li na Sedm bratří, sedm neděl střecha neuschne. Déšť na Sedm bratrů – hnijí kobzole. Externí odkazy Červencové dny
2739	https://cs.wikipedia.org/wiki/15.%20%C4%8Dervenec	15. červenec	15. červenec je 196. den roku podle gregoriánského kalendáře (197. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 169 dní. Svátek má Jindřich. Události Česko 972 – Zemřel kníže Boleslav I. Ukrutný a novým českým knížetem se stal jeho syn Boleslav II. 1442 – Jiřímu z Poděbrad a jeho první manželce Kunhutě ze Šternberka narodil utajovaný prvorozený syn Boček. Jeho osobu obestírá tajemství: Přestože byl prvorozený syn, na rozdíl od mladších bratrů, mu otec nezajistil povýšení mezi říšská knížata, tedy mezi nejvýznamnější šlechtice Svaté říše římské. Hoch patrně trpěl duševní nemocí. 1490 – Po smrti Matyáše Korvína byl česky král Vladislav II. Jagellonský zvolen též králem uherským. Země Koruny české a uherské království se spojily v jeden stát, v unii, kterou spojovala postava panovníka. Podle předem sjednané dohody s uherskými stavy měly zůstat vedlejší české země - Morava, Slezsko a obě Lužice - i nadále součástí Uher. 1651 – Ferdinand III. Habsburský zakázal abatyši cisterciáckého kláštera na Starém Brně stavět pivovar. Reagoval tak na stížnosti brněnských představitelů na budování "konkurenčního" pivovaru. 1863 – V Praze na Újezdě otevřel významný český fotograf Jindřich Eckert svůj první portrétní ateliér. Je autorem řady fotografií, zachycujících pražské ulice a domy, které podlehly násilné asanaci 1928 – Po tragické smrti svého manžela Čeňka v 6. kole závodu Velké ceny Německa na okruhu Nürburgring oznámila Eliška Junková konec závodní kariéry. 1949 – Český tenisový mistr Jaroslav Drobný a Vladimír Černík emigrují na západ na turnaji ve Švýcarsku 1958 – V Brně byly definitivně zrušeny koňské vozy, které rozvážely poštovní zásilky. 2002 – Prezident Václav Havel jmenuje novou koaliční vládu Vladimíra Špidly. Svět 484 př. n. l. – Zasvěcení chrámu Castora a Polluxe v antickém Římě 70 – Titus se svou armádou dobyl hradby Jeruzaléma (17. Tamuz v židovském kalendáři). 1015 – Podle legend a východní tradice zemřel Vladimír I. Veliký, za jehož vlády došlo roku 988 k christianizaci Kyjevské Rusi, na své dvorci Berestově nedaleko Kyjeva. 1099 – První křížová výprava: Západní křesťané (latinové) po pětitýdenním obléhání dobyli baziliku Svatého hrobu v Jeruzalémě. Muslimší obyvatelé Jeruzaléma se vzdali, ale křižáci, hnáni náboženským fanatismem, pozabíjeli tisíce neozbrojených mužů, žen a dětí. Dobytím Jeruzaléma byla ukončena první křižácká výprava a na území Palestiny vznikly čtyři křesťanské státy. 1240 – Ruské vojsko vedené knížetem novgorodským Alexandrem (později Něvským) zvítězilo v bitvě na Něvě nad Švédy. 1410 – Proběhla bitva u Grunwaldu, kde polský král Vladislav II. Jagello porazil Řád německých rytířů. Polské království vykročilo směrem k hegemonii ve východní Evropě. 1562 – Španělé na hranici v Máni na Yucatánu pálí veškeré písemné památky Mayů. V ohni shoří na 27 cenných dokumentů a spousta obrazů. 1685 – Sňatek Marie Antonie Habsburské, dcery císaře Leopolda I. a jeho první manželky Markéty Terezy, s bavorským kurfiřtem Maxmiliánem II. Emanuelem. 1783 – Markýz Claude-Francois-Dorothéé de Jouffroy D'Abbans, urozeným okolím přezdívaný, Joufroy-Le Pompe (Pumpa), podniká v Lyonu historicky první plavbu člunu, poháněném parním strojem. 1789 – Francouzský aristokrat a hrdina Americké války za nezávislost Markýz de Lafayette je jmenován generál-plukovníkem Národní gardy v Paříži 1799 – V egyptské vesnici Rosetta objevil francouzský kapitán Pierre-François Bouchard během Napoleonova egyptské tažení rosettskou desku, díky které byly později rozluštěny hieroglyfy. 1823 – Oheň zničil Baziliku sv. Pavla za hradbami v Římě ze 4. století. 1903 – Nově založená automobilka Ford Motor Company přijala první objednávku od chicagského dentisty Ernesta Pfenninga na dvouválcový automobil Model A za 850 dolarů 1933 – Wiley Post odstartoval z letiště Floyd Bennett Field první sólový let kolem světa. Let skončil 22. července a trval 7 dní, 18 hodin a 49 minut. Nově místo dalšího člověka použil k navigaci autopilot a kompas. 2016 – Část tureckých ozbrojených sil se pokusila provést vojenský převrat, při němž bylo zabito nejméně 160 lidí. 2018 – Francie vyhrála Mistrovství světa ve fotbale v Rusku po vítězství nad Chorvatskem 4:2. Narození Česko 1649 – Tobiáš Jan Becker, biskup královéhradecký († 11. září 1710) 1808 – Josef Jaromír Štětka, český lékař a politik († 10. dubna 1878) 1821 – Jindřich Wankel, lékař, speleolog, paleontolog a archeolog, sběratel, „otec moravské archeologie“ († 5. dubna 1897) 1849 – Jindřich Geisler, moravský kněz, hudební kritik, muzikant, organizátor hudebního života († 18. března 1927) 1859 Eduard Lederer, spisovatel († 1944) Karel Škorpil, český archeolog († 9. března 1944) 1863 – Jindřich Ladislav Barvíř, geolog († 26. května 1952) 1864 – František Minařík, katolický kněz († 28. srpna 1945) 1872 Karel Babánek, český básník, spisovatel a dramatik († 19. května 1937) František Bernard Vaněk, kněz, spisovatel a kulturní organizátor († 1. dubna 1943) 1874 – Josef Obeth, slezský sochař a restaurátor německé národnosti († 18. září 1961) 1876 Rudolf Bergman, československý politik († 23. ledna 1940) Josef Patzel, československý politik německé národnosti († 20. května 1927) 1877 – Marie Dostalová, česká malířka († 27. března 1903) 1885 – Jindřich Veselý, loutkářský badatel a autor loutkových her († 19. září 1939) 1892 – Jaroslav Arnošt Trpák, novinář, redaktor, prozaik, překladatel († ? 1968) 1896 – Václav Fiala, český malíř († 25. června 1980) 1900 Karel Jiráček, spisovatel, ochotnický divadelní režisér († 17. května 1989) Viktor Hájek, nejvyšší představitel Českobratrské církve evangelické († 7. března 1968) 1914 – Jakub Antonín Zemek, převor dominikánského kláštera ve Znojmě († 26. června 1989) 1915 – František Vitásek, kněz, chrámový hudebník a skladatel († 12. června 1979) 1919 – Jindřich Mahelka, malíř († 3. března 1990) 1920 – Vilém Kropp, reportážní fotograf († 2. února 2012) 1922 – Vlastimil Letošník, hydrolog, hydrogeolog a speleolog († 24. října 2010) 1923 – Jaroslav Volek, estetik, muzikolog a sémiotik († 23. února 1989) 1924 – František Vrbka, československý voják a příslušník výsadku Bronse († 23. března 1943) 1933 – Jindřiška Klímová, novinářka a spisovatelka 1935 – Petr Lom, lékař, politik a diplomat († 3. května 2003) 1944 – Petr Prouza, český spisovatel a novinář 1945 – Michal Pavlata, herec († 21. ledna 2017) 1946 – Petr Nováček, český novinář a historik 1949 – Cyril Zapletal, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví 1950 Jiří Kovařík, český historik a autor literatury faktu Jiří Malenovský, soudce Ústavního soudu České republiky 1970 – Pavel Vízner, tenista 1993 – Natálie Kubištová, zpěvačka Svět 1553 – Arnošt Habsburský, rakouský arcivévoda, syn císaře Maxmiliána II. († 12. února 1595) 1606 – Rembrandt, holandský malíř († 1669) 1636 – Christian Knorr von Rosenroth, německý učenec, básník († 4. května nebo 8. května 1689) 1718 – Alexander Roslin, švédský malíř († 5. července 1793) 1800 – Jean-Baptiste Dumas, francouzský chemik a politik († 11. dubna 1884) 1810 – Johann Jacob Löwenthal, maďarský šachový mistr († 20. července 1876) 1823 – Alexandr Hesensko-Darmstadtský, hesenský princ, zakladatel rodu Battenbergů († 15. prosince 1888) 1837 – Stefanie Hohenzollern-Sigmaringen, portugalská královna († 17. července 1859) 1845 – Marie Terezie Rakousko-Těšínská, rakouská arcivévodkyně († 8. října 1927) 1847 – Martin Theodor Haase, superintendent rakouské evangelické církve († 23. listopadu 1928) 1848 – Vilfredo Pareto, italský ekonom († 19. srpna 1923) 1854 – Jacek Malczewski, polský malíř († 8. října 1929) 1860 – Max von Oppenheim, německý historik a archeolog († 17. listopadu 1946) 1870 Vladimir Dmitrijevič Nabokov, ruský politik a novinář († 28. března 1922) Leonid Krasin, sovětský politik a diplomat († 24. listopadu 1926) 1871 – Henryk Arctowski, polský geograf, geofyzik, geolog, cestovatel († 22. února 1958) 1882 – Simon Ter-Petrosjan, gruzínský komunista († 14. července 1922) 1883 – Louis Lavelle, francouzský filosof († 1951) 1886 – Jacques Rivière, francouzský spisovatel, redaktor a kritik († 14. února 1925) 1892 – Walter Benjamin, německý literární kritik, filosof a překladatel († 26. září 1940) 1897 – Monty Banks, italský herec, režisér a producent († 7. ledna 1950) 1899 – Seán Lemass, premiér Irska († 11. května 1971) 1901 – Nicola Abbagnano, italský filosof († 9. září 1990) 1905 – Alexandr Chvylja, sovětský herec švédského původu († 17. října 1976) 1909 Hendrik Casimir, nizozemský fyzik († 4. května 2000) William Gemmell Cochran, skotský matematik († 29. března 1980) 1910 Ronald Binge, britský hudební skladatel († 6. září 1979) Peter Mehringer, americký zápasník a hráč amerického fotbalu, zlato na OH 1932 († 27. srpna 1987) 1913 – Avraham Suckever, židovský básník († 19. ledna 2010) 1914 – Princ Bira, thajský princ a automobilový závodník († 23. prosince 1985) 1916 – Núr Mohammad Tarakí, prezident a premiér Afghánistánu († 14. září 1979) 1917 – Reidar Liaklev, norský olympijský vítěz v rychlobruslení († 1. března 2006) 1918 – Bertram Brockhouse, kanadský fyzik, Nobelova cena za fyziku 1994 († 13. října 2003) 1919 – Iris Murdochová, irská spisovatelka († 1999) 1921 – Robert Bruce Merrifield, americký biochemik, Nobelova cena za chemii 1984 († 14. května 2006) 1922 Leon Max Lederman, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny († 3. října 2018) Hana Ponická, slovenská prozaička, překladatelka a publicistka († 2007) 1923 – Philly Joe Jones, americký jazzový bubeník († 30. srpna 1985) 1927 – Krystyna Broll-Jarecka, polská básnířka († 24. listopadu 2011) 1928 Carl Woese, americký mikrobiolog († 30. prosince 2012) Pal Benko, maďarský šachový velmistr († 26. srpna 2019) 1930 Stephen Smale, americký matematik Jacques Derrida, francouzský filozof († 8. října 2004) 1933 Julian Bream, anglický klasický kytarista a loutnista Ivan Gálfy, slovenský horolezec († 19. července 2011) 1934 – Eva Krížiková, slovenská herečka († 31. března 2020) 1939 – Aníbal Cavaco Silva, portugalský prezident 1943 – Jocelyn Bellová Burnellová, americká astronomka 1946 – Linda Ronstadt, americká zpěvačka 1947 Peter Banks, britský hudebník (Yes) († 7. března 2013) Roky Erickson, americký hudebník Lydia Davisová, americká spisovatelka 1948 – Artimus Pyle, americký hudebník (Lynyrd Skynyrd) 1949 Carl Bildt, premiér Švédska Trevor Horn, britský hudební producent, skladatel a hudebník 1950 – Geoff Richardson, britský hudebník 1951 Dušan Herda, slovenský fotbalista, československý reprezentant Gregory Isaacs, jamajský zpěvák a hudební skladatel († 25. října 2010) Jesse Ventura, americký politik, herec, komentátor a bývalý wrestlingový zápasník, 38. guvernér státu Minnesota 1952 Terry O'Quinn, americký herec Johnny Thunders, americký zpěvák a kytarista, člen New York Dolls († 23. dubna 1991) 1953 – Jean-Bertrand Aristide, prezident Haiti 1954 – Mario Kempes, argentinský fotbalista 1956 Joe Satriani, americký kytarový virtuóz Ian Curtis, spoluzakladatel, zpěvák, textař a frontman kapely Joy Division († 1980) Marky Ramone, americký hudebník 1957 – Mats Larsson, švédský lingvista, bohemista a překladatel 1959 – Ján Stempel, slovenský architekt 1960 Kim Alexis, americká supermodelka a herečka Chris Stewart, americký politik 1961 – Forest Whitaker, americký herec a producent 1966 – Dimitris P. Kraniotis, řecký spisovatel 1977 Anthony Lamiche, francouzský sportovní lezec Ray Toro, americký kytarista 1984 – Veronika Zuzulová, slovenská sjezdová lyžařka 1985 – Riley Mason, americká pornoherečka 1987 – Kazujasu Minobe, japonský sportovní šermíř 1989 – Alisa Klejbanovová, ruská tenistka 1991 – Jérémy Bonder, francouzský sportovní lezec 1996 – Anak Verhoeven, belgická sportovní lezkyně Úmrtí Česko 967 nebo 972 – Boleslav I., český kníže (* asi 915) 1903 – Eugen Miroslav Rutte, hudební skladatel a publicista (* 13. srpna 1855) 1911 – Karl Eppinger, český právník a politik německé národnosti (* 6. ledna 1853) 1917 – Josef Schulz, český architekt (* 11. dubna 1840) 1920 – Jan Autengruber, český malíř (* 25. dubna 1887) 1924 – František Mizera, semilský pedagog a historik (* 20. září 1861) 1928 – Čeněk Junek, automobilový závodník (* 25. května 1894) 1942 – Karel Snětina, lékař, sběratel a archeolog (* 13. května 1860) 1952 – Ferdinand Greinecker, hudební skladatel (* 28. dubna 1893) 1956 – Josef Aul, český cestovatel a lékař (* 4. března 1894) 1964 – Bedřich Neumann, generál, legionář, velitel Obrany národa (* 3. dubna 1891) 1971 – Ernst Wiesner, brněnský architekt (* 21. ledna 1890) 1981 – Gustav Vránek, český houslista a hudební skladatel (* 29. listopadu 1906) 1993 – Svatopluk Pitra, grafik, malíř, výtvarník animovaných filmů (* 9. března 1923) 1994 – Miloslav Stehlík, dramatik (* 2. dubna 1916) 1995 – Antonín Ulrich, hudebník, skladatel a pedagog (* 25. října 1915) 1997 – Jaromír Tomeček, spisovatel (* 30. září 1906) 2002 – Evžen Wohlgemuth, zoolog a esperantista (* 1947) 2007 – Miloslav Cicvárek, malíř, grafik, sochař a restaurátor (* 1927) 2013 Václav Fischer, textař a spisovatel (* 6. února 1926) Pavel Peška, ústavní právník (* 13. dubna 1926) Miroslav Polák, loutkoherec, interpret Žeryka v Divadle Spejbla a Hurvínka (* 16. červenec 1944) Svět 998 – Abu'l-Wafa, perský astronom a matematik (* 10. června 940) 1242 – Česlav Odřivous, polský dominikánský kazatel (* ? 1180) 1274 – Svatý Bonaventura, italský františkánský filozof a teolog (* 1221) 1291 – Rudolf I. Habsburský, první římský král z rodu Habsburků (* 1. května 1218) 1299 – Erik II. Norský, norský král (* 1268) 1406 – Vilém Habsburský, vévoda rakouský (* 1370) 1410 – Ulrich von Jungingen, velmistr řádu německých rytířů (* 8. ledna 1360) 1445 – Johana Beaufortová, skotská královna (* asi 1404) 1609 – Annibale Carracci, italský barokní malíř (* 1560) 1614 – Pierre de Bourdeilles, abbé de Brantôme, francouzský zapisovatel, historik (* kolem 1540) 1655 – Girolamo Rainaldi, italský architekt období manýrismu (* 4. května 1570) 1685 – James Scott, vévoda z Monmouthu, nemanželský syn anglického krále Karla II. (* 9. dubna 1649) 1716 – Gaetano Veneziano, italský hudební skladatel a pedagog (* 1665) 1757 – Johann Caspar Bagnato, německý barokní stavitel (* 1696) 1782 – Farinelli, vlastním jménem Carlo Broschi, jeden z nejslavnějších kastrátů-sopránů (* 24. ledna 1705) 1788 – Jean-Germain Drouais, francouzský malíř (* 25. listopadu 1763) 1792 – Juraj Pavlín Bajan, slovenský kněz, kazatel, varhaník a hudební skladatel (* 12. dubna 1721) 1796 – Domenico Lorenzo Ponziani, italský šachista (* 9. listopadu 1719) 1810 – Jean-Baptiste Rey, francouzský dirigent a hudební skladatel (* 18. prosince 1734) 1828 – Jean-Antoine Houdon, francouzský sochař (* 1741) 1830 – Dominique Joseph Vandamme, francouzský generál (* 5. listopadu 1770) 1857 – Carl Czerny, rakouský klavírista, hudební skladatel a pedagog (* 1791) 1858 – Alexandr Andrejevič Ivanov, ruský malíř (* 28. července 1806) 1861 – Adam Jerzy Czartoryski, polský šlechtic a politik (* 14. ledna 1770) 1862 – Alois Löcherer, německý fotograf (* 14. srpna 1815) 1868 – William Morton, americký stomatolog (* 9. srpna 1819) 1871 – Ján Chalupka, slovenský dramatik, publicista, spisovatel a evangelický kněz (* 1791) 1876 – Aleksander Fredro, polský dramatik (* 20. června 1793) 1879 – Johann Friedrich von Brandt, německý přírodovědec (* 1802) 1880 – Grigorij Goldenberg, ruský revolucionář (* 15. prosince 1855) 1885 – Rosalía de Castro, spisovatelka a básnířka, jedna z hlavních protagonistek galicijského kulturního obrození (rexurdimenta) (* 1837) 1890 – Gottfried Keller, švýcarský prozaik a lyrický básník (* 1819) 1893 – Ferenc Erkel, maďarský hudební skladatel (* 7. listopadu 1810) 1904 – Anton Pavlovič Čechov, ruský spisovatel (* 1860) 1914 – Ludwig Hatschek, rakouský průmyslník (* 9. října 1856) 1916 – Ilja Iljič Mečnikov, ukrajinský lékař-infektolog, držitel Nobelovy ceny (* 1845) 1917 – Charles Journet, švýcarský kardinál, teolog (* 26. ledna 1891) 1919 – Hermann Emil Fischer, německý chemik, nositel Nobelovy ceny (* 1852) 1923 – Semjon Zinovjevič Alapin, ruský šachový mistr (* 7. listopadu 1856) 1927 – Constance Markiewiczová, irská politička (* 4. února 1868) 1928 – Karl Perron, německý barytonista (* 1858) 1929 – Hugo von Hofmannsthal, rakouský romanopisec, libretista, básník, dramatik a esejista (* 1874) 1939 – Eugen Bleuler, švýcarský psychiatr (* 1857) 1941 Walter Ruttmann, německý filmový režisér (* 1887) August Cesarec, chorvatský spisovatel (* 4. prosince 1893) 1942 – Karl von Banhans, ministr železnic Předlitavska (* 12. června 1861) 1948 – John J. Pershing, americký armádní generál (* 13. září) 1959 Ernst Ruben Lagus, finský generál (* 12. října 1896) Ernest Bloch, švýcarský hudební skladatel (* 1880) 1960 – Anton Giulio Bragaglia, italský fotograf (* 11. února 1890) 1961 – John E. Brownlee, kanadský politik (* 1884) 1970 – Eric Berne, americký lékař a psychiatr (* 10. května 1910) 1971 – Ernst Wiesner, brněnský architekt slovenského původu (* 1890) 1975 – Ginger Johnson, nigerijský perkusista (* 1916) 1976 – Jozef Pospíšil, slovenský sochař (* 27. dubna 1897) 1986 – Ferenc Donáth, maďarský politik, historik zemědělství, publicista (* 5. září 1913) 1988 – Jan Brzák, kanoista, olympijský vítěz (* 6. dubna 1912) 1991 Roger Revelle, americký oceánograf (* 7. března 1909) Bert Convy, americký herec (* 1933) 1992 – Hammer DeRoburt, první prezident státu Nauru (* 1922) 1995 Jozef Režucha, slovenský filmový režisér, scenárista a herec (* 13. března 1929) Robert Coffy, francouzský kardinál (* 24. října 1920) 1996 – Dana Hill, americká herečka (* 1964) 1997 Gianni Versace, italský módní návrhář (* 1946) Alan Jack Charig, britský vertebrátní paleontolog (* 1. července 1927) 2000 – Juan Filloy, argentinský spisovatel (* 1. srpna 1894) 2003 – Roberto Bolaño, chilský spisovatel (* 28. dubna 1953) 2004 Jan Hanski, lužickosrbský malíř (* 24. listopadu 1925) František Schmucker, slovenský a československý fotbalista (* 28. ledna 1940) 2008 György Kolonics, maďarský kanoista (* 24. června 1972) Jurij Michajlov, sovětský rychlobruslař, olympijský vítěz (* 25. července 1930) 2009 – Julius Shulman, americký fotograf (* 10. října 1910) 2014 – Gerallt Lloyd Owen, velšský básník (* 6. listopadu 1944) 2015 Howard Rumsey, americký kontrabasista (* 7. listopadu 1917) Alan Curtis, americký cembalista, muzikolog a dirigent (* 17. listopadu 1934) 2017 – Martin Landau, americký herec (* 20. června 1928) 2021 – Peter de Vries, nizozemský investigativní novinář (* 14. listopadu 1956) Svátky Česko Jindřich Svět OSN: Světový den dovedností mladých Pranostiky Česko Věje-li na den Rozeslání apoštolů jižní vítr, bude velká drahota a tam, odkud věje, velká láce. Externí odkazy Červencové dny
2744	https://cs.wikipedia.org/wiki/22.%20%C4%8Dervenec	22. červenec	22. červenec je 203. den roku podle gregoriánského kalendáře (204. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 162 dní. Svátek má Magdaléna. Události Česko 1270 – V Čechách pršelo od 22. července až do polovičky září bez přestání. Potopy, neúroda a drahota v obilí byly toho následky; vína bylo až nazbyt (dle dobového almanachu) 1290 – Král Václav II. jako léno získal Vratislavské knížectví. 1781 – Český hudební skladatel Vincenc Mašek si bere za ženu o devět let mladší žačku Marii Johannu Nepomucenu Ludmilu Sibilu Vincencii, rozenou Prausovou, vynikající hráčku na tehdy módní nástroj - skleněnou harmoniku. 1848 – Ve Vídni se poprvé sešel rakouský ústavodárný říšský sněm, za účasti 138 poslanců z českých zemí. Do sněmu bylo zvoleno 55 českých a 35 německých poslanců z Čech, 20 českých a 18 německých poslanců z Moravy a 1 český a 9 německých poslanců ze Slezska. Úkolem sněmu bylo pro monarchii vypracovat a schválit ústavu. 1927 – V časopise Pestrý týden se poprvé objevila postavička Ondřeje Sekory Ferda Mravenec v komiksovém příběhu o opilém mravenci. Tehdy ještě postavička nebyla určena dětem a neměla puntíkovaný šátek. 1928 – Orchestr RJ za řízení dr. J. Krupky a Otokara Paříka natočil první gramodesky. 1934 – Konrad Henlein uspořádal ve Šluknově veřejný projev za účasti 12 000 osob. 1955 – Premiéra českého historického filmu Jan Žižka režiséra Otakara Vávry na motivy díla spisovatele Aloise Jiráska. Film je druhým dílem husitské trilogie Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem. 1963 – Pásmem Komu patří jazz zahájila činnost poetická vinárna Viola na pražské Národní třídě. 1994 – V Divadle Spirála na pražském Výstavišti se uskutečnila česká premiéra světoznámého muzikálu Andrew Lloyda Webbera a Tima Rice Jesus Christ Superstar. Během čtyř let se muzikál dočkal celkem 1288 repríz. 1998 Prezident Václav Havel jmenoval menšinovou jednobarevnou vládu Miloše Zemana, která získala podporu v parlamentu díky tzv. opoziční smlouvě, kterou mezi sebou uzavřely dvě největší strany v republice – levicová ČSSD a pravicová ODS Ve východních Čechách začala povodeň, při které zemřelo 7 lidí. 2015 – Při železniční nehodě ve Studénce zahynuly 3 osoby. Je to již druhé železniční neštěstí v tomto městě (viz 2008). Svět 259 – 24. katolickým papežem se stal Dionysius, který nahradil Sixta II. 1209 – Během Albigenské křížové výpravy došlo k masakru ve městě Béziers. 1298 – V bitvě u Falkirku, porazil anglický král Eduard I. Skoty vedené Williamem Wallacem. 1456 – Bylo ukončeno obléhání Bělehradu vojsky osmanského sultána Mehmeda II. 1793 – Skotský cestovatel Alexander Mackenzie příchodem k Tichému oceánu dokončil překonání amerického kontinentu. 1868 – Rozezlení Češi opouští na protest Rakousko-Uherský senát 1894 – Proběhl první automobilový závod Paříž-Rouen. 1917 – Alexander Kerenskij vyhlásil Rusko jako demokratickou republiku a stal se předsedou nové prozatímní vlády. 1933 – Wiley Post skončil první sólový let kolem světa za 7 dní a 19 hodin (začal 15. července). 1942 – Holokaust: Začala deportace Židů z varšavského ghetta. 1946 – Členové židovské organizace Irgun spáchali pumový atentát na hotel King David v Jeruzalémě, kde sídlila britská správa. 91 Britů zahynulo. 1962 – Program Mariner: Sonda Mariner 1 musela být zničena krátce po startu. 1992 – Drogový obchodník Pablo Escobar uprchl z kolumbijského vězení z obavy před vydáním do USA. 2003 – Americká armáda zaútočila v Iráku na obytný komplex, přičemž zabila syny Saddáma Husajna, Udaje a Kusaje. 2006 – Na stanici ITV1 měla premiéru první epizoda světoznámého trikového seriálu Prehistorický park. 2007 – Česká fotbalová reprezentace do 20 let získává stříbro po prohře s Argentinou ve finále Mistrovství světa ve fotbale do 20 let v Kanadě. 2010 – Mezinárodní soudní dvůr v Haagu posvětil osamostatnění Kosova. 2011 – V norském Oslu zemřelo 7 osob při bombovém útoku ve vládní čtvrti. Krátce poté Anders Behring Breivik střelbou ze samopalu zabil několik desítek mladých lidí na mítinku norské Strany práce na ostrově Utøya. Další se utopili při snaze přeplavat na pevninu. Celkem zemřelo 77 osob. 2019 – Indická raketa GSLV Mk.3 vynesla z kosmodromu Šríharikota na oběžnou dráhu měsíční sondu Čandraján-2. Narození Viz též :Kategorie:Narození 22. července — automatický abecedně řazený seznam. Česko 1787 – Johann Emanuel Veith, rakouský veterinář, teolog, kazatel a spisovatel († 6. listopadu 1876) 1815 – Josef Ehrenberger, spisovatel († 7. února 1882) 1872 – Ľudovít Bazovský, československý politik († 10. prosince 1958) 1843 – Antal Stašek, spisovatel († 9. října 1931) 1866 – František Bubák, botanik († 19. září 1925) 1875 – Richard Schmidt, český, německy hovořící právník a spisovatel († 11. března 1947) 1882 – Antonín Zmrhal, čs. ministr vnitřního obchodu († 26. listopadu 1954) 1893 – Osvald Chlubna, hudební skladatel a pedagog († 30. října 1971) 1895 – Václav Vlček, plukovník československého letectva, oběť komunistického režimu († 23. října 1974) 1900 – Zdeněk Kalista, historik a spisovatel († 17. června 1982) 1911 – František Fric, lesní inženýr a spisovatel († 7. října 1975) 1914 Josef Kholl, generál, bojovník proti nacismu († 22. září 1944) Jiří Valja, spisovatel († 17. března 1967) 1915 – Josef Šebánek, herec († 13. března 1977) 1919 – Věra Adlová, spisovatelka, překladatelka († 28. července 1999) 1921 – Anna Nováková, překladatelka z ruštiny († 31. května 2005) 1922 Jiří Berkovec, hudební skladatel a publicista († 11. listopadu 2008) Miluše Roubíčková, sklářská výtvarnice († 21. srpna 2015) Milena Majorová, spisovatelka redaktorka († 11. července 2014) 1924 Věra Kubánková, herečka († 13. dubna 2016) Richard Kubernát, zpěvák a jazzový trumpetista († 16. června 1981) 1933 Jana Rabasová, sportovní gymnastka a olympijská medailistka († 2008) Evžen Quitt, geograf a klimatolog († 19. srpna 2013) 1935 – Antonín Máša, spisovatel, scenárista, dramatik, režisér († 4. října 2001) 1936 – Jaroslav Čejka, tanečník a herec-mim († 11. října 2022) 1943 Jaromír Mayer, zpěvák Jaroslav Šaroun, klavírista, skladatel, pedagog († 25. března 2021) 1946 – Jessica Horváthová, politička, kameramanka a režisérka 1950 Petr Matějů, sociolog a politik († 16. června 2017) Miloslava Rezková, olympijská vítězka a mistryně Evropy ve skoku do výšky († 20. října 2014) 1952 – Jindřich Vodička, ministr práce a sociálních věcí ČR 1958 – Iva Bittová, zpěvačka a houslistka 1959 – Irena Chřibková, varhanice Svět 1136 – Vilém z Anjou, bratr anglického krále Jindřicha II. († 30. ledna 1164) 1210 – Johana Anglická, skotská královna z dynastie Plantagenetů († 4. března 1238) 1476 – Ču Jou-jüan, čínský princ z dynastie Ming († 13. července 1519) 1478 – Filip I. Kastilský, kastilský a leónský spolukrál jako manžel Jany I. Kastilské, burgundský vévoda, syn císaře Maxmiliána I. a Marie Burgundské († 1506) 1535 – Kateřina Stenbock, manželka švédského krále Gustava I. Vasy († 13. prosince 1621) 1559 – Vavřinec z Brindisi, italský duchovní, představitel kapucínů († 1619) 1596 – Michail Fjodorovič, první ruský car z dynastie Romanovců († 23. července 1645) 1647 – Svatá Markéta Marie Alacoque, řeholnice řádu salesiánek, mystička († 17. října 1790) 1711 – Georg Richmann, baltský německý fyzik († 6. srpna 1753) 1713 – Jacques-Germain Soufflot, francouzský architekt († 1780) 1751 – Karolina Matylda Hannoverská, britská princezna, dánská a norská královna († 10. května 1775) 1784 – Friedrich Bessel, německý matematik († 1846) 1795 – Gabriel Lamé, francouzský matematik a fyzik († 1. května 1870) 1800 – Jakob Lorber, rakouský hudebník, křesťanský mystik a vizionář († 1864) 1805 – Rudolf von Feistmantel, rakouský lesník a entomolog († 7. února 1871) 1831 – Kómei, 121. japonský císař († 30. ledna 1867) 1838 – Max Mauthner, rakousko-uherský průmyslník a politik († 28. prosince 1904) 1839 – Jakob Hurt, estonský lingvista, teolog a folklorista († 13. ledna 1907) 1846 – Julius von Latscher-Lauendorf, rakousko-uherský generál a politik († 2. srpna 1909) 1848 – Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický, meklenbursko-střelický velkovévoda († 11. června 1914) 1849 – Emma Lazarus, židovská básnířka, novinářka a překladatelka († 1887) 1859 – Charles Bernhoeft, lucemburský dvorní fotograf († ? 1933) 1862 – Cosmo Duff-Gordon, pátý baronet z Halkinu († 20. dubna 1931) 1864 – Ernest Roger, francouzský vědec v oblasti bezdrátové komunikace († ? 1943) 1878 Lucien Febvre, francouzský historik († 25. září 1956) Janusz Korczak, polský spisovatel († srpen 1942) 1882 – Edward Hopper, americký malíř († 15. května 1967) 1886 – Theodor Morell, osobní lékař Adolfa Hitlera († 26. května 1948) 1887 – Gustav Ludwig Hertz, německý fyzik, držitel Nobelovy ceny († 1975) 1888 – Selman Abraham Waksman, americký mikrobiolog, držitel Nobelovy ceny († 1973) 1892 – Arthur Seyß-Inquart, rakouský spolkový kancléř, nacista († 16. října 1946) 1895 – Pavel Suchoj, běloruský a sovětský letecký konstruktér († 15. září 1975) 1898 – Alexander Calder, americký výtvarník († 11. listopadu 1976) 1899 – Sobhuza II., svazijský král († 21. srpna 1982) 1904 – Donald Hebb, kanadský psycholog († 20. srpna 1985) 1909 Licia Albanese, americká operní sopranistka italského původu († 15. srpna 2014) Francis Leroy Stewart, americký fotograf († 23. srpna 1992) 1912 – Stephen Gilbert, irský spisovatel († 23. července 2010) 1917 – Jurij Chěžka, lužickosrbský básník († 1944) 1923 – Bob Dole, americký politik († 5. prosince 2021) 1926 – Wolfgang Iser, německý literární teoretik († 24. ledna 2007) 1930 – Jurij Arťuchin, sovětský kosmonaut († 4. srpna 1998) 1932 – Tom Robbins, americký spisovatel 1934 Louise Fletcherová, americká herečka Junior Cook, americký saxofonista († 3. února 1992) 1939 – Terence Stamp, anglický herec 1941 – George Clinton, americký zpěvák 1942 – Peter Habeler, rakouský horolezec 1943 – Ira Nadel, americký spisovatel 1944 Rick Davies, britsko-americký hudebník Anand Satyanand, generální guvernér Nového Zélandu 1946 Juan José Armas Marcelo, španělský spisovatel, esejista a novinář Danny Glover, americký herec, filmový režisér a politický aktivista Mireille Mathieu, francouzská zpěvačka Petre Roman, premiér Rumunska 1947 Don Henley, americký rockový zpěvák, písničkář a bubeník Mihaela Peneșová, rumunská atletka, olympijská vítězka v hodu oštěpem 1948 – Otto Waalkes, německý bavič a herec 1949 Alan Menken, americký hudební skladatel a pianista Muhammad bin Rašíd Al Maktúm, premiér a viceprezident Spojených arabských emirátů Lasse Virén, finský běžec, čtyřnásobný olympijský vítěz 1953 – Brian Howe, anglický rockový zpěvák a skladatel 1955 – Willem Dafoe, americký herec 1956 – Mick Pointer, britský bubeník 1965 – Shawn Michaels, bývalý americký profesionální wrestler 1967 – Rhys Ifans, britský herec 1973 – Rufus Wainwright, kanadsko-americký zpěvák 1974 – Franka Potente, německá herečka 1980 Dirk Kuyt, nizozemský fotbalista Dmitrij Kalinin, ruský hokejista 1982 Anna Čičerovová, ruská skokanka do výšky Sandrine Levet, francouzská sportovní lezkyně 1992 – Selena Gomezová, americká herečka, zpěvačka, textařka 2013 – Princ George Alexander Louis z Cambridge, britský princ, třetí v linii následnictví britského trůnu Úmrtí Viz též :Kategorie:Úmrtí 22. července — automatický abecedně řazený seznam. Česko 1427 – Zikmund Albík z Uničova, lékař, právník a arcibiskup pražský (* asi 1358) 1786 – Václav Kalous, skladatel chrámové hudby (* 24. ledna 1715) 1867 – Cyril František Napp, opat, kulturní a politický činitel (* 5. října 1792) 1868 – Zikmund Kolešovský, hudební skladatel a pedagog (* 2. května 1817) 1903 – Josef Jakub Toužimský, novinář a spisovatel (* 9. března 1848) 1908 – Mathilde Weissmannová-Zavrtalová, operní pěvkyně (* 2. února 1846) 1915 – František Taufer, moravský básník a prozaik (* 2. dubna 1885) 1917 – Karel Ladislav Thuma, malíř (* 14. prosince 1853) 1923 – František Albert, chirurg a spisovatel (* 29. dubna 1856) 1925 – Vilém Teklý, pedagog, agrární odborník a politik (* 11. ledna 1848) 1954 – Alois Holub, sochař (* 24. dubna 1893) 1955 Václav Nosek, komunistický politik, ministr vnitra (* 26. září 1892) Hans Tichý, československý politik německé národnosti (* 16. května 1881) 1966 – Jaroslav Kofroň, hornista, hudební skladatel (* 5. února 1921) 1972 – Pavel Bořkovec, skladatel (* 10. června 1894) 1976 – Jan Jůzl, malíř (* 25. listopadu 1905) 1977 – Jaroslav Šulc, spisovatel (* 22. září 1903) 1979 – Václav M. Havel, pražský stavební podnikatel (* 12. září 1897) 1981 – František Vojtek, kněz, jezuita, filozof (* 4. října 1911) 1992 Milan Zezula, malíř (* 26. července 1921) Jaromír Hrbek, komunistický lékař, politik, strůjce čistek (* 28. června 1914) 1995 – Otakar Borůvka, matematik (* 10. května 1899) 2004 – Zdeněk Tmej, reportážní a dokumentární fotograf (* 5. července 1920) 2007 Ladislav Kozák, akademický sochař a medailér (* 31. srpna 1934) Quido Adamec, hokejový rozhodčí (* 15. prosince 1924) 2010 – Milan Paumer, člen antikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů (* 7. dubna 1931) 2011 – Ladislav Vik, kněz a politický vězeň komunistického režimu (* 25. března 1923) 2012 – Jan Rokyta, cimbalista a herec (* 16. dubna 1938) 2015 Anežka Merhautová, historička umění (* 29. prosince 1919) Aleš Havlíček, filozof, vysokoškolský pedagog (* 15. ledna 1956) 2020 – Miloš Nesvadba, herec, spisovatel, ilustrátor, komiksový kreslíř a karikaturista (* 17. dubna 1925) Svět 1258 – Menhard I. Tyrolský, tyrolský hrabě (* 1194) 1454 – Jan II. Kastilský, kastilský král (* 6. března 1405) 1461 – Karel VII. Francouzský, francouzský král (* 22. února 1403) 1540 – Jan Zápolský, uherský král (* 2. února 1487) 1590 – Leone Leoni, italský sochař a zlatník (* 1509) 1591 – Veronica Franco, italská básnířka, kurtizána, feministka, filantropka, milenka francouzského krále Jindřicha III. (* 25. března 1546) 1619 – Vavřinec z Brindisi, italský duchovní, představitel kapucínů (* 1559) 1676 – Klement X., papež (* 1590) 1732 – Pavel Heermann, německý sochař (* 1673) 1738 – Wolfgang Hannibal von Schrattenbach, kardinál, olomoucký biskup a místokrál neapolský (* 12. září 1660) 1746 – Marie Tereza Bourbonská, španělská infantka a francouzská dauphine (* 11. června 1726) 1802 – Xavier Bichat, francouzský anatom a fyziolog (* 14. listopadu 1771) 1809 – Jean Senebier, švýcarský pastor a přírodovědec (* 6. května 1742) 1814 – Michael Francis Egan, americký františkánský mnich a biskup (* 26. září 1761) 1826 – Giuseppe Piazzi, italský mnich, matematik a astronom (* 1746) 1832 – Napoleon II., francouzský šlechtic (* 1811) 1870 – Josef Strauss, rakouský skladatel (* 1827) 1895 – Cardale Babington, anglický botanik a entomolog (* 23. listopadu 1808) 1902 – Mieczysław Halka-Ledóchowski, arcibiskup poznaňsko-hnězdenský, kardinál (* 29. října 1822) 1908 – William Randal Cremer, anglický politik, pacifista, nositel Nobelovy ceny míru (* 18. března 1828) 1909 – Detlev von Liliencron, německý básník, dramatik a spisovatel (* 3. června 1844) 1915 – Sandford Fleming, kanadský inženýr a vynálezce skotského původu (* 1827) 1922 – Jokichi Takamine, japonský chemik (* 1854) 1923 – Morris Rosenfeld, židovský básník (* 28. prosince 1862) 1926 – Friedrich von Wieser, rakouský ekonom (* 1851) 1932 John Meade Falkner, anglický romanopisec a básník (* 8. května 1858) Errico Malatesta, italský anarchokomunista (* 14. prosince 1853) 1934 – John Dillinger, americký bankovní lupič (* 1903) 1935 – Rašíd Ridá, islámský reformátor (* 23. října 1865) 1941 – Dmitrij Grigorjevič Pavlov, sovětský vojevůdce (* 4. listopadu 1897) 1950 – William Lyon Mackenzie King, premiér Kanady (* 17. prosince 1874) 1955 – Haakon Shetelig, norský archeolog a historik (* 25. června 1877) 1956 – Ľudovít Šenšel, slovenský evangelický kněz a poválečný politik (* 13. dubna 1888) 1958 – Michail Zoščenko, ruský spisovatel, satirik a dramatik (* 1894) 1967 – Carl Sandburg, americký novinář, spisovatel, hudebník a historik (* 6. ledna 1878) 1968 – Giovannino Guareschi, italský novinář a spisovatel (* 1. května 1908) 1972 – Max Aub, španělský spisovatel (* 2. června 1903) 1976 – Karol Hławiczka, polský skladatel, muzikolog, pianista a varhaník (* 14. února 1894) 1978 – André Chapelon, francouzský konstruktér parních lokomotiv (* 26. října 1892) 1979 Sándor Kocsis, maďarský fotbalista (* 21. září 1929) Stein Rokkan, norský politolog a sociolog (* 4. července 1921) 1982 – Sonny Stitt, americký saxofonista (* 2. února 1924) 1985 – Matti Järvinen, finský olympijský vítěz v hodu oštěpem (* 18. února 1909) 1990 – Eduard Strelcov, ruský fotbalový útočník (* 21. července 1937) 1993 – Piero Heliczer, italský filmový režisér, herec a básník (* 20. června 1937) 1999 – Ladislav Slovák, slovenský dirigent (* 10. září 1919) 2003 – Serge Silberman, francouzský filmový producent (* 1. května 1917) 2004 Illinois Jacquet, americký tenorsaxofonista (* 31. října 1922) Peter Sever, slovenský spisovatel (* 11. července 1924) 2006 – Gustavo Alatriste, mexický filmový producent, scenárista, herec a režisér (* 25. srpna 1922) 2007 – Ulrich Mühe, německý herec (* 1953) 2008 Joe Beck, americký jazzový kytarista (* 29. července 1945) Greg Burson, americký dabér (* 29. června 1949) 2012 – George Armitage Miller, americký psycholog (* 3. února 1920) 2015 Eddie Hardin, anglický hudebník (* 19. února 1949) Edgar Lawrence Doctorow, americký spisovatel (* 6. ledna 1931) 2019 – Christopher C. Kraft Jr., americký letecký inženýr a manažer NASA (* 28. února 1924) Svátky Česko Magdaléna, Magda Valter Socialistický kalendář: Státní svátek Polské lidové republiky Svět Svátek Máří Magdaleny Svazijsko: Narozeniny bývalého krále Sobhuzy II. Den přibližného Pí Světový den mozku Pranostiky Česko Na svatou Magdalénu pohoda – pro včely výhoda; a když slota – to lichota. Marie Magdaléna své hříchy oplakává, proto rádo poprchává. Na Maří Magdalénu očekávej jistý déšť. V den Maří Magdalény rádo poprchává, neboť svého Pána oplakává. V ten den rádo poprchává, poněvadž Maří Magdaléna Pána svého oplakává. Svatá Máří vybírá hnízda komáří. Když prší na svatou Maří Magdalénu, vzroste obilí. Prší-li v den svaté Maří Magdalény, obilí i v stodole se zazelení. Je-li na svatou Maří Magdalénu vítr, jde dobře každý obchod. Externí odkazy Červencové dny
2749	https://cs.wikipedia.org/wiki/27.%20%C4%8Dervenec	27. červenec	27. červenec je 208. den roku podle gregoriánského kalendáře (209. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 157 dní. Svátek slaví Věroslav. Události Česko 1454 – Ladislav Pohrobek vypověděl Židy z Brna. 1834 – Zahájena česká představení v Kajetánském divadle na Malé Straně pod vedením Josefa Kajetána Tyla 1848 – Exploze lokomotivy Jason nákladního vlaku č. XI. na Severní dráze císaře Ferdinanda mezi Hulínem a Napajedly zabila čtyři členy osádky vlaku a dva další zranila. 1938 – Česká vláda zveřejnila druhý návrh tzv. národnostního statutu, ve kterém přihlížela k požadavkům SdP. Vedení SdP jej odmítlo. 1954 – Československá vláda zrušila evidenci náboženského vyznání; ze všech formulářů a dotazníků měly zmizet rubriky zjišťující náboženské přesvědčení obyvatel. 1973 – Mimořádné zasedání Ústředního výboru Československé strany lidové zvolilo novým předsedou strany Rostislava Petera. 1983 – V pražském Klementinu byla naměřena teplota 37,8 °C, vůbec nejvyšší teplota během měření v období 1775–2019. Svět 1214 – V Bitvě u Bouvines porazil francouzský král Filip II. August anglického krále Jana Bezzemka. 1302 – V bitvě u Baphea zvítězila vojska Osmanské říše nad armádou Byzantské říše. 1549 – Jezuitský kněz František Xaverský doplul do Japonska. 1866 – Parník Great Eastern dokončil položení prvního transatlantického telegrafního kabelu 1924 – VIII. Olympijské hry v Paříži skončily. Češi získali první medaile (1 zlatou, 4 stříbrné a 5 bronzových), hlavně v gymnastice, Finský běžec Paavo Nurmi se 3 zlatými medailemi se stal hrdinou her 1941 – Japonská armáda obsadila a okupuje Kambodžu a Thajsko 1942 – Po měsíci byla ukončena první bitva u El Alameinu v Egyptě mezi Spojenci a německou a italskou armádou. 1949 – Poprvé vzlétl dopravní letoun de Havilland Comet, první letoun s proudovými motory určený pro osobní dopravu. 1950 – Australský herpetolog a lovec hadů Kevin Budden jako první na světě odchytil taipana velkého. Den na to zemřel na následky uštknutí, které při lovu utrpěl. 1952 – Emil Zátopek vyhrál maraton v čase 2:23:03.2 a získává 3. zlatou medaili na OH v Helsinkách 1953 – Byla podepsána Dohoda o neútočení na Korejském poloostrově a fakticky ukončena Korejská válka. 1955 V platnost vstoupila Rakouská státní smlouva o obnovení suverenity a stažení okupačních spojeneckých armád. Dopravní letoun Lockheed Constellation izraelské společnosti El Al na pravidelné lince z Londýna do Istanbulu byl nad Bulharskem sestřelen dvěma stíhačkami MiG-15 a všech 58 lidí na palubě zahynulo. 1963 – Spojené státy vypouštějí první komunikační satelit Syncom 2 (jedničku, vypuštěnou o pět měsíců dříve, zničil po 20 vteřinách činnosti výbuch paliva). Jako první si přes Syncom 2 zatelefonoval prezident Kennedy. Jeho první slova v této situaci pocházela od Morseho, když v roce 1844 otevíral první telegrafní linku: „Jak veliké je dílo Boží!" 1976 – Po 4 letech válčení s úřady obdržel John Lennon zelenou kartu, která mu zaručovala možnost stálého pobytu na území Spojených států. 1996 – Při bombovém útoku na olympijský stadion v americké Atlantě během letních olympijských her zahynuli 2 lidé a 112 jich bylo zraněno. 2002 – Při havárii stíhacího letounu Suchoj Su-27 na letecké přehlídce v ukrajinském Lvově zahynulo 77 lidí a 543 jich bylo zraněno. 2012 – V Londýně byly zahájeny XXX. Letní olympijské hry. 2018 – Zatmění Měsíce 27. července 2018 Narození Viz též :Kategorie:Narození 27. července — automatický abecedně řazený seznam. Česko 1833 – Gustav Pfleger Moravský, prozaik, básník a dramatik († 20. září 1875) 1836 – Adolf Patera, historik a filolog († 9. prosince 1912) 1838 – Anton Tausche, zemědělský odborník a politik německé národnosti († 20. listopadu 1898) 1839 – Leopold Oser – lékař, internista, vynálezce ohebné žaludeční sondy († 22. srpna 1910) 1856 – Vítězslav Houdek, právník a spisovatel († 1. června 1916) 1864 František Flos, spisovatel († 8. ledna 1961) Ferdinand Velc, malíř, fotograf a etnograf († 1. července 1920) 1874 Bohumil Baxa, československý ústavní právník a politik († 5. června 1942) Ludvík Tošner, pedagog, překladatel, sociální demokrat († 5. srpna 1916) 1877 – Jan Krčmář, čs. ministr školství a nár. osvěty († 31. května 1950) 1893 – Metoděj Havlíček, válečný invalida, úředník, redaktor a spisovatel († 7. října 1950) 1894 – Jan Peka, hokejový brankář († 21. ledna 1985) 1896 – Zdeněk Schmoranz, spisovatel, dramatik a novinář († 19. srpna 1942) 1897 – Jindřich Kolowrat-Krakowský, restituent nemovitostí, politik († 19. ledna 1996) 1906 – František Fait, fotbalový reprezentant († ?) 1913 – Arnošt Mikš, zahraniční voják, výsadkář († 30. dubna 1942) 1915 – Josef Slepička, malíř 1914 – Jan Zach, sochař, malíř a designér († 27. srpna 1986) 1920 – František Jungwirth, překladatel a redaktor († 17. ledna 1997) 1922 – Božena Brodská, tenistka, tanečnice a baletka 1927 – Stanislav Remunda, herec a divadelní režisér († 21. května 2012) 1929 – Dagmar Špryslová, členka baletu Národního divadla v Praze († 12. října 2014) 1933 – Alena Reichová, sportovní gymnastka a olympijská medailistka († 21. června 2011) 1934 – Jan Svoboda, fotograf († 1. ledna 1990) 1939 – Gabriela Vránová, herečka († 16. června 2018) 1941 – Petr Miller, ministr práce a sociálních věcí ČSSR 1948 Petr Pospíchal, herec Oldřich Čepelka, sociolog a spisovatel 1949 – Pavel Větrovec, klavírista, varhaník, hudební pedagog, dirigent 1951 – Jan Exnar, sklářský výtvarník a malíř 1952 – Břetislav Vachala, diplomat, egyptolog a arabista 1956 – Aleš Bajger, zpěvák a kytarista 1957 – Aleš Hušák, generální ředitel společnosti Sazka 1958 – Martin Kolár, herec a režisér českého znění († 24. srpna 2010) 1962 – Janek Ledecký, zpěvák 1969 – Pavel Hapal, fotbalista a trenér Svět 1452 – Lodovico Sforza, vévoda milánský, zvaný Il Moro († 1508) 1612 – Murad IV., osmanský sultán († 9. února 1640) 1629 – Luisa Kristýna Savojská, savojská princezna († 12. května 1692) 1667 – Johann Bernoulli, švýcarský matematik, fyzik a lékař († 1748) 1765 – Bedřiška Alžběta Württemberská, manželka oldenburského velkovévody Petra I. († 24. listopadu 1785) 1768 Joseph Anton Koch, rakouský malíř a grafik († 12. ledna 1839) Charlotta Cordayová, francouzská roajalistka, vražedkyně politika Jean Paul Marata († 1793) 1773 Luisa Marie Amélie Tereza Neapolsko-Sicilská, velkovévodkyně toskánská († 19. září 1802) Jacob Aall, norský podnikatel a politik († 4. srpna 1844) 1775 – Terezie Brunswicková, tzv. "Nesmrtelná milenka" Ludwiga van Beethovena († 23. září 1861) 1777 – Thomas Campbell, skotský básník († 15. červen 1844) 1781 – Mauro Giuliani, italský skladatel, kytarista, violoncellista a zpěvák († 8. května 1829) 1795 – Ludwig Erdmann Bledow, německý šachový mistr († 6. srpna 1846) 1801 – George Biddell Airy, britský fyzik a královský astronom († 1892) 1824 – Alexandre Dumas mladší, francouzský prozaik a dramatik, nemanželský syn slavného francouzského spisovatele Alexandra Dumase staršího († 1895) 1835 – Giosuè Carducci, italský básník a literární kritik, nositel Nobelovy ceny († 1907) 1839 – Leopold Oser, rakouský lékař a vynálezce († 22. srpna 1910) 1848 Loránd Eötvös, maďarský fyzik († 8. dubna 1919) Boris Stürmer, ruský ministerský předseda († 9. září 1917) 1853 – Vladimir Galaktionovič Korolenko, ruský spisovatel († 25. prosince 1921) 1855 – Josef Kühschelm, rakousko-uherský politik († 11. ledna 1908) 1857 – Henrik Pontoppidan, dánský prozaik, nositel Nobelovy ceny († 1943) 1862 – Franz Albert Seyn, ruský generál a politik († ? 1918) 1863 – Hugo Henneberg, rakouský fotograf († 11. července 1918) 1867 – Enrique Granados, španělský hudební skladatel a klavírista († 24. března 1916) 1870 – Hilaire Belloc, britský spisovatel († 16. července 1953) 1871 – Ernst Zermelo, německý matematik († 1953) 1879 – Jean-Baptiste Laviolette, kanadský hokejista († 10. ledna 1960) 1881 – Hans Fischer, německý organický chemik, držitel Nobelovy ceny († 1945) 1882 – Eduard Spranger, německý psycholog († 17. září 1963) 1890 – Armas Taipale, finský olympijský vítěz v hodu diskem († 8. listopadu 1976) 1896 – Lawrence Lumley, 11. hrabě ze Scarborough, britský generál a politik († 29. června 1969) 1897 Bodo Lafferentz, nacistický důstojník, organizátor Hudebních slavností v Bayreuthu († 17. ledna 1974) Christoph Voll, německý sochař a grafik († 16. června 1939) 1900 Jakub Wajda, důstojník polské armády, oběť masakru v Katyni († květen 1940) Knut Dánský, dánský princ († 14. června 1976) 1904 – Ljudmila Ruděnková, mistryně světa v šachu († 4. března 1986) 1907 – Jack van Bebber, americký zápasník, zlato na OH 1932 († 13. dubna 1986) 1909 – George Saling, americký olympijský vítěz v běhu na 110 metrů překážek z roku 1932 († 15. dubna 1933) 1910 – Julien Gracq, francouzský spisovatel († 22. prosince 2007) 1914 Štefan Kukura, slovenský chirurg († 1. května 1984) Giuseppe Baldo, italský fotbalista († 31. července 2007) 1917 – Bourvil, francouzský herec († 23. září 1970) 1919 – Nikifor Grigorjev, ukrajinský válečník (* 1885) 1927 – Harry Mulisch, nizozemský spisovatel († 30. října 2010) 1928 – Joseph Kittinger, první člověk, který skákal z okraje vesmíru († 9. prosince 2022) 1929 – Jean Baudrillard, francouzský filosof, sociolog a fotograf († 2007) 1933 – Anton Popovič, slovenský literární historik a teoretik († 24. června 1984) 1938 – Gary Gygax, americký tvůrce a designér herních systémů († 4. března 2008) 1939 – William Eggleston, americký novinářský fotograf 1941 – Zora Kolínska, slovenská zpěvačka, herečka († 17. července 2002) 1944 – Barbara Thompson, anglická jazzová saxofonistka, flétnistka a skladatelka 1946 Rade Šerbedžija, chorvatský herec srbské národnosti Toktar Aubakirov, sovětský kosmonaut a politik kazašské národnosti 1950 – Sergej Kozlík, slovenský ministr financí 1952 – Roxanne Hart, americká herečka 1954 – Peter Mueller, americký rychlobruslař, olympijský vítěz 1955 – Bobby Rondinelli, americký bubeník 1957 Gérald Cyprien Lacroix, kanadský primas a kardinál Hansi Müller, německý fotbalista 1958 – Barbara Rudnik, německá herečka († 23. května 2009) 1961 – Daniel Burbank, americký astronaut 1963 – Donnie Yen, čínský herec 1967 – Sasha Mitchell, americký herec 1968 – Julian McMahon, australský herec 1969 – Edward Simon, venezuelský klavírista 1977 – Jonathan Rhys Meyers, irsky herec, zpěvák a model 1982 – Keri Hilson, americká zpěvačka a textařka 1987 – Marek Hamšík, slovenský fotbalový reprezentant Úmrtí Viz též :Kategorie:Úmrtí 27. července — automatický abecedně řazený seznam. Česko 1375 – Beneš Krabice z Weitmile, kronikář (* ?) 1421 – Štěpán z Dolan, římskokatolický duchovní (* ?) 1560 – Jaroslav z Pernštejna, šlechtic (* 14. listopadu 1528) 1735 – Adolf Bernard z Martinic, šlechtic (* před 1690) 1857 – Josef Ladislav Jandera, teolog, matematik, rektor Karlovy univerzity (* 19. února 1776) 1862 – Josef Ugarte, poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu (* 26. října 1804) 1872 – Václav Vaňka, starosta Prahy (* 3. listopadu 1798) 1900 – Jan Štros, lékař a politik (* 2. listopadu 1830) 1907 – František Borgia Krásl, metropolitní probošt, zemský prelát, historik a spisovatel (* 24. prosince 1844) 1911 – Leander Čech, literární historik, národní buditel (* 27. února 1854) 1918 – František Novotný, rektor Českého vysokého učení technického (* 20. září 1864) 1931 – Karel Fiala, herec (* 22. ledna 1871) 1936 – František Rous, sochař (* 25. listopadu 1872) 1943 – Václav Láska, geodet, astronom a matematik (* 24. srpna 1862) 1959 – Ella Nollová, herečka (* 7. července 1889) 1962 – František Korte, právník a hudební skladatel (* 22. dubna 1895) 1963 – František Nosál, generál (* 7. dubna 1879) 1968 – Otto Eisler, architekt (* 1. června 1893) 1977 – Alois Neuman, československý politik, ministr a poslanec (* 12. března 1901) 1978 – Václav Mencl, historik architektury (* 16. ledna 1905) 1985 – František Gross, malíř a grafik (* 19. dubna 1909) 1992 Jan Byrtus, fotograf (* 8. listopadu 1935) Jaromír Svoboda, zpěvák a divadelní fotograf (* 1. dubna 1917) 1995 – Michal Sabolčík, ministr vlád Československa a diplomat (* 3. června 1924) 2003 – Alois Grebeníček, komunistický vyšetřovatel (* 5. ledna 1922) 2012 – Ladislav Rusek, skaut, výtvarník, publicista a básník (* 28. června 1927) 2013 – Josef Geryk, fotbalový brankář (* 14. října 1942) 2015 – Ivan Moravec, klavírista (* 9. listopadu 1930) 2017 Jiří Herczeg, právník, odborník na trestní právo (* 16. září 1969) Jan Sarkandr Tománek, malíř, grafik a tvůrce animovaných filmů (* 14. prosince 1947) 2020 – Jan Skopeček, herec a dramatik (* 19. září 1925) Svět 432 – Celestýn I., papež (* ?) 916 – Kliment Ochridský, žák svatého Cyrila a svatého Metoděje, světec (* kolem 830) 1101 – Konrád Francký, panovník Svaté říše římské (* 12. února 1074) 1158 – Geoffroy VI. z Anjou, hrabě z Nantes (* 1. června 1134) 1274 – Jindřich I. Navarrský, král Navarry a hrabě ze Champagne a Brie (* cca 1240) 1276 – Jakub I. Aragonský, aragonský král, král Mallorky a Valencie (* 22. února 1208) 1365 – Rudolf IV. Habsburský, rakouský a korutanský vévoda a hrabě tyrolský (* 1339) 1377 – Fridrich III. Sicilský, sicilský král (* 1. září 1341) 1626 – Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský, německý šlechtic a markrabě (* 24. září 1577) 1635 – Şehzade Bayezid, syn osmanského sultána Ahmeda I. (* listopad 1612) 1675 – Henri de La Tour d'Auvergne de Turenne, francouzský maršál (* 1611) 1681 – Johan Cajanus, finský filosof a básník (* 27. prosince 1655) 1759 – Pierre Louis Maupertuis, francouzský filosof, matematik a přírodovědec (* 1698) 1810 – Eugen Johann Christoph Esper, německý entomolog, botanik a patolog (* 2. června 1742) 1827 – Jan Jeník, německý luteránský duchovní (* 6. července 1748) 1835 – Gilbert Thomas Burnett, britský botanik (* 15. dubna 1800) 1841 – Michail Jurjevič Lermontov, ruský básník, prozaik, dramatik (* 1814) 1844 – John Dalton, britský chemik a fyzik (* 1766) 1873 – Fjodor Ivanovič Ťutčev, ruský básník (* 5. prosince 1803) 1874 – Anselm Salomon von Rothschild, rakouský bankéř, zakladatel banky Creditanstalt (* 29. ledna 1803) 1877 – John Frost, velšský dělnický vůdce (* 25. května 1784) 1899 – Tassilo von Heydebrand und der Lasa, německý diplomat, šachový mistr, teoretik a historik šachu (* 1818) 1902 – Gustave Trouvé, francouzský elektrotechnik a vynálezce (* 2. ledna 1839) 1916 – Karl Klindworth, německý skladatel, dirigent a klavírní virtuos (* 25. září 1830) 1917 – Emil Theodor Kocher, švýcarský lékař, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu (* 1841) 1921 – Myrddin Fardd, velšský spisovatel (* 1835) 1924 – Ferruccio Busoni, italský hudební skladatel (* 1. dubna 1866) 1932 – Gisela Habsbursko-Lotrinská, arcivévodkyně provdaná princezna bavorská, dcera Františka Josefa I. (* 1856) 1934 – Frederick Delius, anglický hudební skladatel (* 1. dubna 1862) 1937 – Karol Szymanowski, polský hudební skladatel (* 3. října 1882) 1943 – Marie Staszewska, polská katolická řeholnice, mučednice, blahoslavená (* 30. července 1890) 1946 – Gertrude Steinová, francouzsko-americká spisovatelka a literární kritička německého původu (* 1874) 1947 – Ivan Regen, slovinský biolog a entomolog (* 9. prosince 1868) 1970 – António de Oliveira Salazar, portugalský politik (* 1889) 1971 – Jacques Lusseyran, francouzský spisovatel (* 19. září 1924) 1972 – Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi, rakouský šlechtic s československým občanstvím, spisovatel a politik (* 16. listopadu 1894) 1973 – Ida Mettová, ruská anarchistická spisovatelka (* 20. července 1901) 1980 – Muhammad Rezá Pahlaví, íránský šáh, poslední monarcha na perském pavím trůně (* 26. října 1919) 1981 Paul Brunton, britský filosof, mystik, a cestovatel (* 21. října 1898) William Wyler, americký filmový režisér (* 1902) 1984 – James Mason, anglický herec (* 15. května 1909) 1991 – Gino Colaussi, italský fotbalista (* 4. března 1914) 1992 – Max Dupain, australský fotograf (* 22. dubna 1911) 1994 – Kevin Carter, jihoafrický fotograf a žurnalista (* 1960) 1995 – Vladimír Dzurilla, slovenský hokejový brankář a trenér (* 1942) 1999 – Harry „Sweets“ Edison, americký trumpetista (* 10. října 1915) 2001 Harold Land, americký jazzový tenorsaxofonista (* 18. února 1928) Leon Wilkeson, americký baskytarista skupiny Lynyrd Skynyrd (* 2. dubna 1952) 2002 – John Entwistle, anglický baskytarista, textař, zpěvák a hráč na lesní roh (* 9. října 1944) 2003 – Bob Hope, americký herec a moderátor (* 29. května 1903) 2004 – Bob Tisdall, irský olympijský vítěz v běhu na 400 metrů překážek (* 16. května 1907) 2009 George Russell, americký klavírista (* 23. června 1923) Aeronwy Thomas, britská překladatelka (* 3. března 1943) 2011 John Stott, britský kazatel vůdce britského a světového evangelikálního hnutí (* 27. dubna 1921) Agota Kristofová, švýcarská spisovatelka maďarského původu (* 30. října 1935) 2012 – Tony Martin, americký zpěvák a herec (* 25. prosince 1913) 2014 Francesco Marchisano, italský kardinál (* 25. června 1929) Kjózan Džóšú Sasaki, japonský učitel rinzai zenu (* 1. dubna 1907) 2015 – Abdul Kalám, indický prezident a atomový vědec (* 15. října 1931) 2017 – Sam Shepard, americký herec, režisér, dramatik, spisovatel, scenárista a hudebník (* 5. listopadu 1943) 2019 – John Robert Schrieffer, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 1972 (* 31. května 1931) 2020 Frank A. Howard, americký právní úředník a politik (* 1. prosince 1938) Owen Arthur, barbadoský politik a bývalý premiér (* 17. října 1949) Svátky Česko Věroslav Auriel, Aurielián, Zlatomír Bertold, Bertolda Pantaleon Svět Marta, Marve, Marvi, Mariona Nathalie, Natalija Dobra, Dobri, Dobrina, Dita Externí odkazy Červencové dny
2754	https://cs.wikipedia.org/wiki/2.%20srpen	2. srpen	2. srpen je 214. den roku podle gregoriánského kalendáře (215. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 151 dní. Události Česko 1892 – Měnová reforma na území Rakouska-Uherska jako platidlo zavedla s platností od 1. ledna 1900 korunu místo dosavadního zlatého. 2002 – V pražském metru byl Rusem Alexandrem Kručininem ubodán policista Ján Mato. Svět 338 př. n. l. – Makedonský král Filip II. rozdrtil spojené síly Athén, Théb a jejich spojenců v bitvě u Chairóneie. 216 př. n. l. – Punské války: v bitvě u Kann porazil Hannibal Barka početnější římské vojsko pod společným velením konzulů Lucia Aemilia Paulla a Gaia Terentia Varra. 1798 – Napoleonské války: Zničení francouzské floty v bitvě u Abúkíru zhatilo Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie. 1903 – Osmanská říše: v Makedonii vypuklo ilindenské povstání proti osmanské nadvládě. 1923 – Po úmrtí amerického prezidenta Warrena G. Hardinga na jeho místo nastoupil viceprezident Calvin Coolidge. 1930 – Založení vzdušně výsadkových jednotek SSSR. 1934 – Po smrti prezidenta Hindenburga se Adolf Hitler jmenoval německým Vůdcem („Führer“). 1940 – Založena 303. stíhací peruť exilového polského letectva ve Velké Británii. 1943 – Při povstání ve vyhlazovacím táboře Treblinka se podařilo uprchnout asi 300 vězňům. 1944 – V noci na 3. srpna nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor, součást koncentračního tábora Auschwitz–Birkenau. Na základě toho je připomínán Památný den romského holokaustu. 1945 Postupimskou dohodou byla ukončena Postupimská konference. SSSR předal téměř celé Pruské Slezsko na východ od linie Odra-Nisa včetně Krosenska do správy Polsku. 1990 – Irácká armáda přepadla Kuvajt a zahájila Válku v Zálivu. Narození Viz též :Kategorie:Narození 2. srpna — automatický abecedně řazený seznam. Česko 1750 – Dominik Oesterreicher, pozdně barokní malíř († 12. března 1809) 1827 – Josef David, děkan teologické fakulty v Olomouci († 3. dubna 1889) 1838 – Prokop Sedlák, poslanec Českého zemského sněmu († 5. ledna 1920) 1848 – Josef Šmaha, herec a režisér († 11. května 1915) 1850 – Josef Lacina (Kolda Malínský), historik a spisovatel († 21. června 1908) 1854 – Artur Kraus, podnikatel, popularizátor astronomie, průkopník sportu a technických novinek († 21. března 1930) 1869 – Josef Grus, kreslíř, propagátor turistiky († 8. února 1938) 1877 – Vincenc Červinka, novinář, publicista a překladatel († 2. října 1942) 1878 – Marie Votrubová-Haunerová, básnířka, dramatička a překladatelka († 23. května 1957) 1880 – Gustav Švamberg, právník, rektor Českého vysokého učení technického († 24. ledna 1959) 1884 – Josef Ježek, ministr vnitra v protektorátní vládě Aloise Eliáše († 1969) 1889 – Ignác Händl, varhaník a hudební skladatel († 17. března 1954) 1901 Karel Kinský, malíř, grafik a regionální pracovník († 28. března 1969) František Heřmánek, spisovatel, básník a rozhlasový pracovník († 15. září 1946) 1921 – Václav Jíra, fotbalový reprezentant († 9. listopadu 1992) 1926 – Gustav Oplustil, scenárista a příležitostný herec († 21. října 2022) 1927 – Karel Mareš, hudební skladatel, režisér, klavírista († 14. listopadu 2011) 1932 Bedřich Dlouhý, malíř Emanuel Mandler, redaktor, novinář, historik, politolog a politik († 22. ledna 2009) 1935 – Pavel Juráček, filmový režisér († 20. května 1989) 1940 – Martin Hampl, geograf 1946 – Jaroslava Pokorná, herečka 1949 – Olga Sommerová, filmová dokumentaristka 1951 – Rudolf Kufa, politik a člen kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu 1954 – Jiří Vyvadil, právník a politik 1968 – Iveta Toušlová, novinářka a moderátorka 1973 – Jiří Zídek, profesionální basketbalista 1974 – Rey Koranteng, moderátor Svět 1455 – Jan Cicero Braniborský, čtvrtý kurfiřt Braniborského markrabství z dynastie Hohenzollernů († 9. ledna 1499) 1632 – Kaspar von Stieler, německý učenec, jazykovědec a lexikograf († 1707) 1672 – Johann Jakob Scheuchzer, švýcarský učenec, kartograf a lékař († 23. června 1733) 1674 – Filip II. Orleánský, vévoda orleánský, regent Ludvíka XV. († 1723) 1696 – Mahmud I., sultán Osmanské říše († 13. prosince 1754) 1704 – Maria Caroline Charlotte von Ingenheim, milenka císaře Karla VII. († 27. května 1749) 1750 – Johann Sigmund Riesch, rakouský generál jezdectva († 2. listopadu 1821) 1754 – Pierre Charles L'Enfant, francouzsko-americký architekt a zeměměřič († 1825) 1755 – Jan Henryk Dąbrowski, polský generál, národní hrdina († 6. června 1818) 1772 Alexandr Ivanovič Osterman-Tolstoj, ruský šlechtic a generál († 12. února 1857) Louis Antoine Henri de Bourbon Condé, francouzský šlechtic v emigraci († 21. března 1804) 1791 – August Bedřich Piepenhagen, německý malíř-krajinář, žijící a tvořící v Praze († 27. září 1868) 1816 – Carlo Naya, italský fotograf († 30. května 1882) 1820 – John Tyndall, anglický fyzik († 4. prosince 1893) 1832 – Henry Steel Olcott, právník, novinář, jeden ze zakladatelů Teosofické společnosti († 17. února 1907) 1834 – Frédéric Auguste Bartholdi, francouzský sochař a architekt († 1904) 1849 – Marie Pia Neapolsko-Sicilská, sicilská princezna a parmská vévodkyně († 29. září 1882) 1858 – Emma Waldecko-Pyrmontská, nizozemská královna († 20. března 1934) 1861 – Fernando Tarrida del Mármol, kubánský anarchistický spisovatel († 14. března 1915) 1868 – Konstantin I. Řecký, řecký král († 11. ledna 1923) 1875 – Fehime Sultan, osmanská princezna a dcera sultána Murada V. († 15. září 1929) 1878 – Ingeborg Dánská, dánská princezna († 11. března 1958) 1880 – Arthur Dove, americký malíř († 23. listopadu 1946) 1881 – Dora Boothbyová, anglická tenistka († 22. února 1970) 1884 Rómulo Gallegos, venezuelský spisovatel a politik († 7. dubna 1969) Marg Moll, německá malířka († 15. března 1977) 1897 – Philippe Soupault, francouzský básník, spisovatel a dramatik († 12. března 1990) 1898 – bl. Karolina Kózka, polská mučednice čistoty († 1914) 1904 – Werner Seelenbinder, německý zápasník a účastník protinacistického odboje († 24. října 1944) 1913 Dionýz Blaškovič, slovenský bakteriolog († 17. listopadu 1998) Arthur Siegel, americký fotograf († 1. února 1978) 1918 Lorne Betts, kanadský hudební skladatel († 5. srpna 1985) James A. Jensen, americký paleontolog († 14. prosince 1998) 1923 – Šimon Peres, prezident Izraele († 28. září 2016) 1924 – James Arthur Baldwin, americký spisovatel († 1987) 1925 – Jorge Rafael Videla, prezident republiky Argentina († 17. května 2013) 1931 – Viliam Schrojf, slovenský fotbalový brankář († 2007) 1932 – Peter O'Toole, irský herec († 14. prosince 2013) 1934 – Valerij Bykovskij, sovětský důstojník a kosmonaut ruské národnosti († 27. března 2019) 1937 Gundula Janowitz, rakouská lyrická sopranistka († – -) Garth Hudson, kanadský hudebník, člen skupiny The Band 1939 – Wes Craven, americký režisér a herec 1941 – Jules A. Hoffmann, francouzský biolog, Nobelova cena za fyziologii a medicínu 2011 1942 Isabel Allende, chilská spisovatelka Vladimír Dzurilla, slovenský hokejový brankář a trenér († 1995) 1944 Naná Vasconcelos, brazilský jazzový perkusionista a zpěvák Jim Capaldi, anglický hudebník a hudební skladatel († 28. února 2005) 1946 – Ján Langoš, slovenský a československý politik († 15. června 2006) 1947 – Massiel , španělská zpěvačka 1948 Robert Holdstock, britský spisovatel fantasy literatury († 29. listopadu 2009) Michael Sorkin, americký architekt, urbanista, spisovatel a akademik († 26. března 2020) Andy Fairweather-Low, britský kytarista, skladatel a zpěvák 1949 Fernando Collor de Mello, prezident Brazílie Bertalan Farkas, maďarský vojenský letec a kosmonaut Pej Tao, čínský básník 1950 Jussi Adler-Olsen, dánský spisovatel Mathieu Carrière, německý herec 1951 Steve Hillage, britský hudebník a kytarista Joe Lynn Turner, americký zpěvák (Deep Purple) Marcel Iureș, rumunský filmový a divadelní herec 1952 – Alain Giresse, francouzský fotbalista a trenér 1955 – Butch Vig, bubeník skupiny Garbage 1956 – Isabel Pantoja, španělská zpěvačka romského původu 1957 – Ángel Herrera Vera, kubánský boxer, olympijský vítěz 1973 – Karina Habšudová, slovenská tenistka 1977 – Edward Furlong, americký herec 1985 – Heidi Pelttariová, finská hokejistka 1990 – Vitalija Ďjačenková, ruská tenistka 1992 – Charli XCX, anglická zpěvačka Úmrtí Viz též :Kategorie:Úmrtí 2. srpna — automatický abecedně řazený seznam. Česko 1884 – František Tomáš Bratránek, literární vědec a spisovatel (* 3. listopadu 1815) 1894 – Jaromír Mundy, šéflékař maltézského řádu v Českém velkopřevorství (* 3. října 1822) 1900 – František Michl, chirurg (* 9. srpna 1850) 1905 – Mořic Stanislav Anger, dirigent a skladatel (* 12. března 1844) 1909 Josef Zítek, architekt (* 4. dubna 1832) Antonín Kotěra, pedagog, zakladatel obchodní školy v Plzni (* 20. února 1844) 1916 – Vojtěch Bárta, podnikatel a mecenáš (* 16. listopadu 1860) 1932 – Wenzel Frind, pomocný biskup pražské arcidiecéze (* 26. ledna 1843) 1944 – Vilém Koleš, publicista, spisovatel a historik (* 28. května 1869) 1949 – Hermann Grab, český klavírní virtuos, německy píšící spisovatel a právník (* 6. května 1903) 1951 – Milan Polák, slovenský a československý voják, účastník Slovenského národního povstání, politik (* 17. srpna 1897) 1955 – Jaroslav Šlezinger, sochař (* 29. dubna 1911) 1965 – František Langer, spisovatel a vojenský lékař (* 3. březen 1888) 1966 Karl Kreibich, československý politik německé národnosti (* 14. prosince 1883) Rudolf Antonín Dvorský, zpěvák a skladatel (* 24. března 1899) 1979 – Václav Peřina, malíř (* 15. září 1907) 1990 – Alois Indra, komunistický politik, ministr vlád ČSSR (* 17. března 1921) 2014 – Alfréd Hampel, tenorista (* 9. října 1939) 2018 – Ilja Racek, herec (* 24. června 1930) Svět 257 – sv. Štěpán I., papež (* ?) 640 – Severinus, papež (* ?) 686 – Jan V., papež (* ?) 1058 – Jitka ze Svinibrodu, česká kněžna, manželka Břetislava I. (* před 1003) 1100 – Vilém II. Ryšavý, anglický král (* asi 1056) 1142 – Alexios Komnenos, byzantský císař (* 1106) 1222 – Raimond VI. z Toulouse, syn toulouského hraběte Raimonda V. (* 27. října 1156) 1322 – Jolanda z Dreux, skotská královna (* 1269) 1332 – Kryštof II., dánský král (* 1276) 1520 – Jan IV. Turzo, slezský katolický biskup (* 16. dubna 1466) 1548 – Jindřich II. Minsterberský, šlechtic z minsterberské větve pánů z Poděbrad (* 29. března 1507) 1589 – Jindřich III., francouzský král (* 1551) 1620 – Karel Luyton, vlámský varhaník a hudební skladatel na dvoře císaře Rudolfa II. (* 1556 nebo 1557) 1741 – František Ferdinand Oedt, olomoucký kanovník a prelát (* 24. srpna 1673) 1750 – Emine Muslı Kadınefendi, konkubína osmanského sultána Ahmeda III. (* 1699) 1776 – Louis François I. de Bourbon, princ z Conti (* 1717) 1788 – Thomas Gainsborough, anglický malíř (* 1727) 1796 – Matej Butschany, slovenský fyzik a matematik (* 12. února 1731) 1815 – Guillaume Marie Anne Brune, francouzský maršál doby Prvního císařství (* 1763) 1820 – Maria Carolina Wolfová, německá klavíristka, zpěvačka a skladatelka, dcera Františka Bendy (* 27. prosince 1742) 1823 – Lazare Carnot, francouzský politik, vědec, pevnostní stavitel a generál (* 1753) 1849 – Muhammad Alí Paša, egyptský vojevůdce a diktátor (* 1769) 1876 – Wild Bill Hickok, americký pistolník (* 1837) 1883 – Pierre Auguste Cot, francouzský malíř (* 17. února 1837) 1897 – Adam Asnyk, polský básník a dramatik (* 11. září 1838) 1909 – Julius von Latscher-Lauendorf, rakousko-uherský generál a politik (* 22. července 1846) 1918 – Martin Krause, německý klavírní virtuos, hudební pedagog a spisovatel (* 17. července 1853) 1921 – Enrico Caruso, italský operní pěvec (* 1873) 1922 – Alexander Graham Bell,vynálezce telefonu (* 1847) 1923 – Warren G. Harding, 29. americký prezident (* 1865) 1925 – Ján Rumann, československý politik slovenské národnosti (* 18. října 1876) 1931 – Cyril Horváth, slovenský právník a národovec (* 24. září 1864) 1932 – Ignaz Seipel, rakouský kancléř (* 19. července 1876) 1934 – Paul von Hindenburg, německý šlechtic, voják, politik a posléze i prezident (* 1847) 1936 – Louis Blériot, francouzský vynálezce, letecký konstruktér a podnikatel (* 1872) 1938 – Jakov Jurovskij, věznitel a popravčí ruského cara Mikuláše II. (* 19. června 1878) 1944 Stefan Grot-Rowecki, polský generál, novinář a vůdce Zemské armády (* 25. prosince 1895) Kakudži Kakuta, admirál japonského císařského námořnictva (* 23. září 1890) 1945 – Pietro Mascagni, italský hudební skladatel (* 1863) 1946 – Andrej Andrejevič Vlasov, generál Ruské osvobozenecké armády (* 14. září 1901) 1949 – Paul Kleinschmidt, německý malíř (* 31. července 1883) 1951 John Paine, olympijský vítěz ve sportovní střelbě (* 8. dubna 1870) Milan Polák, slovenský důstojník a politik (* 1897) 1952 – Karel Lamač, český filmař (* 1897) 1955 – Wallace Stevens, americký básník (* 2. října 1879) 1957 – Lasar Segall, litevsko-brazilský malíř a sochař (* 21. července 1891) 1963 – Ďordi Abadžijev, makedonský prozaik a historik (* 7. října 1910) 1973 – Jean-Pierre Melville, francouzský filmový režisér a herec (* 20. října 1917) 1976 – Fritz Lang, rakouský a americký filmový režisér a scenárista (* 5. prosince 1890) 1977 – Howard Everest Hinton, britský entomolog (* 24. srpna 1912) 1981 – Delfo Cabrera, argentinský olympijský vítěz v maratonu 1948 (* 2. dubna 1919) 1983 – James Jamerson, americký baskytarista (* 29. ledna 1936) 1988 – Raymond Carver, americký spisovatel a básník (* 25. května 1938) 1990 – Irving Rusinow, americký fotograf (* 1915) 1993 – Guido del Mestri, italský kardinál (* 13. ledna 1911) 1996 Obdulio Varela, uruguayský fotbalista (* 20. září 1917) Michel Debré, premiér Francie (* 1. ledna 1912) 1997 – William Seward Burroughs, americký spisovatel (* 1914) 2003 – Peter Safar, rakouský anesteziolog (* 12. dubna 1924) 2004 – Heinrich Mark, předseda exilové vlády Estonska (* 1. října 1911) 2006 Johannes Willebrands, nizozemský kardinál, arcibiskup Utrechtu (* 4. září 1909) Luisel Ramos, uruguayská modelka (* 1984) 2011 Baruj Benacerraf, americký imunolog, Nobelova cena 1980 (* 29. října 1920) Karol Benický, slovenský fotograf, nakladatel (* 13. dubna 1940) 2012 – John Keegan, britský vojenský historik (* 15. května 1934) 2015 – Ken Jones, velšský buddhistický aktivista, filozof a básník (* 18. května 1930) 2016 – Ahmed Zewail, egyptský chemik, nositel Nobelovy ceny (* 26. února 1946) Svátky Česko Gustav, Gustava Alfrída Svět památka Sv. Štěpána Památný den romského holokaustu Externí odkazy Srpnové dny
2759	https://cs.wikipedia.org/wiki/8.%20srpen	8. srpen	8. srpen je 220. den roku podle gregoriánského kalendáře (221. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 145 dní. Události Česko 1877 – taneční mistr Josef Vydra vzlétl balónem ze zahrady nuselského pivovaru a stal se tak prvním českým pilotem. 1993 – Zásahové komando dopadlo Jiřího Kajínka v Praze, hledaného pro vraždu z 30. května 1993. 2002 – Český atlet Roman Šebrle se stal mistrem Evropy v desetiboji. 2008 – Železniční neštěstí ve Studénce: EC 108 Comenius se 400 cestujícími narazil do zřícené mostní konstrukce, nehoda si vyžádala 8 mrtvých a asi 95 raněných. 2017 – Barbora Špotáková přivezla z Londýna zlato z Mistrovství světa v lehké atletice – ve druhé sérii hodila dvojnásobná olympijská šampionka 66,76 metru. 2020 – Požár bytu v 11. patře bohumínského panelového domu si vyžádal 11 obětí. Šest lidí uhořelo a pět lidí zemřelo po vyskočení z okna hořícího bytu. V té době šlo o nejtragičtější požár v historii samostatné České republiky. Svět 449 – koncil svolaný Theodosiem II. 1588 – Anglická flota porazila v bitvě u Gravelines španělskou Armadu, čímž skončila španělská námořní dominance. 1786 – Francouzští horolezci Jacques Balmat a Michel Paccard provedli první výstup na horu Mont Blanc. 1945 Sovětský svaz vyhlásil válku Japonsku, začala Sovětsko-japonská válka. Uzavřena Londýnská dohoda o stíhání a potrestání hlavních válečných zločinců Osy. 1949 – Bhútán vyhlásil nezávislost. 1963 – Velká vlaková loupež – gang 15 lupičů v Anglii ukořistil celkem 2,6 milionu liber v malých bankovkách. 1967 – Indonésie, Malajsie, Filipíny, Singapur a Thajsko založily organizaci ASEAN na obranu před komunistickou expanzí. 1991 – V Polsku se zřítil vysílač Konstantynow, nejvyšší stavba na světě 2008 V Pekingu byly zahájeny XXIX. Letní olympijské hry. Gruzínské jednotky vstoupily do Cchinvali a začala válka v Jižní Osetii. Narození Viz též :Kategorie:Narození 8. srpna — automatický abecedně řazený seznam. Česko 1689 – Václav Vavřinec Reiner, barokní malíř († 9. října 1743) 1817 – Vincenc Furch, básník a dramatik († 5. ledna 1864) 1828 – Vavřinec Svátek, advokát a politik († 21. srpna 1910) 1830 – Josef Hessoun, kněz, „Apoštol amerických Čechů“ († 4. července 1906) 1849 – František Karel Opa, pedagog a publicista († 6. května 1914) 1858 – Václav Alois Jung, jazykovědec a lexikograf († 3. prosince 1927) 1869 – Václav Rebš, československý politik († 22. ledna 1928) 1871 – Karel Herfort, zakladatel české dětské psychiatrie († 29. března 1940) 1897 – Ludmila Jankovcová, politička, ministryně, chartistka († 5. září 1990) 1904 Václav Morávek, voják, člen odbojové skupiny Tři králové († 21. března 1942) Josef Hotový, kapelník, skladatel taneční hudby a varhaník († 2. dubna 1975) Vladimír Müller, publicista a spisovatel († 2. října 1977) 1909 – Štefan Rais, ministr spravedlnosti († 25. dubna 1975) 1910 – František Müller, katolický kněz, spisovatel († 1. října 1985) 1913 – Jaroslav Mackerle, architekt, historik, etnograf († 3. listopadu 1964) 1921 – Lumír Ševčík, akademický malíř, ilustrátor, grafik a typograf († 1. února 2016) 1922 – Marie Kubátová, spisovatelka a dramatička († 6. června 2013) 1923 – Eva Šenková, herečka, zpěvačka a tanečnice († 3. prosince 2004) 1925 – Evžen Sokolovský, divadelní a televizní režisér († 14. června 1998) 1926 Jiří Levý, literární teoretik a historik († 17. ledna 1967) Jaromír Bažant, hobojista, klavírista a hudební skladatel († 2. května 2009) 1928 – Lubor Bárta, hudební skladatel († 5. listopadu 1972) 1929 – Josef Suk mladší, houslista († 7. července 2011) 1931 – Ivo Vodseďálek, básník, výtvarník a podnikatel v cestovním ruchu († 19. září 2017) 1934 – Václav Pavlíček, právník, odborník na ústavní právo 1935 – Mirko Škampa, violoncellista a pedagog 1939 – Jana Andrsová, herečka a baletka († 16. února 2023) 1943 – Petr Hošťálek, cestovatel a spisovatel 1945 – Štěpán Rak, kytarista 1946 – Václav Benda, politik a protikomunistický disident († 2. června 1999) 1947 – Jan Sochor, hudebník († 6. února 2013) 1949 – Karel Káša Jahn, bubeník, zpěvák a skladatel († 27. února 2009) 1955 – Mojmír Maděrič, herec, hudebník 1956 – Zdeněk Lhotský, výtvarník 1960 Barbora Dlouhá, herečka, animátorka a režisérka Petr Urban, sportovec (sáňkař), reprezentant, kreslíř a ilustrátor 1974 – Henrich Boráros, český produkční návrhář Svět 1578 – Matteo Rosselli, italský barokní malíř († 18. ledna 1650) 1632 – Johann Karl Loth, německý malíř († 6. října 1698) 1694 – Francis Hutcheson, irský filosof († 1746) 1705 – David Hartley, anglický filozof a přírodovědec († 28. srpna 1757) 1732 – Johann Christoph Adelung, německý jazykovědec, gramatik a lexikograf († 1806) 1748 – Johann Friedrich Gmelin, německý přírodovědec, botanik a entomolog († 1804) 1770 – Jean de Carro, švýcarský lékař († 12. března 1857) 1782 – Ivan Paskevič, generál, polní maršál ruské armády († 1. února 1856) 1788 – William Henry Sleeman, britský voják a koloniální úředník († 10. února 1856) 1813 – Františka Kinská z Vchynic a Tetova, lichtenštejnská kněžna († 5. února 1881) 1819 – Vilém Albrecht Montenuovo, italský princ a generálporučík rakouského císařství († 7. dubna 1895) 1824 Marie Alexandrovna, ruská carevna, manželka cara Alexandra II. († 1880) Arnošt Habsbursko-Lotrinský, rakouský arcivévoda, vnuk Leopolda II. († 4. dubna 1899) 1831 – Nikolaj Nikolajevič Ruský, třetí syn ruského cara Mikuláše I. († 25. dubna 1891) 1832 – Jiří I. Saský, saský král († 15. října 1904) 1849 – Věra Zasuličová, ruská marxistická spisovatelka a revolucionářka († 8. května 1919) 1850 – Witold Korytowski, předlitavský politik († 10. července 1923) 1851 – Maxim Maximovič Kovalevskij, ruský právník a historik († 5. dubna 1916) 1852 – Josef Nebehosteny, rakouský architekt, stavitel a podnikatel († 12. ledna 1921) 1857 – Henry Fairfield Osborn, americký geolog a paleontolog († 6. listopadu 1935) 1861 – William Bateson, britský genetik († 8. února 1926) 1879 – Emiliano Zapata, mexický revolucionář († 1919) 1881 – Ewald von Kleist, polní maršál nacistického Německa († 13. listopadu 1954) 1891 – Šmu'el Dajan, izraelský politik († 11. srpna 1968) 1897 – Enid Blytonová, britská spisovatelka († 28. listopadu 1968) 1901 Ernest Orlando Lawrence, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny († 1958) Nina Berberová, ruská spisovatelka († 26. září 1993) 1902 Paul Dirac, britský teoretický fyzik († 20. října 1984) Sașa Pană, rumunský spisovatel († 25. srpna 1981) 1907 – Benny Carter, americký hudebník († 12. července 2003) 1910 – Lucky Millinder, americký dirigent swingového orchestru († 28. září 1966) 1912 – Jacques Bergier, francouzský chemik a spisovatel († 23. října 1978) 1919 – Dino De Laurentiis, italský filmový producent († 10. listopadu 2010) 1920 Jerónimo Podestá, argentinský katolický kněz a biskup († 23. června 2000) Helen Thomasová, americká novinářka († 20. července 2013) 1921 – Esther Williams, americká herečka († 6. června 2013) 1922 – Károly Reich, maďarský malíř, grafik a ilustrátor († 7. září 1988) 1924 – Gene Deitch, americký režisér animovaných filmů žijící v Praze († 17. dubna 2020) 1925 – Alija Izetbegović, první prezident Bosny a Hercegoviny († 2003) 1926 – Urbie Green, americký jazzový pozounista († 31. prosince 2018) 1929 – Larisa Bogorazová, ruská lingvistka, disidentka († 6. dubna 2004) 1931 – Roger Penrose, anglický teoretický fyzik 1932 – Alfons Nossol, biskup opolský a titulární arcibiskup 1934 – Cláudio Hummes, brazilský kardinál († 4. července 2022) 1937 Adam Roarke, americký herec († 27. dubna 1996) Dustin Hoffman, americký filmový herec a producent 1939 David Ray Griffin, americký filosof a teolog Viorica Viscopoleanuová, rumunská skokanka do dálky, světová rekordmanka a olympijská vítězka 1941 – Anri Džergenija, premiér Abcházie († 5. ledna 2020) 1946 – Dragutin Šurbek, chorvatský stolní tenista, mistr světa 1948 – Světlana Savická, sovětská (ruská) kosmonautka 1951 Mamoru Ošii, japonský scenárista a režisér Martin Brest, americký herec, scenárista, producent a režisér 1952 – Jostein Gaarder, norský spisovatel 1953 Nigel Mansell, britský jezdec F1 Lady Bianca, americká zpěvačka 1954 Thomas DiLorenzo, americký ekonom a historik Dragiša Pešić, poslední premiér Jugoslávie 1955 Herbert Prohaska, rakouský fotbalista Branscombe Richmond, americký kaskadér a herec Iain Pears, anglický spisovatel, historik a novinář 1958 – Mauro Maur, italský muzikant a skladatel 1959 – Rubén Paz, uruguayský fotbalista 1961 Andrzej Kremer, polský právník a diplomat († 10. dubna 2010) The Edge, irský kytarista (U2) 1963 – Jon Turteltaub, americký filmový režisér 1977 – Szilárd Németh, bývalý slovenský fotbalista 1981 – Roger Federer, švýcarský tenista 1982 – David Florence, britský vodní slalomář 1986 – Kateryna Bondarenková, ukrajinská tenistka 1988 – Beatrice z Yorku, starší dcera prince Andrewa 1993 – Marcello Bombardi, italský sportovní lezec 1998 – Shawn Mendes, kanadský zpěvák Úmrtí Viz též :Kategorie:Úmrtí 8. srpna — automatický abecedně řazený seznam. Česko 1710 – Heřman Jakub Černín, nejvyšší purkrabí Království českého (* 25. července 1659) 1811 – František Xaver Lederer, pražský kamenosochař období neoklasicismu (* 15. června 1758) 1866 – Josef Šembera, kreslíř a grafik (* 23. dubna 1794) 1875 – Jan Ludwig, hobojista a hudební skladatel (* 17. května 1832) 1884 Miroslav Tyrš, historik umění, estetik, profesor dějin na UK, zakladatel Sokola (* 17. září 1832) Josef Mottl, kladenský farář, zastupitel a historik (* 1. dubna 1827) 1900 – Emil Škoda, technik a velkopodnikatel (* 1839) 1903 – Karel Maydl, lékař, zakladatel české chirurgie (* 10. března 1853) 1905 – Jan Mulač, portrétní fotograf (* 14. května 1845) 1908 – Joseph Maria Olbrich, česko-rakouský architekt, designér a malíř (* 22. prosince 1867) 1916 – Antonín Mölzer starší, stavitel varhan (* 30. dubna 1839) 1929 – František Buříval, politik (* 1. října 1868) 1935 – Vojtěch Rakous, český židovský spisovatel (* 8. prosince 1862) 1937 – Antonín Breitenbacher, kněz, historik a archivář (* 12. února 1874) 1939 – Josef Egem, pěvec, hudební skladatel a pedagog (* 18. listopadu 1874) 1946 – Alois Vošahlík, politik, ministr československé vlády (* 19. srpna 1899) 1952 – Tomáš Koupal, katolický kněz, historik (* 20. prosince 1881) 1955 – Zdeněk Matěj Kuděj, novinář, cestovatel, překladatel a spisovatel (* 24. listopadu 1881) 1965 Olga Fastrová, novinářka, učitelka, překladatelka a spisovatelka (* 10. ledna 1876) Václav Trnka, lékař a pedagog, primář příbramské nemocnice (* 17. srpna 1897) 1967 – Jaromír Weinberger, hudební skladatel a dirigent (* 8. ledna 1896) 1969 – Franz Wagner, sídelní kanovník litoměřické kapituly (* 21. listopadu 1888) 1979 – Archibald Václav Novák, cestovatel a spisovatel (* 28. dubna 1895) 1984 Vladimír Pachman, šachový skladatel a publicista (* 16. dubna 1918) Svatopluk Sova, fotograf (* 18. ledna 1913) 1989 – Jiří Šotola, literát (* 28. května 1924) 2006 – Josef Langmiler, divadelní a filmový herec (* 12. dubna 1923) 2008 – Augustin Emil Dorničák, katolický kněz, převor, augustinián (7. září 1929) 2011 – Jiřina Švorcová, herečka a komunistická politička (* 25. května 1928) 2013 Zdeněk Hrubý, horolezec a manažer (* 9. srpna 1956) Jiří Krejčík, režisér (* 26. června 1918) Svět 117 – Traianus, římský císař (* 18. září 53) 869 – Lothar II., lotharingijský král (* asi 835) 1091 – Altman z Pasova, německý šlechtic a světec (* 1015) 1270 – Markéta Štaufská, markraběnka míšeňská a lantkraběnka durynská (* 1237) 1303 – Jindřich Kastilský, kastilský infant a římský senátor (* po 10. březnu 1230) 1533 – Lucas van Leyden, nizozemský malíř a rytec (* 1494) 1551 – Tomás de Berlanga, španělský biskup a cestovatel (* 1487) 1662 – Angelo Giori, italský kardinál (* 11. května 1586) 1694 – Antoine Arnauld, francouzský teolog, filozof a matematik (* 6. února 1612) 1726 – Augusta Bádenská, bádenská princezna a orleánská vévodkyně (* 10. listopadu 1704) 1746 – Francis Hutcheson, irský filosof (* 8. srpna 1694) 1796 – Franz Anton Maulbertsch, rakouský malíř (* 1724) 1824 – Friedrich August Wolf, německý klasický filolog (* 15. února 1759) 1827 – George Canning, britský státník (* 11. dubna 1770) 1828 – Carl Peter Thunberg, švédský přírodovědec (* 11. listopadu 1743) 1845 – Marie Josefa Esterházyová, lichtenštejnská knížecí princezna a kněžna z Esterházy (* 13. dubna 1768) 1847 – Samuel Linde, polský pedagog, jazykovědec a lexikograf (* 20. dubna 1771) 1867 – Marie Terezie Izabela Rakouská, arcivévodkyně rakouská (* 31. července 1816) 1869 – Roger Fenton, britský válečný fotograf (* 20. března 1819) 1897 – Jacob Burckhardt, švýcarský historik umění (* 1818) 1898 – Eugène Boudin, francouzský malíř (* 12. července 1824) 1902 – James Tissot, francouzský malíř (* 15. října 1836) 1909 – Svatá Mary MacKillopová, australská řeholnice, která pečovala o vzdělání chudých (* 15. ledna 1842) 1910 – Janko Polić Kamov, chorvatský básník, dramatik a romanopisec (* 17. listopadu 1886) 1915 – Egon Lerch, rakousko-uherský ponorkový velitel (* 19. června 1886) 1918 Michel Zévaco, francouzský spisovatel (* 1. února 1860) Eusebi Güell, katalánský průmyslník a politik (* ? 1846) 1919 – Ernst Haeckel, německý biolog (* 1834) 1921 – Juhani Aho, novinář a první finský profesionální spisovatel (* 1861) 1928 Stjepan Radić, chorvatský politik (* 11. června 1871) Fridrich II. Bádenský, poslední bádenský velkovévoda (* 9. července 1857) 1930 – Launceston Elliot, skotský vzpěrač, olympijský vítěz (* 9. června 1874) 1936 – Ceferino Gimenéz Malla, španělský mučedník, patron Romů (* 26. srpna 1861) 1937 – Martin Rázus, slovenský básník, prozaik, dramatik, publicista, politik a evangelický farář (* 1888) 1942 – Rudolf Abel, německý bakteriolog (* 21. prosince 1868) 1944 Erwin von Witzleben, účastník příprav neúspěšného atentátu na Hitlera z 20. července 1944 (* 4. prosince 1881) Erich Höpner, generál německého Wehrmachtu (* 14. září 1886) 1947 Francis Balodis, lotyšský archeolog a egyptolog (* 7. srpna 1882) Anton Ivanovič Děnikin, generál ruské armády (* 16. prosince 1872) 1950 – Nikolaj Jakovlevič Mjaskovskij, ruský hudební skladatel a kritik (* 20. dubna 1881) 1951 – Charles Hitchcock Adams, americký amatérský astronom (* 25. května 1868) 1972 – Andrea Feldman, americká herečka (* 1. dubna 1948) 1973 – Charles Daniels, americký plavec, čtyřnásobný olympijský vítěz 1904 – 1908 (* 1885) 1974 Elisabeth Abeggová, učitelka a členka německého protinacistického odboje (* 3. března 1882) Baldur von Schirach, vůdce nacistické mládeže (* 1907) 1975 – Cannonball Adderley, americký jazzový saxofonista (* 1928) 1978 – Josef Hlinomaz, herec a naivní malíř (* 9. října 1914) 1984 – Walter Tevis, americký povídkář a romanopisec (* 28. února 1928) 1991 Ivan Nikitovič Kožedub, sovětský válečný pilot (* 8. června 1920) James Irwin, americký astronaut (* 17. března 1930) 1994 – Leonid Maximovič Leonov, ruský spisovatel a dramatik (* 1899) 1996 Herbert Huncke, americký spisovatel a básník (* 9. ledna 1915) Nevill Mott, anglický fyzik, Nobelova cena za fyziku 1977 (* 30. září 1905) 1997 – Kazimierz Jasiński, polský historik (* 12. prosince 1920) 2003 Antonis Samarakis, řecký spisovatel (* 16. srpna 1919) Martha Cowles Chase, americká genetička (* 30. listopadu 1927) 2009 – Daniel Jarque, španělský fotbalista (* 1983) 2010 Patricia Nealová, americká herečka (* 20. ledna 1926) Jake Hanna, americký jazzový bubeník (* 4. dubna 1931) 2012 – Hans R. Camenzind, vynálezce v oboru elektroniky a vývojář integrovaných obvodů (* 1934) 2013 Karen Blacková, americká herečka (* 1. července 1939) Jack Clement, americký hudebník (* 5. dubna 1931) Regina Resnik, americká operní pěvkyně (* 30. srpna 1922) 2014 – Peter Sculthorpe, australský hudební skladatel (* 29. dubna 1929) 2019 – Jean-Pierre Mocky, francouzský filmový režisér a herec (* 6. června 1933) 2022 – Olivia Newton-Johnová, australská zpěvačka a herečka (*26. září 1948) Svátky Česko Soběslav, Soběslava, Soběbor Nezamysl Virgin, Virginie Svět Zambie: Den mládeže Nepál: Svátek žen Tij Augsburský svátek míru Mezinárodní den ženského orgasmu Mezinárodní den koček Odkazy Reference Externí odkazy Srpnové dny
2764	https://cs.wikipedia.org/wiki/14.%20srpen	14. srpen	14. srpen je 226. den roku podle gregoriánského kalendáře (227. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 139 dní. Události Česko 1370 – Císař Karel IV. udělil městská práva městu Karlovy Vary. 1431 – Husitské války: husitská vojska v bitvě u Domažlic porazila pátou křížovou výpravu vedenou markrabím Friedrichem Braniborským a kardinálem Juliánem Cesarinim. Křižáci se zprvu pokusili dobýt Domažlice, ale když došla zpráva, že k Domažlicím míří husité, vypukla mezi křižáky panika a křižáci se dali na útek jen poté, co zaslechli zpěv husitských vojsk. 1436 – Na sněmu v Jihlavě byl husitskými stavy přijat za českého krále syn Karla IV. Zikmund, jenž byl posledním Lucemburkem na českém trůnu. 1946 – Ve Zlíně je založeno profesionální divadlo s názvem Divadlo pracujících (bylo součástí n.p. Baťa jako jeho kulturní zařízení, v provozu továrny vedeno jako dílna č. 9472, všichni pracovníci divadla byli vedeni jako zaměstnanci n.p. Baťa) 1953 – V Prostějově se setkal Jan Werich s divačkou Milenou Dvorskou a nabídl jí roli Marušky ve filmu Byl jednou jeden král 1957 – Frýdek-Místek, Frenštát pod Radhoštěm, Hlučínsko, Opava a Ostrava byly postiženy větrnou smrští spojenou s průtrží mračen, která způsobila značné škody. 1974 – Zcela vyhořel Veletržní palác v Praze, jedna z nejvýznamnějších funkcionalistických staveb. 1977 – Herci Jan Tříska s Karlou Chadimovou emigrovali do USA 1998 – V Liberci zahájen provoz tramvají na normálním rozchodu. 2001 – plavkyně Dana Zbořilová přeplavala jako druhá Češka v historii kanál La Manche 2002 – V průběhu nejničivějších povodní v novodobých českých dějinách kulminovala Vltava v Praze takzvanou pětisetletou vodou. V Praze začíná evakuace Starého Města. Ve Vltavě je lachtan Gaston, který uprchl ze zoo. Labe zalilo areál chemičky Spolana. Velká voda si vyžádala svou 10. oběť Svět 1248 – Začala stavba kolínské katedrály, která bude trvat 632 let 1386 – V kastilsko-portugalské bitvě u španělské Aljubarroty se střetl portugalský král Jan I. se stejnojmenným kastilským králem Janem I. Portugalský král zvítězil, a zajistil si tak nezávislost na Španělsku. 1784 – Na Kodiak Island založil ruský obchodník s kožešinami Grigorij Šelikov Three Saints Bay, první stálou ruskou osadu na Aljašce 1793 – Povstání ve Vendée: roajalisté byli poraženi republikány v bitvě u Luconu. 1816 – Spojené království anektovalo Tristan da Cunha 1880 – V Kolíně nad Rýnem dostavěli katedrálu přesně po 632 letech 1920 – V Antverpách zahájeny VII. Letní olympijské hry. 1936 – První basketbalový zápas jako nová disciplína letních Olympijských her se odehrál v Berlíně 1941 – Winston Churchill a Franklin D. Roosevelt podepsali Atlantickou chartu. 1947 – Pákistán vyhlásil nezávislost. 1971 – Bahrajn vyhlásil nezávislost. 1963 – Francouzští a italští dělníci dnes prorazili poslední metry tunelu pod Mont Blancem 1973 – V Pákistánu přešla v platnost ústava z téhož roku. 1980 – Lech Wałęsa vedl stávku v gdaňských loděnicích v Polsku, což později vedlo ke vzniku odborového hnutí Solidarita. 1994 – Byl dopaden Iljič Ramirez Sánchez, terorista známý pod přezdívkou „Šakal“. 2003 – Rozsáhlý výpadek elektřiny postihl severovýchod USA a Kanady, 50 milionů lidí bylo bez proudu 2007 – Bombové útoky v Kachtanija na severovýchodě Iráku měly za následek 796 mrtvých. 2015 – Po 54 letech byla slavnostně znovuotevřena ambasáda Spojených států amerických v kubánské Havaně 2018 – V Janově se zřítil Morandiho viadukt Narození Česko 1779 – Nehemias Trebitsch, moravsko-slezský zemský rabín († 4. července 1842) 1837 – Jan Ludevít Procházka, klavírista a dirigent († 25. ledna 1899) 1856 – Franz Peschka, sudetoněmecký statkář a politik († 30. dubna 1908) 1877 Alois Kunz, československý politik německé národnosti († 11. července 1950) Wilhelm Wostry, československý historik německé národnosti († 8. dubna 1951) 1887 – Jiří Červený, kabaretiér, spisovatel a skladatel († 6. května 1962) 1888 – Viktor Trkal, fyzik († 3. září 1956) 1890 – Otto Albert Tichý, hudební skladatel, pedagog a varhaník († 21. října 1973) 1891 – Jaroslav Mráz-Habrovský, malíř († 12. října 1976) 1893 – František Dvorník, historik-byzantolog († 4. listopadu 1975) 1909 – Jiří Voženílek, architekt († 4. listopadu 1986) 1914 Vítězslav Lepařík, voják a velitel výsadku Glucinium († 28. dubna 1945) Zdeněk Trtík, teolog, děkan Husovy československé bohoslovecké fakulty († 24. června 1983) František Anicet Petružela, vojenský duchovní († 3. července 2007) 1915 Miroslav Venhoda, hudební skladatel a teoretik, dirigent († 10. května 1987) Inka Zemánková, swingová zpěvačka a herečka († 23. května 2000) 1917 – Mira Figarová, tanečnice, choreografka a divadelní pedagožka († 12. ledna 2013) 1919 – Josef Pehr, herec a loutkář († 17. srpna 1986) 1927 – Stanislav Duchoň, hobojista († 29. ledna 2020) 1928 – Jana Krejcarová, básnířka a prozaička († 5. ledna 1981) 1929 – Boleslav Bárta, psycholog a politik († 31. května 1991) 1930 Karel Friedrich, režisér, scenárista a prozaik Jaromír Demek, geograf a geomorfolog († 5. února 2017) 1933 – Václav Rabas, varhaník, publicista, hudební pedagog a politik († 20. dubna 2015) 1934 – Jan Svoboda, biolog († 13. března 2017) 1935 – Jaroslav Kepka, herec († 24. dubna 2019) 1943 – Bohdan Holomíček, dokumentární fotograf 1945 – Michal Černoušek, psycholog, pedagog a publicista († 16. ledna 2005) 1946 – Jiří Vlach, sochař, medailér a pedagog 1949 Jaroslav Erik Frič, básník, hudebník, nakladatel († 24. května 2019) Petr Kavan, sochař a řezbář 1950 – Věra Řeháčková, spisovatelka 1953 – Jiří Balvín, ministr kultury ČR 1956 – Pavel Trojan, hudební skladatel 1959 – Alena Baisová, výtvarnice, malířka, ilustrátorka 1967 – Marek Trval, fotbalista 1970 – Ctislav Doseděl, tenista 1978 – Jaroslav Němec, umělec 1984 – Eva Birnerová, tenistka 1985 – Braňo Holiček, dabér, herec a režisér Svět 1297 – Hanazono, 95. japonský císař († 1348) 1473 – Markéta Pole, dcera Jiřího, 1. vévody z Clarence, blahoslavená († 27. května 1541) 1532 – Magdalena Habsburská, rakouská arcivévodkyně, dcera císaře Ferdinanda I. († 10. prosince 1590) 1625 – François Harlay de Champvallon, arcibiskup v Rouenu a v Paříži († 6. srpna 1695) 1642 – Cosimo III. Medicejský, toskánský velkovévoda († 31. října 1723) 1688 – Fridrich Vilém I., pruský král († 31. května 1740) 1714 – Claude Joseph Vernet, francouzský malíř († 3. prosince 1789) 1720 – Fridrich II. Hesensko-Kasselský, hesenský kníže († 31. října 1785) 1742 – Pius VII., papež († 20. srpna 1823) 1772 – Alexandr Leopold Habsbursko-Lotrinský, rakouský arcivévoda a uherský palatin († 12. července 1795) 1777 – Hans Christian Oersted, dánský fyzik, chemik a filosof († 9. března 1851) 1815 – Alois Löcherer, německý fotograf († 15. července 1862) 1840 – Richard von Krafft-Ebing, německo-rakouský psychiatr, neurolog, spoluzakladatel moderní sexuologie († 22. prosince 1902) 1842 – Jean Gaston Darboux, francouzský matematik († 23. února 1917) 1851 – Doc Holliday, americký dentista, hazardní hráč a pistolník z Divokého Západu († 8. listopadu 1887) 1860 – Ernest Thompson Seton, americký ilustrátor, přírodovědec a spisovatel, zakladatel woodcrafterského hnutí a náčelník (Chief Scout) Boy Scouts of America († 23. října 1946) 1863 – Menachem Usiškin, ruský sionistický aktivista († 2. října 1941) 1865 – Dmitrij Sergejevič Merežkovskij, ruský symbolistický básník, kritik, spisovatel a konzervativní politický myslitel († 9. prosince 1941) 1867 – John Galsworthy, anglický spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu († 31. ledna 1933) 1876 – Alexandr I. Obrenović, král Srbska († 11. června 1903) 1878 – Harald Kidde, dánský prozaik († 23. listopadu 1918) 1886 – Karl Korsch, německý marxistický filozof († 21. října 1961) 1892 – Kaikhosru Shapurji Sorabji, britský hudební skladatel, kritik, klavírista a spisovatel († 15. října 1988) 1898 – Ernst Kyburz, švýcarský zápasník, zlato na OH 1928 († 16. října 1983) 1901 Lucien Aigner, maďarský fotograf († 29. března 1999) Antonio Pedrotti, italský dirigent a skladatel († 15. května 1975) 1906 Rajmund Galon, polský geograf († 19. června 1986) Horst P. Horst, americký módní fotograf († 18. listopadu 1999) 1910 Willy Ronis, francouzský fotograf († 11. září 2009) Pierre Schaeffer, francouzský hudební skladatel († 19. srpna 1995) 1914 – Poul Hartling, premiér Dánska († 30. dubna 2000) 1915 Derek Prince, britský kazatel († 24. září 2003) Mary Fedden, britská malířka († 22. června 2012) 1919 – Juraj Špitzer, slovenský literární historik a publicista († 11. října 1995) 1924 Georges Prêtre, francouzský dirigent († 4. ledna 2017) Delbert Ray Fulkerson, americký matematik († 10. ledna 1976) Sverre Fehn, norský architekt († 23. února 2009) 1926 Agostino Cacciavillan, italský kardinál († 5. března 2022) René Goscinny, francouzský humorista, spoluautor komiksu Asterix († 5. listopadu 1977) 1928 – Lina Wertmüllerová, italská filmová režisérka († 9. prosince 2021) 1930 – Eddie Costa, americký klavírista († 28. července 1962) 1932 – James V. Hansen, americký politik († 14. listopadu 2018) 1933 – Richard R. Ernst, švýcarský fyzikální chemik a nositel Nobelovy ceny († 4. června 2021) 1934 – Lucien Clergue, francouzský fotograf († 15. listopadu 2014) 1938 – Jacques Rouffio, francouzský režisér († 8. července 2016) 1941 – David Crosby, americký kytarista, zpěvák, textař, zakládající člen skupin The Byrds a Crosby, Stills, Nash & Young († 18. ledna 2023) 1943 – Jon McBride, americký kosmonaut 1945 Wim Wenders, německý režisér Miloslav Luther, slovenský filmový a televizní režisér a scenárista Steve Martin, americký komik Dennis O'Rourke, australský dokumentarista, producent, režisér a scenárista († 15. června 2013) 1947 Maddy Prior, britská folková zpěvačka Danielle Steel, americká spisovatelka 1951 Peter Blegvad, americký kytarista a zpěvák Carl Lumbly, americký herec 1953 – James Horner, americký hudební skladatel († 22. června 2015) 1957 – Tony Moran, americký herec a filmový producent 1959 Magic Johnson, americký basketbalista Marcia Gay Hardenová, americká herečka 1960 – Sarah Brightmanová, anglická sopranistka 1965 – Emmanuelle Béart, francouzská herečka 1966 – Halle Berryová, americká herečka 1968 – Catherine Bellová, americká herečka 1976 – Fabrizio Donato, italský atlet-trojskokan 1979 – Séverine Brémondová, francouzská tenistka 1982 – Klemen Bečan, slovinský sportovní lezec 1983 Mila Kunis, americká herečka Lu Jan-sun, tchajwanský tenista 1984 – Robin Söderling, švédský tenista 1991 – Mathilde Becerra, francouzská sportovní lezkyně 2001 – Sandra Lettner, rakouská sportovní lezkyně Úmrtí Česko 1734 – Jan Josef z Vrtby, český šlechtic (* 1669) 1885 – Benedikt Roezl, český cestovatel, zahradník a botanik (* 13. srpna 1824) 1892 – Josef Kořínek, klasický filolog (* 27. května 1829) 1917 – Ondřej Horník, hudební skladatel, varhaník a sběratel hudebních památek (* 2. prosince 1864) 1922 – Jindřich Fleischner, sociální pracovník a překladatel (* 5. března 1879) 1926 – Ludwig Spiegel, československý politik německé národnosti (* 31. března 1864) 1929 – Bedřich Macků, československý fyzik a politik (* 8. března 1879) 1948 – Eliška Misáková, sportovní gymnastka, zlato na OH 1948 (* 12. října 1926) 1950 – Jaroslav Hýbl, profesor a rektor Českého vysokého učení technického (* 21. dubna 1882) 1951 – Oldřich Blecha, hudební skladatel a sběratel lidových písní (* 4. dubna 1892) 1954 – Karel Pergler, československý právník, politik a diplomat (* 6. března 1882) 1956 – Jaroslav Řídký, český hudební skladatel a dirigent (* 25. srpna 1897) 1959 – Bedřich Vašek, děkan teologické fakulty v Olomouci (* 10. února 1882) 1966 – Josef Bartoš, hudební pedagog, skladatel a sbormistr (* 10. února 1902) 1969 – Quido Maria Vyskočil, český spisovatel (* 18. října 1881) 1975 Jiří Horák, český slavista, folklorista a diplomat (* 4. prosince 1884) František Pacík, český sochař (* 5. února 1927) 1981 – Ota Koval, režisér, scenárista a herec (* 11. dubna 1931) 1984 – Václav Vejsada, spisovatel (* 10. ledna 1921) 1986 – Vítězslav Černý, herec (* 1. července 1922) 1987 Zdenko Nováček, hudební teoretik a politik (* 16. srpna 1923) Vilém Sacher, generál a spisovatel (* 17. února 1907) 1993 – Jiří Adamíra, herec (* 2. dubna 1926) 1996 – Miki Volek, zpěvák (* 21. května 1943) 1999 – Mirko Musil, český herec (* 26. srpna 1924) 1998 – Stanislav Holý, malíř, grafik a ilustrátor (* 25. února 1943) 2001 – Pavel Schmidt, československý skifař, olympijský vítěz (* 9. února 1930) 2002 – Peretz Beda Mayer, izraelský malíř českého původu (* 5. března 1906) 2014 – Robert Sak, český historik (* 19. ledna 1933) Svět 1040 – Duncan I., skotský velekrál (* kolem roku 1000) 1196 – Jindřich IV. Lucemburský, zvaný Slepý, lucemburský hrabě (* 1112) 1317 – Arnaud Nouvel, francouzský kardinál (* ?) 1433 – Jan I. Portugalský, portugalský král (* 11. dubna 1357) 1464 – Pius II., papež (* 18. října 1405) 1632 – August Falcko-Sulzbašský, německý hrabě (* 2. října 1582) 1728 – Arnošt August, vévoda z Yorku a Albany, mladší bratr britského krále Jiřího I. (* 17. září 1674) 1754 – Marie Anna Josefa Habsburská, rakouská arcivévodkyně a portugalská královna (* 7. září 1683) 1763 – Giovanni Battista Somis, italský houslista a hudební skladatel (* 25. prosince 1686) 1793 – František Berchtold z Uherčic, první diecézní římskokatolický biskup banskobystrické diecéze (* 24. června 1730) 1819 – Erik Acharius, byl švédský botanik (* 10. října 1757) 1833 – Luigi Cagnola, italský architekt (* 9. června 1762) 1841 – Johann Friedrich Herbart, německý filozof, psycholog a pedagog (* 4. května 1776) 1852 – Margaret Taylorová, manželka 12. prezidenta USA Zachary Taylora (* 21. září 1788) 1866 – Karol Kuzmány, slovenský spisovatel(* 16. listopadu 1806) 1888 – Carl Christian Hall, premiér (Konseilspræsident) Dánska (* 25. února 1812) 1891 Teofil Kwiatkowski, polský malíř (* 21. února 1809) Sarah Childress Polková, manželka 11. prezidenta USA Jamese Polka (* 4. září 1803) 1912 – Alžběta Saská, saská princezna (* 4. února 1830) 1914 – Giuseppe Incorpora, italský fotograf (* 18. září 1834) 1921 – Georg von Schönerer, rakouský politik (* 17. července 1842) 1926 – Me'ir Simcha z Dvinsku, rabín (* 1843) 1928 – Klabund, německý expresionistický básník, dramatik, romanopisec a překladatel (* 4. listopadu 1890) 1934 – Raymond Hood, americký architekt (* 29. března 1881) 1941 Maxmilián Kolbe, polský římskokatolický kněz, minorita, filosof, teolog, misionář a mučedník (* 8. ledna 1894) Paul Sabatier, francouzský chemik, držitel Nobelovy ceny za chemii (* 1854) 1943 – Stanisław Głąbiński, polský ministr zahraničních věcí (* 25. února 1862) 1951 – William Randolph Hearst, americký vydavatel novin (* 28. dubna 1863) 1952 – David Cvi Pinkas, izraelský ministr dopravy (* 5. prosince 1895) 1954 – Hugo Eckener, německý organizátor vzducholodní dopravy (* 10. srpna 1868) 1956 Konstantin von Neurath, nacistický zločinec, první protektor Čech a Moravy (* 2. února 1873) Bertolt Brecht, německý dramatik (* 10. února 1898) 1958 – Frédéric Joliot-Curie, francouzský fyzik, držitel Nobelovy ceny za chemii (* 19. března 1900) 1961 – Clark Ashton Smith, americký spisovatel, básník a malíř (* 13. ledna 1893) 1963 – Eric Carlberg, švédský sportovní střelec, dvojnásobný olympijský vítěz 1912 (* 1880) 1969 – Leonard Woolf, anglický politický teoretik, spisovatel a nakladatel (* 25. listopadu 1880) 1971 – Mak Dizdar, bosenský básník a novinář (* 17. října 1917) 1972 – Jules Romains, francouzský spisovatel (* 26. srpna 1885) 1977 – Alexandr Romanovič Lurija, sovětský psycholog (* 16. července 1902) 1979 – Jehošua Rabinovic, ministr financí Izraele (* 12. listopadu 1911) 1980 Diego Fabbri, italský dramatik a scenárista (* 2. července 1911) Helmut Preidel, česko-německý archeolog (17. května 1900) 1981 – Karl Böhm, rakouský dirigent (* 28. srpna 1894) 1982 – Mahási Sayadaw, buddhistický meditační mistr školy théraváda (* 29. července 1904) 1983 – Alfred Rust, německý archeolog (* 4. července 1900) 1985 – Lina Heydrichová, manželka Reinharda Heydricha (* 14. června 1911) 1988 – Enzo Ferrari, italský automobilový závodník a zakladatel firmy Ferrari (* 18. února 1898) 1991 – Ludwig Landgrebe, rakouský filosof (* 9. března 1902) 1994 – Elias Canetti, britsko-rakouský spisovatel, teoretik společenských věd a humanista, držitel Nobelovy ceny za literaturu (* 25. července 1905) 1996 – Sergiu Celibidache, rumunský dirigent a hudební skladatel (* 11. července 1912) 2003 – Moše Karmel, izraelský generál a politik (* 17. ledna 1911) 2004 – Czesław Miłosz, polský prozaik, básník a esejista, nositel Nobelovy ceny a ocenění Spravedlivý mezi národy (* 30. června 1911) 2007 Bill Lomas, anglický motocyklový závodník (* 8. března 1928) Tichon Nikolajevič Chrennikov, ruský hudební skladatel a pedagog (* 10. června 1913) 2009 – Robert Büchler, slovensko-izraelský historik (* 1. ledna 1929) 2010 – Abbey Lincoln, americká jazzová zpěvačka (* 6. srpna 1930) 2011 – Jekatěrina Golubeva, ruská herečka (* 9. října 1966) 2012 – Svetozar Gligorić, srbský šachový velmistr (* 2. února 1923) 2013 – Allen Lanier, americký kytarista a klávesista (* 25. června 1946) 2015 – Bob Johnston, americký hudební producent a hudebník (* 14. května 1932) Svátky Česko Alan, Alen, Sylva Eusebie, Eusebius Smil Svět Slovensko – Mojmír Bahrajn: Den nezávislosti Pákistán: Den nezávislosti Portugalsko: Den nezávislosti Lichtenstein: Den prince Franz-Josefa Itálie: Palio Del Golfo (je-li 2. neděle v měsíci) Den mládeže (je-li pondělí) Externí odkazy Srpnové dny
2769	https://cs.wikipedia.org/wiki/19.%20srpen	19. srpen	19. srpen je 231. den roku podle gregoriánského kalendáře (232. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 134 dní. Události Česko 1279 – Biskup Tobiáš z Bechyně společně s Hynkem z Dubé svolal sjezd šlechty, který se sešel v Praze. Zde se ukázalo, že většina šlechty je stavem věcí v království silně znepokojena. 1435 – Husitské války: vojsko Táboritů bylo poraženo katolickými silami Oldřicha z Rožmberka v bitvě u Křeče. Šlo o poslední klasickou bitvu husitských válek. 1619 – Čeští stavové prohlásili Ferdinanda II. za sesazeného z českého trůnu a o týden později zvolili novým králem Fridricha Falckého, vůdce protestantské Unie. Tím vyjádřili svůj definitivní rozchod s Habsburky. 1851 – Karel Havlíček Borovský byl za své psaní v časopisu Slovan postaven před soud v Kutné Hoře, porota jej však osvobodila. 1889 – V Praze je založen první Český klub fotoamatérů. 1929 – Na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad byla zahájena stavba kostela Nejsvětějšího Srdce Páně podle návrhu architekta Josipa Plečnika. Vysvěcen byl 8. května 1932. 1969 – Na mnoha místech republiky u příležitosti prvního výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy začaly masové protesty jako výraz nespokojenosti s politikou nového komunistického vedení; skončily 21. srpna, vyžádaly si čtyři mrtvé. Svět 295 př. n. l. – Quintus Fabius Maximus Cunctator dedikuje první chrám Venuši, římské bohyni lásky, krásy a plodnosti během 3. samnitské války 43 př. n. l. – Octavian, později známý jako Augustus, donutil římský senát, aby ho zvolili konzulem a prosadil zavržení Caesarových vrahů. 440 – Sixtus III. končí jako 44. katolický papež. Nahradil ho Lev I. Veliký 1099 – Vojska první křížové výpravy, měsíc po dobytí Jeruzaléma, porazila Saracény v bitvě u Askalonu, historického palestinského města ve středomoří 1399 – Anglický král Richard II. se vzdal svému synovci Jindřichovi na hradě Flint ve Walesu. 1493 – Po smrti Friedricha III. nastoupil na trůn Svaté říše římské Maxmilián I. Habsburský. Byl nazýván posledním rytířem a obratnou sňatkovou politikou vytvořil z rodu Habsburků nejmocnější evropskou dynastii. 1702 – Admirál Benbow svedl osudnou bitvu u Santa Marty. 1816 – Indonéský ostrov Jáva je zpět v nizozemských rukou 1836 – Anglická výzkumná loď HMS Beagle s Charlesem Darwinem na palubě zakotvila v Angra na Azorských ostrovech 1848 – New York Herald Tribune oznamuje objev zlata v Kalifornii, čímž odstartoval zlatou horečku, která vypukla v lednu 1849 1888 – V belgickém městě Spa se konala první soutěž krásy, kterou vyhrála 18letá dívka z Karibiku 1900 – Na pařížských Olympijských hrách se odehrál první a poslední olympijský zápas v kroketu 1909 – V Indianopolis se jede první automobilový závod Indy 500 1913 – Francouz Adolphe Célestin Pégoud provedl první seskok padákem v Evropě 1934 – Kancléř Adolf Hitler je zvolen prezidentem Německa, aby nahradil starého a nemocného Paula von Hindenburga 1936 Španělská občanská válka: Federico García Lorca byl zavražděn nacionalisty. Byl zahájen první z moskevských procesů proti Lvu Kameněvovi a Grigoriji Zinovjevovi, během nichž byly v rámci stalinských čistek popraveny tisíce lidí. 1940 – Francouzská vláda rozpouští veškeré zednářské lóže 1944 Vznikl slovinský Úřad pro statistiku. Začalo šestidenní Pařížské povstání, kterým byla Paříž osvobozena od německé okupace. 1953 – Vláda íránského ministerského předsedy Mohameda Mossadeka byla svržena s přispěním CIA. 1960 – Sonda Sputnik 5 (Korabl-Sputnik 2) měla na palubě dva psy – Strelku a Bělku. 1976 – Viceprezident prezidenta Richarda Nixona Gerald Ford získal prezidentskou nominaci na republikánském sjezdu v Kentucky 1989 Na hranicích Maďarska a Rakouska proběhla povolená demonstrace Panevropský piknik, při které několik set občanů Německé demokratické republiky emigrovalo na Západ. Polský prezident Wojciech Jaruzelski jmenoval Tadeusze Mazowieckeho prvním nekomunistickým premiérem po 42 letech. 1991 – V Sovětském svazu byl zinscenován tzv. Srpnový puč proti Michailu Gorbačovovi. 1993 – Nejznámější ukazatel vývoje na americkém akciovém trhu Dow Jones dosáhl rekordní výšky 3612.13 bodů 2010 – Poslední bojová brigáda americké armády se stáhla z Iráku. Skončila tak americká účast ve válce v Iráku. Narození Česko 1674 – František Maxmilián Kaňka, barokní architekt († 14. července 1766) 1847 – Josef Dürich, český politik († 12. ledna 1927) 1849 – Václav Sitte, kanovník kapituly sv. Štěpána v Litoměřicích († 19. srpna 1912) 1852 – František Adolf Borovský, historik umění († 2. května 1933) 1858 – Viktor Beneš, architekt († 22. února 1922) 1864 – Adolf Černý, profesor slavistiky a básník († 27. prosince 1952) 1880 – Hugo Bergmann, československý politik († 30. dubna 1944) 1871 – Hynek Kubát, kladenský hudební pedagog a dirigent († 8. září 1948) 1873 – Ludvík Vacátko, malíř († 26. listopadu 1956) 1878 – Otakar Kamper, muzikolog († 30. června 1942) 1893 – Vladislav Klumpar, československý právník a politik, protektorátní ministr († 27. června 1979) 1899 – Alois Vošahlík, politik, ministr československé vlády († 8. srpna 1946) 1904 – František Omelka, pedagog, spisovatel, esperantista († 23. července 1960) 1907 – Jiří Srnka, hudební skladatel († 31. ledna 1982) 1909 – Vladimír Skalička, jazykovědec a polyglot († 17. ledna 1991) 1913 – Vojtěch Erban, sociálně-demokratický a komunistický poslanec († 28. ledna 1981) 1923 Václav Gajer, režisér a scenárista († 1. července 1998) Jiří Jobánek, středoškolský učitel a spisovatel († 9. července 2002) 1924 – Radomír Kolář, malíř († 5. října 1993) 1929 – Otakar Diblík, designér († 12. února 1999) 1934 – Vojen Güttler, právník, soudce Ústavního soudu 1936 – Hana Purkrábková, keramička a sochařka († 14. ledna 2019) 1938 – Věra Galatíková, herečka († 21. prosince 2007) 1940 – Jana Malknechtová, herečka a zpěvačka 1943 – Jan Litomiský, disident, signatář Charty 77 a politik 1945 – Helena Haškovcová, bioložka a filosofka 1948 – Petr Mikeš, básník, překladatel a redaktor 1963 – Dan Jiránek, český politik, primátor Kladna Svět 866 – Leon VI. Moudrý, byzantský císař († 11. května 912) 1163 – Otakar IV. Štýrský, vévoda štýrský († 8. května 1192) 1596 – Alžběta Stuartovna, anglická princezna a česká královna († 13. února 1662) 1631 – John Dryden, anglický básník († 12. května 1700) 1689 – Samuel Richardson, anglický spisovatel († 4. července 1761) 1646 – John Flamsteed, anglický astronom († 31. prosince 1719) 1742 – Jean Dauberval, francouzský tanečník a choreograf († 14. února 1806) 1743 – Madame du Barry, francouzská kurtizána, milenka krále Ludvíka XV. († 8. prosince 1793) 1745 – Johan Gottlieb Gahn, švédský chemik († 8. prosince 1818) 1790 – Edward John Dent, anglický hodinář († 8. března 1853) 1794 – August Ludwig von Senarclens-Grancy, německý důstojník a dvorský úředník († 3. října 1871) 1829 – Ján František Pálffy, poslední šlechtický majitel Bojnického zámku († 2. června 1908) 1830 – Julius Lothar Meyer, německý chemik († 11. dubna 1895) 1836 – Eugène Anthiome, francouzský hudební skladatel († 24. července 1916) 1845 – Edmond James de Rothschild, francouzsko-židovský podnikatel a šlechtic († 2. listopadu 1934) 1848 – Gustave Caillebotte, francouzský malíř († 21. února 1894) 1853 – Alexej Alexejevič Brusilov, ruský generál jezdectva († 17. března 1926) 1862 – Maurice Barrès, francouzský spisovatel, novinář a politik († 4. prosince 1923) 1869 – Waldemar Titzenthaler, německý fotograf († 7. března 1937) 1871 – Orville Wright, průkopník letectví († 30. ledna 1948) 1881 – George Enescu, rumunský skladatel, dirigent a houslista († 4. května 1955) 1883 – Coco Chanel, francouzská módní návrhářka († 10. ledna 1971) 1890 – Jicchak Sade, velitel Hagany a spolutvůrce izraelské armády († 21. srpna 1952) 1897 – Roman Vishniac, rusko‑americký biolog a fotograf († 22. ledna 1990) 1900 – Gilbert Ryle, britský filosof († 6. října 1976) 1903 – Kathrine Kressmann Taylor, americká spisovatelka († 14. července 1996) 1904 – Maurice Wilks, britský automobilový a letecký inženýr († 8. září 1963) 1907 Radovan Zogović, černohorský básník a politik († 5. ledna 1986) Vladimir Velebit, jugoslávský komunistický politik († 29. srpna 2004) 1909 – Jerzy Andrzejewski, polský spisovatel († 19. dubna 1983) 1910 Svatá Alfonsa, indická řeholnice († 28. července 1946) Quentin Bell, britský spisovatel, malíř, historik umění († 16. prosince 1996) 1914 – Maurice Bourgès-Maunoury, francouzský premiér († 10. února 1993) 1920 – Michal Maheľ, slovenský geolog († 7. srpna 1999) 1921 – Gene Roddenberry, americký scenárista, tvůrce TV seriálu Star Trek († 24. října 1991) 1923 – Dill Jones, velšský klavírista († 22. června 1984) 1924 – Willard Sterling Boyle, kanadský fyzik, nositel Nobelovy ceny († 7. května 2011) 1930 – Frank McCourt, americký spisovatel irského původu († 20. července 2009) 1933 – Guy Grosso, francouzský herec a komik († 14. února 2001) 1935 Story Musgrave, americký astronaut a lékař Laurynas Stankevičius, premiér Litvy († 17. března 2017) 1938 Diana Muldaurová, americká herečka Hermann Nitsch, rakouský výtvarník († 18. dubna 2022) 1939 – Ginger Baker, anglický bubeník, člen skupiny Cream († 6. října 2019) 1940 – Jill St. John, americká herečka 1942 Fred Thompson, americký politik, právník, lobbista a herec († 1. listopadu 2015) Ray Cooper, britský bubeník a perkusionista 1945 Brian Godding, velšský kytarista Ian Gillan, britský zpěvák (Deep Purple) 1946 Charles Bolden, americký astronaut, ředitel NASA Bill Clinton, 42. americký prezident Philipp z Lichtenštejna, knížecí princ 1947 Tony Williams, anglický hudebník Alan Gowen, britský klávesista a hudební skladatel († 17. května 1981) 1951 – John Deacon, anglický hudebník, člen skupiny Queen 1952 Milton Hatoum, brazilský překladatel, profesor a spisovatel Jonathan Frakes, americký herec a režisér 1955 Ibrahim Isaac Sidrak, hlava koptské katolické církve Peter Gallagher, americký herec 1956 – Adam Arkin, americký herec 1960 – Jožef Školč, slovinský politik 1963 – Joey Tempest, švédský zpěvák (Europe) 1969 – Matthew Perry, americký herec 1973 – Marco Materazzi, italský fotbalista 1988 – Viktorija Kutuzovová, ukrajinská tenistka 1996 - Vitalij Skakun, ukrajinský mariňák a válečný hrdina († 24. února 2022) Úmrtí Česko 1654 – Jom Tov Lipmann Heller, židovský učenec, vrchní pražský a moravský zemský rabín (* 1579) 1849 – Antonín Doležálek, vychovatel slepých (* 3. dubna 1799) 1884 – Jakub Bursa, jihočeský lidový umělec, zedník a stavitel (* 21. července 1813) 1892 – František Zdeněk Skuherský, hudební skladatel a pedagog (* 31. července 1830) 1901 – Josef Kaizl, přední liberální ekonom 19. století, nejvýše postavený Čech v dějinách rakousko-uherské monarchie (* 10. června 1854) 1911 – Josef Vydra, taneční mistr a první český pilot balónu (* 18. března 1836) 1912 – Václav Sitte, kanovník kapituly sv. Štěpána v Litoměřicích (* 1849) 1934 – Stanislav Jiránek, hudební pedagog a skladatel (* 23. října 1867) 1951 – Josef Hinner, starosta Moravské Ostravy na počátku druhé světové války (* 12. května 1899) 1957 – Vladimír Řepa, herec (* 8. listopadu 1900) 1961 – Eduard Kadlec, generál Československých legií v Rusku (* 16. března 1880) 1964 – Aleš Podhorský, divadelní režisér a herec (* 19. dubna 1900) 1969 – Rudolf Fischer, československý politik německé národnosti (* 29. ledna 1880) 1983 – Břetislav Benda, sochař (* 28. března 1897) 1992 – Drahomír Koudelka, volejbalista, mistr světa (* 26. května 1946) 1993 – Josef Böhm, geodet a kartograf (* 21. srpna 1907) 1994 – Ladislav Fuks, prozaik (* 24. září 1923) 1995 – Vladimír Škutina, humorista, publicista, spisovatel (* 16. ledna 1931) 1997 – Petr Novák, zpěvák (* 6. září 1945) 2003 – Josef Petr Ondok, katolický kněz, spisovatel a vědec (* 2. září 1926) 2009 – Josef Chuchro, violoncellista a pedagog (* 3. července 1931) 2011 – Jaroslav Smolka, hudební režisér, muzikolog a skladatel (* 8. dubna 1933) 2012 – Miloslav Petrusek, sociolog, prorektor Univerzity Karlovy (* 15. října 1936) 2013 – Evžen Quitt, geograf a klimatolog (* 22. července 1933) Svět 14 – Augustus, římský císař (* 23. září 63 př. n. l.) 1245 – Ramon Berenguer V. Provensálský, hrabě provensálský a z Forcalquier (* 1198) 1297 – Ludvík z Toulouse, francouzský světec z dynastie Anjouvců (* únor 1274) 1334 – Jan Aragonský, syn aragonského krále Jakuba II., arcibiskup a kazatel (* 1301) 1493 – Fridrich III. Habsburský, rakouský vévoda a císař Svaté říše římské (* 1415) 1506 – Alexandr I. Jagellonský, polský král (* 5. srpna 1461) 1580 – Andrea Palladio, italský architekt (* 1508) 1625 – Fridrich Vilém Těšínský, těšínský kníže (* 9. listopadu 1601) 1646 – Francesco Furini, italský barokní malíř z Florencie (* cca 1603) 1657 – Frans Snyders, vlámský barokní malíř (* 1579) 1662 – Blaise Pascal, francouzský matematik, fyzik, spisovatel, teolog a náboženský filozof (* 19. června 1623) 1753 – Balthasar Neumann, německý architekt (* 27. ledna 1687) 1763 – Karel August Waldeck, nejvyšší velitel nizozemské armády (* 24. září 1704) 1783 – Franz Xaver Messerschmidt, rakouský barokní sochař (* 6. února 1736) 1777 – Johann Christian Polycarp Erxleben, německý přírodovědec (* 22. června 1744) 1804 – Barthélemy Louis Joseph Schérer, francouzský generál (* 18. prosince 1747) 1814 – Angelo Tarchi, italský hudební skladatel (* 1760) 1815 – Charles de la Bédoyére, francouzský generál (* 17. dubna 1786) 1822 – Jean-Baptiste Joseph Delambre, francouzský astronom (* 19. září 1749) 1823 – Robert Bloomfield, anglický básník (* 3. prosince 1766) 1863 – Pietro Marini, italský kardinál (* 5. října 1794) 1889 – Auguste Villiers de l'Isle Adam, francouzský spisovatel (* 7. listopadu 1838) 1905 – William-Adolphe Bouguereau, francouzský malíř (* 30. listopadu 1825) 1906 – Ezechiel Moreno Díaz, biskup a světec (* 9. dubna 1848) 1915 Julius von Payer, německý objevitel, kartograf a malíř pocházející z Čech (* 2. září 1841) Serafino Vannutelli, italský kardinál (* 26. listopadu 1834) 1922 – Felipe Pedrell, španělský hudební skladatel (* 19. února 1841) 1923 – Vilfredo Pareto, italský ekonom (* 15. července 1848) 1929 – Sergej Ďagilev, ruský baletní impresário (* 31. března 1872) 1932 Johann Schober, rakouský kancléř (* 14. listopadu 1874) Louis Anquetin, francouzský malíř (* 26. ledna 1861) 1933 – Anton Witek, česko-německý houslista (* 7. ledna 1872) 1936 – Federico García Lorca, španělský básník a dramatik, popraven (* 5. června 1898) 1942 Zdeněk Schmoranz, český spisovatel, dramatik a novinář (* 27. července 1896) Bohuslav Všetička, legionář, československý generál (* 25. září 1893) 1944 – Günther von Kluge, polní maršál nacistického Německa (* 30. října 1882) 1947 Růžena Jilemnická, slovenská spisovatelka českého původu (* 15. února 1897) Oskar Moll, německý malíř (* 21. července 1875) 1956 – Helmar Lerski, kameraman a fotograf (* 18. ledna 1871) 1957 – Carl-Gustav Arvid Rossby, švédsko-americký meteorolog (* 28. prosince 1898) 1959 – Blind Willie McTell, americký bluesový kytarista, zpěvák a kazatel (* 5. května 1898) 1965 – Ján Kokinčák, slovenský řeckokatolický kněz a generální vikář (* 11. dubna 1880) 1966 – Fritz Bleyl, německý malíř, grafik a architekt (* 8. října 1880) 1967 – Hugo Gernsback, americký spisovatel a editor science fiction (* 16. srpna 1884) 1968 – George Gamow americký fyzik, pokládán za otce teorie "Velkého třesku" (* 4. března 1904) 1977 – Groucho Marx, americký komik (* 2. října 1890) 1983 – Miha Marinko, slovinský politik (* 8. září 1900) 1990 – An Rutgers van der Loeff-Basenauová, nizozemská spisovatelka (* 15. března 1910) 1994 – Linus Pauling, kvantový chemik a biochemik, nositel Nobelovy ceny za chemii (* 28. února 1901) 1995 – Pierre Schaeffer, francouzský hudební skladatel, zakladatel konkrétní hudby (* 14. srpna 1910) 1998 – Vasilij Archipov, sovětský námořní důstojník (* 30. ledna 1926) 2001 – Henri-François Van Aal, belgický frankofonní žurnalista a politik (* 4. ledna 1933) 2002 – Eduardo Chillida, španělský sochař (* 10. ledna 1924) 2008 – Binjamin Gibli, náčelník izraelské vojenské rozvědky Aman (* 1. ledna 1919) 2011 – Raúl Ruiz, chilský režisér (* 25. července 1941) 2012 – Tony Scott, britský režisér a producent (* 21. června 1944) 2013 Cedar Walton, americký klavírista (* 17. ledna 1934) Lee Thompson Young, americký herec (* 1. února 1984) Mirko Kovač, chorvatský, srbský i černohorský spisovatel (* 26. prosince 1938) 2019 – Larry Taylor, americký baskytarista, člen skupiny Canned Heat (* 26. června 1942) 2021 – Chuck Close, americký malíř (* 5. července 1940) Svátky Česko Ludvík, Ludivoj Ludvíka, Luisa Svět OSN – Světový den humanitárních pracovníků státní svátek Afghánistánu konec období záplav (začátek 19. června) – koptský a etiopský liturgický rok Mezinárodní den pirátů Mezinárodní letecký den Mezinárodní den orangutanů Etiopie: Buhe Pravoslavné církevní kalendárium (podle starého juliánského kalendáře): Proměnění Páně; veliký svátek (z dvanáctera) Reference Externí odkazy Srpnové dny
2790	https://cs.wikipedia.org/wiki/24.%20srpen	24. srpen	24. srpen je 236. den roku podle gregoriánského kalendáře (237. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 129 dní. Události Česko 1203 – Přemysl Otakar I. znovu korunován králem v Merseburgu. 1290 – Před hradbami hradu Hluboká byl popraven český šlechtic z rodu Vítkovců Záviš z Falkenštejna. 1335 – Král Jan Lucemburský spolu s moravským markrabím Karlem se vzdali nároků na polskou korunu ve prospěch Kazimíra III. podepsáním trenčínské smlouvy a současné si pojistili držení celého Slezska. 1571 – Poddaní v Šamonicích zavraždili svého pána, rytíře Loreckého z Elkouše. 1940 – V Lidových novinách vyšla krátká povídka Můj sluha Saturnin od Zdeňka Jirotky. 1978 – Ondřej Stavinoha a František Polák vyhodili do povětří sochu Klementa Gottwalda na náměstí VŘSR v Příbrami 2006 Pluto již oficiálně není devátá planeta Sluneční soustavy, ale trpasličí planeta; rozhodli tak vědci na mezinárodním astronomickém kongresu v Praze. KDU-ČSL pod vedením tehdejšího předsedy Miroslava Kalouska začala jednat o menšinové vládě s ČSSD tolerovanou komunisty. Svět 79 – Dvoudenní aktivita sopky Vesuv zničila antická města Pompeje, Herculaneum a Stabiae. 410 – Vizigóti vedení náčelníkem Alarichem dobyli a vydrancovali Řím. 1572 – Bartolomějská noc – vraždění hugenotů ve Francii. 1814 – Washington D.C. byl vypálen britským vojskem během britsko-americké války. 1858 – Svatba bavorské princezny Heleny Bavorské a dědičného prince Maxmiliána Antona Thurn-Taxise v Possenhofenu. 1943 – Začala bitva o Dněpr – jedna z nejmohutnějších bitev 2. světové války. 1991 – Ukrajina vyhlásila nezávislost na Sovětském svazu. 1995 – Americká společnost Microsoft uvedla na trh nový operační systém Windows 95. 2015 – Světové burzy cenných papírů zasáhl kvůli poklesu čínské ekonomiky největší propad od finanční krize v roce 2007. 2016 – Velké zemětřesení ve střední Itálii zabilo 247 lidí. 2017 – Více než 950 lidí zahynulo v důsledku záplav a sesuvů půdy vyvolaných monzunovými dešti v Indii, Nepálu a Bangladéši. Celkem se již tato přírodní katastrofa dotkla 40 miliónů lidí. 2018 – Mark David Chapman, vrah Johna Lennona, se již podesáté dožadoval propuštění z vězení. Soud jeho žádost opět zamítl. 2022 – Ozbrojené síly Ruské federace spáchaly útok na nádraží v Čaplyne při němž zahynulo 25 osob a další desítky byly raněny. Narození Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Narození 24. srpna Česko 1527 – Václav Solín, kněz Jednoty bratrské a hudebník († 5. června 1566) 1566 – Matyáš Borbonius z Borbenheimu, lékař, lékárník a básník († 16. prosinec 1629) 1673 – František Ferdinand Oedt, olomoucký kanovník a prelát († 2. srpna 1741) 1724 – Jan Michael Scherhauf, barokní sochař († 3. ledna 1792) 1839 – Eduard Nápravník, hudební skladatel a dirigent († 23. listopadu 1916) 1848 – Jan Podlipný, pražský advokát a starosta († 19. března 1914) 1850 – Gustav Wiedermann, architekt († 11. února 1914) 1862 – Václav Láska, geodet, astronom a matematik († 27. července 1943) 1874 – Karel Hlaváček, básník a výtvarník († 15. června 1898) 1878 – Josef Knejzlík, československý politik († 20. června 1952) 1881 – Václav Němeček, československý politik 1882 Jaroslav Tuček, šermíř, olympionik Max Urban, architekt a filmař († 17. července 1959) 1885 – Václav Špála, malíř († 12. nebo 13. května 1946) 1891 – Pavla Vachková, operní pěvkyně – soprán († 1978) 1898 – Marie Moravcová, členka Dobrovolných sester Československého červeného kříže a protinacistického odboje (17. července 1942) 1912 – Otto Šling, komunistický politik, oběť politických procesů († 3. prosince 1952) 1918 – Václav Baumann, letec v RAF († 24. dubna 1989) 1919 – Jaromíra Kolárová, spisovatelka († 21. ledna 2006) 1922 – Slavomír Klaban, politik a ekonom († 19. června 2010) 1923 – Karel Prager, architekt († 31. května 2001) 1924 Karel Stádník, sochař a restaurátor († 12. ledna 2011) Anna Jurásková, scenáristka a dramaturgyně († 16. srpna 2017) 1925 – Karel Vrána, katolický teolog a filosof († 11. prosince 2004) 1929 – Bohumil Svatoš, horolezec († 7. června 2019) 1932 – Ladislav Smoček, spisovatel, dramatik a divadelní režisér 1935 Miloš Budík, fotograf Václav Mergl, režisér, výtvarník, scenárista 1939 – Jiří Adámek, historik a politik 1943 Drahomíra Hofmanová, herečka Marie Bednářová, starostka Kladna, první československá hokejová rozhodčí 1944 – Rudolf Papežík, herec 1947 – Jan Rosák, rozhlasový a televizní hlasatel, scenárista 1949 – Petr Hejduk, bubeník a zdravotník († 10. května 1995) 1952 – Karel Nešpor, psychiatr 1982 – Tomáš Mrázek, sportovní lezec a mistr světa 1989 – Rozita Erbanová, herečka Svět 1113 – Geoffroy V. z Anjou, hrabě z Maine, z Anjou a z Touraine a normandský vévoda († 7. září 1151) 1198 – Alexandr II. Skotský, král skotský († 6. července 1249) 1358 – Jan I. Kastilský, král Kastilie a Leónu († 9. října 1390) 1566 – Abraham Scultetus, protestantský teolog († 24. října 1624) 1669 – Johann Fridrich Eosander von Göthe, švédsko-německý stavitel a voják († 22. května 1728) 1750 – Laetitia Ramolino, matka Napoleona († 2. února 1836) 1753 – Louis-Marie de La Révellière-Lépeaux, francouzský revoluční politik († 27. března 1824) 1758 – Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská, dánská princezna († 29. listopadu 1794) 1759 – William Wilberforce, britský politik a filantrop († 29. července 1833) 1771 – Georg Friedrich von Reichenbach, německý mechanik († 21. května 1826) 1787 – James Weddell, britský mořeplavec a lovec tuleňů († 9. září 1834) 1807 – Jean-Jacques Feuchère, francouzský sochař († 26. července 1852) 1821 – Kateřina Frederika Württemberská, württemberská princezna († 6. prosince 1898) 1855 – Marie Tereza Portugalská, manželka arcivévody Karla Ludvíka († 12. únor 1944) 1856 Samuel Czambel, slovenský jazykovědec a překladatel († 18. prosince 1909) Felix Josef von Mottl, rakouský dirigent a skladatel († 2. července 1911) 1858 – Wacław Sieroszewski, polský spisovatel († 20. dubna 1945) 1864 – Hermann Weingärtner, německý gymnasta, nejlepší sportovec olympiády 1896 († 22. října 1919) 1865 – Ferdinand I. Rumunský, rumunský král († 20. července 1927) 1870 – Vladimir Mitrofanovič Puriškevič, ruský politik a antisemita, účastník atentátu na Rasputina († 1. února 1920) 1880 – Aliye Sultan, osmanská princezna, dcera sultána Murada V. a Resan Hanımefendi († 19. září 1903) 1881 – Vincenzo Lancia, italský automobilový závodník († 15. února 1937) 1884 – Earl Derr Biggers, americký spisovatel detektivních románů († 5. dubna 1933) 1891 – Gustaw Morcinek, polský spisovatel († 20. prosince 1963) 1890 – Duke Kahanamoku, americký plavec, olympionik († 22. ledna 1968) 1895 – Richard James Cushing, arcibiskup bostonský, kardinál († 2. listopadu 1970) 1899 Jorge Luis Borges, argentinský spisovatel († 14. června 1986) Albert Claude, belgický biolog, nositel Nobelovy ceny († 22. května 1983) Johan Fabricius, nizozemský spisovatel († 21. června 1981) Ferhát Abbás, alžírský politik a bojovník za jeho nezávislost († 24. prosince 1985) 1902 – Fernand Braudel, francouzský historik († 27. listopadu 1985) 1903 – Claude Hopkins, americký klavírista († 19. února 1984) 1904 – Milo Urban, slovenský prozaik, překladatel a novinář († 10. března 1982) 1911 Viktor Barna, maďarský stolní tenista († 28. února 1972) Konstantin Černěnko, nejvyšší představitel Sovětského svazu († 10. března 1985) 1912 – Howard Everest Hinton, britský entomolog († 2. srpna 1977) 1915 – James Tiptree mladší, pseudonym americké spisovatelky († 19. května 1987) 1918 – Avery Dulles, americký teolog, kardinál († 12. prosince 2008) 1922 Howard Zinn, americký historik († 27. ledna 2010) Lennart Nilsson, švédský fotograf († 28. ledna 2017) 1923 – Arthur Jensen, americký psycholog († 22. října 2012) 1927 – Harry Markowitz, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny 1929 – Jásir Arafat, vůdce Organizace pro osvobození Palestiny a palestinský prezident († 11. listopadu 2004) 1932 – Cormac Murphy-O'Connor, anglický kardinál († 1. září 2017) 1935 – Cutomu Hata, japonský politik († 28. srpna 2017) 1936 – Antonio María Rouco Varela, španělský kardinál 1938 – David Freiberg, americký hudebník 1940 – Tony Secunda, anglický manažer hudebních skupin († 12. února 1995) 1941 Mario Corso, italský fotbalista († 20. června 2020) Elliot Ingber, americký kytarista 1943 John Cipollina, americký kytarista († 29. května 1989) Dafydd Iwan, velšský zpěvák, textař a politik 1944 – Gregory Jarvis, americký astronaut († 28. ledna 1986) 1945 – Ken Hensley, britský hudebník (Uriah Heep) († 4. listopadu 2020) 1947 Paulo Coelho, brazilský spisovatel Martin Skotnický, slovenský krasobruslař a trenér 1948 Sauli Niinistö, finský prezident Jean-Michel Jarre, francouzský skladatel, hlavní představitel elektronické hudby 1949 – Anna Fisherová, americká astronautka 1950 – Marc Aaronson, americký astronom († 30. dubna 1987) 1951 Ján Baláž, slovenský kytarista, zpěvák a skladatel Orson Scott Card, americký spisovatel Danny Joe Brown, americký hudebník, skladatel a zpěvák († 10. března 2005) 1952 – Wolfgang Mager, německý veslař, dvojnásobný olympijský vítěz 1957 – Stephen Fry, britský herec a spisovatel 1958 Jen Lien-kche, čínský spisovatel Steve Guttenberg, americký herec 1959 – Masúd Alí Mohamadí, íránský fyzik († 12. ledna 2010) 1960 – Franz Viehböck, první rakouský astronaut 1961 – Jared Harris, britský herec 1963 – Hideo Kodžima, japonský designér a producent videoher 1964 – Saližan Šaripov, kyrgyzský kosmonaut 1965 – Marlee Matlinová, americká herečka 1972 – Csongor Kassai, slovenský herec 1976 – Alex O'Loughlin, americký herec 1977 Robert Enke, německý fotbalista († 10. listopadu 2009) John Green, americký spisovatel a vlogger 1978 – Yves Allegro, švýcarský tenista 1987 – Anže Kopitar, slovinský hokejista 1988 – Rupert Grint, anglický herec Úmrtí Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Úmrtí 24. srpna Česko 1290 – Záviš z Falkenštejna, šlechtic (* cca 1250) 1887 – Berta Mühlsteinová, básnířka a spisovatelka (* 30. července 1841) 1897 – Antonín Pittner, starosta a kronikář města Polné (* 4. června 1814) 1911 – Rudolf Treybal, zemědělský pedagog, agronom a politik (* 19. dubna 1854) 1928 – Julius Volek-Choráz, učitel, novinář a komunistický politik (* 20. července 1888) 1938 – Jan Jiří Rückl, sklářský průmyslník, politik a publicista (* 12. května 1900) 1952 – František Hála, československý politik, ministr pošt (* 20. června 1893) 1958 – Rudolf Kende, hudební skladatel (* 15. února 1910) 1962 – Růžena Šlemrová, herečka (* 10. listopadu 1886) 1964 – Drahomíra Stránská, etnografka a pedagožka (* 8. prosince 1899) 1969 Vladimír Pecháček, malíř a grafik (* 3. dubna 1909) Hubert Svoboda, architekt a stavitel (* 15. října 1891) 1973 – Sláva Vorlová, zpěvačka, klavíristka a hudební skladatelka (* 15. března 1894) 1974 – Ludvík Hofta, československý reprezentační hokejový útočník (* 30. března 1899) 1993 – Vladimír Slánský, vojenský pilot (* 30. července 1913) 1995 – Zbyněk Brynych, režisér a scenárista (* 13. července 1927) 1999 – Jan Anastáz Opasek, teolog, opat břevnovského kláštera (* 20. dubna 1913) 2002 – Vladimír Komárek, malíř, grafik, ilustrátor a pedagog (* 10. srpna 1928) 2010 Antonín Baudyš, astrolog (* 9. září 1946) Martin Kolár, herec a režisér českého znění (* 27. července 1958) 2021 – Jan Suchý, hokejista (* 10. října 1944) Svět 79 – Plinius starší, římský polyhistor (* 23) 1042 – Michael V., byzantský císař (* 1015) 1101 – Su Š’, politik, básník, esejista a kaligraf čínské říše Sung (* 8. ledna 1037) 1103 – Magnus III. Norský, král Norska a severních ostrovů (* 1073) 1281 – Vilemína z Milána, nejprve světice, později prohlášena kacířkou (* ? 1210) 1313 – Jindřich VII. Lucemburský, císař Svaté říše římské (* 1274/1275) 1431 – Ruprecht II. Lubinský, lubinský a hajnovský kníže (* 1396/1402) 1540 – Parmigianino, italský malíř (* 11. ledna 1503) 1556 – Robert de Montalais, francouzský šlechtic 1572 Petrus Ramus, francouzský filozof a humanista (* 1515) Gaspard de Coligny, francouzský admirál, protestantský vůdce (* 16. února 1519) 1595 – Thomas Digges, anglický matematik a astronom (* 1546) 1617 – Svatá Růžena Limská, první kanonizovaná osoba na jihoamerickém kontinentu (* 20. dubna 1586) 1634 – Abaza Mehmed paša, osmanský paša a politik (* 21. ledna 1576) 1675 – Pierre Perrin, francouzský básník a libretista (* 1620) 1679 – Jean-François Paul de Gondi, kardinál, pařížský arcibiskup (* 20. září 1613) 1709 – Alžběta Dorotea Sasko-Gothajsko-Altenburská, německá princezna (* 8. ledna 1640) 1735 – Karel Slavíček, český misionář v Číně (* 24. prosince 1678) 1745 – Oleksa Dovbuš, ukrajinský zbojník (* 1700) 1770 – Thomas Chatterton, anglický básník (* 20. listopadu 1752) 1817 – Nancy Storaceová, anglická operní zpěvačka (* 27. října 1765) 1821 – John Polidori, anglický spisovatel, lékař a cestovatel (* 7. září 1795) 1832 – Nicolas Léonard Sadi Carnot, francouzský fyzik, zakladatel termodynamiky (* 1. června 1796) 1844 – Áron Chorin, maďarský reformní rabín (* 3. srpna 1766) 1846 – Ivan Fjodorovič Kruzenštern, ruský admirál a mořeplavec (* 19. listopadu 1770) 1856 – William Buckland, britský geolog a paleontolog (* 12. března 1784) 1864 – Jakob Lorber, rakouský hudebník, křesťanský mystik a vizionář (22. července 1800) 1866 – Max Haushofer, německý malíř (* 12. září 1811) 1882 – John Dillwyn Llewelyn, britský botanik a fotograf (* 12. ledna 1810) 1883 – Jindřich, hrabě z Chambord, francouzský princ z dynastie Bourbonů (* 29. září 1820) 1888 – Rudolf Clausius, německý fyzik (* 2. ledna 1822) 1902 – Markéta Sofie Rakouská, arcivévodkyně rakouská, princezna uherská, česká a toskánská (* 13. května 1870) 1921 – Edward Maitland, britský průkopník letectví (havárie vzducholodi R 38) (* 21. února 1880) 1924 – Albert Meyer, německý dvorní fotograf (* 27. února 1857) 1930 – Tom Norman, anglický podnikatel a showman (* 7. května 1860) 1940 – Paul Nipkow, německý vynálezce (* 22. srpna 1860) 1943 – Simone Weilová, francouzská filosofka (* 3. února 1909) 1945 – Josef Miloslav Kořínek, český slavista (* 10. ledna 1899) 1950 Ernst Wiechert, německy píšící spisovatel (* 18. května 1887) Grigorij Kulik, maršál Sovětského svazu a velitel dělostřelectva (* 9. listopadu 1890) 1954 – Getúlio Vargas, brazilský prezident (* 19. dubna 1882) 1957 – Ronald Knox, anglický katolický kněz a spisovatel (* 17. února 1888) 1963 – Hooley Smith, kanadský hokejista (* 7. ledna 1903) 1966 – Tadeusz Bór-Komorowski, polský důstojník, velitel Zemské armády (* 1. června 1895) 1972 – Don Byas, americký saxofonista (* 21. října 1912) 1978 Louis Prima, americký zpěvák, herec, písňový autor a trumpetista (* 7. prosince 1910) Kathleen Kenyon, britská archeoložka (* 5. ledna 1906) 1979 Bernt Evensen, norský rychlobruslař, olympijský vítěz (* 8. dubna 1905) Teddy Smith, americký kontrabasista (* 22. ledna 1932) Hanna Reitschová, německá zkušební pilotka (* 29. května 1912) 1980 – André Parrot, francouzský archeolog (* 15. února 1901) 1983 – Jerzy Edigey, polský právník a spisovatel (* 12. srpna 1912) 1995 – Alfred Eisenstaedt, americký fotograf (* 6. prosince 1898) 1990 – Sergej Dovlatov, ruský spisovatel a novinář (* 3. září 1941) 2006 – James Tenney, americký klavírista, hudební skladatel a hudební teoretik (* 10. srpna 1934) 2007 – Abdul Rahmán Árif, irácký prezident (* 14. dubna 1916) 2009 – Toni Sailer, rakouský lyžař, herec a zpěvák (* 17. listopadu 1935) 2013 – Julie Harrisová, americká herečka (* 2. prosince 1925) 2014 – Richard Attenborough, britský herec a režisér (* 29. srpna 1923) 2015 – Justin Wilson, britský závodník (* 31. července 1978) 2016 Michel Butor, francouzský spisovatel (* 14. září 1926) Walter Scheel, západoněmecký prezident (* 8. července 1919) Roger Tsien, americký chemik, nositel Nobelovy ceny (* 1. února 1952) 2020 – Wolfgang Uhlmann, německý šachista (* 29. března 1935) 2021 Hissène Habré, čadský prezident (* 13. srpna 1942) Charlie Watts, člen kapely The Rolling Stones (* 2. června 1941) Wilfried Van Moer, belgický fotbalista (* 1. března 1945) Svátky Česko Bartoloměj Svět Ukrajina: Den nezávislosti Ukrajiny Sierra Leone: Prezidentovy narozeniny Libérie: Den vlajky Pranostiky Česko Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje. Bartoloměj svatý odpoledne krátí. Svatý Bartolomi létu hlavu zlomí. Jaký čas jest na svatého Bartoloměje, takový celý podzimek bude;bude-li tento den pěkný čas, znamená příjemný podzimek. Den Bartoloměje jest pravidlo celého podzimku. Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takové bude i celý podzim. Pěkně-li o Bartoloměji, na pěkný podzim máme naděj Pěkně-li na svatého Bartoloměje, pijí vinaři. Dozrál-li hrozen do Bartoloměje, dobrým vínem sudy naleje. Je-li na Bartoloměje čas, je z lisu kvas. Máme-li střídavé počasí na Bartoloměje, máme též střídavý podzim. Pěkný čas na svatého Bartoloměje – dobrý podzimek, než se kdo naděje. Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí. Sucho na Bartoloměje – mrazné zimy naděje. Na Bartoloměje moc mraků – v zimě moc sněhu. Svatý Bartoloměj zavádí mraky a činí konec bouřkám. Bouří-li na svatého Bartoloměje, bouří po něm ještě více. Je-li bouřka na Bartoloměje, na podzim se pořád změna děje. Hřmí-li po svatém Bartoloměji, je podzim dlouhý a pěkný. Fouká-li na Bartoloměje z Moravy, vorej sedláčku, pomali;fouká-li na Bartoloměje vítr z Čech, pak si sedláčku, s oráním pospěš! Po Bartoloměji studený rosy, nechoďte ráno bosi. Bartolomějské větry ovsy lámou. Svatý Bartolomí všemu hlavu zlomí. Na svatého Bartoloměje sedlák žito seje. O svatém Bartoloměji naplije jelen do řeky,a proto se nemá již nikdo koupat. Externí odkazy Srpnové dny
2795	https://cs.wikipedia.org/wiki/29.%20srpen	29. srpen	29. srpen je 241. den roku podle gregoriánského kalendáře (242. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 124 dní. Události Česko 1312 – Král Jan Lucemburský potvrdil brněnským měšťanům privilegia svého předchůdce českého krále Rudolfa Habsburského, kterým je osvobodil od placení cla za jejich zboží na cestách v Čechách a na Moravě. 1811 – V Brně vznikla vzdělávací Moravskoslezská společnost k povznesení orby, přírodoznalectví a vlastivědy. 1906 – Byly schváleny stanovy Spolku k založení a vydržování Židovského muzea v Praze. 1916 – V Kyjevě přijat tzv. kyjevský zápis (Zápis o zásadách česko-slovenské akce), který podepsali za Československou národní radu Dürich a Štefánik, za Svaz českých spolků na Rusi Vondrák a Wolf a za Slovenskou ligu v USA Kašík. Rada byla tímto uznána za vedoucí orgán celého zahraničního odboje. 1948 – Skončila Orelská pouť na Svatém Hostýně, jedna z největších československých protikomunistických demonstrací za celou existenci komunistického režimu. Svět 708 – V Japonsku byly poprvé raženy měděné mince. 1526 – V bitvě u Moháče porazili Osmani v čele se sultánem Sulejmanem I. vojsko Ludvíka Jagellonského, uherského a českého krále, jenž se při útěku z bojiště utopil. 1533 – Vládce Inků Atahualpa byl popraven španělskými conquistadory. 1756 – Pruský král Fridrich II. Veliký vpadl do Saska a začala sedmiletá válka. 1885 – Gottlieb Daimler sestrojil první motocykl. 1942 – Petar Brzica zavraždil v koncentračním táboře 1 300 vězňů. 1944 – Začalo Slovenské národní povstání proti proněmecké vládě Jozefa Tisa. 1949 – Sovětský svaz odpálil v Semipalatinském jaderném polygonu svou první atomovou pumu RDS-1. 1966 – Britská kapela The Beatles odehrála v San Franciscu svůj poslední veřejný koncert. 1996 – Při havárii ruského letadla Tupolev Tu-154 na Špicberkách zahynulo všech 141 lidí na palubě. 2005 – Hurikán Katrina zdevastoval americké pobřeží od Louisiany po Floridu. Zabil až 1 836 lidí a způsobil škody nejméně za 115 miliard dolarů. Narození Viz též :Kategorie:Narození 29. srpna — automatický abecedně řazený seznam. Česko 1770 František Pettrich, sochař († 23. ledna 1844) Václav Farník, hudebník († 30. listopadu 1838) 1811 – Václav Filípek, buditel († 27. května 1863) 1815 – Franz Eduard Strache, podnikatel, novinář, fotograf a politik († 22. ledna 1894) 1837 – Josef Cainer, varhaník a hudební skladatel († 21. května 1917) 1843 – Ervín Špindler, politik, novinář, básník a překladatel († 17. prosince 1918) 1865 – Augustin Kratochvíl, římskokatolický duchovní a historik († 18. srpna 1946) 1867 – Alois Rameš, jeden z prvních českých závodních cyklistů († 26. října 1952) 1875 – Adolf Míšek, kontrabasista a hudební skladatel († 20. října 1955) 1881 – František Novotný, klasický filolog († 20. září 1964) 1890 – Vilém Laufberger, lékař, fyziolog († 29. prosince 1986) 1892 – Bedřich Mendl, historik a pedagog († 28. září 1940) 1903 – Josef Šimandl, violoncellista († 14. prosince 1981) 1904 – Anna Letenská, divadelní a filmová herečka († 24. října 1942) 1914 – Herma Svozilová-Johnová, novinářka, spisovatelka a básnířka († 5. dubna 2009) 1918 – Gerta Pospíšilová, historička, překladatelka z angličtiny († 13. června 1994) 1919 – Jiří Šust, hudební skladatel, autor filmové hudby († 30. dubna 1995) 1928 – Mojmír Balling, hudební skladatel († 5. prosince 1999) 1931 – Jiří Srnec, divadelník, scénograf, režisér, výtvarník, hudební skladatel 1935 – Miroslav Vacek, ministr národní obrany ČSSR a ČSFR 1941 – Karel Franěk, hokejový trenér 1944 – Markéta Luskačová, fotografka 1948 – Jan Graubner, olomoucký arcibiskup 1949 – Jiří Švejda, spisovatel a scenárista 1964 – Petr Motloch, herec 1967 – Jiří Růžek, fotograf 1970 – Saša Gedeon, filmový a televizní režisér 1972 – Radek Bejbl, fotbalista 1980 – Tomáš Sedláček, fotbalový útočník 1981 – Martin Erat, hokejista 1994 – Dominik Hrachovina, hokejový brankář Svět 1116 – Filip Francouzský, francouzský král z rodu Kapetovců († 13. října 1131) 1619 – Jean-Baptiste Colbert, francouzský ministr financí († 6. září 1683) 1632 – John Locke, anglický filosof, představitel empirismu († 28. října 1704) 1694 – Šarlota Sofie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, matka ruského cara Petra II. († 2. listopadu 1715) 1756 Jan Śniadecki, polský matematik, astronom a filozof († 9. listopadu 1830) Heinrich von Bellegarde, rakouský polní zbrojmistr († 22. června 1845) 1758 – Corentin de Leissegues, francouzský námořní důstojník († 26. března 1832) 1773 – Raphael Georg Kiesewetter, rakouský hudební historik († 1. ledna 1850) 1780 – Jean Auguste Dominique Ingres, francouzský malíř († 14. ledna 1867) 1790 – Leopold I. Bádenský, bádenský velkovévoda († 24. dubna 1852) 1794 – Léon Cogniet, francouzský malíř († 20. listopadu 1880) 1820 – Mirko Petrović-Njegoš, černohorský válečník, diplomat a básník († 20. července 1867) 1821 – Gabriel de Mortillet, francouzský geolog, paleontolog a archeolog († 25. září 1898) 1842 – Carl Millöcker, rakouský operetní skladatel († 31. prosince 1899) 1851 – Andrej Željabov, ruský revolucionář († 15. dubna 1881) 1862 – Maurice Maeterlinck, belgický básník a dramatik, nositel Nobelovy ceny († 6. května 1949) 1866 – Kornel Stodola, slovenský politik a národohospodář († 21. října 1946) 1871 – Albert Lebrun, francouzský prezident († 6. března 1950) 1876 – Kim Ku, prezident Jižní Koreje († 26. června 1949) 1882 – Alexandre Koyré, francouzský historik a filosof ruského původu († 28. dubna 1964) 1894 Semjon Iljič Bogdanov, sovětský maršál tankových vojsk († 12. března 1960) Werner Gilles, německý malíř († 23. června 1961) 1897 Helge Roswaenge, dánský tenorista († 19. července 1972) Paul Schneider, německý evangelický pastor, mučedník nacistického režimu († 18. července 1939) 1901 – Hans Kammler, nacistický stavební inženýr a generál († 9. května 1945) 1902 – Simone Martin-Chauffierová, francouzská spisovatelka († 24. března 1975) 1905 – Dhyan Chand, indický pozemní hokejista († 3. prosince 1979) 1908 – Mária Markovičová, slovenská herečka († 10. listopadu 1984) 1909 – Ľudovít Absolon, slovenský fotograf († 16. června 1988) 1912 – Son Ki-džong, korejský olympijský vítěz v maratonu z roku 1936 († 15. listopadu 2002) 1915 – Ingrid Bergmanová, švédská herečka († 29. srpna 1982) 1920 – Charlie Parker, americký jazzový saxofonista a skladatel († 12. března 1955) 1923 – Richard Attenborough, britský herec a režisér († 24. srpna 2014) 1924 Dinah Washington, americká zpěvačka († 14. prosince 1963) Gejza Šimanský, slovenský a československý fotbalový reprezentant († 19. června 2007) 1925 – Juraj Váh, slovenský dramatik, prozaik a překladatel († 3. října 1976) 1926 – Thomas N. Scortia, americký spisovatel († 29. dubna 1986) 1931 – Manolo Escobar, španělský zpěvák († 24. října 2013) 1932 – Jerry Dodgion, americký saxofonista a flétnista († 17. února 2023) 1936 Inga Voroninová, sovětská rychlobruslařka († 4. ledna 1966) John McCain, americký republikánský politik († 25. srpna 2018) 1938 – Ludwig Wenzler, německý římskokatolický teolog 1939 – Joel Schumacher, americký filmový scenárista, režisér a producent († 22. června 2020) 1940 Bennie Maupin, americký jazzový saxofonista a flétnista Wim Ruska, reprezentant Nizozemska v judu, olympijský vítěz († 14. února 2015) 1941 – Tony Palmer, anglický filmový režisér a spisovatel 1942 – Sterling Morrison, americký hudebník († 30. srpna 1995) 1943 Dick Halligan, americký hudebník a skladatel Fred Sandback, americký sochař († 23. června 2003) David Matas, kanadský advokát Arthur B. McDonald, kanadský fyzik, nositel Nobelovy ceny 1945 Wyomia Tyusová, americká sprinterka, olympijská vítězka Karol Jokl, slovenský fotbalista, československý reprezentant († 28. října 1996) 1946 Bob Beamon, americký olympijský vítěz ve skoku do dálky Dimitris Christofias, prezident Kyperské republiky 1947 – James Hunt, britský pilot Formule 1, mistr světa z roku 1976 († 15. června 1993) 1949 – Sharon Morgan, velšská herečka 1950 – Jan Uvena, americký hudebník a bubeník 1952 – Michael Wessing, západoněmecký oštěpař († 7. května 2019) 1953 – Marta Beňačková, slovenská operní pěvkyně-mezzosopranistka 1954 – Jurij Bujda, ruský spisovatel 1955 – Diamanda Galás, americká zpěvačka, pianistka a skladatelka řeckého původu 1956 – GG Allin, americký zpěvák († 28. června 1993) 1957 – Grzegorz Ciechowski, polský hudebník a hudební skladatel († 22. prosince 2001) 1958 Michael Jackson, americký zpěvák, tanečník a skladatel († 25. června 2009) Mick Harvey, australský hudebník 1959 Christopher Hadfield, kanadský astronaut Rebecca De Mornay, americká herečka Stephen Wolfram, britský fyzik a matematik 1960 Tony MacAlpine, americký kytarista a hudební skladatel Thomas Marshburn, americký lekár a astronaut 1964 – Jordi Arrese, španielsky tenista 1968 – Meshell Ndegeocello, americká zpěvačka 1972 – Michael Simon, německý DJ a producent 1974 – Kenneth Perez, dánský fotbalista 1981 Chris Taylor, americký hudebník a hudební producent Émilie Dequenneová, belgická herečka 1986 – Lea Michele, americká herečka a zpěvačka 1993 – Liam Payne, anglický zpěvák, člen skupiny One Direction 1995 – Martin Harich, slovenský zpěvák Úmrtí Viz též :Kategorie:Úmrtí 29. srpna — automatický abecedně řazený seznam. Česko 1525 – Jan Šlechta ze Všehrd, humanista a diplomat (* 24. ledna 1466) 1587 – Jakub Bílský z Bělé, opat cisterciáckého kláštera na Velehradě (* ?) 1783 – Jakub Eberle, sochař a řezbář (* 19. července 1718) 1894 – Josef Niederle, poslanec Českého zemského sněmu a starosta Lanškrounu (* 4. září 1821) 1923 – Jaromír Tuček, ředitel c. k. státních drah (* 1846) 1935 Lev Winter, československý politik (* 23. ledna 1876) Alois Ušák, československý politik (* 9. října 1875) 1942 Josef Vašata, dirigent a hudební skladatel (* 25. března 1884) Sigismund Bouška, katolický básník a literární kritik (* 25. srpna 1867) 1946 Ladislav Novák, ministr průmyslu, obchodu a živností (* 5. dubna 1872) Milan Harašta, hudební skladatel. (* 16. září 1919) 1950 – Vlastimil Amort, sochař a legionář (* 28. července 1880) 1960 – Jaroslav Žák, spisovatel (* 28. listopadu 1906) 1963 František Němec, básník, novinář, fejetonista a prozaik (* 12. května 1902) František Nosál, generál (* 7. duben 1879) 1964 – Josef Šroubek, hokejista a fotbalista (* 2. prosince 1891) 1967 – Ludvík Hilgert, architekt (* 24. září 1895) 1975 – Matěj Němec, československý legionář, generál (* 8. listopadu 1886) 1980 – František Hradil, hudební skladatel, kritik, pedagog a publicista (* 8. prosince 1898) 1984 – Cyril Bouda, malíř (* 14. listopadu 1901) 1990 Hana Wichterlová, sochařka (* 2. března 1903) Zdeněk Adla, spisovatel (* 1. června 1910) 1995 – Jan Martinec, dramatik, publicista, prozaik a překladatel (* 7. prosince 1915) 2003 Vladimír Vašíček, malíř (* 29. září 1919) Stanislav Procházka ml., zpěvák, kytarista a hudební skladatel (* 8. října 1954) 2007 – Ladislav Fládr, sochař, medailér a pedagog (* 27. června 1935) 2013 – Jiří Tomek, herec (* 17. února 1931) Svět 886 – Basileios I., byzantský císař (* cca 812) 1123 – Øystein Magnusson, norský král (* asi 1088) 1226 – Anežka Babenberská, saská vévodkyně z dynastie Babenberků (* 1206) 1463 – Jakob Kaschauer, rakouský pozdně gotický řezbář (* ?) 1523 – Ulrich von Hutten, německý učenec, básník a reformátor (* 21. dubna 1488) 1526 – Ludvík Jagellonský, český a uherský král (* 1. července 1506) 1749 – Matej Bel, slovenský polyhistor, encyklopedista, vědec, filozof, spisovatel, pedagog, evangelický kazatel (* 22. března 1684) 1780 – Jacques-Germain Soufflot, francouzský architekt (* 22. července 1713) 1799 – Pius VI., papež (* 27. prosince 1717) 1816 – Johann Hieronymus Schröter, německý astronom (* 30. srpna 1745) 1859 – Franz Dittrich, německý anatom, patolog, rektor univerzity v Erlangenu (* 16. října 1815) 1861 – František Glaeser, český hudební skladatel (* 19. dubna 1798) 1877 – Brigham Young, americký mormonský vůdce (* 1. června 1801) 1879 – Jeanne Jugan, francouzská katolická světice (* 25. října 1792) 1885 – Bernhard Horwitz, britský šachový mistr (* 10. května 1807) 1892 – Jules Perrot, baletní mistr Carského baletu v Petrohradě (* 18. srpna 1810) 1900 – Bruno Abakanowicz, polský matematik a vynálezce (* 6. října 1852) 1904 – Murad V., osmanský sultán (* 21. září 1840) 1912 – Theodor Gomperz, rakouský filozof a klasický filolog (* 29. března 1832) 1920 – Léon-Adolphe Amette, pařížský arcibiskup a kardinál (* 6. září 1850) 1921 – Joel Asaph Allen, americký zoolog a ornitolog (* 19. července 1838) 1922 – Georges Sorel, francouzský filosof (* 2. listopadu 1847) 1923 – Georg Marco, rakouský šachista (* 29. listopadu 1863) 1935 – Astrid Švédská, belgická královna (* 17. listopadu 1905) 1937 – Walter Seidl, slezský, německy píšící spisovatel (* 17. dubna 1905) 1938 Frigyes Karinthy, maďarský spisovatel (* 24. června 1887) Béla Kun, maďarský komunistický politik (* 20. února 1886) 1941 – Henri Honoré d'Estienne d'Orves, hrdina francouzské odbojové organizace Résistance (* 3. června 1901) 1946 – Iván Hindy, maďarský vojenský velitel (* 28. června 1890) 1947 – Manolete, španělský toreador (* 4. července 1917) 1949 – Franciszek Latinik, polský generál (* 17. července 1864) 1966 – Sajjid Qutb, egyptský spisovatel (* 9. listopadu 1906) 1975 – Éamon de Valera, irský prezident (* 14. října 1882) 1976 – Jimmy Reed, americký bluesový kytarista a zpěvák (* 6. září 1925) 1978 – Ša'ul Avigur, první ředitel izraelské zpravodajské služby (* 22. října 1899) 1982 – Ingrid Bergmanová, švédská herečka (* 29. srpna 1915) 1984 – Muhammad Nadžíb, egyptský prezident (* 20. února 1901) 1987 – Lee Marvin, americký herec (* 19. února 1924) 1990 – Luigi Beccali, italský olympijský vítěz v běhu na 1500 metrů z roku 1932 (* 19. listopadu 1907) 1998 – Erik Asmussen, dánský architekt (* 2. listopadu 1913) 2000 – Conrad Marca-Relli, americký malíř (* 5. června 1913) 2001 – Francisco Rabal, španělský herec (* 8. března 1926) 2002 – Lance Macklin, britský automobilový závodník, pilot Formule 1 (* 2. září 1919) 2004 – Vladimir Velebit, jugoslávský komunistický politik (* 19. srpna 1907) 2006 – Gerald Green, americký spisovatel (* 8. dubna 1922) 2007 – Pierre Messmer, premiér Francie (* 20. března 1916) 2008 – Phil Hill, americký automobilový závodník a pilot Formuly 1 (* 1927) 2013 – Medardo Joseph Mazombwe, zambijský kněz, arcibiskup Lusaky, kardinál (* 24. září 1931) 2015 – Ján Hanák, slovenský scénograf a malíř (* 17. února 1931) 2021 Ed Asner, americký herec (* 15. listopadu 1929) Ron Bushy, americký rockový bubeník, člen Iron Butterfly (* 23. září 1945) Edmond H. Fischer, švýcarsko-americký biochemik a vysokoškolský pedagog, nositel Nobelovy cenuy za fyziologii nebo lékařství (* 6. dubna 1920) Lee Perry, jamajský zpěvák a hudební producent (* 20. března 1936) Jacques Rogge, belgický ortoped, v letech 2001–2013 předseda Mezinárodního olympijského výboru (* 2. května 1942) Svátky Česko Evelína Sabina Socialistický kalendář: Slovenské národní povstání (1944) – významný den Československé socialistické republiky Svět římskokatolický kalendář: Svatá Sabina Anglie, Severní Irsko: Bank Holiday Afghánistán: Den nezávislosti Hongkong: Den osvobození (je-li pondělí) Mezinárodní den proti jaderným zkouškám Pranostiky Česko Stětí svatého Jana – přestávají již parna. Jana stětí – vlaštovka od nás letí. Na svatého Jana stětí čápi do tepla letí. Když na den Stětí svatého Jana prší, velikou zkázu ořechy trpěti mají. Poprší-li na den Stětí svatého Jana, zkazí se ořechy. Na svatého Jana stětí utíná se turkyň. Na svatého Jana stětí mají se ožínati bramborové nati. Externí odkazy Srpnové dny
2800	https://cs.wikipedia.org/wiki/3.%20z%C3%A1%C5%99%C3%AD	3. září	3. září je 246. den roku podle gregoriánského kalendáře (247. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 119 dní. Události Česko 1335 – Mírová smlouva mezi českým králem Janem Lucemburským a maďarským králem Karlem Robertem z Anjou v uherském Vyšehradě. 1448 – Vůdce českých kališníků Jiří z Poděbrad se svými ozbrojenými oddíly dobyl Prahu, do té doby ovládanou katolíky vedenými Oldřichem II. z Rožmberka a Menhartem z Hradce. 1547 – V Praze skončil bartolomějský Český zemský sněm, který se konal 23. 8. – 3. září 1547. Uzákonil všestranné posílení královské moci na úkor stavů, později zakotvené v novelizovaném zemském zřízení 1915 – Pozdější druhý československý prezident Edvard Beneše odešel do exilu. 1981 – Při důlním neštěstí na hlubinném dole Pluto v Louce u Litvínova zahynulo 65 horníků. 2004 – Karel Hoffmann, jediný odsouzený politik za srpen 1968, byl propuštěn z vězení. 2015 – Prezident Miloš Zeman po roce letěl opět do Číny na oslavy konce války a oproti podobné akci v Rusku se zde vojenské přehlídky zúčastnil. Svět 36 př. n. l. – Vítězství floty vedené Marcem Vipsaniem Agrippou nad loděmi Sexta Pompeiua v námořní bitvě u Naulochus ukončilo pompejské povstání, vyvolané odporem k druhému triumvirátu. 301 – Kameník Marinus na hoře Monte Titano nedaleko Rimini začal stavět kostelík, který se stal základem budoucí nezávislé republiky uvnitř Itálie San Marino, nejmenší a nejstarší republiky na světě. 863 – Významné vítězství byzantské armády v bitvě u Lalakaon (dnešní Turecko), kde odrazila nájezdy arabských nájezdníků. 1650 – Ve třetí anglické občanské válce porazil Cromwell skotskou královskou armádu v bitvě u Dunbaru, což mu otevřelo cestu do Edinburghu. 1651 – Konec Anglické občanské války. 1683 – Turecká vojska, která do té doby úspěšně postupovala přes celý Balkán narazila na obranu Vídně. 1783 – Americká válka za nezávislost formálně skončila pařížským mírem podepsaným Spojenými státy americkými a Spojeným královstvím. 1913 – V Severním ledovém oceánu objevila ruská expedice souostroví Severní země. 1915 – V Londýně byl založen Český zahraniční komitét, který sjednocoval činnost českých odbojových organizací v cizině. Jeho předsedou se stal Tomáš G. Masaryk. 1939 Polský prezident Ignacy Mościcki vydal dekret o vytvoření Legie Čechů a Slováků. V reakci na německou agresi vůči Polsku vyhlásily Francie, Velká Británie, Nový Zéland a Austrálie válku nacistickému Německu. 1944 Spojenecká vojska osvobodila Brusel. Německá dívka židovského původu Anna Franková, autorka slavného deníku, byla s rodinou odvezena do koncentračního tábora Osvětim 1967 – Po dlouhé převýchově švédských řidičů se přes noc změnila pravidla silničního provozu ve Švédsku - od rána se jezdí vpravo. 2004 – Beslanský školní masakr skončil smrtí více než 330 lidí, převážně dětí a jejich učitelů. Narození Česko 1743 – Josef Bohumír Mikan, lékař, botanik, rektor Karlovy univerzity († 7. srpna 1814) 1771 – Kristián Kryštof Clam-Gallas, šlechtic a vlastenec († 21. srpna 1838) 1786 – Jan Hýbl, prozaik a básník († 14. května 1834) 1799 – Fridrich Hannibal z Thurn-Taxisu, rakouský generál a šlechtic z české větve Thurn-Taxisů († 17. ledna 1857) 1829 – Antonín Gindely, historik († 27. října 1892) 1859 – Josef Beneš, český matematik († 27. prosince 1927) 1875 – Ferdinand Porsche, německý automobilový konstruktér († 30. ledna 1951) 1878 – Hanuš Jelínek, básník, divadelní kritik, překladatel († 27. dubna 1944) 1895 – František Bidlo, český kreslíř, karikaturista († 9. května 1945) 1896 Otto Heller, český kameraman († 17. února 1970) Otakar Levý, český literární historik a překladatel († 7. října 1946) 1922 – Zora Rozsypalová, herečka († 23. ledna 2010) 1927 – Zdeněk Palcr, sochař, restaurátor, výtvarný teoretik a typograf († 12. července 1996) 1929 Ludvík Ráža, režisér a scenárista († 4. října 2000) Vladimír Čermák, právník († 21. července 2004) 1932 – Richard Mihula, režisér († 27. dubna 1992) 1938 – Jiří Šašek, disident, signatář Charty 77 († 22. listopadu 1990) 1941 – František Vyskočil, český neurofyziolog 1943 – Michal Kudělka, akademický malíř, ilustrátor, grafik, typograf a pedagog († 12. srpna 2001) 1948 – Pavel Bělina, český historik 1951 – Zdeněk Zapletal, spisovatel 1952 – Alexander Hemala, televizní moderátor a hlasatel 1953 – Rostislav Sionko, český fotbalista, útočník a fotbalový trenér 1955 Marta Hrachovinová, herečka Vladimír Šlajch, český stavitel varhan Blanka Táborská, zpěvačka 1972 – Martin Straka, hokejista 1978 – Michal Rozsíval, hokejista 1979 – Petr Čáslava, hokejista Svět 1034 – Go-Sandžó, japonský císař († 15. června 1073) 1549 – Jeanne de Laval, paní de Senneterre, milenka francouzského krále Jindřicha III. († 1586) 1617 – Roshanara Begum, druhá dcera mughalského císaře Šáhdžahána († 11. září 1671) 1668 – Alžběta Meklenburská, meklenburská princezna († 25. srpna 1738) 1685 – Charles Paulet, 3. vévoda z Boltonu, britský generál a šlechtic († 26. srpna 1754) 1695 – Pietro Locatelli, italský houslista a hudební skladatel († 30. března 1764) 1734 – Joseph Wright of Derby, anglický malíř († 28. srpna 1797) 1781 – Evžen de Beauharnais, francouzský velkovévoda († 21. února 1824) 1814 – James Joseph Sylvester, anglický matematik († 15. března 1897) 1826 – Alberto Pasini, italský malíř († 15. prosince 1899) 1841 – Michailo Drahomanov, ukrajinský ekonom, historik, filozof, anarchista a etnograf († 2. července 1895) 1851 – Olga Konstantinovna Romanovová, řecká královna († 18. června 1926) 1856 – Louis Sullivan, americký architekt († 14. dubna 1924) 1858 – Francis Preserved Leavenworth, americký astronom († 12. listopadu 1928) 1859 – Jean Jaurès, francouzský filosof, historik a politik († 31. července 1914) 1863 – Hans Aanrud, norský spisovatel († 11. ledna 1953) 1866 – John Ellis McTaggart, anglický filozof († 18. ledna 1925) 1868 Mary Parker Follettová, americká průkopnice managementu († 18. prosince 1933) Adolf de Meyer, německý fotograf († 6. ledna 1946) 1869 – Fritz Pregl, rakouský chemik slovinského původu, nositel Nobelovy ceny za chemii († 13. prosince 1930) 1872 – Friedrich Leo von Rottenberger, rakouský zahradník a zahradní architekt († 27. března 1938) 1875 Raoul Le Mat, americký filmový režisér a švédský hokejový trenér († 15. února 1947) Ferdinand Porsche, konstruktér automobilů († 30. ledna 1951) 1878 Dorothea Douglassová Chambersová, anglická tenistka, olympijská vítězka († 7. ledna 1960) Marie imakuláta Toskánská, rakouská arcivévodkyně a vévodkyně württemberská († 25. listopadu 1968) 1887 – Ludwig Gies, německý sochař († 27. ledna 1966) 1894 – Helmut Richard Niebuhr, americký křesťanský teolog († 5. července 1962) 1899 – Marie Anna Braganzská, portugalská infantka († 23. června 1971) 1900 – Urho Kaleva Kekkonen, finský politik († 31. srpna 1986) 1905 Carl David Anderson, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 1936 († 11. ledna 1991) Nechama Leibowitz, izraelská biblistka († 12. dubna 1997) Wilhelm Kamlah, německý filosof († 24. září 1976) 1909 – Janez Hribar, slovinský komunista, politik a národní hrdina († 23. říjen 1967) 1910 – Maurice Papon, francouzský politik († 17. února 2007) 1915 – Memphis Slim, americký bluesový zpěvák a klavírista († 24. února 1988) 1916 – Trigger Alpert, americký kontrabasista a fotograf († 22. prosince 2013) 1917 – Peter Baláž, slovenský fyzik († 1. června 1998) 1921 – Jozef Schek, slovenský výtvarník († 22. srpna 2013) 1928 Ion Druce, moldavský spisovatel Danuta Siedzikówna, polská zdravotní sestra, popravená komunisty († 28. srpna 1946) Gaston Thorn, lucemburský premiér 1974 – 1978 a předseda Evropské komise 1981 – 1985 († 26. srpna 2007) 1929 – Dorothee Sölleová, německá protestantská teoložka († 27. dubna 2003) 1930 – Jorge Ángel Livraga Rizzi, italský filozof a spisovatel († 7. října 1991) 1931 Samir Amin, egyptský marxistický ekonom Michael Fisher, anglický fyzik Fritz J. Raddatz, německý spisovatel a novinář († 26. února 2015) 1932 Eileen Brennanová, americká herečka († 28. července 2013) Mickey Roker, americký jazzový bubeník 1934 – Freddie King, americký kytarista a zpěvák († 28. prosince 1976) 1936 – Zín Abidín bin Alí, druhý prezident Tuniska († 19. září 2019) 1938 – Rjódži Nojori, japonský chemik, Nobelova cena za chemii 2001 1940 Eduardo Galeano, uruguayský novinář a spisovatel († 13. dubna 2015) Shadow Morton, americký hudební producent a skladatel († 14. února 2013) 1941 – Sergej Dovlatov, ruský spisovatel a novinář († 24. srpna 1990) 1942 – Al Jardine, americký zpěvák a kytarista, člen skupiny The Beach Boys 1947 Eric Bell, irský rockový kytarista Kjell Magne Bondevik, norský premiér Mario Draghi, guvernér Evropské centrální banky Gérard Houllier, francouzský fotbalový trenér († 14. prosince 2020) 1948 Don Brewer, bubeník americké rockové skupiny Grand Funk Railroad Levy Mwanawasa, třetí prezident Zambie 1953 – Jean-Pierre Jeunet, francouzský filmový režisér 1954 – Jaak Uudmäe, estonský olympijský vítěz v trojskoku 1955 – Steve Jones, anglický rockový kytarista, zpěvák a herec 1959 – Merritt Butrick, americký herec 1961 - Andy Griffiths, australský spisovatel 1963 – Johan Theorin, švédský spisovatel 1964 – Adam Curry, televizní hlasatel a podnikatel 1965 – Charlie Sheen, americký herec 1972 – Markus Reuter, německý hudebník 1975 – Stefan Kendal Gordy, člen skupiny LMFAO 1976 – Jaroslav Obšut, slovenský hokejista 1977 – Olof Mellberg, švédský fotbalista 1979 – Tomislav Miličević, americký herec a hudebník, kytarista skupiny 30 Seconds to Mars 1980 – Jennie Finchová, americká softballistka 1983 – Augusto Farfus, brazilský automobilový závodník 1984 Garrett Hedlund, americký herec Paz de la Huerta, americká herečka 1986 – Shaun White, americký snowboardista 1988 – Carla Suárezová Navarrová, španělská tenistka Úmrtí Česko 1313 – Anna Přemyslovna, česká královna (* 15. října 1290) 1608 – Guillen de San Clemente, španělský politik, voják a velvyslanec v Praze, zemřel v Praze (* 1539) 1826 – Jan Petr Cerroni, historik a archivář (* 15. května 1753) 1871 – Václav Emanuel Horák, varhaník, hudební skladatel a pedagog (* 1. ledna 1800) 1904 – Ludvík Peer, český violoncellista (* 4. srpna 1847) 1924 – Franz Tattermusch, poslanec Českého zemského sněmu (* ? 1841) 1932 – Miloš Nový, český herec, režisér a divadelní ředitel (* 16. února 1879) 1940 – František Černý, český kontrabasista a hudební skladatel (* 23. ledna 1861) 1945 – Jindřich Seidl, hudební skladatel (* 6. března 1883) 1947 – Václav Hazuka, český teolog (* 22. září 1875) 1948 – Edvard Beneš, československý prezident (* 28. května 1884) 1951 – Josef Křovák, český geodet (* 12. října 1884) 1956 – Viktor Trkal, český fyzik (* 14. srpna 1888) 1957 – Otto Ušák, český malíř a přírodovědný ilustrátor (* 28. prosince 1892) 1961 – J. M. Troska, český spisovatel (* 3. srpna 1881) 1963 – Dominik Čipera, československý politik, ministr veřejných prací, starosta Zlína (* 3. srpna 1893) 1966 – František Cinek, kněz, profesor dogmatiky v Olomouci (* 20. července 1888) 1975 – Ladislav Riedl Německobrodský, lékař a spisovatel (* 28. března 1902) 1976 – Hermína Vojtová, česká herečka (* 12. listopadu 1890) 1979 – Marie Marčanová, česká překladatelka (* 3. října 1892) 1984 – Jan Zábrana, český básník (* 4. červen 1931) 1988 – Karel Tichý, československý voják a velitel výsadku Destroyer (* 2. listopadu 1904) 2000 – Oldřich Daněk, český dramatik, spisovatel, režisér a scenárista (* 16. ledna 1927) 2001 – Jiří Zdeněk Novák, spisovatel, scenárista a překladatel (* 14. října 1912) 2012 – Jan Grimm, český malíř (* 17. dubna 1943) 2013 – Ivan Kmínek, český spisovatel science fiction a chemik (* 21. července 1953) Svět 1338 – Anna Lucemburská, dcera Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, rakouská, štýrská a korutanská vévodkyně (* 27. března 1323) 1520 – Hippolit Estei, italský kardinál a arcibiskup ostřihomský a milánský (* 20. března 1479) 1592 – Robert Greene, anglický spisovatel (* 1558) 1621 – Izák Abrahamides, slovenský spisovatel (* 1557) 1651 – Kösem Sultan, manželka sultána Ahmeda I. (* 1590) 1658 – Oliver Cromwell, lord protektor Anglie, Skotska a Irska (* 25. dubna 1599) 1747 – Kristýna Luisa Öttingenská, brunšvicko-wolfenbüttelská vévodkyně, babička císařovny Marie Terezie (* 20. března 1671) 1805 – Johann Martin Abele, německý publicista a historik (* 31. března 1753) 1877 – Adolphe Thiers, francouzský historik (* 15. dubna 1797) 1881 – Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská, dcera císaře Františka I. (* 1. března 1798) 1883 – Ivan Sergejevič Turgeněv, ruský spisovatel (* 9. listopadu 1818) 1901 – Friedrich Chrysander, německý hudební vědec (* 8. července 1826) 1914 – Albéric Magnard, francouzský hudební skladatel (* 9. června 1865) 1918 – Fanny Kaplanová, ruská politická revolucionářka (* 10. února 1890) 1927 – Chatanbátar Magsardžav, předseda vlády Vnějšího Mongolska (* 10. června 1877) 1932 – Pavlík Morozov, ruský chlapec, který udal své rodiče jako kulaky (* 14. listopadu 1918) 1933 – Clarice Tartufariová, italská spisovatelka (* 14. února 1868) 1935 – Charles J. Vopicka, českoamerický podnikatel a diplomat (* 3. listopadu 1857) 1939 – Edvard Westermarck, finský filosof, antropolog a sociolog (* 20. listopadu 1862) 1941 – Kamillo Horn, německý skladatel (* 29. prosince 1860) 1942 – Antonín Bořek-Dohalský, český šlechtic, kněz, arcibiskupský kancléř a člen protinacistického odboje (* 23. října 1889) 1944 – František Drdla, český houslista (* 28. listopadu 1868) 1951 – Sergej Voronoff, francouzský chirurg, průkopník v oblasti xenotransplantací (* 10. července 1866) 1955 – Alžběta Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská, oldenburská velkovévodkyně (* 10. srpna 1869) 1958 – Norman Kemp Smith, skotský filozof (* 1872) 1962 – Edward Estlin Cummings, americký básník (* 14. října 1894) 1963 – Frico Kafenda, slovenský hudební skladatel a pedagog (* 1883) 1970 – Alan Wilson, americký kytarista, člen Canned Heat (* 4. července 1943) 1974 – Harry Partch, americký skladatel (* 24. června 1901) 1982 – Carlo Alberto Dalla Chiesa, generál italských četníků (* 27. září 1920) 1983 – Piero Sraffa, italský ekonom (* 5. srpna 1898) 1985 – Jo Jones, americký bubeník (* 7. října 1911) 1987 Morton Feldman, americký hudební skladatel (* 12. ledna 1926) Viktor Někrasov, ruský spisovatel (* 17. června 1911) Ferdinand Čapka, slovenský architekt (* 15. srpna 1905) 1988 – Richard Torriani, švýcarský hokejista a sáňkař (* 1. říjen 1911) 1989 – Jón Trepczik, kašubský básník, učitel a překladatel (* 22. října 1907) 1990 – Mieczysław Fogg, polský zpěvák (* 30. května 1901) 1991 – Frank Capra, filmový režisér (* 1897) 1994 – Billy Wright, anglický fotbalista (* 6. února 1924) 2005 – William Rehnquist, americký státník (* 1. října 1924) 2007 Janis Martin, americká zpěvačka (* 27. března 1940) Steve Fossett, americký dobrodruh a letec (* 1944) 2008 – Françoise Demulder, francouzská válečná fotografka (* 9. června 1947) 2010 Mike Edwards, anglický violoncellista (* 31. května 1948) José Augusto Torres, portugalský fotbalista (* 8. září 1938) 2011 Finn Helgesen, norský rychlobruslař, olympijský vítěz (* 25. dubna 1919) Andrzej Maria Deskur, polský kardinál (* 29. února 1924) 2012 Michael Clarke Duncan, americký herec a bývalý bodyguard (* 10. prosince 1957) Son-mjong Mun, zakladatel církve moonistů a jihokorejský miliardář (* 1920) 2017 – John Ashbery, americký básnik, kritik a redaktor (* 1927) 2019 – Halvard Hanevold, norský biatlonista (* 3. prosince 1969) Svátky Svátky (Česko) Bronislav, Bronislava Branimír, Branimíra, Branislav, Branislava, Mansvet Foibe, Phoibe, Féba Svátky (Svět) Sophia Katar: Den nezávislosti San Marino: Výročí založení Monako: Den osvobození Tunisko: Den vzpomínek Namibie, Jihoafrická republika: Den přistěhovalců USA, Kanada, Guam: Labor day (Svátek práce, je-li pondělí) Externí odkazy Zářijové dny
2805	https://cs.wikipedia.org/wiki/9.%20z%C3%A1%C5%99%C3%AD	9. září	9. září je 252. den roku podle gregoriánského kalendáře (253. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 113 dní. Události Česko 1340 – Slepý král Jan Lucemburský před bitvou ve Francii sepisuje svou poslední vůli. K rozhodnutí ho vedla jak blízkost boje a smrtelné nebezpečí, tak i spory o dědictví mezi jeho syny z prvního manželství (Karlem a Janem Jindřichem) a synem Václavem Lucemburským z druhého manželství 1437 – V Praze byl popraven hejtman husitských táboritů, rytíř Jan Roháč z Dubé se svými přívrženci, neboť i nadále vedl ze svého hradu Siónu u Kutné Hory ozbrojený odpor proti králi Zikmundovi Lucemburskému. 1754 – Za přítomnosti císařovny Marie Terezie a Františka I. Štěpána Lotrinského byl vysvěcen sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci 1786 – Císař Josef II. odsouhlasil založení brněnského parku Lužánky, prvního veřejného parku v českých zemích. Věnoval na něj bývalou jezuitskou zahradu. 1894 – Katolicky orientovaní politikové vedení Janem Šrámkem založili v Litomyšli Křesťansko-sociální stranu pro Čechy i Moravu. 1908 – V českých zemích je oficiálně použita daktyloskopie a zároveň byla zrušena starší metoda antropometrie, která spočívala v proměřování jednotlivých částí těla. 1928 – Při železniční nehodě v Zaječí zemřelo 24 osob, dalších 50 bylo zraněno (jiné zdroje uvádějí datum 10. září). 1939 – Zatčený Josef Čapek je po výsleších na Pankráci převezen do koncentračního tábora v Dachau 1969 – Karel Kryl odjíždí na písničkářský festival v Západním Německu, kde požádal o politický azyl. 1994 – Založen Ústav Českého národního korpusu Svět 1298 – Janov zvítězil nad Benátkami v Bitvě u Korčuly. 1513 – V bitvě u Floddenu, na severu Anglie, byl anglickým vojskem poražen král Jakub IV. Skotský, který zde spolu s výkvětem skotské šlechty padl v boji. 1842 – Pojmenován Howlandův ostrov. 1850 Kalifornie přistoupila do USA. Vznik Teritoria Nové Mexiko. 1945 – Čínsko-japonská válka: japonská armáda v Číně kapitulovala. 1948 – Vyhlášena Korejská lidově demokratická republika. 1963 – Joe Valachi ve svém svědectví před americkým kongresem popsal strukturu mafie. 1975 – K Marsu odstartovala sonda Viking 2. 1980 – Při tajfunu Orchid se potopila MV Derbyshire. Katastrofa vedla k zásadním změnám v konstrukci velkých nákladních lodí. 1991 – Tádžikistán získal nezávislost na Sovětském svazu. 1993 – V Polsku založen Biebrzański Park Narodowy. 1999 – Předsedou vlády Ruské federace byl jmenován Vladimir Putin. 2001 – Čas ve formátu UNIX_TIMESTAMP (počet sekund od epochy Unixu) v 3:46:40 (SEČ) překročil 1 000 000 000. 2015 – Britská královna Alžběta II. se stala nejdéle vládnoucí britskou panovnicí poté, co překonala délku vlády své praprababičky Viktorie. Narození Česko 1569 – Jáchym Ondřej Šlik, šlechtic († 21. června 1621) 1745 – Jan Václav Peter, česko-rakouský malíř zvířat († 28. prosince 1829) 1853 – Tomáš Škrdle, katolický kněz, organizátor katolického života († 29. listopadu 1913) 1856 – Vincenc Hrubý, šachový mistr († 16. července 1917) 1857 – Julius Stoklasa, chemik, fyziolog a biolog († 4. dubna 1936) 1861 – Václav Řezníček, spisovatel († 26. ledna 1924) 1872 – Růžena Reichstädterová, československá pedagožka a politička († 30. listopadu 1928) 1892 Vojtěch Sedláček, malíř († 3. února 1973) Vladimír Hašek, archivář († 21. listopadu 1968) 1895 – Antonín Brož, český herec, režisér a divadelní ředitel († 29. prosince 1983) 1907 – Ladislav Emil Berka, novinář a fotograf († 14. ledna 1993) 1912 – Martin Kvetko, slovenský politik († 1995) 1916 – Karel Aliger, fotograf († 28. května 1984) 1917 Zdeněk Souček, lékař, polárník a průzkumník tropických oblastí († 24. prosince 1967) Jan Pilař, spisovatel, básník a literární kritik († 19. října 1996) 1919 – Miroslav Kárný, novinář a historik († 9. května 2001) 1920 – Josef Kobr, herec († 10. května 1999) 1921 – Dalibor Brázda, česko-švýcarský hudební skladatel a dirigent († 17. srpna 2005) 1924 – Oleg Sus, estetik, literární vědec a kritik († 22. listopadu 1982) 1925 – Soňa Červená, herečka a operní pěvkyně († 7. května 2023) 1927 – Jaroslav Matějka, spisovatel († 17. dubna 2010) 1935 – Čestmír Mudruňka, akademický sochař a restaurátor 1939 – Jiří Načeradský, malíř, grafik a vysokoškolský pedagog 1943 – Miroslav Plešák, dramaturg a režisér 1946 Jiří Mráz, jazzový kontrabasista († 16. září 2021) Jiří Žák, herec a spisovatel Antonín Baudyš, politik a astrolog († 24. srpna 2010) Anatoli Kohout, bubeník († 9. října 2007) 1947 – Bohumila Řimnáčová, československá sportovní gymnastka, stříbrná medaile LOH 1968 1949 Petr Novotný, divadelní režisér a muzikálový producent Josef Blažejovský, kytarista a hudební skladatel († 22. prosince 2004) 1950 Jiří Pospíšil, československý basketbalista († 13. června 2019) Bohumír Roedl, historik a archivář 1952 – Mikoláš Chadima, hudebník 1953 – Slávek Janoušek, písničkář 1957 – Jan Seidl, bubeník 1967 – Hana Andronikova, spisovatelka († 20. prosince 2011) 1973 – Eduard Zubák, tanečník 1977 – Filip Rajmont, herec Svět 214 – Aurelianus, římský císař († září 275) 384 – Honorius, západořímský císař († 15. srpna 423) 1585 – Armand-Jean du Plessis de Richelieu, kardinál a francouzský první ministr († 4. prosince 1642) 1618 – Joan Cererols, benediktinský mnich a hudebník († 27. srpna 1680) 1711 – Thomas Hutchinson, britský politik v Massachusetts († 3. července 1780) 1732 – Michal Institoris Mošovský ml., slovenský evangelický farář († 7. října 1803) 1737 – Luigi Galvani, italský lékař a fyzik († 4. prosince 1798) 1754 – William Bligh, anglický viceadmirál a mořeplavec († 7. prosince 1817) 1771 – Valentin Schopper, opat kláštera ve Vyšším Brodě († 5. srpna 1857) 1774 – Salomon Mayer Rothschild, vídeňský bankéř († 28. července 1855) 1769 – Ivan Kotljarevskyj, ukrajinský spisovatel († 29. října 1838) 1804 – Alexandr Württemberský, děd britské královny Marie z Tecku († 4. července 1885) 1823 – Joseph Leidy, americký paleontolog a anatom († 30. dubna 1891) 1826 – Fridrich I. Bádenský, bádenský velkovévoda († 28. září 1907) 1828 – Lev Nikolajevič Tolstoj, ruský spisovatel a filosof († 20. listopadu 1910) 1836 – Ioan Lupul, rakouský spisovatel a politik rumunské národnosti († ? 1922) 1845 – Ignác Acsády, maďarský historik († 17. prosince 1906) 1855 Houston Stewart Chamberlain, německý spisovatel († 9. ledna 1927) Secondo Pia, italský právník a amatérský fotograf († 7. září 1941) 1861 – Felicián Jozef Môcik, slovenský varhaník a malíř († 18. srpna 1917) 1867 – Ernst Oppler, německý malíř († 1. března 1929) 1873 – Max Reinhardt, rakouský divadelní režisér († 31. října 1943) 1874 – Edmund Blum, rakouský lékař a spisovatel († 14. dubna 1938) 1878 – Sergio Osmeña, 2. prezident Filipínského společenství († 19. října 1961) 1883 – Franz Wacik, rakouský malíř († 15. září 1938) 1890 – Kurt Lewin, americký psycholog († 12. února 1947) 1898 – Arkadij Šajchet, sovětský novinářský fotograf († 18. listopadu 1959) 1899 – Brassaï, francouzský fotograf († 8. července 1984) 1900 James Hilton, anglický romanopisec († 20. prosince 1954) Alexander Smakula, ukrajinský fyzik († 17. května 1983) 1903 – Frederic Tootell, americký olympijský vítěz v hodu kladivem z roku 1924 († 29. září 1964) 1906 – Harri Larva, finský olympijský vítěz v běhu na 1500 metrů z roku 1928 († 15. listopadu 1980) 1907 – Horst Wessel, autor textu nacistické písně Horst-Wessel-Lied († 23. února 1930) 1908 – Cesare Pavese, italský spisovatel († 27. srpna 1950) 1911 Richard Baer, velitel koncentračního tábora Auschwitz I († 17. června 1963) John Gorton, premiér Austrálie († 19. května 2002) 1915 – Gózó Šioda, japonský mistr aikida († 17. července 1994) 1918 Boris Vladimirovič Zachoder, ruský spisovatel dětské literatury, básník, scenárista († 7. listopadu 2000) Oscar Luigi Scalfaro, italský politik († 29. ledna 2012) 1919 John Ljunggren, švédský olympijský vítěz v chůzi († 13. ledna 2000) Perec Rozenberg, izraelský výsadkář a vynálezce († 25. října 2008) 1922 – Hans Georg Dehmelt, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 1989 († 7. března 2017) 1923 Daniel Carleton Gajdusek, americký virolog, nositel Nobelovy ceny († 2008) Cliff Robertson, americký herec († 2011) 1927 – Elvin Jones, americký jazzový hudebník († 2004) 1928 – Sol LeWitt, americký malíř, sochař a kreslíř († 8. dubna 2007) 1930 – Soňa Čechová, slovenská překladatelka a novinářka († 4. března 2007) 1933 – Michael Novak, americký katolický filozof, novinář, spisovatel a diplomat († 17. února 2017) 1935 – Nedda Casei, americká mezzosopranistka († 20. ledna 2020) 1939 Lev Bukovský, slovenský matematik Zbigniew Namysłowski, polský jazzový saxofonista († 7. února 2022) Re'uven Rivlin, izraelský prezident 1941 Otis Redding, americký zpěvák († 10. prosince 1967) Stanislav Stratiev, bulharský prozaik, dramatik a scenárista († 20. září 2000) Dennis Ritchie, americký programátor († 12. října 2011) 1942 – Ondrej Lenárd, slovenský dirigent 1943 – Hélène Vincent, francouzská divadelní a filmová herečka 1945 Craig Arnold Tracy, britský matematik Doug Ingle, americký klávesista a zpěvák, člen Iron Butterfly 1946 – Bruce Palmer, kanadský baskytarista († 1. října 2004) 1947 David Rosenboom, americký hudebník, hudební skladatel a pedagog Morris Pert, britský hudební skladatel, bubeník a perkusionista († 27. dubna 2010) 1949 Daniel Pipes, americký historik, spisovatel a politický komentátor Susilo Bambang Yudhoyono, prezident Indonésie 1952 – David A. Stewart, anglický kytarista a zpěvák 1954 – Jeffrey Combs, americký herec 1956 Anatolij Arcebarskij, ukrajinský kosmonaut Avi Wigderson, izraelský matematik, informatik 1959 – Eric Serra, francouzský skladatel 1960 – Hugh Grant, britský herec 1962 – Mark Linkous, americký hudebník († 6. března 2010) 1963 Roberto Donadoni, italský fotbalista a trenér Markus Wasmeier, německý lyžař 1966 Georg Hackl, německý sáňkař Adam Sandler, americký herec a komik 1968 – David Sánchez, portorický saxofonista 1972 – Goran Višnjić, chorvatsko-americký herec 1975 – Michael Bublé, kanadský zpěvák a herec 1976 – Mattias Öhlund, švédský hokejista 1980 – Michelle Williamsová, americká herečka 1985 – Luka Modrić, chorvatský fotbalista 1986 – Daniel Bailey, atlet-sprinter Antiguy a Barbudy 1987 – Andrea Petkovicová, německá tenistka 1991 – Oscar, brazilský fotbalový záložník Úmrtí Česko 1174 – Judita Durynská, česká královna jako manželka Vladislava II. (* po 1135) 1191 – Konrád II. Ota, český kníže (* mezi 1136–1141) 1285 – Kunhuta Uherská, česká královna (* asi 1246) 1437 – popraven Jan Roháč z Dubé, husitský hejtman (* 1380) 1553 – Jan Dubravius, historik a spisovatel (* kolem roku 1486) 1712 – Jan Jiří Heinsch, českoněmecký malíř (* 1647) 1845 – Josef Helfert, česko-rakouský právník, průkopník památkové péče (* 28. října 1791) 1889 – František Václav Karlík, kantor a hudební skladatel (* 23. května 1811) 1890 – Vilém Zítek, operní pěvec-basista († 11. srpna 1956) 1897 – Karel Findinský, generální vikář kostela ve Frýdku (* 5. února 1833) 1906 – Václav Březina, malíř (* 15. září 1862) 1912 – Jaroslav Vrchlický, spisovatel (* 17. února 1853) 1921 Alois Zábranský, soudní rada a český spisovatel (* 8. února 1858) Jindřich Metelka, kartograf a politik (* 11. srpna 1854) 1922 – Hana Benoniová, česká herečka (* 26. listopadu 1868) 1926 – Jindřich Gustav Maštalka, český politik (* 22. února 1866) 1928 – Otakar Materna, stavební podnikatel, architekt a politik (* 13. července 1860) 1931 – Josef Náprstek, československý politik (* 8. listopadu 1881) 1935 – Václav Oplt, kanovník litoměřické kapituly (* 1. října 1847) 1937 – Jan Honsa, český malíř a grafik (* 8. června 1876) 1951 – Hubert Pilčík, český sériový vrah (* 14. října 1891) 1953 – Bedřich Beneš Buchlovan, spisovatel a překladatel (* 21. dubna 1885) 1968 – Alexandr Berndorf, český spisovatel a regionální historik (* 13. dubna 1889) 1970 – Petr Den, právník, diplomat a publicista (* 3. dubna 1898) 1972 – Josef Bohumil Souček, teolog, biblista (* 12. května 1902) 1978 – František Maria Černý, český funkcionalistický architekt (* 13. srpna 1903) 1979 – Václav Křístek, český diplomat a profesor českého jazyka (* 30. srpna 1918) 1982 – Antonín Bartoň, československý lyžařský reprezentant (* 12. prosince 1908) 1984 Walter Kaufmann, americký hudební vědec, skladatel a dirigent, narozený v Čechách (* 1. dubna 1907) Jiří Dohnal , herec a režisér (* 12. srpna 1905) 1985 – Elena Hálková, herečka (* 13. dubna 1907) 1987 – Vratislav Mazák, český biolog (* 22. června 1937) 1991 – Viktor Tegelhoff, československý fotbalový reprezentant (* 22. prosince 1918) 1995 – Vladimír Scheufler, etnograf a hudební skladatel (* 17. dubna 1922) 2000 – Zdeněk Míka, herec, režisér a divadelní ředitel (* 25. října 1919) 2003 – Alois Šiška, československý válečný pilot (* 15. května 1914) 2010 – Antonín Schindler, český hudebník (* 24. května 1925) 2014 – Jaroslav Koliha, malíř (* 12. dubna 1924) Svět 1015 – Gleb Vladimirovič, rostovský kníže a druhý ruský svatý (* okolo 987) 1087 – Vilém I. Dobyvatel, anglický král (* kolem 1028) 1285 – Kunhuta Uherská, druhá manželka Přemysla Otakara II. (* 1245) 1312 – Ota III. Dolnobavorský, bývalý uherský král Béla V. (11. února 1261) 1513 – Jakub IV. Skotský, král skotský ( 17. března 1473) 1583 – Humphrey Gilbert, anglický mořeplavec (* 1539) 1596 – Anna Jagellonská, polská královna a litevská velkokněžna (* 18. října 1523) 1638 – Johann Heinrich Alsted, německý protestantský teolog, filozof a encyklopedista (* 1588) 1647 – Anna Khanum, manželka perského šáha Safího I. (* ?) 1693 – Ihara Saikaku, japonský spisovatel (* 1642) 1706 – Ferdinand de Marsin, francouzský generál a diplomat (* 10. února 1656) 1793 – Peter Perez Burdett, anglický kartograf a zeměměřič (* 1734) 1809 – August Ludwig von Schlözer, německý historik (* 5. července 1735) 1815 – John Singleton Copley, anglický malíř (* 3. července 1738) 1834 James Weddell, britský mořeplavec a lovec tuleňů (* 24. srpna 1787) Thomas Telford, skotský stavební inženýr (* 9. srpna 1757) 1835 – Anežka Hohenlohe-Langenburská, dědičná kněžna z Löwenstein-Wertheim-Rosenberg (* 5. prosince 1804) 1841 – Augustin Pyramus de Candolle, švýcarský botanik (* 4. února 1778) 1864 – Jacques-Désiré Laval, francouzský kněz, blahoslavený katolické církve (* 18. září 1803) 1870 – Luisa Lehzenová, guvernantka a později společnice královny Viktorie (* 3. října 1784) 1888 – Charles Cros, francouzský básník a vynálezce (* 1. října 1842) 1891 – Jules Grévy, francouzský prezident (* 15. srpna 1807) 1894 – Heinrich Brugsch, německý egyptolog (* 18. února 1827) 1898 – Stéphane Mallarmé, francouzský symbolistický básník a překladatel (* 18. března 1842) 1901 – Henri de Toulouse-Lautrec, francouzský malíř a grafik (* 24. listopadu 1864) 1908 – Franz Obert, rakouský evangelický duchovní, spisovatel a politik (* 6. října 1828) 1917 – Boris Stürmer, ruský ministerský předseda (* 27. července 1848) 1938 – Pjotr Aršinov, ruský revolucionář (* 26. července 1887) 1939 – Józef Czechowicz, polský básník (* 15. března 1903) 1943 – Fernand Gabriel, francouzský automobilový závodník (* 30. dubna 1878) 1945 Zinaida Nikolajevna Gippius, ruská básnířka a spisovatelka (* 20. listopadu 1869) Pol Cassel, německý grafik a malíř (* 17. března 1892) 1947 – Victor Horta, belgický secesní architekt (* 6. ledna 1861) 1962 – Paavo Aaltonen, finský gymnasta (* 11. listopadu 1919) 1967 – Igor Vsevoložskij, ruský sovětský spisovatel (* 5. srpna 1903) 1976 – Mao Ce-tung, předseda Komunistické strany Číny (* 26. prosince 1893) 1978 – Jozef Lacko, slovenský architekt a pedagog (* 19. ledna 1917) 1981 – Jacques Lacan, francouzský psychoanalytik (* 13. dubna 1901) 1984 – Walter Kaufmann, hudební vědec, skladatel, pedagog a dirigent, narozený v Čechách (* 1. dubna 1907) 1989 – Elefter Luarsabovič Andronikašvili, gruzínský fyzik (* 25. prosince 1910) 1990 Alexandr Vladimirovič Meň, ruský pravoslavný kněz, teolog, biblista, filosof a spisovatel (* 20. ledna 1935) Nicola Abbagnano, italský filosof (* 15. července 1901) 1991 – Åke Holmberg, švédský spisovatel a překladatel (* 31. května 1907) 1995 Erik Nilsson, švédský fotbalista (* 6. září 1916) Benjamin Mazar, izraelský archeolog, historik (* 28. června 1906) 1996 Robert Nisbet, americký sociolog (* 30. září 1913) Bill Monroe, americký hudebník (* 13. září 1911) 1997 – Burgess Meredith, americký filmový a divadelní herec a režisér (* 16. listopadu 1907) 1998 – Lucio Battisti, italský zpěvák (* 5. března 1943) 2001 – Ahmad Šáh Masúd, afghánský politik (* 2. září 1953) 2003 – Edward Teller, americký fyzik maďarského původu (* 15. ledna 1908) 2007 – Hughie Thomasson, americký kytarista a zpěvák (* 13. srpna 1952) 2008 – Jurij Pokalčuk, ukrajinský spisovatel, překladatel, literární vědec, novinář a scenárista (* 24. ledna 1941) 2010 – Bent Larsen, dánský šachista (* 4. března 1935) 2011 – Horst Fuhrmann, německý historik (* 22. června 1926) 2014 – Igor Kapišinský, slovenský astronom a překladatel (* 4. července 1947) 2019 – Robert Frank, švýcarsko–americký fotograf, režisér a kameraman (* 9. listopadu 1924) 2021 – Danilo Popivoda, slovinský fotbalista (* 1. května 1947) Svátky Česko Daniela Gordana Neklan Omar Pulcherie Krasava, Krasoslava, Krasomila Den dyslexie Svět OSN: Mezinárodní den za ochranu školství před útoky Bulharsko: Den osvobození Severní Korea: Národní den Den horníků Itálie: Den Salerna Afghánistán: Založení Národní shromáždění (je-li středa) Skotsko: Fisherman’s Walk Day Reference Externí odkazy Zářijové dny
2810	https://cs.wikipedia.org/wiki/14.%20z%C3%A1%C5%99%C3%AD	14. září	14. září je 257. den roku podle gregoriánského kalendáře (258. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 108 dní. Události Česko 1092 – Břetislav II., nejstarší syn Vratislava II., se stal českým knížetem. 1862 – V Praze vyšlo první číslo německojazyčného deníku Politik. 1884 – Vznik Pohorské jednoty Radhošť, prvního československého turistického spolku. 1920 – Vláda Vlastimila Tusara odstoupila 1938 – Vůdce Sudetoněmecké strany Konrád Henlein vydal prohlášení, v němž poprvé jasně vyjádřil požadavek na připojení území Sudet k Německu. 1953 – Ministerstvo národní bezpečnosti zrušeno, jeho pravomoci přešly na ministerstvá vnitra. 1993 – Hrálo se 1.kolo prvního ročníku České hokejové extraligy. 2012 – Z důvodů série otrav methanolem byl v celém Česku vyhlášen úplný zákaz prodeje alkoholických nápojů s obsahem alkoholu nad 20 %. Svět 1829 – Uzavřen Drinopolský mír který ukončil rusko-tureckou válku (1828–1829). Rusko si vymohlo průjezd svého loďstva Bosporem a Dardanelami. 1944 – Rudá armáda zahájila útok na Pobaltí – Baltickou operaci. 1959 – Sovětská sonda Luna 2 přistála na Měsíci a stala se tak první lidským objektem, který doletěl na Měsíc. 1999 Kiribati, Nauru a Tonga vstoupily do Organizace spojených národů. Nový český vůz Škoda Fabia byl představen na mezinárodním autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem. 2001 – Mezinárodní arbitrážní soud ve Stockholmu se ve sporu americké společnosti CME a české TV Nova vyslovil v neprospěch České republiky a rozhodl, že český stát musí americkému podnikateli Ronaldu Lauderovi uhradit vzniklou škodu. Narození Česko 1583 – Albrecht z Valdštejna, vojevůdce a politik († 25. února 1634) 1761 – Pavel Lambert Mašek, varhaník a hudební skladatel († 22. listopadu 1826) 1820 – Václav Levý, sochař († 30. dubna 1870) 1827 – Jan Václav Kautský, malíř a jevištní výtvarník († 4. září 1896) 1832 – Josef Košín z Radostova, autor a sběratel pohádek († 10. listopadu 1911) 1833 – Jan Václav Lego, národní buditel a spisovatel († 17. září 1906) 1838 – František Jaroslav Kubíček, teolog, filozof, redaktor a spisovatel († 17. února 1865) 1846 – Bedřich Pacák, politik († 24. května 1914) 1860 – Josef Richard Vilímek, vydavatel († 6. listopadu 1938) 1873 – Václav Felix, fyzik, rektor Českého vysokého učení technického († 19. února 1933) 1875 – František Seidl, československý politik († ?) 1877 – Hans Knirsch, československý politik německé národnosti († 7. prosince 1933) 1886 – Jan Masaryk, diplomat, československý ministr zahraničí, syn prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka († 10. března 1948) 1890 Ladislav Kuncíř, nakladatel († 5. června 1974) Rudolf Černý, architekt († 1. dubna 1977) 1891 – Ada Nordenová, operní pěvkyně († 18. prosince 1973) 1892 – Jiří Julius Fiala, hudební skladatel, herec a dirigent († 3. srpna 1974) 1895 – Leonard Rotter, sochař a malíř († 14. července 1963) 1896 – Rudolf Rauscher, právní historik († 6. listopadu 1941) 1901 – Marie Brožová, filmová a divadelní herečka († 26. září 1987) 1903 – Oldřich Pecl, právník, oběť komunistického teroru († 27. června 1950) 1904 František Illek, fotograf († 17. června 1969) Karel Šrom, hudební skladatel a publicista († 21. října 1981) 1906 Karel Hofman, malíř († 27. listopadu 1998) Augustin Machalka, opat kláštera v Nové Říši († 3. ledna 1996) Jaroslav Průšek, sinolog († 7. dubna 1980) 1919 Jiří Cvekl, filozof a germanista († 1995) Miroslav Barvík, hudební skladatel a kritik († 2. března 1998) 1924 Jitka Snížková, muzikoložka, skladatelka, klavíristka a cembalistka († 11. května 1989) Jaroslav Škarvada, biskup († 14. června 2010) 1927 – Karel Pezl, náčelník Generálního štábu Armády České republiky († 10. října 2022) 1929 – Jaroslav V. Polc, kněz a církevní historik († 15. ledna 2004) 1930 – Karel Cop, scenárista dramaturg († 16. listopadu 2002) 1931 Ivan Klíma, spisovatel Pavel Blatný, klavírista, skladatel, muzikolog, dirigent a hudební pedagog († 20. ledna 2021) 1932 – Karel Beneš, biolog († 12. května 2006) 1936 – Jiří Anderle, akademický malíř a grafik 1943 Jan Vala, herec a moderátor Jana Gazdíková, herečka († 3. října 2022) 1944 František Janeček, producent, klávesista a kapelník Jiří Suchomel, architekt 1945 – Jaroslav Uhlíř, skladatel a zpěvák 1946 – Miroslav Zeman, zápasník, bronzová medaile na OH 1972 1952 Jindřich Svoboda, fotbalista Jindřich Parma, hudební skladatel 1966 – Marek Vácha, biolog, kněz, teolog, spisovatel 1982 – Petr Průcha, hokejista 1983 – Felix Slováček (mladší), hudebník – saxofonista a klarinetista 1984 – Michal Lieberzeit, operní pěvec, režisér, herec 1985 – Kristýna Leichtová, herečka Svět 1169 – Alexios II. Komnenos, byzantský císař († říjen 1183) 1486 – Heinrich Cornelius Agrippa von Nettesheim, německý teosof, okultista, alchymista a lékař († 18. února 1535) 1547 – Johan van Oldenbarnevelt, nizozemský státník, který sehrál důležitou úlohu za nizozemské revoluce († 13. května 1619) 1580 – Francisco de Quevedo, španělský barokní spisovatel a diplomat († 8. září 1645) 1618 – Peter Lely, nizozemský malíř († 30. listopadu 1680) 1632 – František Hyacint Savojský, savojský vévoda († 4. října 1638) 1737 – Michael Haydn, rakouský hudební skladatel, mladší bratr Josepha Haydna († 10. srpna 1806) 1760 – Luigi Cherubini, italsko-francouzský hudební skladatel († 15. března 1842) 1769 – Alexander von Humboldt, německý přírodovědec a cestovatel, spoluzakladatel geografie jako vědy († 6. května 1859) 1791 – Franz Bopp, německý jazykovědec († 23. října 1867) 1804 – John Gould, anglický ornitolog († 3. února 1881) 1817 Theodor Storm, německý spisovatel a básník († 4. července 1888) Štěpán Habsbursko-Lotrinský, rakouský arcivévoda a uherský palatin († 19. února 1867) 1827 – Hermann Krone, německý fotograf, vědec a publicista († 17. září 1916) 1859 – Jānis Čakste, první prezident meziválečného Lotyšska († 14. března 1927) 1862 – Eugen Ehrlich, rakouský právník, zakladatel sociologie práva († 2. května 1922) 1864 – Robert Cecil, britský politik, první prezident Společnosti národů († 24. listopadu 1958) 1876 – Cesar Klein, německý expresionistický malíř († 13. března 1954) 1879 – Margaret Sangerová, americká feministka († 6. září 1966) 1880 – Archie Hahn, americký sprinter († 21. ledna 1955) 1883 – Martin Dibelius, německý evangelický teolog († 11. listopadu 1947) 1886 – Erich Höpner, generál německého Wehrmachtu († 8. srpna 1944) 1887 – Karl Taylor Compton, americký fyzik († 22. června 1954) 1891 Edgar Bain, americký metalurg († 27. listopadu 1971) Ivan Matvejevič Vinogradov, ruský matematik († 20. března 1983) 1900 – Gustaf Johansson, švédský hokejista († 1. července 1971) 1901 – Andrej Andrejevič Vlasov, generál Ruské osvobozenecké armády († 2. srpna 1946) 1902 – Nikolaj Iljič Kamov, letecký konstruktér († 24. listopadu 1973) 1904 – Semjon Děnisovič Ignaťjev, sovětský ministr státní bezpečnosti († 27. listopadu 1983) 1906 – Marcello Mascherini, italský sochař a scénograf († 19. února 1983) 1907 – Solomon Asch, americký sociální psycholog († 20. února 1996) 1908 – Michael Černohorský, černohorský korunní princ († 24. března 1986) 1913 Annalisa Ericsonová, švédská herečka († 21. dubna 2011) Jacobo Árbenz Guzmán, guatemalský prezident († 27. ledna 1971) 1914 – Mae Boren Axton, americká hudební skladatelka († 9. dubna 1997) 1916 – Luis Corvalán, generální tajemník Komunistické strany Chile († 21. července 2010) 1920 Alberto Calderón, argentinský matematik († 16. dubna 1998) Mario Benedetti, uruguayský novinář a spisovatel († 17. května 2009) Lawrence Klein, americký ekonom, Nobelova cena 1980 († 20. října 2013) 1921 – Paulo Evaristo Arns, brazilský kardinál, služebně nejstarší člen kardinálského kolegia († 14. prosince 2016) 1926 – Michel Butor, francouzský spisovatel († 24. srpna 2016) 1927 – Edmund Casimir Szoka, americký kardinál († 20. srpna 2014) 1928 Ján Kramár, slovenský herec († 28. listopadu 2020) Humberto Maturana, chilský molekulární biolog († 6. května 2021) Alberto Korda, kubánský fotograf († 25. května 2001) Günther Landgraf, německý fyzik českého původu († 12. ledna 2006) 1936 – Walter Koenig, americký herec, spisovatel, pedagog a režisér 1937 Joseph Jarman, americký jazzový hudebník a kněz († 9. ledna 2019) Renzo Piano, italský architekt 1938 – Tiziano Terzani, italský reportér, novinář a publicista († 28. července 2004) 1943 – Tony Hooper, anglický písničkář a hudebník († 18. listopadu 2020) 1946 – Pete Agnew, skotský baskytarista 1947 Jerzy Popiełuszko, polský kněz zavražděný příslušníky komunistické tajné policie († 19. října 1984) Sam Neill, novozélandský herec 1949 Ed King, americký hudebník († 22. srpna 2018) Fred Sonic Smith, americký kytarista († 4. listopadu 1994) Steve Gaines, americký hudebník († 20. října 1977) 1950 Paul Kossoff, britský blues-rockový kytarista, známý jako člen skupiny Free († 19. března 1976) Doug Rauch, americký baskytarista († 23. dubna 1979) Eugene Trinh, vietnamský astrofyzik a kosmonaut 1953 – Ján Slota, slovenský nacionalistický politik 1955 – Geraldine Brooksová, australská novinářka a spisovatelka 1956 – Kostas Karamanlis, řecký konzervativní politik a bývalý předseda vlády 1958 – Viliam Klimáček, slovenský spisovatel, dramatik, básník, prozaik, režisér, scenárista a herec divadla GUnaGU 1960 – Callum Keith Rennie, herec 1963 – Jaromír Dragan, slovenský hokejový brankář 1965 – Dmitrij Medveděv, ruský obchodník a právník, bývalý prezident a současný premiér 1967 – Ri Mjong-hun, bývalý nejznámější severokorejský basketbalista 1973 – Nas, americký rapper, hudebník a herec 1974 – Hicham El Guerrouj, marocký atlet, olympijský vítěz v běhu na 1500 m a 5000 m 1981 – Ashley Roberts, americká tanečnice, zpěvačka a herečka, členka dívčí skupiny Pussycat Dolls 1983 – Amy Winehouse, britská zpěvačka († 23. července 2011) 1986 – Andrew James Trauth, americký herec a zpěvák 1988 – Martin Fourcade, francouzský biatlonista Úmrtí Česko 1809 – Jan Karásek, vůdce loupežnické bandy (* 10. září 1764) 1874 – Josef Alexandr Dundr, učitel a vlastenec (* 1. dubna 1802) 1887 – Karel Navrátil, kněz a historik (* 29. října 1830) 1894 – Jan Jeřábek, právník a politik (* 18. září 1831) 1919 – Bedřich Pospíšil, československý politik (* 27. února 1881) 1931 – František Rambousek, entomolog a československý politik (* 1. dubna 1886) 1932 – Anton Karl Wüst, rakouský a český podnikatel a politik (* 11. ledna 1863) 1937 – Tomáš Garrigue Masaryk, filozof, politik a první československý prezident (* 7. března 1850) 1942 – Metoděj Jahn, prozaik a básník (* 15. října 1865) 1949 – František Václav Peřinka, regionální archivář a historik (* 26. února 1878) 1955 – Franz Carl Weiskopf, pražský, převážně německy píšící spisovatel a diplomat (* 3. dubna 1900) 1960 – Karel Dunovský, čs. ministr pošt a telegrafů (* 5. května 1878) 1966 – Václav Vích, kameraman (* 19. ledna 1898) 1972 – Jaroslav Helfert, muzeolog (* 27. září 1883) 1973 Hubert Slouka, astronom a popularizátor astronomie (* 6. února 1903) Vladimír Syrovátka, kanoista, olympijský vítěz (* 19. června 1908) 1981 – František Vlček, scenárista (* 14. července 1910) 1991 – František Vaňák, 13. arcibiskup olomoucký (* 28. června 1916) 1992 – Stanislav Kocourek, československý fotbalový reprezentant (* 12. června 1921) 1994 – Karel Mejstřík, prozaik, publicista a pedagog (* 28. října 1902) 1995 – Jan Vanýsek, oftalmolog (* 5. srpna 1910) 2004 – Jiřina Táborská, literární historička a literární teoretička (* 10. července 1926) 2005 – Stanislav Tůma, fotograf (* 17. července 1950) 2007 – Bohumil Vávra, herec (* 4. listopadu 1916) 2010 – Hugo Demartini, sochař (* 11. července 1931) 2014 – Petr Příhoda, psychiatr, křesťanský pedagog a publicista (* 17. ledna 1939) 2021 – Ladislav Lubina, hráč a trenér ledního hokeje (* 11. února 1967) Svět 258 – Cyprianus, biskup Kartága a důležitý starověký křesťanský spisovatel, církevní Otec (* poč. 3. století) 585 – Bidacu, japonský císař (* 538) 775 – Konstantin V. Kopronymos, byzantský císař (* 718) 891 – Štěpán V., papež (* ?) 1126 – Konstancie Francouzská, francouzská princezna (* 1078) 1146 – Zengí, turecký atabeg (vojenský velitel a místodržící) v Mosulu a Aleppu, zakladatel dynastie Zengíovců (* 1085) 1214 – Albert Jeruzalémský, římskokatolický světec, italský biskup a latinský patriarcha Jeruzaléma (* 1149) 1321 – Dante Alighieri, italský renesanční spisovatel (* květen 1265) 1343 – Alžběta z Virneburgu, rakouská vévodkyně (* asi 1303) 1404 – Albrecht IV. Rakouský, rakouský vévoda z rodu Habsburků (* 19. září 1377) 1435 – Jan z Lancasteru, anglický princ, generál a státník (* 20. června 1389) 1487 – Mara Branković, dcera srbského knížete Đurađa Brankoviće, manželka osmanského sultána Murada II. 1523 – Hadrián VI., papež (* 2. března 1459) 1638 – John Harvard, donátor Harvardovy univerzity (* 26. listopadu 1607) 1712 – Giovanni Domenico Cassini, italsko-francouzský astronom (* 8. června 1625) 1759 – Louis-Joseph de Montcalm, francouzský šlechtic, velitel francouzských vojsk v Severní Americe za sedmileté války (* 28. února 1712) 1810 – Vilém Florentin Salm-Salm, belgický biskup, arcibiskup pražský (* 10. května 1745) 1817 – Hermína z Anhalt-Bernburg-Schaumburg-Hoymu, rakouská arcivévodkyně (* 2. prosince 1797) 1820 – François-Joseph Lefebvre, francouzský napoleonský maršál (* 25. října 1755) 1835 – Alexander McDonnell, irský šachista (* 22. května 1798) 1836 – Aaron Burr, americký právník, politik a dobrodruh, třetí viceprezident USA (* 6. února 1756) 1849 – Amálie Kristýna Bádenská, bádenská princezna a kněžna z Fürstenbergu (* 26. ledna 1795) 1851 – James Fenimore Cooper, americký spisovatel dobrodružných a historických románů (* 15. září 1789) 1852 – Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu, britský vojevůdce a státník (* 1. května 1769) 1869 – Amálie Kristýna Bádenská, bádenská princezna a kněžna z Fürstenbergu (* 26. ledna 1795) 1883 – Ernst Bruno Johannes Popp, německý sochař, modelér porcelánu, keramik (* 8. března 1819) 1885 – Gustav Becker, německý hodinář (* 2. května 1819) 1901 – William McKinley, 25. prezident USA (* 29. ledna 1843) 1916 Pierre Duhem, francouzský fyzik (* 10. června 1861) Josiah Royce, americký filozof, logik a spisovatel (* 20. listopadu 1855) 1926 – John Dreyer, irský astronom (* 13. února 1852) 1927 Hugo Ball, německý spisovatel a básník (* 22. února 1886) Isadora Duncan, americká tanečnice (* 26. května 1877) 1942 – Rubén Ruiz Ibárruri, syn španělské komunistické političky Dolores Ibárruri (* 9. ledna 1920) 1943 Jacob Gens, litevský vojenský lékař a učitel (* 1. dubna 1903) Léonard Misonne, belgický piktorialistický fotograf (* 1. července 1870) 1944 – Heinrich Kühn, rakouský fotograf (* 25. února 1866) 1945 – Edgar Dacqué, německý paleontolog (* 8. července 1878) 1962 Erkki Raappana, finský generál (* 2. června 1893) Frederick Schule, americký olympijský vítěz v běhu na 110 metrů překážek (* 27. září 1879) 1964 Lord Raglan, britský šlechtic, voják, včelař, farmář a nezávislý učenec (* 10. června 1885) Vasilij Grossman, ruský spisovatel (* 12. prosince 1905) 1968 – Ernest Neuschul, německý malíř a tanečník (* 17. května 1895) 1969 – Mauno Manninen, finský ředitel divadla, malíř a básník (* 26. června 1915) 1970 – Rudolf Carnap, německý filosof, matematik a logik (* 18. května 1891) 1976 – Pavel Karađorđević, jugoslávský regent (* 27. dubna 1893) 1979 – Núr Mohammad Tarakí, prezident a premiér Afghánistánu (* 15. července 1916) 1981 – Furry Lewis, americký zpěvák a kytarista (* 6. března 1893) 1982 Grace Kelly, americká herečka a monacká kněžna (* 12. listopadu 1929) Christian Ferras, francouzský houslista (* 17. června 1933) Bašír Džamáíl, libanonský vojenský vůdce a krátce i prezident (* 10. listopadu 1947) 1984 – Janet Gaynorová, americká herečka (* 6. října 1906) 1997 – András Berkesi, maďarský spisovatel (* 30. listopadu 1919) 1998 – Jang Šang-kchun, prezident Čínské lidové republiky (* 5. července 1907) 2003 – Garrett Hardin, americký ekolog (* 21. dubna 1915) 2005 – Robert Wise, americký střihač, zvukař, filmový producent a režisér (West Side Story) (* 10. září 1914) 2006 – Johnny Sekka, britský herec (* 21. července 1934) 2009 Patrick Swayze, americký herec a tanečník (* 18. srpna 1952) Darren Sutherland, irský profesionální boxer (* 18. dubna 1982) 2011 – Rudolf Ludwig Mössbauer, německý fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 31. ledna 1929) 2013 – Imrich Flassik, slovenský československý právník a politik (* 12. července 1924) 2021 Norm Macdonald, kanadský herec a komik (* 17. října 1959) Jurij Sedych, sovětský atlet ukrajinské národnosti - hod kladivem (* 11. června 1955) Svátky Česko Radka, Radoslava, Radslava, Radislava Svět Nikaragua: Výročí bitvy u San Jacinto Pravoslavné církevní kalendárium (podle starého juliánského kalendáře 1. září): Začátek nového církevního roku (v roce 2006 je to 7515 od stvoření světa) Ct. Simeon Sloupník (+459) Pranostiky Česko Po svatém Kříži podzim se blíží. Na povýšení svatého Kříže odkud fouká vítr,odtud přijde drahota. Svatý kříž – ovčí stříž. Externí odkazy Zářijové dny
2815	https://cs.wikipedia.org/wiki/19.%20z%C3%A1%C5%99%C3%AD	19. září	19. září je 262. den roku podle gregoriánského kalendáře (263. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 103 dní. Události Česko 1837 – Jan Evangelista Purkyně poprvé formuloval svou buněčnou teorii stavby těl živočichů. 1899 – Císařským rozhodnutím byla v Brně zřízena Česká vysoká škola technická. 1930 – Americká společnost Paramount hledala v Evropě domácí herce, kteří by dabovali zvukové filmy. Padla volba na Voskovce a Wericha. Objevili se na plátně kina Fénix na Václavském náměstí vedle Maurice Chevaliera či Clary Bowové 1933 – Balet Špalíček Bohuslava Martinů pro ženský sbor a orchestr měl premiéru v Praze 1938 – Velká Británie a Francie vyzvaly československou vládu, aby odstoupila pohraniční oblasti s více než 50 % německého obyvatelstva Německu 1968 – Ministr zahraničí pražského jara Jiří Hájek rezignoval kvůli sovětským požadavkům 2006 – Svoji kariéru ukončil Jan Železný, světový rekordman v hodu oštěpem, vítězstvím na exhibičním závodě v Mladé Boleslavi. 2009 – V Česku začala vysílat dětská televizní stanice Disney Channel. 2015 – V Praze byl s několikaletým zpožděním otevřen tunelový komplex Blanka s náklady na výstavbu 43 miliard Kč. Svět 335 – Dalmatius byl povýšen na císaře svým strýcem Konstantinem I. Velikým 1783 – Byl uskutečněn první let balónem vyrobeném Montgolfierem. Posádkou byli kohout, kačeny a ovce. 1790 – 2. svatba rakouského císaře Františka I. s Marií Terezou Neapolskou-Sicilskou 1918 – Egyptský Expediční sbor pod velením generála Sira Edmunda H. H. Allenbyho zahájil ofenzívu proti tureckým silám v Palestině, jejímž výsledkem bylo dobytí Aleppa 25. října. 30. října následovalo oznámení o vystoupení Osmanské říše z války a žádost o příměří. 1939 – Na základě paktu Ribbentrop–Molotov byl Rudou armádou obsazen Vilnius. 1941 – Němci dobyli Kyjev. 1945 – Americká vojenská vláda vytvořila na území Americké okupační zóny Německa autonomní správní jednotky. 1955 – Argentinský prezident Juan Domingo Perón byl sesazen vojenským pučem. 1983 – Svatý Kryštof a Nevis získal nezávislost. 1991 – Na ledovci v Ötztalských Alpách na hranici Rakouska a Itálie byl nalezen Ötzi, přirozená mumie člověka z doby měděné asi roku 3300 let př. n. l. 2009 – V Bulharsku, Česku, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku začala vysílat dětská televizní stanice Disney Channel. 2022 – V Londýně proběhl pohřeb nejdéle vládnoucí britské panovnice Alžběty II. Narození Česko 1618 – Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka, arcibiskup pražský († 29. dubna 1675) 1670 – Václav Vejmluva, významný opat žďárského kláštera († 17. března 1738) 1816 – Josef Riedel, český sklář († 24. dubna 1894) 1849 – Josef Boleslav Pecka, žurnalista a básník († 25. července 1897) 1868 – Karel Václav Adámek, český spisovatel a politik († 18. prosince 1944) 1873 – Josef Schiller, československý politik německé národnosti († 1. listopadu 1929) 1875 – Rudolf Schiller, československý politik německé národnosti († ?) 1880 – Gejza Fritz, československý politik slovenské národnosti († 20. února 1957) 1886 – Bohumil Chvojka, plzeňský architekt († 3. května 1962) 1898 – Antonín Kaliba, český reprezentační fotbalový brankář († 3. října 1936) 1901 – Marie Válková, česká archivářka († 12. ledna 1977) 1906 – Dalibor C. Vačkář, hudební skladatel († 21. října 1984) 1912 – Josef Liesler, malíř († 23. srpna 2005) 1913 – Bohumil Šimonovský, kněz, politický vězeň († 4. července 1991) 1916 – Magda Lokvencová, herečka a režisérka († 17. ledna 1966) 1919 – Vladimír Svatý, vynálezce a konstruktér († 2. února 1986) 1920 Jan Bechyně, entomolog († 9. března 1973) Jan Pixa, konferenciér, moderátor, scenárista a televizní dramaturg († 19. listopadu 2004) Jan Simota, sochař, medailér, pedagog († 13. března 2007) 1922 Emil Zátopek, atlet a čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu († 21. listopadu 2000) Dana Zátopková, atletka a olympijská vítězka v hodu oštěpem († 13. března 2020) 1924 – Václav Žilka, český flétnista a pedagog († 13. dubna 2007) 1925 – Jan Skopeček, český herec a dramatik, manžel české herečky Věry Tichánkové († 27. července 2020) 1937 – Josef Vajce, český akademický sochař († 15. září 2011) 1941 – Miroslav Nohýnek, český herec a režisér († 4. srpna 1997) 1942 Michaela Freiová, česká katolická publicistka a politička Jan Klak, český ekonom a politik 1947 František Nedvěd, zpěvák a kytarista († 18. července 2021) Oskar Přindiš, malíř, kreslíř a sochař († 8. dubna 2012) 1948 Bohuslav Ebermann, československý hokejový útočník Miroslav Šlouf, politický lobbista († 16. února 2018) 1950 – Jiří Hřebec, tenista 1951 – Marcela Pecháčková, česká novinářka, spisovatelka a komentátorka 1952 – Vasil Mohorita, politik Komunistické strany Československa 1955 – Vlastimil Tlustý, český politik, ministr financí 1958 – Valérie Zawadská, herečka 1980 – Zuzana Vejvodová, herečka 1986 – Lucie Martínková, česká fotbalistka Svět 86 – Antoninus Pius, římský císař († 161) 1356 – Petr I. Bourbonský, vévoda bourbonský a švagr Filipa VI., Jana Lucemburského i Karla IV. (* 1311) 1377 – Albrecht IV. Rakouský, vévoda rakouský († 14. září 1404) 1551 – Jindřich III. Francouzský, král polský a francouzský († 2. srpen 1589) 1560 – Thomas Cavendish, anglický korzár ze šlechtického rodu Cavendishů († květen 1592) 1749 – Jean-Baptiste Joseph Delambre, francouzský astronom († 19. srpna 1822) 1754 – Louis Claude Marie Richard, francouzský botanik († 7. června 1821) 1759 – William Kirby, britský entomolog († 4. července 1850) 1774 – Giuseppe Gasparo Mezzofanti, italský kardinál a polyglot († 15. března 1849) 1778 – Henry Brougham, skotský politik a státník († 7. května 1868) 1802 – Lajos Kossuth, maďarský politik, spisovatel a revolucionář († 23. března 1894) 1803 – Marie Anna Savojská, savojská princezna a císařovna rakouská jako manželka Ferdinanda I. Dobrotivého († 4. května 1884) 1826 – William James Harding, novozélandský fotograf († 13. května 1899) 1833 – Ludwig von Brenner, německý dirigent a hudební skladatel († 9. února 1902) 1854 – George Davison, anglický fotograf († 26. prosince 1930) 1865 – Frank Eugene, americký malíř a fotograf († 16. prosince 1936) 1867 – Arthur Rackham, anglický ilustrátor († 6. září 1939) 1869 Jervand Otjan, arménský satirik († 3. října 1926) Ben Turpin, americký filmový komik († 1. července 1940) 1870 – Willem Jan Aalders, nizozemský reformovaný teolog († 19. března 1945) 1873 – Rudolf Charousek, maďarský šachista († 18. dubna 1900) 1884 – Constantin von Mitschke-Collande, německý malíř a grafik († 12. dubna 1956) 1887 – Lovie Austin, americká klavíristka († 10. července 1972) 1894 – Dov Hoz, jeden z vůdců dělnického sionismu († 29. prosince 1940) 1898 – Giuseppe Saragat, italský prezident († 11. června 1988) 1899 – Emil Belluš, slovenský architekt († 14. prosince 1979) 1901 – Ludwig von Bertalanffy, rakouský biolog a filosof († 12. června 1972) 1903 – Johann Schalk, německý stíhač († 9. listopadu 1987) 1908 Victor Frederick Weisskopf, americký fyzik († 22. dubna 2002) Mika Waltari, finský spisovatel, novinář a dramatik († 26. srpna 1979) 1909 – Ferry Porsche, výrobce automobilů († 1998) 1910 – Josip Pupačić, chorvatský básník († 23. ledna 1971) 1911 William Golding, anglický spisovatel a básník, nositel Nobelovy ceny († 19. června 1993) Mukbile Sultan, osmanská princezna a vnučka sultána Mehmeda V. († 21. května 1955) 1913 – Frances Farmer, americká herečka († 1. srpna 1970) 1918 – Wayne Miller, americký fotograf († 22. května 2013) 1921 – Paulo Freire, brazilský filozof († 2. května 1997) 1924 Jacques Lusseyran, francouzský spisovatel († 27. července 1971) Ladislav Ťažký, slovenský spisovatel († 20. ledna 2011) 1926 – Masatoši Košiba, japonský fyzik, nositel Nobelovy ceny († 12. listopadu 2020) 1930 Muhal Richard Abrams, americký klavírista a klarinetista († 29. října 2017) Ernst-Wolfgang Böckenförde, právní filosof a bývalý soudce německého ústavního soudu († 24. února 2019) 1931 – Márta Mészárosová, maďarská filmová režisérka 1932 Stefanie Zweig, německá spisovatelka a novinářka († 25. dubna 2014) Lol Coxhill, britský saxofonista († 9. července 2012) 1933 – Jack Cohen, anglický biolog († 6. května 2019) 1934 – Brian Epstein, manažer hudebních skupin (The Beatles) († 27. srpna 1967) 1935 Milan Antal, slovenský astronom († 2. listopadu 1999) Velasio De Paolis, italský kardinál († 9. září 2017) Don Owen, kanadský filmový režisér, scenárista a producent († 21. února 2016) 1936 – Al Oerter, americký diskař, čtyřnásobný olympijský vítěz († 1. října 2007) 1940 Caroline John, britská herečka († 5. června 2012) 1940 – Bill Medley, americký zpěvák 1941 – Cass Elliot, americká zpěvačka († 29. července 1974) 1942 J. Gordon Melton, americký religionista Jevhen Stankovyč, ukrajinský skladatel 1946 – John Coghlan, britský bubeník 1947 Viktor Jerofejev, ruský spisovatel Jozef Móder, slovenský fotbalista 1948 Jeremy Irons, britský herec Nadija Tkačenková, ukrajinská olympijská vítězka a mistryně Evropy v pětiboji 1949 – Twiggy, britská modelka 1951 – Daniel Lanois, kanadský hudební producent, zpěvák a kytarista 1952 Nile Rodgers, americký hudebník Henry Kaiser, americký kytarista Rhys Chatham, americký avantgardní skladatel a kytarista 1953 – Grzegorz Błaszczyk, polský historik 1954 – Howard Weinstein, americký spisovatel 1956 – Eivind Aadland, norský dirigent a houslista 1958 – Lita Ford, anglická rocková kytaristka a zpěvačka 1963 – David Seaman, bývalý anglický fotbalový brankář 1967 – Alexandr Karelin, bývalý ruský zápasník, trojnásobný olympijský vítěz 1970 – Ján Počiatek, slovenský politik 1973 – Cristiano da Matta, brazilský pilot formule 1 1980 – Tegan Quin a Sara Quin, kanadské zpěvačky-skladatelky 1981 – Rika Fujiwarová, japonská tenistka 1982 – Eleni Daniilidou, řecká tenistka 1984 – Kevin Zegers, kanadský herec a model 1988 – Thiemo de Bakker, nizozemský tenista 2000 - Jakob Ingebrigtsen, norský atlet, evropský rekordman Úmrtí Česko 1636 – František z Ditrichštejna, kníže a biskup olomoucký (* 22. srpna 1570) 1745 – Jiří Volný, český ovčák, písmák a básník (* 1676) 1869 – František Švestka, český advokát a politik (* 1811) 1881 Carl Hardtmuth, český podnikatel a politik německé národnosti (* 11. března 1804) Emanuel Dubský z Třebomyslic (* 20. února 1806) 1887 Rudolf Pokorný, básník a překladatel (* 18. dubna 1853) Ferdinand Vališ, pivovarský podnikatel, starosta Prahy (* 12. srpna 1843) 1897 – Antonín Schmidt, český notář a politik (* 9. ledna 1820) 1912 – Josef Šolín, český matematik a fyzik (* 4. března 1841) 1913 – Jan Srp, kartograf (* 11. května 1849) 1925 František Bubák, český botanik (* 22. července 1866) Josef Maria Baernreither, český předlitavský soudce a politik (* 12. dubna 1845) 1939 – Jindřich Veselý, loutkářský badatel a autor loutkových her (* 15. července 1885) 1943 – Jan Trefný, malíř (* 20. března 1875) 1949 – Bolek Prchal, český herec (* 21. října 1898) 1956 – Albert Pražák, literární historik (* 11. červen 1880) 1959 – František Bureš, hudební skladatel a pedagog (* 31. ledna 1900) 1963 – Štefan Major, československý politik maďarské národnosti a diplomat (* 13. prosince 1887) 1979 – Václav Zelenka, cestovatel, orientalista a hudebník (* 11. února 1892) 1984 – Evžen Hadamczik, československý fotbalový trenér (* 28. října 1939) 1985 – Emila Medková, fotografka (* 19. listopadu 1928) 1989 – Jiří Bělka, český televizní režisér (* 7. dubna 1929) 1992 Jaromír Jech, folklorista (* 27. srpna 1918) Štěpánka Štěpánová, operní pěvkyně-altistka (* 13. prosince 1906) 2005 – Jaroslav Toť, český filmový a divadelní herec (* 5. února 1935) 2008 – Alois Piňos, hudební skladatel (* 2. října 1925) 2010 Jiřina Pokorná, česká varhanice a hudební pedagožka (* 11. října 1938) Jaroslav Skála, český fotograf (* 14. listopadu 1926) 2011 Vladimír Bejval, český dětský herec (* 31. prosince 1942) Ctirad Kohoutek, hudební skladatel, vědec a pedagog (* 18. března 1929) 2013 – Arnošt Parsch, český hudební skladatel (* 12. února 1936) 2014 – Jiří Musílek, pedagog, ochotnický herec, publicista politik (* 18. května 1942) 2017 – Ivo Vodseďálek, básník, výtvarník a podnikatel v cestovním ruchu (* 8. srpna 1931) 2022 – Vladimír Podborský, archeolog (* 10. září 1932) Svět 1309 – Guzmán Dobrý (Guzmán el Bueno, Alonso Pérez de Guzmán), španělský šlechtic a vojevůdce (* 24. ledna 1256) 1356 – Petr I. Bourbonský, vévoda bourbonský a švagr Filipa VI., Jana Lucemburského i Karla IV. (* 1311) 1373 – Alžběta Lucemburská (1358–1373), rakouská vévodkyně, první manželka Habsburka Albrechta III. (* 19. března 1358) 1572 – Barbora Habsburská, dcera císaře Ferdinanda I. Habsburského (* 30. dubna 1539) 1608 – Alfonso Visconti, italský kardinál (* 1552) 1610 – Fridrich IV. Falcký, kurfiřt falcký a zakladatel protestantské unie (* 5. března 1574) 1710 – Ole Rømer, dánský matematik a astronom (* 25. září 1644) 1777 – Filip Antonín Španělský, nejstarší syn španělského krále Karla III. (* 13. června 1747) 1781 – Tobias Furneaux, anglický mořeplavec (* 21. srpna 1735) 1802 – Marie Luisa Neapolsko-Sicilská, velkovévodkyně toskánská (* 27. července 1773) 1812 – Mayer Amschel Rothschild, německý zakladatel bankovního domu a dynastie Rothschildů (* 23. ledna 1743) 1818 – Olof Peter Swartz, švédský botanik (* 21. září 1760) 1862 – Dorothea von Biron, poslední kuronská princezna (* 21. srpna 1793) 1881 – James A. Garfield, 20. prezident Spojených států (* 19. listopadu 1831) 1891 – Josef Maximilián Petzval, slovenský matematik, fyzik a vynálezce (* 6. ledna 1807) 1895 – Julie von Hauke, manželka Alexandra Hesensko-Darmstadtského (* 12. listopadu 1825) 1898 – Maximilian von Proskowetz, agronom, cestovatel, autor cestopisů a diplomat narozený na Moravě (* 4. listopadu 1851) 1903 – Aliye Sultan, osmanská princezna (sultánka), dcera sultána Murada V. (* 24. srpna 1880) 1913 – Otilie Malybrok-Stielerová, německá překladatelka české poezie (* 2. října 1836) 1925 – Francis Darwin, britský botanik (* 16. října 1848) 1931 – David Starr Jordan, americký zoolog a botanik (* 19. ledna 1851) 1935 – Konstantin Eduardovič Ciolkovskij, ruský a sovětský vědec, spoluzakladatel soudobé kosmonautiky (* 17. září 1857) 1938 – Reginald Brooks-King, velšský lukostřelec a olympionik (* 1861) 1942 – Condé Montrose Nast, americký vydavatel časopisů (* 26. března 1873) 1954 – Tibor Harsányi – maďarsko-francouzský hudební skladatel (* 27. června 1898) 1957 – Reginald Aldworth Daly, kanadský geolog (* 18. března 1871) 1958 – Rudolf Rocker, německý anarchosyndikalistický spisovatel a aktivista (* 25. března 1873) 1962 – Nikolaj Fjodorovič Pogodin, sovětský dramatik (* 16. listopadu 1900) 1973 – Gram Parsons, americký hudebník (* 5. listopadu 1946) 1978 – Étienne Gilson, francouzský filozof (* 13. června 1884) 1980 – Johnny Owen, americký amatérský boxer v bantamové váze (* 7. ledna 1956) 1985 – Italo Calvino, italský spisovatel (* 15. října 1923) 1987 – Einar Gerhardsen, norský premiér (* 10. května 1897) 1989 – Willie Steele, americký olympijský vítěz ve skoku do dálky (* 14. července 1923) 1996 – Helmut Heißenbüttel, německý spisovatel (* 21. června 1921) 2000 – Milan Peťovský, slovenský kameraman a filmový režisér (* 11. ledna 1931) 2002 – Robert Guéï, prezident Côte d'Ivoire (* 16. března 1941) 2004 – Ellis Marsalis, americký podnikatel (* 16. dubna 1908) 2005 – Helmut Baierl, německý spisovatel (* 23. prosince 1926) 2008 – Earl Palmer, americký bubeník (* 25. října 1924) 2015 – Jackie Collinsová, anglicko-americká spisovatelka (* 4. října 1937) 2017 – Jake LaMotta, americký boxer (* 10. července 1922) 2018 – Győző Kulcsár, maďarský šermíř a olympionik (* 18. října 1940) 2019 Wim Crouwel, nizozemský grafický designér a typograf (* 21. listopadu 1928) Mikuláš Lobkowicz, český filosof a politolog, rektor univerzit v Mnichově a v Eichstättu (* 9. července 1931) Harold Mabern, americký klavírista (* 20. března 1936) Larry Wallis, britský kytarista, skladatel a hudební producent (* 19. května 1949) 2020 – Lee Kerslake, britský bubeník v rockové skupině Uriah Heep (* 16. dubna 1947) 2021 – Jimmy Greaves, anglický fotbalista (* 20. února 1940) Svátky Česko Zita Konstance, Konstancie Flavie Svět Chile: Den armády Bhútán: Požehnaný den deště Svatý Kryštof a Nevis: Den nezávislosti Externí odkazy Reference Zářijové dny
2820	https://cs.wikipedia.org/wiki/25.%20z%C3%A1%C5%99%C3%AD	25. září	25. září je 268. den roku podle gregoriánského kalendáře (269. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 97 dní. Události Česko 1720 – Opat žďárského kláštera Václav Vejmluva byl za příkladná opatření proti morové nákaze proběhlé v letech 1709–1715 oceněn titulem císařského rady 1791 – Na slavnostním zasedání Královské české společnosti nauk za účasti císaře Leopolda II. vyslovil Josef Dobrovský jazykové požadavky českých vlastenců s poukazem na sílu, kterou v monarchii představuje slovanský živel. 1845 – Pražané podali žádost o zavedení češtiny jako vyučovacího jazyka na pražských školách. Jejich žádosti bylo kladně vyhověno až 11. září 1861 1870 – Definitivní verze Smetanovy opery Prodaná nevěsta měla premiéru v Praze. Na žádost dirigenta Eduarda Nápravníka pro uvedení opery v Petrohradu Smetana nahradil prozaické pasáže recitativy 1891 – Jubilejní zemskou výstavu v Praze navštívil císař František Josef I. 1920 – Z iniciativy levice se v Praze konal XIII. sjezd Sociálně demokratické strany. Marxistická levice se zde ustavila jako samostatná strana s názvem Československá sociálně demokratická strana dělnická. Vedení sociálně demokratické strany tento sjezd neuznalo. 1936 – Premiéra českého filmu Ulička v ráji Martina Friče s Hugo Haasem v hlavní roli. 1938 – Československá vláda generála Jana Syrového odmítla Hitlerovy požadavky v tzv. godesberském memorandu 1946 – Královopolské Školní náměstí bylo přejmenováno na dnešní název Slovanské náměstí 1949 – Tragická Velká cena Československa na Masarykově okruhu v Brně. V zatáčce, později nazývaná Farinová, postupně havarovali Farina, Parnell a princ Bira. Vyletěli z dráhy a vjeli do diváků. Zranili 12 diváků, dva z nich zemřeli. 1957 – V Ústavu jaderného výzkumu byl spuštěn první československý jaderný reaktor. 1959 – Po neúspěchu druhého pětiletého plánu projednal ÚV KSČ směrnice třetího pětiletého plánu pro léta 1961-1965, stejně nereálné jako ty předešlé 1980 – Ústřední výbor Československé strany lidové zvolil novým předsedou strany Františka Tomana 2013 – Armáda spásy se stala oficiální registrovanou církví v České republice 2017 – Nešťastný pád herce Jana Třísky z Karlova mostu, po kterém v Praze zemřel 2021 - odstřel komínu bývalé teplárny Nový Brandl v Jablonci nad Nisou Svět 1066 – Anglický král Harold II. Godwinson porazil spojené síly Tostiga Godwinsona a Haralda III. v bitvě u Stamford Bridge. 1396 – Sultán Bajezid I. v bitvě u Nikopole úplně rozdrtil křižáckou armádu uherského krále Zikmunda Lucemburského. 1493 – Kryštof Kolumbus vyplul z Cádizu na svou druhou výpravu do Ameriky. Tentokrát plul již se 17 loděmi. 1513 – Španělský dobyvatel Vasco Núñez de Balboa jako první Evropan spatřil Tichý oceán, když jeho výprava překročila Panamskou šíji. 1555 – Na říšském sněmu v německém Augsburgu byl se souhlasem císaře Karla V. a jeho spoluvladaře Ferdinanda I. vyhlášen náboženský mír mezi protestanty a katolíky v německých státech podle zásady "cuius regio, eius religio" (čí vláda, toho víra), kterou říšští suveréni směli určovat náboženství svých poddaných. 1597 – Francouzské město Amiens se vzdalo králi Jindřichu IV. 1663 – pevnost Nové Zámky se vzdala postupující turecké armádě 1920 – Vítězstvím Polska skončila bitva na řece Němen, druhá největší bitva rusko-polské války. 1979 – Premiéra muzikálu Andrew Lloyd Webbera Evita na Broadway v New Yorku, kde se dočkala 1568 představení 1990 – Rada bezpečnosti OSN odsouhlasila poměrem 14:1 zavést vzdušné embargo na Irák 1992 – V Las Vegas se odehrál již 3. Souboj pohlaví mezi Martinou Navrátilovou a vítězným Jimmy Connorsem, který zvítězil 7:5 a 6:2 2005 – Španělský jezdec Formule 1 Fernando Alonso se stal nejmladším mistrem světa. 2008 – Čína odstartovala do vesmíru svou třetí pilotovanou kosmickou loď Šen-čou 7 (Božská loď) Narození Česko 1741 – Václav Pichl, hudební skladatel († 23. ledna 1805) 1746 – Josef Zobel, český architekt († 8. března 1814) 1812 – Alois Serényi, moravský politik a velkostatkář († 26. srpna 1893) 1816 – Josef Mikula, rektor C. k. Františkovy univerzity v Olomouci († 9. března 1881) 1846 Otakar Červinka, český básník († 28. dubna 1915) František Dvorský, přírodovědec a vlastivědný pracovník († 3. listopadu 1917) 1853 – František Snopek, církevní historik a archivář († 19. března 1921) 1865 – František Kovářík, československý ministr veřejných prací († 21. července 1942) 1866 – Antonín Klášterský, básník († 3. listopadu 1938) 1868 – Jaroslav Kvapil, básník († 10. ledna 1950) 1869 – Ferdinand Stibor, biskup církve československé husitské († 12. října 1956) 1879 – Engelbert Šubert, československý politik († 20. ledna 1946) 1881 – Adolf Šelmec, československý politik slovenské národnosti († 20. ledna 1979) 1887 – Karl Ernstberger, architekt († 25. listopadu 1972) 1888 – Vladimír Klecanda, československý archivář, člen druhého odboje domácího i zahraničního, politik († 3. dubna 1946) 1893 – Bohuslav Všetička, legionář, československý generál († 19. srpna 1942) 1896 – Wenzel Jaksch, sudetoněmecký sociálně-demokratický politik († 27. listopadu 1966) 1899 – Ondřej Sekora, malíř, ilustrátor a spisovatel († 4. července 1967) 1900 – Kamila Značkovská-Neumannová, překladatelka († 10. prosince 1991) 1903 Ladislav Kobsinek, československý fašista († 1988) Božena Machačová-Dostálová, československá politička, ministryně († 20. května 1973) 1906 Marie Wagnerová-Kulhánková, česká sochařka († 7. října 1983) Jaroslav Ježek, hudební skladatel († 1. ledna 1942) 1908 – Karel Drbohlav, divadelní fotograf († 5. března 1971) 1913 – Josef Bican, fotbalista († 12. prosince 2001) 1923 – Ladislav Mráz, basbarytonista († 7. května 1962) 1926 – Miroslav Sígl, český publicista a spisovatel († 5. prosince 2012) 1928 – Jiří Špét, český historik, muzeolog a pedagog († 29. květen 2012) 1933 – Josef Němec, český boxer, bronzový olympionik z Říma (1960) († 10. září 2013) 1940 – Eva Švankmajerová, výtvarnice a spisovatelka († 20. října 2005) 1941 – Antonín Brousek, exilový básník, literární kritik, redaktor, překladatel († 1. května 2013) 1946 – Petr Svojtka, český herec († 9. května 1982) 1947 – Milena Lenderová, česká historička 1948 – Jana Nováková, česká filmová herečka a modelka († 3. prosince 1968) 1950 – Pavel Scheufler, publicista, historik fotografie a fotograf 1953 – Jan Novotný, herec a divadelní režisér 1957 – Jan Štolba, spisovatel,literární kritik a jazzový hudebník 1958 Ladislav Skopal, politik Jan Vokál, 25. biskup královéhradecký 1970 – Jaroslav Šmíd, herec († 15. listopadu 2017) 1972 – Jiří Antoš, fotbalista 1977 – Roman Málek, hokejista 1978 – Martin Koukal, lyžař 1989 – Silvie Rajfová, sportovní lezkyně a trenérka Svět 1450 – Uršula Braniborská, princezna braniborská († 25. listopadu 1508) 1582 – Eleonora Habsburská, rakouská arcivévodkyně († 28. ledna 1620) 1599 – Francesco Borromini, italský architekt († 3. srpna 1667) 1613 – Claude Perrault, francouzský architekt, teoretik umění, překladatel a lékař († 9. říjen 1688) 1620 – François Bernier, francouzský lékař a cestovatel († 22. září 1688) 1636 – Ferdinand z Ditrichštejna, nejvyšší císařský soudce, nejvyšší komoří a moravský zemský hejtman († 28. listopadu 1698) 1644 – Ole Rømer, dánský matematik a astronom († 19. září 1710) 1657 – Imrich Tököly, uherské a sedmihradské kníže, vůdce protihabsburského stavovského povstání († 13. září 1705) 1683 – Jean-Philippe Rameau, francouzský hudební skladatel († 12. září 1764) 1694 – Henry Pelham, britský státník († 6. března 1754) 1696 – Marie Anne de Vichy-Chamrond, markýza du Deffand, francouzská spisovatelka a mecenáška umění († 23. srpna 1780) 1710 – Augustin Ehrensvärd, švédský architekt († 4. října 1772) 1711 – Čchien-lung, čínský císař († 7. února 1799) 1718 – Nicola Conforto, italský hudební skladatel († 17. března 1793) 1744 – Fridrich Vilém II., pruský král († 16. listopadu 1797) 1749 – Abraham Gottlob Werner, německý geolog a mineralog († 30. června 1817) 1764 – Fletcher Christian, britský námořník a vzbouřenec († 3. října 1793) 1765 – Michał Kleofas Ogiński, polský hudební skladatel, diplomat a politik († 15. října 1833) 1770 – Karl Heinrich Dzondi, německý lékař († 1. června 1835) 1771 – Nikolaj Rajevskij, ruský generál a státník († 28. září 1829) 1793 – Felicia Hemans, anglická básnířka († 16. května 1835) 1830 – Karl Klindworth, německý skladatel, dirigent a klavírní virtuos († 27. července 1916) 1843 – Thomas Chrowder Chamberlin, americký geolog († 15. listopadu 1928) 1855 – Teresa Grillo Michel, italská řeholnice, zakladatelka kongregace a blahoslavená katolické církve († 25. ledna 1944) 1861 – Guido Boggiani, italský malíř († 1901) 1866 – Thomas Morgan, americký genetik a nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství 1933 († 4. prosince 1945) 1867 – Jevgenij Karlovič Miller, ruský generál († 11. května 1939) 1869 – Rudolf Otto, německý teolog († 6. března 1937) 1871 – Nils Edén, švédský historik, politik a ministerský předseda Švédska († 16. června 1945) 1872 Joseph Hertz, vrchní rabín Spojeného království († 14. ledna 1946) Paul Reinecke, německý archeolog († 12. května 1958) 1884 – Tanzan Išibaši, japonský ministr financí († 25. dubna 1973) 1886 Nobutake Kondó, admirál japonského císařského námořnictva († 19. února 1953) May Suttonová, americká tenistka († 4. října 1975) Jesús Guridi, španělský baskický hudební skladatel († 7. dubna 1961) 1881 – Lu Sün, čínský spisovatel († 19. října 1936) 1890 – Grigorij Michajlovič Semjonov, velitel Bílé armády, ataman Zabajkalských kozáků († 30. srpna 1946) 1896 Roberto Gerhard, katalánský hudební skladatel († 5. ledna 1970) Sandro Pertini, sedmý prezident italské republiky († 24. února 1990) 1897 – William Faulkner, americký spisovatel, Nobelova cena za literaturu 1949 († 6. července 1962) 1901 – Robert Bresson, francouzský režisér († 18. prosince 1999) 1902 – Ernst von Salomon, německý spisovatel a atentátník († 9. srpna 1972) 1903 – Mark Rothko, americký malíř († 25. února 1970) 1905 – Nachman Avigad, izraelský archeolog († 28. ledna 1992) 1906 – Dmitrij Šostakovič, ruský hudební skladatel († 9. srpna 1975) 1908 Roger Beaufrand, francouzský cyklista, olympijský vítěz 1928 († 14. března 2007) Eugen Suchoň, slovenský hudební skladatel († 5. srpna 1993) 1920 – Sergej Bondarčuk, ruský herec, scenárista a režisér († 20. října 1994) 1922 – Roger Etchegaray, francouzský kardinál († 4. září 2019) 1923 – Sam Rivers, americký jazzový hudebník a skladatel († 26. prosince 2011) 1925 – Paul B. MacCready, americký letecký inženýr († 28. srpna 2007) 1927 – Colin Davis, anglický dirigent († 14. dubna 2013) 1930 Jim Rohn, americký motivátor, řečník a spisovatel († 5. prosince 2009) Shel Silverstein, americký básník († 10. května 1999) 1931 – Anatolij Sevasťjanov, ruský a sovětský spisovatel, fotograf a biolog 1932 Adolfo Suárez, premiér Španělska († 23. března 2014) Glenn Gould, kanadský klavírista, skladatel a publicista († 4. října 1982) 1934 – Jean Sorel, francouzský herec 1935 – Maj Sjöwallová, švédská spisovatelka a překladatelka († 29. dubna 2020) 1936 – Moussa Traoré, prezident Mali († 15. září 2020) 1942 – Billy Mundi, americký bubeník († 29. března 2014) 1943 John Locke, americký rockový klávesista († 4. srpna 2006) Robert Gates, ministr obrany Spojených států amerických 1944 – Michael Douglas, americký filmový herec a producent 1945 Dee Dee Warwick, americká zpěvačka († 18. října 2008) Pavel Pochylý, slovenský horolezec († 25. února 2000) 1946 Jerry Penrod, americký baskytarista, člen Iron Butterfly Bryan MacLean, americký zpěvák a kytarista († 25. prosince 1998) 1947 – Cecil Womack, americký zpěvák († 1. února 2013) 1948 – Charles de Gaulle, francouzský politik 1949 Steve Mackay, americký saxofonista († 10. října 2015) Pedro Almodóvar, španělský filmový režisér 1951 – Peter Dvorský, slovenský operní pěvec 1952 – Christopher Reeve, americký herec a aktivista († 10. října 2004) 1955 Karl-Heinz Rummenigge, německý fotbalový útočník Zucchero, italský rockový zpěvák a skladatel Steven Severin, anglický hudebník 1956 – Jamie Hyneman, americký expert na speciální filmové efekty 1957 – Michael Madsen, americký herec 1960 Milan Bahúl, slovenský herec Andrzej Stasiuk, polský spisovatel, básník a publicista 1964 Robo Grigorov, slovenský hudební skladatel a zpěvák Carlos Ruiz Zafón, španělský prozaik († 19. června 2020) 1962 – Ales Bjaljacki, běloruský aktivista, nositel Nobelovy ceny 1965 – Scottie Pippen, americký basketbalista 1968 – Will Smith, americký herec a rapper 1969 – Catherine Zeta Jones, waleská herečka 1975 – Ashley Fisher, austrálsky tenista 1977 Toni Lydman, finský hokejista Clea DuVall, americká herečka 1978 – Rafał Wiechecki, polský politik 1979 – Michele Scarponi, italský cyklista († 22. dubna 2017) 1980 – T.I., americký raper 1981 – Robert Love, americký autor 1983 – Donald Glover, americký herec, rapper, scenárista a producent 1984 – Siphiwe Tshabalala, jihoafrický fotbalista 1987 – Monica Niculescuová, rumunská tenistka 1990 – Mao Asadaová, japonská krasobruslařka Úmrtí Česko 1593 – Jan Městecký Adelf, kazatel Jednoty bratrské (* 1520) 1626 – Mikuláš Dačický z Heslova, šlechtic a spisovatel (* 23. prosince 1555) 1907 – Josef Masaryk, otec T. G. Masaryka (* 1823) 1916 – Julius Fučík, skladatel a dirigent vojenských hudeb (* 18. července 1872) 1924 – Karel Burian, operní pěvec (* 12. ledna 1870) 1928 – Augustin Žalud, novinář a etnograf (* 21. prosince 1872) 1938 – Bruno Weigl, moravský hudební vědec a skladatel (* 16. června 1881) 1941 – Kurt Konrád, novinář (* 15. října 1908) 1962 – Silvestr Braito, teolog (* 14. června 1898) 1968 – František Branislav, básník (* 16. června 1900) 1971 – Jan Palouš, filmový režisér a lední hokejista (* 25. října 1888) 1974 – Vladimír Boublík, český katolický teolog (* 16. listopadu 1928) 1975 – Ilona Štěpánová-Kurzová, klavírní virtuózka (* 19. listopadu 1899) 1995 – Gustav Brom, dirigent a skladatel(* 22. května 1921) 2001 – Josef Kšica starší, sbormistr, pedagog a hudební skladatel (* 11. listopadu 1926) 2010 – Bedřich Jelínek, informatik a matematický lingvista (* 18. listopadu 1932) 2011 Milan Elleder, lékař a profesor patologie (* 4. prosince 1938) Jiří Stárek, dirigent a hudební pedagog (* 25. března 1928) 2012 – Jakub Polák, anarchista a protirasistický aktivista (* 1. září 1952) 2017 – Jan Tříska, herec (* 4. listopadu 1936) Svět 1066 Tostig Godwinson, anglosaský vévoda (* 1026) Harald III. Hardrada, norský panovník (* 1015) 1392 – Sergej Radoněžský, ruský mnich, pravoslavný svatý (* 3. května 1314) 1506 – Filip I. Sličný, španělský král (* 22. července 1478) 1534 – Klement VII., papež (* 26. května 1478) 1559 – Sehzade Bayezid, syn sultána Suleymana I., osmanský princ, následník trůnu (* 1525) 1617 – Francisco Suárez, španělský teolog, jezuitsa a filosof (* 5. ledna 1548) 1628 – Magdalena Bavorská, neuburská falckraběnka (* 4. července 1587) 1630 – Ambrosio Spinola, italský generál sloužící ve španělské armádě (* 1569) 1665 – Marie Anna Habsburská, rakouská arcivévodkyně (* 13. ledna 1610) 1666 – Abbás II., perský šáh (* 20. prosince 1633) 1727 – Jacques Abbadie, francouzský protestantský teolog a spisovatel (* 3. května 1654) 1777 – Johann Heinrich Lambert, švýcarský matematik, fyzik, astronom a filozof (* 26. srpna 1728) 1826 – Frederika Dorotea Bádenská, švédská královna, manželka švédského krále Gustava IV. Adolfa (* 12. března 1781) 1837 – Francis Greenway, australský architekt (* 20. listopadu 1777) 1840 – Jacques MacDonald, francouzský maršál (* 17. listopadu 1765) 1849 – Johann Strauss starší, rakouský skladatel (* 14. března 1804) 1871 – Luis-Joseph Papineau, francouzsko-kanadský politik (* 7. října 1786) 1898 – Louis Laurent Gabriel de Mortillet, francouzský geolog, paleontolog a archeolog (* 29. srpna 1821) 1918 – Michail Alexejev, ruský generál (* 3. listopadu 1857) 1931 Aleksander Skrzyński, předseda vlády druhé Polské republiky (* 19. března 1882) Ulrich von Wilamowitz-Moellendorff, německý klasický filolog (* 22. prosince 1848) 1933 – Paul Ehrenfest, rakouský fyzik (* 18. ledna 1880) 1935 – Sarah Choate Sears, americká malířka a fotografka (* 5. května 1858) 1950 – Alexandr Jakovlevič Tairov, ruský herec a režisér (* 6. července 1885) 1956 – Lucien Febvre, francouzský historik (* 22. července 1878) 1957 – Josef František Habsbursko-Lotrinský, rakouský arcivévoda z uherské linie (* 28. března 1893) 1958 – Viktor Schauberger, rakouský myslivec, přírodovědec, vynálezce a filozof (* 30. června 1885) 1962 – Silvestr Braito, katolický kněz, teolog, básník, publicista a překladatel (* 14. června 1898) 1967 – Stanisław Sosabowski, polský generál za druhé světové války (* 3. května 1892) 1968 – Hans F. K. Günther, německý rasistický pseudovědec a eugenik (* 16. února 1891) 1970 – Erich Maria Remarque, německý spisovatel (* 22. června 1898) 1975 – Jehošua Bar-Hillel, izraelský filosof, matematik a lingvista (* 9. srpna 1915) 1979 – Tapio Rautavaara, finský zpěvák, sportovec a herec (* 8. listopadu 1915) 1980 Marie Underová, estonská básnířka (* 27. března 1883) John Bonham, britský bubeník (* 31. května 1948) 1983 – Leopold III. Belgický, král belgický (* 3. listopadu 1901) 1986 – Marcel Rüedi, švýcarský horolezec (* 1. listopadu 1938) 1987 Abba Kovner, izraelský básník, spisovatel a partyzánský vůdce (* 14. března 1918) Boris Pantělejmonovič Mirošničenko, sovětský diplomat a ekonom (* 30. května 1911) 1989 – Jack Smith, americký filmový režisér, fotograf a herec (* 14. listopadu 1932) 1991 – Klaus Barbie, nacistický válečný zločinec (* 25. října 1913) 1992 – César Manrique, španělský výtvarník a architekt (* 24. dubna 1919) 1997 Jean Françaix, francouzský hudební skladatel (* 23. května 1912) Paul Bernard, anglický režisér (* 20. června 1929) 1999 – Marion Zimmer Bradley, americká spisovatelka (* 3. června 1930) 2001 – Robert Floyd, americký informatik (* 8. června 1936) 2003 – Franco Modigliani, italský ekonom, Nobelova cena 1985 (* 18. června 1918) 2005 – Morgan Scott Peck, americký psychiatr a spisovatel (* 23. května 1936) 2010 – Mária Maľcovská, slovenská publicistka, básnířka a spisovatelka (* 5. května 1951) 2011 – Wangari Maathai, keňská aktivistka, nositelka Nobelovy ceny míru 2004 (* 1. dubna 1940) 2012 – Andy Williams, americký zpěvák a herec (* 3. prosince 1927) Svátky Česko Zlata, Zlatan, Zlatko, Zlatomíra, Zlatuše Kleofas, Kleofáš Aura, Aurélie Svět Mezinárodní den neslyšících (od roku 1958) Rwanda: Den národního shromáždění USA: Den Tichého oceánu Mosambik: Den ozbrojených sil Liturgický kalendář Sv. Kleofáš Sv. Aurelie Sv. Pavel, Tatta a synové Externí odkazy Zářijové dny
2825	https://cs.wikipedia.org/wiki/30.%20z%C3%A1%C5%99%C3%AD	30. září	30. září je 273. den roku podle gregoriánského kalendáře (274. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 92 dní. Události Česko 1745 - Pruský král Bedřich II. na ústupu z Čech porazil rakouské tereziánské vojsko maršála prince Karla Alexandra Lotrinského v bitvě u Žďáru na Trutnovsku. 1938 – Československá vláda přijala Mnichovský diktát a postoupila Sudety Třetí říši. 1975 – Začal unikátní přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. 2006 – Taťána Kuchařová se stala první českou držitelkou titulu Miss World. Svět 1882 – Na řece Fox v americkém státě Wisconsin zahájila činnost první vodní elektrárna na světě. 1927 – založena Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí. 1928 – Skotský biolog a bakteriolog Alexander Fleming objevil penicillium – plíseň potřebnou pro výrobu antibakteriálních léků. 1929 – Začala pokusně vysílat britská televizní společnost BBC. 1941 – Začal hlavní útok německých vojsk na Moskvu (operace Tajfun). 1966 – Botswana získala nezávislost na Spojeném království. Prvním prezidentem se stal Seretse Khama. 1993 – Při zemětřesení v indických státech Maháráštra, Madhjapradéš a Ándhrapradéš zahynulo 20 000 lidí. 2005 – V dánském deníku Jyllands-Posten byly publikovány karikatury proroka Mohameda. 2009 – Zemětřesení s magnitudou 7,6 na indonéském ostrově Sumatra usmrtilo 1 100 lidí. 2015 – Rusko se leteckými údery zapojilo do Syrské občanské války po boku vládních sil prezidenta Asada. 2016 – Sonda Rosetta Evropské kosmické agentury zakončila svou misi dopadem na povrch komety Čurjumov-Gerasimenko. Narození Česko 1798 – František Josef Klavík, podnikatel a politik († 19. března 1878) 1800 – Hieronymus Eustach Brinke, starosta, tkadlec a písmák († 7. září 1880) 1801 – Zachariáš Frankl, česko-německý rabín a teolog († 13. února 1875) 1803 – František Matěj Hilmar, hudební skladatel († 1. října 1881) 1819 – Tomáš Václav Bílek, učitel a historik († 6. března 1903) 1828 – Karel Schwarz, poslanec Českého zemského sněmu, biskup pražský († 21. dubna 1891) 1830 – František Zeibert, děkan brněnské kapituly a pedagog († 12. května 1901) 1839 – Jindřich Houra, poslanec Českého zemského sněmu († 14. ledna 1917) 1845 – František Ekert, kněz, historik a spisovatel († 20. května 1902) 1862 – František Mareš, pedagog († 11. září 1941) 1887 – Oskar Brázda, malíř († 19. prosince 1977) 1893 Karel Chochola, architekt († 3. června 1942) Čeněk Šlégl, herec a režisér († 17. února 1970) 1900 – Josef Bezdíček, rozhlasový a divadelní režisér a herec († 6. července 1962) 1903 – Alois Bohdan Brixius, cestovatel, orientalista a spisovatel († 19. února 1959) 1906 Josef Čtyřoký, fotbalista († 11. ledna 1985) Václav Smetáček, dirigent († 18. února 1986) Jaromír Tomeček, spisovatel († 15. července 1997) 1910 – Karel Hrubý, genetik, přírodovědec, botanik a entomolog († 10. prosince 1962) 1913 – Juraj Vieska, komunistický prokurátor († 1965) 1917 – Josef Machovský-Vrbka, voják a příslušník výsadku Potash († 10. srpna 1991) 1923 – Milan Malý, stíhací pilot československé perutě v RAF († 1. května 2013) 1925 Drahoslav Lím, chemik († 22. srpna 2003) Zdeněk Švestka, astronom († 2. března 2013) 1927 – Vladimír Benda, teolog a filosof († 7. července 2010) 1931 – Štěpánka Haničincová, herečka, scenáristka, dramaturgyně a televizní moderátorka († 27. října 1999) 1934 – Karel Misař, spisovatel, redaktor, vychovatel a dramaturg († 6. dubna 1991) 1935 – Luboš Fišer, skladatel († 22. června 1999) 1938 Pavel Jasanský, fotograf, grafik a sochař († 21. ledna 2021) Jan Holinka, sochař a malíř († 15. ledna 2009) 1940 – Jitka Vrbová, zpěvačka 1947 Sylva Turbová, herečka († 29. července 2015) Stanislav Volák, psycholog, politik, bývalý poslanec 1950 – Jan Krist, etnograf, folklorista 1962 – Pavel Vítek, zpěvák 1966 – Kamil Halbich, herec 1975 – Marek Epstein, scenárista, spisovatel, dramaturg, příležitostný herec a režisér 1981 – Jan Rajnoch, fotbalista 1985 – Martin Bača, fotbalista 1988 – Bořek Dočkal, fotbalista Svět 1147 – Kuang-cung, čínský císař říše Sung († 17. září 1200) 1207 – Džaláleddín Balchí Rúmí, perský básník, právník, teolog a učitel súfismu († 17. prosince 1273) 1227 – Mikuláš IV., papež († 4. dubna 1292) 1550 – Michael Mästlin, německý matematik a astronom († 20. října 1631) 1700 – Stanisław Konarski, polský pedagog, spisovatel a školský reformátor († 3. srpna 1773) 1715 – Étienne Bonnot de Condillac, francouzský kněz, filozof, encyklopedista († 3. srpna 1780) 1732 – Jacques Necker, francouzský státník († 9. dubna 1804) 1783 – Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský, rakouský arcivévoda, syn císaře Leopolda II. († 16. ledna 1853) 1802 – Antoine Jérôme Balard, francouzský chemik († 30. března 1876) 1811 – Augusta Sasko-Výmarská, pruská královna a německá císařovna († 7. ledna 1890) 1814 – Josef Lasser von Zollheim, ministr vnitra Předlitavska († 19. listopadu 1879) 1819 – Theodor Fontane, německý básník († 20. září 1898) 1825 – Josef Dachs, rakouský pianista a hudební pedagog († 6. června 1896) 1840 Jehan Georges Vibert, francouzský malíř († 28. července 1902) Johan Svendsen, norský skladatel, dirigent a houslista († 14. června 1911) 1843 – Matylda Bavorská, bavorská princezna, hraběnka z Trani († 18. června 1925) 1849 – Michał Bobrzyński, polský historik, státní úředník a politik († 2. července 1935) 1863 – Reinhard Scheer, německý admirál († 26. listopadu 1928) 1870 – Jean Baptiste Perrin, francouzský fyzik († 17. dubna 1942) 1875 – Sergej Nikolajevič Sergejev-Censkij, sovětský spisovatel († 3. prosince 1958) 1879 – Johan Falkberget, norský spisovatel a politik († 5. dubna 1967) 1882 – Hans Geiger, německý fyzik († 24. září 1945) 1883 – Šalva Eliava, gruzínský politik († 3. prosince 1937) 1889 – Suzanne Renaud, francouzská básnířka a překladatelka († 21. ledna 1964) 1891 – Henry Potez, francouzský průmyslník († 9. listopadu 1981) 1894 – Beno Kohen, izraelský politik a poslanec Knesetu († 24. listopadu 1975). 1895 Hari Singh, poslední mahárádža indického státu Džammú a Kašmír († 26. dubna 1961) Alexandr Vasilevskij, sovětský vojevůdce († 5. prosince 1977) 1904 – Waldo Williams, velšský básník († 20. května 1971) 1905 – Nevill Mott, anglický fyzik, Nobelova cena za fyziku 1977 († 8. srpna 1996) 1908 – David Oistrach, ruský houslista († 24. října 1974) 1913 Samuel Eilenberg, polsko-americký matematik († 30. ledna 1998) Robert Nisbet, americký sociolog († 9. září 1996) 1917 Pak Čong-hui, prezident Korejské republiky († 26. října 1979) Buddy Rich, americký jazzový bubeník a kapelník († 2. dubna 1987) Jurij Ljubimov, ruský divadelní herec a režisér († 5. října 2014) 1918 René Rémond, francouzský historik a politolog († 14. dubna 2007) Giovanni Canestri, arcibiskup Janova, kardinál († 29. dubna 2015) 1919 – Roberto Bonomi, argentinský automobilový závodník († 10. leden 1992) 1921 – Stanisław Nagy, polský teolog, kardinál († 5. června 2013) 1922 – Oscar Pettiford, americký kontrabasista a violoncellista († 8. září 1960) 1924 – Truman Capote, americký spisovatel a novinář († 25. srpna 1984) 1925 – Gwyn A. Williams, velšský historik († 16. listopadu 1995) 1928 – Elie Wiesel, americký spisovatel († 2. července 2016) 1934 – Udo Jürgens, rakouský zpěvák († 21. prosince 2014) 1936 – Sevgi Soysal, turecká spisovatelka († 22. listopadu 1976) 1938 – Alan Hacker, anglický klarinetista a profesor († 16. dubna 2012) 1939 – Jean-Marie Lehn, francouzský chemik, Nobelova cena za chemii 1987 1940 – Dewey Martin, kanadský bubeník († 31. ledna 2009) 1942 Mike Harrison, anglický hudebník († 25. března 2018) Frankie Lymon, afroamerický rock'n'rollový zpěvák a skladatel († 27. února 1968) 1943 – Johann Deisenhofer, americký chemik, Nobelova cena za chemii 1988 1944 Anders Wijkman, švédský vědec, politik a futurolog Jimmy Johnstone, skotský fotbalista († 13. března 2006) 1945 – Ehud Olmert, izraelský premiér 1946 – Jochen Mass, německý pilot Formule 1 1947 – Marc Bolan, anglický zpěvák-skladatel, kytarista a básník († 16. září 1977) 1949 Charlie McCreevy, irský a evropský politik Michel Tognini, francouzský kosmonaut 1951 – Barry Marshall, australský mikrobiolog 1955 – George Fergusson, guvernér Pitcairnových ostrovů 1957 – Fran Drescher, americká herečka, bavička a aktivistka 1960 – Bill Rieflin, americký bubeník, multiinstrumentalista († 24. března 2020) 1962 – Frank Rijkaard, nizozemský fotbalový reprezentant a trenér 1964 – Monica Bellucciová, italská supermodelka a herečka 1978 – Candice Michelle, americká herečka a wrestlerka 1979 – Primož Kozmus, slovinský atlet 1980 Christian Cantwell, atlet USA Martina Hingisová, švýcarská tenistka slovenského původu 1982 Lacey Chabert, americká herečka Kieran Culkin, americký herec Tomasz Kuszczak, polský fotbalista 1983 – Andreea Răducan, rumunská gymnastka, olympijská vítězka a pětinásobná mistryně světa 1997 – Max Verstappen, nizozemský pilot Formuly 1 Úmrtí Česko 1597 – Jan V. z Pernštejna, šlechtic (* 30. července 1561) 1747 – Apolonie Rozálie Vratislavová z Mitrovic, šlechtična (* 19. února 1666) 1839 – Joseph Maria Wolfram, hudební skladatel a politik německé národnosti (* 21. července 1789) 1901 – Bohuslav Schnirch, sochař (* 10. srpna 1845) 1902 – Rudolf Jablonský, právník a politik, starosta Čáslavi (* 5. prosince 1836) 1916 – Antonín Turek, architekt (* 8. prosince 1861) 1930 – Jan Sedlák, světící biskup pražský a spisovatel (* 9. dubna 1854) 1941 Augustin Pechlát, sokolský funkcionář, účastník odboje (* 26. srpna 1877) František Václav Krejčí, spisovatel, novinář a politik (* 4. října 1867) Vladimír Groh, klasický filolog a historik (* 26. ledna 1895) 1944 Václav Chlumecký, novinář a politik (* 30. prosince 1861) František Vrána, válečný hrdina (* 27. ledna 1914) 1946 – Jan Heřman, klavírista (* 31. srpna 1886) 1949 – Jaro Procházka, malíř (* 22. dubna 1886) 1950 – Sidonie Nádherná, mecenáška a organizátorka kulturního života (* 1. prosince 1885) 1951 – Jan Hellich, farmakolog, přírodovědec, archeolog a vlastivědný pracovník (* 19. ledna 1850) 1953 – Wenzel Lorenz, československý politik německé národnosti (* 10. ledna 1875) 1957 – Otto Ježek, básník (* 7. prosince 1896) 1970 – Karel Pešek, fotbalista a hokejista(* 20. září 1895) 1980 – Vojtěch Cach, spisovatel (* 7. srpna 1914) 1987 – Jaroslav Popelka, kněz a misionář (* 12. května 1917) 1990 – Alexej Čepička, ministr obrany, zeť Klementa Gottwalda (* 18. srpna 1910) 1996 – Herberta Masaryková, vnučka Tomáše Garrigua Masaryka a dcera malíře Herberta Masaryka (* 6. července 1915) 1997 – Václav Maňas st., skladatel a hudebník (* 13. ledna 1914) 1998 – Pavel Štěpán, pianista (* 28. května 1925) 2002 – Miloš Macourek, básník, dramatik a filmový scenárista (* 2. prosince 1926) 2005 – Stanislav Segert, evangelický teolog a lingvista (* 4. května 1921) 2011 Zdeněk Kárník, historik (* 25. června 1931) Jaroslav Dufek, herec (* 26. dubna 1934) 2015 Vladimír Branislav, scenárista, dramaturg, reportér a režisér (* 3. května 1935) Pavel Balcárek, archivář, historik a politik (* 3. srpna 1940) Svět 420 – Svatý Jeroným, italský křesťanský spisovatel, teolog a překladatel bible do latiny, církevní Otec a učitel církve (* 347) 788 – Abd ar-Rahmán I., arabský emír z dynastie Umajjovců (* 731) 1184 – Arnold z Torrojy, velmistr templářů (* ?) 1246 – Jaroslav Vsevolodovič, veliký kníže vladimirský (* 8. února 1191) 1288 – Lešek II. Černý, polský kníže z rodu Piastovců (* kolem 1241) 1336 – Kateřina Savojská, rakouská vévodkyně (* cca 1298) 1506 – Beatrix Portugalská, portugalská infantka (* 13. června 1430) 1560 – Melchor Cano, španělský biskup a teolog (* 6. ledna 1509) 1572 – František Borgia, třetí generál jezuitů (* 28. října 1510) 1612 – Federico Barocci, italský malíř (* 1528) 1626 – Nurhači, zakladatel mandžuského státu, Čchingské říše (* 1559) 1627 – Tchien-čchi, čínský císař (* 23. prosince 1605) 1680 – Johann Grueber, rakouský jezuitský misionář a astronom (* 28. října 1623) 1689 – Julius František Sasko-Lauenburský, císařský vojevůdce, vlastník Zákupského panství (* 16. září 1641) 1721 – Françoise Pitel, francouzská herečka a milenka korunního prince Ludvíka (* 17. ledna 1662) 1732 – Jacques Necker, francouzský státník a bankéř († 9. dubna 1804) 1767 – Johann Joseph Würth, rakouský stříbrník, autor náhrobku sv. Jana Nepomuckého (* 2. dubna 1706) 1785 – Stephan Rautenstrauch, německý teolog (* 26. července 1734) 1811 – Thomas Percy, anglický biskup a básník (* 13. dubna 1729) 1832 – Elżbieta Jaraczewska, polská spisovatelka (* 10. ledna 1791) 1878 – Evan James, velšský tkadlec a básník (* ? 1809) 1890 – Frederick H. Billings, americký právník a finančník (* 27. září 1823) 1891 – Georges Boulanger, francouzský generál (* 29. dubna 1837) 1897 – Terezie z Lisieux, katolická světice (* 2. ledna 1873) 1898 – James Edward Tierney Aitchison, anglický lékař a botanik (* 28. října 1836) 1913 – Rudolf Diesel, německý vynálezce vznětového motoru (* 18. března 1858) 1932 – Max Slevogt, německý malíř (* 8. října 1868) 1941 – André Regenermel, americký radiotelegrafista a konstruktér (* 31. března 1914) 1942 – Hans-Joachim Marseille, německý stíhací pilot (* 13. prosince 1919) 1943 – Franz Oppenheimer, německý sociolog a ekonom (* 30. března 1864) 1944 Václav Chlumecký, český novinář a politik (* 30. prosince 1861) František Vrána, český válečný hrdina (* 27. ledna 1914 1948 – Edith Rooseveltová, manželka prezidenta USA Theodora Roosevelta (* 6. srpna 1861) 1950 – Sidonie Nádherná, česká mecenáška a organizátorka kulturního života (* 1. prosince 1885) 1952 – William Ramsay, kanadský hokejista, vítěz OH 1924 (* 12. prosince 1895) 1953 – Lewis Fry Richardson, anglický matematik a fyzik (* 11. října 1881) 1955 Louis Leon Thurstone, americký psycholog, statistik, psychometrik (* 29. května 1887) James Dean, americký herec (* 8. února 1931) 1960 – Drahomír Josef Růžička, americký lékař a fotograf (* 8. února 1870) 1970 – Karol Badáni, slovenský herec a divadelní režisér (* 29. března 1910) 1972 – Edgar G. Ulmer, americký filmový režisér (* 17. září 1904) 1973 Paavo Talvela, finský generál (* 19. ledna 1897) Marie Terezie Henrieta z Lichtenštejna, knížecí princezna (* 14. ledna 1908) 1985 Herbert Bayer, rakousko-americký grafik, malíř, fotograf, sochař, návrhář a architekt (* 5. dubna 1900) Charles Richter, americký seismolog (* 26. dubna 1900) Helen MacInnesová, skotsko-americká autorka špionážních novel (* 7. října 1907) Simone Signoretová, francouzská herečka (* 25. března 1921) 1988 – Truong Chinh, vietnamský prezident (* 2. února 1907) 1989 – Oskar Davičo, srbský básník a prozaik (* 18. ledna 1909) 1990 Patrick White, australský spisovatel (* 28. května 1912) Michel Leiris, francouzský spisovatel a etnograf (* 20. dubna 1901) 1994 – André Lwoff, francouzský mikrobiolog, Nobelova cena 1965 (* 8. května 1902) 1999 – Dmitrij Lichačov, ruský literární vědec (* 28. listopadu 1906) 2001 John Lilly, americký psychoanalytik, filosof a spisovatel (* 6. ledna 1915) Gerhard Ebeling, evangelický teolog (* 6. července 1912) 2004 – Mildred McDanielová, americká olympijská vítězka ve skoku do výšky (* 4. listopadu 1933) 2005 – Sergej Starostin, ruský jazykovědec (* 24. března 1953) 2006 – András Sütő, maďarský spisovatel (* 17. června 1927) 2009 – Pavel Popovič, bývalý ukrajinský (sovětský) kosmonaut (* 5. října 1930) 2011 Ralph M. Steinman, kanadský imunolog a cytolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství (* 14. ledna 1943) Marv Tarplin, americký soulový kytarista a skladatel (* 13. června 1941) 2012 Dušan Lenci, slovenský herec (* 18. května 1941) Barbara Ann Scottová, kanadská krasobruslařka, olympijská vítězka (* 9. května 1928) 2019 – Kornel Morawiecki, polský fyzik, vysokoškolský učitel, disident a politik (* 3. května 1941) Svátky Česko Jeroným Jarolím, Jarolíma Ráchel, Rachel Una Svět Světový den překladatelů – v ČR udělována Cena Josefa Jungmanna) Pranostiky Česko O svatém Jeronýmu připravuj se už na zimu. Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima. Externí odkazy Zářijové dny
2830	https://cs.wikipedia.org/wiki/6.%20%C5%99%C3%ADjen	6. říjen	6. říjen je 279. den roku podle gregoriánského kalendáře (280. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 86 dní. Události Česko 1355 – Král Karel IV. stahuje svůj návrh zemského zákoníku na svatováclavském sněmu 1419 – Vytvořila se jednota šlechty, měst i některých představitelů církve, která si kladla za cíl udržet v zemi klid, než se vlády ujme nový panovník Zikmund Lucemburský 1879 – Čeští poslanci říšské rady; složení ze staročechů, české konzervativní šlechty, mladočechů a českých poslanců z Moravy (součást vládní většiny, tzv. železného kruhu pravice) založili Český klub. 1923 – Založeny Československé státní aerolinie, dnes známé pod názvem České aerolinie. 1948 – Národní shromáždění schválilo zákon na ochranu republiky, který komunistickému režimu umožnil posílit pronásledování jeho kritiků a odpůrců. 1950 – Začal vykonstruovaný politický proces s hokejovými mistry světa, po kterém jedenáct šampiónů z roku 1949 skončilo za mřížemi. Bubníkovi a Modrému dokonce navrhovali trest smrti. 2006 – Po 20 letech byla dokončena dálnice D5 (tzv. Plzeňská dálnice) spojující Prahu s hranicí s Německem. 2018 – V Česku proběhly volby do zastupitelstev obcí a třetiny Senátu. Volební účast přesáhla 48 procent. Svět 105 př. n. l. – Germáni v bitvě u Arausia drtivě porazili římskou armádu. 891 – Formosus se stal 111. katolickým papežem 1499 – Francouzský král Ludvík XII. začal uplatňovat nárok na Milánské vévodství a napadl proto Itálii a obsadil Milán, (tzv. druhá až čtvrtá Italská Válka) 1600 – Premiéra nejstarší dochované opery Euridice od Jacopa Peri, který sám zpíval roli Orfea 1683 – Na nabídku Williama Penna přijelo třináct německých menonitských rodin do oblasti dnešní Philadelphie. Jejich pastor F. Daniel Pastorius byl ve své době považován mnohými za nejvzdělanějšího člověka Spojených států 1783 – Americký hodinář Benjamin Hanks patentuje věžní hodiny, které se samy natahovaly větrem 1848 – Ve Vídni vypuklo povstání a následujícího dne většina poslanců hlavní město monarchie opustila. Toto povstání bylo zlikvidováno 1. listopadu 1848 dobytím Vídně 1889 – V Paříži na Montmartre otevírá nejslavnější kabaret Moulin Rouge 1890 – Mormonská církev prohlašuje v Salt Lake City polygamii za nezákonnou 1908 – Rakousko-Uhersko vyhlašuje anexi okupované Bosny a Hercegoviny, původně tureckou provincii. Podunajská monarchie získala souhlas carského Ruska, majícího na Balkáně tradičně mocenské zájmy, buchlovickou dohodou ze září 1908 1920 – Varšava a Moskva podepsaly příměří po poslední vítězné bitvě Poláků, demoralizovaná Rudá armáda opouští Polsko 1927 – Slavnostní premiéra prvního zvukového filmu, tzv. talkie, Jazzový zpěvák, ve kterém zazní 290 slov a písničky a trval 89 minut. 1938 – Žilinská dohoda, vyhlášená výkonným výborem Hlinkovy slovenské ľudové strany, oznámila právo na sebeurčení slovenského národa - autonomii Slovenska 1939 – Adolf Hitler učinil Velké Británii a Francii nabídku míru, která byla posléze odmítnuta. 1944 Vojáci 1. československého armádního sboru překročili v rámci Karpatsko - Dukelské operace čs. hranici a vstoupili na území Československa. Sovětská Rudá armáda vstoupila do Maďarska 1952 – Premiéra detektivní hry Agatha Christie Past na myši (The Mousetrap) v Londýně 1961 – Prezident Kennedy doporučuje americkým občanům budovat protiatomové kryty pro případ atomové konfrontace se Sovětským Svazem 1973 – Útokem 80 000 egyptských vojáků v rámci operace Badr na Bar Levovu linii na břehu Suezského průplavu a útokem syrských tankových jednotek na izraelské pozice na Golanských výšinách začala Jomkipurská válka. 1976 – Čínský premiér Hua Guofeng nechal v Pekingu zatknout Gang čtyř, čímž skončila kulturní revoluce 1979 – Papež Jan Pavel II. je prvním papežem, který navštívil Bílý dům 1981 – Egyptský prezident Anvar Sadat byl při vojenské přehlídce v Káhiře zavražděn islámskými extrémisty 1986 – Sovětská atomová ponorka s označením K-219 s 16 balistickými raketami a 34 jadernými hlavicemi se po výbuchu potopila v Bermudském trojúhelníku 1990 – Kosmická sonda Ulysses byla společným projektem ESA a NASA. Byla vynesena do volného kosmického prostoru pomocí raketoplánu Discovery při misi STS-41. 1993 – Superstar Michael Jordan (30), basketbalista Chicago Bulls, na tiskové konferenci oznámil svůj odchod z aktivního profesionálního sportu. 2000 – Srbský prezident Slobodan Milošević podal demisi. 2002 – Papež Jan Pavel II. kanonizoval Josemaríu Escrivá de Balaguera, zakladatele osobní prelatury Opus Dei. 2005 – Po šesti letech života v luxusní vile na Bahamách byl Viktor Kožený na žádost USA zatčen. Jednoho z nejznámějších mužů kupónové privatizace, který je v Česku obviněn z podvodů, stíhají Američané pro korupci. 2017 – Zpěvák Daniel Hůlka si bere v Las Vegas Barboru Klementovou Narození Česko 1289 Václav III., český král († 4. srpna 1306) Anežka Přemyslovna, dcera Václava II., dvojče Václava III. († 1296) 1833 – Antonín Vojáček, katolický děkan a příbramský měšťan († 13. října 1904) 1849 – Josef Tittel, teolog, kanovník olomoucké kapituly († 7. února 1929) 1867 – Václav Radimský, malíř-krajinář († 31. ledna 1946) 1872 – Jan Larisch-Mönnich II., slezský šlechtic, uhlobaron a politik († 10. listopadu 1962) 1875 – Karel Lím, pedagog a sportovec († 20. září 1958) 1884 – Felix Weltsch, česko-izraelský, německy i hebrejsky píšící novinář, spisovatel, filosof († 9. listopadu 1964) 1887 – Maria Jeritza, Marie Jedličková, operní pěvkyně († 10. července 1982) 1889 – Rudolf Dominik, univerzitní profesor, fašistický politik († 23. července 1951) 1903 Marie Dušková, dělnická spisovatelka († 15. prosince 1968) Josef Kunský, geomorfolog († 21. září 1977) 1913 – Vojtěch Bradáč, fotbalista († 30. března 1947) 1920 – Kamil Šimon, novinář a spisovatel 1922 Bedřich Havlíček, regionální historik, etnograf a vlastivědný pracovník († 16. ledna 1994) Ivan Skála, básník († 6. února 1997) 1925 – Josef Treuchel, malíř († 2. listopadu 1990) 1928 – Pavel Blažka, fyziolog vodních živočichů († 6. května 2016) 1937 – František Mezihorák, politik a vysokoškolský pedagog 1938 – Luboš Zajíček, jazzový trumpetista-kornetista 1941 – Vladimír Binar, básník, prozaik, překladatel a literární vědec 1946 – Nina Škottová, farmakoložka a politička 1949 – Václav Knop, herec, režisér a dabér 1951 – Tomáš Sokol, ministr vnitra ČR, advokát 1953 – Filip Šedivý, politik, právník a diplomat († 20. září 2008) 1956 – Stanislav Balík, právník a historik 1958 – Alena Mrázová, spisovatelka, překladatelka a vysokoškolská pedagožka 1983 Renata Voráčová, tenistka David Limberský, fotbalista a reprezentant na pozici obránce či záložníka Svět 1459 – Martin Behaim, německý navigátor a kartograf († 29. července 1507) 1550 – Karin Månsdotter, švédská královna († 13. září 1612) 1552 – Matteo Ricci, italský jezuitský misionář († 1610) 1555 – František Nádasdy, manžel Alžběty Báthoryové († 4. ledna 1604) 1612 – Klaudie Lotrinská, francouzská šlechtična († 2. srpna 1648) 1706 – Šarlota Amálie Dánská, dánská princezna († 28. října 1782) 1726 – Marie Tereza Felicitas d'Este, princezna z Modeny a vévodkyně z Penthièvre († 30. dubna 1754) 1738 – Marie Anna Habsbursko-Lotrinská, rakouská arcivévodkyně, dcera královny Marie Terezie a císaře Františka I. Štěpána († 1789) 1769 – Isaac Brock, britský vojevůdce, kanadský národní hrdina († 13. října 1812) 1773 – Ludvík Filip, francouzský král († 1850) 1779 – František IV. Modenský, modenský a reggijský vévoda († 21. ledna 1846) 1783 – François Magendie, francouzský fyziolog († 7. října 1855) 1808 – Frederik VII., dánský král († 15. listopad 1863) 1819 – Marcus Selmer, norský fotograf († 18. ledna 1900) 1828 – Franz Obert, rakouský evangelický duchovní, spisovatel a politik († 9. září 1908) 1831 – Richard Dedekind, německý matematik († 1916) 1846 – George Westinghouse, americký vynálezce a průmyslník († 12. března 1914) 1850 – William Niven, americký mineralog a archeolog († 2. června 1937) 1852 – Bruno Abakanowicz, polský matematik a vynálezce († 29. srpna 1900) 1853 – Francis Meadow Sutcliffe, anglický fotograf († 31. května 1941) 1857 – Robert Buser, švýcarský botanik († 29. března 1931) 1876 – Jan Bułhak, polský fotograf, etnograf a folklorista († 4. února 1950) 1882 – Karol Szymanowski, polský hudební skladatel († 1937) 1884 – Lloyd Spooner, americký sportovní střelec, olympijský vítěz († 20. prosince 1966) 1887 Le Corbusier, švýcarský architekt, urbanista, teoretik a malíř († 27. srpna 1965) Martín Luis Guzmán, mexický prozaik a novinář († 22. prosince 1976) 1888 Joaquín Vilanova Camallonga, španělský kněz, mučedník a blahoslavený katolické církve († 29. července 1936) Roland Garros, francouzský letec († 5. října 1918) 1891 Hendrik Adamson, esperantsky píšící estonský spisovatel († 7. března 1946) Kálmán Kalocsay, maďarský esperantista, básník a lékař († 27. února 1976) 1895 – William Pettersson, americký olympijský vítěz ve skoku do dálky 1920 († 10. května 1965) 1902 Bruno Balz, německý tvůrce textů písní († 14. března 1988) Harold McMunn, kanadský hokejista, zlato na OH 1924 († 5. února 1964) 1903 – Ernest Thomas Sinton Walton, irský fyzik, nositel Nobelovy ceny († 1995) 1904 Isabel Alfonsa de Borbón, španělská princezna, vnučka Alfonse XII († 18. července 1985) Klement Salvátor Habsbursko-Altenburský, rakouský arcivévoda († 20. srpna 1974) 1905 – Helen Willsová Moodyová, americká tenistka († 1. ledna 1998) 1906 – Janet Gaynorová, americká herečka († 14. září 1984) 1908 Carole Lombard, americká herečka († 16. ledna 1942) Sammy Price, americký jazzový klavírista († 14. dubna 1992) Sergej Sobolev, ruský matematik († 3. ledna 1989) 1914 Ľudovít Kukorelli, slovenský partyzán († 24. listopadu 1944) Thor Heyerdahl, norský mořeplavec a dobrodruh († 18. dubna 2002) 1919 – Muhammad Siad Barre, somálský diktátor († 2. února 1995) 1920 – Andrzej Munk, polský režisér († 21. září 1961) 1923 – Yaşar Kemal, turecký spisovatel kurdského původu († 28. února 2015) 1925 – Ljuben Berov, premiér Bulharska († 7. prosince 2006) 1929 Christoph Scriba, německý historik a matematik († 29. července 2013) Bruno Cremer, francouzský herec, představitel komisaře Maigreta († 7. srpna 2010) 1930 – Háfiz al-Asad, syrský prezident († 10. června 2000) 1931 Riccardo Giacconi, americký fyzik italského původu, nositel Nobelovy ceny († 9. prosince 2018) Andrej Rimko, slovenský herec († 2. ledna 2006) 1933 Louis Begley, americký spisovatel Alicia D'Amico, argentinská fotografka († 30. srpna 2001) 1935 – Ernesto Laclau, argentinský filozof († 13. dubna 2014) 1937 – Mario Capecchi, italo-americký molekulární genetik, Nobelova cena 2007 1942 – Britt Ekland, švédská herečka 1944 Carlos Pace, brazilský automobilový závodník († 18. března 1977) Boris Michajlov, ruský hokejista 1948 Gerry Adams, irský politik Glenn Branca, americký avantgardní skladatel a kytarista († 13. května 2018) 1949 – Bobby Farrell, tanečník a umělec z Nizozemských Antil († 30. prosince 2010) 1950 John Fekner, americký umělec, skladatel a fotograf David Brin, americký spisovatel sci-fi 1952 – Vladimir Gusinskij, ruský mediální magnát 1954 – David Hidalgo, americký zpěvák a písničkář 1956 – Ilja Mate, sovětský zápasník, olympijský vítěz 1958 – Sergej Mylnikov, ruský hokejový brankář 1963 – Elisabeth Shue, americká herečka 1964 – Matthew Sweet, americký hudebník 1986 – Věra Duševinová, ruská tenistka 1973 – Ioan Gruffudd, velšský herec 1974 – Kenny Jönsson, švédský hokejista 1982 – Michael Frater, jamajský atlet 1984 – Valerie Viliová, novozélandská atletka 1985 – Jesse Huta Galung, nizozemský tenista Úmrtí Česko 1686 – Zdeněk Kašpar Kaplíř ze Sulevic, český šlechtic a vojevůdce (* (1611) 1899 – František Řehoř, etnograf (* 16. prosince 1857) 1914 Antonín Randa, právník, rektor Univerzity Karlo-Ferdinandovy v Praze, politik (* 8. července 1834) Karl Jänig, český, německy mluvící, duchovní (* 1835) 1918 – Theodor Altschul, pražský německý lékař-hygienik (* 13. října 1850) 1927 – Martin Lecián, český kasař a sériový vrah (* 31. října 1900) 1934 – Rudolf Hofmeister, amatérský historik a spisovatel (* 17. května 1866) 1939 – Bohumil Vavroušek, fotograf lidové architektury (* 25. června 1875) 1944 Ilse Weber, básnířka a spisovatelka knížek pro děti (* 11. ledna 1903) Jaroslav Vedral, československý generál (* 17. listopadu 1895) 1947 – Otakar Wünsch, člen Petičního výboru Věrni zůstaneme a vydavatel časopisu V boj (* 26. května 1893) 1948 – Oldřich Hilmera, sbormistr a hudební skladatel (* 29. března 1891) 1960 – Karel Absolon, krasový badatel a archeolog (* 16. června 1877) 1957 – Andrej Kubál, československý politik slovenské národnosti (* 19. dubna 1880) 1961 – Lucie Klímová, česká malířka a zpěvačka (* 5. ledna 1884) 1966 – Ludmila Hořká, spisovatelka, publicistka a folklóristka (* 26. dubna 1892) 1971 Viliam Široký, předseda československé vlády (* 31. května 1902) Vladimír Watzke, český spisovatel (* 21. července 1900) 1980 – Karel Novák, herec (* 9. října 1930) 1987 – Ladislav Hájek, archeolog (* 10. února 1909) 1988 – Rudolf Janíček, indolog, spisovatel a překladatel (* 16. dubna 1904) 1989 František Faltus, profesor ČVUT v oboru ocelových konstrukcí (* 5. ledna 1901) Jaromír Korčák, geograf, demograf a statistik (* 12. července 1895) 1993 – Ludmila Pelikánová, herečka a recitátorka (* 8. září 1915) 1996 – Zbyněk Přecechtěl, hudební skladatel (* 3. listopadu 1916) 1999 – František Čech, flétnista a hudební pedagog (* 8. března 1923) 2011 – Jan Jílek, český dramatik, spisovatel, scenárista a herec (* 24. listopadu 1933) 2019 – Vlasta Chramostová, divadelní a filmová herečka (* 17. listopadu 1926) Svět 23 – Wang Mang, císař říše Sin (* 45 př. n. l.) 869 – Ermentruda Orleánská, západofranská královna (* 27. září 823) 877 – Karel II. Holý, římský císař a západofranský král (* 13. června 823) 1014 – Samuel I., bulharský car (* 958) 1101 – Bruno Kolínský, německý arcibiskup a světec, zakladatel kartuziánského řádu (* mezi 1027 a 1030) 1214 – Alfons VIII. Kastilský, král Kastilie (* 11. prosince 1155) 1349 – Johana II. Navarrská, navarrská královna (* 28. ledna 1311) 1426 – Ču Kao-sü, čínský kníže a vojevůdce (* 30. prosince 1380) 1644 – Izabela Bourbonská, francouzská princezna, královna španělská, portugalská, neapolská a sicilská (* 22. listopadu 1602) 1660 – Paul Scarron, francouzský spisovatel (* 1610) 1695 – Gustav Adolf Meklenburský, vévoda z Meklenburska-Güstrow (* 26. února 1633) 1698 – Johann Karl Loth, německý malíř (* 8. srpna 1632) 1714 – Matteo Noris, italský básník a operní libretista (* 1640) 1733 – Baltazar Fontana, italský barokní sochař a štukatér (* 26. června 1661) 1739 – Františka Šarlota d'Aubigné, vévodkyně z Noailles (* 5. května 1684) 1762 – Francesco Onofrio Manfredini, italský houslista a hudební skladatel (* 22. června 1684) 1786 – Antonio Maria Gaspare Sacchini, italský hudební skladatel, představitel neapolské operní školy, (* 14. června 1730) 1837 – Jean-François Le Sueur, francouzský hudební skladatel, dirigent a pedagog (* 15. února 1760) 1848 – Theodor Baillet de Latour, rakouský důstojník a politik (* 15. června 1780) 1849 – Lajos Batthyány, první předseda maďarské parlamentní vlády (* 10. února 1807) 1853 – Simon Greenleaf, americký právník (* 5. prosince 1783) 1866 – Carlo Caccia Dominioni, italský biskup (* 14. května 1802) 1889 – Jules Dupré, francouzský malíř, člen Barbizonské školy (* 1811) 1891 – Karel I. Württemberský, 3. württemberský král (* 6. března 1823) 1892 – Alfred Tennyson, anglický básník (* 6. srpna 1809) 1893 – Ford Madox Brown, anglický malíř narozený ve Francii (* 16. dubna 1821) 1895 – Lorenzo Langstroth, americký kněz a včelař (* 25. prosince 1810) 1898 – Wilhelm Emil Fein, německý podnikatel a konstruktér (* 1842) 1901 – Charles Henry Stanley, anglický šachista (* září 1819) 1905 – Ferdinand von Richthofen, německý geograf, kartograf a cestovatel (* 5. května 1833) 1912 – Auguste Marie François Beernaert, belgický politik, nositel Nobelovy ceny za mír (* 26. července 1829) 1933 Zakaria Paliašvili, gruzínský hudební skladatel (* 16. srpna 1871) Constant Puyo, francouzský fotograf (* 12. listopadu 1857) 1946 – Per Albin Hansson, premiér Švédska (* 28. října 1885) 1951 – Otto Fritz Meyerhof, německý lékař a biochemik, Nobelova cena 1922 (* 12. dubna 1884) 1953 – Věra Muchinová, sovětská sochařka (* 1. července 1889) 1962 – Tod Browning, americký herec a režisér (* 12. července 1880) 1965 – Dragiša Brašovan, srbský architekt (* 25. května 1887) 1968 Mořic Arnold de Forest, francouzský automobilový závodník a britský politik (* 9. ledna 1879) Branko Lazarević, srbský literární kritik (* 25. listopadu 1883) 1969 – Ján Rak, slovenský básník a překladatel. (* 1915) 1973 – François Cevert, francouzský automobilový závodník (* 25. února 1944) 1976 – Gilbert Ryle, britský filosof (* 19. srpna 1900) 1981 – Anvar as-Sádát, prezident Sjednocené arabské republiky (* 25. prosince 1918) 1989 – Bette Davisová, americká herečka (* 1908) 1995 – Rudolf Sloboda, slovenský spisovatel (* 1938) 1997 – Jevgenij Chalděj, sovětský fotograf (* 23. března 1917) 1998 – Joseph Sandler, britský psychoanalytik (* 10. ledna 1927) 1999 – Amália Rodrigues, portugalská zpěvačka a herečka (* 23. července 1920) 2000 – K. Gunn McKay, americký politik (* 23. února 1925) 2001 – Milton A. Rothman, americký fyzik a spisovatel science fiction (* 30. listopadu 1919) 2002 – Claus van Amsberg, nizozemský princ a manžel královny Beatrix (* 6. září 1926) 2008 – Paavo Haavikko, finský básník a dramatik (* 25. ledna 1931) 2012 – Šadlí Bendžedíd, třetí prezident nezávislého Alžírska (* 14. dubna 1929) 2015 – Árpád Göncz, maďarský spisovatel, překladatel, politik a prezident (* 1922) 2018 – Montserrat Caballé, španělská operní pěvkyně (* 12. dubna 1933) 2019 Ginger Baker, anglický bubeník (* 19. srpna 1939) Larry Junstrom, americký baskytarista (* 22. června 1949) 2020 – Eddie Van Halen (1955–2020) Svátky Česko Hanuš Renatus, Renát Socialistický kalendář: Den Československé lidové armády Katolický kalendář svatý Bruno Externí odkazy Říjnové dny
2835	https://cs.wikipedia.org/wiki/11.%20%C5%99%C3%ADjen	11. říjen	11. říjen je 284. den roku podle gregoriánského kalendáře (285. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 81 dní. Svátek má Andrej, v církevním kalendáři Germanikus. Události Česko 1414 – Mistr Jan Hus odjel na pozvání krále Zikmunda do Kostnice. 1424 – Na počátku tažení husitských vojsk na Moravu proti přívržencům Albrechta Habsburského zemřel u Přibyslavi hejtman Jan Žižka z Trocnova 1856 – Bedřich Smetana odjel do švédského Göteborgu, kde mu bylo nabídnuto místo dirigenta Filharmonické společnosti. 1868 – V Praze a v nejbližším okolí byl vyhlášen výjimečný stav, v jehož důsledku pozbyla platnosti některá občanská práva zaručená nedávno přijatou ústavou. 1883 – Zahájilo provoz ve Vladislavově ulici na Novém městě Městské ambulatorium pro bezplatné léčení. Roku 1884 se stalo poliklinikou České lékařské fakulty. 1984 – Jaroslav Seifert obdržel Nobelovu cenu za literaturu. 1989 – Československá vláda oznamuje své rozhodnutí zkrátit vojenskou službu na 18 měsíců. 2014 – Komunální volby dopadly příznivě pro vládní koalici ANO, ČSSD a lidovců. Svět 1138 – Při silném zemětřesení v syrském Aleppo zemřelo 230 000 lidí. 1172 – Mírová dohoda ukončila války Jin–Song mezi dynastií Jurchen Jin (1115–1234) a dynastií Han Chinese Sung (960–1279), které přerušovaně trvaly od 1125-1234. 1521 – Papež Lev X. udělil Jindřichovi VIII. papežskou bulou titul Fidei Defensor (Obránce víry) za jeho knihu Assertio septem Sacramentorum adversus Martinum Lutherum (Obrana sedmi svátosti proti Martinu Lutherovi), jíž reagoval na šíření luteránství. 1531 – Druhá válka o Kappel: Spojené síly katolických kantonů zaskočily a rozdrtily v bitvě u Kappelu vojska kantonu Curych dříve, než mohla být posílena svými protestantskými spojenci. V bitvě padl duchovní vůdce a velitel protestantů Ulrich Zwingli. 1573 – Námořní bitva v Jižních mořích - Holandští rebelové porazili španělskou flotu 1674 – Drama Pierre Corneille Surena má premiéru v Paříži 1899 – Začala búrská válka, válka v Jižní Africe mezi Velkou Británií a Búry ze svobodných států Oranžsko a Transvaal. 1954 – Viet Minh vedený Ho Či Minem převzal kontrolu nad severním Vietnamem a vytvořil zde komunistickou Demokratickou republiku Vietnam. 1962 – Začátek prvního zasedání Druhého vatikánského koncilu. 1968 – Program Apollo: Start lodě Apollo 7, první s lidskou posádkou v tomto programu. 1986 – Studená válka: Ronald Reagan a Michail Gorbačov se sešli v Reykjavíku na Islandu, aby jednali o omezení svých jaderných arzenálů v Evropě. Narození Česko 1818 – Josef Pečírka, český lékař, pedagog a spisovatel († 27. června 1870) 1830 – Emil Zillich, malíř a ilustrátor († 22. ledna 1896) 1834 – Emilián Skramlík, pražský podnikatel a komunální politik († 21. května 1903) 1856 – Leopold Sviták, český automobilový vynálezce († 10. prosince 1931) 1869 – Jaroslav Špillar, český malíř († 20. listopadu 1917) 1877 – Emil Králíček, český architekt († 1930) 1880 – Viktor Felber, profesor technické mechaniky a termomechaniky, rektor ČVUT († 1. června 1942) 1885 – Václav Vrbata, tragicky zemřelý lyžař († 24. března 1913) 1895 – František Kreuzmann starší, zpěvák a herec († 28. prosince 1960) 1896 – Ján Ursíny, československý politik, ministr, odbojář († 8. ledna 1972) 1897 – Fráňa Kučera, básník († 29. dubna 1929) 1901 – Emil Hlobil, hudební skladatel († 25. ledna 1987) 1902 – Oto Dub, zakladatel moderní hydrologie († 1. října 1979) 1914 – František Trpík, voják, příslušník výsadku Glucinium († 30. května 2000) 1921 – Otakar Votoček, historik umění († 13. února 1986) 1929 Josef Jíra, malíř, grafik a ilustrátor († 15. června 2005) Luděk Hulan, jazzový kontrabasista († 22. února 1979) 1931 – Tomislav Volek, muzikolog 1935 – Vlastimil Baruš, biolog, parazitolog a politik († 6. září 2014) 1937 – Karel Tejkal, rozhlasový novinář a publicista 1938 Jiřina Pokorná, česká varhanice a hudební pedagožka († 19. září 2010) Ivan M. Havel, vědecký pracovník, bratr prezidenta Václava Havla († 25. dubna 2021) 1939 – Stanislav Šárský, český herec 1944 – Ivan Chrz, český rozhlasový režisér 1946 – Jiří Kochta, československý hokejový útočník 1951 – Miroslav Dvořák, československý hokejový obránce († 11. června 2008) 1957 – Vladimír Zatloukal, český kytarista 1959 – Miloš Fikejz, filmový knihovník, encyklopedista, publicista a fotograf 1969 – Martin Hašek, fotbalista 1977 – Jan Kučera (dirigent), skladatel a klavírista Svět 1585 – Johann Heermann, slezský básník a evangelický kazatel († 17. února 1647) 1671 – Frederik IV. Dánský, král dánský a norský († 12. října 1730) 1675 – Samuel Clarke, anglický teolog a filozof († 1729) 1738 – Arthur Phillip, britský admirál, guvernér Nového Jižního Walesu a zakladatel Sydney († 1814) 1753 – Frederik Dánský, dánský princ († 7. prosince 1805) 1758 – Heinrich Wilhelm Olbers, německý astronom († 1840) 1768 – Jean-Édouard Adam, francouzský chemik a fyzik († 1807) 1774 Peter Nobile, rakouský architekt, stavitel a pedagog († 7. listopadu 1854) Maximilian Füger, rakouský profesor práv († 14. února 1831) 1782 – Steen Steensen Blicher, dánský kněz, básník a spisovatel († 26. března 1848) 1788 – Šimon Sechter, rakouský varhaník, dirigent a skladatel († 10. září 1867) 1796 – August Wilhelm Julius Ahlborn, německý malíř († 24. srpna 1857) 1804 – Napoleon Ludvík Bonaparte, syn holandského krále Ludvíka Bonaparta († 17. března 1831) 1806 – Alexandr Karađorđević, srbský kníže v letech 1842-1858 († 1885) 1817 – Marie Amélie Bádenská, vévodkyně z Hamiltonu a Brandonu († 17. října 1888) 1825 – Conrad Ferdinand Meyer, švýcarský spisovatel a básník († 28. listopadu 1898) 1861 – Eille Norwood, britský herec († 24. prosince 1948) 1868 – Ernst Kornemann, německý historik († 4. prosince 1946) 1872 – Harlan Fiske Stone, předseda Nejvyššího soudu USA († 22. dubna 1946) 1876 – Gertrud von Le Fort, německá pisatelka křesťanské literatury († 1. listopadu 1971) 1878 – Karl Hofer, německý expresionistický malíř († 3. dubna 1955) 1879 – Marie Luisa Hannoverská, hannoverská, britská a bádenská († 31. ledna 1948) 1881 Lewis Fry Richardson, anglický matematik a fyzik († 30. září 1953) Hans Kelsen, rakouský právní teoretik († 1973) 1883 – Edouard Chatton, francouzský biolog († 23. dubna 1947) 1884 Friedrich Bergius, německý chemik († 1949) Eleanor Rooseveltová, americká politička, aktivistka a první dáma († 1962) 1885 – François Mauriac, francouzský spisovatel, Nobelova cena za literaturu († 1. září 1970) 1889 – Imre Schlosser, maďarský fotbalový útočník († 19. července 1959) 1892 – Jiří Sasko-Meiningenský, hlava dynastie sasko-meiningenské († 6. ledna 1946) 1894 – Boris Andrejevič Pilňak, ruský spisovatel († 21. dubna 1938) 1902 – Alexander Mach, slovenský nacionalistický politik († 15. října 1980) 1905 – Viktor Kravčenko, sovětský inženýr a diplomat († 25. února 1966) 1909 – Ronald Richter, argentinský fyzik rakouského původu († 29. prosince 1991) 1911 – Juan Carlos Zabala, argentinský olympijský vítěz v maratonu v roce 1932 († 24. ledna 1983) 1913 – Joe Simon, americký komiksový spisovatel († 14. prosince 2011) 1914 – Reuben Fine, americký šachový velmistr († 26. března 1993) 1915 – T. Llew Jones, velšský spisovatel dětských knih († 9. ledna 2009) 1916 – Torsten Hägerstrand, švédský geograf († 4. května 2004) 1917 – Viktor Sergejevič Safronov, ruský astronom († 18. září 1999) 1918 – Jerome Robbins, americký tanečník, choreograf, režisér a divadelní producent († 9. července 1998) 1919 – Art Blakey, americký jazzový bubeník († 16. října 1990) 1920 – James Aloysius Hickey, arcibiskup Washingtonu, kardinál († 24. října 2004) 1921 – Jozef Haríň, voják a příslušník výsadku Embassy († 22. června 2007) 1924 – Mal Whitfield, americký běžec, trojnásobný olympijský vítěz († 18. listopadu 2015) 1927 – Josefína Šarlota Belgická, belgická princezna († 10. ledna 2005) 1932 – Dana Scott, americký informatik, matematik, logik a filosof 1934 – Luis Héctor Villalba, argentinský kardinál 1936 Charles Fullerton, americký vojenský letec a astronaut († 21. srpna 2013) Billy Higgins, americký jazzový bubeník († 3. května 2001) Alberto Vázquez-Figueroa, španělský spisovatel a novinář 1937 – Bobby Charlton, anglický fotbalista 1939 Maria Buenová, brazilská tenistka († 8. června 2018) Zenon Grocholewski, polský kardinál († 17. července 2020) 1941 – Lester Bowie, americký jazzový trumpetista († 8. listopadu 1999) 1942 – Volodymyr Javorivskyj, ukrajinský spisovatel a politik († 16. dubna 2021) 1943 – John Nettles, anglický herec, historik a spisovatel 1946 – Sawao Kató, japonský gymnasta, osminásobný olympijský vítěz 1947 Al Atkins, britský heavy metalový zpěvák Lukas Papadimos, guvernér Centrální banky Řecka 1948 – Peter Turkson, ghanský kardinál 1950 – William R. Forstchen, americký spisovatel 1951 – Jean-Jacques Goldman, francouzský zpěvák, kytarista a hudební skladatel 1953 – David Morse, americký divadelní, filmový a televizní herec 1954 – Vojislav Šešelj, srbský politik 1955 – Hans-Peter Briegel, německý fotbalista 1957 – Paul Sereno, americký paleontolog 1962 Andrzej Błasik, velitel polských vzdušných sil († 10. dubna 2010) Joan Cusacková, americká herečka 1966 – Luke Perry, americký herec († 4. března 2019) 1969 – Constantijn Nizozemský, třetí a nejmladší syn nizozemské královny Beatrix 1974 – Rachel Barton Pine, americká houslistka 1976 – Emily Deschanelová, americká herečka 1983 – Ľubomíra Kurhajcová, slovenská tenistka 1985 – Michelle Trachtenberg, americká herečka 1987 – Mads Østberg, norský jezdec rallye Úmrtí Česko 1424 – Jan Žižka z Trocnova (* kolem 1360) 1619 – Matouš Děpolt Popel z Lobkovic, místodržící českého království (* 21. září 1564) 1666 – Adam Vilém Vratislav z Mitrovic, šlechtic a rytíř maltézského řádu (* ?) 1879 – Eberhard Jonák, český právník, ekonom a politik (* 12. dubna 1820) 1894 Bohuslav Hřímalý, český houslista a dirigent (* 18. dubna 1848) Egbert Belcredi, moravský šlechtic (* 2. září 1816) 1896 – Bohuslav Chotek z Chotkova, český šlechtic a diplomat (* 4. července 1829) 1910 – Jan Slavík, český politik (* 13. září 1846) 1918 – Emanuel Zeis, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Tábora (* 1. ledna 1847) 1939 – Hans Hartl, československý politik německé národnosti (* 17. května 1858) 1950 – Emil Votoček, český chemik (* 5. října 1872) 1957 – Josef Zasche, architekt německé národnosti (* 9. listopadu 1871) 1958 – Josef Ladislav Erben, cestovatel, prospektor a spisovatel (* 27. června 1888) 1966 – Albrecht Dubský z Třebomyslic, šlechtic, velkostatkář a politik (* 12. července 1882) 1969 – Josef Glogar, generální vikář arcidiecéze olomoucké (* 17. prosince 1891) 1975 – Emanuel Frynta, básník a překladatel (* 3. ledna 1923) 1994 – Rudolf Svoboda, sochař, restaurátor, medailér a pedagog (* 24. listopadu 1924) 1998 – Viliam Jakubčík, československý fotbalový reprezentant (* 5. října 1928) 2010 – Antonín Braný, fotograf a vysokoškolský pedagog (* 21. února 1954) 2011 – František Sokol, volejbalista, bronzový olympionik (* 5. února 1939) 2022 – Jaroslav Čejka, herec a tanečník (* 22. července 1936) Svět 1159 – Vilém z Boulogne, hrabě (* okolo 1137) 1188 – Robert I. z Dreux, francouzský princ, zakladatel dynastie Dreux, účastník druhé křížové výpravy (* 1124/1126) 1303 – Bonifác VIII., papež (* 1235) 1322 – Anežka Habsburská, saská vévodkyně (* asi 1257) 1347 – Ludvík IV. Bavor, římský král (* 1282/7) 1531 – Ulrich Zwingli, švýcarský humanistický teolog a první představitel švýcarské reformace (* 1. ledna 1484) 1579 – Mehmed Paša Sokolović, velkovezír Osmanské říše (* 1505) 1621 – Dirck Hartog, holandský mořeplavec (* 30. října 1580) 1670 – Louis Le Vau, francouzský architekt (* 1612) 1721 – Anton Florian z Lichtenštejna, lichtenštejnský kníže, nejvyšší hofmistr císaře Karla VI. (* 28. května 1656) 1770 – Šarlota Amálie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Plönská, členka vedlejší větve dánské královské rodiny (* 23. dubna 1744) 1778 – Saliha Sultan, osmanská princezna a dcera sultána Ahmeda III. (* 20. dubna 1715) 1809 – Meriwether Lewis, americký cestovatel, voják, guvernér, vedoucí první výpravy až ke břehům Tichého oceánu (* 18. srpna 1774) 1834 – Jakub Frint, rakouský katolický biskup (* 4. prosince 1766) 1850 – Luisa Marie Francouzská, belgická královna manželka Leopolda I. Belgického (* 3. dubna 1812) 1871 – Eugen Kvaternik, chorvatský politik (* 31. října 1825) 1889 – James Prescott Joule, anglický fyzik (* 24. prosince 1818) 1896 – Anton Bruckner, rakouský hudební skladatel a varhaník (* 4. září 1824) 1910 – Heinrich Caro, německý chemik (* 13. února 1834) 1915 Jean-Henri Fabre, francouzský entomolog (* 22. prosince 1823) Onofrio Abbate, italský lékař, přírodovědec a spisovatel (* 29. února 1824) 1916 – Ota I. Bavorský, bavorský král (* 27. dubna 1848) 1919 – Karl Adolph Gjellerup, dánský nositel Nobelovy ceny za literaturu (* 2. června 1857) 1926 – Hymie Weiss, americký gangster (* 25. ledna 1898) 1931 – Otto von Moser, německý vojenský historik (* 21. března 1860) 1940 – Vito Volterra, italský matematik a fyzik (* 3. května 1860) 1952 – Jack Conway, americký filmový režisér, producent a herec (* 17. července 1887) 1958 Johannes Robert Becher, německý básník a komunistický politik (* 22. května 1891) Maurice de Vlaminck, francouzský malíř, sochař a spisovatel (* 4. dubna 1876) 1961 – Dagmar Dánská, dcera dánského krále Frederika VIII. (* 23. května 1890) 1962 – Erich von Tschermak, rakouský agronom a šlechtitel (* 15. listopadu 1871) 1963 Jean-Marie Bastien-Thiry, vůdce spiknutí proti francouzskému prezidentovi Charlesi de Gaullovi (* 19. října 1927) Jean Cocteau, francouzský básník (* 5. července 1889) 1965 – Dorothea Langeová, americká dokumentární a novinářská fotografka (* 26. května 1895) 1967 Ivan Stěpanovič Isakov, admirál loďstva Sovětského svazu (* 22. srpna 1894) Stanley Morison, britský typograf a novinář (* 6. května 1889) 1968 – Ibrahim Moustafa, egyptský zápasník, zlato na OH 1928 (* 20. dubna 1904) 1969 Enrique Ballestrero, uruguayský fotbalista (* 18. ledna 1905) Kazimierz Sosnkowski, polský generál, ministr obrany (* 19. listopadu 1885) 1971 – Rudolf Wittkower, americký historik umění (* 22. června 1901) 1986 – Georges Dumézil, francouzský lingvista a religionista (* 4. března 1898) 1989 – Marion King Hubbert, americký geolog (* 5. října 1903) 1995 – Juraj Špitzer, slovenský literární historik a publicista (* 14. srpna 1919) 1996 Lars Ahlfors, finský matematik (* 18. dubna 1907) William Vickrey, kanadský ekonom, Nobelova cena 1996 (* 21. června 1914) 2000 – Pietro Palazzini, italský kardinál, Spravedlivý mezi národy (* 19. května 1912) 2001 – Nada Mamulová, srbská interpretka lidových milostných písní (* 9. ledna 1927) 2003 – Tursinchan Abdrachmanovová, kazašská básnířka a literární teoretička (* 21. října 1921) 2007 – Sri Chinmoy, indický duchovní učitel, básník, autor a filozof (* 27. srpna 1931) 2008 – Jörg Haider, rakouský politik (* 26. ledna 1950) 2011 – Frank Kameny, americký aktivista (* 21. května 1925) 2013 María de Villota, španělská automobilová závodnice a skušební jazdkyně Formuly 1 (* 13. ledna 1980) Erich Priebke, německý válečný zločinec (* 29. července 1913) 2019 – Alexej Leonov, vojenský letec a sovětský kosmonaut (* 30. května 1934) 2022 – Angela Lansburyová, britsko-americká herečka a zpěvačka (* 16. října 1925) Svátky Česko Andrej Bruna, Brunhilda, Bruno Selena Zenaida, Zinaida, Zina Katolický kalendář Svatý German Svět Kanada: Thansgiving (je-li pondělí) Panama: Revoluční den Srí Lanka: Deepavali Samoa: Národní den USA: Columbus Day (je-li pondělí) Portoriko, Panenské ostrovy: Den přátelství Havaj: Den objevení USA: General Pulaski Memorial Day Mezinárodní den dívek National Coming Out Day Externí odkazy Říjnové dny
2840	https://cs.wikipedia.org/wiki/17.%20%C5%99%C3%ADjen	17. říjen	17. říjen je 290. den roku podle gregoriánského kalendáře (291. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 75 dní. Události Česko 1910 – Tiskařské družstvo Národně sociální strany se přejmenovalo na nakladatelství Melantrich, později nejvýznamnější polygrafický podnik ve střední Evropě. 1925 – Frejkovo divadlo poprvé vystoupilo pod názvem Osvobozené divadlo na zájezdě v Bratislavě. 1937 - Komtesa Lata Brandisová vyhrála jako první žena Velkou Pardubickou na klisně Norma. 1974 – V pražské Redutě proběhla premiéra hry Divadla Járy Cimrmana - Dlouhý, Široký a Krátkozraký. Svět 690 – Čínská císařovna Wu Ce-tchien sesadila z trůnu svého syna Žuej-cung a stala se jako jediná žena v čínské historii císařem, přičemž název státu změnila na Čou. 1604 – Astronom Johannes Kepler zpozoroval supernovu 1604 (tzv. "Keplerova hvězda") v souhvězdí Hadonoše, poslední dosud objevenou supernovu v Mléčné dráze. Poznatky z následného bádání publikoval v díle De Stella Nova in Pede Serpentarii. 1610 – korunovace Ludvíka XIII. francouzským králem v Remeši 1662 – Karel II. Stuart prodal Dunkerk Francii. 1777 – Americké kontinentální vojsko porazilo Brity v bitvě u Saratogy – bod obratu v americké válce za nezávislost. 1803 – Dřívější vůdce Haitské revoluce císař Jacques I. Haitský byl zavražděn. 1888 – Thomas Alva Edison si dal patentovat vynález optické fotografie. 1905 – Říjnový manifest byl vydán carem Mikulášem II. 1907 – Společnost Marconi započala první komerční transatlantické bezdrátové spojení. 1931 – Al Capone byl usvědčen z krácení daní. 1933 – Albert Einstein utekl z nacistického Německa do Spojených států. 1961 – Alžířané protestující v Paříži byli zmasakrování policií během procesu s nacistickým kolaborantem Maurice Paponem. 1966 – Botswana a Lesotho se staly členy OSN. 1977 – Německý podzim: Unesený letoun Lufthansy Let Lufthansa 181 po čtyřech dnech přistál v somálském Mogadišu. 1979 – Matka Tereza dostala Nobelovu cenu míru. 2017 – Syrské demokratické síly zlomily veškerý odpor příslušníků Islámského státu v syrském městě Rakka. Narození Česko 1714 – Josef Petrasch, učenec a básník († 15. května 1772) 1825 – Jan Janata, český reformovaný kazatel († 11. září 1905) 1835 – Josef Starck, plzeňský právník a politik († 21. února 1914) 1837 – Hynek Jaroslav Mejsnar, klasický filolog, překladatel z řečtiny, básník († 29. dubna 1895) 1839 – Ida Marie z Lichtenštejna, knížecí princezna († 4. srpna 1921) 1841 – Bohuslav Jiruš, český šlechtic, lékař a botanik († 16. listopadu 1901) 1850 – Viktor Palkovich, československý politik († 1930) 1851 – Václav František Rudolf, spisovatel, malíř, fotograf a divadelník († 4. ledna 1937) 1852 – Emanuel Dyk, český politik († 20. dubna 1907) 1861 – Teodor Wallo, československý politik († 18. října 1932) 1862 – Emil Czech, akademický malíř († 7. července 1929) 1865 – Josef Vajs, český teolog († 2. listopadu 1959) 1872 – Leonhard Kaiser, československý politik německé národnosti († ?) 1882 – František Hrdina, český houslista, kapelník a skladatel († 20. května 1963) 1885 Slavoboj Tusar, grafik, typograf, knižní grafik, ilustrátor († 5. října 1950) Josef Mareš, poslanec a starosta Znojma († 12. dubna 1945) 1892 – Otakar Jeremiáš, hudební skladatel a dirigent († 5. března 1962) 1902 Václav Kůrka, spisovatel, soudce, redaktor a archivář († 27. října 1973) Marie Buzková, od prosince 2008 nejstarší obyvatelka Česka († 26. června 2009) 1905 – Josef Vrana, biskup a apoštolský administrátor olomoucké arcidiecéze († 30. listopadu 1987) 1906 – Dagmar Benešová, zakladatelka české dětské patologické anatomie († 3. listopadu 1999) 1909 – Josef Hubáček, český letec († 9. dubna 1988) 1914 – Vladimír Novotný, kameraman († 14. dubna 1997) 1919 – Vlastimil Chalupa, československý ministr spojů 1920 – Rudolf Hrušínský, herec († 13. dubna 1994) 1922 – Radomír Luža, česko-americký historik a politik († 26. listopadu 2009) 1927 – Stanislav Neumann (básník), básník († 18. září 1970, sebevražda) 1928 Milena Rychnovská, ekoložka Jaroslav Frydrych, moravský akademický malíř († 13. srpna 1982) 1931 Jiří Papež, herec († 3. dubna 2004) Romana Rotterová, grafička, sochařka, textilní výtvarnice a ilustrátorka († 30. srpna 2022) 1936 – Vladimír Šuman, herec, choreograf a politik 1937 – Jan Bočan, architekt († 7. prosince 2010) 1944 Jana Altmannová, herečka a loutkoherečka († 30. října 2021) Magdalena Dietlová, novinářka 1945 – Petr Musílek, spisovatel 1946 Jan Kavan, politik a diplomat Nina Vangeli, režisérka, choreografka, překladatelka Ivan Dejmal, ministr životního prostředí ČR († 6. února 2008) 1947 – Karel Heřmánek, herec 1953 Zdeněk Hojda, historik a pedagog Ladislav Libý, politik a poslanec 1959 – Markéta Cajthamlová, architektka a pedagožka 1961 – Vladimír Tošovský, manažer a politik, český ministr 1962 – Martin Vokurka, lékař, proděkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy 1963 – Libor Vávra, předseda Městského soudu v Praze 1965 – Pavel Konzbul, římskokatolický duchovní 1967 – Zbyněk Honzík, herec 1968 – Jan Sopko, československý fotbalový obránce 1970 – Michal Štefka, československý fotbalový záložník 1971 Jiří Lerch, fotbalový trenér, obránce a záložník Petr Škvrně, fotograf († 3. června 2003) 1974 Michal Kýček, fotbalový brankář Milan Němec, divadelní herec 1977 – Martin Čupr, fotbalový záložník 1978 – Pavel David, fotbalový záložník a útočník 1986 – Josef Špaček, houslista 1995 – Naomi Adachi, herečka, modelka a moderátorka česko-japonského původu 1997 – Václav Černý, fotbalový útočník Svět 1253 – Svatý Ivo Bretaňský, církevní soudce a obhájce († 19. května 1303) 1304 – Eleonora de Bohun, anglická šlechtična a vnučka krále Eduarda I. († 7. října 1363) 1488 – Uršula Braniborská, braniborská princezna († 18. září 1510) 1629 – Baltazar Karel Španělský, resp. Habsburský, španělský infant a princ asturský († 9. března 1646) 1688 – Domenico Zipoli, italský hudební skladatel a jezuitský misionář († 2. ledna 1726) 1696 – August III. Polský, polský král a velkokníže litevský († 5. října 1763) 1714 – Josef Petrasch, učenec a básník působící na Moravě († 15. května 1772) 1719 – Jacques Cazotte, francouzský spisovatel († 25. srpna 1792) 1760 – Henri de Saint-Simon, francouzský utopický socialista († 19. května 1825) 1765 – Henri Jacques Guillaume Clarke, francouzský generál a státník († 28. října 1818) 1780 – Richard Mentor Johnson, americký politik, viceprezident USA († 19. listopadu 1850) 1785 – Tadeusz Wolański, polský archeolog († 16. února 1865) 1786 – Francois-Édouard Picot, francouzský neoklasicistní malíř († 15. března 1868) 1792 – John Bowring, britský politik, ekonom, polyglot a překladatel († 23. listopadu 1872) 1793 – Isaak Noah Mannheimer, dánský a rakouský židovský reformátor, rabín a politik († 18. března 1865) 1803 – Ferenc Deák, významný uherský politik († 28. ledna 1876) 1812 – Jeremiah Gurney, americký fotograf († 21. dubna 1895) 1813 – Georg Büchner, německý dramatik († 19. února 1837) 1818 – Tassilo von Heydebrand und der Lasa, německý diplomat a šachový mistr († 27. července 1899) 1819 – Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický, meklenbursko-střelický velkovévoda († 30. května 1904) 1821 – Alexander Gardner, skotský a americký fotograf († 10. prosince 1882) 1844 – Gustave Schlumberger, francouzský historik a numismatik († 9. května 1929) 1850 – Siri von Essen, finská herečka († 21. dubna 1912) 1853 – Marie Alexandrovna Romanovová, ruská velkokněžna († 24. října 1920) 1856 – Julij Šokalskij, ruský oceánograf, geograf a kartograf († 26. března 1940) 1859 – Childe Hassam, americký impresionistický malíř († 27. srpna 1935) 1865 – Lucjan Żeligowski, polský generál († 9. června 1947) 1870 – Adelgunda Bavorská, princezna Hohenzollern († 4. ledna 1958) 1875 – August Abbehusen, německý architekt († 10. března 1941) 1888 – Paul Bernays, matematik švýcarského původu († 18. září 1977) 1892 – Theodor Eicke, nacistický generál († 26. února 1943) 1896 – Roman Petrovič Romanov, člen ruské carské rodiny († 23. října 1978) 1903 Andrej Antonovič Grečko, sovětský voják a politik († 26. dubna 1976) Nathanael West, americký spisovatel a scenárista († 22. prosince 1940) Peter Zaťko, slovenský ministr († 10. ledna 1978) 1912 – Jan Pavel I., papež († 28. září 1978) 1915 – Arthur Miller, americký spisovatel a dramatik († 10. února 2005) 1917 Jakov Fedotovič Pavlov, sovětský voják († 28. září 1981) Mak Dizdar, bosenský básník a novinář († 14. srpna 1971) 1918 – Rita Hayworthová, americká tanečnice a herečka († 14. května 1987) 1919 – Čao C'-jang, předseda vlády Čínské lidové republiky († 17. ledna 2005) 1920 Montgomery Clift, americký herec († 23. červenec 1966) Miguel Delibes, španělský spisovatel († 12. března 2010) 1921 – George Mackay Brown, skotský básník, prozaik a dramatik († 13. dubna 1996) 1923 Henryk Roman Gulbinowicz, polský kardinál a arcibiskup vratislavský Sonja Bullaty, americká fotografka českého původu († 5. října 2000) 1925 – Ihab Hassan, egyptsko-americký literární teoretik a spisovatel († 10. září 2015) 1926 – Karl Henize, americký astronaut († 5. října 1993) 1927 Friedrich Hirzebruch, německý matematik († 27. května 2012) Paul Pimsleur, americký lingvista († 22. června 1976) 1931 José Alencar, brazilský podnikatel a politik Anatolij Pristavkin, ruský spisovatel († 11. července 2008) 1932 – Paul Edward Anderson, americký vzpěrač, olympijský vítěz († 15. srpna 1994) 1933 William Alison Anders, americký astronaut z letu Apolla 8 Ján Starší, československý hokejový reprezentant a slovenský trenér († 13. dubna 2019) 1938 – Ann Haydonová-Jonesová, britská tenistka 1940 – Stephen Kovacevich, americký pianista a dirigent 1944 – Johnny Haynes, anglický fotbalista († 18. října 2005) 1945 – Graça Machelová, první dáma Jihoafrické republiky 1946 Milan Dekleva, slovinský spisovatel, skladatel a hudebník Adam Michnik, polský historik, esejista, publicista Bob Seagren, americký atlet, olympijský vítěz ve skoku o tyči Wolfgang Welsch, německý filosof 1947 – Michael McKean, americký herec, spisovatel, skladatel a hudebník 1948 – Robert Jordan, americký spisovatel († 16. září 2007) 1950 Philippe Barbarin, francouzský kardinál Erich Kühnhackl, německý hokejista 1951 – Annie Borckinková, nizozemská rychlobruslařka, olympijská vítězka 1956 – Mae Jemisonová, americká astronautka 1957 – Pino Palladino, britský baskytarista 1958 – Howard Alden, americký jazzový kytarista 1963 – Sergio Goycochea, argentinský fotbalový brankář 1967 – Nathalie Tauziatová, francouzská tenistka 1968 – Ziggy Marley, jamajský hudebník 1972 Wyclef Jean, haitsko-americký raper, hudebník, herec a producent Eminem, americký rapper, hudební producent, herec a podnikatel 1974 – Ján Krošlák, slovenský tenista 1975 – Samuel Slovák, slovenský fotbalista 1977 – André Villas-Boas, portugalský fotbalový trenér 1979 Kimi Räikkönen, finský pilot Formule 1 Martin Mesík, slovenský skokan na lyžích 2000 – Keita Dohi, japonský sportovní lezec Úmrtí Česko 1774 – Heřman Hannibal Blümegen, katolický biskup (* 1. června 1716) 1776 – Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels, kanovník a biskup (* 18. května 1705) 1847 – Johann Nepomuk Fischer, první profesor oftalmologie na Univerzitě Karlově v Praze (* 29. května 1777) 1880 – Jan z Valeru, profesor lékařské fakulty UK v Praze (* 12. října 1811) 1904 – Ctibor Helcelet, politik (* 27. dubna 1844) 1911 – Bohuslava Kecková, historicky první česká lékařka (* 18. března 1854) 1918 – Ludvík Lošťák, básník, hudební skladatel a publicista (* 21. března 1862) 1920 – František Bílý, literární historik a kritik (* 8. listopadu 1854) 1923 – August Adler, matematik a geometr (* 24. ledna 1863) 1937 – Jan František Hruška, etnograf a spisovatel (* 6. června 1865) 1943 – Jan Kotrč, šachista (* 23. srpna 1862) 1953 Milan Babuška, architekt (* listopad 1884) Karl Breu, iluzionista (* 10. ledna 1884) 1966 – Karel Hruška, zpěvák vážné i populární hudby (* 14. června 1891) 1968 Vavřín Krčil, podnikatel, vynálezce tašky síťovky (* 8. března 1895) Leopold Šrom, stíhací pilot (* 8. září 1917) 1970 – Jan Syrový, velitel Československých legií v Rusku a předseda československé vlády (* 24. ledna 1888) 1972 – František Gel, novinář, spisovatel a překladatel (* 18. září 1901) 1973 – Štefan Kočvara, československý exilový politik (* 25. prosince 1896) 1979 – Karel Reiner, hudební skladatel, klavírista a hudební publicista židovského původu (* 27. června 1910) 1988 – Josef Vlach, houslista a dirigent (* 8. června 1922) 1996 – Jaroslav Balík, scenárista, režisér a filmový pedagog (* 23. června 1924) 1998 – Karel Vohralík, československý hokejový obránce (* 22. února 1945) 2011 – Kamil Sedláček, tibetolog a komparativní sinotibetský jazykovědec (* 7. července 1926) 2012 – Otakar Brůna, publicista, dramaturg a spisovatel (* 31. ledna 1928) Svět 532 – Bonifác II., papež (* ?) 1410 – Johana Žofie Bavorská, bavorská princezna, vévodkyně rakouská (* 1373) 1586 – Sir Philip Sidney, anglický básník (* 30. listopadu 1554) 1587 – Bianca Cappello, toskánská velkovévodkyně (* 1548) 1590 – Anna Habsburská, dcera císaře Ferdinanda I., vévodkyně bavorská (* 7. července 1528) 1607 – Balthasar Kademann, německý protestantský teolog (* 1533) 1680 – Gasparo Sartorio, italský barokní hudební skladatel (* 18. října 1625) 1690 – Svatá Markéta Marie Alacoque, řeholnice řádu vizitantek, mystička (* 22. července 1647) 1757 – René-Antoine Ferchault de Réaumur, francouzský vědec (* 28. února 1683) 1768 – Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský, německý šlechtic (* 5. dubna 1691) 1774 – Levin Friedrich von Bismarck, pruský ministr a soudce (* 3. října 1703) 1780 – Bernardo Bellotto, italský malíř (* 30. ledna 1720) 1796 – František Pavel Rigler, rakouský klavírista a hudební skladatel (* 1748) 1806 – Jean-Jacques Dessalines, vůdce Haitské revoluce (* 20. září 1756) 1828 – Matías de Córdova, guatemalský básník a kazatel (* 20. dubna 1768) 1837 – Johann Nepomuk Hummel, rakouský hudební skladatel (* 14. listopadu 1778) 1849 – Fryderyk Chopin, francouzsko-polský hudebník a skladatel (* 22. února 1810) 1867 Laura Secord, kanadská národní hrdinka (* 13. září 1775) Maurice Firzhardinge Berkeley, britský admirál (* 3. ledna 1788) 1887 – Gustav Kirchhoff, německý fyzik (* 12. března 1824) 1888 – Marie Amélie Bádenská, vévodkyně z Hamiltonu a Brandonu (* 11. října 1817) 1897 – Nikolaj Slavjanov, ruský inženýr a vynálezce svařování elektrickým obloukem (* 5. května 1854) 1904 – Mercedes Španělská, asturijská kněžna (* 11. září 1880) 1909 – Dürrüaden Kadınefendi, druhá manželka osmanského sultána Mehmeda V. (* 10. října 1867) 1910 – Kurd Lasswitz, německý matematik a spisovatel (* 20. dubna 1848) 1914 – Theodor Lipps, německý filozof a psycholog (* 28. července 1851) 1918 – Luigi Nono, italský malíř (* 8. prosince 1850) 1931 – Otto Haab, švýcarský oftalmolog (* 19. dubna 1850) 1934 – Santiago Ramón y Cajal, španělský lékař, nositel Nobelovy ceny (* 1. května 1852) 1937 – Joseph Bruce Ismay, rejdař, prezident White Star Line (* 12. prosince 1862) 1938 Karl Kautsky, německý socialistický politik (* 18. října 1854) Aleksander Michałowski, polský klavírista a skladatel (* 5. května 1851) 1941 – Jozef Branecký, československý politik slovenské národnosti (* 10. března 1878) 1944 Pavel Haas, český hudební skladatel a pedagog (* 21. června 1899) Viktor Ullmann, český hudební skladatel, pianista a dirigent (* 1. ledna 1898) 1957 Avetik Isahakjan, arménský básník (* 19. října 1875) Ralph Benatzky, česko-rakouský operetní skladatel (* 5. června 1884) 1960 – Violet Wegnerová, princezna černohorská (* 2. února 1887) 1962 – Natalia Gončarovová, rusko-francouzská malířka, kostýmní výtvarnice a scénografka (* 4. července 1881) 1963 – Jacques Hadamard, francouzský matematik (* 8. prosince 1865) 1966 – Wieland Wagner, operní režisér a scénograf (* 5. ledna 1917) 1967 – Pchu I, poslední čínský císař (* 7. února 1906) 1971 – Sergej Kavtaradze, gruzínský politik, novinář a diplomat (* 15. srpna 1885) 1972 – Jiří Karadjordjević, srbský korunní princ (* 27. srpna 1887) 1973 – Ingeborg Bachmann, rakouská spisovatelka (* 25. června 1926) 1976 – Alexandr Chvylja, sovětský herec švédského původu (* 15. července 1905) 1978 Jean Améry, filosof a spisovatel rakouského původu (* 31. října 1912) Giovanni Gronchi, 3. prezident Itálie (* 10. září 1887) 1981 – Albert Cohen, švýcarský spisovatel (* 16. srpna 1895) 1983 – Raymond Aron, francouzský filozof, sociolog, politolog a žurnalista (* 14. března 1905) 1984 – Alberta Hunter, americká bluesová zpěvačka (* 1. dubna 1895) 1988 – Peter Božík, (česko)slovenský horolezec (* 5. června 1954) 1989 – Oded Becer, izraelský spisovatel (* 22. srpna 1921) 1991 – Tennessee Ernie Ford, americký zpěvák country a televizní herec (* 1919) 1999 – Tommy Durden, americký kytarista a autor písní (* 15. prosince 1919) 2001 – Rechav'am Ze'evi, izraelský generál, politik a historik (* 20. června 1926) 2007 Joey Bishop, americký televizní a filmový herec (* 3. února 1918) Teuku Jacob, indonéský paleontolog (* 6. prosince 1929) 2009 – Brian Vickery, britský informační vědec (* 11. září 1918) 2012 Stanford R. Ovshinsky, americký vynálezce (* 24. listopadu 1922) Sylvia Kristel, nizozemská herečka, zpěvačka (* 28. září 1952) 2017 – Danielle Darrieuxová, francouzská herečka a zpěvačka (* 1917) 2019 – Alicia Alonsová, kubánská primabalerína († 21. prosince 1920) Svátky Česko Hedvika, Heda Katolický kalendář Svatý Ignác Antiochijský Svět Mezinárodní den za odstranění chudoby Pranostiky Česko Svatá Hedvika do řepy ještě medu nalívá. Svatá Hedvika medu do řepy zamíchá. Externí odkazy Říjnové dny
2845	https://cs.wikipedia.org/wiki/22.%20%C5%99%C3%ADjen	22. říjen	22. říjen je 295. den roku podle gregoriánského kalendáře (296. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 70 dní. Svátek má Sabina, v církevním kalendáři Marie Salome Galilejská. Dle francouzského kalendáře má svátek Elodie. Události Česko 1882 – Zahájen provoz na železniční trati z Lovosic do Postoloprt 1938 – Edvard Beneš po své abdikaci z úřadu presidenta 5. října 1938 odletěl do Londýna, kde později sestavil exilovou vládu. 1961 – 4. premiéra Divadla Semafor - hudební revue Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Zuzana je zase sama doma. Svět 1797 – Francouz André-Jacques Garnerin uskutečnil první seskok padákem z balónu naplněného vodíkem z výšky 680 metrů. 1895 – Železniční nehoda na nádraží Montparnasse v Paříži byla zachycena na legendárním snímku. 1915 – V Clevelandu v Ohiu byla mezi zástupci Čechů a Slováků uzavřena tzv. Clevelandská dohoda, v níž byla přislíbena autonomie Slovenska v rámci budoucího československého státu. 1947 – Propukla první válka v Kašmíru. 1962 – Karibská krize: prezident John F. Kennedy zveřejnil v televizním projevu objevení sovětských jaderných zbraní na Kubě, načež nařídil námořní blokádu ostrova. 1966 – Start družice Měsíce Luna 12. 1975 – Sovětská sonda Veněra 9 přistála na Venuši, kde nafotila první fotky z povrchu jiné planety. 1998 – Zformoval se hurikán Mitch, jeden z nejsilnějších hurikánů historie. 2008 – Indie vypustila sondu Čandraján-1 pro průzkum Měsíce. 2009 – Byl vydán operační systém Windows 7 od společnosti Microsoft. 2014 – Teroristický útok na kanadský Národní válečný památník a Parlament Narození Viz též :Kategorie:Narození 22. října — automatický abecedně řazený seznam. Česko 1695 – Augustin Václav Möltzer, kněz, arciděkan v Horní Polici († 25. června 1757) 1800 – František Xaver Chotek, hudební skladatel († 5. května 1852) 1809 – August Corda, mykolog a fytopaleontolog († září 1849) 1819 – Edmund Schebek, pražský právník a historik († 11. února 1895) 1827 – Jindřich Otakar Miltner, národní obrozenec a vlastivědný pracovník († 24. ledna 1881) 1831 – Eduard Hořovský, báňský odborník († 25. února 1898) 1832 – August Labitzky, houslista, dirigent a hudební skladatel († 28. srpna 1903) 1833 – Josef Rank, slovníkář, lexikograf a archivář († 12. ledna 1912) 1834 – Ferdinand Bonaventura Kinský, šlechtic († 2. ledna 1904) 1835 – Jan Strakatý, právník, politik a divadelník († 10. června 1891) 1845 – Edmund Reitter, rakouský entomolog († 15. března 1920) 1849 – František Xaver Marat, generál a velmistr řádu Křížovníků s červenou hvězdou († 29. června 1915) 1850 – Josef Herold, advokát a politik († 4. dubna 1908) 1855 – Ladislav Burket, spoluzakladatel a první ředitel lesnických škol v Písku († 26. listopadu 1933) 1867 – Ottokar Schubert, československý politik německé národnosti († 4. června 1945) 1874 – Jaroslav Marek, politik († 20. prosince 1945) 1875 – Ferdinand Klindera, politik († 23. října 1953) 1881 Čeněk Fiala, politik († ?) Klaudius Madlmayr, architekt († 30. března 1963) Johann Uhl, československý politik německé národnosti († 15. května 1948) 1883 – Otakar Kubín, malíř, sochař a grafik († 7. října 1969) 1890 – Erwin Zajiček, sudetoněmecký novinář a politik († 1976) 1891 – Fidelio Fritz Finke, česko-německý hudební skladatel († 12. června 1968) 1893 – Joe Jenčík, tanečník, choreograf a herec († 10. května 1945) 1898 – Bedřich Šupčík, sportovní gymnasta, první československý olympijský vítěz († 11. července 1957) 1903 – Jaroslav Janouch, spisovatel, redaktor, překladatel († 7. září 1970) 1907 Emilie Schindlerová, manželka Oskara Schindlera († 5. října 2001) Miloslav Baláš, spisovatel, historik a překladatel († 31. října 1983) 1910 – Gustav Bareš, komunistický novinář a politik († 13. září 1979) 1911 – Karel Hlásný, podplukovník čs. armády, exulant († 20. listopadu 1982) 1914 – František Binder, voják, příslušník RAF († 4. března 1942) 1920 – Bohuslav Nocar, voják a příslušník výsadku Silica-North († 11. září 1944) 1925 Václav Mrázek, sériový vrah († 30. prosince 1957) Anton Krásnohorský, fotbalista († 25. června 1988) 1927 – Pavel Šmok, tanečník, herec, režisér a choreograf († 4. dubna 2016) 1928 Sláva Kunst, hudebník († 4. listopadu 1991) Radovan Kuchař, horolezec († 30. dubna 2012) 1932 – Tadeáš Kraus, fotbalista († 30. října 2018) 1940 – Petr Sovadina, varhaník 1941 – Jan Schánilec, herec († 12. října 2014) 1943 – Bohumil Fišer, lékař a politik († 21. března 2011 1944 Miroslav Pátek, politik, primátor Ústí nad Labem († 20. února 2009) Miroslav Berka, hráč na klávesové nástroje († 19. května 1987) 1945 – Martin Říha, architekt a urbanista 1948 – Anna Housková, hispanistka a překladatelka 1949 Jan Hajda, politik Jan Klápště, archeolog 1953 – Dagmar Zvěřinová, politička 1955 – David Gruber, psycholog 1957 – Jana Bednářová, spisovatelka 1962 Hynek Kmoníček, diplomat Vít Kremlička, básník, publicista a hudebník 1963 – Jiří Bartl, fotbalista 1973 – Jaroslav Kovář, youtuber 1979 – Petr Jurečka, hokejista Svět 1071 – Vilém IX. Akvitánský, akvitánský vévoda a hrabě z Poitiers († 10. února 1126) 1197 – Džuntoku, japonský císař († 7. října 1242) 1510 – Svatý František Borgia, španělský jezuita († 1. října 1572) 1511 – Erasmus Reinhold, německý astronom a matematik († 19. února 1553) 1605 – Frédéric Maurice de La Tour d'Auvergne, vévoda bouillonský, francouzský generál († 9. srpna 1652) 1659 – Georg Stahl, německý lékař a chemik († 24. května 1734) 1660 – Karel Stuart, vévoda z Cambridge, syn anglického krále Jakuba II. Stuarta († 5. května 1661) 1689 – Jan V. Portugalský, portugalský král († 31. července 1750) 1698 – Nicola Bonifacio Logroscino, italský hudební skladatel († ? 1765) 1701 – Marie Amálie Habsburská, dcera Josefa I. († 11. prosince 1756) 1725 – Giuseppe Garampi, italský kardinál, archivář a numismatik († 4. května 1792) 1729 – Johann Reinhold Forster, německý pastor a ornitolog († 9. prosince 1798) 1761 – Antoine Pierre Joseph Marie Barnave, francouzský politik (popraven 29. listopadu 1793) 1778 – Javier de Burgos, španělský právník, politik, novinář a překladatel († 22. ledna 1848) 1781 – Ludvík Josef Bourbonský, nejstarší syn Ludvíka XVI. († 4. června 1789) 1783 – Constantine Samuel Rafinesque, francouzsko-americký polyhistor († 18. září 1840) 1807 – Nikolaj Ivanovič Bachmetěv, ruský hudební skladatel a houslista († 12. září 1891) 1811 – Ferenc Liszt, maďarský klavírní virtuóz a skladatel († 31. července 1886) 1816 – Robert Manning, irský hydrolog († 9. prosince 1897) 1818 – Leconte de Lisle, francouzský básník († 17. července 1894) 1825 – Friedrich von Schmidt, rakouský architekt († 23. ledna 1891) 1835 – George Fiske, americký krajinářský fotograf († 21. října 1918) 1844 Sarah Bernhardt, francouzská herečka († 26. března 1923) Louis Riel, kanadský politik († 16. listopadu 1885) 1845 – Edmund Reitter, rakouský entomolog († 15. března 1920) 1847 – Koos de la Rey, búrský generál († 15. září 1914) 1858 – Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská, poslední německá císařovna a pruská královna († 11. dubna 1921) 1859 – Karl Muck, německý dirigent († 4. března 1940) 1865 – Kristjan Raud, estonský malíř († 19. května 1943) 1867 – Ivan Žolger, předlitavský státní úředník a politik († 16. května 1925) 1870 – Ivan Alexejevič Bunin, ruský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu († 8. listopad 1953) 1875 – Ernő Csiki, maďarský entomolog († 7. července 1954) 1881 – Clinton Joseph Davisson, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny († 1. února 1958) 1882 Adolf Abramovič Joffe, ruský revolucionář, sovětský politik a diplomat († 17. listopadu 1927) Wilhelm Keitel, německý polní maršál, válečný zločinec († 16. října 1946) 1884 – Alexandre Mercereau, francouzský básník a spisovatel († 1945) 1887 – John Reed, americký komunistický novinář († 19. října 1920) 1893 – Ernst Öpik, estonský astronom († 10. září 1985) 1896 – Charles Glen King, americký biochemik († 23. ledna 1988) 1898 Dámaso Alonso, španělský básník a překladatel († 24. ledna 1990) Marcel Mihalovici, rumunsko-francouzský hudební skladatel († 12. srpna 1985) 1899 – Ša'ul Avigur, první ředitel izraelské zpravodajské služby († 29. srpna 1978) 1903 – George Wells Beadle, americký genetik, Nobelova cena za fyziologii 1958 († 9. června 1989) 1905 – Karl Guthe Jansky, americký fyzik, radioastronom († 14. února 1950) 1906 – Blanche Caffiereová, americká spisovatelka († 19. listopadu 2006) 1907 – Jón Trepczik, kašubský básník, učitel a překladatel († 3. září 1989) 1913 – Robert Capa, maďarský válečný fotograf († 25. května 1954) 1915 – Karol Cengel, slovenský preparátor, lesník a entomolog († 16. března 1987) 1916 – Roger Stanier, kanadský mikrobiolog († 29. ledna 1982) 1917 Joan Fontaine, americko-britská herečka († 15. prosince 2013) John Lee Hooker, americký bluesový kytarista a zpěvák († 21. června 2001) 1919 Vincent Hložník, slovenský malíř († 10. prosince 1997) Doris Lessingová, britská spisovatelka († 17. listopadu 2013) 1920 – Timothy Leary, americký psycholog († 31. května 1996) 1921 – Georges Brassens, francouzský písničkář († 31. října 1981) 1925 – Robert Rauschenberg, americký výtvarník († 12. května 2008) 1928 – Clare Fischer, americký klavírista a hudební skladatel († 26. ledna 2012) 1929 Lev Jašin, ruský fotbalista, nejlepší brankář světa 20. století († 20. března 1990) Giorgio Gaslini, italský klavírista a hudební skladatel († 29. července 2014) 1930 – José Guardiola, španělský zpěvák († 9. dubna 2012) 1931 – Hikaru Hajaši, japonský hudební skladatel a klavírista († 5. ledna 2012) 1932 – Afewerk Tekle, etiopský malíř a sochař († 10. dubna 2012) 1933 – Donald Peterson, americký kosmonaut († 27. května 2018) 1936 – Thomas Menamparampil, arcibiskup v Guwahati (Indie) 1938 Derek Jacobi, britský herec Christopher Lloyd, americký herec 1939 George Cohen, anglický fotbalista († 23. prosince 2022) Joaquim Chissano, druhý prezident Mosambiku 1943 Allen Coage, americký judista a profesionální zápasník, medailista OH 1976 († 6. března 2007) Catherine Deneuve, francouzská filmová herečka 1945 – Leslie West, americký rockový hudebník 1948 – Anton Gill, anglický spisovatel 1949 Stiv Bators, americký punk rockový zpěvák († 4. června 1990) Arsène Wenger, francouzský fotbalový trenér 1952 – Jeff Goldblum, americký herec 1953 – Johannes Nollé, německý historik, epigrafik a numismatik 1955 – Jozef Leikert, slovenský spisovatel 1957 – Gerd Nagel, západoněmecký skokan do výšky 1958 – Virgil Donati, australský bubeník 1959 Marc Shaiman, americký hudební skladatel Arto Salminen, finský spisovatel († 15. listopadu 2005) 1964 Zurab Nogaideli, gruzínský politik Dražen Petrović, chorvatský basketbalista († 7. června 1993) 1966 – Valeria Golinová, italsko-řecká herečka 1971 Lisa Lipps, americká pornoherečka José Manuel Martínez, španělský atlet-běžec 1972 – Jan Jakub Kotík, česko-americký rockový bubeník († 13. prosince 2007) 1973 – Andrés Palop, španělský fotbalový brankář 1974 Aleksander Gabryś, polský kontrabasista a skladatel Miroslav Šatan, slovenský hokejista 1975 – Míchel Salgado, španělský fotbalista 1982 – Melinda Czinková, maďarská tenistka 1983 – Steve Angello, řecko-švédský DJ 1996 – Johannes Høsflot Klæbo, norský běžec na lyžích, olympijský vítěz a mistr světa Úmrtí Viz též :Kategorie:Úmrtí 22. října — automatický abecedně řazený seznam. Česko 1826 – Leopold Leonhard Raymund Thun-Hohenstein, pasovský biskup (* 17. dubna 1748) 1827 – Jindřich Otakar Miltner, národní obrozenec a vlastivědný pracovník († 24. ledna 1881) 1884 – Petr Maixner, malíř (* 27. února 1831) 1899 – Václav Michael Mölzer, stavitel varhan (* 7. listopadu 1830) 1923 – Josef Schreyer, ekonom, průkopník kampeliček (* 30. března 1841) 1929 – Karel Starý starší, architekt (* 18. března 1843) 1933 – Arnošt Dvořák, dramatik a divadelní režisér (* 1. ledna 1881) 1949 – Kamil Voborský, hudební skladatel (* 28. listopadu 1883) 1953 – Augustin Kliment, komunistický politik a odborář (* 3. srpna 1889) 1959 – Jiří Jungwirth, režisér (* 21. září 1921) 1960 – Josef Blau, sudetoněmecký učitel, vlastenec a historik (* 12. srpna 1872) 1971 – František Šlégr, herec a divadelní režisér (* 4. listopadu 1894) 1974 – Jan Kloboučník, redaktor, spisovatel (* 5. prosince 1919) 1983 – Miloslav Baláš, spisovatel, historik a překladatel (* 31. října 1983) 1986 – Gisela Khoss-Sternegg, hudební skladatelka, pedagožka a spisovatelka (* 17. srpna 1892) 1990 Aljo Beran, malíř (* 15. dubna 1907) Kamil Lhoták, malíř a ilustrátor (* 25. července 1912) 1993 – Jiří Hájek, politik a diplomat (* 6. června 1913) 1996 – Michal Hejný, herec (* 25. května 1955) 1999 – Jiřina Hanušová, publicistka a psychoterapeutka (* 5. srpna 1939) 2000 – Antonín Zdeněk Kovář, katolický kněz-kapucín (* 25. října 1926) 2003 – Jindřich Polák, scenárista a režisér (* 5. května 1925) 2004 – Vlasta Urbanová, operní zpěvačka (* 22. května 1914) 2005 – Jiří Leitner, severočeský komunální politik (* 15. února 1943) 2006 – Josef Ryška, kněz a církevní právník (* 20. května 1915) 2013 – Otto Zelenka, spisovatel, dramatik, dramaturg a scenárista (* 12. března 1931) Svět 741 – Karel Martel, franský vládce (* 686) 1355 – Konstancie Sicilská, sicilská princezna a regentka Sicilského království (* ? 1324) 1383 – Ferdinand I. Portugalský, portugalský král (* 31. října 1345) 1494 – Gian Galeazzo Sforza, milánský vévoda (* 20. června 1469) 1684 – Carlo Lurago, italský architekt a sochař (* 1615) 1702 – Guy Aldonce de Durfort de Lorges, maršál Francie 1751 – Vilém IV. Oranžský, nizozemský místodržící († 1. září 1711) 1764 – Jean-Marie Leclair, francouzský skladatel a houslový virtuos (* 10. května 1697) 1783 – Gerhard Friedrich Müller, německý historik, cestovatel a geograf (* 29. října 1705) 1815 – Claude-Jacques Lecourbe, francouzský generál (* 22. února 1759) 1818 – Joachim Heinrich Campe, německý spisovatel a jazykovědec (* 29. června 1746) 1836 – Heinrich Adolf Schrader, německý lékař, mykolog a botanik (* 1. ledna 1767) 1859 – Louis Spohr, německý hudební skladatel (* 5. dubna 1784) 1863 – Johann Friedrich Böhmer, německý historik (* 22. dubna 1795) 1869 – Michael Sars, norský mořský biolog, profesor zoologie a teolog (* 30. srpna 1805) 1870 – William Lewis, britský šachista (* 9. října 1787) 1871 – Roderick Murchison, skotský geolog a paleontolog (* 19. února 1792) 1878 – Hugh Alexander Kennedy, britský šachista (* 1809) 1882 – János Arany, maďarský básník, literární teoretik a překladatel (* 2. března 1817) 1883 – Thomas Mayne-Reid, irsko-americký romanopisec (* 4. dubna 1818) 1885 – Pavol Dobšinský, slovenský folklorista a spisovatel (* 16. března 1828) 1887 – Josef Groll, bavorský sládek (* 21. srpna 1813) 1906 – Paul Cézanne, francouzský malíř (* 19. ledna 1839) 1915 – Wilhelm Windelband, německý filozof (* 11. května 1848) 1917 – Bob Fitzsimmons, britský boxer (* 26. května 1863) 1919 – Hermann Weingärtner, německý gymnasta, nejlepší sportovec olympiády 1896 (* 24. srpna 1864) 1924 – Léon Bourjade, francouzský stíhací pilot (* 25. května 1889) 1927 – Borisav Stanković, srbský spisovatel (* 22. března 1876) 1948 – Karl Eugen Schmidt, československý politik německé národnosti (* 29. října 1865) 1955 – Paul Stadler, český sochař (* 25. července 1875) 1962 – Samuil Fejnberg, ruský hudební skladatel a klavírista (* 26. května 1890) 1963 – Olga Borisovna Lepešinská, ruská bioložka (* 18. srpna 1871) 1965 – Paul Tillich, americký protestantský teolog (* 20. srpna 1886) 1969 Alfons von Czibulka, česko-rakouský spisovatel a malíř (* 28. června 1888) Behice Hanımefendi, dvanáctá manželka osmanského sultána Abulhamida II. (* 10. října 1882) 1973 – Pablo Casals, katalánský violoncellista a dirigent (* 29. prosince 1876) 1975 – Arnold Joseph Toynbee, britský historik (* 14. dubna 1889) 1976 – Alžběta Helena Thurn-Taxis, thurn-taxiská princezna, míšeňská markraběnka a titulární saská královna (* 15. prosince 1903) 1979 – Nadia Boulangerová, francouzská hudební pedagožka, dirigentka, skladatelka (* 16. září 1887) 1981 – Lord Burghley, britský atlet, sportovní funkcionář a politik (* 9. února 1905) 1982 – Richard Hugo, americký spisovatel (* 21. prosince 1923) 1986 – Albert Szent-Györgyi, maďarský biochemik a fyziolog, nositel Nobelovy ceny (* 16. září 1893) 1987 Lino Ventura, francouzský zápasník a herec (* 14. července 1919) Antonín Rakousko-Toskánský, rakouský arcivévoda a princ toskánský (* 20. března 1901) 1994 – Rollo May, americký psycholog (* 21. dubna 1909) 1995 – Kingsley Amis, anglický spisovatel (* 16. dubna 1922) 1996 – Šmarja Gutman, izraelský archeolog (* 15. ledna 1909) 1998 – Otakar Schindler, český malíř a scénograf (* 3. prosince 1923) 2001 – Ernest Hilgard, americký psycholog (* 25. července 1904) 2002 – Geraldine Apponyi, uherská princezna a albánská královna (* 6. srpna 1915) 2005 – Arman, francouzsko-americký výtvarný umělec (* 17. listopadu 1928) 2006 – Čchö Kju-ha, prezident Jižní Koreje (* 16. července 1919) 2007 – Horia Aramă, rumunský básník, esejista a prozaik (* 4. listopadu 1930) 2009 – Pierre Chaunu, francouzský historik (* 17. srpna 1923) 2011 – Sultán ibn Abd al-Azíz, saúdskoarabský korunní princ, první vicepremiér, ministr obrany (* 5. ledna 1928) 2012 Arthur Jensen, americký psycholog (* 24. srpna 1923) Russell Means, americký indiánský herec a politik (* 10. listopadu 1939) 2017 Marína Čeretková-Gállová, slovenská spisovatelka (* 1931) Paul Joseph Weitz, americký vojenský letec a astronaut (* 1932) Svátky Česko Sabina Christa Kora, Kordula, Korina Katolický kalendář Svatá Marie Salome Svět Mezinárodní den porozumění koktavosti Pranostiky Česko Svatá Voršila a Kordula – větry pohnula. Externí odkazy Říjnové dny
2850	https://cs.wikipedia.org/wiki/27.%20%C5%99%C3%ADjen	27. říjen	27. říjen je 300. den roku podle gregoriánského kalendáře (301. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 65 dní. Události Česko 1108 – Kníže Svatopluk přikázal vyvraždit Vršovce kvůli jejich údajné kolaboraci s Poláky. 1439 – Král Albrecht II. Habsburský zemřel po roce vládnutí. V zemích Koruny české nastalo bezvládí 1929 – Uskutečnily se předčasné volby do parlamentu Československé republiky. Největší počet hlasů získala Republikánská (agrární) strana (15,0 %), KSČ klesla (10,2 %) na čtvrté místo za sociální demokraty (13,0 %) a národní socialisty (10,4 %). 1935 – V Brně byla zahájena monumentální výstava Gotické umění na Moravě a ve Slezsku. 1945 – Vyšel poslední z 98 Benešových dekretů, prezidentských dekretů vydaných za 2. světové války a v prvních poválečných měsících, podepsaných prezidentem Benešem. 1968 – Národní shromáždění schválilo Ústavní zákon o Československé federaci č. 143/1968 Sb., který přeměnil do té doby unitární stát ve federaci skládající se z České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. Platnost zákona byla stanovena na 1. ledna 1969. 1975 – V Mostě byl při záchranných pracích po kolejích přesunut kostel Nanebevzetí Panny Marie o 841 metrů. Svět 1553 – V Ženevě byl protestanty jako kacíř upálen španělský teolog a lékař Michael Servetus. 1676 – Polsko a Turecko podepsali v Žuravně mírovou smlouvu, která ukončila čtvrtou polsko-tureckou válku. 1682 – Angličan William Penn založil Město bratrské lásky – Filadelfie ve státě Pensylvánie. 1904 – Otevřena první linka podzemní dráhy v New Yorku. 1907 – V Černové u Ružomberku bylo zastřeleno 15 demonstrantů při protestech před svěcením místního kostela. 1918 – Andrássyho nóta: Rakousko-Uhersko přistoupilo na podmínky prezidenta Wilsona, včetně práva na sebeurčení pro národy c. a k. monarchie. 1924 – Uzbekistán se stal součástí SSSR 1944 – Slovenské národní povstání: německé jednotky obsadily Banskou Bystrici, povstalci byli zatlačeni do hor. 1962 – Na vrcholu kubánské krize stály obě velmoci na konfrontačních stanoviscích a hrozil jaderný konflikt. Prezident Kennedy prohlásil, že jeho snaha o mírové řešení končí a dal Sovětskému svazu jasné ultimátum požadující stažení sovětských raket do 48 hodin. 1971 – Demokratická republika Kongo byla přejmenována na Zair. 1986 – Pod vedením Jana Pavla II. se konalo první mezináboženské setkání v Assisi. 1991 – Turkmenistán získal nezávislost na Sovětském svazu. 1995 – V košických Východoslovenských železárnách došlo k výbuchu při práci na potrubí. Následný únik oxidu uhelnatého vedl k úmrtí 11 lidí a doživotním následkům u vícera postižených. Narození Viz též :Kategorie:Narození 27. října — automatický abecedně řazený seznam. Česko 1840 – Karel Bulíř, učitel a redaktor († 1. ledna 1917) 1845 – Josef Václav Sládek, spisovatel († 28. června 1912) 1848 – Josef von Pop, předlitavský státní úředník a politik († 20. července 1917) 1850 – Josef Adel Wünsch, varhaník a skladatel († 18. srpna 1941) 1852 – Jan Lier, novinář, spisovatel a kritik († 2. června 1917) 1862 – Hubert Gordon Schauer, spisovatel, literární kritik a publicista († 26. července 1892) 1864 – Šimon Bárta, katolický duchovní, filosof a teolog († 2. května 1940) 1882 – Leopold Koubek, geodet a politik († 4. července 1961) 1883 – František Xaver Boštík, básník, spisovatel a fotograf († 12. února 1964) 1894 – Anna Ticho, izraelská malířka českého původu († 1. března 1980) 1895 – Antonín Balatka, dirigent a skladatel († 25. června 1958) 1896 – Emil Weiland, politik, oběť komunismu († ?) 1898 – František Běhounek, fyzik a spisovatel († 1. ledna 1973) 1908 – Stanislav Šturz, malíř († 16. března 2001) 1910 – Osvald Závodský, velitel komunistické Státní bezpečnosti († 19. března 1954) 1912 – Frank Towen, tanečník a choreograf († 27. prosince 1991) 1913 metropolita Dorotej, pražský pravoslavný arcibiskup († 30. prosince 1999) Otto Wichterle, chemik, vynálezce kontaktních čoček († 18. srpna 1998) 1917 – Pavel Tigrid, novinář († 31. srpna 2003) 1921 – Oldřich Černík, československý premiér († 19. října 1994) 1923 – Karel Ludikovský, archeolog († 3. června 1979) 1927 – Jiří Matys, skladatel a hudební pedagog († 10. října 2016) 1928 Milan Švankmajer, historik († 25. června 2003) Vladimír Justl, literární historik a divadelní vědec († 18. června 2010) Miroslav Filip, šachový velmistr a publicista († 27. dubna 2009) 1930 Jaroslav Valenta, historik († 23. února 2004) Rudolf Karas, houslista a skladatel († 1977) 1932 – Zdeněk Ziegler, typograf, grafický designér, pedagog († 18. dubna 2023) 1936 – Milan Jirásek, lékař, předseda Českého olympijského výboru 1948 – Pavel Zatloukal, historik umění 1950 Petr Cibulka, aktivista Pavel Brunclík, fotograf 1951 – Helena Vanišová, výtvarná umělkyně 1959 – Pavel Kikinčuk, herec 1977 – Jiří Jarošík, fotbalista 1980 – Ondřej Bank, alpský lyžař 1981 – Vladimír Kruliš, ředitel Protokolu Kanceláře prezidenta republiky 1987 – Michal Bárta, hokejista 1992 – Karolína Erbanová, rychlobruslařka Svět 1156 – Raimond VI. z Toulouse, syn toulouského hraběte Raimonda V. († 2. srpna 1222) 1381 – Alžběta Falcká, manželka Fridricha IV. Habsburského († 31. prosince 1408) 1466 – Erasmus Rotterdamský, holandský myslitel, augustiniánský mnich, představitel zaalpské renesance a humanismu († 1536) 1661 – Fjodor Matvejevič Apraxin, ruský admirál († 10. listopadu 1728) 1728 – James Cook, britský námořní kapitán a objevitel († 14. února 1779) 1736 – James Macpherson, skotský básník a politik († 17. února 1796) 1745 – Maxim Sozontovič Berezovskij, ruský hudební skladatel ukrajinského původu († 9. dubna 1777) 1754 – Charlotte Cavendishová, markýza z Hartingtonu, anglická šlechtična († 8. prosince 1754) 1759 – Ferenc Kazinczy, maďarský šlechtic a jazykovědec († 23. srpna 1831) 1763 – William Maclure, skotský geolog, učenec a filantrop († 23. března 1840) 1765 – Nancy Storaceová, anglická operní zpěvačka († 24. srpna 1817) 1771 – Johann Christian Wilhelm Augusti, německý evangelický teolog, archeolog a orientalista († 28. dubna 1841) 1782 – Niccolò Paganini, italský houslový virtuóz a skladatel († 27. května 1840) 1809 – Petr Donders, holandský misionář v Surinamu († 14. ledna 1886) 1811 – Isaac Merritt Singer, americký vynálezce († 23. července 1875) 1815 – Friedrich Karl Wunder, německý litograf a fotograf († 30. prosince 1893) 1835 – John Poyntz Spencer, 5. hrabě Spencer, britský státník a šlechtic († 13. srpna 1910) 1844 – Klas Pontus Arnoldson, švédský spisovatel, nositel Nobelovy cenu míru († 20. února 1916) 1855 – Ivan Vladimirovič Mičurin, ruský šlechtitel a ovocnář († 7. června 1935) 1858 Valdemar Dánský, dánský princ († 14. ledna 1939) Theodore Roosevelt, americký prezident, nositel Nobelovy ceny († 6. ledna 1919) 1875 – Danilo Kalafatović, vrchní velitel jugoslávských vojsk († 1946) 1883 – Ivan Pregelj, slovinský spisovatel († 21. ledna 1960) 1887 – Arvo Henrik Ylppö, finský pediatr († 27. ledna 1992) 1891 – Paul Grüninger, švýcarský policejní důstojník, nositel titulu Spravedlivý mezi národy († 22. února 1972) 1900 – Lidija Andrejevna Ruslanova, ruská zpěvačka lidových písní († 21. září 1973) 1907 – Helmut Walcha, německý varhaník a cembalista († 11. srpna 1991) 1908 – Lee Krasnerová, americká malířka († 19. června 1984) 1914 Dylan Thomas, britský básník a spisovatel († 9. listopadu 1953) Eluned Phillips, velšská básnířka († 10. ledna 2009) Hermann Geiger, švýcarský horský pilot a záchranář († 26. srpna 1966) 1916 – Kazimierz Brandys, polský spisovatel a scenárista († 11. března 2000) 1919 – Roscoe Howells, velšský spisovatel, historik a novinář († 13. ledna 2014) 1922 Carlos Andrés Pérez, venezuelský prezident († 25. prosince 2010) Michel Galabru, francouzský herec († 2016) Ruby Dee, americká herečka († 11. června 2014) 1923 – Roy Lichtenstein, americký sochař a malíř († 29. září 1997) 1924 – Šimon Ondruš, slovenský jazykovědec, slavista, slovakista, indoeuropeista, etymolog, paleoslovenista a pedagog († 2011) 1925 – Warren Christopher, americký politik († 18. března 2011) 1927 Júlio Duarte Langa, mosambický kardinál Bernard Parmegiani, francouzský skladatel († 21. listopadu 2013) 1932 Sylvia Plathová, americká spisovatelka († 11. února 1963) Jean-Pierre Cassel, francouzský divadelní a filmový herec († 18. dubna 2007) Harry Gregg, severoirský fotbalový brankáře († 16. února 2020) 1933 – Valentin Borejko, sovětský veslař, olympijský vítěz († 27. prosince 2012) 1934 – Barre Phillips, americký jazzový kontrabasista 1939 – John Cleese, britský herec a komik, jeden z šesti členů komediální skupiny Monty Python 1940 Maxine Hong Kingstonová, americká spisovatelka čínského původu Šahnáz Pahlaví, íránská princezna 1943 – Michel Ocelot, francouzský režisér animovaných filmů 1944 – Piet Oudolf, nizozemský zahradní architekt, školkař a spisovatel 1945 – Luiz Inácio Lula da Silva, prezident Brazílie 1946 Michael Hossack, americký rockový bubeník, člen skupiny The Doobie Brothers († 12. března 2012) Ivan Reitman, americký režisér, producent a scenárista († 12. února 2022) 1947 – Gunter Demnig, německý umělec 1950 Michael John Morwood, australský archeolog a antropolog († 23. července 2013) Július Šupler, slovenský hokejový trenér 1951 – K. K. Downing, kytarista britské heavymetalové Judas Priest 1952 Roberto Benigni, italský herec a režisér Francis Fukuyama, americký spisovatel, politolog a filosof Topi Sorsakoski, finský zpěvák († 13. srpna 2011) Brigitte Engerer, francouzská klavíristka († 23. června 2012) 1953 – Robert Picardo, americký herec 1954 – Mike Kelley, americký výtvarník († 31. ledna 2012) 1958 – Manu Katché, francouzský jazzový a rockový bubeník 1963 – Aleksander Szczygło, polský politik († 10. dubna 2010) 1969 – Anita Oranžsko-Nasavská, členka nizozemské královské rodiny 1970 – Karl Backman, švédský kytarista, zpěvák a malíř 1977 – Altinaï Petrović-Njegoš, francouzská herečka a rozená černohorská princezna 1978 – Vanessa-Mae, britská popová a klasická houslová virtuozka 1981 – Volkan Demirel, turecký fotbalový brankář 1982 – Dorota Nvotová, slovenská herečka a zpěvačka Úmrtí Viz též :Kategorie:Úmrtí 27. října — automatický abecedně řazený seznam. Česko 1607 – Pavel Litoměřický z Jizbice, renesanční spisovatel (* 16. srpna 1581) 1760 – Antonín Koniáš, kazatel, misionář a cenzor (* 13. února 1691) 1887 Ferdinand Urbánek, cukrovarník a organizátor kulturních spolků (* 19. května 1821) Jiří Krouský, lektor těsnopisu (* 24. dubna 1812) 1888 Vilém Platzer, kněz a politik (* 23. června 1821) Antonín F. M. Honsatko, obchodník, spisovatel, vlastenec a pražský měšťan (* 1801/1802) 1892 Antonín Gindely, historik (* 3. září 1829) Josef Jan Evangelista Hais, katolický kněz a biskup královéhradecký (* 9. února 1829) 1908 – Josef Heinrich, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady (* 19. března 1837) 1918 – Alois Epstein, lékař židovského původu (* 1. ledna 1849) 1921 – Anselm Heinzel, poslanec Českého zemského sněmu (* 19. února 1846) 1922 – Franz Martin Schindler, rakouský teolog a politik pocházející z Čech (* 25. ledna 1847) 1927 – Olga Stránská-Absolonová, spolková činovnice, novinářka, politička, spisovatelka, sufražetka a feministka (* 13. listopadu 1873) 1931 – Ludvík Čelanský, dirigent a hudební skladatel (* 17. července 1870) 1938 Rudolf Pánek, odborový funkcionář a politik (* 1872) Rudolf Wünsch, politik a meziválečný poslanec (* 17. dubna 1891) 1942 Josef Jaroš, odbojář popravený nacisty (* 1. února 1879) Jaroslav Skryja, učitel, sokolský činovník a odbojář, popraven nacisty (* 11. března 1895) Antonín Slavík, ředitel brněnského rozhlasu, popraven nacisty (* 20. ledna 1893) Jan Uher, člen protinacistického odboje, popraven nacisty (* 28. ledna 1891) 1944 – Tobias Jakobovits, knihovník pražské židovské obce, oběť holocaustu (* 23. listopadu 1887) 1949 – František Halas, básník (* 3. října 1901) 1950 – Hans Schwathe, moravský a rakouský sochař a medailér (* 28. května 1870) 1952 – Jiří Frejka, režisér a divadelní teoretik (* 6. dubna 1904) 1955 – Walther Langer, krasobruslař (* 1899) 1956 – Josef Cipr, moravský básník a epigramista (* 16. února 1881) 1957 – Kristina Ringlová, vizionářka mariánského zjevení v Suchém Dole (* 6. června 1878) 1958 – Barbara Schack, politička německé národnosti (* 20. září 1874) 1965 – Bedřich Jerie, evangelický farář a spisovatel (* 5. ledna 1885) 1966 – Přemysl Pražák, hudební kritik a publicista (* 19. března 1908) 1969 – Valentin Držkovic, malíř a grafik (* 10. února 1888) 1970 – Zdeněk Šimek, sochař a malíř (* 19. dubna 1927) 1971 – Karel Janoušek, legionář, odbojář, maršál britského letectva, oběť komunistického režimu (* 30. října 1893) 1973 – Václav Kůrka, spisovatel, soudce, redaktor a archivář (* 17. října 1902) 1978 – Jaroslav Kamarýt, akrobatický pilot a podplukovník československého letectva (* 7. dubna 1900) 1985 – Vilém Besser, herec (* 2. prosince 1930) 1992 Vladimír Hlavatý, herec (* 29. října 1905) Ivan Andreadis, stolní tenista (* 3. dubna 1924) Zlatko Červený, hokejový brankář a fotbalista (* 16. srpna 1920) 1994 Lubomír Skřivánek, sochař a malíř (* 17. ledna 1933) Jiří Kovařík, akademický malíř (* 13. října 1932) 1990 – Jiří Bořek-Dohalský, právník, šlechtic z hraběcího rodu Dohalských (* 18. února 1914) 1992 – Josef Medřický, sportovní plavec (* 25. května 1908) 1994 Jan Muk, stavební inženýr, památkář a historik umění (* 8. května 1935) Lubomír Skřivánek, sochař, malíř a profesor (* 17. ledna 1933) 1999 – Štěpánka Haničincová, herečka, scenáristka, dramaturgyně a televizní moderátorka (* 30. září 1931) 2000 Lída Baarová, herečka (* 7. září 1914) Stanislav Sventek, hokejista (* 9. listopadu 1930) 2008 Terezie Blumová, hlasová pedagožka maďarského původu (* 30. října 1909) Richard Jelínek, histolog, embryolog a anatom (* 8. října 1934) 2013 – František Hlavatý, fotbalista (* 11. února 1931) 2014 – Jiří Hanžl, básník (* 5. července 1951) 2016 – Lubomír Šilar, sochař a keramik (* 12. června 1932) 2017 Ladislav Kubík, česko-americký hudební skladatel (* 26. srpna 1946) Milan Nápravník, spisovatel, redaktor, sochař a fotograf (* 28. května 1931) 2018 – Ladislav Müller, fotbalista (* 2. září 1925) 2019 – Josef Mixa, římskokatolický kněz (* 8. srpna 1925) 2020 – Daniel Kopál, moderátor (* 10. prosince 1970) 2021 – Arnošt Pazdera, fotbalista (* 16. září 1929) Svět 939 – Ethelstan, anglický král (* kolem 895) 1187 – Urban III., 172. papež (* asi 1120) 1269 – Oldřich III. Korutanský, vévoda korutanský (* kolem 1220) 1272 – Hugo IV. Burgundský, burgundský vévoda a titulární král soluňského království (* 9. března 1213) 1303 – Beatrix Kastilská, portugalská královna jako manželka Alfonse III. (* 1242) 1312 – Jan II. Brabantský, brabantský, lothierský a limburský vévoda (* 27. září 1275) 1327 – Alžběta z Burgh, královna skotská jako manželka Roberta I. (* asi 1289) 1329 – Mahaut z Artois, burgundská hraběnka a hraběnka z Artois (* 1268) 1430 – Vytautas, velkokníže a král litevský (* cca 1350) 1439 – Albrecht II. Habsburský, uherský, český a německý král, rakouský vévoda (* 1397) 1449 – Ulugbek, mongolský vládce, matematik a astronom (* 1393/1394) 1485 – Rodolphus Agricola, holandský filozof, renesanční humanista (* 28. srpna 1443) 1505 – Ivan III., velkokníže moskevský a vší Rusi (* 22. ledna 1440) 1527 – Johann Froben, tiskař a vydavatel působící v Basileji (* 1460) 1553 – Michael Servetus, španělský teolog, humanista, lékař a kartograf (* 1511) 1605 – Akbar Veliký, indický panovník (* 15. října 1542) 1616 – Johann Richter, německý matematik, astronom (* 1537) 1700 – Armand Jean Le Bouthillier de Rancé, francouzský konvertita, zakladatel řádu trapistů, autor polemických spisů a duchovních děl (* 9. ledna 1626) 1706 – Arsenije III. Crnojević, srbský patriarcha (* 1633) 1843 – Edward Finch, britský generál a politik (* 26. dubna 1756) 1845 – Jean Charles Athanase Peltier, francouzský fyzik (* 22. února 1785) 1846 – Louis-Auguste-Victor de Ghaisnes de Bourmont, francouzský politik a maršál (* 2. září 1773) 1847 – Alexandre Deschapelles, francouzský šachista (* 7. března 1780) 1859 – Ernst Friedrich Apelt, německý filozof a matematik (* 3. března 1812) 1868 Alexandre Colonna-Walewski, francouzský politik (* 4. května 1810) Harriet Sutherland-Leveson-Gower, vévodkyně ze Sutherlandu, britská šlechtična (* 21. května 1806) 1883 – Louis Breguet, francouzský hodinář, fyzik a vynálezce (* 22. prosince 1804) 1887 – Karl Friedrich Ludwig Goedeke, německý spisovatel (* 15. dubna 1814) 1893 – Artur Gołuchowski, rakouský politik polské národnosti (* 1. července 1808) 1894 – Alphons Czibulka, rakousko-uherský vojenský kapelník (* 14. května 1842) 1897 Marie Adelaida z Cambridge, členka britské královské rodiny (* 27. listopadu 1833) Ferdinand Hompesch-Bollheim, rakouský šlechtic a politik (* 15. ledna 1843) 1900 – Gustav Suttner, rakouský politik (* 4. září 1826) 1906 – Włodzimierz Spasowicz, polský literární kritik, novinář a právník (* 16. ledna 1829) 1916 – Adolph Lønborg, dánský fotograf (* 5. září 1835) 1917 – Marie Luisa Toskánská, rakouská arcivévodkyně, toskánská princezna (* 31. října 1845) 1918 – Alexandr Protopopov, poslední ministr vnitra Ruského impéria (* 18. prosince 1866) 1921 – Jen Fu, čínský učenec a překladatel (* 8. ledna 1854) 1922 – Franz Martin Schindler, rakouský duchovní, morální teolog a politik (* 25. ledna 1847) 1929 – Georg von der Marwitz, pruský generál kavalérie (* 7. července 1856) 1934 – Alfred Schirokauer, německý právník, spisovatel, scenárista a filmový režisér (* 13. června 1880) 1938 – Lascelles Abercrombie, anglický básník a kritik filozofie (* 9. ledna 1881) 1940 – Augustyn Łukosz, aktivista za polskou menšinu v Česku, oběť holocaustu (* 17. srpna 1884) 1953 Eduard Künneke, německý operetní skladatel (* 27. ledna 1885) Zdzisław Jachimecki, polský hudební historik a skladatel (* 7. července 1882) 1954 – Franco Alfano, italský hudební skladatel (* 8. března 1875) 1957 Gianni Caproni, italský letecký inženýr (* 3. července 1886) Štefan Príboj, maďarsko-slovenský fotbalista (* 2. května 1894) 1958 Gustav Gräser, rakousko-německý malíř a básník (* 16. února 1879) Josef Klausner, židovský historik a politik (* 20. srpna 1874) 1963 – Berthold Bádenský, hlava německého šlechtického rodu Zähringů (* 24. února 1906) 1964 Fred Herko, americký tanečník (* 23. února 1936) Rudolph Maté, americký filmový režisér a kameraman (* 21. ledna 1898) 1967 – Fritz ter Meer, německý chemik, nacista a válečný zločinec (* 4. června 1884) 1968 – Lise Meitnerová, rakouská jaderná fyzička (* 1878) 1972 – Ján Mazúr, slovenský komunistický politik (* 17. srpna 1902) 1974 – Ljudmila Pavličenková, nejúspěšnější ukrajinská odstřelovačka všech dob (* 12. července 1916) 1975 Rex Stout, americký spisovatel (* 1. prosince 1886) Peregrino Anselmo, uruguayský fotbalista (* 30. dubna 1902) Oliver Nelson, americký saxofonista (* 4. června 1932) 1977 – James M. Cain, americký spisovatel a novinář (* 1. července 1892) 1979 Charles Coughlin, americký katolický kněz (* 25. října 1891) Germaine Lubin, francouzská sopranistka (* 1. února 1890) 1980 Steve Peregrin Took, anglický hudebník (* 28. července 1949) John Hasbrouck van Vleck, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 1977 (* 13. března 1899) 1981 Anders Knutsson Ångström, švédský fyzik (* 28. února 1888) Nico Dostal, rakouský hudební skladatel (* 27. listopadu 1895) 1987 – Peter Pálffy, rakouský umělec, malíř a grafik pocházející z rodu Pálffyů (* 10. září 1899) 1988 Curt Herzstack, rakouský inženýr (* 26. červen 1902) Micha'el Reisser, izraelský politik (* 26. dubna 1946) 1990 Žofie z Hohenbergu, dcera Františka Ferdinanda d'Este (* 24. července 1901) Ugo Tognazzi, italský filmový, televizní a divadelní herec, režisér a scenárista (* 1922) Jacques Demy, francouzský režisér a scenárista (* 5. června 1931) 1991 – Andrzej Panufnik, polský hudební skladatel a dirigent (* 24. září 1914) 1992 – David Bohm, britský fyzik (* 20. prosince 1917) 1999 Rafael Alberti, španělský spisovatel (* 1902) Charlotte Perriand, francouzská architektka a designérka (* 24. října 1903) Vazgen Sarkisjan, arménský vojenský velitel a politik (* 5. března 1959) 2000 – Walter Berry, rakouský operní pěvec (* 8. dubna 1929) 2003 – Rod Roddy, americký herec (* 28. září 1937) 2005 – Jozef Bomba, slovenský fotbalista (* 30. března 1939) 2006 – Albrecht von Goertz, německý designer (* 12. ledna 1914) 2008 – Heinz Krügel, německý fotbalista (* 24. dubna 1921) 2009 – August Coppola, americký spisovatel a pedagog (* 16. února 1934) 2010 – Néstor Kirchner, argentinský politik a prezident (* 25. února 1950) 2011 – Radomir Konstantinović, srbský spisovatel (* 27. března 1928) 2012 – Hans Werner Henze, německý hudební skladatel (* 1. července 1926) 2013 Lou Reed, americký kytarista a zpěvák (* 2. března 1942) Viliam Belas, slovenský hokejista (* 6. listopadu 1963) Olga Gyarmatiová, maďarská atletka a olympijská vítězka (* 5. října 1924) 2014 Daniel Boulanger, francouzský herec, spisovatel, básník a dramatik (* 24. ledna 1922) Reidar Sundby, norský fotbalista (* 17. října 1926) 2016 Elda Grin, arménská psycholožka a spisovatelka (* 10. března 1928) Bobby Wellins, skotský jazzový saxofonista (* 24. ledna 1936) 2017 – Katalin Szőkeová, maďarská plavkyně (* 17. srpna 1935) 2018 Vičaj Srivadtanaprapcha, thajský miliardář, majitel fotbalového týmu Leicester City FC (* 4. dubna 1958) Lev Rossošik, ruský sportovní novinář (* 21. prosince 1946) 2019 – Vladimir Bukovskij, ruský politický aktivista a spisovatel (* 30. prosince 1942) 2021 Bernd Nickel, německý fotbalista (* 15. března 1949) Peter Zelinka, slovenský biatlonista (* 1. března 1957) Svátky Česko Šarlota, Zoe Sabina, Sabrina Zoja, Zosim Katolický kalendář Svatý Frumentius Svět UNESCO: Světový den audiovizuálního dědictví Turkmenistán: Den nezávislosti (na SSSR, 1991) Svatý Vincenc a Grenadiny: Den nezávislosti (na Británii, 1979) Slovensko: Den tragédie v Černové Řecko: Den vlajky USA: Den námořnictva Reference Externí odkazy Říjnové dny